CS208718B2 - Knitted clothing part - Google Patents

Description

(54) Pletená oděvní součást

Vynález se týká pletené oděvní součástí zawnující betešvou hadicovou tělovou Část a dva pletením tvarované díly, spojené s hadicovou částí pletením.

Spodní prádlo, zejména kalhotky plavečkového střihu, určené pro potřebu alespoň jedtaoho pohlaví a alespoň jedné z řady věkových skupin, byly až doposud obvykle vyráběny z většího počtu dílů, jako je elastický lee obepínnjící pas, tělová část, přední a . sadní klíny a rozkrok, které byly stříhány do požadovaného tvaru a byly sešívány dohromady. Takováto výroba spodního prádla je drahá tíe, že plýtvá časem, prací a eeteriálee a kromě toho často dochází k nežádoucímu umístění švů.

Je také známo řešení, podle něhož jsou například dámské kalhotky vyráběny na okrouhlém stroji pletacím v celku. Toto řešení však neumooňuje tvarování pleteného výrobku v požadované míře.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že tvarované díly jsou připojeny ke zlomku hadicové tělové čásstL na úsecích uspořádaných proti sobě, přičemž koncové úseky těchto tvarovaných dílů jsou vzájemně přeloženy a spojeny, například sešitím.

Je také podstatné a výhodné z hlediska tvarování pletené souččást, že sloupky oček tvarovaných dílů jsou pokračováním sloupků oček hadicové tělové čásii, přičemž každý řádek každého tvarovaného dílu je vytvořen ze samostatného úseku příze a že.tvarované díly jsou tvořeny klíny, na něž navazuuí koncové úseky tvarovaných dílů, které maj alespoň v části své délky stálou šířku, přičemž okraje klínů a koncových úseků vymezjí otvory v pleten:! oděvní souučssí.

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v t^om, že se nejprve uplete rotačním pletením hadicová tělová část, pak se na dvou úsecích hadicové tělové části odhodí očka posledního řádku a na zbývvjících dvou úsecích se pokračuje v rotačním pletení pletením tvarovaných dílů a po ukončení pletení se koncové úseky tvarovaných dílů přeloží přes sebe a vzájemně spojí, například sešitím.

Výhoda vynálezu spočívá především v m^á^r^oostL dokoiinae jšího přizpůsobení tvaru, pletené součássi tvaru lddského těla a v tom, že umožňuje efektivnější výrobu takových pletených součásst.

Vynález je podrobuji popsán na příkladu provedení s odvoláním na výkresy, kde značí obr. 1 brn^i^jí polhLed na upletený oděvní polotovar podle jednoho aspektu vynálezu, obr· 2 boční pohled na pletený oděv podle jn^ho aspektu vynálezu, jako výrobek z pleteného oděvního kusu znázorněného v obr. 1, obr. 3 schemaaický pohled na jehelní kruh okrouhlého pletacího stroje, na kterém je oděvní kus z obr. 1 zhotoven, obr. 4 zvětšený schemaaický pohled na výřez zboží oděvního polotovaru z obr. 1 uvnntř čtverce £ z obr. 1, obr. 5 schemaaický pohled na upletený řádek oček úpletu oděvního polotovaru vyrobeného , z individuálních délek příze, znázoorujjeí přízi, která vyčnívá v nezapletené formě z obou konců řádku úpletu, obr. 6 zvětšený schemmaický pohled na řez v ohlassi elastické pasnice oděvu z obr. 2, provedený podél čáry 6-6, obr. 7 scheiMaický pohled na elastickou přízi zaplétanou do řádku pletených oček, obr. 8 zvětšený pohled na řez částí rozkroku oděvu z obr. 2 provedený podél čáry 8-8, obr. 9 pohled podobně jako v obr. 4, znáz^rňujcí mo^fi^vaný matrii^^l oděvního polotovaru, obr. 10 jiný pohled podobně jako v obr. 4 znázorňuje! další eаjθeiál.

Pletený oděvní polotovar 10 podle jednoho z aspektů vynálezu zahrnuje bezešvý pletený hadicový'elastický pásek 12 jblePnojící pas vhodné délky a průměru a bezešvou pletenou hadicovou tělovou část 14 rovněž vhodné délky a průměru, pletenou v návaznooti na pásek ^гpínaaící pas a pár proti sobě umístěných předních a zadních pletených, nehadlcových, tvarovaných dílů, například tělových klínů 16 a 18 vhodné délky a obvodové šířky, pletené v návaznostsi na jddPoíddjící proti sobě umístěný přední a zadní díl tělové áásti. Zb^vaicí díly tělové části končí v místě 20, 20a posledním řádkem. Řádky tělové části jsou kruhové,. zatím co řádky klínů jsou nekruhové. V této nekruhové části je řádek oček klínu 16 zhotoven z úseku ppíze Y, za keeré je oděvní polotovar pleeen (obr. 1, 5)·

Obvodová délka klínu 16 se stupňovitě po stupních 16a zmenšuje z nnUšišš ččssí 16b do nejužší 16c a pak pokračuje beze změny šířky, jako je v místě 18d až do konce místa

18e. Je třeba poznamenat, že zatímco zadní klín 18 je na svém horním konci 18b ěšišš než klín 16 na svém horním komnc 16b. míra zúžení obou kHnů je rozdílná, takže na Kleslou 18c a

16c jsou v podstatě oba stejně široké a jejich konce 18d a 16d v poddtatě stejnou šířku.

Klíny 16 a 18 mohou mít nestejnou délku a zužovaní jednoho z klínů, jako například klínu 16. může konČÍčt dříve než zužování druhého klínu. Zatímco klíny mohou být všeobecně považovány za trojúhelníkovité s tím, že klín 16 má dva ok^i^;je₉ které jej ve směru sloupků mezi neeširší 16b a nejužší částí 16c. a klín . 18 má dva které jej orneeuuí ve směru sloupků mezi . horním koncem 18b a úsekem 18c. je třeba uvést, že klín £8 má větší obvodovou délku než klín 16. jak je možno vidět s odvoláním na středovou čáru 10a oděvního polotovaru £0. Okraje klínů £6, 18 №0^1 pevný kraj a každý má krátké, volně položené příze 16f a U8f které z něj př'ečáOvvjí. Tyto volné příze jsou výsledkem jednoho ze způsobů pletení polotovaru 10. jak bude vysvětleno dále. Volné příze 16f a zužovací stupně 16a klínu 16 jsou tchemejicky znázorněny na obr. 4.

Oděvní polotovar z obr. 1 je zpracován na oděv podle obr. 2 vhodným překrytím koncových částí 16d a 18d ' klínů £6» 18 v podélném směru a jejich následujícím sešitím dohromady, jak je to patrné v místě 22. Př sešívání vznikne pár proti sobě umístěných otvorů 24 pro nohy.

Tyto otvory 24 jsou určeny ndponVdajícíei okraji 20, 20a koncového řádku tělové části ££ a zužovanými okraji klínu £6, £8. Kolem každého z obou otvorů 24 pro nohy je možno nadít švem 28 pružný pásek, jak je znázorněno v místě 26, který bude sloužit k zapravení volných přízí £6f, 18f. Šev 28 rovněž sníží tendenci ke kroucení okrajů £6, 18 a tělové ČásSi 14. Je pochooPtelné, že velikost, tvar a umístění klínů 16, 18 vzhledem ke středové čáře 1Oa mohou být změněny podle toho, jak je třeba měnit obrys oděvu a tím i jeho velikost, tvar a umístění otvorů pro nohy. Části !6d. 18d klínů nemuueeí mít stejnou šířku a mohou být na svých koncích rozšiřovány. Jeden nebo oba takové díly rozkroku mohou být zhotoveny z materiálu se smrčkovou vazbou s plyšovými kličkami smínuUícíui doovntř oděvu. Jeden nebo více přídavných dílů rozkroku z vhodného matteiálu mohou být umístěny poddé, nebo mezifíly rozkroku 16d. 18d a v této poloze zajištěny přišitím¹ švem 22 a 28.

Oděvní polotovar 10 je s výhodou pleten z příze Y zpočátku rotační způsobem na okrouhlém pletacím stroji typu, který je používán pro pletení dámského prádla a kromě jiného vybaveném jehelním kruhem vhodného průměru, kruhem převěšovacích elementů, prostředky pro zachycování a stříhání příze a prostředky pro volbu jehel. Může být sice použiit i jednosystémový stroj, je však výhodné použít mnohosystémový stroj za účelem zkrácení doby potřebné na upletení polotovarů. Pásek 12 jednooícní vazby je vytvořen jako dvojitý dutý lem se dvěma stěnami 12a. 12b. obr, 6 a je vyroben obvyklým způsobem na jehelním kruhu jehel, obr. 3 ve spolupráci s převěšovacími elementy. Během vytváření vazby lemu jsou včleněny dva nebo více pásů elastické příze 30 (obr. 7), zapletením elastické příze nebo vložení příze před jedno nebo více oček 32 nebo za ně (obr. 7), čímž je zajištěna pružnost pasnice oděvu.

Rotační pletení na jehelní kruhu jehel N pokračuje po dobu upletení dostatečného počtu řádků, které poskytnou vhodnou délku bezešvého hadicového jednolícního zboží pro tělovou část 14 oděvu. Tato tělová část je pletena v návaznojei na lem 12 a jeho polnračovánn. Pak je provedena volba jehel tak, že rotační pletení pokračuje na skupinách jehel umístěných podél oblouku AB a CD (obr. 3) na začátku klínů £6. £8» takže pletení je přerušeno na skupinách jehel umístěných podél oblouků BC a AD. Očka na prázdných jehlách skupin BC a AD jsou nyní shozena, nebot se v následujícím na nich nebude plést, čímž vzniknou úseky 20. 20a koncových řádků tělové části £1. Rotační pletení klínů £6, 18 pokračuje na skupinách jehel AB a CD. předem určený počet jehel na obou koncích skupin jehel je periodicky uváděn mimo činnost po upletení určitého počtu řádků, až je pletení omezeno na skupinu jehel mezi skupinami EF a GH. čímž jsou klíny 16, 18 zužovány postupně po stupních 16a na 16c · a 18a na 18c. Poslední očka pletená na jednom z těchto počtů vyřazovaných jehel jsou schej^íaicky znázorněna v místě 16 (obr. 4).

Takto se počet jehel poušžtý ve skupinách při pletení klínu postupně zmínkuje podle předem stanoveného plánu z maxima při pletení zboží v horních koncích 16b. 18b na minium poušité při pletení zb<^á^:í v úsecích 16c. £8c. Poč·^ použitých jehel a míra vyřazování určuje tvar klínů. Očka z prázdných jehel jsou odhozena, protože tyto jehly již nadále nepracují. Rotační pletení pak pokračuje na skupinách jehel EF a GH za účelem vytvoření části rozkroku 16d. 18d oděvního kusu, načež jsou očka odhozena i z těchto jehel a polotovar je dokončen s tím, že stroj je připraven pro výrobu dalšího kusu.

Příze Y je periodicky zachycována a odstřihována po upletení každého řádku na činných jehlách v každé ze skupin jehel, pletoucích klíny, a ustřižené konce příze Y jsou periodicky ·vkládány do těchto jehel pro pletení daného řádku. Takže každý řádek oček klínů £6. £8 je vytvořen z individuální délky příze (obr. 5) s ustřženým koncem přečnívajícím přes koncové očko ve tvaru krátké volně položené příze 16f, 18f v nezapletené formě. Funkce svorky a nůžek ve stroji je taková, že délka volných přízí 16f. 18f může být nastavena podle potřeby a může si tuto délku podržet bez ohledu na počet činných jehel zappétajících přízi. Přítomnost takovýchto volných přízí na koncích řádků způsobme, že je zachována celistvost koncových oček řádku.

Vynález zahrnuje i možnost vynechání stříhání a zachycování příze a možnost ponechání příze tak, že je položena kolem jehelního kruhu v každém řádku pletení mezi poslední a první jehlou skupiny jehel pletoucích daný řádek, jak je znázorněno v úsecích K, L (obr. 3)· Dálka takovýchto volně položených přízí se zvětšuje v průběhu pletení klínů £6, 18 a je maximální, klade-li se v úsecích FG a EH (obr· 3)· Tyto volně položená příze 34 jsou schematicky znázorněny v ob]?· 9, který znázorňuje část okraje maatrillu klínu 16. Volně položené příze 34 jsou posléze odstraněny odstřižením podél čáry 34a. obvykle paralelně s odstupňovaným okrajem aterillu klínu 16, aby vznikl polotovar, který může být dále tvarován do oděvního výrobku z obr. 2.

V^yiález rovněž zahrnuje výrobu oděvního polotovaru kombinací rotačního a vratného pletení. Při tomto uspořádání je polotovar vyráběn rotačním pletením až do začátku vytváření klínů 16, 18, v tomto místě je stroj přepnut na vratný pohyb a klíny jsou vyráběny při vratném plrtrál· klínů se provádí periodccým vyřazováním jehel z činnosti na každém konci skupin jehel pletoucích klíny. Očka na jehlách, které jsou mimo činnost, jsou odhozena podél čáry 36a (obr. Ю).

Zatím byl oděvní polotovar popsán tak, že bylo započato s jeho výrobou od pasnice 12. pak následovala tělová část 14 a klíny 16, 18, vynález věak zahrnuje i obrácení postupu pletení tím, že začne koncovými částmi 16c. 18c klínů a pak se pletou klíny 16, 18, tělová část 14 a potom pasnice 12. Pletací stroj , je schopen vytvooit ohrnutý lem pro každé ukončení tělové Sá8lti 14. P.ete-li se tímto obráceným postupem, klíny se rozšiřují zařazováním jehel do činnooti periodicky na každém konci skupiny jehel a na začátku části 14 jsou zbývající jehly zapnuty do činnost, takže pletou všechny jehly.

Zatímco byl vynález popsán v souuiilosti se spodním prádlem, speciálně kalhotkami, je pochooitelné, že je pouužtelný i pro ostatní oděvy, jako je svrchní ošacení, ve kterém jsou úseky podobné kinnim s okr^i, které se ve směru řádků rozšiřují, jejichž obrysy svírají s řádky zboží určitý úhel.

Bylo zdůrazněno, že části 16d. 18d rozkroku mohou mít nestejnou délku a že konce těchto č^í^ttí mohou být rozšířeny, jako je například znázorněno přerušovanou čarou 18h v obr. 1. Ve kterémkoliv požadovaném řádku polotovaru může být provedena záměna příze, zatímco zbytek kusu je zhotoven z jiné příze, například v části 18d rozkroku sousedící s koncovou částí 18c. takže tato část rozkroku může být zhotovena z bavlněné příze, zatímco zbytek polotovaru je zhotoven z jiné příze. Cááti rozkroku jsou přes sebe přeloženy tak, že část 18d bude na vnitřní straně oděvu (obr. 2, 8).

Je pochooiteláé, že určitý maaterál sousedící se zužovanými olkaji klínů £6, £8 je možno_ odstřihnout, aby se dosáhlo požadovaného tvaru otvorů 24 pro nohy. Takovéto stříhání, pakliže se provádí, se obvykle děH současně s našíváním elastického lemu 26. Může být použito elastického lemu přehnutého, na místo plochého elast^kého lemu 26. je-li to žádoucí.

Claims (9)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Pletená oděvní součást zalh?nuVíií bezešvou hadicovou tělovou část a dva pletením tvarované díly, spojené s hadicovou tělovou částí pletením, vyzná.tuVíií se tím, že tvarované díly (16, 18) jsou připojeny ke zlomku obvodu hadicové tělové části (14) na úsecích (AB, CD) uspořádaných proti sobě, přičemž koncové úseky (16d, 18d) těchto tvarovaných dílů (16, 18) jsou vzájemně přeloženy a spojeny, například sešitím.
2. 2. Pletená oděvní součást podle bodu 1 , v^s^z^É^au^uj^í^ií se tím, že sloupky oček tvarovaných dílů (16, 18) jsou pokračováním sloupků oček hadicové tělové Sáslti (14), přičemž každý řádek každého tvarovaného dílu (16, 18) je vytvořen ze samostatného úseku příze (Y).
3. 3. Pletená oděvní součást podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tvarované díly (16, 18) jsou tvořeny klíny, na něž navaaují koncové úseky (16d, 18d) tvarovaných dílů (16, 18), které maaí alespoň v části své délky stálou Šířku, přičemž okraje klínů a koncových úseků (16d, 18d) vymezují otvory (24) v pletení oděvní sou^ási.
4. 4. Způsob výroby pletené oděvní součáste podle bodu 1, vyzneaující se tím, že se nejprve uplete rotačním pletením hadicová tělová část, pak se na dvou úsecích hadicové tělové části odhodí očka posledního řádku a na zbývaaicích dvou úsecích se přikračuje v rotačním pletení pleteni tvarovaných . dílů a po ukončení pletení se koncové úseky tvarovaných dílů přeloží přes sebe a vzájemně spojí, nappiklad sešitím.
5. 5. Způsob podle bodu 4, ayznačujjcí se tím, že na začátku pletení hadicové tělové se vytváří pletený lem.
6. 6. Způsob podle bodu.4, vyznaačujcí se tím, že po upletení každého řádku tvarovaného dílu se příze odstřihne a zachyyí.
7. 7. Způsob podle bodu 4, ^^j^i^í^čču^ící se tm, že po upletení tvarovaných č^ssí se odttřУ^nюu p^íze vyčnívalo! z každého jejich řádku.
8. 8. Způsob podle bodů 6 nebo 7, ayznačující se tím, že při pletení tvarovaných částí se alespoň v ЗДзи. jejich délky ujimaai očka.
9. 9. Způsob podle bodu 8, vyznaačujcí se tím, že při pletení alespoň čássí koncových úseků tvarovaných čásstí se řádky rozziřu^í.