CS203010B2 - Method of and apparatus for detecting faulty weft picks in weaving machines - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zjišťování chybného prohozu útkové nitě v tkalcovském stavu porovnáváním elektrického signálu, udávajícího součet meehanických napětí zvolené skupiny osnovních nití při přírazu útku s referenčním signálem, jakož i zařízení k provádění tohoto způsobu.

Je známo, že se napětí osnovních nití tvořících prošlup v tkalcovském stavu zvětšuje dočasně během přírazu útku vneseného do prošlupu při každém jednotlivém pracovním cyklu stavu. Je rovněž známo, že stupeň kolísání napětí osnovy při přírazu je u těch osnovních nití, které jsou zachyceny útkovou nití přiráženou k okraji tkaniny, v^ltSí než u těch osnovních nití, které nejsou,v záběru s přiráeeým útkem. Z tohoto důvodu byl navržen a uveden do provozu přístroj ke zjišťování chybného prohozu, ve kterém se úsek útkové nitě, který nebyl vnesen do celé šířky prošlupu, zjišťuje sledováním napětí v několika /desítkách osnovních nití tvořících součást prošlupu. Nappěí těchto osnovních nití se zjišťuje pomocí snímací jednotky, která je neustále ve styku se zvolenými osnovními- nitěmi a vytváří analogový elektrický signál, který je spojitě proměnlivý podle součtu napětí osnovních nití zjišěěrých během přírazu v každém pracovním cyklu stavu.

Analogový signál, vytvářený ve snímací jednotce, se srovnává s referenčním signálem udávajícím součet napětí osnovních nití, který by měl vzniknout, když by osnovní nitě Jyly při přírazu ve styku s úsekem útkové nitě, jež sice nedosáhla až do nejvzdálenějšího konce prošlupu, byla však vnesena do prošlupu do vzdálenooti kryjící většinu osnovních nití nebo přesně^ - řečeno prakticky přípustnou minimální část celkové délky prošlupu. Ukkžeeii se, že signál udávvjící napětí osnovních nití a zjištěný během přírazu v určiéém pracovním cyklu stavu má menší hodnotu než referenční signál, vyšle detektor chybného prohozu výstupní signál udávvjící, že úsek útkové nitě, který byl vnesen do prošlupu

203010 203010 během tohoto pracovního cyklu, byl vnesen · neúplně nebo nekryje celou přípustnou minimální část celkové délky prošlupu. Výstupní . signál detektoru chybného prohozu se používá k zastavení stavu nebo k vytvoření varovného ' ·signálu, takže obsluha stavu může provést potřebný zásah nebo může stav, nejde-li porucha snadno odstranit.

Když se během výroby tkaniny stav zastaví, vznikne ve tkanině pruh po zastavení stavu, který zhoršuje komerční hodnotu vyrobené tkaniny. Aby se zmeenšl počet takových pruhů ve vyráběné tkanině ve stavu opatřeném drtrktořem chybného prohozu shora uvedeného druhu, je žádoucí, aby hodnota znázorňovaná referenčním signálem byla co nejmenH. Když se však referenční signál k tomuto účelu zmenší na minimum, může dojít k tomu, že detektor chybného prohozu nesprávně reaguje na zDSny napětí osnovy, které.se zvětšuje při změnách průměru návinů osnovních nití ha osnovním vratielr.

V jiném typu známého detektoru chybného prohozu ve tkalcovském stavu se signál, charaaterizující nappěí osnovy zjištěná během přírazu v každém pracovním cyklu stavu, zaznamenává v paměěi a slouží k vytvoření referenčního signálu, jehož se pak využívá v bezprostředně následujícím pracovním cyklu stavu. Takto vytvořené referenční signály jsou prakticky nezávislé na zmíněných vlivech cyklických změn napěěí osnovy, jsou však nepříznivě ovlivňovány interferencí mezi vibracemi detektoru a nosiče detektoru, jak bude ještě podrobně vysvětleno. ’

V HtoOTám stavu, kde je prošlup v každém pracovním cyklu stavu tvořen třemi nebo větším počtem sustav osnovních nití, se zvětšuje napěěí osnovních nití nejen shora popsaným způsobem, nýbrž mění se od jednoho pracovního cyklu stavu ke druhému, poněvadž každá z útkových nití, které vytvářej úplný vazební vzor vyráběné tkaniny, přichází do styku s osnovními nitěmi, jež jsou upraveny jinak ' než osnovní nitě přich^z^e^ející v tomto vazebním vzoru do styku s ostatními útkovými nitěmi.

Všechny tyto problémy, se kterými se setkáváme u dosavadních detektorů chybného prohozu, lze připsat na vrub nedostatku sppleeiivosti referenčních signálů používaných v těchto detektorech. .

Účelem vynálezu je vliv vnějších faktorů, tvořících neodeetitrlnlu součást stavu, na referenční signál.

Předmětem vynálezu je způsob zjišoování chybného prohozu útkové nitě v tkalcovském stavu porovnáváním elektrického signálu, udávajícího so^í^í^lt mechanických nappěí zvolené skupiny osnovních nití pH přírazu útku, s referenčním signálem.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že se s^c^oitý elektrický signál převádí na sled diskrétních signálů, z nichž každý odpovídá mechanickému napp ětí sledovaných os nov nich nití během jednoho pracovního cyklu stavu, a z předem stanoveného počtu po sobě následujících diskrétních signálů se v každém cyklu stavu vytvoří ^^om^ě^liLvý referenční signál, se kteiým se porovná diskrétní signál vzniklý v bezprostředně následujícím cyklu.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení k provádění tohoto způsobu, které je opatřeno snímačem mmchanického nappěí skupiny osnovních nití, generátorem referenčního signálu a . kommarátorem ke srovnávání elektr^kých signálů ldpěoaddjícíil mechanickému njpětí osnovních nití s referenčním signálem; podle vynálezu je snímač mechanického lapatí spojen přes hradlovaný analogově ё^Исс^ převodník' s generátorem referenčního signálu, který obsahuje postupný distribuční obvod spojený výstupy se soustavou paralelních pam^tových obvodů, které postupně zrzlrěernvají ařiilávejíií signály a postupně je ayěějávají náslrdujícíěi signály a jsou svými výstupy připojeny k počítacímu obvodu, který vytváří referenční signál pr^^ivý podle hodnot zaznamenaných signálů a je výstupem připojen ke komp^pré^ltoru, který je dalším vstupem připojen k výstupu analogově'čísTc^vého převodníku a porovnává aroěětniaý referenční signál se signálem ze snímače.

Způsob a zařízení podle vynálezu umožňuje zjišťovat přesně a spolehlivě chybný prohoz útku nezávisle na periodických změnách napětí osnovy tvořící prošlup a na mechanických kmitech, které vznikají ve stavu během tkaní, a vylučuje zbytečné a časté zastavení chodu stavu, vyvolávané dosud nespolehlivým referenčním signálem^

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde značí:

obr. 1 schematický bokorys znázorňující obecně úpravu tkalcovského stavu s dosavadním detektorem chybného prohozu stejného typu, jakého se týká vynález;

obr. 2 blokové schéma znázorňující výhodné provedení detektoru chybného prohozu podle vynálezu;

obr. 3 blokové schéma znázorňující obměněné provedení oproti obr. 2, vhodné pro listový stav.

Podle obr. 1 má automatický tkalcovský stav, kterého se vynález týká, vnášecí útkový prostor χθ, ve kterém se spojité osnovní nitě W přivádějí ze zásobního válce nebo z osnovního vratidla 12 přes vodicí válec 14 a jsou seskupeny ve dvě soustavy W₁ a Wg, které mají jistou úhlovou vzdálenost ve svislém směru a tvoří mezi sebou v podstatě vodorovný prošlup S na okraji F vyráběné tkaniny C, která vychází dopředu z vnášecího útkového prostoru 1 0. V blízkosti jednoho bočního okraje prošlupu S, sestávajícího z osnovních nití W, je umístěno neznázorněné ústrojí na zanášení útku, které prohazuje nebo zanáší úsek útkové nitě do prošlupu S během každého pracovního cyklu stavu. Předpokládá se, že ústrojí na zanášení útku v automatickém tkalcovském stavu je například bezčlunkového typu a prohazuje úsek útkové nitě pomocí paprsku tekutiny, například tlakového vzduchu proudícího do prošlupu S a unášejícího útkovou nit.

Ústrojí na zanášení útku obsahuje v tomto případě trysku, která je umístěna v blízkosti jednoho bočního konce prošlupu S a je spojena střídavě se zdrojem tlakového média přes kanál opatřený ventily, který se otvírá během každého pracovního cyklu stavu. Útková nit, která se má zanášet do prošlupu tryskou, se cyklicky přivádí z neznázorněné zásobní cívky přes odtahovací, odměřovací a zadržovací ústrojí umístěná mezi tryskou a zásobní cívkou, takže do trysky se zavádí předem stanovená délka útkové nitě pokaždé, když se tryska otevře a vychází z ní paprsek tekutiny. Ústrojí na zanášení útku tohoto typu i odtahovací, odměřovací a zadržovací ústrojí spojená s tímto zanášecím ústrojím jsou známa a nejsou pro pochopení podstaty vynálezu důležitá, takže nejsou ani podrobně znázorněna ani nebudou popisována.

Prošlup S tvořený osnovními nitěmi W se mění v každém z pracovních cyklů stavu pomocí prošlupního ústrojí, které se skládá z velkého počtu nitěnek 16 uložených za prošlupem S, jak schematicky ukazuje obr. . 1. Každá z nitěnek 16 má neznázorněné očko, kterým prochází volně jedna z osnovních nití W tvořících prošlup S směrem к okraji F vyráběné tkaniny £. Nitěnky 16 jsou upraveny do dvou nebo většího počtu skupin, z nichž každá se skládá z velkého počtu nitěnek připevněných společně ke společnému neznázorněnému brdovému listu, jenž je svisle pohyblivý v zadní části prošlupu S. V běžném stavu například s excentrovým prohozem jsou upraveny dva brdové listy, z nichž jeden nese nitěnky 16 pro osnovní nitě W, tvořící jednu soustavu a Wg, a druhý nese nitěnky pro druhou soustavu W^ nebo Wg. Brdové listy se střídavě zdvihají nahoru a spouštějí dolů půpobením mechanismu s výstředníkem a vačkou, takže soustavy W^ a Wg osnovních nití W se střídavě zdvíhají a spouštějí a tvoří mezi sebou prošlup S.

V jiném typu stavu, například v listovém stavu, obsahuje prošlupní ústrojí tři nebo větší počet brdových listů, které se selektivně zdvihají a spouštějí © jsou řízeny vzorovými kartami, takže při každém pracovním cyklu stavu je jedna ze soustav W^ a Wg tvořena osnovními nitěmi W, které procházejí nitěnkami nesenými jedním nebo několika brdovými lis/ ty, a druhá soustava Wj nebo Wg je tvořena osnovními nitěmi W, které procházejí nitěnkami nesenými zbývajícím brdovým liseem nebo listy. Pokaždé, když tímto způsobem venikne prošlup S ve vnáSecím útkovém prostoru 10 během provoeu stavu, uvede se v činno-st ústrojí pro zanášení útku, které prohodí nebo jinak vnese odměřený útek útkové nitě prošlupem S, od jednoho konce ke druhému. Ten boční konec prošlupu S,do kterého se přivádí útková nit, bude v následujícím naeýván vstupní konec prošlupu S.

Úsek útkové nitě vnesený do prošlupu S během každého pracovního cyklu stavu je přiražen kokraji F vyráběné tkaniny C na konci pracovního cyklu pomocí mechanismu, který sestává z paprsku 18 tvořeného hřebenovitě spojenými plochými ocelovými, dráty nebo euby, připevněnými k jediné rámové konstrukci. Paprsek 18 je umístěn mezi okrajem F vyráběnétkaniny C a prošlupním ústrojím a je pohyblivý k okraji e od okraje F tkaniny. Během zanášení útku zůstává paprsek 18 v klidové poloee.za okrajem F vyráběné tkaniny C, takže přední konec prošlupu S je uzavřen okrajem ' F tkaniny C, zatímco zadní konec je definován polohou paprsku 18. Po zanesení útku do prošlupu v každém pracovním cyklu stavu se paprsek 18 nuceně pohybuje dopředu z klidové polohy a přitlačuje tak nárazem zanesenou útkovou nit k očiřeji F tkaniny. Každý pracovní cyklus stavu je uzavřen v okamžiku, kdy se paprsek 18 do počáteční klidové polohy.

Během přirážení útkové nitě k okraji F vyráběné tkaniny C dochází k dočasnému zvýšení napětí každé osnovní nitě, která vede k okraji F tkaniny C. Když v tomto případě existuje osnovní nit, která nebyla zachycena útkovou nití přiráženou k okraji F tkaniny paprskem

18. je vzrůst napětí této osnovní nitě menší než vzrůst napětí ostatních osnovních nití, kterých se dotýká vnesená útková nit na okraji .F tkaniny C. Existence osnovníchnití, které nebyly zachyceny přiráženou útkovou nití, se tedy dá zjistit srovnáním velikosti změny napětí této osnovní nitě s velikostí změny napětí osnovních nití, které se dotýkají přiražené útkové nitě, nebo s jakoukoli jinou veličinou charakkteizující přírůstek napětí osnovní nitě, .která je ve správném styku s útkovou nití přiraženou.,k okraai F vyráběné tkaniny C. V praxi byl navržen detektor chybného prohozu prat^t^ující na tomto principu a sloužící ke zjišťování chybného prohozu útkové nitě, která nebyla prohozena po celé délce prošlupu osnovních nití v automatickém tkalcovském stavu.

Tento známý detektor chybného prohozu obsahuje vlastní napěťový detektor 20 umístěný ea vnášecím útkovým prostorem ,10, s výhodou mezi prošlupním ústrojím a zmíněným vodicím válcem 14 podle obr. 1. Tento napěíový detektor 20 obsahuje snímací jednotku 22 napěěí, která je umístěna tak, že se jí může dotýkat předem stanovený počet nití tvořících boční okraj prošlupu S na opačné straně než jeho vstupní okraj; tyto osnovní nitě jsou na obr, I označeny písmenem Y. Snímací jednotka 22 je upravena tak, že je stlačována těmito osnovními nitěmi Y a vysílá analogový elektrický signál Sa. který se spooitě mění co do velikosti se součtem napětí osnovních nití X dotýkkaících se snímací jednotky 22. Snímací jednotka je obvykle toho typu, že obsahuje piezoelektrický měnič schopný vytvářet analogový elektrický signál Sa ve formě elektrického napěěí, jež se spojitě mění s mechanickým tlakem působícím na měnič. Napěťový detektor 20 jako celek je upevněn' na rámu 24 stavu vhodným tlimičem rázů 25. takže snímací jednotka 22 je odpružená a nepůsobí na ni vnější rušivé vlivy ^zr^n^^ající působením mechanickým nárazů a vibrací vyvolávaných v rámu 24 stavu nebo přenášených na rám 24 během tkaní. , běžném snímacím zařízení používajícím napěí^ový detektor 20 se signál Sa. udávaaící napětí osnovních· nití Y dotýkaa^ích se snímací jednotky 22, zavádí do kompprátoru 28 a srovnává se s vhodným referenčním signálem Sr. který se neustále zavádí na druhý vstup 28. Když je analogový signál Sa přiváděný do ko^ppar^tto^u 28 menší než referenční signál Sr, vyšle koi^p^ior 28 výstupní signál £0» který je známkou, že během posledního prohozu došlo k nesprávnému vnesení útku do prošlupu. V závvslosti na výstupním signálu So z koppprrtoru 28 se stav zastaví. Referenční signál Sr přiváděný do komparátoru 28 udává předem stanovený zlomek, například 0,8 součtu nappěi, která maj vzniknout v osnovních nitích Y, když všechny tyto osnovní nitě jsou během přírazu správně ve styku s útkovou nití'zanesenou správně do celého prošlupu S. Když tedy úsek útkové nitě nedojde do nejvzdálenějšího konce prošlupu S, avšak byl zanesen do prošlupu.do délky odpooíddjíCí větší části osnovních nití Y, je analogový signál Sa, přiváděný do komppartoru 28. co do velikosti větší než referenční signál Sr. takže stav může pokračovat ve funkci, poněvadž kompprrtor 28 nevysílá výstupní signál. Když však útková nit nedosáhne až k osnovním nitím Y nebo byla vnesena do prošlupu S do vzdálenoosi, která neodpovídá většině osnovních nití Y, pak analogový signál Sa přiváděný do 28 má menší hodnotu než referenční signál to má za následek, že ^iamparto!? 28 vySle výstupní signál So a bud zastaví stav, nebo vySle vhodný varovný signál, takže obsluha stavu může provést ruční zásah nebo opravu přímo ve vnášecím útkovém prostoru 10.

Když se během tkaní přeruší práce stavu, vzí^i^^kf^^^í pruhy ve vyráběné tkanině, časté zastavení tkaní má tedy za následek, že se sníží kvaita vyráběné tkaniny. Z tohoto hlediska je žádoucí, aby zlomek sloužící jako koeficient zmíněného referenčního signálu Sr měl co nejmenší hodnotu, tak aby tkaní bylo přerušováno s co nejmená! frekvencí.

Na^pě! osnovních nití se však nemění jenom dočasně během přírazu útkové nitě, avšak postupné se zvětšují, poněvadž osnovní nitě W se přivádějí z osnovního vratidla 12 a náviny osnovních nití navinuté na osnovním vratidle 12 se během provozu stavu postupně zmenšují. Zvyšování napětí osnovních nití, způsobené změnami průměru návinů na osnovním vratidle 12. se jutopρticky kompoezzjí čas od času nastavovacím ústrojím, které je v záběru s vodicím válcem 14 nebo jinak vhodně uloženo ve stavu, nicméně však existují určité časové intervaly, ve kterých napětí osnovních nití jsou značně nízká. Když za těchto okolností dojde k přírazu útkové nitě zanesené do proSlupu S, signál Sa vytvářený napětovým detektorem 20 může být mmnší než referenční signál Sr a může tedy způsobbt zastavení stavu i v tom případě, když právě přirážená útková nit byla zanesena do prošlupu S správně. To způsobí nežádoucí přerušení tkaní a má rovněž za následek zhoršení kvanty vyráběné tkaniny.Z tohoto hlediska je nežádoucí snižovat hodnotu zmíněného souuinitele referenčního signálu Sr.

V jiném typu známého snímacího ústrojí, používajícího napětový detektor 20, se analogový signál Sa vzniklý během jednoho pracovního cyklu stavu zaznamenává do oaměěi a analogový signál Sa, vzníke^ící během následujícího pracovního cyklu, se srovnáná s referenčním signálem charakterizujícím určitý zlomek hodnoty dané signálem Sa vyrobeným během bezprostředně předcházejícího cyklu. Když ke změně napětí osnovních nití v důsledku změny průměrů návinů na osnovním vratidle dochází ve dvou po sobě následnících pracovních cyklech stavu, vlivy takových změn na analogové signály Sa vytvářené během těchto dvou cyklů se prakticky vzájemně ruší, pokud sesignál Sa vytvářený během pozdějšího cyklu srovnává s referenčním signálem vytvořeným na základě signálu Sa' vyrobeného během předchozího cyklu. Stav opatřený tímto druhým typem detektoru chybného prohozu může tedy pracovat normálně nezávisle na změnách napětí osnovních nití a nevyskkyují se tedy u něho problémy běžné u stavu opatřeného prvním typem detektoru chybného prohozu.

Napěťový detektor 20 je uložen na rámu 24 stavu na tlumiči rázů 26. Napětový detektor 20 tvoří tedy sám o sobě kmitavou soustavu, která je v postatě nezávvslá na kmitavé soustavě tvořené rámem 24 stavu. Když tedy vlny kmitů vznikkaící v těchto dvou nezávislých kmitavých soustavách jsou náhodou soufázové a interferují, jsou meehanické tlaky přenášené osnovními nitěmi Y na snímací jednotku 22 napě^vé^ detektoru 20 buJ zesilovány, nebo zeslabovány vrcholy nebo prohlubněmi kmitavých vln v obou systémech; to má za následek, že napětí charakterizovaná analogovými signály, které vysílá snímací jednotka 22, m^jí podstatně jinou hodnotu než napětí vzníkaiaící skutečně v osnovních nitích Y dotýkaaících se snímací jednotky 22. Když se tedy v tomto druhém typu detektoru chybného prohozu vytvoří na základě těchto chybných signálů referenční signál, může se stát, že stav vybavený tímto detektorem seběhem provozu chybně zastaví.

V listovém stavu, kde dva systémy tvořící mmzi sebou prošl^up sestávají ze tří nebo většího počtu soustav osnovních nití, mění . se napětí osnovních nití, která se mají zjišťovat, periodicky od jednoho cyklu ke druhému během těch cyklů, ve kterých se vyrábí úplný vazební vzor. Poožijj-li setedy, v listovém stavu některého z obou popsaných typů detektorů chybného prohozu, vznnkaaí nesmírné potíž® při vytváření kritérií pro vznik referentního signálu nezbytného pro srovnávání s analogovým signálem.

Podle vynálezu se chybné vnesení útkové nitě do prošlupu zjišťuje na základě refereněního signálu bez nebezpečí zbytečného zastavení funkce stavu. Referenční signál vytvářený v detektoru podle „vynálezu není ovlivňován cyklickou změnou nappěí osnoivních nití a je prakticky prostý vlivů mechanických vibrací, které vznikáJí při prohozu stavu.

Obr. 2 znázorňuje výhodné provedení detektoru podle vynálezu. Vlastní snímač_w30 mechanického nappěí skupiny osnovních nití je podobný napěťovému detektoru 20 z obr. 1 a sestává tedy z neznázorněné snímací jednotky nappěí, která se dotýká zvoleného počtu osnovních nití tvořících zadní konec prošlupu na opačné straněinež je jeho vstupní konec. Snímací jednotka nappěí vytváří analogový signál Ta, který se sppoitě mění se součtem nappěí osnovních nití dotýkajících se snímací jednotky, a je s výhodou tvořena piezoelektrckkým měničem vytvářejícím analogový elektrický signál Ta ve formě elektrckkého nappěí. Analogový signál Ta vysílaný s^c^oitě snímačem 30 se zavádí do analogově číslicového převodníku 32. jehož hradlová svorka je připojena ke generátoru 34 hradlových impuXsů· Geneeátor 34 hradlových impulsů vyssiá sled impulsů Tib. které jsou synchronizovány s pracovními cykly stavu a časově souhlasí během pracovních cyklů stavu s přírazem paprsku.

Třebaže to není znázorněno na výkrese, může generátor 34 hradlových impulsů sestávat z rotoru otáčejícího se synchronně s pracovními cykly stavu a opatřeného permanentním magnetem, který je naněm upevněn. Dále obsahuje elektromagnetický snímací element, který je uložen vedle kruhové dráhy permanentního maagnetu upevněného na rotoru. Rotor se otočí o celých 360°. a tedy pe^a^enní magnet na rotoru se přiblíží elektromagnetckkému snímacímu prvku jednou během každého pracovního cyklu stavu. Okamžžk, kdy se pefmannenní magnet na rotoru polhfbuje v bezprostřední blízkosti nehybného elektromagnetického snímacího prvku, je přitom nastaven tak, aby souhlasí s příra^ým pohybem paprsku během každého pracovního cyklu stavu. Popsaný příklad generátoru 34 hradlových impulsů je ovšem pouze příkladový, takže jeho konstrukce není ani znázorněna,ani podrobně popisována.

Hradlové impulsy Tb vysílané generátorem 34 hradlových impulsů se přiváděj postupně na hradlovou svorku analogově číilCrovélo převodníku 32. který převádí analogový výstupní signál Ta snímače 30 na odpěrOíějící čísiccový signál Tc pokaždé, když impuls T£ z generátoru 34 přijde do převodníku 32. Každý z čísicocvých signálů Tc na výstupu analogově číslicového převodníku 32 je tedy čísIcovi^i^ž znázorněním součtu n^i^p^ěí osnovních nití, zjištěného snímačem 30 během přírazu paprsku v každém pracovním cyklu stavu. Analogově čísiccový převodník 32 je svou výstupní svorkou připojen ke zpožňovacímu obvodu 36. kterém se číslicový signál Tc vychhzeeící z převodníku 32 zpozdí o předem stanovený časový interval, který je kratší než trvání každého pracovního cyklu stavu. Číslicový signál Tc přicházeící do eěržáovjcílr obvodu 36 z analogově čí^^ového převodníku 32 se objevuje na výstupní svorce zpožďovacího obvodu 36 nejpozdděi v okammiku, kdy analogově čísiccový převodník 32 vyšle čísiccový signál Tc na konci bezprostředně následujícího pracovního cyklu stavu.

Výstupní svorka zpožďovacího obvodu 36 je připojena k postupnému ěiitrihuδnížh obvodu 38. jehož svorka je připojena ke generátoru 34 hradlových impulsů. Distribuční obvod 38 má n výstupních svorek, které jsou připojené ke stejnému počtu a paměťových obvodů 40e. 40b. ..., 40n. Postupně, jak jsou impulsy Tb přiváděny za sebou na spou^Sc! svorku ěiitribučeílr obvodu 38 z generátoru 34 hradlových impulsů, sporýši se distribuční obvod 38 a propo^ší zpožděné číslicové signály Tc do jednotlivých paměťových obvodů 40a. доь. ···, · ’ Když jsou všechny paměťové obvody 40a. 40b. 4On naplněny, zpožděné číslicové signály Tc, přiváděné spojitě distribučním obvodem 38, se znova postupně zavádějí do paměťových obvodů 40a. 40b. .40n. Když se tedy tímto způsobem do každého z paměťových obvodů 40a. 40b. ..., 4On přivádí nový signál, vymaže se signál, který tam byl zaznamenán a paměťový obvod zaznamená nový signál do té doby, než dostane další nový signál z distribuδníhj obvodu 38. Distribuční obvod 38 signálů může být tvořen elektronickým kruhovým čítačem s řetězem binárních jednotek, které jsou upraveny do kruhu a mají spouštěcí svorky připojené ke společné spouutěcí svorce distribučního obvodu .38. . Toto zapojení není na výkrese znázorněno.

Paměťové obvody 40a. 40b. ..., 40n maaí výstupní svorky společně připojeny k počítacímu obvodu £2, který obsahuje sériovou kombinaci součtových a dělicích obvodů upravených tak, že mohou vytvářet předem stanovený zlomek aritmetického průměru hodnot, daných číslicovými signály Tc, jež přicházejí do počítacího obvodu 42 z jednotlivých paměťových obvodů 4Qa. 40b. ..., 4On. Poočtací' obvod 42 vytváří výstupní signál Tr. který udává tuto průměrnou hodnotu. Zmíněný zlomek, který tvoří pevný koeficient signálu Tr vysílaného počítacím obvodem £2. je například podle předpokladu roven 0,8. Výstupní signál Tr počítacího obvodu 42 se přivádí jako prommnlivý referenční signál na jednu vstupní svorku dvouvstupového kommprátoru 44. jehož druhá vstupní svorka je připojena k výstupu analogově čísiccového převodníku .32- Zapooení sestáva^cí ze zpožďovacího obvodu .36» distrbuučního obvodu .38. paměťových obvodů 40a. 40b. ..., 40n a počítacího obvodu 42 tedy tvoří generátor 35 prommnlivého referenčního signálu Tr, který se přivádí do kommoaátcru 44.

Každý z číslicových signálů Tc vysílaných analogově číslovým převodníkem 32 se přivádí nejen do zpožďovacího obvodu .36. nýbrž i do kcmpoaátcru 44 a srovnává se s proměnlWým referenčním signálem Tr vysílaný z počítacího obvodu £2· Když některý z číslových signálů Tc přiváděných postupně do k^^part^u 44 je co do velikosti menší než proměnlivý referenční signál Tr, vyšle ^lampar^T 44 výstupní signál To. Tento výstupní signál To se přivádí přes zesilovač 46 do ovládacče 48, který může být tvořen cívkou relé tvořící součást vhodného nouzového zastavovacího ústrojí, jež není na výkrese znázorněno a slouží k zastavení stavu, když dojde k vybuzení relé.

Když je stav v provozu, přivádí se do analogově číslicového převodníku 32 neustále analogový signál Ta, který se spojitě mění se součtem- napětí osnovních nití zjišowaným snímačem JO. V časových intervalech, které jsou synchronizovány s přírazem útku paprskem, dostává analogově číslicový převodník 32 dále impulsy Tb z generátoru 34 hradlových.impulsů a vysílá čísliové signály Tc, z nichž každý číslicově znázorňuje součet zji^ej^ch mechanickým napětí osnovních- nití. Číslicové signály Tc vysílané analogově čísliovsým převodníkem 32 v okammicích synchronizovaných s přírazem útku paprskem se přiváděj přímo bez zpoždění do kommpαátcru 44 a přes zpožďovací Obvod 36 a distrbbuční . obvod 38 do paměťových obvodů £(№. 40b. ..., 4On postupně a v okamží^ch, které jsou oproti původním okamžikům vzniku signálů Tc zpožděny o předem stanovenou dobu, jež je kratší než trvání každého pracovního cyklu stavu. .

Signál Tc vysílaný distrbbučníž obvodem 38 bezprostředně za signálem Tc zavedeným do posledního paměťového obvodu 40η se zavádí do prvního paměťového obvodu 40a. takže signál Tc. který byl zaznamenán v prvním paměťovém obvodu 40a. se vymaže a místo něho se v prvním paměťovém obvodu 40a zaznamená nový signál Tc, opěvující se na výstupní svorce zpožďovacího obvodu .36. Paměťové obvody 40a. 40b. .Л, 4On zapojené paralelně k distibuučnímu obvodu 38 dostávají tedy cyklicky a opakovaně zpožděné čísliové signály Tc vysílané postupně zpožňovacím obvodem J£. Bezprostředně po začátku provozu stavu jsou tedy ve viech paměťových obvodech 401a. 40b. ..., 40n zaznamenány číslicové signály Tc , které charakterizují součty napptí osnovních nití zjiS^iých během předchozích pracovních cyklů stavu. Počet n číslioousih signálů Tc zaznamenaných v paměťových obvodech 40a. 40b. ..., 4On se sečte v počítacím obvodu 42 v jediný signál, který udává součet hodnoť daných číslCovvýži signály, a signál znázorn^ící tento součet se násobí hodnotou 0,8/n.

Proměnlivý referenční signál Tr, vznikájící tímto způsobem v počítacím obvodu 42. znázorňuje 0,8násobek aritmetCckého průměru souětu hodnot dnných čísicoovýOi signály Tc zaznamenanými v jednotlivých paměťových obvodech 40a. 40b. ..., 4On. Referenční signál Tr se zavádí .do komppaátoru 4.4 a srovnává se s čísiccvvým signálem Tc přiváděným do komparátoru 44 přímo z analogově číslového převodníku ,32. V okamžiku, kdy se čísl-c^o^vý signál Tc z analogově čísicoového převodníku 32 zavádí do kompprátoru 44.· nemůže tento signál Tc současně ppi-ít do^žádného z paměťových obvodů 40a. 40b. ..., 40n v důsledku zpožďovacího účinku zpožďovacího obvodu 36. Referenční signál Tr, se kterýž se srovnává čísiccový signál Tc ^^nH^s^jií^^ během každého pracovního cyklu stavu, udává tedy 0,8násobek rritoetcekého průměru součtu hodnot daných číslicovými signály Tc vytvořenými během β pracovních cyklů předcházejících tomu pracovnímu cyklu, ve kterém vzniká čísiccový signál Tc vpuětěný do koi^p^t^u 44. Když čísiccový signál Tc vyrobený a zavedený do ko^ppar^ttoiru 44 během pra covního cyklu stavu je nižěí než referenční signál Tr existující na výstupní svorce podtacího obvodu 42 v tomto pracovním cyklu, vyěle komoprátor 44 výstupní signál To r vybudí ovládač ,48. čímž způsobí zastavení stavu.

Obvod znázorněný na obr. ,2 může dále obsahovat spínací ússrooí, umooňujjcí, aby čísiccový signálTc, který je nižší než referenční signál Tr, přičemž toto zjištění bylo nappěí osnovních nití zjišěěná v pracovním ^^1^/^^00 kterého vznikl tento čistcový signál, se neberou v úva^hu ^při vyěvá^lní;SϊF^gí?^É0δního signálu nebo si^gnál^ů Tr b^ěhem následujícího pracovního cyklu nebo pracovních cyklů stavu. Podle obr. 2 sestává takové · spínací ússpoj z normálně uzavřeného spínacího obvodu £0. který je zapojen mozi zpožďovacím obvodem ,36 'a distribučním obvodem 38» přičemž jeho jedna vstupní svorka je připojena k výstupu ^тра^^^ 44» jek ukazuje přerušovaná čára.· Spínací obvod 50 udržuje spooení mezi zpožďovacím obvodem 36 a distribuČnío obvodem 38. když není vybuzen, a při vybuzení výstupním signálem To v komopráěoru 44 uzemUuje, výstupní svorku zаožácvrcího obvodu 36.

Když se tedy spínací obvod 50 otevře v důsledku signálu To na výstupu komopráěoru 44» zpožděný čísiccový signál Tc, vyslaný ze zpožďovacího obvodu 36 určitou dobu po vstupu do kcIπoаrátcrb 44, ^se uzemií přes spínací obvod ,50. takže jeden z paměťových obvodů 40a. 40b. ·.., 40n. který byl právě na řadě pro příeeo číslicovéhc signálu Tc přes distribuční obvod 38. zaznamená číslici 0. Za těchto okolnoosí dostává komoprátor 44 z paměťových obvodů 40a. 40b. ..., 4On počet β - 1 číslioových signálů Tc a násobí součet těchto signálů Tc souučniteleo 0,8/n - 1. K tomuto , účelu je výstupní svorka komoprátoru 44 dále spojena s počítacím obvodem 42. takže výstupní signál To z konopí toru 44 se zavádí zpátky do počítacího obvodu 42 i do spínacího obvodu 50 a dodává počítacímu obvodu 42 , informaci o tom, že jeden z prmáťových obvodů - 40a. 40b. ..., 40n je prázdný.

V íssovvém stavu, kde prošlap je tvořen třemi nebo větším počtem soustav . .osnovních nití v každém pracovním cyklu stavu, se nappěíosnovních nití mění nejenom v důsledku změn průměrů návinů na osnovním vratidle, nýbrž i od jednoho pracovního cyklu ke druhému během tkaní úplné vazby tkaniny. Úplný vazební vzor, o kterém se zde mluví, tvoří jednotkový útek tkaniny, která sestává z jednotkových, zr sebou následnících úseků se stejiýO vzorem r předem stanoveným počtem útkových nití.

Obr. 3 znázorňuje detekční ússroOí chybného prohozu vhodné pro íssOový stav. Ve znázorněném provedení se předpokládá, že zmíněný úplný vazební vzor obsahuje 3 útkových nití. Jak je známo, úplný vazební vzor běžné tkaniny vyrobené v íssovvém stavu, obsahuje maximálně asi 30 útkových nití. '

Detektor znázorněný na obr. 3 obsahuje a paměťových obvodů 52r. 52b. ..220» z nichž každý sestává z f paměťových jednotek označených čísly J., 2, ..., β. Paměťové jednotky každého z paměťových obvodů 52r. 52b. 52o jsou svými vstupními svorkami společně připojeny ke každé , z výstupních svorek distribučlího obvodu 38. Číslicové signály T£> postupně vysílané distribučním obvodem 38· se nejprve přivádějí postupně do · příslušných prvních· paměťových jednotek 52a - J., 52b - 2» ···, 52m - J_, potom do přísbušrých druhých paměťových jednotek 52a - 2, 52b - 2, ···, 52m - 2 a konečně do příslušných n-tých paměťových jednotek 52a - n, 52b - n, 52m - д jednotlivých paměťových obvodů 52^. · 52b. ·.., 52m. Jakmile je n-tá paměťová jednotka 52m - n m-tého paměťového obvodu 52m naplněna, číslicové signály Tc vysílané spooitě · distrbbučním obvodem 38 se znovu postupně přivádějí do prvních paměťových jednotek 52a - ·JL, 52b - 1, ···, 52m - 1 jednotlivých paměťových obvodů £2a, 52b, .··. 52m. Když každá z paměťových jednotek, do které byl zaznamenán signál, dostane nový signál, · původně zaznamenaný signál se vymaže a zaznamená se nový signál·

Jednotlivé paměťové jednotky každého z paměťových obvodů 52a 52b· ·.·, 52m jsou svými výstupními svorkami společně připojeny ke sběrnému obvodu 54. který má m vstupních svorek, z nichž každá je připojena k výstupním svorkám každého z paměťových obvodů 52a. 52b. ···, 52m, Sběrný obvod 54 má ještě spouutěcí svorku, která je připojena k výstupu generátoru ·34 hradlových impulsů, takže hradlové impulsy Tb· vytvářené generátorem 34 v časových intervalech synchronizovaných s přírazem útku během jednotlivých pracovních ·cyklů stavu, se přivádějí postupně nejen do analogově čísicoového převodníku 32 a do distribučního obvodu 38· nýbrž i do sběrného obvodu 54· Sběrný obvod 54 se tedy spouutí v časových intervalech synchronizovaných s okamžiky, ve kterých zpožděné čísiccové signály Tc jsou vysílány distrbuučním obvodem 38· Číslicové signály Tc zaznamenané v paměťových jednotkách 52a - j_, ···, j>2m - n, jejichž poěet se rovná n^m, se přivádějí do sběrného obvodu 54 tak, že číslicové signály zaznamenané v paměťových jednotkách 52a - J_, 52a - 2, ···, 52a - n prvního paměťového obvodu 52a přicházejí do sběrného obvodu 54 během pracovního cyklu, ve kterém dochází k přírazu první útkové nitě tvořící úplný vzor ve tkanině·

Aialogicky se číslicové signály zaznamenané v pmněěových jednotkách 52b · - JL, 52b - 2, ···, 52b - n druhého'paměťového obvodu 52b zaváděěí do sběrného·obvodu 54 během následujícího cyklu stavu, ye kterém doclhází k přírazu druhé útkové nitě tvořící úplný vzor· Během každého pracovního cyklu stavu dostane tedy sběrný obvod 54 celkový počet n číslčoových signálů Tc z každého paměťového obvodu 52a· 52b· .... 5mm.Číicicov · s:^J^i^lvTcr^iashm>n^žižděné ve sběrném obvodu 54 během každého pracovního cyklu stavu se zaváddj do počítacího obvodu 42 k ·vytvoření prhěěnlicého referenčního signálu Tr stenným způsobem, jaký byl popsán v íiUbCsSoiti s obr· 2·

V provedení znázorněném na obr· 3 je žádoucí, aby každý z paměťových obvodů 52 a. 52b· ···, 52m obsahoval pět nebo šest paměťových jednotek· · Když je totiž referenční signál Tr vytvářen na základě dvou, tří nebo čtyř čí^^ových signálů Tc, je referenční signál nedostatečně spolehlivý; když naproti tomu se používá k vytvoření každého · paměťového obvodu 52a. 52b· ..·· 5mm semminebovícepěmёhcýýchjeShoteé, oojde knemměrněvelk· a složité konstrukci·

V předchozím popise bylo předpokládáno, že referenční signál Tr vzniká na základě aritmetického průměru zji^štědrých napětí osnovních nití· Je samozřejmé, že tento signál může být vyroben na bází střední hodnoty nebo minimminí hodnoty zjišěěných napětí osnovních nití· .

Claims (6)

1. . PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob zjišťování chybného prohozu útkové nitě v tkalcovském stavu porovnáváním elektrického signálu, udááajícího součet mechanických napěěí' zvolené·skupiny osnovních nití při přírazu útku, s referenčním signálem, vyznnčující se tím, že spooitý elektrický signál se převádí na sled diskrétních signálů, z nichž každý odpovídá mechanickému napětí sledovaných osnovních nití během jednoho pracovního cyklu stavu, a z předem stanoveného počtu po sobě následujících diskrétních signálů,se v každém cyklu stavu vytvoří proměnlivý referenční signál, se kterým se porovná diskrétní signál vzniklý v bezprostředně následujícím cyklu.
2. 2. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, opatřené snímačem mechanického nappěí skupiny osnovních nití, generátorem referenčního, signálu a kompprátorem ke srovnávání elektrcckých signálů odp^jo^a^cích mechanickému nappěí osnovních nití s referenčním signálem, vyznačuje! · se tím, že snímač (30) mechanického napění je spojen · přes hradíovaný analogově čísHcový převodník (32) s generátorem (35) referenčního signálu, který obsahuje postupný distribuční obvod (38) spojený výstupy se soustavou paralelních paměťových obvodů (40a až 40n, 52a až 52m), které postupně zaznamenával přicházející signály a postupně je vymazávaa! následujícími signály a jsou svými výstupy připojeny k počítacímu obvodu (42), který · vytváří referenční signál oroměnliaý podle hodnot zaznamenaných signálů a je výstupem připojen ke kompprátoru (44), který je dalěím vstupem připojen k výstupu analogově čísUoového převodníku (32) г porovnává prop-nliaý referenční signál se signálem ze snímače (30).
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačuje! se tím, že mezi analogově čísUo^ýM. převodníkem (32) г generátorem (35) referenčního signálu je zapojen zpožďovací obvod (36)·
4. 4. · Zařízení podle bodu 2, vyzna^ící se tím, že analogově Uí81icoaý převodník (32) г postupný distribuční obvod (38) jsou připojeny k výstupům generátoru (34) hradlových impulsů synchronizovaných s pracovními cykly stavu.
5. 5. Zařízení podle bodu 2, ayznarující se tím, že výstup (44) je připojen ke spínacímu obvodu (50, který je zapojen —zi zpožďovací obvod (36) г generátor referenčního signálu (35) г uzemíuje·výstup zpožďovacího obvodu (36) při poklesu signálu ze snímače (30) pod hodnotu referenčního signálu.
6. 6. Zařízení podle bodu 2, aylenlrujícϊ. se tím, že každý paměťový obvod (52a až 52m) sestává z paralelně zapojených paměťových jednotek (52a-1 až 52a-n, 52b-1 až 52b-n .... 52m-1 až 52p-n), kde vstupy paměťových jednotek každého paměťového obvodu (52a až 52m) jsou společně připojeny k jednomu z výstupů distribuUlího obvodu (38) г výstupu k jednomu ze vstupů sběrného obvodu (54) připojeného na vstup počítacího obvodu (42).