CS201078B1 - Způsob výroby dutých kruhových obrobků - Google Patents

Description

Vynález řeší způsob výroby dutých kruhových obrobků, zejména ložiskových kroužků, z nadeutektoidní oceli, tvořící po kaleni nizkouhlíkový martensit s dislokační substrukturou.

K výrobě takových obrobků, zejména ložiskových kroužků, se podle klasické technologie používají běžné hutní polotovary jako sochory, tyče a trubky, které se dělí, aby se ohřáté na tvářecí teplotu tvářely na polotovary, blížící se tvarem hotovým obrobkům. Po dosaženi přibližného tvaru tvářením se obrobky třískově obrábějí a jejich požadované mechanické vlastnosti se získávají tepelným zpracováním. Nevýhodou tohoto způsobu jsou hlavně dvojí materiálové a energetické ztráty - jednou při výrobě hutních polotovarů a podruhé při tvářeni částí vzniklých jejich dělením. Tyto nevýhody značně odstraňuji způsoby, při kterých je odstraněna výroba hutních polotovarů použitím odstředivě odlévaných trub, které se děli na prstence, nebo přímo litím prstenců. Tyto prstence se na hotové obrobky zpracovávají tvářením, obráběním a tepelně. V otvorech odstředivě odlitých trub nebo prstenců se může odebírat nekvalitní struskou znečistěná vrstva materiálu. Popsanými známými způsoby je sice dosaženo značných materiálových úspor, ale jsou však přesto značně energeticky nákladné.

Tyto nedostatky ve značné míře odstraňuje způsob výroby dutých kruhových obrobků, zejména ložiskových kroužků, z nadsutektoidní oceli, tvořící po kaleni nizkouhlíkový martensit s dislokační substrukturou, ze které se odstředivě odliji prstence nebo duté ingoty, které se na prstence při chladnutí z licí teploty na teplotu počátku přeměny austenitu na ferit

201 0/8

201 078 použité oceli, sníženou maximálně o 100 °C, třískově nebo beztřískově dělí, načež se tyto prstence tváří, tepelně zpracovávají, obrábějí a dokončuji, vyznačený tím, že bezprostředně po zchladnutí prstenců z licí teploty na teplotu počátku přeměny austenitu na ferit použité oceli, sníženou maximálně o 100 °C. se prstence ohřívají zpět do oblasti austenitu použité oceli, před zchladnutím na teplotu nižší než teplota počátku přeměny austenitu na martensit použité oceli se káli a tepelně tváři, zejména rozválcovánim, načež se popouštějí. Prstence se před zchladnutím z liči teploty až po teplotu počátku přeměny austenitu na ferit použité oceli, sníženou o maximálně 100 °C, zbavují své povrchové nekvalitní a struskovité vrstvy. Dalěi podstata je v tom, že se prstence po zchladnutí z líci teploty až na teplotu počátku přeměny austenitu na ferit použité oceli sníženou o maximálně 100 °C sferoidisačně žíhají. Dalěi podstata je v tom, že se před tvářením, zejména rozválcovánim, prstence ohřívají na teplotu počátku přeměny feritu na austenit použité oceli zvýšenou o maximálně 100 °C. Dalěi podstata je v tom, že po ohřevu a před tvářením se prstence rychle ochlazují na teplotu v rozmezí od teploty počátku přeměny austenitu na ferit do teploty počátku přeměny austenitu na martensit použité oceli. Dalěi podstata je v tom, že se před tvářením, zej ména rozválcovánim, prstence ohřívají na teplotu nanejvýš 1150 °C.

Výhodou způsobu podle vynálezu, ve srovnání se známými metodami, je hlavně to, že je dosud nejdokonaleji využito tepelné energie dodané pro odstředivé liti i pro následné tváření a tepelné zpracování, takže jsou nutné nanejvýš malé dohřevy na operační teploty pří výrobě ložiskových kroužků menších průměrů, které věak téměř odpadají při výrobě jednotlivých ložiskových kroužků velkých rozměrů. Způsob výroby podle vynálezu tak podstatně zkracuje a zhospodárňuje proces výroby. I< dosažení zvláště vysoké kvality materiálu se ocel před odstředivým litím dutých ingotů nebo jednotlivých prstenců může čistit ocelárenskými pochody zejména přetavováním ve vakuu nebo v ochranných atmosférách, elektrostruskovým přetavováním, přetavováním pod struskou nebo vakuováním.

Claims (6)

1. Způsob výroby dutých kruhových obrobků, zejména ložiskových kroužků z nadeutektoidni oceli, tvořící po kaleni nizkouhlíkový martensit s dislokační substrukturou, ze které se odstředivě odlijí prstence nebo duté ingoty, které se na prstence při chladnutí z licí teploty na teplotu počátku přeměny austenitu na ferit použité oceli, sníženou maximálně o 100 °C, třískově nebo beztřískově děli, načež se tyto prstence tváři, tepelně zpracovávají, obrábějí a dokončuji, vyznačený tim, že bezprostředně po zchladnutí prstenců z licí teploty na teplotu počátku přeměny austenitu na ferit použité ocelí, sníženou maximálně o 100 °C, se prstence ohřívají zpět do oblasti austenitu použité oceli, před zchladnutím na teplotu nižší naž teplota počátku přeměny austenitu na martensit použité oceli se kalí a tepelně tváři, zejména rozválcovánim, načež se popouštějí.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se prstence před zchladnutím z licí teploty až na teplotu počátku přeměny austenitu na ferit použité oceli, sníženou o maximálně 100 °C, zbavuji své povrchové nekvalitní a struskové vrstvy.

3. Způsob podle bodu 1, vyznačený tim, že se prstence po zchladnuti z liči teploty až na teplotu počátku přeměny austenitu na ferit použité oceli, sníženou o maximálně 100 °C, sferoidisačně žihaji.

4. Způsob podle bodu 1, vyznačený tim, že se před tvářením, zejména rozválcovánim, prstence ohřivaji na teplotu počátku přeměny feritu na austenit použité oceli, zvýšenou o maximálně 100 °C.

5. Způsob podle bodu 4, vyznačený tim, že po ohřevu a před tvářením, zejména rozválcovánim, se prstence rychle ochlazuji na teplotu v rozmez! od teploty počátku přeměny austenitu na ferit do teploty počátku přeměny austenitu na martensit použité oceli.

6. Způsob podle bodu 1, vyznačený tim, že před tvářením, zejména rozválcovánim, se prstence ohřivaji na teplotu nanejvýš 1150 °C.