CS209209B1 - Method of yarn friction spinning based on spinning with open end and apparatus used for execution of the said method - Google Patents

Description

(54) Způsob frikčního předení příze na principu předení s otevřeným koncem a zařízení k provádění tohoto způsobu

Vynález se týká frikčního předení příze na principu předení s otevřeným koncem a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Předmětem AO 193 793 je způsob frikčního předení příze na principu předení s otevřeným koncem, při kterém jsou kontinuálně přiváděná ojednocená vlákna ukládaná na třecí plochu, upravenou na obíhajícím nosiči, která přivádí vlákna do ústí klínovité štěrbiny, vytvořené mezi řečenou třecí plochou a další třecí plochou upravenou na druhém obíhajícím nosiči a pohybující se v klínovité štěrbině protisměrně vzhledem k prvé třecí ploše, přičemž v ústí klínovité štěrbiny se vlákna stykem s oběma třecími plochami skrucují v přízi, odtahovanou bočně z klínovité štěrbiny při zabránění šíření zákrutu. Podstatou způsobu je, že vlákna se skrucují mezi konvexní a konkávní třecí plochou.

Z hlediska uspořádání zařízení je jedna třecí plocha konkávní a druhá třecí plocha konvexní vzhledem k místu vytváření příze v ústí klínovité štěrbiny.

Ta z třecích ploch, která přivádí vlákna do klínovité štěrbiny, bude nadále nazývaná jako nosná třecí plocha a další třecí plocha jako druhá třecí plocha.

Předmětem DOS 2 618 865 je rovněž způsob frikčního předení příze na principu předení s otevřeným koncem. Podle tohoto spisu jsou ojednocená vlákna přiváděna do klínovité štěrbiny vytvořené mezi vnitřní plochou vnějšího bubnu a vnější plochou vnitřního bubnu, ve které se shromažďují a působením protisměrně rotujících bubnů jsou skrucována v přízi odtahovanou z klínovité štěrbiny. Osy obou bubnů jsou rovnoběžné.

Vlákna jsou přiváděna do klínovité štěrbiny buď vnitřní plochou vnějšího bubnu nebo vnější plochou vnitřního bubnu pomocí pneumatických, elektrostatických nebo odstředivých sil. Při pneumatickém řešení . dopravy vláken je dopravní buben ve formě sítového bubnu.

Úkolem vynálezu je zdokonalení frikčního předení příze na principu předení s otevřeným koncem, které by vytvářelo podmínky pro průběh spřádacího procesu v klínovité štěrbině, umožňující dosažení optimálních parametrů vypřádané příze.

Uvedenou podmínku v podstatě splňuje způsob frikčního předení příze na principu předení s otevřeným koncem, při kterém jsou · kontinuálně přiváděná ojednocená vlákna ukládáná na nosnou třecí plochu, upravenou na obíhajícím nosiči, která přivádí vlákna do ústí klínovité štěrbiny, vytvořené mezi nosnou třecí plochou a druhou třecí plochou, upravenou na druhém obíhajícím nosiči, pohybující se v klínovité štěrbině protisměrně vzhledem k nosné třecí ploše, přičemž v ústí klínovité štěrbiny se vlákna stykem s konvexní a konkávní třecí plochou skrucují v přízi, odtahovanou bočně z klínovité štěrbiny při zabránění šíření zákrutu, který se podle vynálezu vyznačuje tím, že vlákna, přiváděná nosnou třecí plochou do klínovité štěrbiny, jsou, alespoň v oblasti počátku tvorby příze, na kterou navazuje oblast dotváření příze, bezprostředně za ústím klínovité štěrbiny převáděna působením prvé síly na druhou třecí plochu, ze které jsou vlákna po opuštění klínovité štěrbiny převáděna druhou silou opět na nosnou třecí plochu, před ústím klínovité štěrbiny.

Prvá síla je vytvářena polem sacího účinku na druhé třecí · ploše za . ústím klínovité štěrbiny, přičemž druhou silou může být například odstředivá síla, které jsou vystavena vlákna na konvexní třecí ploše.

Je rovněž výhodné provedení, podle kterého s druhou silou souhlasně působí třetí síla, vytvářená pomocným polem sacího účinku na konkávní třecí ploše před ústím klínovité štěrbiny.

Výhodné je i provedení, u kterého druhá síla je před ústím klínovité štěrbiny vytvářena pomocným polem sacího účinku na konkávní třecí ploše, jestliže prvá síla je za ústím klínovité štěrbiny vytvářena jednak polem sacího účinku na druhé třecí ploše za ústím klínovité . štěrbiny a jednak souhlasně působící odstředivou silou, které jsou vlákna vystavena . na konkávní třecí ploše.

Za účelem dosažení účinného odvalování vytvářené příze na třecích plochách v oblasti dotváření příze, které podstatně zvyšuje účinnost vkládání zákrutu do příze, je skrucovaná příze, v oblasti dotváření příze, puzena čtvrtou silou do klínovité štěrbiny.

Čtvrtá síla může být vytvářena vzduchovým proudem, zatlačujícím vytvářenou přízi do klínovité štěrbiny nebo podtlakem v klínovité štěrbině, popřípadě vzduchovým proudem a podtlakem . současně. . Podtlak v klínovité štěrbině je v druhém případě vytvářen dvěma přídavnými poli sacího účinku, situovanými na obou třecích plochách v klínovité štěrbině.

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, vytvořené přiváděcím ústrojím pro přívod ojednocených vláken na nosnou třecí plochu, dvojicí třecích ploch, upravených na obíhajícím vnitřním a vnějším nosiči a k sobě bezdotykově přisazených tak, že vytvářejí klínovitou štěrbinu, ve které jsou vlákna skrucována frikcí s oběma, v klínovité štěrbině protisměrně se pohybujícími třecími plochami, z nichž jedna je konkávní a druhá konvexní vzhledem k místu vytváření příze v ústí klínovité štěrbiny, a ústrojím pro odtah příze z klínovité štěrbiny uspořádaným pro zabránění šíření zákrutu, se podle vynálezu vyznačuje tím, že na druhé třecí ploše perforované alespoň v oblasti počátku tvorby příze, je za ústím klínovité štěrbiny, v oblasti počátku tvorby příze, upraveno pole se sacím účinkem s ostrým vymezením v ústí klínovité štěrbiny pro převod vláken z nosné třecí plochy ' na druhou třecí plochu.

Podle jednoho z možných provedení druhou třecí plochou je třecí plocha vnitřního nosiče, na které je pole se sacím účinkem situováno za ústím klínovité štěrbiny.

Podle jiného provedení je druhou třecí plochou třecí plocha vnějšího nosiče, na které je pole se sacím účinkem situováno za ústím klínovité · štěrbiny.

Podle dalšího provedení je druhou třecí plochou třecí plocha vnitřního nosiče, na které je pole se sacím účinkem situováno za ústím klínovité štěrbiny, přičemž na třecí ploše vnějšího nosiče, perforované alespoň v oblasti počátku tvorby příze, je upraveno pomocné pole se sacím účinkem situovaným před ústím klínovité štěrbiny.

Jiné provedení se vyznačuje tím, že druhou ' třecí plochou je třecí plocha vnějšího nosiče, na které je pole se sacím účinkem situováno za ústím klínovité štěrbiny, přičemž na třecí ploše vnitřního nosiče, perforované alespoň v oblasti počátku tvorby ' . příze, je upraveno pomocné pple se sacím účinkem, situovaným před ústím klínovité štěrbiny.

K zajištění účinného odvalování vytvářené příze na třecích plochách v oblasti dotváření příze, které podstatně zvyšuje účinnost vkládání zákrutu do příze, je určeno provedení zařízení, které se vyznačuje tím, že před ústím klínovité štěrbiny, alespoň v části oblasti dotváření příze, je upravena foukací tryska pro zatlačování skrucované příze do klínovité štěrbiny.

Jsou reálné různé varianty řešení s foukací tryskou. Například jedno ? výhodných provedení se vyznačuje tím, že za ústím klínovité štěrbiny, · v oblasti dotváření příze, je na druhé třecí ploše upraveno přídavné pole se sacím účinkem pro vytváření podtlaku v klínovité štěrbině. Podle jiného provedení jsou obě třecí plochy v oblasti dotváření · příze bez perforace.

Jiné výhodné provedení se vyznačuje tím, že na obou třecích plochách, perforovaných v oblasti . dotváření příze, je za ústím klínovité štěrbiny upraveno přídavné pole se sacím účinkem pro vytváření podtlaku v klínovité štěrbině.

Vlákna, přiváděná do klínovité štěrbiny, se účelným působením sil pohybují v oblasti · tvorby příze po okruhu, jejichž smysl pohybu je souhlasný se smyslem točivého momentu· působícího na přízi v oblasti dotváření příze. Točivý moment je zajišťován vychýlením příze od teoretické . spojnice mezi místem tvorby příze, tj. středem řečeného okruhu a středem dotvářené příze v okrajových částech obou třecích ploch přivrácených k ' odváděcím válcům. Na tyto okrajové části ploch je vytvářená příze intenzivně a řízené přitlačována za účelem vytvoření dostatečně veliké složky třecích .' sil. Kromě otáčení konce příze vznikajícího odvalování m mezi třecími . plochami v klínovité štěrbině je přízi vkládán velmi intenzivní zákrut, takže spřádací systém produkuje s vysokou výrobností dostatečně zakroucené příze při velmi nízké obvodové rychlosti třecích ploch, což je nesporná výhoda z hlediska životnosti zařízení, snížení hlučnosti systému a nízkého příkonu energie.

Bylo s překvapením zjištěno, že příze, skrucovaná vzájemnou interakcí oblasti vytváření příze a dotváření příze, se velmi blíží charakteru klasické příze vyráběné na prstencovém dopřádacím stroji. Její velmi, urovnaná struktura je vytvořena ze značně paralelisovaných vláken. Přízi lze velmi snadno rozkroutit.

Parametry příze z hlediska pevnosti, vzhledu a stejnoměrnosti umožňují snadné a výhodné zpracování do plošných textilií, přičemž zejména vhodné je použití na výrobu textilií určených pro počesání, plyšových koberců, mančestrů apod. Účelným řízením rotace konce příze pomocí silového působení na obou třících plochách v oblasti ústí klínovité štěrbiny lze vypřádat i velmi jemné příze, aniž bý docházelo k proběhnutí příze za vrchol klínovité štěrbiny do nepracovní klínovité štěrbiny.

Zařízení umožňuje spřádat bez problému různé staplové materiály bez ohledu na druh, délku a jemnost vláken. '

Pokud by nebylo při vytváření konce příze zajištěno účelné řízení pohybu vláken v oblasti klínovité štěrbiny po okruhu, lze předpokládat, že vlákna budou v počátku tvořby příze vytvářet vlákenný útvar neurčitého, v podstatě plošného charakteru, který se po třecích plochách nebude odvalovat vůbec, nebo odvalování bude provázeno přetržitými a lavinovitými' prokluzy včetně proběhnutí příze klínovitou štěrbinou.

Valení příze po třecích plochách bez větších prokluzů v klínovité štěrbině lze očekávat teprve tehdy, když vlákenný útvar vytvoří v podstatě válcovité těleso s určitou hustotou vláken a tedy i s určitým průměrem, který je však definovatelný až u dostatečně skrouceného vlákenného útvaru, který však nelze vytvářet jiným způsobem, než pomocí počátečního řízeného okruhu obíhání přiváděných vláken mezi třecími plochami.

Je výhodné, když obvodová rychlost nosné třecí plochy je větší než obvodová rychlost druhé třecí plochy.

Jedním z faktorů kladně ovlivňujících průběh frikčního předení je uspořádání perforace na třecí ploše jednoho nebo obou nosičů.

Protože sací síla, působící místně na třecí ploše, je aktivní pouze v místech otvorů perforace, ' avšak nepůsobí mezi otvory, byla snaha neúměrně zvětšovat počet otvorů perforace na třecí ploše, což však jednak zvyšuje výrobní náklady zařízení, jednak příkon na výrobu podtlakového technologického vzduchu, jehož spotřeba může ovlivnit i efektivnost spřádacího procesu.

Účelem vynálezu je rovněž docílit maximálního sacího účinku na třecí ploše nosičů při nezvýšeném příkonu na výrobu podtlakového vzduchu.

Podle vynálezu je perforace alespoň jedné třecí plochy vytvořena otvory, jejichž profilová plocha ‘

209209 se od jmenovité profilové plochy směrem ke vstupu otvorů zvětšuje.

Podle jednoho z výhodných řešení jmenovitá profilová plocha, upravená ve střední části výšky otvorů, je menší než profilová plocha na vstupu otvorů.

Stěna otvorů je výhodně vytvořena rotační plochou, přičemž řídicí čarou je úsečka, popřípadě křivka, například oblouková křivka nebo kombinace různých úseků, z nichž některé, jsou vytvořeny úsečkami nebo ^křivkami. !

Výhodné je Uspořádání otvorů, podle kterého rozteče v podélném směru a obvodovém směru nosiče jsou shpdné, popřípadě jsou w- . podélném a nebo obvodovém směru upraveny přesazené s výhodou o 0,5 rozteče.

Je účelné, ;<aby v prvém případě byla nejmenší vzdálenost mezi otvory maximálně rovna největšímu rozměru· jmenovité profilové plochy a v druhém případě maximálně rovna trojnásobnému rozměru jmenovité profilové plochy.

Stěny otvorů mohou být též vytvořeny vhodnou nerotační plochou, například čtvercového profilu.

U známých frikčních systémů předení s otevřeným koncem je osové napětí v přízi v úseku zahrnujícím oblast počátku tvorby příze, oblast dotváření příze a vzdálenost mezi výstupem z klínovité štěrbiny a odtahovým ústrojím^ poměrně malé. Nevýhodou vyplývající z této relace je, že zákruty nejsou do vypřádané příze dostatečně zafixovány, takže příze má tendenci samovolného rozkrucování. Pro eliminaci této situace pracují systémy spřádací s . větším zákrutem, jehož nevýhodou je jednak snížená produkce stroje, jednák vytváření smyček v úseku před odtahovým ústrojím a nestejnoměmost zákrutu a struktury příze. Tyto nedostatky se výrazněji projevují u vlákenného materiálu, který má větší odpor proti skrucování.

Účelem vynálezu je proto rovněž vytváření podmínek pro docílení účinného osového napětí vypřádané příze.

Jedním z faktorů, který k tomuto cíli směřuje, je^!' charakter třecích ploch nosičů.

Proto jedním z dalších znaků, definujících předmět vynálezu je, že alespoň na nosné třecí ploše z obou třecích ploch, alespoň v oblasti dotváření příze, jsou upraveny zdrsňující prostředky pro zvýšení koeficientu tření třecí plochy. Je yýhodné uspořádání zdrsňujících prostředků na nosné třecí ploše.

Z hlediska třecích poměrů při vytváření příze je výhodné uspořádání, podle kterého ' se hustota zdrsňujících prostředků ve směru odtahu příze z klínovité štěrbiny zvětšuje.

Zdrsňující prostředky mohou být různého provedení, například ve formě kruhových drážek, jejich hustota se může ve směru odtahu příze z klínovité štěrbiny zvětšovat, šroubovicových drážek, jejichž stoupání se může ve směru odtahu příze zmenšovat, popřípadě jejich smysl stoupání je opačný vzhledem ke smyslu skrucování příze.

Příkladné provedení zařízení podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 pracovní jednotku v částečném řezu, v perspektivním pohledu, obr. 2 vertikální řez podle roviny R II z obr. 1 ve větším. měřítku, obr. 3 alternativní zařízení ve vertikálrnm¹, řezu vedeném nosiči v oblasti počátku tvorby příže, ' * obr. 4 další alternativní zařízení ve vertikálním řezu vedeném nosiči v oblasti počátku tvorby příze, obr. 5 vertikální řez podle roviny R V z obr. 1 ve větším měřítku, obr. 6 vertikální řez alternativním uspořádáním zařízení v oblasti dotváření příze, obr. 7 vertikální řez dalším alternativním uspořádáním zařízení v oblasti dotváření příze, obr. 8 až 11 různá provedení otvorů perforace třecí plochy nosiče v částečném příčném řezu, obr. 12 až 14 různé rozsazení . otvorů perforace třecí plochy nosiče'' v částečném pohledu na rozvinutý povrch do roviny, óbr. · 15 pracovní jednotku se znázorněnými zdrsňujícími prostředky, v částečném řezu v perspektivním pohledu, obr. 16 oba nosiče v podélném řezu podle roviny R XVI z obr. 15 ve větším měřítku a obr. 17 další alternativní uspořádání' nosičů v podélném řezu.

Na obr. 1 jsou v perspektivním pohledu znázorněny funkční členy spřádací jednotky, vyznačené vnitřním nosičem 1 s vnější třecí plochou 2, rotujícím ve směru šipky 3 a uloženým ve vnějším nosiči 4 s vnitřní třecí plochou 5, který rotuje v opačném smyslu, označeném šipkou 6. . Obě třecí plochy ' 2, 5 nosičů 1, 4, které mají tvar dutých válců, jejichž neznázorněné podélné osy jsou rovnoběžné, jsou . k sobě přisazeny těsně, avšak bezdotykově tak, že vytvářejí dvě protilehle umístěné ’ klínovité štěrbiny 7, 7', z nichž pro vlastní spřádací proces je určena klínovitá štěrbina 7 (obr. 2).

Doí dutiny vnějšího nosiče 4 zasahuje kanál 8, kterým· jsou přiváděna vlákna 9 z neznázoměného ojednocovacího ústrojí na jednu z třecích ploch 2,

5. Ta z třecích ploch 2, 5, která privách vlákna do klínovité štěrbiny 7, bude nadále označována jako nosná třecí plocha A a další třecí plocha jako druhá třecí plocha B.

Z uvedeného vyplývá, že pro vlastní spřádací pročeš je vždy určena ta klínovitá štěrbina, do které je nosnou třecí plochou A přiváděn vlákenný materiál.

Klínovitá štěrbina 7 je definována jednak svým vrcholem 10, ve kterém jsou obě třecí plochy co nejblíže přisazeny, jednak ústím 11, v němž dochází působením obou třecích ploch 2,5 ke skrucování vláken do ' příze. Poloha a šířka ústí 11 jsou proměnné podél klínovité štěrbiny 7 v závislosti na průměru svazku vláken skrucovaných v přízi, který je jiný v oblasti I počátku tvorby příze a jiný v oblasti Π dotváření příze (obr. 1). Oblast I je úsek klínovité štěrbiny 7, který v podstatě odpovídá oblasti nosné třecí plochy A, na kterou jsou přiváděna ojednocená vlákna z ojednocovacího ústrojí kanálem 8. Na oblast I počátku tvorby příze navazuje oblast Π' dotváření příze, ve které je svazek vláken skniucDván v přízi.

Kanál 8 je nasměrován pro ukládání vláken 9 na vnitřní třecí plochu 5, která je v tomto případě nosnou plochou A, přivádějící vlákna do ústí . 11 klínovité štěrbiny 7, ve které jsou shromažďována a skrucována protisměrně se pohybujícími třecími plochami 2, 5 v přízi 12 odtahovanou z klínovité' štěrbiny 7 v podstatě kolmo na směr rotace obou nosičů 1,4 dvojicí odtahových válečků 13 a navje-¹ . na v neznázorněném navíjecím . zařízení nádivku. Smysl ' rotace odtahových válečků 13 je ožnačen šipkami 14,15. ί

Třecí plocha 2 vnitřního nosiče 1 je po celé délce ' nosiče, která zahrnuje oblast I, П, opatřena perforací 16. Na třecí ploše 2, která . je v tomto případě druhou třecí plochou B, je upraveno pole 17j se sacím účinkem, situované v klínovité štěrbině 7. Pole 17„ ostře vymezené v ústí 11 klínovité . štěrbiny 7 a zakončené zpravidla ve vrcholu 10, je na třecí ploše 2 vytvořeno ústím sací hubice nebo . otvorem 18j clony 19, polohově stavitelné neznázorněnými prostředky ve směru dvojité šipky 20 v dutině vnitřního nosiče 1, napojeného hadicí 21 na . zdroj podtlaku. Vnitřní nosič 1 je v tomto případě ve funkci známého . perforovaného nasávacího bubnu. Průběh hrany 22 clony 19 je buď v celém úseku clony 19 rovnoběžný s neznázoměnou osou vnitřního nosiče 1, nebo probíhá v souladu s průběhem šířky ústí 11 klínovité štěrbiny 7, kter<á je v oblasti I počátku tvorby příze širší než v oblasti Π dotváření příze.

Vlákna 9, přiváděná kanálem· 8 z neznázoměného ojednocovacího .ústrojí, · popřípadě pomocí vzduchového proudu, jsou ukládána na povrch nosné třecí plochy A, na které jsou přidržována třecí · — adhesní - silou vyvolanou · odstředivou silou. Vlákna jsou nosnou třecí plochou A unášena do klínovité štěrbiny 7. Na vlákna působí v oblasti I počátku tvorby příze, po přechodu ústím 11 klínovité štěrbiny 7, pole 17, sacího účinku, které převádí vlákna z nosné třecí plochy A na druhou třecí plochu B a přidržuje je na perforovaném povrchu této třecí plochy B, unášející . vlákna směrem ven z klínovité štěrbiny 7. Po přechodu vláken za ústí 11, které vymezuje sací pole . 17, jsou uvolněná vlákna odmrštěna odstředivou silou vytvářenou vnitřním nosičem 1 v podstatě v radiálním směru až k povrchu nosné třecí plochy A, která opět vlákna unáší do klínovité štěrbiny 7 až· za její ústí 11, kde jsou opět vystavena účinku sacího pole 17,. · Koloběh vláken se opakuje tak, že vlákna přecházejí v oblasti ústí 11 klínovité štěrbiny 7 z nosné třecí plochy A na druhou třecí plochu B, se kterou postupují ven z klínovité štěrbiny . 7, přičemž těsně za ’ jejím ústím 11 opět přicházejí na nosnou . třecí plochu A, takže vlákna . se v podstatě pohybují po uzavřeném okruhu mezi oběma třecími plochami 2,5 v oblasti ústí 11 klínovité štěrbiny 7 a kontinuálně jsou nabalována na otevřený konec příze 12 skrucovaný v oblasti Π dotváření příze 12, odváděné z klínovité štěrbiny 7 odtahovými. válečky 13. Vznikající zákrut, zadržovaný ve stiskové linii odtahových válečků 13, postupuje zpět k otevřenému konci vytvářené příze.

Na obr. 2 jsou vyznačeny síly zúčastňující se na spřádacím procesu. Na nosné třecí ploše A jsou vlákna přidržována třecí silou, vytvářenou odstředivou silou Fx na vnějším nosiči 4 a třecí ploše A. Za ústím 11 klínovité štěrbiny 7 je tato síla Fx překonána prvou silou, tj. sací silou S, vyvolanou polem 17, sacího účinku, směřující radiálně k povrchu druhé třecí plochy B. Sací síla Sj přimkne vlákna k druhé třecí ploše B, která je unáší ven ž klínovité štěrbiny 7. Po průchodu vláken ústím 11 působí na vlákna druhá síla, vytvářená odstředivou silou F2, která v oblasti klínovité štěrbiny 7 byla plně eliminována sací silou S_P Síla F2 odmrští vlákna v podstatě v radiálním směru k nosné třecí ploše A, přičemž . pohyb těchto vláken je zastaven povrchem nosné třecí plochy A, kde na ně opět začíná působit třecí síla, vytvářená odstředivou silou Fx. Vlákna se tedy pohybují po zidealizovaném okruhu 0, vyznačeném v okolí ústí 11 klínovité. štěrbiny 7. Šířka ústí 11, která je závislá na. jemnosti vypřádané příze, se nastaví odpovídající polohou clony 19, která vymezuje účinek sacího pole 17, v klínovité štěrbině 7.

Při přechodu vláken z jedné třecí plochy na druhou dochází působením odtahu příze k postupnému překrývám vytvářených vrstev vláken a tím i k jejich účinnému cyklickému družení, čímž se vytvářejí optimální podmínky pro výpřed strukturálně výhodné příze.

Érotože popisovaný princip frikčního předení s otevřeným koncem je pomaluběžný, tj. že nosiče 1, 4 rotují poměrně pomalou rychlostí, například vzhledem k rychlosti spřádacího rotoru, je i silové působení odstředivé síly F2 á hlavně třecí síly vytvářené odstředivou silou Fx poměrně malé. Menší síla F2 je pro spřádací proces výhodná, protože příliš nezmenšuje protisměrné působení sací síly Sj na příslušné třecí ploše.

Je žádoucí, aby působení třecí síly vytvořené odstředivou silou Fx bylo větší, zejména při spřádání vláken s menší specifickou hmotností. Tohoto zvýšení lze například docílit vyšší obvodovou rychlostí třecí plochy 5 vzhledem k obvodové rychlosti třecí plochy 2, čímž se zvýší odstředivá síla Fx a tím i třecí síla působící na třecí ploše 5, před ' ústím 11 klínovité štěrbiny 7.

Zařízení znázorněné na obr. 3 se liší od zařízení na obr. 2 tím, že rovněž vnější nosič 4 je opatřen perforací 16. K vnějšímu povrchu vnějšího nosiče je přisazena clona 23 polohově stavitelná ve směru dvojité šipky 24. Otvor 25x clony 23 je umístěn tak, že pomocné pole 26j sacího účinku na preforované třecí ploše 5 je situováno před ústím 11 klínovité štěrbiny 7, přičemž hrana 27 otvoru 25, clony 23 se nachází v oblasti ústí· 11. Hmota clony 23 zakrývá úsek klínovité štěrbiny 7, za jejím ústím-· 11.

PřProtaci vnějšího nosiče 4 vzniká na třecí ploše samoventilací pomocného pole 26j sacího účinku

209209 třetí sílá, kterou je sací síla S/ - působící souhlasně s odstředivou silou F2.

Obr. 3 odpovídá příčnému řezu vedenému v místě oblasti I počátku tvorby příze.

U zařízení znázorněného na obr. 4 jsou směry rotace 3', 6' obou nosičů 1,4 opačné vzhledem ke směrům rotace 3, 6, vyznačených na obr. 2 a 3.

Kanál 8' přivádí vlákna 9 na nosnou třecí plochu A, která je v tomto případě vytvořena třecí plochou 2 vnitřního nosiče 1, opatřenou perforací 16. Clona 19 je nastavena tak, že pomocné pole 26j se sací silou S/ se nachází v úseku před ústím 11... klínovité . štěrbiny 7. i ^K vn^ěj^šímu ^povrchu vn^ěj^šího nostéé 4 o^patř^neho perforací 16, je přisazena clona 23, k jejímuž ; funkčnímu otvoru 25x je přisazena odsávací hubice 28 napojená na neznázorněný zdroj podtlaku' Funkční otvor 25x vymezuje na druhé třecí ploše ' B pole 17x sacího účinku Sx za ústím 11 klínovité štěrbiny 7 ve směru k jejímu vrcholu 10.

Vlákna přiváděná na nosnou třecí plochu A jsou na ní přidržována sací silou S/ pomocného pole 26χ· sacího účinku, situovaného na třecí ploše 2 vnitřního nosiče 1 před ústím 11 klínovité Štěrbiny 7. Po průchodu vláken ústím 11 působí na ně sací síla S, pole 17j sacího účinku a odstředivá síla která v úseku před ústím klínovité štěrbiny byla plně . eliminována působením sací . síly SJ a toto silové působení bezprostředně za ústím 11 odvádí vlákna na druhou třecí plochu B, unášející vlákna ven z klínovité štěrbiny 7 třecí silou vytvořenou sací silou Sx a odstředivou silou Fj. Před ústím 11 jsou . vlákna opět vystavena účinku sací síly Sx' pomocného pole 26χ sacího účinku, která opět vlákna . převádí na nosnou třecí plochu A, načež se koloběh . opakuje. Směr pohybu vláken ve vytvářeném ’ okruhu 0 je v tomto případě opačný než u zařízení podle obr. 3.

Je rovněž reálné řešení, které se od uspořádání znázorněného na obr. 4 liší v tpm, že odpadá. odsávací hubice 28. V tomto případě je prvou silou sací síla vytvořená samoventilací perforované třecí plochy 5 v oblasti ústí 11 klínovité štěrbiny 7.

Okruh 0, po kterém vlákna postupují v oblasti I počátku tvorby příze, má průměr D, který je několikrát větší než jmenovitý průměr d příze (obr. 2), z čehož vyplývá i odpovídající šířka ústí 11 klínovité štěrbiny 7.

í Vzhledem k průběhu spřádacího procesu v klí-^· 'novité štěrbině 7 je příze 12 v oblasti Π dotváření příze umístěna blíže k jejímu vrcholu 10, než hmota cyklicky překládaných vrstev vláken v oblasti I počátku tvorby příze, rotující po okruhu 0.

Účinnost vkládání zákrutů do vytvářené příze lze zvýšit působením čtvrté síly, kterou je příze v oblasti Π dotváření příze puzena do klínovité štěrbiny 7, čímž se zajistí žádoucí uplatnění působení třecích sil třecích ploch 2, 5 na vytváření otáčivého momentu příze.

Čtvrtou silou je příkladně vzduchový proud zatlačující vytvářenou přízi v ústí 11' klínovité štěrbiny 7 směrem k vrcholu 10.

Příkladné · provedení, je znázorněná na.obr. 1 a 5. Do dutiny vnějšího nosiče 4 zasahuje tryska 29 napojená· na neznázoměný zdroj tlakového vzduchu, jejíž podélná štěrbina 30, rovnoběžná s neznázorněnou podélnou osou vnějšího nosiče 4, je nastavena , tak, že tlaková síla T směřuje proti poýrchu vytvářené příze 12 v klínovité štěrbině 7 oblasti Π dotváření příze.

Na vytvářenou přízi tedy působí kromě sacího účiňku Sn pole 17_m umístěného za ústím 11 klmovité štěrbiny 7, i tlakový vzduch, jehož složky přitahují vytvářenou přízi do klínovité štěrbiny 7 á tím i k oběma třecím plochám 2, 5.

Přítlakem příze k oběma třecím plochám 2,5 se zajistí účinné · odvalování příze na těchto třecích plochách převodem mezi průměrem d příze a průměry třecích ploch. Tímto způsobem se zajišťuje podstatné zvýšení účinnosti vkládám zákrutů do příze, takže zařízení může dosahovat při běžném měrném zákrutu extrémně vysokých odtahových rychlostí.

Princip odvalování příze je schematicky znázorněn na obr. 5, který představuje klínovitou štěrbinu 7 v oblasti Π dotváření příze, v místě řezu podle roviny R V z obr. 1. Klínovitá štěrbina 7 je v tomto případě vymezena ústím 11', které odpovídá průměru d příze 12. Pro názornost je· slabší čarou zakreslen i· okruh 0 s průměrem D ,v ústí 11 klínovité štěrbiny 7, který odpovídá řezu, rovinou RII z obr. 1, tj. z oblasti I počátku tvorby příze. Příze je do klínovité štěrbiny 7 jednak přisávána sací silou Sn pole 17n sacího , účinku a jednak zatlačována tlakovou silou T tlakového technologického vzduchu. Vytvářená příze je· proto v oblasti obou třecích ploch 2,5 v intenzívním styku s těmito plochami, čímž se vytvářejí ve stykových liniích třecí síly Pt a P2, které přízi otáčejí kolem podélné osy a tím ji intenzívně dokrucují otáčivým momentem M.

V podstatě stejného účinku lze docílit vždy, když bude na · přízi působit síla, která ji donutí ke styku s oběma třecími plochami 2,5, avšak nebude bránit otáčení příze.

Příkladné provedení odpovídající tomuto záměru je schematicky znázorněno na obr. 6, který je příčným řezem neznázořněného zařízení v oblasti II dotváření příze.

Oba nosiče 1, 4 jsou opatřeny perforací 16. Ve vnitřním nosiči 1, který je ve funkci nasávacíhů sítového bubnu, je umístěna clona 19, jejíž funkční otvor 18n vymezuje přídavné pole 17n sacího účinku v klínovité štěrbině 7, · za jejím ústím 11'. Sací účinek je znázorněn sací silou Sn·

K vnější ploše vnějšího nosiče 4 v oblasti II dotváření příze je přisazena clona 23, jejíž funkční otvor 25n vymezuje na třecí ploše 5 vnějšího nosiče 4, za ústím 11' klínovité štěrbiny 7, přídavné pole 17'u sacího účinku, znázorněné silou S'_n.

Vytvářená příze , skrucovaná , v ústí 11' klínovité štěrbiny· · 7, stykem s oběma třecími plochami 2, 5, j e nasávána do klínovité štěrbiny podtlakem vytvářeným v této štěrbině sací silou Sn pole 17n a sací :

silou S'_n , vytvářenou samoventilací třecí plbchy 5 v poli 17'n. Třecí plochy 2, 5 v oblasti I počátku tvorby příze mohou být například v provedení podle obr. 2 nebo 3.

Další příkladné provedení, které. vykazuje v podstatě stejný účinek, je znázorněno na obr. 7. Obě třecí plochy 2,5 jsou v oblasti Π dotváření příze bez perforace.

•Oblast I počátku tvorby příze může být na. obou třecích plochách 2,5 například vytvořena v · provedení podle obr. 4. i

Skrucovaná příze v ústí 11' , klínovité · štěrbiny 7 stykem s oběma třecími plochami 2,5, v oblasti Π dotváření příze, je tlakovou silou T technologického vzduchu, · vystupujícího · z podélné štěrbiny· , 30 foukací trysky 29, vtlačována do klínovité štěrbiny

7.

Vzájemným · stykem příze s třecími plochami 2, 5 se vytvářejí třecí síly Ρ» P₂, které dokrucují · přízi momentem M · stejného smyslu, jako je smysl pohybu vláken v okruhu 0.

Obdobně by bylo možné vytvořit další variantu provedení s vymezením pole sacího účinku pquze na jedné z obou třecích ploch 2,5, nebo sací účinek soustředit do vrcholu 10 klínovité štěrbiny 7 · přídavnou sací hadicí apod. Toto provedení, které je zejména výhodné pro dokrucování velmi jemných přízí, vede k vytvoření třecích sil Pj a P2 s následným otáčivým momentem M pro vkládání zákrutů přízi 12. Síla Pj je třecí silou, působící na nosné třecí ploše A.

Výhodou tohoto způsobu dokrucování příze na třecích plochách shodných třecích vlastností · je, že příze alespoň v oblasti Π dotváření příze je blíže vrcholu 10 klínovité štěrbiny 7 než je poloha středu okruhu 0 vláken otevřeného konce příze v oblasti I počátku tvorby příze.

Velikost třecí síly, která je výslednicí třecích sil Pr a P2 lze rovněž zvětšit a to buď větším obvodovým třením na nosné třecí ploše A, nebo zvýšením obvodové rychlosti nosné třecí plochy A vzhledem k druhé · třecí ploše B, popřípadě kombinací · obou opatření. Opatření, směřující ke zvýšení obvodového tření na nosné třecí ploše A, je možno zajistit vhodnou povrchovou úpravou, vytvořenou například pískováním, eloxováním, plazmováním, popřípadě nanesením vrstvy třecí hmoty, například vulkolanu, technické pryže · apod.

Tímto opatřením se zvýší třecí síla Pj a výslednice sil Pj a P2 působí větší přítlak dotvářené příze na třecí plochy 2 a 5 nosičů třecích ploch 1 a 4, čímž dochází ještě k účinnějšímu odvalování příze v ústí 11' klínovité štěrbiny 7.

Na obr. 8 až 11 jsou schematicky znázorněna různá provedení perforací třecí plochy jednoho nebo obou nosičů 1, 4 v příčném řezu příslušného nosiče. V příkladném provedení se jedná o řez třecí plochy 2 nosiče 1 ^s clonou 19, v oblasti I počátku tvorby příze.

Perforace 16 je vytvořena otvory 31, které jsou vyznačený vstupem 32, výstupem 33 a profilovou plochou 34, vytvořenou řezem kolmým na nezná7......^: ................... ' .......

zorněnou osu otvoru 31, jmenovitou profilovou plochou 35, která je nejmenší ze všech profilových ploch, a stěnou 36 otvoru 31.

Podle obr. 8 je jmenovitá profilová plocha 35 upravena na ' výstupu 33, přičemž stěna 36 je rotační plochou, jejíž řídicí čarou je oblouková křivka 37a. Na třecí ploše 2 působí v místech vstupů 32 otvorů 31 sací účinek sací síly S,.

Z hlediska výroby je výhodné, aby profilové plochy 34 byly· omezeny kružnicí.

Na obr. 9 jsou znázorněny otvory 31, jejichž jmenovitá profilová plocha 35· je upravena ve střední části výšky otvorů 31, přičemž profilová plocha se ze střední části, vymezené jmenovitou profilovou plochou · 35, směrem ke vstupu 32 a výstupu 33 zvětšuje. Stěna 36 ^: je opět rotační plochou, .je^j^iS řídicí čarou je · oblouková křivka 37b.

Na obr. 10 jsou znázorněny otvory 31, jejichž jmenovitá · profilová plocha 35 je upravena na výstupu 33, přičemž stěna 36 je rotační plochou, jejíž řídicí čára je složena z několika úseků přímek 37c.

Řídicí čarou může být popřípadě i čára vytvořená alespoň jedním obloukem a alespoň jednou úsečkou.

Na obr. 11 jsou znázorněny otvory 31, jejichž jmenovitá profilová plocha 35 je upravena ve střední části výšky otvoru. Stěna 36 · je rotační plochou, · jejíž řídicí čára je složena z několika úseků přímek 37d. _t

Výhoda uspořádání otvorů 31 perforace 16 spočívá v tom, že technologický vzduch je nasáván otvory 31 v jejich největší profilové ploše, takže při stejném průtoku vzduchu se docílí zvětšení aktivní sací plochy nosičů 1,4.

K vytvoření třecí plochy s maximálním sacím účinkem směřuje i účelné rozložení otvorů 31 perforace 16 na povrchu jednoho · nebo obou nosičů 1,4 (obr. 12 až 14). i

Je výhodné, aby rozteče t otvorů 31 byly na třecí ploše jednoho nebo obou nosičů 1, 4 shodné v podélném směru označeném šipkou 38, a obvodovém směru označeném šipkou 39, jak je znázorněno na obr. 12, který představuje část třecí plochy 2 nosiče 1 rozvinuté do roviny.

Jiné účelné rozsazení otvorů 31 je znázorněno na obr. 13, podle kterého rozteče t otvorů 31 jsou v podélném směru 38 přesazeny o 0,5 t.

Perforace 16 s nekruhovými otvory je znázorněna na obr. 14.

Je rovněž výhodné, aby rozteče t otvorů 31 v podélném směru 38, obvodovém směru 39 nebo v obou těchto směrech byly uspořádány tak, aby mezi sousedními otvory 31 byla minimální vzdálenost, která však nemá být větší než je průměr nebo největší rozměr jmenovité profilové plochy 35.

Na obr. 9 je tato vzdálenost 40 mezi otvory 31 rovna průměru jmenovité profilové plochy 35.

Výhodné uspořádání z hlediska docílení co největší aktivní plochy se sacím účinkem při kruhovém tvaru otvorů 31 je znázorněno na obr.

a 10, kde jsou otvory 31 na třecí ploše 2· vymezeny hranou 41.

Přechod mezi otvory 31 může být rovněž zaoblený, plynulý.

Při rozteči t otvorů 31 rozsazených podle obr. 13 lze nejmenší vzdálenost 40 mezi otvory 31 v podélném směru 38, obvodovém směru 39 nebo v obou směrech zvětšit až na trojnásobek rozměru jméno- · . ; vité profilové plochy 35, jak je · znázorněno na obr. ’ ^Π· ' ♦

Pro snížení přestupných ztrát · lze při výrobě ,na у hranách otvoru clony 19 vytvořit vhodné sražení 42 ^: (obr. 8). ;

Uvedenými jednoduchými úpravami otvorů 31 a jejich účelným rozmístěním na třecí ploše jednoho nebo obou nosičů 1, 4 lze docílit rozložení sacího účinku na téměř celé třecí ploše při minimálním počtu otvorů 31 perforace 16 a tedy i při minimální spotřebě podtlakového technologického vzduchu.

Vlastní výroba perforace 16 je snadno proveditelná běžnými výrobními prostředky.

Je žádoucí, aby v úseku C — D (obr. 15), který zahrnuje oblast I počátku tvorby příze, oblast II dotvářen příze a vzdálenost mezi · výstupem z klínovité Štěrbiny 7 a stiskovou Unií odtahového ústrojí, (vytvořeného odtahovými válečky 13, byla podst^thě zvýšena· třecí síla, působící proti odtahu vytvářené příze, která zajišťuje během spřádacího procesů stálou polohu konce vytvářené příze v klínovitášiěrbiné 7.

Zvýšení třecí síly se docílí zdrsňujícími prostředky 43)'upravenými zejména na · nosné třecí ploše A.

Na qbr. · 16 je znázorněn podélný řez oběma nosiči · · ⁴’ vedený rovinou R XVI z obr. 15. Na nosné «třecí . ploše A jsou vytvořeny obvodové kruhové · drážky 44, uspořádané ve stejné rozteči. · ζ

Na qbr. 17 je znázorněn tentýž podélný řez oběma |třecími nosiči s kruhovými drážkami 44', jejichž hustota se ve směru odtahu příze, znázorněném šipkou 45, zvětšuje.

Za účejem zvýšení podélné třecí síly mezi vytvářenou pjfeí a třecími plochami nosičů se hustota . zdrsňujíjích prostředků ve směru odtahu · příze zvětšujej

Zdrsmjjící prostředky mohou být vytvořeny různě. Výhodné je provedení . ve, formě, kruhových nebo šroubovicových drážek, vřypů nebo vhodnou, již uvedenou povrchovou úpravou.

Z hlediska dosažení požadovaného stupně osového napětí odtahované příze je výhodné, aby zdrsnění · · se zvětšovalo ve směru odtahu příze z klínovité štěrbiny. K tomuto účelu se hustota zdrsňovacích prostředků, například kruhových drážek,¹ ve směru odtahu příze zvětšuje. Při použití šroubovicových drážek se stoupání šroubovicových drážek účelně ve směru odtahu příze zmenšuje.

V uvedeném popisu a na obrázcích jsou popsány a znázorněny funkční části zařízení jen · z hlediska pochopem podstaty vynálezu. V příkladných pro— ;

vedeních jsou nosiče třecích ploch upraveny jako válce, přičemž osy těchto . válců jsou uspořádány rovnoběžně. Nosiče třecích ploch však nemusí být jenom . válcového tvaru, aby splňovaly podstatu vynálezu. Místo válců lze použít i kónických těles tak, aby například alespoň jedna třecí plocha byla vytvořena na nosiči vytvářeném dutým komolým kuželem.

V příkladných provedeních je mezera mezi válci ve vrcholu štěrbiny po celé .délce válců stejná. Podstata vynálezu se rovněž splní, když tato mezera jak u válcových nosičů tak i nosičů výše uvedeného tvaru se po délce nosičů mění. Tak například z hlediska průběhu spřádacího procesu je výhodné, aby se mezera mezi třecími plochami alespoň ve ' vrcholu klínovité štěrbiny směrem k odtahu příze zmenšovala. Tyto popsané případy

Claims (35)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob frikčního předení příze na principu předení s otevřeným koncem, při kterém jsou kontinuálně přiváděná ojednocená vlákna ukládána na nosnou třecí plochu, upravenou na obíhajícím nosiči, která přivádí vlákna do . ústí klínovité štěrbiny, vytvořené mezi . nosnou třecí plochou a druhou třecí plochou, upravenou na druhém obíhajícím nosiči, pohybující se v klínovité štěrbině protisměrně vzhledem k nosné třecí ploše, přičemž v ústí klínovité štěrbiny se vlákna stykem s konvexní a konkávní třecí · plochou skrucují v přízi, odtahovanou bočně z klínovité štěrbiny při zabránění šíření zákrutu, vyznačující se tím, že vlákna, přiváděná nosnou třecí plochou do klínovité štěrbiny jsou alespoň v oblasti počátku tvorby příze, na kterou navazuje oblast dotváření příze, bezprostředně za ústím klínovité štěrbiny převáděna působením prvé síly na druhou. třecí plochu, ze které jsou vlákna po opuštění klínovité štěrbiny převáděna druhou silou opět na nosnou třecí plochu, před ústí klínovité štěrbiny.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že prvá síla je vytvářena polem sacího účinku na druhé třecí ploše za ústím klínovité štěrbiny.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že druhá síla je vytvářena odstředivou silou, které jsou vystavena vlákna na konvexní třecí ploše.
4. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že s druhou silou souhlasně působí třetí síla, vytvářená pomocným polem sacího účinku na konkávní třecí ploše před ústím · klínovité štěrbiny.

   ,
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že druhá síla je vytvářena polem sacího účinku na konkávní třecí ploše před ústím klínovité štěrbiny.
6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že skrucovaná příze je v klínovité štěrbině, v oblasti dotváření příze, puzena čtvrtou silou do klínovité štěrbiny.
7. 7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že však nejsou na příkladných provedeních znázorněny, ale jejich provedení je nasnadě.

   Rovněž je podstata vynálezu splněna, jestliže okruh 0 vláken alespoň v oblasti počátku tvorby, příze je vytvářen působením popsaných prvé a druhé síly, když alespoň jedna z těchto sil je vytvářena působením tlakové síly vytvářené polem tlakového účinku přes perforaci třecích ploch tlakovým vzduchem, ' přiváděným hubicí těsně přisazenou z druhé strany k řečené perforované třecí ploše v místě ' klínovité štěrbiny, jehož vymezení . je dáno požadovaným působením prvé a druhé, popřípadě i třetí síly pro vytváření řečeného okruhu.

   Pohon a provedení jednotlivých . funkčních částí zařízení i neznázoměných a nepopisovaných je dostatečně vysvětlen v čs. AO 193 793.

   VYNÁLEZU čtvrtá síla je · vytvářena vzduchovým proudem, zatlačujícím vytvářenou přízi do klínovité štěrbiny.
8. 8. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že čtvrtá síla je vytvářena podtlakem v klínovité štěrbině.
9. 9. Způsob podle bodu 6, · vyznačující se tím, že čtvrtá síla je vytvářena vzduchovým proudem. a současně podtlakem v klínovité štěrbině.
10. 10. Způsob podle bodu 8 nebo 9, vyznačující se. tím, že podtlak je vytvářen přídavnými poli sacího. účinku, situovanými na obou třecích plochách v klínovité štěrbině.
11. 11. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1 a alespoň některého z bodů 2 až 10, vytvořené přiváděcím ústrojím pro přívod ojednocených vláken na nosnou třecí . plochu, dvojicí třecích ploch, upravených na obíhajícím' vnitřním a vnějším. nosiči a k sobě bezdotykově přisazených tak, že vytvářejí klínovitou štěrbinu, ve které jsou vlákna skrucována frikcí s oběma, v klínovité štěrbině protisměrně se pohybujícími třecími plochami, z nichž jedna je konkávní a druhá konvexní vzhledem k místu vytváření příze v ústí klínovité štěrbiny, a ústrojím pro odtah příze. z klínovité štěrbiny při zabránění šíření zákrutu, vyznačující se tím, že na druhé třecí ploše (B) perforované alespoň v · oblasti (I) počátku tvorby příze, je za ústím (11) klínovité štěrbiny (7) v oblasti (I) počátku tvorby příze upraveno pole (17j) sé sacím účinkem s ostrým vymezením v ústí (11) klínovité štěrbiny (7) pro převod vláken z nosné třecí plochy (A) na druhou třecí plochu (B).
12. 12. Zařízení podle bodu 11, vyznačujíc} se tím, že druhou třecí plochou · (B) je třecí plocha (2) vnitřního nosiče (1), na které je .pole (17_r) se sacím účinkem situováno za ústím (11) klínovité štěrbiny (7). '
13. 13. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že druhou třecí plochou (B) je třecí plocha (5) vnějšího nosiče (4), · na které je pole (17j) .se sacím účinkem situováno za ústím (11) klínovité štěrbiny (7)·
14. 14. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že druhou třecí plochou (B) je třecí plocha (5) vnějšího nosiče (4), na které je pole (17j) se sacím účinkem situováno za ústím (11) klínovité štěrbiny (7), přičemž na třecí ploše (2) vnitřního nosiče - (1), perforované alespoň v oblasti (I) počátku tvorby příze, je upraveno pomocné pole (26j) ’ se - sacím účinkem situovaným před ústí - (Ц) klínovité štěrbiny (7).

    ’
15. 15. Zařízení podle bodu 11, vyznačující še tím, že druhou třecí plochou (B) je třecí plóqha (2) vnitřního nosiče (1), na které je pole (17_x) šé ’ sacím účinkem situováno za ústím . (11) klínovité štěrbiny (7), přičemž na třecí ploše (5) vnějšího nosiče -.(4), perforované alespoň v oblasti (I) počátku ' - tvorby příze, je upraveno pomocné pole (26j) se ' sacím účinkem, situovaným před ústím (11) klínovité štěrbiny (7).
16. 16. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se,tím, že před - ústím (11') klínovité štěrbiny (7), alespoň v části oblasti (II) dotváření příze (12), je upravena foukací tryska (29) pro zatlačování skrucované příze (12) do klínovité štěrbiny (7).
17. 17. Zařízení podle bodu 16, vyznačující - se tím, že za ústím (11') klínovité štěrbiny (7), v oblasti (II) dotváření příze (12), je na druhé třecí ploše (B) upraveno přídavné - pole (17_n) se sacím účinkem pro vytváření podtlaku v klínovité štěrbině (7).
18. 18. Zařízení podle bodu 16, vyznačující se tím, že obě třecí plochy (B, ' A) jsou v oblasti (II) dotváření příze plné.
19. 19. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že ná obou třecích plochách (B, A), perforovaných v oblasti (II) dotváření příze, je za ústím (11') klínovité štěrbiny (7) upraveno přídavné pole (17_n, 17'_u) se sacím účinkem pro vytváření podtlaku v klínovité štěrbině (7).
20. 20. Zařízení podle bodu 11a alespoň jednoho z bodů 14 a 15, vyznačující se tím, že perforace (16) alespoň jedné třecí plochy (2, 5) je vytvořena otvory (31), jejichž profilová plocha (34) se od jmenovité profilové plochy (35) směrem ke vstupu (32) otvorů (31) zvětšuje.
21. 21. Zařízení- podle bodu 20, vyznačující se tím, že jmenovitá profilová plocha (35), upravená ve střední části '^šky otvorů (31), je menší než profilová plocha (34) na vstupu (32) otvorů (31).
22. 22. Zařízení podle alespoň jednoho z .bodů 20

    209209 a 21, vyznačující se tím, -že stěna (36) otvorů (31) je vytvořena rotační plochou.

    .
23. 23. Zařízení podle bodu 22, vyznačující se tím, že - -řídicí čarou rotační plochy je oblouková křivka (37a, 37b).
24. 24. Zařízení podle bodu 20, vyznačující se tím, že rozteče - (t) otvorů (31) v podélném směru (38) a obvodovém směru (39) jsou shodné.
25. 25. Zařízení podle bodu 11a alespoň jednoho z bodů 20 až 24, vyznačující se tím, že rozteče (t) otvorů (31) v podélném - směru (38) nosiče jsou upraveny přesazené.
26. 26. Zařízení podle bodu 20, vyznačující se tím, že rozteče (t) otvorů (31) v obvodovém směru (39) . nosiče jsou upraveny přesazené.
27. 27. Zařízení podle bodu - 24, vyznačující se tím, že nejmenší vzdálenost (40) mezi otvory (31) je maximálně rovna největšímu rozměru . jmenovité profilové plochy (35).
28. 28. Zařízení podle alespoň jednoho z bodů 25 a 26, vyznačující sé tím, že nejmenší vzdálenost (40) mezi otvory (31) je maximálně rovna trojnásobnému rozměru jmenovité profilové plochy (35). ’
29. 29. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že alespoň na nosné třecí ploše (A) z obou třecích ploch, alespoň v oblasti (II) dotváření příze, jsou _v upraveny zdrsňující prostředky (43) pro zvýšení koeficientu tření třecí plochy.
30. 30. Zařízení podle bodu 29, vyznačující se tím, že hustota zdrsňujících prostředků (43)- se ve směru odtahu příze z klínovité štěrbiný (7) zvětšuje.
31. 31. Zařízení, podle bodu 29, vyznačující se .tím, že zdrsňující prostředky (43) jsou vytvořeny kruhovými drážkami (44).
32. 32. Zařízení podle bodů 30 a - 31, vyznačující se tím, že hustota kruhových drážek (44, 44') se ve směru odtahu příze z klínovité štěrbiny (7) zvětšuje.
33. 33. - Zařízení podle bodu 29, vyznačující se tím, že zdrsňující prostředky (43) jsou šroubovicové · drážky.
34. 34. Zařízení podle bodu 33, vyznačující se tím, ' že stoupání šroubovicových drážek se ve směru odtahu příze zmenšuje.
35. 35. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že obvodová rychlost nosné třecí plochy (A) je větší než obvodová rychlost druhé třecí plochy (B).