CS204695B1 - Smyčkový proplet a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Vynález se týká smyčkového propletu a způsobu jeho výroby, určeného k použití Jako nábytková textilie, textilie k oděvním účelům a jiným. Je charakterizována alespoň dvojí výškou smyčky, případně kombinací nižší smyčky a vyššího vlasu, přičemž nejméně dvojí druh smyček, případně smyčky i vlas, mohou být buď na stejné straně této textilie nebo nižší smyčka může být na jedné straně textilie a vyšší smyčky nebo vlas mohou být na straně druhé.

Dosud známé smyčkové proplety jsou vyráběny jako jednostranné nebo oboustranné. Jednostranná smyčka je na proplétacích strojích tvořena několika možnými způsoby.

Prvním způsobem je tvořena z vazné osnovní nitě, která je pomocí kladecího přístroje kladena v dané vazbě vždy jen přes jednu jehelnou rozteč přes plyšové platiny. Osnovní nitě vytvářejí na jedné straně očka a na druhé straně rubní spojovací kličky zatažené přes plyšové platiny, přičemž tyto kličky vytvářejí smyčky.

Dalším způsobem je smyčka tvořena z vazné nitě, která je pomocí kladecího přístroje kladena v útkové vazbě maximálně pod dvě pletací jehly vždy jen přes jednu plyšovou platinu. Smyčky jsou přichyceny k podkladu další vaznou osnovou ve vazbě řetízek a jsou tvořeny vnitřními úseky útkové vazby.

Dalším možným způsobem tvorby smyčky je proplétání tkaného předdíla s nízkou dostavou v útku vaznou osnovou v řetízkové vazbě. Tkané předdílo je pletařskou vazbou zafixováno v daném zhuštění a navolněné osnovní nitě tkaného předdíla vytvářejí smyčkový povrch.

Dalším možným způsobem je tvorba smyčky z osnovních nití, tkeré jsou kladeny ve vratném útkovém pravidelném nebo nepravidelném kladení a smyčky jsou tvořeny vratnými úseky útkového kladení. Tyto smyčky jsou k povrchu podkladu připevněny další osnovou provazovanou v řetízkové vazbě.

Dalším možným způsobem je tvorba smyčkového povrchu z osnovních nití, zapletených v propletu vratně pomocí osnovních nití, odstranitelných tavením nebo rozpuštěním. Odstraněním určitých nití se vratné úseky uvolní a vytvoří smyčkový povrch.

Oboustrannou smyčku je možno vyrobit na dvoulůžkových pletacích nebo proplétacích strojích, kde smyčky jsou vytvořeny dvěma vaznými osnovními nitěmi, kladenými přes plyšové platiny v daných vazbách vždy jen přes jednu rozteč jehel.

Na jednolůžkovém stroji je možno oboustrannou smyčku vytvořit vratným kladením osnovních nití v určitém pořádku a proplétáním dalšími osnovními nitěmi s možností jejich odstranění tavením nebo rozpuštěním. Po odstranění odstranitelných vazeb tvoří vratné kladení spodní osnovy jednu stranu smyčkového povrchu a vrátné kladení horní osnovy tvoří druhou stranu smyčkového povrchu.

Dalším možným způsobem je tvorba oboustranné smyčky propletením řídkého tkaného předdíla, které je řetízkovou vazbou zafixováno ve zhuštěném stavu, takže navolněné osnovní nitě tkaného předdíla tvoří smyčkový povrch na jedné i druhé straně textilie.

Nevýhody výše uvedených stávajících, způsobu výroby smyčkových povrchů jsou značné. Ani jedním z uvedených známých způsobů nelze zhotovit proplétanou smyčkovou textilii takovou, která by- obsahovala alespoň dva výškově různé a pravidelné druhy smyček v každém řádku propletu na jedné jeho straně tak, že vyšší smyčka resp. vyšší smyčky jsou nad smyčkou nižší. Stejně tak není v možnostech stávajících výrobních způsobů zhotovit proplétanou textilii s povrchem kombinovaným vyšším vlasem a nižší smyčkou tak, že nižší smyčka je vždy umístěna pod vlascem.

Smyčkové proplétané textilie vyráběné stávajícím způsobem mají další nevýhodu v tom, že i při použití výrobních zařízení jemných dělení je vysoká smyčka řídká a plně nezakrývá podkladovou část propletu, na kterém je smyčková vrstva vytvářena. Smyčka vytvářená volnými osnovními nitěmi je sice relativně hustá, ale nízká. Tyto nepříznivé vlastnosti vystupují do popředí zejména při požadované kombinaci smyčkových efektů s vyšší a nižší smyčkou, případně smyčkových a vlasových efektů tedy textilié se strukturálním povrchem.

Při výrobě stávajících smyčkových průpletů prvním způsobem je jako podkladové vrstvy používáno řídkých tkanin nebo vlákenných roun, do kterých se vplétá, nebo ke kterým se připlétá smyčkující vazná osnova, Řídké tkaniny jsou při zpracování vedeny v napnutém stavu, aby i ve smyčkovém propletu byly osnovní nitě tkaniny položeny v napnutém stavu a tím určovaly mechanicko-fyzlkální vlastnosti propletu v podélném směru. Požadovaným mechanickofyzikálním vlastnostem odpovídá i volený materiál řídké podkladové tkaniny.

Podkladové tkaniny pro výrobu smyčkových propletů se používají s přibližně čtvercovými dostavami, tj. stejným počtem nití v osnově i v útku na délkovou jednotku a jsou provázány v plátnové vazbě. Pro hustořádkové smyčky proplety druhého způsobu je nutná vysoká dostává jak osnovních, tak útkových nití z důvodu kvalitního zakotvení smyčkových nití v podkladové tkanině a dosažení požadovaných parametrů smyčkové textilie. Podkladová textilie s výše uvedenými.požadavky a jejich výroba se potom prodražuje a je ekonomicky nevýhodná.

Další nevýhodou; známých způsobů je značná ztráta materiálu, způsobená roztahováním nebo rozpouštěním drahého vazného materiálu, který má funkci pouze manipulačního Spojení. S odstraňováním vazného materiálu souvisí ještě další značná nevýhoda energetické náročnosti, způsobená vytavováním materiálu.

Značnou nevýhodou při odstraňování určitých vazeb je to, že jemnost výsledného propletu po odstranění vazeb je nižší, proplety jsou značně řídké a jejich uplatnění je značně omezené.

Smyčkový povrch propletů, vytvořený, vratnými úseky útkového kladení, je limitován jemností použitého strojního zařízení a výška smyčky je u běžně používaných dělení stroje malá. ,

Výše uvedené nedostatky odstraňuje smyčkový proplet a způsob jeho výroby podle vynálezu, která zároveň rozšiřuje sortiment smyčkových proplétaných textilií. Podstatou smyčkového propletu s alespoň dvěma druhy různě vysokých smyček je, že nižší smyčky jsou vytvořeny z nevolněných osnovních nití tkaného předdíla, zatímco alespoň jedny další vyšší šmýšky jsou vytvořeny z jedné či více soustav vazných osnovních nití, provozovaných v některé pletařské vazbě. Vyšší smyčky, resp. více druhů vyšších smyček tvoří vratné kličky oček přetahované přes plyšové platiny, které mohou být různě vysoké za účelem vytvoření efektivního povrchu propletu, např, v pruzích apod. Nižší a vyšší smyčky jsou v textilii drženy další soustavou osnovních vazných nití, které jsou provazovány v řetízkové vazbě. Smyčkový proplet potom vykazuje nižší smyčky ležící v podélném směru textilie a nejméně jedny vyšší smyčky, které jsou uspořádány vždy šikmo k podélnému směru textilie, podle použité pletařské vazby. Nejméně jedny vyšší smyčky jsou uchyceny společnými očky buď ve.dvou sousedních sloupcích oček vytvořených z osnovních vazných nití v řetízkové vazbě nebo ve dvou sloupcích oček vytvořených z osnovních vazných nití v řetízkové vazbě, které spolu nesousedí. Společná očka vytvářejí osnovní vazné nitě provazované v řetízkové vazbě a osnovní vazné nitě provazované v některé pletařské vazbě, z jejich vratných kliček vznikají vyšší smyčky.

Smyčkový proplet je dále charakterizován tím, že nižší smyčky z nevolněných osnovních nití tkaniny jsou vždy obsaženy po celém povrchu propletu, přičemž nejméně jeden druh vyšších smyček může rovněž buď pokrývat celou plochu textilie nebo vyšší smyčky mohou pouze tvořit podélné a/nebo příčné pruhy. Tyto pruhy vyšších smyček mohou být souvislé a/neho přerušované. Nejméně jedny vyšší smyčky mohou být potom obsaženy na jedné či na obou stranách propletu včetně nižších smyček.

Podle dalšího význaku je alespoň na jedné straně tkaného předdíla položena vláken3 ná vrstva, načež následuje proplétání na stroji za účelem vytvoření smyčkového povrchu na propletu. Po dokončení propletu je možno alespoň některé vyšší smyčky rozřezat pro vytvoření vlasového povrchu, pod kterým jsou obsaženy smyčky nižší.

Smyčkový proplet podle vynálezu je možno zhotovit na jednolůžkovém nebo dvoulůžkovém stroji. Podstatou způsobu výroby je, že v proplétacím ústrojí se tkané předdílo, případně opatřené z jedné či obou stran vpichovanou vlákennou vrstvou, zhušťuje, čímž se z jeho osnovních nití vytvářejí stejnoměrné nižší smyčky po celé ploše předkládané tkaniny. Do tkaniny se současně některou z pletařských vazeb pomocí alespoň jednoho kladecího přístroje vplétá nejméně jedna vazná osnova, která vázáním přes plyšové platiny vytváří nejméně jedny vyšší smyčky, přičemž pomocí dalšího kladecího přístroje se klade další vazná osnova, která řetízkovou vazbou zajišťuje vyšší smyčky tak, že vazné osnovy vytvářejí společná očka. Vazná osnova provazovaná řetízkovou vazbou současně fixuje zhuštěnou tkaninu v podélném směru.

Výhoda nově navrhovaného výrobku a jeho způsobu výroby je v tom, že jednoduchou technologií, tj. použitím speciálně zhotovené podkladové tkaniny s vysokou hustotou nití v osnově a nízkou dostavou v útku, utkané v osnovní vazbě a přiváděné osnovním efektem na líc propletu a současně tvorbou delší vyšší smyčky kladením vazné osnovy propletu přes smyčkové platiny, se vytváří nejméně dva různé efekty na. jedné straně propletu.

Další výhodou je to, že v místě vyšších smyček nebo vlasu, vytvořených vaznými nitěmi propletu, je současně vytvářena i nižší smyčka z Dotujících osnovních nití podkladové tkaniny, čímž se vyšší smyčka zhušťuje, zpevňuje a stává se stabilnější a odolnější proti opotřebení. Tato vlastnost je zvláště žádoucí u extrémně namáhavých potahových textilií.

K podkladové tkanině je dále možno přivádět rouno podélně nebo příčně orientované, příp. jehlované nebo jinak zpevněné, a to na lícní nebo rubní straně, případně na obou stranách tkaniny. V případě přívodu rouna nad tkaninou se ještě zvyšuje účinek zhutnění a stabilizace smyčky. Rouno může i svou barvou vhodně doplňovat barevný efekt vyšší vrchní smyčky, resp. smyček, zatímco spodní nižší smyčka může být nebarvená, což znamená, že podkladovou tkaninu je možné použít režnou.

V případě přívodu rouna pod podkladovou tkaninu se dosáhne měkkého omaku spodní vrstvy, žádoucí tloušťky a hmotnosti propletu a vhodné manipulace výsledné textilie pro dané použití.

Při vytvoření obou druhů smyček jako nízké a vhodně volbě obou smyčkových materiálů, tj. osnovy pokladové tkaniny a vazné smyčkové osnovy propletu, je možné při zušlechťování režného propletu úspěšně aplikovat tisk různého druhu, například filmový i přenosový.

Na přiložených výkresech jsou znázorněny některé možné typy textilií, kde značí obr. 1 řez textilií s dvojí výškou smyčky, kde oba typy smyčky jsou na jedné straně textilie, obr. 2 řez textilií s dvojí výškou smyček, kde jeden typ smyčky je na jedné straně textilie a druhý typ smyčky na straně druhé, obr. 3 řez textilií s dvojí výškou smyčky, obsahující vlákennou vrstvu a o,br. 4 řez textilií s nižší smyčkou a vyšším vlasem, Obsahující vlákennou vrstvu.

Pro jednodušší znázornění jsou na výkresech smyčkové proplety, které obsahují pouze jeden druh vyšších smyček nebo vlasu a proplety s vyššími smyčkami pouze na jedné straně textilie.

Na obr. 1 je znázorněn řez smyčkovou proplétanou textilií, sestávající z útkových nití 1 tkaniny, z osnovních nití 2 tkaniny, které vytváří efekt nižší smyčky, z druhé osnovní vazné nitě 3, vázané v řetízkové vazbě a z prvé vazné osnovní nitě 4, která vytváří efekt vyšší smyčky zatahováním přes plyšové platiny. Vytvořené nižší smyčky z hotujících osnovních nití 2 a vyšší smyčky z prvé vazné osnovní nitě 4, jsou na jedné straně textilie. Druhá vazná osnovní nit 3 a prvá vazná osnovní nit 4, tvořící vyšší smyčku, vytvářejí společné očko 5.

Na obr. 2 je znázorněn řez smyčkovou proplétanou textilií, sestávající z útkových nití 1 tkaniny, z osnovních nití 2 tkaniny, které vytvářejí efekt nižší smyčky, z druhé vazné osnovní nitě 3, vázané v řetízkové vazbě a z první-vazné osnovní nitě .4, která vytváří efekt vyšší smyčky zatahováním přes plyšové platiny. Vytvořené nižší smyčky z Dotujících osnovních nití 2 a vyšší smyčky z prvé vazné osnovní nitě 4 jsou na protilehlých stranách textilie. Druhá vazná osnovní nit 3 a prvá vazná osnovní nit 4, tvořící vyšší smyčky, vytvářejí společné očko 3.

Na obr. 3 je znázorněn řez smyčkovou proplétanou textilií, sestávající z útkových nití 1 tkaniny, z osnovních nití 2 tkaniny, které vytvářejí efekt nižší smyčky, z druhé vazné osnovní nitě 3, vázané v řetízkové vazbě a z prvé vazné osnovní nitě 4, která vytváří efekt vyšší smyčky zatahováním přes plyšové platiny. Vytvořené nižší smyčky z Dotujících osnovních nití 2 a vyšší smyčky z první vazné Osnovní nitě 4 jsou na protilehlých stranách textilie. Mezi smyčkami z osnovních nití 2 a smyčkami z prvé vazné osnovní nitě 4 je umístěna vlákenná vrstva 6, držená v textilii nitěmi 3 druhé vazné osnovy. Druhá vazná osnovní nit 3 a prvá vazné osnovní nit 4, tvořící vyšší smyčky, vytvářejí společné očko S.

Na obr. 4 je znázorněn řez smyčkovou textilií proplétanou, sestávající z útkových nití 1 tkaniny, z osnovních nití 2 tkaniny, které vytváří efekt nižší smyčky, z druhé vazné, osnovní nitě 3, vázané v řetízkové vazbě a z prvé vazné osnovní nitě 4, která vytváří efekt vyššího vlasu. Vytvořené nižší smyčky z flotujících osnovních nití 2 a vyšší vlas, vytvořený z první vazné osnovní nitě 4, jsou na stejné straně textilie, na opačné straně textilie je umístěna vlákenná vrstva 6, proplétaná jak druhou vaznou osnovní nití 3, tak první vaznou osnovní nití 4, které spolu vytvářejí společné očko 5.

Výše uvedené typy smyčkových textilií jsou vyráběny na proplétacích strojích, a to tím způsobem, že do proplétacího stroje se přivádí tkanina, jejíž poměr dostavy nití v osnově a útku je s výhodou v rozmezí 3 :1 až 5:1. Tato tkanina se v proplétacím ústrojí proplétá současně alespoň dvěma vaznými osnovami, a to tak, že druhé vazné osnovní nitě 3 vážou ve vazbě řetízek a fixují současně zhušťovanou tkaninu v rozmezí s výhodou 1,05 až l,5krát, takže vazná osnovní nit 4 současně váže v dané pletařské vazbě a je zatahována přes plyšové platiny, takže vratná klička této prvé osnovní vazné nitě 4 tvoří vyšší smyčky. Obě vazné osnovní nitě 3 a 4 tvoří společné očko

5. Při současném proplétání s vlákennou vrstvou fi vznikne plošná textilie zobrazená na obr. 3 a 4.

Dále jsou uvedena příkladná provedení jednotlivých smyčkových textilií.

Příklad č. 1

Smyčkový proplet s dvojí výškou smyčky je složen z tkaného předdíla, obsahujícího útkové nitě 1 předené z vlákenné směsi polyester/viskóza v poměťu 70/30 % a jemnosti 25 texX2 v barvě režné a útkové dostavě 100 útků/10 cm, dále z osnovních nití 2 z materiálu polyesterové hedvábí tvarované nízkoroztažné jemnosti 16,7 tex v barvě tmavozelené. Předdílo je tkáno ve vazbě kepr 3/1 s dostavou osnovních nití 450/10 cm. Takto zhotovené tkané předdílo je proplétáno dvojí vaznou osnovou, a to jednak polyesterovým hladkým hedvábím jemnosti 16,7 tex ve vazbě řetízek a polyesterovým tvarovaným nízkoroztažným hedvábím o jemnosti 16,7 tex v barvě tmavozelené a vázané ve vazbě trikot, která je vázána přes plyšové platiny, takže z vratných kliček oček této osnovy jsou vytvářeny vyšší smyčky. Proplétání je prováděno takovým způsobem, že vratné kličky oček jsou na stejné straně jako líc tkaného předdíla. Tkané předdílo je zhušťováno při proplétání l,3krát, takže z osnovních nití předdíla jsou vytvářeny nižší smyčky. V případě neúplného návleku vazných osnov je možno docílit textilii se strukturálním povrchem, například podélnými střídajícími se pruhy s nižší a vyšší smyčkou. Textilie je vhodná k použití jako potahovka.

Příklad č. 2

Smyčkový proplet s dvojí výškou smyčky je složen z tkaného předdíla, obsahujícího útkové nitě 1 předené z vlákenné směsi polyester/bavlna v poměru 65/35 % a jemnosti 25 texX2, v barvě režné, s útkovou dostavou 80/10 cm, dále z osnovních nití 2 z polyamidového tvarovaného vysoce roztažného hedvábí jemnosti 6,6 texX2 v barvě hnědé. Předdílo je tkáno ve vazbě kepr 3/1 s dostavou osnovních nití 400/10 cm. Takto zhotovené tkané předdílo je proplétáno dvěma vaznými osnovami, a to jednak polyamidovým hladkým hedvábím barvy černé a jemnosti 22 tex, které je vázáno ve vazbě řetízek, a polyamidovým tvarovaným vysoce roztažným hedvábím jemnosti 6,6 tex X2 v barvě hnědé, které je vázáno ve vazbě trikot přes plyšové platiny, takže z vratných kliček oček této osnovy jsou vytvářeny vyšší smyčky. Proplétání je prováděno takovým způsobem, že vratné kličky obou osnov jsou na opačné straně než líc tkaného předdíla. Proplétáním je tkané předdílo zhušťováno l,4krát, takže z volných úseků osnovních nití vznikají nižší smyčky. Možnosti použití tohoto typu textilie jsou jak v oděvním průmyslu, tak v odvětví bytových textilií, zvláště v případě, kdy je vyšší smyčka rozřezána a vznikne kombinace nižší smyčky a vyššího vlasu.

Příklad č. 3

Smyčkový proplet s dvojí výškou smyčky je složen z tkaného předdíla, obsahující útkové nitě 1 předené z vlákenné směsi polyester/bavlna v poměru 65/35 % a jemnosti 25 texX2, v barvě režné, s útkovou dostavou 120/10 cm, a dále z osnovních nití 2 z polyesterového tvarovaného nízkoroztažného hedvábí jemnosti 16,7 tex v barvě červené. Tkané předdílo je ve vazbě kepr 3/1 s dostavou osnovních hltí 450/10 cm. Takto zhotovené tkané předdílo je proplétáno dvěma vaznými osnovami, a to jednak polyamidovým hladkým hedvábím barvy černé a jemnosti 22 tex, které je vázáno ve. vazbě řetízek a polyesterovým tvarovaným nízkoroztažným hedvábím jemnosti 16,7 tex barvy červené, které je vázáno přes plyšové platiny ve vazbě trikot, takže z vratných kliček očka jsou tvořeny vyšší smyčky. Proplet obsahuje vlákenné rouno z viskózové střiže barvy červené, hmotnosti 60 g/m² a vpichované 40 vpichy/1 cm². Tkané předdílo i rouno jsou společně proplétány tak, že smyčky z vazné osnovy jsou tvořeny na jedné straně propletu, smyčky z flotujících osnovních niti tkaného předdíla jsou na druhé straně propletu, uvnitř propletu je vlákenné rouno. Tkané předdílo 1 vlákenné rouno jsou proplétány při současném zhuštění l,2krát, takže z volných úseků osnovních nití vznikají nižší smyčky. Použití tohoto typu textilie je vhodné jednak jako potahové, případně dekorační textilie oboustranné.

Příklad C. 4

Smyčkový proplet s kombinací nižší smyčky a vyššího vlasu je složen z tkaného předdíla, obsahujícího útkové nitě 1 z vlákenné směsi polyester/bavlna v poměru 65/35 % a jemnosti 25 tex X 2 v barvě režné, s útkovou dostavou 100 nití/10 cm, a dále z osnovních nití 2 z polyesterového tvarovaného hedvábí nízkoroztažného jemnosti 16,7 tex v barvě červené. Je zhotoveno ve vazbě kepr 3/1 s dostavou osnovních nití 500/10 cm. Takto zhotovené tkané předdílo je proplétáno na proplétacím stroji dělení 60 M dvěma vaznými osnovami, a to jednak polyamidovým hedvábím černé barvy a jemnosti 22 tex, které je vázáno ve vazbě řetízek, v plném návleku a polyesterovým tvarovaným nízkoroztažným hedvábím jemnosti 16,7 tex barvy červené v návleku částečném, kdy je vynechán návlek každé 9. a 10. a 14. a 15. kladecí jehly, které je vázáno přes plyšové platiny ve vazbě trikot, takže z vratných kliček očka jsou tvořeny vyšší smyčky, a to v podélných pruzích, odpovídajících návleku osnovy. Zároveň s tkaným předdílem je proplétána vlákenná vrstva z viskózové střiže o hmotnosti 60 g/m², v barvě červené vpichovaná 40 vpichy/1 cm², a to tak, že je společně s tkaným předdílem zhušťováno v proplétacím ústrojí l,4krát. Jak podélné pruhy vyšších smyček, tak nižší smyčky jsou vytvořeny na jedné straně vlákenné vrstvy. Vyšší smyčky jsou dodatečně rozřezány, takže povrch textilie je tvořen střídajícími se podélnými pruhy vlasu s podélnými pruhy nižších smyček. Takto zhotovenou textilii je možno použít jako exkluzivní, velmi žádanou nábytkovu textilii.

Claims (9)

1. PŘEDMĚT

   1. Smyčkový proplet s alespoň dvěma druhy různě vysokých smyček, případně v kombinaci smyček a vlasového povrchu, určený pro nábytkové, dekorační, oděvní a jiné účely, vyznačující se tím, že nižší smyčky jsou tvořeny fiavolněnými osnovními nitěmi (2) proplétané tkaniny a nejméně jedny vyšší smyčky jsou tvořeny vaznou soustavou z prvých vazných osnovních nití (4) v některé pletařské vazbě, přičemž nižší a vyšší smyčky jsou v textilii drženy další soustavou druhých osnovních vazných nití (3), provazovaných v řetízkové vazbě.
2. 2. Smyčkový proplet podle bodu 1, vyznačující se tím, že nižší smyčky leží v podélném směru textilie a nejméně jedny vyšší smyčky jsou uspořádány ve směrech šikmých k podélnému směru, daných použitou pletařskou vazbou.
3. 3. Smyčkový proplet podle bodu 2, vyznačující se tím, že nejméně jedny vyšší smyčky jsou uchyceny ve dvou sousedních sloupcích oček nebo ve dvou různých sloupcích oček vytvořených z druhých osnovních vazných nití (3j společnými očky (5).
4. 4. Smyčkový proplet podle bodu 1, vyznačující se tím, že nižší smyčky z nevolněných osnovních nití (2) tkaniny: jsou vždy obsaženy po celém povrchu textilie, zatímco nejméně jedny vyšší smyčky z prvých osnovních vazných nití (4) mohou být umístěny rovněž po celé ploše nebo v podélných a/nebo příčných pruzích souvislých či přerušovaných.

   VYNÁLEZU
5. 5. Smyčkový proplet podle bodu 1, vyznačující se tím, že nejméně jedny vyšší smyčky jsou umístěny na stejné straně propletu jako nižší smyčky a/nebo na straně protilehlé vzhledem k nižším smyčkám.
6. 6. Smyčkový proplet podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň na jedné straně proplétané tkaniny obsahuje vlákennou vrstvu (6).
7. 7. Smyčkový proplet podle bodu 1, vyznačující se tím, že nejméně jedny vyšší smyčky vytvořené z prvých vazných osnovních nití (4) jsou rozřezány.
8. 8. Způsob výroby smyčkového propletu s alespoň dvojí výškou smyček, případně s kombinací smyček a vlasu podle bodů 1 až 7 na jednolůžkovém nebo dvoulůžkovém proplétacím stroji, vyznačený tím, že do tkaniny, která se v proplétacím ústrojí podélně zhušťuje, čímž osnovní nitě vytvářejí stejnoměrnou nižší smyčku po celé její ploše, se současně některou z pletařských vazeb vplétá alespoň jedna vazná osnova, z jejíchž vratných kliček se zatahováním přes plyšové platiny vytvářpjí nejméně jedny vyšší smyčky, přičemž se další vaznou osnovou v řetízkové vazbě zajišťují vyšší smyčky prostřednictvím společných oček vytvořených ze všech vazných osnov, která současně fixují zhuštěné tkané předdílo v podélném směru.
9. 9. Způsob výroby podle bodu 8, vyznačený tím, že před proplétáním se na a/nebo pod tkané předdílo vkládá vlákenná vrstva.