CS203049B2

CS203049B2 - Method of producing moisture containing coarse grained powder for clay-wares pressing

Info

Publication number: CS203049B2
Application number: CS901872A
Authority: CS
Inventors: Ole Kjaergaard; Jorgen Storm
Original assignee: Ole Kjaergaard; Jorgen Storm
Priority date: 1971-12-29
Filing date: 1972-12-28
Publication date: 1981-02-27
Also published as: DE2260723A1; JPS5527036B2; FR2166067A1; DK131326C; DK131326B; GB1411135A; JPS4878206A; DD101747A5; FR2166067B1

Description

Vynniez se týká způsobu výroby hrubozrnného prášku s poměrně vysokým obsahem vlhkooti který se potom používá pro lisování keramických výrobků za sucha, zejména keramických ob kladaček s porfyrytickou strukturou, při kterém se kaše výchozího materiálu rozprašuje nad recirkulovaný jemný prášek, udržovaný ve vznosu ve fluidním loži, ve vířivé vrstvě sušicím plynem, prostupujícím vířivou vrstvou vzhůru pro současné sušení recirkuloVaného prášku a udržování jeho částic ve vznosu, přičemž na prášek a na rozprášený výchozí materiál se působí dvěma rozdílrými sušicími podmínkami ve dvou sousedních pásmech za současného rozprašování kašovitého výchozího maatriálu nad vířivou vrstvu prášku.

Výrobní postupy tohoto druhu jsou již v podstatě známy. Při jednom z nich se vířivá vrstva rozdělí na několik za sebou následujících pásem tím, že pod vrstvou je' uspořádán rošt nebo mmíž, popřípadě síto, jehož oka se postupně zmmnšuuí od prvního pásma, kde je do vířivé vrstvy přiváděn jemnozrnný prášek, směrem k poslednímu pásmu, kde hrubozrnný prášek opouští vířivou vrstvu.

Tímto rozdělením dna pod vířivou vrstvou se dosáhne rozdílných sušicích podmínek v různých pásmech, protože se mění rychlost a mnžžtví sušicího vzduchu, procházejícího vířivou vrstvou vzhůru; v prvnim pásmu je mnoostvi sušicího vzduchu podstatně nižší než v posledním pásmu. ..

Zvětšování práškových částic je možno řídit ovládáním a nastavováním dvou různých výrobních podmínek, např. měněním rychlosti pohybu částic ve fluddním loži a měněním rozprašovacích pásem nebo stupňů. U tohoto uspořádání výrobního postupu však není možné mmn.it výrobní a sušicí podmínky v jednotlivých pásmech separátně, protože například zvýšení minžžtví vzduchu přiváděného do jednoho pásma se nutně projeví ještě v sousedních pásmech. Ζ03049 , .

U tohoto známého způsobu výroby prášku se poměrně vysoký obsah vlhkosti v hotovém produktu zabezpečuje tím, že se udržuje poměrně nízká výstupní teplota. Protože však teplota vstupního vzduchu je poměrně vysoká a dosahuje až 350 °C, je možno dosáhnout nízké výstupní teploty jen při nižších hodnotách víření prášku. Vířivá vrstva musí ·mít pro dosažení nižší výstupní teploty také větší plochu. Důsledkem malé rychlosti víření je však obtížné udržování částic prášku ve vznosu, částice mmjí spíše sklon ulpívat na roštu nebo sítu dna a postupně na nich vytvářet vrstvu kašovitého materiálu.

Nedostatky tohoto známého výrobního procesu jsou odstraněny způsobem podle vynálezu, jehož poddis^ spočívá v tom, že recirkulovaný ·jemný prášek se přivádí do prvního pásma, do kterého se vhání sušicí vzduch s vyšší teplotou a ryclhiostí než v dalším pásmu, přičmž prášek se udržuje v prvním pásmu tak dlouho, až · mátí částice prášku velikost o něco mmhší než je velikost výsledných částic a až mmaí vlhkost o něco menší než je vlhkost výsledných částic, načež se částice prášku převádějí plynule do sousedního pásma, do kterého se přivádí sušicí vzduch s teplotou nižší než má vzduch v prvním - pásmu pro udržování výstupní teploty plynu na hodnotách nižších než 50 °C, přičemž do druhého pásma se přivádí kašovitý výchozí matteiál, obsahuuící minožtví vody, které je po ztrátě vzniklé sušením dostatečně pro zvýšení vlhkosti finálního výrobku na požadovanou hodnotu. Podle jiného význaku vynálezu se do prvního pásma přivádí kašovitý výchozí matteiál v mmnoství nejméně dvojnásobném než je množtví přiváděné do posledního pásma, přičemž ve stejném časovém období se do obou pásem přivádí stejné mnŽžtví sušicího plynu.

Podle dalšího význaku vynálezu se vstupní teplota sušicího plynu, vstupujícího do posledního pásma, udržuje na přibližně 100 °C a teplota vstupního plynu v první pásmu se udržuje v meeích vyšších než 350 °C, zejména na hodnotách vyšších než 450 °C.

Přivádí-li se do prvního pásma velké mmnžžtví sušicího vzduchu s teplotou, která představuje vysoký sušicí potenciál, může být v prvním pásmu usušeno v krátké době poměrně velké množív! maaeriálu, z čehož plyne vysoká kapacita použitého zařízení. VysuSení částic v tomto pásmu však dosahuje vyššího stupně než je požadovaná vlhkost, což musí být vykompenzováno v posledním pásmu, ve kterém je působením vzduchu s nízkou teplotou odebíráno pouze malé mnnŽžtví vlhkooti. Vhodným nastavením teploty ve druhém pásmu se dosáhne toho, že sušení probíhá v tomto pásmu jen v takovém rozsahu, aby odváděné mnnožtví kapaliny bylo jen takové, aby výsledný výrobek měl vlhkost převySěUíi- vlhkost částic vycházejících z prvního pásma.

Způsob podle vynálezu je podrobněji objasněn pomocí příkladného p^^зeupu, prováděného na zařízení, jehož schéma je zobrazeno na výkresu.

Výchozí maateiál ve formě řídké kaše se přivádí čerpadlem J. do nádrže 2, z níž je veden do trysek £, které-jej rozprašují a rozstřikují do prostoru nad vířivou vrstvou 4, která je rozdělena na dvě pásma. Do prvního pásma vířivé vrstvy 4 je přiváděn sušicí vzduch, která má teplotu 450 °C nebo vyšší, např. 650 °C i více, kdežto do druhého pásma vířivé vrstvy £ je přiváděn sušicí vzduch méně teplý, např. s teplotou kolem 100 °C. Cáss.ice vytvořené ve vířivé vrstvě £ se odváděěí otvorem ve stěně nádrže - 2 a dopravuj se na třídič 5, z jehož síta je hrubozrnný maateiál odváděn do mlýna 6, odkud jsou semleté částice převáděny spolu s jemnozrrným propadem spodního síta třídiče který má zrna o velikosti menší než - 0,8 mm, do násypného zásobníku X, z něhož je pak matteiál veden zpé*. do prvního pásma vířivé vrstvy £. Meteerál, který propadne horním síem třídiče £, ale nepropadne spodním sítem třídiče —- Je hotovým produktem s velikostí zrn tezi 0,8 mm a 2,v mt ů je odváděn z třídiče potrubím.

Horký sušicí vzduch se přivádí do prvního pátma vířivé vrstvy £ takovou íscUoosí, aby byly částice přic^z;#^ t násypného zásobníku 1 udržovány ve vznosu, a v takovém mnoožtví, aby horký vzduch stačil z přiváděného kašovitého materiálu odebírat dostatečné množství vlhkosti, aby částice vytvářené v prvním pásmu vířibd vrstvy dosahovaly velikosti, která by byla o něco menší než ji,· velikost požadovaná u 'duktu a současně aby vlhkost částic vytvářených v prvním pásmu byla nižší než je požadovaná vlhkost dohotoveného prášku. Do druhého pásma vířivé vrstvy ± se přivádí méně horký sušicí vaduch takovou rychlostí, aby částice prachu přicházející ze sousedního prvního pásma byly udržovány ve vznosu, přičemž množství tohoto přiváděného vzduchu je regulováno s ohledem na požadavek, aby vlhkost byla odebírána z kašovitého výchozího materiálu v množství, odpovídajícím výslednému požadovanému obsahu vlhkosti kolem 6 % ve výsledném produktu. Ukazuje se, že pro udržení této výstupní vlhkosti je třeba uchovávat teplotu výstupního plynu na hodnotách nižších než 5θ °C·

VSechen suěicí vzduch, který již splnil svoji funkci, je odváděn z nádrže 2 do cyklónu g, ve kterém se částice prášku oddělí od vzduchu a přivádějí se zpět do prvního pásma vířivé vrstvy 4» zbytek částic, který se během průchodti cyklónem 8 nestačil vyloučit ze vzduchu, je převáděn do dále zařazeného filtru g, kde jsou částice oddělovány od vzduchu a opět přiváděny do výchozího kašovitého materiálu.

Příklad

V laboratorních podmínkách byla provedena zkouška způsobu podle vynálezu, při které se do podávacího čerpadla £ přiváděla potrubím c hlinitá kaše v množství 1 667 kg, z čehož bylo 1 000 kg hlíny a zbytek hmotnostního množství byla voda. Tento výchozí materiál obsahoval kromě čerstvých hmot také 18 kg recirkulovaného materiálu a 1 kg recirkulované vody. Výchozí materiál se přiváděl do tří trysek 2» kterými se rozprašoval nad vířivou vrstvu £ v nádrži 2. Vířivá vrstva £ byla vytvářena ve dvou pásmech, z nichž první pásmo

2* 2 mělo plochu 1,0 m a druhé pásmo mělo plochu 0 9 m , přičemž do prvního pásm8 přicházelo

102 kg výchozího materiálu a do druhého pásma 565 kg výchozího materiálu za hodinu.

Do prvního pásma vířivé vrstvy £ byl současně vháněn horký sušicí vzduch v množství 5 000 kilogramů za hodinu a s teplotou 350 °C, přičemž toto množství vzduchu obsahovalo 40 kg vodní páry pro dosažení určité vlhkosti sušicího vzduchu. Do druhého pásma vířivé vrstvy £ se přivádělo stejné množství sušicího vzduchu se stejným obsahem vlhkosti, ale Jeho teplota byla pouze 100 C. Při výrobě v průmyslovém měřítku se obvykle v prvním pásmu používá sušicího vzduchu teplejšího, např. s teplotou 450 °C.

Praktické provádění způsobu podle vynálezu nemusí být vázáno na použití jediné nádrže 2, v níž je vířivá v?-:ó;vh 4 rozdělena na drš pásma, ale je možno použít i více než dvou nádrží, nichž každá má jen jedno pásmo vířivé vrstvy £.

Teplota výstupního ?.u šicího vzduchu z druhého pásma še udržuje na hodno t' . · h. nižších než °C, aby měl výsledný produkt vlhkost 6 Z druhého pásma vířivé vrstvy *?=.? odváděl polotovar v množství <04 kg za hodinu, který obsahoval 82 kig vody, což odpo- >-г.Лл; obsahu 6 %, z čehož se získalo 04^ς> kg výsledného hrubozrnného prášku, kdežto 319 kg, >· n-.chž 107 kg bylo semleto v mlýnu 6, bylo vedeno zpět do násypného zásobníku £ a z <*pít do prvního pásma vířivá v-··», vy £.

Teplota vzduchu přicházejícího do cyklónu 8 činila 60 až 30 °CZ cyklónu 8 byl·*: ce cirk·· klováno množství 535 kg prášku, které o bobovalo : ’> kr vody, přičemž, z nitru 2 byl'· udvádčno 10 603 kg vzduchu s obsahem 683 kg /udy. Z f.«.l/kcu. ý bylo získáno 19 kg prášku obsahem 1 kg vody, který byl opět přiveden výchozíb*. knšoviténo materiálu..

Použitím způsobu j. adie vynálezu bylo kromě snížení výrobních ná·-.·i dc•••ožene značného zjednodušení výr o hrího postupu, který je vhodný zejména pro pří;..r:\vu me ’.:-·.···.. <1 ; к výrobě obiladoček,

Podle ciosud známých _řJ používaných postupů bylo nutno vyrábět mrc.orjál po adačky a poriyriclíuu struk ti·.·. . n v·» í áx/í cl·)., přičemž také samotný výrobn/ Os lup _uos<·: . mít dvě fáze. Nejprve se lisovala podložka s homogenní strukturou, vyráběná z jemnozrnného materiálu, e teprve na tuto podložku se lisovala poměrně tenká vrstva hrubozrnného materiálu pro vytvoření Žádané povrchové struktury obkladačky. Při postupu podle vynálezu se cena hrubozrnného materiálu natolik sníží, že je tohoto materiálu možno využít pro vytváření celé tlouštky obkladačky a zjednodušit tak celý výrobní postup.

Claims

1. Způsob výroby hrubozrnného prášku s obsshem velikosti pro lisování keramických výrobků za sucha, zejména keramických obkladaček s porfyrickou strukturou, při kterém se kašovitý výchozí materiál rozprašuje nad recirkulovaný jemný prášek, udržovaný ve vznosu ve vířivé vrstvě sušicím plynem, prostupujícím vířivou vrstvou vzhůru pro současné sušení prášku a udržování jeho částic ve vznosu, přičemž na prášek ve vířivě vrstvě s na rozprášený kašovitý výchozí materiál se působí dvěma rozdílnými sušicími podmínkami ve dvou sousedních pásmech vířivé vrstvy za současného stálého rozprašování kašovitého výchozího materiálu nad vířivou vrstvu prášku, vyznačující se tím, že recirkulovaný jemný prášek se přivádí do prvního pásma vířivé vrstvy, do kterého se vhání sušicí vzduch rychlostí dostatečnou pro udržování vířivé vrstvy, přičemž prášek se udržuje v prvním pásmu vířivé vrstvy po takovou dobu, až mají Částice prášku velikost menší než je velikost výsledných částic prášku a vlhkost nižší než je vlhkost výsledných částic prášku, načež se prášek plynule převádí do druhého pásma vířivé vrstvy, do kterého se přivádí sušicí vzduch s teplotou nižší než je sušicí vzduch přiváděný do prvního pásma pro udržování teploty výstupního plynu na hodnotách nižších než 50 °C, přičemž do druhého pásma se přivádí kašovitý výchozí materiál, obsahující množství vody, které je po ztrátě vzniklé sušením dostatečné pro zvýšení vlhkosti finálního výrobku na požadovanou hodnotu.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že do prvního pásma vířivé vrstvy se přivádí kašovitý výrobní materiál v množstvyí nejméně dvojnásobném ve srovnání s množstvím výchozího materiálu přiváděného do druhého pásma vířivé vrstvy, přičemž ve stejném časovém intervalu se do obou pásem přivádí stejné množství sušicího plynu.

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, Že vstupní teplota plynu, vstupujícího do posledního pásma vířivé vrstvy, je rovna přibližně 100 °C.

4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že teplota sušicího plynu, vstupujícího do prvního pásma vířivé vrstvy, se udržuje na hodnotách vyšších než 350 °C, zejména vyšších než 450 °C.