CS200097B1

CS200097B1 - Netkaná textilie

Info

Publication number: CS200097B1
Application number: CS787326A
Authority: CS
Inventors: Karel Tesar
Original assignee: Karel Tesar
Priority date: 1978-11-10
Filing date: 1978-11-10
Publication date: 1980-08-29

Description

Vynález ee týká výroby not anýoh textilii, k jejich! výrobě ee používají vlákna dvou polymerů, tj. vloejoderná vlákna polyetylénu-polypropylenu, polypropylenu-polyamidu nebo polyamiduopolyeeteřu, ve omlel e jinými druhy vláken a to jak etřlžovými, tak taká druhotnými vlákennýml aurovinami.

Z vlákennýoh surovin ee mohou vyrábit různé druhy netkaných textilií, jedno nebo vícevrstvá a to ve formt rouna, vpiohovaná textilie, připadni proplétaná textilie. Vlcejaderná vlákna zde vytváří epojujlol složku, takže odpadá nákladná úprava pomoci různýoh termoplastických disperzi nebo termopleetiokýoh prážků. Dosud se vyrábí celá lkála různých typů netkanýoh textilii z různýoh vláken, případná jejloh smlsl, vlétni využívání vláken druhotných. Na různá druhy netkanýoh toxtilil ae používá toohnlka vpichování, proplétáni, ^ťomooi tlohto výrobnloh poatupů ae provádí meohanioká zpevnění ze účelem zleplonl mechanloko- fyzikálních vlastnosti. »*ro výraznijll zleplonl ee používají úpravy pomooi disperzi, latexů, termoplastů v prážku apod. Jo rovnlž známi použití bikomponontnlch vlákon na pojloí úáoly, přičemž jaou tato vlákna dllana na dvl poloviny tj. jedna polovina vláken s nížil teplotou máknutí- pojioi, druhá polovina vláken nepojící, s vylál teplotou mAknutí, připadni yjlůkno zvaná Jádro-pláll, kde pláži má pojlol álázkzosti. U tlohto typů vlákon vznikají vazebná, tj, apojujíoí mleta při tepelném zpracování tam, kde Ja nížil teplota miknuti, čimž vzniká velká množství pojíoloh míst,oož způsobuje přilil vysokou tuhost výrobku a z toho plynoucí

200 007

200 097 nevýhodná vlastnosti, jako papírový omak, náchylnost k psaní vlivem posuvu o jiné materiály apod.

Všechny tyto nevýhody jsou odstraněny pomocí vícejaderných vláken, kde jsou jednotlivé filamenty vláken různých polymerů různorodě rozloženy v celém průřezu vlákna, takže na obvodu vznikají různá vazební místa, jako vlákno-vlákno, vlákno-tavenina, tavenina-tavenina. Tento způsob je možný pouze při nahodilém uspořádání vlákenných filamentů různě rozložených na povrchu.

Z vícejadrných vláken, případně z různých směsí s jinými vlákny se připraví míšením směs vláken, přičemž obsah vícejaderných vláken se pohybuje od 5 do 100 % hmot. a od 0 do 95 % hmot. jsou vlákna jiného původu, vždy však takóvá, která snášejí teplotu zpracováni pro vicejaderná vlákna. Rozdělení jednotlivých polymerů ve vícejaderném vlákně se může měnit, čímž se mění i pojící vlastnosti.

Obvyklé jsou například následující poměry :

30	%	hmot. složky	3	nižší	tavitelností,
70	%	hmot. složky	s	vyšší	tavitelností,
50	%	hmot. složky	s	nižší	tavitelností,
50	%	hmot. složky	3	vyšší	tavitelností,
TO	%	hmot. složky	3	nižší	tavitelností,
30	%	hmot. složky	S	vyšší	tavitelností.

Vlákenná směs se zpracovává na mykacích strojích, případně rounotvořících strojích.

Ve většině případech následuje další mechanické zpevnční vpichováním, případně proplétáním nebo kombinací obou těchto způsobů. Lze však zpracovávat i samotné rouno tak, že rouno o určité hmotnosti je vedeno přes infra pole nebo do tunelového sušicího stroje.

U vláken obsahujících pojící složku polyetylén v rozmezí teplot 110 až 130 °C, u vláken obsahující pojící složku polypropylen při teplotě 160 až 170 °C.

Získá se výrobek s dostatečnou pevností a dokonalou pružnosti, který se dá použít v oděvní týnobě, v nábytkářském průmyslu, při výrobě automobilů apod.

V případě vpichovaných textilií se vyrobené rouno přivádí do vpichovaciho stroje. Zde je možné provádět jednak předvpichování s počtem vpichů cca 20/cm², případně vpichování s počtem vpichů až 250/cm . Při vysokém počtu vpichů se zpracovává textilie jedno i více vrstvá v hmotnosti 600 až 2000 g/.m? Při přípravě proplétaných textilií se může proplést rouno a nebo se rouno vpichuje a následně proplétá v různých vazbách.

Všechny textilie, které byly mechnicky zpevněny se tepelně upravují v infra poli nebo na 1 až 3 bubnovém sušicím stroji, v tunelové sušárně apod., po dobu 1 až 7 minut.

Podle typu výrobku se vlcejaderné vlákno na podkladě polyetylenu-polypropylenu.polypropylenu-polyamidu, polyamidu-polyesteru používají v různých jemnostech, např. od 4 do 50 dtex, v délce 60 až 120 mm, s tažností 80 až 250 %, počet obloučků 1 až 7.

Příklad 1

Pro výrobu rounových textilií se použije např. vlcejaderné vlákno na podkladě polyesteru, polypropylenu, polyetylénu v jemnosti 6 dtex, v množství 10 až 20 % hmot. Jako

200 097 další vlákna se mohou použít jak střížové materiály, tak druhotné suroviny. Střížová vlákna se používají především pro oděvní účely, druhotné suroviny různého původu jako výplňkové materiály. Směs dokonale promísených vláken se přivádí do nakladače mykacího· stroje nebo rounotvořícího ostroje. Vyrobí se rouno v hmotnosti 50 až 500 g/m , které se tepelně upravuje při teplotě 110 až 170 °c, po dobu 1 až 7 minut. ^ťo tepelné úpravě následuje navíjení rouna na požadované délky a výrobek se adjustuje.

Příklad 2

Pro výrobu technických vpichovaných textilií se použijí vlákna vícejaderná v obsahu 5 až 20 % hmot. a 80 až 95 % hmot. vláken druhotného původu.Při výrobě rouna následuje vpichování s počtem vpichů 20 až SO/cm“* a poté tepelná úprava při teplotě 110 až 170 °C, po dobu 1 až 7 minut. Vyrobený plošný útvar má vynikající vlastnosti pevností a dobré tepelně izolační vlastnosti, takže se dá použit jako podklad pro podlahy textilní, pryžové, z polyvinylchloridu nebo jako tepelně izolační materiál v různých průmyslových oborech. Textilie o hmotnosti 40 až 180 g/m se dají použít pro různé průmyslové čištění v domácnostech.

Příklad 3

Vícejaderná vlákna se dají velmi dobře použít pro výrobu tzv. samopojitelných podlahových textilií, a to jak vpichovaných, tak proplétaných, ^ro výrobu vpichovaných podlahových textilií se vyrobí tato textilie jako jedno případně dvouvrstvá. '

U jednovrstvých podlahových textilií se připraví směs vlákna vícejaderných např. polyetylen-polypropylen, v obsahu 30 až 40 % hmotnosti v jemnosti 6 až 5 dtex a 60 až 70 % hmot. vláken polypropylenových nebo jiných syntetických vláken v jemnosti 15 až 50 dtex.

Z dokonale promfsené směsi se připraví rouno, které se ypichuje až na 150 až 250 vpichů/ cm^ a poté se provede tepelná úprava po dobu 1 až 7 minut, při teplotě 110 až 170 °C podle 2 druhu použitého vlákna. Výsledná hmotnost je v rozmezí 600 až 1500 g/m .

Při výrobě dvouvrstvé podlahové textilie se připravuje dvojí směs, a to pro výrobu lícní vrstvy, kde se přidává 30 až 40 % hmot. vícejaderných vláken a zbytek výrobku lícní vrstvy tvoří jiná syntetická vlákna v obsahu 60 až 70% váhových v jemnosti 15 až 50 dtex.

Rouno se připraví na mykacím stroji nebo rounotvořocím stroji a vpichuje se na vpichova2 2 cím stroji s počtem vpichů do 60/cm . Hmotnost tohoto útvaru je v rozmezí 300 až 600/m .

Pro výrobu rubové části se připraví směs s obsahem 30 až 40 % hmot. vícejaderných vláken stejného složení jako pro lícní vrstvu a 60 až 70 % hmot. různých vláken druhotného původu.

Z této směsi se připraví vpichovaná textilie v hmotnosti 600 až 1000 g/m , počet vpichů 2 až 100/cm . Lícová a rubová vrstva se vzájemně spojují vpichováním na vpichovacím stroji o ‘ n počtem vpichů 100 až 200/cm . Následuje tepelné zpracování při teplotě 110 až 170 C po dobu 1 až 7 minut.

Získá se podlahová textilie, která má lepši odolnost v oděru, lepši stabilitu proti tradičně vyráběným podlahovým textiliím a navíc je výroba cca o 20 % levnější, protože odpadá použití pojících prostředků a náklady na sušení a průběh polykondenzační reakce.

200 097

Příklad 4

Za použití vícejaderných vláken se vyrobí tzv. barevná vzorovaná podlahová textilie, která je dvou až třívrstvá. Nejprve se připraví dvě různobarevné vpichované vrstvy o hmot□ o nosti 150 až 500 g/m . Počet vpichň 40 až 160/cnT. Každá vrstva obsahuje 30 až 40 % hmot. vláken vícejaderných a 60 až 70 % hmot, jiných syntetických vláken. Jednotlivé vrstvy se vzájemně spojuji na vpichovacích strojích vačkovou hřídelí, která umožní vytvoření vzoru na povrchu, pretože se používají dva různobarevné plošné útvary nebo se provádí vpichování do speciálně osazených desek, které rovněž vytvoří barevný vzor na povrchu. Další vpichování se provede na vpichovacím stroji těžší konstrukce, kde se zvýši počet vpichů a provede porovnání vláken. V případě, že.se vyrábí tento druh podlahové textilie jako třívrstvé, připraví se stejným způsobem třetí vrstva se stejným obsahem vícejaderných vláken jako u lícní vrstvy, tj. 30 až 40 % hmot. a zbytek tj. 60 až 70 % vláken druhotných. Z této směsi 2 2 se připraví vpichovaná textilie o hmotnosti 300 až 900 g/m , s počtem vpichů 40 až 80/cm .

o

Třetí vrstva se spojí s barevně vzorovanou vrstvou vpichováním 100 až 200/cm . Následuje tepelná úprava při 110 až 170 °C.

Příklad 5

Pomocí vicejaderných vláken se dají připravit i plasticky vzorované podlahové textilie. Oo této směsi se přidává 30 až 40 % hmot. vícejaderných vláken a k nim se přidávají další druhy syntetických vláken v obsahu 60 až 70 % hmot., v jemnosti 17 až 150 dtex, délka 60 až 120 mm. Vícejaderná vlákna jsou v jemnosti 6 až 60 dtex. Z těchto vláken se přio praví směs, rouno a vpichovaný plošný útvar, ktorý má 60 až 170 vpichů/cm , v hmotnosti 2 od 500 do 1 200 g/m . Následuje vpichování na speciálním vpichovacím stroji, který má osazeno jehelné pole vidličkovými jehlami a na tomto stroji se vytváří na povrchu strukturální vzor. Pro tuto výrobu se dá použít i vzorové osazení vidličkových jehel v deskách normálního vpichovaclho stroje. Podlahová textilie se tepelně upravuje při 110 až 170 ®C. Při této výrobě, je odstraněna speciální úprava a navíc se za použití vicejaderných vláken podstatně zvýrazni plastický povrchový vzor a podlahovina má lepší vzhled.

Příklad 6

Ze msěsi 10 až 40 % hmot. vícejaderných vláken a 60 až 90 % hmot. vláken jiného původu, včetně vláken druhotných se připraví proplétaná textilie, která po tepelném zpracování, jako v předchozích případech, slouží jako textilie dekorační, podlahová, obkládací, izolační, výplnková apod.

U všech netkaných textilií, které jsou popsány v příkladech 1 až 6, odpadá nákladná t

úprava pomocí různých termoplastických pojidel, odpadá nákladné odpařování vody, znečiátování ovzduší a pracovního prostředí, 'oužití vícejaderných vláken umožní vyrábět celou škálu nových textilií se zlepšenými mechanicko-fyzikálními vlastnostmi, s nižšími výrobními náklady a s vyšší produktivitou práce.

Claims

Netkaná textilie, pojená nízkotavitelnou složkou vlákna, vyznačující se tím, že obsahuje 5 až 100 % vícejaderných vláken, kde jsou na obvodu vlákna rozmístěny fibrily rozdílné tepelné tavitelnosti a 0 až 95 % hmot. vláken jiného původu např. vláken přírodních, syntetických, chemických a vláken druhotných, přičemž tato vlákna mají vyšší teplotu tavitelnosti než nl7kotavitelná složka vícejaderných vláken.