CS200475B2

CS200475B2 - Fluid contact body for utilization in the tower with movable bed

Info

Publication number: CS200475B2
Application number: CS747560A
Authority: CS
Inventors: Roy D Ireland; Francis E Dahlem
Original assignee: American Air Filter Co
Priority date: 1973-11-09
Filing date: 1974-11-06
Publication date: 1980-09-15
Also published as: GB1482456A; FI54235C; CH585573A5; NO136024B; FI322174A; ES431103A1; DD116007A5; DE2447942C3; BE821205A; NL7414277A; AR204933A1; JPS5075566A; US3911066A; ATA844674A; CA1019236A; FI54235B; IT1022470B; ZA746054B; NO136024C; DE2447942B2

Description

Vynález se týká fluidních kontaktních tělísek pro použití ve věži s pohyblivým ložem pro kontaktování plynů s kapalinami·

Známá kontaktní zařízení používaná pro kontaktování kapalin a plynů jsou v podstatě plněné věže buá se statickým,nebo s pohyblivým fluidním ložem. Značná pozornost je věnována typům věží s pohyblivým fluidním ložem, nebol tyto typy mohou překonat problém keinálkování lože, které se objevuje u věží se statickým ložem. Pohyblivá lože obsahují kontaktní tělíska, která jsou v pohybu a která odolávají vzájemnému slinutí, jestliže dojde ke styku kapaliny a plynu, přičemž výsledkem jsou chemické produkty podobné cementu. Například, uváděním do styku hydroxidu vápenatého ve formě roztoku s plyny, obsahujícími'kysličník siřičitý, vznikne útvar síranu vápenatého, který je podobný svými vlastnostmi cementu a který potom způsobuje těžkosti. Věže s pohyblivým fluidním ložem ovšem trpí vážnými nedostatky, které plynou z použití kontaktních tělísek, jež se stejnoměrně obrušují navzájem vůči sobě a třením o stěny věže, což způsobuje, že rychlost opotřebení těchto tělísek je veliká.

Uvedený vynález si klade za cíl překonat tento problém rychlého opotřebování kontaktních tělísek, a dosáhnout toho, aby bylo možno provádět proces ve věžích s pohyblivým fluidním ložem po dlouhou dobu, aniž by docházelo к opotřebování kontaktních tělísek v nežádoucí míre.

Podstata fluidního kontaktního tělíska podle vynálezu pro použití ve věži s pohyblivým ložem pro kontaktování plynů s kapalinami je v tom, že je vytvořeno z vypěněného polymemího materiálu s uzavřenými buňkami, jehož hustota se pohybuje v rozmezí 160 až 320 kg/m^ a pevnost v tlaku v rozmezí 6,9 až 54,9 kPa, a je povlečeno na povrchu nevyplněným polymerním materiálem o molekulové hmotnosti 500 000 až 1 000 000 g/gmol.

Výhodně je fluidní kontaktní tělísko provedeno tak, že je tvořeno vnitřním jádrem a vnějším povlakem, přičemž vnitřní jádro je z vypěněného polymermího maaeriálu.

Vypěněným polymerním maaeriálem v kontaktním tělísku je s výhodou polyvinlclhorid.

Povlakovým 'maaeriálem je s výhodou polyvinylchLorid nebo polypropylen. U polypropylenu je výhodná tloušťka povlaku 0,254 mm.

U'kontaktních tělísek podle vynálezu bylo . zjištěno, že je možné značně prodloužit jejich užitečnou životnost' v uspořádání kontaktní věže s pohyblivým fluidem ložem z důvodu jejich vysoké odolnoosi vůči opotřebení, což umooňuje nepřerušovaný kontinuální proces takovéto kontaktní věže, aniž by bylo zapotřebí údržby nebo obsluhy, což se odráží v nízkých provozních nákladech na kontaktní · věže, které jsou potom ekonomicky výhodné pro čištění vzduchu. Tato tělíska jsou samozřejmě použitelná rovněž pro kontaktní věže s pohyblivým fluidním·ložem, jež přivádějí do styku bu3 v souproudém, nebo protipruudém směru současně dvě nebo více tekutin.

Pro výrobu · kontaktních tělísek podle · vynálezu je výhodný polymerický Mttri.á:L pryskyřicoví tého typu určen různými fyzikálními vlastnostmi. K určení těchto vlastností bylo použito několik . testovacích. . metod a · u takto zhodnoceného různého mattriálu byla posouzena vhodnost jeho použžtí pro výrobu kontaktních tělísek pro pohyblivé lože. V následujícím je podán souhrn těchto použitých testovacích metod. Pro zhodnocení fyzikálních vlastností byly použity zvláště tyto miať^r^iály: duté propylenové kuLičky, vinylové pěnové kuličky s uzavřenými buňkami opatřené povlakem a bez tohoto povlaku, a polypropylenové pěnové kuličky s uzavřenými buňkami. Byly provedeny následující testy:

a/ Pevnost v tlaku

Vzorky kontaktních tělísek byly zkoušeny na pevnost v tlaku tak, že byla měřena hmotnost, která byla potřebná na jejich vychýlení o 25 %· Poddtata postupu na stanovení pevnosti v tlaku je uvedena v americké normě ASTM D-1 667-64. Testovací vzorky byly připraveny ve shodě s touto metodou uvedenou v citované normě. Poddtata spočívá v tom, že vzorky byly nejdříve umístěny pod plochou .základny indentoru. Potom byla přidávána závaží na vhodnou plošinu,. · přilehlou k uvedené základně · indentoru, a hmotnost, · jíž bylo zapotřebí k vychýi lení . vzorku o 25 % vzhledem k jeho původní výšce, byla potom zaznamenala. Přístroj, jenž byl použit pro tento test, sestával z ploché základny indentoru o průměru 1,27 cm, hřídele o·průměru 3,2 cm a délce 35,6·cm, přičemž tento hřídel měl na opačném konci vzhledem k tomu konci, jenž přiléhal k ploché základně indentoru, plochou destičku· o rozměrech 15,3 ·krát 15.,3 cm a tloušťce 14 mm. Hřídelovvtá část indentoru byla umístěna a držena ve vertikální poloze podpěrným ramenem, jehož bronzové pouzdro bylo vyplněno . uhlíkem, a které mělo vhodný průřez tak, aby obklopovalo hřídel · a aby bylo pokud možno eliminováno tření během provádění testu. Plochá deska upevněná na vrch hřídele s pouzdrem byla udržována v horizontální rovině, přičemž byla využita jako . plošina·na vkládání známých závaží, jež byla použita na · stlačování vzorků. Vkládaná závaží byla umísťována do středu hřídele v jeho koncové horní části, aby bylo.minimalizováno tření během testu, kdy hřídel přicházel do kontaktu se vzorky.

b/ Měření velikosti pórů

Měření velikosti pórů bylo provedeno na oateriálž pěnového typu s uzavřenými buňkami, jenž byl použžt na výrobu kontaktních tělísek pro polh/blivé fluidní lože. Testovací vzorky pro mi^ření .velikosti. pórů byly získány z tavených kulovitých kontaktních tělísek, které byly nejprve ponechány, aby ztuhly a potom byl vyříznut v blízko síti středu kulovité plochy válcovitý průřez o tloušťce přibližně od 0,16. cm do 0,32 cm přes celé tělísko. Tyto vzorky byly umístěny na plošinu binoktUárního mikroskopuj pozorovány ve 35násobném zvětšení okem Pilařova oikromotru. Vzorek byl osvětlen běžným způsobem světen^m zdrojem, umístěrým nad plošinou . a směrovaným přímo na plošinu. V jiné alternativě bylo několik vzorků osvětleno světelným zdrojem, umístěrým pod plošinou a směrovaným přímo . na vzorek. Zjištění velikosti ' pórů bylo provedeno měřením maximálních a minimálních 'rozměrů pórů, představujících typické vzorky. Měření bylo provedeno na vybraných pórech ' podél průměru kruhového příčného řezu kulovitého kontaktního tělíska. .

c/ Měření hustoty

Hustota kontaktních tělísek byla stanovena měřením průměru kontaktního tělíska a zároveň zjištěním hmoonosSi tohoto stejného kontaktního tělíska. Měření hustoty bylo provedeno na vzorcích 10 kontaktních tělísek z oottriálu určeného pro výrobu těchto tělísek. Měěení průměru bylo provedeno mikrometrem s přesností plus minus 0,00025 cm. Hnootnot kontaktních tělísek byla zjišSonáoα na gramových vahách · s přesností plus minus 0,001 gramu. Zjištěná hodnota hustoty byla vztažena na průměrnou hrnoonost a průměr každého typu kontaktního tělíska.

d/ Urychlená zkouška na opotřebení za sucha

Každé kontaktní tělísko bylo podrobeno urychlené zkoušce na opotřebení za . suchých ' podmínek. Cílem tohoto · testu bylo stanovit relativní rychlost opotřebovávání kontaktních tělísek vyrobených z polymerického pryskyřicovitého materiálu, za podobných zkušebních podmínek. Přístroj na provedení urychlené zkoušky na · opotřebovávání byl vytvořen z válce o průměru ' 38,10 cm a..výšce 38,10 cm, upevněného na kuželové základně. Uvnňtř válce·na jeho spodním konci byla instalována motorem poháněná rotační základnová deska. Základnová deska se otáčela ionotantoí rychlostí 90 otáček za minutu. Tato základnová deska obsahovala oběžné kolo nen0ilánsrs, jež bylo připevněno na přívodnou stranu·u dna, při poW.edu v horizontálním směru. Přívodní strana byla ve · spojení s tokem plynu z ventilátoru, . vybaveným oběžným kolem, umístěrým pod válcem. Proud vzduchu byl zaveden do vstupu nen0ilátsrs a rozptylován do vstupu oběžného kola nen0ilátsrs v základnové desce a potom rozptylován radiálně uvnňtř válce okolo obvodu oběžného kola. Vrchní konec vertikálně u^íjstěného válce byl opatřen ·lehčenou plast i ckou fólií, která měla otevřenou plochu z · 80 %, a která žla za · cíl . rozptylovat vzduch a přioom ·zadržovat náplň kulovitých Částeček v testovací jednotce. VvOíťoí obvod válce . a vrchní strana rotační základnové desky byla potažena brusným materiálem v podobě papíru s drtí kysličníku hlinitého. Brusný papír byl umístěn v aparatuře £řed započetím testovací zkoušky každého nového vzorku kontaktních tělísek. Celkový čas, po který byla kontaktní tělíska vystavena těmto urychleným podmínkám za účelem zjištění opotřebování, byl zaznamenáván časovým spínačem, který byl zapnut pouze v ·tom případě, jestliže byl poháněn motor rotační základnové desky.

e/ Zkouška na opotřebování, prováděná v prototypu skrubru s pohyblivým ložem

Cílem tohoto ·testu bylo stanovení užitečné životnosti kontaktních tělísek, které bylý vystaveny · očekávaným operačním podmínkám ve skrubru · s pohyblivým ložem. Použitý skrubr byl podobný tomu, jenž je popsán a · nárokován v uspořádání podle patentu USA ·č. 216 16*9. Vzduch za podmínek okolí byl veden směrem vzhůru skrubrem tak, aby flsidizsnαl lože kontaktních částic. Tak, jak se jednotlivá tělíska pohybovala skrubrem s^^r^m vzhůru, byla uváděna do styku s kapkami kašovité sm^s^a., složené ze 4 % hmot, létanéhs·p.opílks, 6 % hmot, sádrovce a 90 % hm<)t. vody. Tyto kapičky byly nastříkovány protiproudně do proudu vzduchu v úhlu 45° od vertikální osy. Poměr rychlosti toku kašovité síísí k rychlosti toku vzduchu byl udržován v podstatě konstantní během testovací periody.

Skutečné opotřebování kontaktních tělísek bylo stanoveno během široké časové periody. Stupeň opotřebování zkoušených kontaktních tělísek byl stanoven měřením·průměru vybraných kulovitých kontaktních tělísek., jež byla odebrána z flsidoího lože, · ve kterém byl test prováděn. Zmenení průměrného průměru kulovitých kontaktních tělísek bylo použito k vypoočtání zmenšení povrchové plochy během testovací periody. Měěení průměru bylo provedeno mikrometrem s přesností ·0,000254 cm. Výsledky těchto testů na opotřebovávání byly srovnány s výsledky získanými při urychlené zkoušce na·opotřebování, která byla popsána·výše. Hodnoty ukaznu!, že jedna hodina životnosti při urychlené zkoušce na opotřebování je ekvivalentní deseti hodinám opotřebovávání kontaktních tělísek ve skrubru. .

f/ Test na absorbování energie

Tento test byl proveden s růzxýfa ' materiálem pěnového typu s uzavřenými buňkami, za účelem stanovení hodnot absorbované energie. Statický test v podstatě spočívá ve spouštění ocelových kuliček známé hmoonossi ,na plochou fólii z iaatriálu, který má být testován. Kinetický test byl proveden s tavenými kulovitými kontaktními tělísky z různých maatriálů. Kinetický test spočívá v tom, že se spouští - tavená kontaktní tělíska ze stanovené výšky na známý povrch z pevného mea-tridlu, přičemž se měří výška odrazu každého vzorku. Tavené kuličky, použité v tomto testu,měly jmenovvtý průměr 4,45 cm. Jmennoité hustoty testovaných mmaeriálů jsou souhrnně uvedeny v tabulce IV.

Násseddjící tabulky uvádějí souhrnně výsledky výše uvedených testů, přičemž ^symboly S, Μ, H a VS uváděné v těchto tabulkách značí různé typy kommrkovvtě vypěněného kuličkovítého polyvinylchloridu na- povrchu s tenkým povlakem z nevypěněného polyvinylchloridu.

Tabulka I

Hodnoty stlačitelnosti

Surovina	Průměrná plocha průřezu válce (cm2)	Závaží potřebné na stlačení výšky vzorku o 25 % (kg)	Pevnost v tlaku (kPa)
S	6,360120	2,20025	36,15 ·
VS	6,208062	2,10025	34,00
M	6,216188	5,140186 '	82,80
H	6,000547	10,753763	176,55

Měření velikosti pórů vzorků předem vybraných bylo provedeno tak, jak je uvedeno v odstavci b/ velikosti pórů. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce II.

Tabulka II

Hodnoty velikosti pórů

Surovina Rozměry póru průměrná hodnota (nm)

H . ·2 430,3

Poznámky: tenká slupka, větší vrstva buněk pod

M 2 208,3

Poznámky: malé prodloužení póru blízko slupky.

vrstvě. U středu rovnoměrná velikost

Ηοζίϋζζί (nm) Tloušlka slupky . (průměr)

1,323,3 až 2 900,3 939,6 slupkou, velmi malé buňky ve středu.

660,4až 5 265,4 446,3

Větší nepravidelně tvarované buňky v další a tvar buněk.

S 1 380,4 561,3 až 2 862,6 603,4

Poznámky: rovnoměrná vnější slupkav blízkosti tenké vrstvy drobných buněk - dále velmi velké buňky, střed měl menší buňky než okolí. ·

VS

709,8

614,8 až 3 7H,5 764,5

Poznámky: tenká slupka - tlustá vrstva drobných buněk - dále velké buňky tvořící zbytek průřezu.

Hustota kontaktních tělísek byla stanovena podle výše uvedeného testu pro stanovení hustoty. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce III.

Tabulka III

Hutota kontaktních tělísek

Surovina

Jmenovitý průměr (cm)

H

M

S

VS duté propylenovv'kuličky pěnový propylen

5,08

3,81

4,445

3,81

Huutota tělísek (g/cm3)

0,100

0,132

0,200

0,225

0,198

0,228

0,171

0,059

Při dalším·zjišocvání vlastností pěnového pryskyřicovitého polymerického materiálu s uzavřenými buňkami, který je vhodný k přípravě kontaktních tělísek nebo ma^ic s vnitřní strukturou ve formě, kdy je potažen polypropylenem nebo jiným materiálem, · byl proveden test na absorpční energii způsobem, jenž byl již dříve popsán. Výsledky tohoto testu na absorbor vání energie jsou uvedeny v následující tabulce IV.

Tabulka IV

Zkouška na absorbování energie kontaktními tělisky

A. Kinetický test byl proveden při teplotě · 23,2 °C.

(Test obsahuje spuštění ocelových kuliček známé hmoonnoti na zkoušené vzorky.)

Testovaný mo^eišl	Odraz (cm)	Statický· odraz (%)
H	21 ,59	28,3
M	17,06	23,1 .
S	27,62	36,3
VS	36,10	50,0

B. Statický test byl proveden při teplotě 21,7 °C. Test sestával ze spouštění kontakt-

ních tělísek z konstantní výšky, · přičemž byl měřen	odraz.
Testovaný	Joennvitá	Odraz	Kinetický
mat^e^i^ál	hustota	(cm)	odraz (%)
	(g/cm3)
Vinylový pěn.
H oaatriál	0,132	23	29,5
Vinylový pěn.
M moatriál	0,201	17	21 ,8
Vinylový pěn.
S ma^ridl	0,198	17	21 ,8
Vinylový pěn·.
VS mať^e^iál	0,229	15,5	19,9
Dutý polypro-
' pylen	0,171	54	69,2

Životnost různých kontaktních tělísek z vypěněného materiálu s povlakem z nevypěněného materiálu nebo bez povlaku, tj. odolnost kontaktních tělísek к opotřebování, je graficky vyhodnocena na připojeném vyobrazení. Je na něm vyjádřeno zmenšení plochy povrchu kontaktních tělísek v závislosti na době, po kterou byly v provozu používány. Na výkrese jsou zakresleny křivky 1 až 7, vyjadřující životnost kontaktních tělísek z těchto materiálů:

duté polypropylenové kuličky vypěněné polyvinylchloridové kuličky druh VS s povlakem 2,5 mm, vypěněné polyvinylchloridové kuličky druh VS s povlakem, vypěněné polyvinylchloridové kuličky druh M, vypěněné polyvinylchloridové kuličky druh M s upravenou tloušíkou povlaku, vypěněné polypropylenové kuličky bez povlaku a vypěněné polyvinylchloridové kuličky druh H s povlakem.

Při uvedeném testu bylo zjištěno, že jedna provozní hodina v přístroji, ve kterém byla prováděna zkouška za sucha, je ekvivalentní 10 hodinám ve skrubru s pohyblivým fluidním ložem při standardních provozních podmínkách.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že byl zkoušen různý pěnový polymerický pryskyřicový materiál, jako materiál pro kontaktní tělíska, v urychleném testu na opotřebovávání za sucha po dobu 8 000 hodin kontinuálního provozu až do stavu, kdy pokles povrchové plochy byl menší než 45 % a zmenšení průměru bylo menší než 25 %. Při použití dutých polypropylenových kulovitých částeček bylo zjištěno, že po 400 provozních hodinách se jejich stěny staly tak slabé, že se začaly rozpadávat během dalšího testování. Tím byly vyřazeny jako materiál nevhodný pro kontaktní tělíska. Jako nejvhodnější materiál pro přípravu kontaktních tělísek byl nalezen pěnový polyvinylchlorid druh VS s uzavřenými buňkami ve tvaru kulovitých částeček s povlakem 0,00254 mm silným nevypěněného polyvinylchloridu. Takováto kontaktní tělíska mají prodlouženou životnost, takže mohou snadno splňovat požadavek

000 hodin kontinuálního provozu.

. Druhým nejvýhodngjším materiálem pro přípravu kontaktních tělísek je pěnový polyvinylchlorid druh VS s uzavřenými buňkami ve tvaru kulovitých částic s povlakem, který vznikne při tavení kulových částeček. Slupka má přitom tloušlku v rozmezí od 0,00508 do 0,0508 mm.

Třetím nejvýhodnějším materiálem pro přípravu kontaktních tělísek je pěnový M a S polyvinylchlorid s uzavřenými buňkami ve tvaru kulovitých částic. Takto získaný pěnový polymerický pryskyřicový materiál s uzavřenými buňkami byl použit jako materiál schopný pro výrobu kontaktních tělísek pro skrubr s pohyblivým fluidním ložem.

Ze získaných výsledků, jež jsou z prováděných, pozorování uvedeny na připojeném grafu, bylo potom možno se odvolat na tabulky I až IV s fyzikálními vlastnostmi různých druhů kontaktních tělísek. Bylo možné určit přijatelný pěnový polymerický pryskyřicový materiál v udaných hranicích jeho fyzikálních vlastností, jenž by byl vhodný pro přípravu kontaktních tělísek. Z výsledků zde uvedených bylo zjištěno, že tento polymerický pryskyřicový materiál musí mít uzavřené buňky a jeho hustota musí být mezi 0,161 g/cm^ a 0,322 g/cm3. Pevnost v tlaku v rozmezí 7,03 až 56,24 kPa, odolnost na opotřebování větší než 8 000 hodin, vztaženo na přijatelný pokles povrchové plochy o asi 45 %, a koeficient absorpce energie vyjádřený jako procento statického odrazu v rozmezí 30 % až 75 %·

Dále se jeví jako výhodné, jestliže průměrná velikost pórů pěnového materiálu je menší než 2,28 ^m a je rovněž výhodné, když v tomto materiálu jsou póry s velikostí v rozmezí od 0,508 do 0,762 ^m.

Je důležité poznamenat, že důvod pro použití pěnového materiálu nebo materiálu s matricovou strukturou s uzavřenými buňkami oproti druhu materiálu s otevřenými buňkami spočívá v tom, že každá z buněk v pěnové struktuře je uzavřená nebo celistvá, takže znemožňuje kai polině, aby pronikala do kontaktního'tělíska. Toto pronikání kapaliny je nežádoucí z toho důvodu, že kontaktní tělíska se brzy stávají nasycenými, přičemž se zvyšuje jejich hustota do takové · míry, že dosáhne hodnot ležících, nad·požadovanou nejvýhodnějŠí hranicí intervalu hustoty. Na druhé straně struktura s uzavřenými buňkami zabraňuje absorpci kapaliny a tím zabraňuje tomu, aby docházelo ke značným změnám v hodnotách hustot, i když se za horších podmínek může stát, že se vnější vrstva uzavřených buněk obrousí·a·stěny buňky se prolomí, což způsobuje zvětšení vnějšího povrchu, ovšem nenastane proniknutí kapaliny do struktury. Jestliže se použijí takové matteiály, jako je pěnový polyuretan, který je znám jako matt-eiál s otevřenými buňkami, dojde k absorbování kapaliny, což zabrání kontaktním těissůto, aby se pohybovala směrem vzhůru při normálně stanovené rychlosti toku plynu. A takto, jakkoliv se vyhneme nežádoucímu opotřebování kontaktních tělísek,·je cíl postupu·v kontaktní věži s pohyblivém ložem zmařen. ’ .

Je nutno dále pozncmenna, že optimální kontaktní tělísko se připraví z pěnového materiálu pryskyřicovitého a polymerového charakteru s uzavřenými buňkami, jež je potažen vrstvou o tloušlce přibližně 0,0254 mm z nepěnového polypropylenu. Z výsledků uvedených v grafu je zřejmé, že duté polypropylenové částečky kulovitého tvaru jsou přijatelné k p^uužití v období prvních hodin provozu. Potíže dále nebol během probíhajícího procesu se stěny dutých kulovitých částeček stávají tenké, takže vznnkají ve stěnách kontaktních tělísek díry a kapalina, přiváděná do skrubru, může vstupovat do kontaktních tělísek a zaplňovat je. Při tom hodnota hustoty se značně odchyluje od přijatenného rozmezí, což způsobí to, že kontaktní tělíska padají ke dnu skrubru a znemooňuuí efektivní funkci přístroje. Roztoky, jež způsobuuí zeslabení dutých polypropylenových kulových · částeček, jsou proto nepoužitelné, protože duté polypropylenové částečky potom okamžžtě ncbývatí hodnot hustoty, která leží vně přijatenného rozm^eí. Takto by kulovité částečky nevytvooily pohyblivé lože při počátku provozu. Výhodně jsou uzavřené·buňky pěnového polymerického pryskyřicového materiálu povlečeny vrstvou o síle 0,0254 mm z polypropylenu, čímž se dosáhne výhod, jako jsou houževvntost polypropylenu a absorpční kapaccta energie pěnového maaeriálu s uzavřenými buňkami.

Výsledkem je neobyčejná odolnost na opotřebení kontaktních tělísek, jestliže se jich použije ve skrubru s pohyblivým fluicniím ložem. Ačkooiv přesné příčiny pro takovouto dlouhou dobu opotřebovávání kontaktních tělísek, při pouužiLí ve skrubru · s pohyblivým ložem, nejsou zcela vysvětleny, předpokládá se, že kontaktní tělíska s polypropylenovou slupkou maj houievnntost, jež odolává vrubům, rýhám a obrušování a dále tato slupka přenáší·energii z vnějšího povrchu do uzavřených buněk pěnového materiálu a mařic buněčných stěn, přičemž v každé z nich dochází k vibracím a absorbování a rozptylování přenesené energie. Tákto je kinetická energie, která· se přenáší do kontaktních tělísek obrušováním těchto kontaktních tělísek s podobnými tělísky nebo se stěnami kontaktní zóny, rozptylována vibračním pohybem stěn vnitřních uzavřených buněk. Tímto způsobem působí pěnový pryskyřicový po lomnický materiál s uzavřenými buňkami jako pohlcovač energie, přičemž se kinetická energie rozptyluje ve formě · vibračního pohybu spíše, než by nastalo rozrušování stěn buněk, tj. rozrušení stěn buněk na vnějším povrchu kontaktních tělísek.

AAčkliv je polypropylen nejvýhodnějším materiálem k povlečení kontaktních tělísek, mohou být použity i jiné polymerické pryskyřicovité m^Ct^]?iály k ·vytvoření povlaku na jádru z pěnového pryskyřicovitého polymerického matriálu s uzavřenými buňkami. je možné vycházet z pěnového · polymerovaného polyvinylchloridu s uzavřerými buňkami ve tvaru kulovitého jádra t opattit ho povlakovou slupkou z pryskyřicovitého po^ví^lch-ori-du, která má tloušlku v rozmezí 0,00508 mm až. 0,508 mm,· čímž vznikne požadované kontaktní tělísko.

Toto kontaktní tělísko musí mít samozřejmě fyzikální vlastnosti, jako je hustota, pevnost v tlaku, odolnost nc opotřebení c absorpční koeficient v hranicích uvedených · výše a tyto vlastnosti jsou rozhodující pro to, aby byla tato tělíska vhodná jako kontaktní tělíska ve skrubru ' s pohyblivým ložem. Daaší polymerické rnaaeriály pryskyřicovitého typu, které mohou být použity jako povlakové maatriály, zahrnují polyetylén (obojího druhu s vysokou i nízkou hustotou), . polyamidy, polyestery, polystyren, různé polybutadieny a kopolymery různých dvou nebo více látek.uvedených výše. Podobně jako polymerického pryskyřicovitého maatriálu, vhodného k přípravě kontaktních tělísek, buč potaženého, nebo bez povlaku, může být použito polyetylénu (obou druhů, s vysokou i nízkou hustotou), polyamidů,·polyesterů, .polystyrenu, ·polyvinylchloridu, různých polybutadienů a kopolymerů dvou nebo více látek, uvedených'výše.

* Dále je možné použít jako maaeriálu pro jádro kontaktního tělíska polymerického pryskyřícovitého maaeriálu s otevřenými buňkami, jako je například polyuretan v pěnovém stavu, čímž vzniknou kontaktní tělíska, která mej fyzikální vlastnosti stejné, jak již bylo uvedeno výše, a které jsou rozhod^uící pro pouuíií. Tato kontaktní tělíska nelze však použít v případě dlouhých provozních dob v kontaktoru, nebol jejich vnější povlak se zcela .. opotřebuje, jak jií bylo vysvětleno dříve. Konnaktní tělíska absorbují kapalinu a·jejich hustota se natolik zvýší, že to zabrání jejich pohybu směrem .vzhůru, takže funguje pouze část pohyblivého lože. Povlakový maaeriál může být v některých případech jiný než polymerický pryskyřicovitý m^teiá!. Naap^klad může být vhodné za jistých okoonootí pouužt · částečně ipolymerického pryskyřicovitého matteiálu, · jako . je teflon,. k vytvoření povlaku na kontaktních tělískách.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁL.eZu

1. Fluidní kontaktní tělísko pro pouužtí · ve věži s.pohyblivým ložem pro kontaktování plynů s · kapalinami, vyznaauuící se tím, že je vytvořeno z vypěněného polymerního·maatriálu s·uzavřenými buňkami, jehož hustota se pohybuje v rozmezí 160 až ·320 kg/m3 a·pévnost v tlaku v rozmezí 6,9 až 54,9 kPa, a je povlečeno na povrchu nevypěněrým polymerním mmaeriálem o molekulové hmoonnoti 500 000 až 1.000·000 g/gmol. _:
2. Fluidní kontaktní tělísko podle bodu 1, vyznaauúící se tím, že vypěněným polymerním mmaeriálem je polyvinylcHlorid.
3. Fluidní kontakaní tělísko podle bodu . 1 nebo 2, vyzn^č^ící se tím, že povlakovým mmaeriálem je polyvinylcHlorid.
4. Fluidní konaakaní tělísko podle bodu 3, vyznnačž:lLCÍ se tím, že polyvinylchloridový povlak je 0,05 až 0,5 mm tlustý.
5. Fluidní . kontaktní tělísko podle bodu 1 nebo 2, vyznnauuící se tím, že povlakovým mmaeriálem je.polypropylen.
6. Fluidní kontaktní tělísko podle bodu 5, vyznaauuící se tím, že polypropylenový'po-, vlak je 0,254 mm tlustý.