CS209965B1

CS209965B1 - Časovači obvod pulsního generátoru

Info

Publication number: CS209965B1
Application number: CS925079A
Authority: CS
Inventors: Karel Prihoda
Original assignee: Karel Prihoda
Priority date: 1979-12-22
Filing date: 1979-12-22
Publication date: 1981-12-31

Abstract

Časovači obvod pulsního generátoru s ručním a elektronickým vypínačem. Řeší problém synchronizace obou vypínačů. Účelem vynálezu je zajistit, aby pulsní generátor v geofyzikálním elektronickém vysílači generoval v okamžiku ručního spuštěni nejprve puls a potom prodlevu, aby inter_ val pulsu i prodlevy nebyl závislý na předchozí sekvenci přepínáni ručního vypínače. Pulsní generátor (14) je spojen s ručním vypínačem (16)’, připojeným jednak na spouštěcí svorku (21) a nastavovací sVorku (5) pulsního časovače (18), jednak na nastavovací svorku (26) prodlevového časovače (19). Oba časovače (18, 19) jsou vzájemně spojeny a zapojeny na prvou vypínací svorku (24) pulsního generátoru (14), na jehož druhou vypínací svorku (25) je zapojen přes elektronický vypínač (17) prodlevový časovač (19), Vynález je určen téměř výlučně pro přístroje geoslektrického průzkumu.

Description

(54) Časovači obvod pulsního generátoru

209 965

Předmětem vynálezu je časovači obvod pulsnlho generátoru s ručním a elektronickým vypínačem. Řeší problém synchronizace dvou vypínačů.

U časovačích obvodů pulsnich generátorů, zvláště těch, které jsou užívány v oboru geofyzikálního elektrického přezkumu, je žádoucí, aby v okamžiku ručního spuštění pulsnlho generátoru generoval pulsní generátor nejprve puls a za nim prodlevu a aby časový interval pulsu i prodlevy nebyl závislý na předchozí sekvenci přepínání ručního vypínače.

Jsou známé časovači obvody pulsnich generátorů, které tvoří synchronní hodinový motor a soustava vaček se spínači. Nepracují vsak synchronně s ručním vypínačem, obtížně se přestavuji, jsou rozměrné a pokud nejsou napájeny ze sítě, vyžaduji zvláštní výkonný zdroj stálého kmitočtu pro napájení hodinového motoru.

Jsou také známé časovači obvody pulsnich generátorů s krystalovým oscilátorem a dvěma sekcemi programovatelných čítačů nastavovaných prostřednictvím otočných číslicových přepínačů generujících BCD kód. Synchronizace programovatelných čítačů s ručním vypínačem je dosaženo komj»likovaným5 logickými obvody. Řešení vyžaduje více než deset pouzder s integrovanými obvody. Je nepřiměřeně přesné a složité. Poněvadž otočné číslicové přepínače nelze utěsnit, nejsou přístroje vhodné pro terénní provoz.

Uvedené nedostatky odstraňuje časovači obvod pulsnlho generátoru podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pulsní generátor je spojen ovládací svorkou s ručním vypínačem, jehož spouštěcí výstup je připojen na prvou spouštěcí svorku pulsnlho časovače a nastavovací výstup na prvou nastavovací svorku pulsnlho časovače i druhou nastavovací svorku prodlevového časovače, přitom oba časovače jsou nastavovacími svorkami zapojeny na prvou vypínací svorku pulsnlho generátoru, na jehož druhou vypínací svorku je zapojen přes elektronický vypínač druhým časovacim výstupem prodlevový časovač, spojený druhou spouštěcí svorkou s prvým časovacim výstupem pulsnlho časovače a druhým časovacim výstupem s jeho prvou spouštěcí svorkou.

Pulsní časovač a prodlevový časovač lze výhodně realizovat tak, že v každém časovači je kolektor prvého tranzistoru připojen přes spouštový obvod k jedné ze spouštěcích svo rek a přes pamětový kondenzátor k bázi druhého tranzistoru, spojené přes časovači odpor s napájecí svorkou, s níž je také spojen přes zatěžovací odpor kolektor druhého tranzistoru, zapojený současně i na jeden z časovačích výstupů, na který je připojena přes zpětnovazební odpor také báze prvého tranzistoru a přímo kolektor třetího tranzistoru, jehož báze je spojena s jednou z nastavovacích svorek, přitom emitory všech tranzistorů jsou připojeny ke společné svorce.

Výhody časovacího obvodu pulsního generátoru podle vynálezu spočívají v malých rozměrech, hmotnosti a spotřebě energie, časovači obvod se snadno seřizuje i udržuje, protože

209 995 i neobsahuje pohyblivé části a pracuje v oblasti krátkých časů. Intervaly pulsu i prodlevy jsou nastavitelné nezávisle a bez pracného přestavování vaček. Odstranění citlivosti na elektromagnetické rušení je docílenů stíněním. Je synchronizován s činnosti ručního vypínače tak, že po jeho přepnutí do polohy spouštěcí výstup začne pulsni generátor vždy generovat nejprve puls.

Příklad konkrétního uspořádání časovaciho obvodu pulsního generátoru podle vynálezu je zobrazen na přiloženém výkrese, kde na obr. 1 je znázorněno základní blokové schéma napojení a na obr. 2 je zjednodušené zapojeni pulsního časovače.

V časovacím obvodu pulsního generátoru podle vynálezu je pulsni generátor 14 opatřen ovládací svorkou 23. prvou vypínací svorkou 24, druhou vypínací svorkou 25 a stejnosměrným výstupem 15. Ovládací svorkou 23 je spojen s ručním vypínačem 16, zapojeným spouštěcím vývýstupem 22 na prvou spouštěcí svorku 21 pulsního časovače 18 a nastavovacím výstupem 11 na prvou nastavovací svorku ££ pulsního časovače 18 a druhou nastavovací svorku 26 prodlevového časovače 19. Oba časovače 18. 19. realizované jako elektronické monostabilní klopné obvody,jsou nastavovacími svorkami 5, 26 spojeny s prvou vypínací svorkou 24 pulsního generátoru 14, přitom prodlevový časovač 19 je druhým Časovacím výstupem 28 spojen přes elektro nický vypínač .17 s druhou vypínací svorkou 25 pulsního gener ^oru 14. Prvým časovacím výstupem 12 je pulsni časovač 18 připojen k druhé spouštěcí svorce 27 prodlevového časovače 19. jehož druhý časovači výstup %8 je propojen s prvou spouštěcí svorkou £1 pulsního časovače 18. Časovače 18, 19 jsou tak zapojeny do uzavřené smyčky.

V půlením časovači 18 na obr. 2 je zapojen spou&iový obvod 20, opatřený prvou spouštěcí svorkou 21 a za nim prvý tranzistor 1., druhý tranzistor 7 a třetí tranzistor 9, Emitory 31. 37, 39 všech tranzistorů JL, 7, 9 jsou připojeny ko společné svorce 13. První tranzistor 1 je kolektorem 41 zapojen přes spoušlevý obvod 20 na prvou spouštěcí svorku 21, přes kolektorový odpor 2 na napájecí svorku 10 a přes paměCový kondenzátor 3 na bázi 57 druhého tranzistoru 7. Bázi 51 je prvý tranzistor 1 spojen přes zpětnovazební odpor 6 jednak s kolektorem 47 druhého tranzistoru 7, jednak s prvým časovacím výstupem 12 pulsního časovače 18. s nímž je spojen i kolektor 47 druhého tranzistoru 7. Kromě toho je druhý tranzistor 7 připojen kolektorem 47 přes zatěžovací odpor 8 a bázi 57 přes časovači odpor

J k napájecí svorce 10. Třetí tranzistor 9 má bázi 59 spojenou s prvou nastavovací svorkou 5 a kolektor 49 s prvým časovacím výstupem 1£.

Vnitřní zapojeni prodlevového časovače 19. je shodné s pulsním časovačem lg. Spouš£ový obvod 20 prodlevového časovače 19 je opatřen druhou spouštěcí svorkou 27. Třetí tranzistor 9 prodlevového časovače 19 má bázi 59 spojenu s druhou nastavovací svorkou 26 a kolektor 49 s druhým časovacím výstupem 28.

Je-li ruční vypínač 16 v poloze nastavovací výstup 11, je pulsni generátor 14 přes

209 96S nastavovací výstup 11 a prvou vypínací svorku 24 uveden do trvale vypnutého stavu. Taktéž jsou uvedeny do klidového stavu oba časovače 18. 18. Na jejich časovačích výstupech 12, 28 je signál s úrovní blízké nule. Elektronický vypínač 17 nemůže vlivem nulového signálu na druhém časovacím výstupu 28 uvést pulsni generátor 14 do zapnutého stavu, nebol prvá vypínací svorka 24 je nadřazena druhé vypínací svorce 25. Přepne-li obsluha ruční vypínač 16 do polohy spouštěcí výstup 22, přejde pulsni generátor 14 do zapnutého stavu, protože prvá vypínací svorka 24 již neblokuje činnost druhé vypínací svorky 25. Elektronický vypínač 17 zůstává v původním stavu, nebol signál na druhém časovacím výstupu 28 prodlevového časovače 19 zůstává na původní úrovni blízké nule. Signál pulsního časovače 18 má naopak vysokou úroveň, přibližně rovnou úrovni napětí na napájecí svorce 10. protože pulsni časovač 18 byl př_es prvou spouštěcí svorku 21 v okamžiku přepnutí ručního vypínače 16 do polohy spouštěcí výstup 22 překlopen do nestabilního stavu. Během časového intervalu, kdy je pulsni časovač 18 v nestabilním stavu, zůstává pulsni generátor 14 v zapnutém stavu. Jakmile pulsni časovač 18 přejde z nestabilního stavu zpět do klidového stavu, překlopí se prodlevový časovač lg do nestabilního stavu a na druhém časovacím výstupu 28 bude signál vysoké úrovně, přibližně rovné úrovni napětí na napájecí svorce 10. Tim přejde pulsni generátor 14 do vypnutého stavu, který se uskuteční prostřednictví^ elektronického vypínače 17 přes druhou vypínací svorku 25. Když prodlevový časovač 19 přejde z nestabilního stavu zpět do klidového stavu, kdy je na druhém časovacím výstupu 28 opět napětí blízké nule, pulsni generátor 14 se vrátí do zapnutého stavu a současně se uvede do nestabilního stavu pulsni časovač 18. Tento sled zapnutých a vypnutých stavů, tj. pulsů a prodlev pulsního generátoru 14, se v uzavřené smyčce stále opakuje dokud obsluha nepřepne ruční vypínač 16 do polohy nastavovací výstup 11. Tehdy se pulsni generátor 14 převede do trvale vypnutého stavu.

Je-li pulsni časovač 18 nebo shodně provedený prodlevový časovač 19 v klidovém stavu, obr. 2, je druhý tranzistor 7 sepnut a prvý tranzistor 1 rozpojen. Druhý tranzistor 7 je v sepnutém stavu udržován prostřednictvím proudu, který přichází do jeho báze 57 pres napájecí svorku 10 a časovači odpor 4. Působením zpětnovazebního odporu 6 je současně prvý tranzistor 1 udržován v rozpojeném stavu. Pamělový kondenzátor 3 je nabit na napětí přibližně rovné napětí na napájecí svorce lO.Překlopení pulsního časovače 18 nebo prodlevového časovače 19 do nestabilního stavu nastane spouštěcím signálem na spouštěcích svorkách 21, 27, který spoušlovým obvodem 20 uvede prvý tranzistor 1 do sepnutého stavu a druhý tranzistor 7 do stavu rozpojeného. Napětím na pamělovém kondenzátorů 3 se tento stav prvního a druhého tranzistoru JL, 1 udrží i po zániku spouštěcího signálu, takže po dobu určitého intervalu zůstává pulsni časovač 18 nebo prodlevový časovač 19 v nestabilním stavu, kdy je ná jejich ěasovaoích výstupech 12, 28 napětí přibližně rovné napětí na napájecí svorce 10. Během nestabilního stavu se působením časovacího odporu 4 úroveň napětí na pamělovém kondenzátorů 2 postupně zvyšuje, až dosáhne úroveň napětí asi 0,5V, kdy se uvede druhý tranzistor 7 do sepnutého stavu a prostřednictvím zpětnovazebního odporu 6 prvý tranzistor 1 do stavu rozpojeného. Tím se pulsni časovač 18 nebo prodlevový časovač 19

209 90S vrátí zpět do klidového s^avu. Pulsni časovač 18 nebo prodlevový časovač 19 lze uvést během nestabilního stavu do stavu klidového i tím. že se třetí tranzistor 9 uvede do sepnuz tého stavu signálem n^prvé nastavovací svorce 5 nebo druhé nastavovací svorce 26.

Claims

PŘEDUÉT VYNÁLEZU

Časovači obvod pulsního generátoru, vyznačený tím, že pulsni generátor (14) je spojen ovládací svorkou (23) s ručním vypínačem (16), jjřhož spouštěcí výstup (22) je připojen na prvou spouštěcí svorku (21) pulsního časovače (18) a nastavovací výstup (11) je připojen na prvou nastavovací svorku (5) pulsního časovače (18) i druhou nastavovací svorku (26) prodlevového časovače (19), přitom oba časovače (18, 19) jsou nastavovacími svorkami (5, 26) zapojeny na prvou vypínací svorku (24) pulsního generátoru (14), na jehož druhou vypínací svorku (25) je zapojen přes elektronický vypínač (17) druhým časovacím výstupem (28) prodlevový časovač (19), spojený druhou spouštěcí svorkou (27) s prvým časovacím výstupem (12) pulsního časovače (18) a druhým časovacím výstupem (28) s jeho prvou spouštěcí svorkou (21).