CS203173B2 - Weft thread catcher for jet weaving looms - Google Patents

Description

(54) Zachycovač útku pro tryskový stav

Vynález se týká obecně tryskových stavů, například pneumatických nebo vodních, a jeho předmětem je zachycovač útku s lapačem, sestávajícím ze dvou souosých kotoučů, mezi nimiž je vedena útková nit, a z vratně pohyblivé tyče procházející středovými otvory kotoučů a zatížené pružinou ve smyslu přitlačování pohyblivého kotouče k pevnému kotouči k zachycení útkové nitě, a s vačkovým ovládačem ke zdvihání tyče lapače proti síle pružiny k oddálení kotoučů od sebe a uvolnění útkové nitě, přičemž pohyb pohyblivého kotouče je časově vázán na jednotlivé fáze pracovního cyklu stavu.

K zanášení útku do prošlupu je tryskový stav opatřen odměřovacím ústrojím, které odtahuje určitou délku útkové nitě ze zásoby, a z trysky ležící u vstupního konce prošlupu, mezi nimiž je. uložen zachycovač útku. Na obr. 1 je schematicky znázorněna taková konstrukce tryskového stavu s odměřovacím ústrojím, z něhož vychází odměřená délka útkové nitě a je vtahována proudem vzduchu ve směru šipky do zásobní trubky, za kterou je umístěn zachycovač k selektivnímu zachycení a uvolnění útkové nitě vycházející ze zásobní trubky. Ze zachycovače přichází útková nit do trysky, například vzduchové nebo vodní, která ji zanáší do prošlupu sestávajícího z rovnoběžných osnovních nití nesených nítěnkami. Paprsek kolmý k osnovním nitím, přiráží právě zanesenou útkovou nit a tím vzniká tkanina. Tepelná odřezávací ústrojí odřezávají konce útkové nitě po jejím přiražení paprskem.

Běžný zachycovač pro tryskový stav sestává obr. 2 z lapače a z vačkového ovládače. Lapač obsahuje válcový díl, který má dole prodloužený konec zašroubovaný do otvoru v rámu tryskového stavu a zajištěný maticí, a nahoře má vnější závit, na nějž je našroubován upínací kroužek, který má uprostřed otvor a přidržuje k horní části válcového dílu pevný kotouč. Pevný kotouč má středový otvor a válcový díl má středový kanál, které jsou vzájemně souosé a kterými kluzně prochází vratně pohyblivá tyč. Tyč nese na horním konci, který vyčnívá z pevného kotouče, pohyblivý kotouč kloboučkového tvaru, který je připevněn přítužnou maticí k závitovému nástavci tyče. Rovná dolní plocha pohyblivého kotouče je přivrácena k rovné horní ploše pevného kotouče. Mezi oběma rovnými plochami kotoučů probíhá útková nit přiváděná ze zásobní trubky obr. 1. Na dolním konci tyče vyčnívajícím z prodlouženého konce válcového dílu je upevněn opěrný kroužek, který přidržuje tlačnou pružinu. Tlačná pružina stlačuje tyč směrem dolů, to znamená ve směru pohybu pohybli203173 vého kotouče k pevnému kotouči a tedy k sevření útkové nitě.

Ke zdvihání tyče a tedy k uvolňování útkové nitě slouží vačkový ovládač, jehož první páka uložená v těžišti se dotýká levým ramenem vypuklé plochy na dolním konci tyče. Mezi levým ramenem- a rámem je zavěšena malá tlačná pružina, která natáčí páku ve směru proti pohybu hodinových ruček. Pravé rameno páky dosedá na dolní konec stavěcího šroubu upevněného v levém rameni druhé páky. Pravé rameno druhé páky, uložené výkyvné v těžišti, nese otočnou kladičku a je k němu připevněna tažná pružina, která natáčí druhou páku ve směru pohybu hodinových ruček a tím přitlačuje kladičku do záběru s vačkou uloženou neotočně na hřídeli. Hřídel se otočí jednou během každého cyklu stavu proti směru pohybu hodinových ruček ve směru šípky A. Vačka má vystupující část a prohloubenou část.

Když kladička najede na vystupující část vačky, stlačí druhá páka pravé rameno první páky, jejíž levé rameno zdvihne nahoru tyč a tedy i pohyblivý kotouč, čímž se uvolní útková nit. Když naproti tomu kladička sklouzne na prohloubenou část vačky, levé rameno druhé páky se nazdvihne, takže se první páka vykývne působením pružin proti směru pohybu hodinových ruček; tím se tyč vrátí do počáteční polohy a pohyblivý kotouč přitiskne útkovou nit na pevný kotouč.

V tryskovém stavu, vybaveném popsaným zachycovačem útku, však vzniká značný problém v souvislosti s tím, že na útkovou nit působí při přirážení útku značně vysoké napětí, což může vyvolat přetržení útku nebo některých vláken. Je to způsobeno tím, že při pohybu paprsku z klidové polohy do přirážecí polohy se útková nit, která byla právě vnesena do prošlupu, musí natáhnout o určitou délku. Popsaný typ zachycovače pevně svírá útkovou nit. a neumožňuje ani nepatrné prokluzování během přírazu paprsku.

Je znám zachycovač útku, který částečně řeší zmíněný problém. Tento zachycovač úplně uvolňuje útkovou nit během přirážení útku ke tkanině. Přitom však vzniká další problém tím, že útky zanášené postupně do prošlupu mají značně různou délku, a že napětí působící na útkovou nit je příliš nízké, takže kvalita vyráběné tkaniny není dobrá.

Účelem vynálezu je odstranit tyto nevýhody.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že vačkový ovládač k řízení pohybu lapače je opatřen vačkou nejméně se třemi vačkovými úseky nestejné výšky, popřípadě dvojicí vaček, tvořících společně nejméně tři vačkové úseky nestejné výšky, z nichž jeden vačkový úsek odpovídá oddálené poloze kotoučů, nejméně jeden vačkový úsek odpovídá přitisknuté poloze kotoučů a jeden vačkový úsek odpovídá pootevřené poloze kotoučů k prokluzování útkové nitě při působení taho vého napětí předem stanovené velikosti, přičemž vačky jsou upevněny na hřídelích, jejichž jedna otáčka odpovídá jednomu pracovnímu cyklu stavu.

Zachycovač podle vynálezu odstraňuje nebezpečí přetržení útku nebo popraskání některých vlákének útkové nitě, protože během ' přírazu paprsku může útek při překročení jistého napětí proklouznout mezi oběma kotouči lapače, aniž by došlo k jeho úplnému uvolnění a tím ke ztrátě napětí útkové nitě vnesené do prošlupu.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s výkresem, kde značí obr. 1 částečný schematický pohled na běžný tryskový stav, obr. 2 ve zvětšeném měřítku řez běžným zachycovačem útku ve stavu z obr. 1, obr. 3 ve zvětšeném měřítku řez zachycovačem útku podle prvního provedení vynálezu, obr. 4 a 5 provozní stavy zachycovače útku z obr. 3, obr. 6 graf znázorňující vztah mezi dobou vnášení útku do prošlupu a zachycovací silou, kterou působí zachycovač na útek v průběhu pohybu paprsku od jednoho přírazu do druhého, obr. 7 dílčí řez znázorňující obměnu prvního provedení zachycovače podle obr. 3, obr. 8 řez zachycovačem útku podle druhého provedení vynálezu a obr. 9 je řez zachycovačem útku podle třetího provedení vynálezu.

Obr. 1 ukazuje zjednodušené schéma tryskového stavu a obr. 2 provedení známého zachycovače útku. Na obr. 3 je znázorněno první provedení zachycovače 78 útku podle vynálezu. Zachycovač 78 sestává z lapače 78a a z ovládače 78b které jsou poněkud podobné konstrukce jako lapač 18a a ovládač 18b zachycovače 18 z obr. 2. Stejné nebo podobné součásti jsou proto označeny stejnými vztahovými značkami.

Lapač 78a obsahuje vratně pohyblivou tyč 49, která má na horním konci 49c nástavec 49a malého průměru, jehož délka je podstatně větší než délka nástavce 48a lapače 18a z obr. 2. Nástavec 49a kluzně prochází otvorem v horní částí 80a pohyblivého kotouče 80 kloboučkového tvaru a je připevněn na horním konci k zarážce 82 maticí 84. Pohyblivý kotouč 80, který je podobného tvaru jako pohyblivý kotouč 50 z obr. 2, má dolní plochou část 80b, která je přivrácena k horní rovné ploše kotouče 42. Pohyblivý kotouč 80 může klouzat po nástavci 49a mezi zarážkou 82 a horním koncem 49c tyče 49, z níž nástavec 49a vyčnívá. Kolem pohyblivého kotouče 80 je mezi zarážkou 82 a dolní plochou částí 80b uložena tlačná pružina 86, takže pohyblivý kotouč 80 je předpjat směrem dolů, to znamená ve směru k pevnému kotouči 42. Síla, kterou působí tlačná pružina 86, je značně menší než síla pružiny 56 uložené mezi opěrným kroužkem 54 upevněném na tyči 49 a prodlouženým koncem 34 válcového dílu 32. Když tedy tyč 49 není vytlačována nahoru pákou' 58, zůstává ve své dolní poloze s tím ' důsledkem, že zarážka 82 těsně přiléhá na horní část 80a pohybli s

vého kotouče 80 a silně jej přitlačuje к pevnému kotouči 42. Za tohoto stavu je útková nit 14 pevně zachycena v lapači 78a. Když se naproti tomu tyč 49 nadzvihne o nepatrnou vzdálenost nahoru působením první páky 58, zarážka 82 se sice nadzvihne od pohyblivého kotouče 80, avšak kotouč 80 zůstává ve své dosavadní poloze působením tlačné pružiny 86, jak je patrno z obr. 5. Za tohoto stavu je zachycovací síla, kterou působí lapač 78a na útkovou nit 14, nepatrně snížena na takovou hodnotu, že útková nit 14 prokluzuje v lapači 78a, když je natahována ve směru pohybu silou předem stanovené velikosti. Když je potom tyč 49 zdvižena první pákou 58 ještě výše, dolehne horní konec 49c tyče 49 na vnitřní plochu horní části 80a pohyblivého kotouče 80 a pohyblivý kotouč 80 se zdvihne do polohy, kdy mezi ním a pevným kotoučem 42 vznikne velká mezera, jak je patrno z obr. 4. Útková nit 14 je tedy úplně uvolněna lapačem 78a.

Jak je patrno z obr. 3, sestává ovládač 78b zachycovače 78 útku podle prvního provedení vynálezu ze stejných částí jako ovládač 18b z obr. 2 s výjimkou vačky 75 upevněné na hřídeli 76. Vačka 75 má dva vystupující úseky 75a, 75c a dva prohloubené úseky 75b, 75d, které se vzájemně střídají. Výška prvního vystupujícího úseku 75a je značně větší než výška druhého vystupujícího úseku 75c a je v podstatě stejná jako výška výstupku 74a známé vačky 74 podle obr. 2.

Zachycovač 78 útku podle obr. 3 pracuje takto: pro usnadnění bude vysvětlena funkce stavu v souvislosti s obr. 1. Když probíhá zanášení útkové nitě 14 do prošlupu osnovních nití 22, zaujímá vačka 75 polohu, ve které její první vystupující úsek 75a je v záběru s kladičkou 70 (obr. 4). To má za následek, že první páka 58 vyzdvihne tyč 49 do nejhořejší polohy, takže pohyblivý kotouč 80 se úplně nazdvihne a tím zcela uvolní útkovou nit 14 z lapače 78a. Tím může dojít к nerušenému vnesení útku do prošlupu.

Po prohozu útku se vačka 75 natočí a zaujme polohu, kdy kladička 70 zabírá s jejím prohloubeným úsekem 75b (obr. 3). Přitom se první páka 58 natočí proti směru pohybu hodinových ruček působením pružin 56 a 62 v důsledku natočení druhé páky 66 ve směru pohybu hodinových ruček. Tyč 49 se posune dolů působením pružiny 56 do nejdolejší polohy, takže lapač 78a pevně sevře útkovou nit 14.

Když probíhá přirážení útku paprskem 26, zaujímá vačka 75 polohu, kdy kladička 70 je v záběru s jejím druhým vystupujícím úsekem 75c (obr. 5j. Druhá páka 66 a tím i první páka 58 se natočí a nepatrně nazdvihnou tyč 49, čímž oddálí zarážku 82 od pohyblivého kotouče 80. Tím se svěrací síla, která působí na sevřenou útkovou nit 14, nepatrně zmenší, protože tato svěrací síla je vyvolávána pouze tlačnou pružinou 86. Když tedy na sevřenou útkovou nit 14 působí při přirážení paprsku 26 napětí, které je větší než předem stanovená hodnota, dovoluje lapač 78a proklouznutí útkové nitě 14 a tím odstraní neúměrně vysoké napětí útkové nitě 14. Je třeba poznamenat, že к takovému prokluzování dochází pouze tehdy, když napětí převyšuje předem stanovenou hodnotu.

Po skončeném přirážení útku paprskem 26 zaujme vačka 75 polohu, ve které kladička 70 je v záběru s druhým prohloubeným úsekem 75d; v důsledku toho sevře lapač 78a pevně útkovou nit 14.

Obr. 6 znázorňuje graficky v souvislosti s cyklickým pohybem paprsku 26 od jedné polohy přirážení útku ke druhé šrafovaně naznačenou oblast, ve které může docházet к zanášení útkové nitě 14 do prošlupu osnovních nití 22, a svěrací sílu, kterou působí lapač 78a na útkovou nit 14.

Na obr. 7 je znázorněno obměněné provedení lapače 78 podle obr. 3 a 4. Podle této obměny je místo pružiny 86 v lapači 78a použito dvojice trvalých magnetů 88a, 88b. Magnet 88a je připevněn к zarážce 82 a magnet 88b к horní části 80a pohyblivého kotouče 80 a oba magnety 88a, 88b jsou к sobě přivráceny stejnými póly, takže se odpuzují. Tato odpuzující síla působí na pohyblivý kotouč 80 během jeho pohybu tak, že zařízení má v podstatě stejnou funkcí jako lapač 78a s pružinou 86.

Na obr. 8 je znázorněno druhé výhodné provedení zachycovače 90 útku. Tento zachycovač 90 obsahuje první lapač 92a a pomocný lapač 94a a první ovládač 92b a druhý ovládač 94b, přičemž oba ovládače 92b, 94b jsou součástí obou lapačů 92a, 94a. Oba lapače 92a, 94a jsou uloženy za sebou v dráze pohybu útkové nitě 14. S výhodou je první lapač 92a uložen ve směru pohybu útkové nitě 14 před pomocným lapačem 94a. Každý z lapačů 92a, 94a obsahuje v podstatě stejné části jako běžný lapač 18a. Podobné nebo stejné části jsou proto označeny stejnými vztahovými značkami. V tomto provedení je však síla pružiny 86 pomocného lapače 94a značně menší než síla pružiny 56 prvního lapače 92a. Pružiny 56 a 86 mají v podstatě stejné charakteristiky jako pružiny 56 a 86 zachycovače podle obr. 3, takže svírací síla, kterou vytváří první lapač 92a, je podstatně větší než síla pomocného lapače 94a. Na dolním konci vratně pohyblivých tyčí 100, 102 jsou uloženy kladičky 96, 98, které spolupracují s ovládači 92b, 94b. První ovládač 92b má vačku 104, která je uložena neotočně na hřídeli 106, a druhý ovládač 94b má vačku 108 uloženou neotočně na hřídeli 110. Hřídele 106, 110 se natáčejí jednou za dobu zanášení útku do prošlupu ve směru označeném šipkou A. Vačka 104 prvního ovládače 92b má první a druhý vystupující úsek 104a, 104c, které mají stejnou výšku, a první a druhý prohloubený úsek 104b, 104d. Vačka 108 druhého ovládače 94b má vystupující úsek 108á a prohloubený úsek 108b. První vystupující úsek 104a první vačky 104 a vystupující úsek 108a druhé vačky 108 mají stejnou · délku, aby oba ovládače pracovaly časově stejně v závislosti na pracovní fázi stavu.

Zachycovač 90 útku podle tohoto provedení pracuje takto: Když probíhá zanášení útku, je první vystupující úsek 104a první vačky 104 a · vystupující úsek 108a druhé vačky 108 v záběru s příslušnými kladičkami 96, 98. Obě vratně pohyblivé tyče 100, 102 a tedy i oba pohyblivé kotouče 80 se nazdvihnou a úplně uvolní útkovou nit 14. Vnesení útku do prošlupu probíhá tedy bez obtíží.

Po skončeném prohozu jsou kladičky 96, 98 v záběru s prvním prohloubeným úsekem 104b první vačky 104 a s prohloubeným úsekem 108b druhé vačky 108, takže tyče 100, 102 se posunou do své dolní polohy působením pružin 56, 86. Útková nit 14 je tedy sevřena oběma lapači 92a, 94a. Svěrací síla, kterou působí pomocný lapač 94a, je . menší než svěrací síla prvního lapače 92a, protože pružina 86 je poměrně slabá.

Při přirážení útku paprskem 26 zabírá druhý vystupující úsek 104c první vačky 104 s kládičkou 96, zatímco prohloubený úsek 108b druhé vačky 108 je stále ještě v záběru s druhou kládičkou 98. Pohyblivý kotouč 80 prvního lapače 92a se nazdvihne a uvolní útkovou nit 14, zatímco pohyblivý kotouč 80 pomocného · lapače 94a zůstává ve svěrací poloze. Když potom dojde k nadměrnému tahu působícímu na útkovou nit 14 směrem k prošlupu v důsledku pohybu paprsku 26, může útková nit 14 mírně proklouznout pomocným lapačem 94a a tím uvolnit napětí. Jak již bylo popsáno, dochází k takovému prokluzování pouze tehdy, když napětí převýší předem stanovenou hodnotu.

Po skončeném přirážení vneseného útku paprskem 26 zabírá kladička · 96 s druhým prohloubeným úsekem 104d první vačky 104, takže první lapač 92a pevně sevře útkovou nit 14.

Claims (6)

1. pRedmEt

   1. Zachycovač útku pro tryskový stav, s lapačem sestávajícím · ze dvou souosých kotoučů, mezi nimiž je vedena útková nit, a z vratně pohyblivé tyče procházející středovými otvory kotoučů a zatížené pružinou ve smyslu · přitlačování pohyblivého kotouče k pevnému kotouči k zachycení útkové nitě, a s vačkovým ovládačem ke zdvihání tyče lapače proti síle pružiny k oddálení kotoučů cd sebe a uvolnění útkové nitě, přičemž pohyb pohyblivého kotouče je časově vázán na jednotlivé fáze pracovního cyklu stavu, vyznačující se tím, že vačkový ovládač (78b, 92b, 112b) k řízení pohybu lapače (78 a, 92a, 112a) je opatřen vačkou (75, 104) nejméně se třemi vačkovými úseky (75a, 75b, 75c, 75d, 104a, 104b, 104c, · 104d) nestejné výšky, popřípadě dvojicí vaček (108, 124), tvořících zachycovače 112 útku podle vynálezu, který sestává z lapače 112a a z ovládače 112b, které jsou poněkud podobné pomocnému lapači 94a a druhému ovládači 94b zachycovače 90 podle obr. 8. Stejné nebo podobné součásti jsou proto označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr. 8. Lapač 112a podle obr. 9 je opatřen regulátorem 114 napětí · pružiny 86, která slouží k předpínání vratně pohyblivé tyče 102 a tedy pohyblivého kotouče 80 směrem k vačce 108. Regulátor 114 napětí sestává z páky 116, jejíž jeden konec je upevněn výkyvné na čepu 118 a druhý konec je rozšířen a má otvor 120, kterým kluzně prochází dolní konec vratně pohyblivé tyče 102. Rozšířený konec páky 116 přidržuje horní konec pružiny 86, takže výkyvný pohyb páky 116 způsobuje změnu předpětí pružiny 86. V blízkosti výkyvné uloženého konce páky 116 je na ní otočně uložena kladička 122. Vačka 124, · která má vystupující úsek 124a a prohloubený úsek 124b, je uložena neotočně na hřídeli 126 a zabírá s kládičkou 122. Analogicky jako hřídel 110 vačky 108 se i hřídel 126 natočí jednou za dobu prohozu a přirážení útku. Když tedy je vystupující úsek 124a vačky 124 v záběru s kládičkou 122, zaujímá páka 116 polohu naznačenou plnými čarami, ve které silně stlačuje pružinu 86 a vytváří v ní velké předpětí; když naopak kladička 122 zabírá s prohloubeným úsekem 124b vačky 124, zaujímá páka 116 · polohu naznačenou čerchovanou čarou, ve které jen mírně stlačuje pružinu 86 a vytváří v ní tedy malé předpětí. Vačka 124 je vytvořena a uložena tak, že záběr prohloubeného úseku 124b s kladičkou 122 nastává během vnášení útku do prošlupu. Následkem toho je při prohozu svírací síla vyvolávaná pružinou 86 poněkud snížena, i když vratně pohyblivá tyč 102 leží ve své nejdolejší poloze v důsledku záběru prohloubeného úseku 108b vačky 108 s kládičkou 98, takže může dojít k proklouznutí útkové nitě 114.

   VYNALEZU společně nejméně tři vačkové úseky (108a, 108b, 124a, 12'4b) nestejné výšky, z nichž jeden vačkový úsek (75a, 104a, 108a) odpovídá oddálené poloze kotoučů (42, 80), nejméně jeden vačkový úsek (75b, 75d, 104b, 104d, 108b, 124a) odpovídá přitisknuté poloze kotoučů (42, 80) a jeden vačkový úsek (75c, 104c, 124b) odpovídá pootevřené poloze kotoučů (42, 80) k prokluzování útkové nitě při působení tahového napětí předem stanovené velikosti, přičemž vačky (75, 104, 108, 124) jsou upevněny na hřídelích (76, 106, 110, 126), jejichž jedna otáčka odpovídá jednomu pracovnímu cyklu stavu.
2. 2. Zachycovač podle bodu 1, vyznačující se tím, že vačka (104) s nejméně třemi vačkovými úseky (104a, 104b, 104c, 104d), popřípadě jedna · vačka · (108) z · dvojice vaček (108, 124), tvořících společně vačkové úseky (108a, 108b, 124a, 124b) nestejné výšky, je v záběru s kladičkou (96, 98) uloženou na dolním konci vratně pohyblivé tyče (100, 102).
3. 3. Zachycovač podle bodu 2, vyznačující se tím, že druhá vačka (124) z dvojice vaček (108, 124) je v záběru s kladičkou (122) uloženou na výkyvné páce (116), která svým koncem doléhá shora na zatěžovací pružinu (86) vratně pohyblivé tyče (102).
4. 4. Zachycovač podle bodu 1, vyznačující se tím, že rovnoběžně s hřídelem (106) vačky (104) ovládače (92b) je uložen hřídel (110) s vačkou (108) opatřenou dvěma vač¹ kovými úseky (108a, 108b) nestejné výšky, na kterou doléhá kladička (98) nesená dolním koncem vratně pohyblivé tyče (102) pomocného lapače (94a), který leží ve dráze pohybu útkové nitě za prvním lapačem (92a), přičemž obě vačky (104, 108) mají jeden vačkový úsek (104a, 108a) stejné délky a stejné úhlové polohy.
5. 5. Zachycovač podle bodu 1, vyznačující se tím, že pohyblivý kotouč (80) vedený vratně pohyblivou tyčí (49) je shora zatížen pružinou (86), jejíž druhý konec se opírá o zarážku (82) upevněnou na horním nástavci (49a) vratně pohyblivé tyče (49).
6. 6. Zachycovač podle bodu 1, vyznačující se tím, že na horní ploše pohyblivého kotouče (80) je upevněn trvalý magnet (88b) a na přivrácené ploše zarážky (82), nesené horním nástavcem (49a) vratně pohyblivé tyče (49), je upevněn trvalý magnet (88aj, přičemž trvalé magnety (88a, 88b) jsou к sobě přivráceny souhlasnými póly.