CS205078B2 - Method of spraying the coating substances diluted by the solvent and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu stříkání nátěrových · hmot ředěných rozpouštědlem a · zařízení · k provádění tohoto · způsobu.

Při stříkání takových hmot vznikají neustále problémy v důsledku velkého kolísání atmosféry ve stříkacím boxu. Tekuté nátěrové hmoty určené pro· stříkání se normálně ředí rozpouštědlem, aby se snížila jejich viskozita a zaj ' /sUlo se · optimální rozprášení, nezbytné ke stejnoměrnému pokrytí natírané plochy. Nátěrová · hmota ředěná rozpouštědlem a vhodná ke stříkání má obvykle nízkou vískozitu, · která nestačí zabránit nežádoucímu tvoření závěsů a stékání filmu naneseného v dostatečné tloušťce na svislou plochu. Tento problém se řeší řízeným odpařováním rozpouštědla z kapiček spreje během jejich · pohybu od trysky k povrchu natíraného předmětu. Žádoucí ' stupeň odpaření rozpouštědla se dá do jisté míry · regulovat pečlivým výběrem směsi organických rozpouštědel a nastavením vzdálenosti mezi tryskou a povlékanou plochou.

Třebaže volba druhu rozpouštědel používaných v ředěných nátěrových hmotách vyřešila problémy spojené s velkým kolísáním teploty ve · stříkacím boxu, předpisy týkající se bodu vzplanutí takových nátěrových hmot s organickými rozpouštědly přinášejí při· použití obyčejného· stříkacího zařízení problémy spojené se schnutím nastříkaného vzoru. Projevuje se · to· zejména při nanášení kapalných · nátěrových hmot ředěných vodou pomocí obvyklého stříkacího zařízení, kdy teplota i vlhkost okolní atmosféry ve stříkacím boru značně ovlivňují vypařování vody ze spreje . . a voda · samotná se poměrně těžko vypařuje ve srovnání s obvyklými· organickými rozpouštědly, · kterých · se používá v nátěrových hmotách určených pro ředění organ * ckýrni rozpouštědly. V G'bdobí ' s vyšší vlhkostí vzduchu je velmi obtížné * vytvořit tekutý film na svislé ploše z .nátěrových hmot, ředěných vodou, aniž by · došlo ke tvoření závěsů nebo¹ stékání nátěrové hmoty * po natřené ploše. Při velmi vysoké vlhkosti okolní atmosféry se vodné nátěrové hmoty prakticky nedají stříkat, protože voda · se na dráze mezi stříkací tryskou a natíraným povrchem příliš málo vypařuje ze spreje. Aby se zvýšila rychlost odpařování vody z vodných nátěrových hmot, prováděly se pokusy s použitím vyššího tlaku rozprašovacího vzduchu a .s umístěním stříkací pistole nebo trysky dál od natíraného * povrchu; tyto pokusy však nepřinesly žádoucí výsledky *a samotná technika je příliš drahá, protože dochází ke .ztrátám nátěrové hmoty a k odnášení * částeček jemné mlhy vzduchem .procházejícím ·stříkacím - boxem.

К vyřešení problémů spojených s nátěrovými hmotami ředěnými jak organickými, tak vodnými rozpouštědly byly navrženy nejrůznější postupy, například přesné nasměrování spreje, použití zahřátého tlakového vzduchu к rozprašování nátěrové hmoty, zahřívání samotné nátěrové hmoty před rozprášením a přivádění ohřátého vzduchu do rozstřiku v místě před tryskou, jak je popsáno v americkém patentu 6. 2 980 786. Žádný z těchto postupů nebyl z komerčního hlediska uspokojivý a neodstranil obtíže spojené se stříkáním nátěrových hmot ředěných rozpouštědly a zejména se stříkáním vodných nátěrových hmot, které se používají ve stále širší míře, aby se zabránilo znečištění ovzduší parami organických rozpouštědel.

Předmětem vynálezu je způsob stříkání nátěrových hmot ředěných rozpouštědlem na povrch substrátu stříkáním směrově orientovaného spreje sestávajícího z nesčetných kapiček, к němuž je oblasti vzniku přiváděn sekundární stlačený vzduch; podstata vynálezu spočívá v tom, že sprej stříkané směsi se rozstřikuje s vyloučením přístupu okolního vzduchu a obklopí se sekundárním vzduchem zaváděným pod nižším tlakem, než má stříkaná směs, přičemž odpařování rozpouštědla se reguluje změnou teploty a/nebo vlhkostí sekundárního vzduchu. Způsob podle vynálezu umožňuje řídit stupeň rozprášení nebo vysušení kapiček spreje, a tedy stejnoměrně pokrýt plochu substrátu nátěrovým filmem, jenž má hladký povrch, nestéká a netvoří závěsy, třebaže má v suchém stavu značnou tloušťku, až 0,0508 mm.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení ke stříkání nátěrových hmot, které obsahuje stříkací ipistoli spojenou s nádržkou na nátěrovou hmotu a opatřenou tryskou a přívodem sekundárního stlačeného vzduchu. Podle vynálezu je na stříkací pistoli upevněn snímatelný kryt, jehož zadní stěna leží ve směru proudění nátěrové hmoty před ústím trysky a postranní stěna, vyčnívající ze zadní stěny vé směru proudění, probíhá s mezerou kolem osy trysky, je opatřena vstupním otvorem pro přívod sekundárního vzduchu do krytu a její přední hrana, ležící za ústím trysky, vymezuje otevřené ústí pro výstup spreje z krytu, přičemž v přívodu sekundárního vzduchu jsou upravena regulační ústrojí teploty a vlhkosti sekundárního vzduchu.

Způsob a zařízení podle vynálezu lze aplikovat na rozstřikovací trysky a stříkací pistole nejrůznějšího druhu, které se běžně prodávají, včetně obvyklých stříkacích pistolí, vzduchových rozprašovacích stříkacích pistolí, bezvzduchových stříkacích pistolí a elektrostatických stříkacích pistolí, a to jak na ruční pistole, tak na stříkací automaty.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příkladem provedení, znázorněným na výkrese, kde obr. 1 ukazuje schematicky jednotlivé součástky a jejich vzájemný vztah ve stříkacím zařízení podle vynálezu, obr. 2 je ve zvětšeném měřítku nárys trysky a krytu stříkací pistole z obr. 1, obr. 3 je příčný vodorovný řez tryskou a krytem vedený rovinou 3—3 z obr. 2 a obr. 4 je dílčí půdorys krytu a předního konce stříkací pistole z obr. 2.

Způsob a zařízení podle vynálezu jsou vhodné pro stříkání všech nátěrových hmot nebo nátěrových láků ředěných rozpouštědly, které musejí být ředěny na viskožitu ležící pod, hodnotou, při které by došlo normálně ke tvoření závěsů tekutého filmu na svislé ploše, kdyby nebylo zajištěno částečné odpaření rozpouštědla a vysušení kapiček během jejich dráhy od trysky stříkací pistole к povlékanému předmětu. Vynález je zejména použitelný pro stříkání nátěrových hmot ředěných vodným rozpouštědlem, poněvadž rychlost vysušování kapiček je ovlivňována nejen teplotou, nýbrž i vlhkostí okolního vzduchu; poněvadž takové nátěrové hmoty potřebují velká množství vody jako rozpouštědla, například nejméně 80% vody z celkového množství rozpouštědla, je volba složení rozpouštědla značně omezená a nemůže respektovat změny v rychlosti vysušování kapiček. Vodné nátěrové hmoty nebo nátěrové laky na bázi vody lze definovat jako hmoty, které lze ředit vodou a mohou být emulzního typu, dále latexového typu, a mohou obsahovat pevné částice suspendované ve vodném prostředí nebo typu vodných roztoků, nebo koloidních suspenzí nosné složky nátěrové hmoty ve vodném rozpouštědle, které může přídavně obsahovat mísiteiná organická rozpouštědla. Typickým příkladem těchto hmot jsou laky akrylového typu, které obsahují pryskyřici s karboxylovými skupinami, které jsou neutralizovány aminem, aby organická pryskyřice byla rozpustná ve vodě, přičemž stabilní nátěrové hmoty mají jen asi 20 % organického rozpouštědla a zbytek, vody. Obvykle se akrylové laky ředitelné vodou musejí ředit na koncentraci netěkavých nebo pevných látek rovnou 25 až 28 %, aby měly viskozitu 0,05 Pa. s, při které lze vytvořit při použití běžné stříkací trysky uspokojivý nastříkaný vzor. Aby se však zabránilo nežádoucímu tvoření závěsů nebo stékání nastříkaného filmu z nátěrové hmoty ředitelné vodou, je nezbytná viskozita asi 4 Pa. s, která odpovídá obsahu netěkavých nebo tuhých látek rovnému asi 32 %. Z toho je zřejmé, že z kapiček spreje se během jejich průchodu dráhou od trysky к povlékanému předmětu musí odpařit značné množství rozpouštědla.

V následujícím textu znamená „koncentrace bez tvoření závěsů“ takovou koncentraci netěkavých nebo tuhých látek v nátěrové hmotě rozředěné rozpouštědlem, při které je viskozita nastříkaného filmu dostatečně vysoká, aby na svislé ploše· povlečené dostatečnou tloušťkou filmu nedocházelo к nežádoucímu stékání nebo tvoření závěsů tekutého filmu. Termín „gelová koncentrace“ znamená koncentraci netěkavých nebo tuhých látek v nátěrové hmotě rozředěné rozpouštědlem, při které je viskozita filmu tak vysoká, že nedochází к vyhlazení a vyrovnání filmu během stříkání, což má za. následek hrubý povrch se strukturou pomerančové kůry. Z předchozího je zřejmé, že regulované vysoušení kapiček spreje se musí provádět tak, aby se obsah netěkavých látek v kapičkách dopadajících na povrch substrátu udržoval v rozmezí mezi koncentrací bez tvoření závěsů a gelovou koncentrací uvažované nátěrové hmoty.

Uvedené meze se liší od jedné nátěrové hmoty ke druhé a závisejí na jejím složení, na vlastnostech použitého nosiče a na tloušťce tekutého filmu. Při použití akrylových laků v automobilovém průmyslu se například vyžaduje suchý film (prostý rozpouštědla) o tloušťce asi 0,0381 až 0,0635 milimetrů, takže je třeba nanést tekutý film tloušťky 0,1524 až 0,254 mm. Filmy takové tloušťky se obivykle nanášejí v několika fázích a vrstvách, například se stříkají čtyři vrstvy, z nichž každá má tloušťku asi 0,0381 až 0,0635 mm.

Třebaže vynález je zejména vhodný pro stříkání nátěrových hmot ředitelných vodou zmíněného typu, dosahuje se jím výhod i při stříkání nátěrových hmot rozpuštěných v organických rozpouštědlech, v nichž je normálně třeba použít z celkového množství rozpouštědla více než 25 % rychle se vypařujících rozpouštědel, jako je aceton, methylethylketon, methylisobutylketon, ethylacetát, toluen a podobné látky. Použití tak rychle se vypařujících organických rozpouštědel obvykle zajistí potřebné vysušení kapiček spreje na dráze mezi mezi tryskou a povlékanou plochou. Problémy však přináší velké kolísání teploty v místě stříkání, které způsobuje nedostatečné nebo naopak nadměrné vysušení kapiček nebo vyžaduje neustálé úpravy směsi rozpouštědel, aby výsledek stříkání byl uspokojivý. Vzrůstající počet úředně předepsaných omezení, týkajících se použití organických rozpouštědel pro jejich hořlavost a toxicitu, v mnoha případech velice zúžil volný výběr organických rozpouštědel a ještě zkomplikoval problémy spojené se stříkáním takových nátěrových hmot. Protože relativní rychlost vysušení spreje nátěrových hmot s organickými rozpouštědly nezávisí na vlhkosti, dosáhne ise účinné regulace rychlosti vysoušení řízením teploty sekundárního vzduchu, který, obklopuje sprej stříkané nátěrové hmoty.

Zařízení ke stříkání nátěrových hmot ředitelných rozpouštědly sestává (obr. 1) ze stříkací pistole 10 běžného vzduchového rozprašovacího typu, která má rukojeť 12 a výkyvné uloženou spoušť 14 к regulaci stříkaného množství rozprášeného spreje nátěrové hmoty z trysky 16. Konec rukojeti 12 je spojen hadicí 18 se zdrojem tlakového rozprašovacího vzduchu, například s dmychadlem 20, které může dále zahrnovat tepelný výměník 22 к regulaci teploty rozprašovacího vzduchu zaváděného do stříkaní pistole

10. Přední konec stříkací pistole 10 je spojen trubkou 24 s nádržkou 26 na nátěrovou hmotu, za kterou je popřípadě zařazeno čerpadlo 28 a tepelný výměník 30 к řízení teploty barvy přiváděné do stříkací pistole 10. Alternativně může být trubka 24 připojena к nádržce s barvou, která se odebírá nasáváním.

Na předním konci stříkací pistole 10 je odnímatelně upevněn válcový kryt 32, který obklopuje trysku 16 a je na dolním konci připojen lehkou pružnou hadicí 34 к výstupu expanzní komory 36 přívodní soustavy sekundárního vzduchu. V expanzní komoře 36 je uložen průtoko-měr 38 typu Pitotovy trubice a v pružné hadici 34 termočlánek 40 к měření průtočného množství a teploty vzduchu přiváděného do krytu 32.

Podle výhodného provedení vynálezu má tepelný výměník 42, například výměník vytápěný párou, dvojici vstupních otvorů 44, do kterých se nasává vzduch sáním vyvolaným injektoreim 46, který ústí do seškrcené části 48 přívodní soustavy. Množství vzduchu nasávaného do přívodní soustavy sekundárního vzduchu lze snadno regulovat ovládáním tlaku vzduchu přiváděného do vzduchového injektoru 46 pomocí průtok oměru 38. Analogicky lze teplotu sekundárního vzduchu regulovat teplotou páry přiváděné do tepelného výměníku 42 pomocí termočlánku 43.

Podle schematického znázornění na obr. 1 má kryt 32 dopředu otevření ústí 50, kterým prochází sprej 52, sestávající z nesčetných směrově orientovaných malých kapiček, spolu se sekundárním vzduchem přiváděným pružnou hadicí 34. Sprej 52 je nasměrován na plochu obrobku nebo desky 54, která je zavěšena na háku připojeném к dopravníku 58, umístěnému uvnitř větraného stříhacího boxu 60, opatřeného větracím komínem 62.

Tryska 16 stříkací pistole 10 je, jak ukazuje obr. 2 a 3, běžného typu a má axiální komoru 64, ve které je uložena jehla 66 pohyblivá vratně v závislosti na pohybu spouště 14. Tato jehla 66 reguluje množství nátěrové hmoty vystupující z výstupního konce axiální komory 64 a tvar spreje. Tryska 16 dále obsahuje vzduchovou rozprašovací hubici 68, která má prstencovou štěrbinu 69 obklopující axiální komoru 64, jež je spojena s prstencovou komorou 70 připojenou ke zdro-ji tlakového rozprašovacího vzduchu. Vysokotlaký rozprašovací vzduch vycházející z prstencové štěrbiny 69 konverguje do bodu, který leží před výstupním koncem axiální komory 64, a způsobuje rozprašování kapaliny ve sprej kuželového tvaru známým způsobem. Část rozprašovacího vzduchu se odebírá z prstencové komory 70 šikmými ka205078 nály- 72 a vychází tryskovými otvory 74 upravenými v - protilehlých křidélkách rozprašovací hubice 68. Znázorněná úprava vytváří rozstřik obecně vějířového nebo elipfckého tvaru, orientovaného· podle obr. 2 svisle.

Je pochopitelné, že lze se stejným úspěchem použít i jinak konstruovaných vzduchových rozprašovacích trysek i tak zvaných bezvzdušných - ^: trysek, které - pracují s vysokým hydraulickým tlakem působícím na tekutou nátěrovou hmotu, například nad 13 789,514 . kP, za účelem rozprášení nátěrové hmoty. Tvar rozstřiku se může rovněž měnit z eliptického nebo vějířového na kuželový tvar změnou úhlu rozstřikování, aby bylo možno dosáhnout optimálního krytí nastříkaných předmětů podle jejich tvaru a rozměru.

Ve všech případech je - tryska 16 ' obklopena krytem 32, který sestává z prstencové postranní stěny 76 a zadní stě-ny 78, jež je opatřena přírubovým. kruhovým - otvorem 851 přibližně uprostřed, takže ' se . dá ' kryt 32 nasunout na stříkací pistoli 10 kolem trysky 16 nebo snadno sejmout. Přední hrana - prstencové postranní stěny 76 vymezuje otevřené ústí 53, které leží axiálně ' před bodem rozprašování kapalné - nátěrové hmoty. ' Ve znázorněném příkladu provedení má horní hrana prstencové postranní stěny 76 (obr. 2 a 4) zaoblený výřez 82, aby z krytu 32 -mohl bez omezení vycházet - svislý vějířový -sprej.

Aby - tvar - rozstřikovaného spreje nebyl nepříznivě ovlivňován -sekundárním vzduchem přiváděným do krytu - 32 pružnou hadicí 34, je na zvolených místech podél okraje prstencové - postranní -stěny 7S uložena dvojice radiálně dovnitř - vyčnívajících přepážek - 84, které jsou upevněny nastavitelně šroubovými -svorkami 86, a mimoto je - kryt 32 opatřen axiální přepážkou 88 tvaru písmene V, která je uložena přímo přes -střed vstupního otvoru 91 v dolní části prstencové postranní stěny 78 krytu 32, sloužícího pro přívod ' -sekundárního vzduchu.

Je pochopitelné, že -tvar - průřezu krytu 32 a tvar a počeit -přepážek 84 se - může měnit v -závislosti na typu použité trysky 16 a na povaze rozstřiku. Za všech okolností - však zadní -stěna 78 - krytu 32 leží kolem předního konce stříkací -pistole 10 nebo- trysky 16, takže prakticky úplně zabraňuje ' ' přístupu většího množství okolního vzduchu do- vnitřku krytu 32 - a tím i následující unášení tohoto vzduchu kapičkami -spreje, což by působilo rušivě na regulovanou rychlost vysoušení kapiček. V provedení znázorněném na výkresech je tryska 16 -obklopena -sekundárním vzduchem zaváděným do- ' -krytu 32 a -sprej vystupující z trysky 16 unáší tento sekundární vzduch, který zase obklopuje kapičky spreje a vytváří řízenou místní atmosféru, jež ovládá rychlost odpařování rozpouštědla a částečné vysušení kapiček. Unášení -sekundárního vzduchu kapičkami spreje je vyvoláno Venturiho účinkem, který je největší ve výstupním bodě trysky 16 a tryskových otvorů 74. Při pohybu od trysky 16 se rychlost kapiček rychle zmenšuje, takže množství unášeného vzduchu z okolní -atmosféry za -otevřeným ústím 50 krytu 32 je jen nepatrné a má na vysoušení - kapiček spreje minimální účinek, který lze kompenzovat nastavením teploty a/nebo vlhkosti sekundárního vzduchu.

Sekundární vzduch se přivádí do vnitřku krytu 32 pod -nízkým tlakem, který -stačí - k přivedení nezbytného objemu sekundárního vzduchu potřebného - k udržování naplněného krytu 32 a k nahrazení toho- množství vzduchu, který byl Ventu-riho účinkem sržen kapičkami spreje.

Podle vynálezu se tedy vytvoří kolem trysky - 16 řízená místní atmosféra, která dopomáhá k vysušení -spreje nátěrové -hmoty -nezávisle na teplotě a ' vlhkosti ve stříkacím boxu 60. Místní atmosféra potřebuje -poměrně malá množství sekundárního vzduchu, který se dá snadno - zahřívat, chladit, zvlhčovat -a/nebo vysušovat, aby atmosféra měla žádané vlastnosti. V případě, kdy atmosféra- ve stříkacím boxu 60 je vhodná - pro stříkání, lze kryt 32 jednoduše - sejmout - z předního - konce stříkací pistole - 10 a -celý - jeho- přídavný -systém vypojit, takže -stříkání nátěrové - hmoty se pak provádí běžným způsobem. Při stříkání nátěrových barev na bázi organického rozpouštědla - se - samotnou regulací teploty sekundárního- vzduchu vytvoří podmínky vhodné pro- vysušení kapiček spreje na -dráze mezi tryskou 16 a substrátem. V případě nátěrových barev ředitelných vodou, které obsahují jako- rozpouštědlo značná množství vody, vytvoří -samotná regulace teploty obvykle přiměřené podmínky pro - rychlost vysoušení kapiček - na dráze --k substrátu. Při velmi vysokých teplotách a krajně nízké vlhkosti může dojít - k nadměrnému vysušení spreje, což- má za -nás - eděk, že tekutý film má větší koncentraci než - odpovídá gelové koncentraci. Za takových okolností lze chladit -a/nebo zvlhčovat sekundární vzduch, čímž se sníží rychlost vysoušení kapiček -spreje. V takovém - případě -lze zavádět do přívodní soustavy sekundárního vzduchu vlhkost, například ve formě páry přiváděné přes venUl 92 a trubici 94 do injektoru 46. Jak již bylo uvedeno, - - lze rozprašovací vzduch i - kapalnou nátěrovou hmotu zahřívat, aby bylo- možno zvýšit - rychlost -odpařování -nebo snížit množství použitého rozpouštědla -při -stejné viskozltě a- tím usnadnit vytvoření optimálních povlaků. Způsob a zařízení podle vynálezu dále umožňuje úpravu - běžného komerčního -stříkacího- zařízení p>ro normální práci -s vodnými nátěrovými hmotami místo dosud -nezbytné úpravy se zvětšenou vzdáleností a vysokým tlakem; tím - se podstatně sníží ztráty drahé nátěrové hmoty, poněvadž- její množství ve -spreji není nadměrné.

Ja!ko typický příklad způsobu podle vynálezu bylo ke stříkání použito- nátěrové hmo205078 ty řediteilné vodou, která obsahovala termosetový akrylový polymer s hydroxylový.mí a kařtooxylovými funkčními skupinami, kterému byla propůjčena rozpustnost ve vodě nebo ředitelnost vodou neutralizací karboxylových skupin organickým aminem a zesítěním melaim-nformaldehydovou pryskyřicí smíšením v poměru asi 70 dílů akrylového polymeru a 30 dílů melaminformaldehydu. Tekutá nátěrová hmota dále obsahovala obvyklé pigmenty, plniva a další běžné látky, a rozpouštědlo, které sestávalo z 80 až 85 °/o vody a 15 až 20 % ve vodě rozpustných organických rozpouštědel, takže stříkací nátěrová hmota měla obsah netěkavých nebo tuhých látek rovný 25 °/o, což je vhodné ke stříkání pomocí vzduchové rozprašovací stříkací pistole. Pokusně bylo zjištěno, že tato nátěrová hmota má koncentraci bez tvoření závěsů asi 32 % netěkavých látek; tato hodnota byla zjištěna nanášením tekutých filmů na svislou plochu v tloušťce asi 0,254 mm pomocí tenkého nože. Gelová koncentrace této nátěrové hmoty byla přibližně -:3 7Ó netěkavých nebo pevných látek.

Pokusně byly natírány zkušební desky pomocí stříkací p‘stole standardní komerční rychlostí 502,758 ml/min při průtočném množství sekundárního vzduchu 4 247,53 standardních litrů/min (SLM), při teplotě 383,15 °K a tlaku 3,4474 kPa. Údaj SLM znamená 1 litr o teplotě 293,15 °K a tlaku 101,325 kPa. Tekutý film tloušťky 0,1524 až 0,254 mm byl nanesen ve čtyřech oddělených vrstvách, které se nanášely s přestávkami asi 60 s v tloušťce asi 0,0381 až 0,0635 milimetrů. Při stříkání byl výstupní konec trysky umístěn asi 355,6 mm od natírané desky. Atmosféra ve stříkacím boxu byla nastavena na teplotu 298,15 °I< a na relativní vlhkost asi 85 %. Vodná nátěrová hmota se obvykle považuje za vyhovující pro stříkání substrátu, když je relativní vlhkost ve stříkacím boxu v rozmezí 30 až 60 % a okolní teplota 291,48 až 305,37 °K. Když relativní vlhkost překročí asi 65 %, dochází к nežádoucímu tvoření závěsů. Tento problém byl plně vyřešen použitím způsobu a zařízení podle vynálezu za shora uvedených podmínek, při kterých byly vyrobeny zkušební desky se stejnoměrným povrchovým povlakem, jenž nestékal ani netvořil závěsy.

Specifické podmínky použité v předchozím přikrade se mění v závislosti na obsahu netěkavých látek ve vodou ředitelné nátěrové hmotě přiváděné do stříkací pistole. Při koncentraci bez tvoření závěsů rovné 32 °/o netěkavých látek u uvedené nátěrové hmoty, čímž nižší je obsah netěkavých látek v nátěrové hmotě, tím větší množství tepla se musí dodávat sekundárnímu vzduchu vstupujícímu do krytu, aby se rychleji odpařovala voda z kapiček na jejich dráze od trysky na zkušební povrch. Tak například tekutá nátěrová hmota s obsahem netěkavých látek rovným 30 °/o a při množství -stříkané hmoty 502,76 ml/min potřebuje tepelný příkon 84,4 kJ za minutu, které lze přivádět sekundárním vzduchem o teplotě 308,15 °K a s průtočným množstvím 7 362,4 SLM nebo sekundárním vzduchem s nižší průtočnou rychlostí, ale s vyšší teplotou, například

380,37 °K při 849,5 SLM. Obsah netěkavých látek rovný 25 % ve stříkatelné nátěrové hmotě, která musí mít na povrchu desky koncentraci bez tvoření závěsů, vyžaduje tepelný příkon 295,4 kj/mín, který lze dodat sekundárním vzduchem o teplotě 332,04 °K a průtočném množství 1 362,4 SLM, nebo sekundárním vzduchem o teplotě 408,15 °K při průtočném množství 2 265,35 SLM. Při obsahu netěkavých látek pouhých 22,5 % je třeba tepelný příkon 411,45 kj/min, který lze dodat sekundárním vzduchem o teplotě 347,04 °K a průtočném množství 7 352,4 SLM, nebo o teplotě 413,7 °K při průtočném množství 3 114,85 SLM. V zařízení podle obr. 1 bylo při teplotě sekundárního vzduchu rovné 380,37 °K dosaženo průtočného množství

849,5 SLM při tlaku pouhých 0,020684 kPa, průtočného množství 2 265,35 SLM při tlaku 0,20684 kPa, průtočného množství 3 114,85 SLM při tlaku 0,482633 kPa a průtočného množství 7 362,4 SLM při tlaku 2,0684 kPa. Uvedená data vysvětlují vztahy mezi tlakem, teplotou a objemem sekundárního vzduchu, nezbytné pro stříkání typického akrylového laku ředitelného vodou, který má koncentraci bez tvoření závěsů asi 32 % netěkavých látek.

Claims (8)

1. ^: Způsob stříkání nátěrových hmot ředěných .. rozpouštědlem na povrch substrátu stříkáním směrově orientovaného spreje sestávajícího ' z.' nesčetných kapiček, k němuž je v oblasti vzniku přiváděn sekundární stlačený .vzduch, .· vyznačující se tím, že sprej stříkané směsi se rozstřikuje s vyloučením přístupu okolního vzduchu a obklopí se sekundárním· vzduchem zaváděným pod nižším tlakem, než má stříkaná směs, přičemž odpařování . . .rozpouštědla se reguluje změnou teploty . a/nebo vlhkosti sekundárního vzdu. Clili;

.

2. . Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se reguluje tvar .proudu sekundárního vzduchu přiváděného ke spreji.

3. Způsob podíle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že stříkaná .směs se před rozprášením zahřívá.

4. Způsob podle bodu 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že stříkaná směs se rozprašuje proudem rozprašovacího vzduchu.

5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že rozprašovací vzduch se zahřívá.

6. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, obsahující stříkací pistoli spojenou s nádržkou na nátěrovou hmotu a opatřenou vynalezu tryskou a přívodem sekundárního . stlačeného vzduchu, vyznačující se tím, že na stříkací . pistoli (10) je upevněn snímatelný kryt (32), jehož zadní stěna (78) leží . ve směru proudění nátěrové hmoty před ústím trysky (16) a postranní stěna (76), vyčnívající ze zadní .stěny (78) ve směru proudění, probíhá s mezerou kolem osy trysky (16), je opatřena vstupním otvorem (90) pro přívod sekundárního vzduchu do krytu . (32) a její přední hrana ležící za ústím trysky (16) vymezuje otevřené ústí (50) pro výstup spreje z krytu (32), přičemž v přívodu sekundárního vzduchu jsou upravena regulační . ' ústrojí teploty a vlhkosti sekundárního vzduchu.

7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že kryt (32) je opatřen stavitelnými přepážkami (84, 88) k regulaci tvaru proudu sekundárního. vzduchu.

8. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se třm, že· v trysce (16) je upravena vzduchová rozprašovací hubice (68) s prstencovou komorou (70) připojenou ke zdroji tlakového rozprašovacího vzduchu, která je spojena s prstencovou štěrbinou . (69) a s šikmými kanály (72), opatřenými tryskovými otvory (74).