CS204973B2 - Způsob výroby dobře dispergovatelných koncentrovaných kapalných až pevných barvivových přípravků - Google Patents

Description

Ve francouzském patentovém spise číslo 2059 099 je popsán způsob výroby barevných výrobků z vysokopolymerních syntetických pryskyřic.

Tento způsob spočívá v tom, že se plně syntetické pryskyřice, které jsou nerozpustné ve vodě, hydrofobní, vysokomolekulární a které nejsou rozpustné, ani silně nebobtnají v žádné z obou kapalných fází dvoufázového systému ve formě granulátů, řízků nebo prášku zpracovávají s barvivý ve směsi hydrofilních a organofilních rozpouštědel, která jsou vzájemně omezeně rozpustná a vytvářejí dvoufázový systém. Použitá barviva se přitom více rozpouštějí v organofilní než hydrofilni složce rozpouštědlového systému. Po uvedeném zpracování pryskyřice se rozpouštědla odstraní a přípravky se popřípadě za přidání neupravené pryskyřice tvarují z roztoku nebo z taveniny.

Když se pryskyřice použije v práškovité formě mohou se s překvapením získat vysoce koncentrované pigmentové přípravky, které obsahují 53 i více procent barviva.

Pro výrobu takových práškovitých přípravků se jak bylo uvedeno, s výhodou může použít práškovitých polyamidů, polyesterů, zejména však polypropylenu a polyakrylonltrílu.

Nyní se dále zjistilo, že četných pryskyřic, které sice mají práškovitou formu, ale nesplňují tak jako shora uvedené pryskyřice podmínku nerozpustnosti, či nejvýše slabé bobnatelnosti v organické složce dvoufázového systému, se může rovněž velmi úspěšně použít jako nosných pryskyřic.

Důležité je pouze, aby byly nerozpustné v samotném dvoufázovém systému a aby bylo možno je v pevném stavu ve formě prášku á velkým povrchem ovrstvit organickou fází použitého systému.

Způsob podle vynálezu tedy poskytuje možnost výroby dobře dispergovatelných, koncentrovaných kapalných až pevných barvivových a pigmentových přípravků za použití celé řady dalších vysokomolekulárních nosičů, což značně rozšiřuje aplikovatelnost těchto přípravků a přináší tedy velký technický pokrok.

Podle vynálezu se postupuje tak, že se suspenze barviva, které je nerozpustné ve vodě, nebo jehož rozpustnost ve vodě je n’žší než 100 mg barviva v 1 litru vody, ve vodě a/nebo v organickém rozpouštědle, jehož rozpustnost ve vodě je v rozmezí 1 až 300 g/1, přičemž toto rozpouštědlo je schopno vytvořit s vodou dvoufázový systém, popřípadě v přítomnosti vyvločkovacího prostředku, které je přednostně rozpustné v organické složce mlecího prostředí, mechanic204973 ky rozmělňuje až do velikosti částic nejvýše 10 μιη, .přednostně nejvýše 2 μπι, pak se po odstranění použitého pomocného mlecího prostředku přidá pro vytvoření dvoufázového systému potřebné shora uvedené organické rozpouštědlo, omezeně rozpustné ve vodě, nebo voda, vzniklá suspenze barviva se před nebo po vytvoření dvoufázového systému smísí s alespoň jedním pevným vysokomolekulárním nosičem rozpustným ve vodě nebo ve shora uvedeném omezeně vodorozpustném rozpouštědle, ale nerozpustným ve dvoufázovém systému, suspenze s nosičem se zpracovává tak dlouho, až se organická fáze, obsahující barvivo rovnoměrně rozdělí na povrchu vysokomolekulárního nosiče, pak se odstraní rozpouštědlo a výsledný barvivový přípravek se vysuší nebo disperguje ve vodě nebo v organickém rozpouštědle. Jako pevného vysokomolekulárního nosiče se přitom přednostně používá etheru nebo esteru celulózy.

I když je možno získat i kapalné přípravky tak, že se při přípravě použité rozpouštědlo jen částečně odstraní, zpravidla je však účelnější vyrobit pevné prostředky, už jen z toho důvodu, aby se rozsah možnosti jejich použití neomezoval na určité rozpouštědlo.

Aby se dosáhlo co nejlepšího povlečení je důležité, aby měla vysokomolekulární nosná látka co největší povrch. Přitom však nemusí být rozmělněná tak jemně, aby již byla nefiltrovatelná, poněvadž v protikladu k dosud známým způsobům podobného typu nedochází v případě vynálezu pravděpodobně k obalování částic barviva, částicemi pryskyřice, nýbrž naopak k tomu, že se částice polymerního nosiče co nejrovnoměrněji povlékají částicemi barviva. Rovnoměrnosti povlečení se dosahuje použitím filmotvorné organické fáze.

Nosná pryskyřice se může rozpustit v jedné z obou fází, přičemž při vzniku dvoufázového systému dojde k jejímu vysrážení ve formě, která má velký povrch, což je z hlediska následujícího povlékání výhodné. Ve většině případů se však při tomto postupu získá pryskyřice v těžko¹ filtrovatelné gelovité nebo mazlavé formě. Výhodnější je proto jemně práškovitou pryskyřici rozmíchat v suspenzi teprve po vytvoření dvoufázového systému.

Nejlepší je kombinovat obě tyto možnosti, tj. část polymerního nosiče rozpustit v rozpouštědle dvoufázového systému. Rozpuštěná část polymeru se vysráži za současného velkého zvětšení použitelného povrchu, usadí se však s barvivém pevně na dodatečně přidaném polymeru, takže se přesto¹ získá dobře filtrovatelný práškovitý produkt.

Zatímco velikost částic nosiče .může kolísat v širokých mezích od 1 do 500 fiffl, neplatí to o velikosti částic barviva. Při další aplikaci preparátu přechází totiž nosná pryskyřice do roztoku, zatímco částice barviva zůstávají ve většině případů ve formě diskrétních částic.

Zjistilo se, že vhodná velikost částic barvivá je pod 10 μιη, přednostně pod 2 ^n, přičemž potřebné homodisperzity se dosahuje nejlépe mletím v rozpouštědle za přísady křemenného písku, skleněných nebo ocelových kuliček. Mlýny tohoto typu jsou obchodně dostupné. Jako příklady je možno jmenovat tzv. perlový mlýn nebo „dyno-mlýn“. Mechanické rozmělňování se může popřípadě kombinovat s chemickým působením, například je možno barvivo rozpustit a přesrážet nebo překypovat.

Pro stabilitu disperze v aplikačním prostředí postačuje zpravidla velikost částic 1 až 2 /.ím. Když se barvivo později rozpustí v prostředí, ve kterém se aplikuje, nemá smysl je mlít jemněji, poněvadž js pak třeba většího množství nosné pryskyřice. Pouze u pigmentů, jejichž velikost částic zůstává při aplikaci nezměněna, je pro dosažení sytého odstínu a vysoké brilance vybarvení někdy výhodné rozmělnit částice barvia na velikost pod 1 ,um, čehož se může beze všeho dosáhnout.

Suspenze barvia se může mlít například ve vodě. Lépe a rychleji probíhá však mechanické rozmělňování, když se mletí provádí v rozpouštědle. Jelikož rozpouštědlo se musí stejně regenerovat azeotropickou destilací, což je z hlediska ochrany prostředí nevyhnutelné, je nejracionálnější a bohudíky i nejvýhodnější použít pro mletí přímo organickou fázi azeotropické směsi, obsahující vodu.

Zejména při mletí ve vodě nutno používat dispergátorů pro stabilizaci suspenze, Dispergátory však nesmějí v žádném .případě potlačovat vznik dvoufázového systému, například emulgováním organické fáze, poněvadž by se tím ztratily filmotvorné vlastnosti a nemohlo by dojít k žádnému povlečení.

Zpravidla, zejména při mletí v oragnické fázi, postačuje rozpustit v organické fázi malou část povlékané vysokomolekulární látky, aby se zabránilo zhoustnutí meliva, což by ztížilo nebo vůbec znemožnilo mechanické rozmělnění. Působení přísady, které se může použít v množství 0,1 až 10 %, vztaženo na mleté barvivo, není, pokud se týče mechanismu účinku, jasné. Pravděpodobně působí malé množství nosiče jako vyvločkovací prostředek pro nejjemnější podíly barviva a snižuje tak viskozitu směsi. Vyšší .přísada nosiče je nevhodná, poněvadž působí zpravidla opačně, tj. má zahušťující účinek.

Nejvýhodnější je použít jako vyvločkovacího prostředku povlékané nosné pryskyřice, poněvadž se tím nejméně ovlivní rozsah -aplikačních možností přípravku. Tam, kde tento způsob není možný nebo je nedostatečný, osvědčilo se dobře přidání rozpustných .polyamidů a polymočovln zejména pak alkylovaných polyvinylpyrrolidonů. Alkylo204973 váné polyvinylpyrrolidony jsou na trhu dostupné pod označením „Antarony“.

Díky těmto přísadám, které vykazují, zejména v kombinaci s deriváty celulózy, synergický účinek, je možno dosáhnout v melivu koncentrace asi 10 až 80 °/o, přednostně 30 až 50 % barviva, čímž se náklady na rozpouštědlo sníží na minimum.

Jako rozpouštědla přicházejí v úvahu všechna ve vodě omezeně rozpustná rozpouštědla, poskytující dvoufázový systém. Omezená ropustnost ve vodě je nutná, poněvadž prostřednictvím vodné fáze se nastaví nejvhodnější tloušťka vrstvy organické fáze, ze které vzniká povlak. Rozpustnost nemá být nižší než 1 g/1 a vyšší než 300 g/1.

Z mnoha vhodných rozpouštědel, jako aldehydů, esterů, etherů a nitrilů se přednost dává alkoholům a ketonům, a to v neposlední řadě z ekologických důvodů, z důvodu bezpečnosti a ceny.

Jako příklady vhodných ketonů je možno uvést met-hylethylketon, acetylaceton, cyklohsxanon, z dohře vhodných alkoholů lze uvést butahol, cyklohexanol, benzylalkohol, fenylenglykol a hexylenglykol a dále kombinované ester-ethery (například ethylenglykolacetát).

Volba rozpouštědla závisí do značné míry též na použité nosné pryskyřici. Pryskyřice nesmí ve dvoufázovém systému příliš bobtnat, především však musí pohlcené rozpouštědlo snadno a rychle opět uvolňovat.

Vhodný výběr je možno provést na základě předběžných pokusů. Poměr vody k organické fázi při povlékání závisí v první řadě na rozpustnosti organického rozpouštědla ve vodě; zpravidla se používá 1 dílu rozpouštědla na 1 až 4 díly vody. Další zředění vodou, aby se odstranil úplně film rozpouštědla, se může provést až po povlečení.

Při vnášení pryskyřičného nosiče se má směs co nejintenzívněji míchat nebo třepat, při následujícím ředění vodou postačuje naproti tomu mírné promíchávání, Intenzivnější třepání by mohlo vést k poškození filmu barviva oděrem. K tomuto jevu nedochází pokud je rozpouštědlo, jako druhá fáze, přítomno v přebytku, poněvadž barvivo uvolněné oděrem je opět využito k povlékání.

Mletí i povlékání se mohou s výhodou nejlépe provádět při teplotě místnosti, i když je možno rovněž postupovat i při vyšší nebo nižší teplotě. Rozpouštědlo se odstraňuje tak, že se směs buď zředí a produkt se odfiltruje, nebo se rozpouštědlo odžene s vodní parou a pák se produkt odfiltruje.

Ve srovnání s nerozpustnými částicemi nosiče podle francouzského patentu číslo 2 059 099 jsou částice nosiče při způsobu podle vynálezu choulostivější na možnou deformaci rozpouštědlem. Zejména je nutno dbát na úplné odstranění rozpouštědla, poněvadž jinak mohou vzniknout na částicích „rohy“, které způsobují špatnou dispergovatelnost a jiné vedlejší účinky.

To, že je možno tuto třídu nosičů povlékni tímto jednoduchým a jistým způsobem, je překvapující.

jako nosiče, vhodné pro způsob podle vynálezu, je možno uvést relativně vysokomolekulární soli kyseliny abietové a kyseliny behenové a jejich redukční produkty, jakož i jejich soli kovů a estery s vysokomolekulárními alkoholy. Tyto látky se sice rozpouštějí v organickém rozpouštědle, ve vodném dvoufázovém systému jsou však nerozpustné.

Uvést je možno též nízkomolekulární polymery ethylenu, dále polyvinylchlorid a jeho kopolymery s vinylacetátem, polymery esterů kyseliny akrylové a methakrylové, polymery akrylonitrilu s vinyl- a vinylidenchloridem, polyvinylethery oktadecylalkoholu, polyvinyllsobutylether, alkydové pryskyřice, dále polyamidy a polyurethany, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech, cyklohexanonové pryskyřice a uhlovodíkové pryskyřice, jako polyterpeny, polyindeny, alkylaromatické uhlovodíkové pryskyřice, nízkomolekulární vinylaromáty a aromatické terpolymery s akrylonitrilem. Obzvláště zajímavých výsledků se dosáhne s modifikovanými přírodními polymery, jako jsou například ethery a estery celulózy. Jako příklady etherů, nerozpustných ve vodě, ale rozpustných v organických rozpouštědlech je možno uvést ethyl-, propyl-, ethylhydroxyethylether celulózy, jako příklady esterů pak acetyl-, chloracetyl-, nitro- a dále směsné estery, jako acetobutyrát celulózy a acetátftalát celulózy.

Může se použít i ve vodě rozpustných derivátů, jako methyl-, karboxymethyl-, a hydroxyelhylcelulózy. Pro povlékání nosiče při výrobě barvivových přípravků podle vynálezu se může použít dokonce i takového derivátu, jako hydroxypropylcelulózy, která je rozpustná jak ve vodě, tak v organickém rozpouštědle, jako například v cyklohexanonu, ale je nerozpustná ve dvoufázovém systému.

Poměr barviva k nosiči může kolísat v širokých mezích od 1 : 9 do 9 :1. Nejčastěji je žádoucí vyrobit co nejkoncentrovanější barvivové přípravky. Obsah 50% barvia se může označit jako velmi dobrá střední hodnota.

Při způsobu podle vynálezu je v mnoha případech možné získat velmi vysokoprocentní, tj. 60 až 90 %, přednostně však 75 až 85 % přípravky. Na tuto skutečnost má vliv pravděpodobně šetrné zacházení s nosičem, který se nepodrobuje žádnému mechanickému působení, při kterém by mohlo dojít k jeho poškození. Přes takto extrémně nízký podíl nosiče je možno získané prášky bezvadně a především beze zbytku redispergovat, jako barviva těžko rozpustná nebo nerozpustná ve vodě přicházejí při způsobu podle vynálezu v úvahu disperzní barviva, která neobsahují vodorozpustné dispergátory a plniva, jako ligninsulfonáty. Ve vodě jsou rozpustné zpravidla v rozmezí 1 až 10 ^g/1. Je výhodné, když jsou pokud možno těžce rozpustná i v organické složce dvoufázového systému a jsou přítomna pouze v dispergované nebo nerozpuštěné formě.

Použitá disperzní barviva mohou náležet podle konstituce do nejrůznějších tříd. Jako příklady je možno uvést azosloučeniny a anthrachinonové deriváty, heterocyklické sloučeniny, jako thiazolanthrony, chinoftalony, anthrapyrimidiny, náftalimidy, pyrazolanthrony, diaziny, akridiny, akridony, dále stilbenová barviva a nitrobarviva.

V úvahu přicházejí rovněž ve vodě nerozpustná kovokomplexní bariva, odvozená od azobarviv a formazylových barviv. Jako kovy pro tvorbu komplexů přicházejí v úvahu hliník, nikl, měď, chrom, kobalt a železo. Může se jich použít v nemetalizované formě nebo už jako hotových kovových komplexů.

Z pigmentových barviv přicházejí v úvahu anorganické pigmenty, jako saze nebo matovací prostředky, jako kysličník tltaničitý, dále organická matovací činidla, jako melamino- a mOčovinoformaldehydové pryskyřice, zejména však organické pigmenty rozpustné a nerozpustné v polymerech, jako například pigmenty z třídy naftolových, kypových, ftalocyaninových, dioxazinových, indolinonových barviv, nitrobarviv, perinonových, chinakridonových a jiných polycyklických heterocyklických barviv. Může se též použít optických zjasňovadel, přednostně ve spojení s malovacími činidly.

Kapalné až pevné přípravky vyrobené způsobem podle vynálezu mají velmi široké pole použití, které značně závisí na nosiči a zčásti též však na barvivu. Zpravidla se tyto přípravky zpracovávají spolu se syntetickou pryskyřicí, která může být totožná s pryskyřicí, které bylo použito jako nosiče. Pokud tomu tak není, musí se různé pryskyřice dobře snášet. Velká rozmanitost pryskyřic má za následek poměrně velký počet přípravků, obsahujících různé nosme.

Disperzních barviv, obsahujících nosič rozpustný ve vodě, jako například hydroxypropylcelulózu, se může použít k potiskování a barvení syntetických vláken z vodného prostředí, právě tak jako odpovídajících přípravků na bázi pigmentů, popřípadě ve spojení se zesíťovatelnými fixačními prostředky.

Disperzních barviv, obsahujících nosič rozpustný v organických rozpouštědlech se může použít jednak při barvení syntetických vláken z rozpouštědel, zejména se však uplatňují při sublimačním přenosovém tisku.

Pigmentová barviva s nosnou pryskyřicí rozpustnou v organických rozpouštědlech nalézají široké použití nejen při tisku na papír, ale i při barvení inkoustů a laků. Obzvláště rozsáhlé a důležité je však jejich použití pro barvení plastických hmot ve hmotě, zejména vláken a to barvení zvlákňovacích roztoků nebo tavenin.

Přípravky podobného typu, jako jsou přípravky zde popsané jsou o sobě známé a na trhu již dlouho zavedené. Mohou se získat tzv. substrátovým mletím, srážením, zejména však hnětením. Poslední způsob je technicky nejdůležitější a lze ho považovat za jediný způsob provozovaný průmyslově ve velkém.

Tento způsob je však z hlediska nároků na zařízení a energii velmi nákladný. Hnětení se musí navíc provádět v přítomnosti velkého množství solí a spolu s rozpouštědly. Regenerace rozpouštědel je tak obtížná a drahá, že například regenerace a znovu použití diacetonalkoholu je stále ještě jen ve stadiu pokusů. To, že se nosná pryskyřice hnětením zčásti velmi silně poškodí, tj. chemicky odbourá, již bylo uvedeno. Při tomto způsobu nelze tedy různých nosičů vůbec použít; tuto nevýhodu způsob podle vynálezu nemá. Evidentní výhodou způsobu podle vynálezu je též to, že rozpouštědlo odpadá ve formě 10 až 20% vodného roztoku, který je azeotropicky destilovatelný a může se recirkulovat.

Nevýhody způsobu, při kterém se používá hnětení a je jich ještě mnoho, jsou známé a nechybělo tudíž pokusů vyrobit stejně kvalitní nebo lepší produkty způsobem, založeným na jiném základě. I rozpouštědlový způsob byl v četných variantách vyzkoušen, ale bez technckého úspěchu.

Jako příklad je možno uvést vyloženou patentovou přihlášku NSR č. 1 469 621. V této přihlášce je navržen způsob, při kterém se jak polymer, tak barvivo rozpustí v rozpouštědle a pak se společně vysrážejí převedením do vody. Na stejném principu je založen návrh popsaný v americkém patentovém. spise č. 3 361 705. Oba postupy mají tu nevýhodu, že barvivo je sice velmi jemně rozptýleno, ale ve formě částic o různé těžko regulovatelné velikosti. Reprodukovatelnost proto neodpovídá požadavkům průmyslu, rovněž filtrovatelnos-t je špatná a nelze zaručit zpracování bez tření.

Tak zvané substrátové mletí bylo zveřejněno ve švýcarském patentovém spisu číslo 455 099. Při tomto způsobu se polymerní nosič a pigment mele v přítomnosti písku v rozpouštědle, ve kterém se ani barvivo, ani polymer nemůže rozpouštět nebo botnat. Uvedený postup má četné nevýhody. Mnoho syntetických pryskyřic nelze buď vůbec mlít nebo ne dostatečně jemně, aby je bylo možno v čisté formě oddělit od písku. Když se dosáhne požadovaného stupně jemnosti suspenze barviva, je polymer již často tak silně poškozen, že se již v aplikačním prostředí nemůže správně rozpustit, to znamená, že odbourání je ještě výraznější než u hnětení. Lze říci, že substrátové mletí je postup, který je předchůdcem hnětení a právě neuspokojivé výsledky, kterých se při substrátovém mletí dosahuje umožnily rozmach hnětení, které je samo· o sobě rovněž nepříjemné.

Oproti těmto známým postupům a pro204973 duktům má způsob podle vynálezu a přípravky jím získané celou řadu důležitých výhod. Disperze barviva se po provedeném mletí může protlačit mikrofiltrem, například Kuno-filtrem s velikostí pórů 10 μ. Navíc vyrobené přípravky s jistotou neobsahují žádná cizí tělesa, čemuž se u hnětení často nedá zabránit, poněvadž cizí tělesa jsou do produktu zavlečena se surovinami.

Jak již bylo uvedeno, nosné pryskyřice se nezpracovávají mechanicky, takže nejsou poškozeny, v důsledku čehož je pravděpodobně možno získat vyskoprocentní přípravky s malým obsahem nosiče.

Homodlsperzita je obzvláště dobrá, což prokazuje velmi dobrá filtrovatelnost, a to má za následek velkou provozní jistotu a nepočetná přerušení výroby.

Při posuzování dosavadního vývoje na poli výroby barvivových přípravků se ukazuje, že společným rysem všech známých postupů, je vždy snaha vyrobit jemné částice barviva a tyto částice chránit před zvětšením agregací tím, že se obalí tenkou ochrannou vrstvou ještě jemnějších částic syntetické pryskyřice.

V případě způsobu podle předloženého vynálezu však spočívá rozhodující vynálezecký krok v tom, že se způsob úplně oprošťuje od této tradiční podmínky a vyvíjí se snaha dosáhnout pravého opaku. Zde se naopak stávají částice pryskyřice jádrem a nosičem a tyto částice se povlékají tenkou, pokud možno homogenní a homodisperzní vrstvou částic barviva.

Je velmi překvapující, že lze tímto způsobem obecně získat redispergovatelné přípravky. Poté co se však tento rozhodující krok vykoná a člověk si uvědomí poměry v prostorovém uspořádání, je najednou zcela evidentní, že na rovnoměrné obalení částic barviva se spotřebuje mnohem více pryskyřice, než když se naopak použije pryskyřice, jako nosiče, který se obaluje částicemi barviva. Při nejmenším může být toto zjištění závažným důvodem faktu, že lze způsobem podle vynálezu snadněji a lépe vyrobit vysokoprocentní přípravky než způsoby až dosud známými.

Následující příklady slouží k bližšímu objasnění vynálezu, rozsah vynálezu se však na ně neomezuje. Pod díly se rozumějí díly hmotnostní a teplota je udávána ve stupních Celsia.

Přikladl dílů barviva vzorce

se v 80 dílech cyklohe.xanonu mele se 150 díly křemenného písku tak dlouho, až je velikost částic disperze pod 10 mikronů, v podstatě od 1 do 5 mikronů. Písek se oddělí filtrací, ke směsi se přidá 100 dílů vody . a za silného míchání se přidá 20 dílů práškovité ethylcelulózy. Po homogenním rozdělení polymerního nosiče se směs pomalu za mírného míchání zředí vodou a míchá se tak dlouho, až částice nabudou rozvolněné dobře filtrovatelné formy. Pak se produkt odsaje na nuči a vysuší na žlutý prášek.

dílů přípravku se mícháním disperguje v 90 dílech 5% roztoku ethylcelulózy ve směsí 50 dílů ethanolu a 50 dílů methylethylketonu. Vzniklou tiskovou barvou se potiskne papír. Potištěný papír se v lisu přitlačí na polyesterovou tkaninu. Lisování se provádí 30 vteřin při teplotě 210 °C. Přenosem se získá brilantní stálý žlutý tisk.

Když se místo ethylcelulózy použije ethylhydroxyethylcelulózy, acetobutyrátu celulózy, polymethakrylátů nebo hydroxypropylcelulózy dosáhne se podobně dobrých výsledků. '

Příklad 2 dílů barviva vzorce

se disperguje v roztoku 2 dílů ethylcelulózy v 58 dílech cyklohexanonu a směs se tak dlouho mele v pískovém mlýnu, až má většina částic velikost v rozmezí 1 až 2 mikrony.

Písek se oddělí a disperze se za dobrého míchání smísí s disperzí 8 dílů jemně práškovité ethylcelulózy ve 100 dílech vody. Po homogenizaci hmoty se přidá dalších 400 dílů vody, směs se hodinu míchá a přípravek, který se získá ve formě granulátu, se za vakua vysuší.

Získaný modrý prášek má podobně dobré vlastnosti, jako· přípravek popsaný v příkladu 1.

Když se místo barviva použitého v tomto příkladu použije 40 dílů barviva z příkladu 1 a jinak se postupuje stejným způsobem, získá se žlutý přípravek s podobně dobrými vlastnostmi.

S oběma přípravky se získají způsobem popsaným v příkladu 1 stálé tisky.

Příklad 3 dílů barviva vzorce

se disperguje v 50 dílech 2% roztoku ethylcelulózy v n-butanolu a směs se tak dlouho mele v pískovém mlýně, až se dosáhne velikosti částic disperze pod 10 mikronů. Písek se oddělí, ke směsi se přidá 100 dílů vody a do výsledné směsi se vmíchá 11,5 dílu jemně práškovité ethylcelulózy.

Hmota se za míchání zhomogenizuje, přidá se pomalu 900 dílů vody a v míchání se pokračuje až přípravek nabyde dobře filtrovatelné formy. Pak se produkt odfiltruje, promyje vodou a za vakua při 70 °C vysuší. Získá se červený prášek, který lze dobře dispergovat v roztoku ethylcelulózy ve směsi ethanolu a methylethylketonu na tiskovou barvu.

Když se místo n-butanolu použije methylethylketonu a jinak se postupuje shora uvedeným způsobem, dosáhne se stejně dobrého výsledku.

Když se místo ethylcelulózy použije acetobutyrátu celulózy nebo polyethylmethakrylátu, získají se podobně dobré přípravky.

Příklad 4 dílů barviva vzorce

se v roztoku 5 dílů ethylcelulózy v 75 dílech cyklohexanonu mele tak dlouho, až se dosáhne velikosti částic pod 5 mikronů. Písek, použitý na mletí se oddělí a k disperzi se za silného míchání přidá 100 dílů vody. K výsledné směsi se přidá dalších 900 dílů vody a pak se pokračuje v pomalém míchání tak dlouho, až produkt získá dobře filtrovatelnou formu. Odfiltrovaný produkt se vysuší.

Přípravek poskytuje při aplikaci, popsané v příkladu 1, stálé modré tisky na polyamidových a polyesterových vláknech.

Když se místo cyklohexanonu použije isoforonu, mesityloxidu, methyllsobutylketonu, n-peintanolu, n-hexanolu nebo cyklohexanolu, dosáhne se podobně dobrých výsledků.

P ř í k 1 a d 5 dílů modrého barviva, popsaného v příkladu 2, se mele ve 100 dílech roztoku 1 dílu ethylcelulózy v methylethylketonu a 50 dílech vody spolu s 200 díly křemenného písku tak dlouho, že se získá jemná disperze, jejíž částice mají velikost pod 10 mikronů. Písek se oddělí, do disperze se vmíchá 9 dílů jemně práškovité ethylcelulózy, směs se zředí 400 díly vody a produkt se odsaje a vysuší.

Získá se modrý prášek, který má podobně dobré vlastnosti, jako produkt získaný v příkladu 2.

Příklad 6 dílů barviva uvedeného v příkladu 5 se mele za přísady 200 dílů písku spolu s 1 dílem hydroxypropylcelulózy v 70 dílech cyklohexanonu tak dlouho, až mají .částice velikost pod 10 mikronů. Pak se písek oddělí, přidá se 200 dílů vody a do výsledné směsi se vmíchá 29 dílů pevné hydroxypropylcelulózy v práškovité formě. Směs se zředí 200 díly vody a usazenina se odfiltruje a vysuší. 20 dílů přípravku se za míchání disperguje v 80 dílech vody.

Získanou disperzí se napustí na funlardu papírový pás a vysuší. Papír se zahřívá spolu s polyamidovou tkaninou v lisu 30 vteřin na 190 °C. Získá se stálé modré vybarvení.

Příklad 7 dílů barviva uvedeného v příkladu 5 se 24 hodin mele v 60 dílech vody za přísady 1 dílu hydroxypropylcelulózy a 200 dílů křemenného písku. Písek se oddělí a k disperzi se přidá 60 dílů cyklohexanonu. Do tohoto dvoufázového systému se vnese za silného míchání 40 dílů jemně práškovité ethylcelulózy. Po homogenizaci směsi se rozpouštědlo za vakua ve formě azeotropu oddestiluje, přípravek se odfiltruje a vysuší.

Přípravku se může použít k výrobě modrých tisků za použití způsobu popsaného v příkladu 1.

Příklad 8 dílů barviva vzorce

N-CW CzO ^CO-Nhl⁷ se v 80 dílech cyklohexanonu mele ss 100 díly křemenného¹ písku tak dlouho, až mají částice disperze velikost od 1 do 5 mikronů. Křemenný písek se oddělí, přidá se 100 dílů vody a do směsi se za intensivního- míchání vmíchá 20 dílů ethylhydroxyethylcelulózy. Pak se směs za slabého míchání zředí vodou a míchá do získání dobře filtrovatelné formy. Produkt se odfiltruje na nuči a vysuší.

díly tohoto přípravku se dispergují ve 100 dílech perchlorethylenu při teplotě místnosti a směs se zředí na 1000 dílů. Přidá se 0,5 dílu „Versamidu 962“, disperze se 30 minut zahřívá pod zpětným chladičem a pak se za horka přefiltruje přes filtrační papír. Nezíská se žádný zbytek.

V získané disperzi se 30 minut za varu pod zpětným chladičem barví 100 dílů polyesterové příze. Získá se stálé žluté vybarvení.

Stejně dobrý přípravek, pomocí kterého se mohou získat červená vybarvení se vyrobí za použití l-amino-2-hydroxyethoxy-4-bydroxyanthrachinonu, jako barviva.

Příklad 9 dílů sazí se disperguje v 70 dílech cyklohexanonu a směs se mele v pískovém mlýně tak dlouho, až má většina částic velikost pod 1 mikron. Písek se oddělí a do směsi se vmíchají 3 díly ethylcelulózy. Pak se přidá 100 dílů vody a za míchání se do disperze vnese 27 dílů jemně práškovité ethylcelulózy. Směs se za míchání zředí dalšími 500 díly vody, pak se přefiltruje na nuči a zbytek se vysuší.

Přípravek se dobře disperguje v tiskové barvě, sestávající z 45 dílů ethanolu, 45 dílů methylethylketonu, 8 dílů ethylcelulózy a 2 dílů vosku Hoechst-Wachs Pa-520. Pomocí takto vyrobené tiskové barvy je možno získat na papíře syté černé tisky.

Příklad 10 dílů 2,2‘-dimethoxydibenzanthronu se mele v roztoku 1 dílu hydroxypropylcelulózy ve 49 dílech cyklohexanonu za přísady 200 dílů křemenného písku tak dlouho, až má většina částic velikost pod 1 mikron. Písek se oddělí a disperze se vmíchá do 100 dílů roztoku 9 dílů hydroxypropylcelulózy v 91 dílech vody.

Extrémně jemná mléčně zelená disperze se po zředění na 500 dílů rozdělí na dvě části. První polovina se vysuší v rozprašovací sušárně, přičemž se získá lehký dobře dispergovatelný prášek. Druhá polovina se zředí 750 díly vody na celkový objem 1000 dílů. V této disperzi se na foulardu napustí bavlněná tkanina a pak se odmáčkne tak, aby byl příjem lázně 70 %. Tkanina se vysuší horkým vzduchem, napustí ve druhém foulardu vodným roztokem obsahujícím na litr lázně 40 dílů hydroxidu sodného a 40 dílů dithionitu sodného a pak se 60 vteřin paří. Dosažené vybarvení se pak jako obvykle oxiduje, opláchne, neutralizuje, mydlí a vysuší.

Získá se egální vysoce brilantní zelené vybarvení.

Když se místo hydroxypropylcelulózy použije karboxymethylcelulózy nebo polyvimylalkoholu a jinak se postupuje shora uvedeným způsobem, dosáhne se podobně dobrých výsledků.

Příklad 11 dílů chlorovaného ftalocyaninu mědi se mele v 84 dílech methylethylketonu spolu s 1 dílem ethylcelulózy za přísady 100 dílů křemenného písku tak dlouho, až má většina částic velikost pod 1 mikron. Písek se odfiltruje, k disperzi se přidá 100 dílů vody, pak se vmíchá 14 dílů ethylcelulózy a po homogenizaci se výsledná směs zředí 400 díly vody. Prášek se odfiltruje, vysuší a rozemele. Znovu se nasadí stejné složky a po oddělení písku se v disperzi rozpustí 14 dílů ethylcelulózy. Směs se přefiltruje přes tlakový filtr a za míchám se pomalu přidá 100 dílů vody. Methylethylketon se odstraní destilací s vodní parou a produkt se odfiltruje na nuči a vysuší.

Získaných přípravků lze použít na výrobu tiskových barev podle příkladu 1. Pomocí těchto barev se na papíru získají syté transparentní zelené odstíny.

Příklad 12 dílů 4,4‘-diamino-l,l‘-dianthrachinonylu se v 70 dílech cyklohexanonu za přísady 200 dílů silikvarcitových perliček o průměru 1 mm tak dlouho mele, až velikost ještě viditelných částic nepřekračuje 1 mikron. Pak se perličky oddělí. K disperzi se přidá 300 dílů vody a pak se do ní vmíchá 30 dílů jemně práškovité ethylcelulózy se stupněm substituce 2,5. Po dobrém promísení pomocí míchadla s ozubenými kotouči se směs pomalým přidáváním vody zředí na celkový objem 1000 dílů. Disperze se dále míchá až produkt nabude dobře filtrovatelné formy a pak se odfiltruje a vysuší. Výsledný prášek lze rozmíchat v acetonu na extrémně jemnou disperzi, které lze použít pro barvení zvlákňovacího roztoku acetátu celulózy v acetonu.

Když se použije jako nosiče triacetylcelulčzy, dosáhne se podobně dobrého výsledku. Přípravek lze velmi jemně dispergovat v methylenchloridu a chloroformu a výsledné disperze se může použít pro barvení triacetátu celulózy ve hmotě.

Když se jako práškovitého nosiče použije kopolymeru vinylchloridu a vinylacetátu, získá se přípravek, který je možno rovněž velmi dobře dispergovat v methylenchloridu, přičemž použité disperze lze použít k barvení polyvinylchloridových vláken ve hmotě.

Když se použije kopolymerů akrylonitrilu, vinylchloridu a vinylidenchloridu, rozpustného v acetonu, získá se přípravek, který lze dohře dispergovat v acetonu, přičemž výsledná disperze se může použít k barvení modifikovaných akrylonitrilových vláken a acetylcelulózových vláken ve hmotě. V posledním případě je třeba cyklohexanon na hradit n-butanolem.

Příklad 13 dílů barviva vzorce

se v 70 dílech cyklohexanonu mele spolu s 20 díly křemenného písku tak dlouho, až mají částice disperze velikost pod 2 μτη. Pak se písek odfiltruje, k disperzi se přidá 100 dílů vody a vmíchá se do ní 30 dílů jemně práškovitého esteru kyseliny abietové. Po dobrém promísení složek se směs zředí dalšími 500 díly vody. Suspenze se nechá stát přes noc, pak se přefiltruje a prášek se vysuší.

Získaný prášek je velmi dobře dispergovatelný v aromatických rozpouštědlech a je vhodný pro barvení tiskových barev a inkoustů.

Když se místo esteru abietové kyseliny použije výrobku „polypaester“, dosáhne se podobně dobrého výsledku. Když se místo esteru abietové kyseliny použije acetobutyrátu celulózy, získá se přípravek, který je dobře dispergovatelný v ketonech a alkoholech a hodí se pro výrobu barevných laků.

Dobrých výsledků se dosáhne i se sazemi, indigem, chinakridonem a ftalocyaninem mědi.

Příklad 14 dílů sazí se v 70 dílech cyklohexanonu mele za přidání 100 dílů křemenného písku tak dlouho, až mají částice velikost pod 1 mikron. Pak se písek oddělí, do disperze se vmíchá 30 dílů behenátu hořečnatého, a pak se za intenzivního míchání vmíchá do směsi. 100 dílů vody. Výsledná směs se zředí 500 díly vody, přefiltruje a výsledný černý prášek se vysuší. 2 díly tohoto prášku se s 8 díly 10% roztoku nízkomolekulárního polyethylenu v cyklohexanonu zpracují na těsto a získaná hmota se dobře promísí se 100 díly polypropylenového granulátu. K takto získané hmotě se pomalu za dobrého míchání přidá 20 dílů vody. Pak se směs zředí dalšími 100 díly vody, rozlije do plochy a vysuší.

Polypropylenová vlákna, získaná zvlákněním taveniny získaného produktu jsou krásně homogenně černě vybarvena. Podobně dobrého výsledku se dosáhne i u polyamidových vláken.

Za použití chlorovaného ftalocyaninu se získá stálý zelený odstín.

Příklad 15 dílů barviva vzorce

S-CW-CH^OW se v 80 dílech cyklohexanonu mele za přidání 1 dílu polyvinyletheru oktadecylalkoholu s 200 díly křemenného písku tak dlouho, až se dosáhne velikosti částic disperze v podstatě pod 5 μηι. Pak se písek oddělí, přidá se 200 dílů vody a do disperze se vmíchá jemně práškovitá směs 4 dílů výrobku Antaron V 220, což je alkylovaný polyvinylpyrrolidon s molekulovou hmotností 8600 a 15 dílů polyvinyletheru oktadecylalkoholu. Po dobrém promíchání se přidá dalších 600 dílů vody, vyloučený prášek se odfiltruje a vysuší. Získaný modrý prášek se dá dobře dispergovat v tetrachlorethylenu a když se ho použije způsobem popsaným v příkladu 8, dosáhne se na polyesterových vláknech stálého modrého vybarvení.

Příklad 16 dílů barviva vzorce

se za použití písku mele v roztoku 1 dílu ethylcelulózy v 69 dílech sekundárního butylalkoholu, nasyceného vodou tak dlouho, až mají částice velikost pod 1 mikron. Pak se písek oddělí, k disperzi se přidá 10 dílů vody a vmíchá se do ní 9 dílů ethylcelulózy. Za mírného¹ míchání se směs zředí další vodou, až vznikne produkt v dobře filtrovatelné formě s granulární strukturou. Pak se produkt odfiltruje, promyje a vysuší.

Získaný přípravek se dobře disperguje v inkoustu, pro tisk na papír, na podkladě ethylcelulózy. Za jeho použití se získají čiré žluté tisky.

Když se místo sek. butanolu použije terciárního butanolu, získá se podobně dobrý přípravek.

Když se použije barviva vzorce

získá se rovněž velmi dobrý žlutý přípravek. Když se použije barviva vzorce ^ΝΟλ OCHj ÓCW₃ NO_b získá se přípravek se stálým hnědým odstínem s nádechem do červena.

Za použití barviva vzorce

Cl se získá červený přípravek s nádechem do žlutá.

Když se použije místo butanolu ethylenglykolacetátu a jinak se postupuje shora uvedeným způsobem, získají se podobně dobré přípravky.

Příklad 17

100 dílů l,4-diamino-2,3-dichloranthrachlnonu se mele v přítomnosti 1 dílu ethylcelulózy ve 300 dílech vodou nasyceného sekundárního butanolu v pískovém mlýně tak dlouho, až mají částice disperze velikost pod 2 mikrony. Pak se písek oddělí a do disperze se vmíchá disperze 33 dílů ethylcelulózy v 66 dílech vody. Pak se směs zředí vodou na 2000 dílů, nechá projít mlýnem opatřeným míchadlem s děrovanými kotouči, přefiltruje a výsledný přípravek se vysuší.

Když se přípravku použije způsobem popsaným v příkladu 1, získají se stálá fialová vybarvení a tisky. Podobně dobrých výsledků se dosáhne tak, že se místo ethylcelulózy použije propylcelulózy nebo acetát-propionátu celulózy.

Stejně dobré přípravky se mohou shora uvedeným způsobem připravit za použití barviv uvedených v příkladech 1, 2, 3 a 4.

Příklad 18

100 dílů chlorovaného ftalocyaninu mědi se mele ve 400 dílech roztoku 2 dílů polymeru vinylchloridu, který je na trhu k dostání pod označením „Rhodopas AX“ ve 398 dílech vodou nasyceného ethylenglykolacetátu v pískovém mlýně, až mají ještě viditelné částice velikost pod 1 mikron. Pak se písek oddělí a do disperze pigmentu se vmíchá disperze 98 dílů polyvinylchloridu „Rhodopas AX“ ve 100 dílech vody. Směs se mícháním homogenně promísí a pak se přidá dalších 2000 dílů vody. Mateřský louh se odsaje, produkt se rozmíchá v 1000 dílech vody a v míchání se pokračuje tak dlouho až přípravek nabyde dobře filtrovatelné formy. Pak se přípravek odfiltruje na nuči a vysuší.

Získaný prášek se může dobře dispergovat v acetonu na jemnou disperzi, která se hodí pro barvení polyvinylchloridu ve hmotě.

Když se použije ftalocyaninu mědi, získá só podobně dobrá modř, za použití sazí se získá velmi dobře dispergovatelná čerň.

Když se místo ethylenglykolacetátu použije methyl- nebo ethylesteru acetoctové kyseliny, kyseliny mravenčí nebo ethylacetátu nebo acetylacetonu, dosáhne se podobně dobrých výsledků.

Příklad 19 dílů sazí, Printex 300, se mele v roztoku 0,6 dílu ethylcelulózy v 70 dílech vodou nasyceného sekundárního butanolu pomocí skleněných kuliček, až již nejsou v disper20 zi obsaženy žádné viditelné částice, jejichž velikost by byla větší než 1 mikron. Pak se skleněné kuličky oddělí. Do této disperze se vmíchá 29,4 dílu ethylcelulózy v 60 dílech vody a výsledná směs se míchá až do homogenizace. Pak se směs další vodou zředí na 500 dílů.

Produkt se odfiltruje a vysuší na černý prášek, kterého se může použít podle údajů, uvedených v příkladu 10, k tisku na papír. Příklad 20 dílů thioindiga se mele v 70 dílech terciárního butanolu za přidání 0,3 dílů ethylcelulózy pomocí 100 dílů skleněných kuliček a 50 dílů kuchyňské soli. Směs se zředí 150 díly vody, skleněné kuličky se oddělí, do směsi se vmíchá 10 dílů ethylcelulózy a nakonec se disperze zředí 350 díly vody. Produkt se odfiltruje, promyje a vysuší. Získá se přípravek, který se hodí k potiskování, popsanému v příkladu 1.

Příklad 21

300 dílů barviva uvedeného v příkladu 4 s 697 díly vodou nasyceného sek. butanolu a 3 díly ethylcelulózy zpracuje na těsto a směs se mele se 2000 díly silikvarcitových perliček o průměru 1 mm tak dlouho, až mají částice velikost 1 až 3 mikronů. Této velikosti částic se v Dyno-mlýnu typu KDL 15 dosáhne asi po šestihodinovém mletí. iDsperze se oddělí od mlecích těles a přefiltruje přes Cuno-flltr o zrnění 10 mikronů. 100 dílů barvivové hmoty se dobře promísí s 9,7 dílu pryskyřice tvořené deriváty kyseliny abietové, prodávané pod obchodním označením „Staybelite“ a pak se ve směsi rozmíchá 80 dílů vody. Po 5 minutách se pomalu připustí dalších 420 dílů vody, směs se hodinu míchá produkt se odfiltruje, propláchne a vysuší. Získá se 40 dílů modrého prášku.

3,75 modrého prášku se rozmíchá v tiskové barvě, která sestává z 66,25 dílu ethylcelulózy a 90 dílů 50% směsi isopropanolu a benzinu o rozmezí teplot varu 110 až 140 °C. Získá se stálá tisková barva, které se může použít k tisku na papír. Pomocí přenosu na polyesterovou tkaninu během 30 vteřin a •210 °C se získá stálý modrý tisk.

Podobně dobré přípravky se získají, když se shora popsaný derivát abietové kyseliny nahradí stejným počtem dílů některého z následujících obchodně dostupných výrobků:

Staybelieteester č. 1, ě. 3 Polypaleester Hoechst Wachs C Pulver

Escorez 4110 Kunstharz AFS deriváty abietové kyseliny luhlovodíková ^JDrvskvřice

204

I v tomto případě se získají přípravky, ze kterých lze připravit stabilní skladovatelné tiskové barvy, které nesedimentují.

Příklad 22 dílů N,N‘-diethyldípyrazolanthronylu se v 1000 dílech vodné kypy, obsahující 2 % hydroxidu sodného a 2 % dlthionitu sodného kypuje při 80 až 90 °C. Směs se ochladí a vykrystalovaná leukoíorma se odfiltruje, opláchne a vysuší. Získaný červený prášek s nádechem do žlutá se ve 150 dílech vodou nasyceného sekundárního butanolu mele za přidání 10 dílů ethylcelulózy pomocí 400 dílů křemenného písku tak dlouho, až mají částice velikost pod 1 mikrometr. Mlecí pomocná tělesa se oddělí, do směsi se vmíchá 40 dílů alkoholického roztoku acetátpropionátu celulózy a přidá se 100 dílů vody. Pak

Claims (9)

1. PREDMET

   1. Způsob výroby dobře dispergovatelných koncentrovaných kapalných až pevných barvivových přípravků, zejména na bázi barviv ze skupiny zahrnující disperzní barviva neobsahující vodorozpustné dispergátory a plniva; ve vodě nerozpustná kovokomplexní barviva; ve vodě nerozpustná v polymerech však rozpustná kypová, naftolová nebo heteropolycyklická barviva; ve vodě a v polymerech nerozpustné organické nebo anorganické pigmenty; anorganické nebo organické matovací prostředky a/nebo optická zjasňovadla, vyznačený tím, že se suspenze barviva, které je nerozpustné ve vodě, nebo jehož rozpustnost ve vodě je nižší než 100 mg barviva v 1 litru vody, ve vodě a/nebo· v organickém rozpouštědle, omezeně rozpustném ve vodě, jehož rozpustnost ve vodě je v rozmezí 1 až 300 g/1, přičemž toto rozpouštědlo je schopno vytvořit s vodou dvoufázový systém, popřípadě v přítomnosti vyvločkovacího prostředku, které je přednostně rozpustné v organické složce mlecího prostředí, mechanicky rozmělňuje až do velikosti částic nejvýše 10 μΐη, přednostně nejvýše 2 μπι, pak se po odstranění použitého pomocného mlecího prostředku přidá pro vytvoření dvoufázového systému potřebné shora uvedené organické rozpouštědlo, omezeně rozpustné ve vodě, nebo voda, vzniklá suspenze barviva se před nebo po vytvoření dvoufázového systému smísí s alespoň jedním pevným vysokomolekulárním nosičem rozpustným ve vodě nebo ve shora uvedeném omezeně vodorozpustném rozpouštědle, ale nerozpustným ve dvoufázovém systému, suspenze s nosičem se zpracovává tak dlouho až se organická fáze, obsahující barvivo rovnoměrně rozdělí na povrchu vysokomolekulárního nosiče, pak se odstraní rozpouštědlo a výsledný barvivový přípravek se vysuší nebo disperguje ve vodě nebo v organickém rozpouštědle,
2. 2. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznače73 se směs zředí dalšími 500 díly vody a produkt se odfiltruje a vysuší na modročervený prášek.

   40 dílů tohoto prášku se rozmíchá v 960 dílech denaturováného ethylalkoholu. Ve vzniklém roztoku se napustí tkanina ze skleněných vláken, odmáčkne se tak, aby její hmotnostní přírůstek činil 50 % a pak se vysuší v uzavřené sušárně horkým vzduchem, přičemž unikající alkohol se zachycuje.

   Získá se tkanina vybarvená na egální světlostálý červený odstín, stálý při praní.

   Analogických výsledků se dosáhne též za použití bavlněné a polyesterové tkaniny.

   Obdobně dobrého· výsledku se dosáhne, když se barvivo místo kypování přesráží tak, že se z 10% roztoku kyseliny sírové odnímá voda a jinak se postupuje shora uvedeným způsobem.

   ynAlezu ný tím, že se mechanické rozmělňování provádí v organickém rozpouštědle, jehož rozpustnost ve vodě je v rozmezí 1 až 300 g/1, které je smícháno s vodou nebo které je vodou nasyceno.
3. 3. Způsob podle bodů 1 až 2, vyznačený tím, že se jako organického rozpouštědla použije ketonu nebo alkoholu, který má při teplotě místnosti rozpustnost ve vodě alespoň 1 % a nejvýše 30%.
4. 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že se jako organického rozpouštědla použije methylethylketonu, cyklohexanonu, acetylacetonu, butanolu, cyklohexanolu, fenylenglykolu, ethylenglykolacetátu nebo hexylenglykolu.
5. 5. Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že se mechanické rozmělňování provádí v organické fázi a v přítomnosti organické látky s funkcí vyvločkovacího prostředku, přičemž tato organická látka je identická nebo kompatibilní s látkou, tvořící nosič, který se má povlékat a je rozpustná v organické fázi, a používá se ji v množství nezvyšujícím viskozitu disperze, nejvýše v množství 20 %, vztaženo na nosič.
6. 6. Způsob podle bodu 5, vyznačený tím, že se jako organické látky použije etheru nebo esteru celulózy.
7. 7. Způsob podle bodu 5, vyznačený tím, že se jako organické látky použije alkylovaného polyvinylpyrrolidonu s molekulovou hmotností alespoň 5000 a nejvýše 30 000.
8. 8. Způsob podle bodů 1 až 7, vyznačený tím, že se jako vysokomolekulárního nosiče použije etheru nebo· esteru celulózy, s výhodou etheru nebo esteru celulózy nerozpustného ve vodě.
9. 9. Způsob podle bodů 1 až 7, vyznačený tím, že se jako nosiče použije ve vodě nerozpustné plně syntetické sloučeniny s molekulovou hmotností alespoň 350, přednotně kovových solí nebo esterů pryskyřičných kyselin.