CS198214B2 - Sušicí zařízení pro vysoušení píděného materiélu, zejména potištěných archů papíru - Google Patents

Description

Vynález se týká sušicího zařízení pro vysoušení plošného materiálu, zejména potištěných archů papíru, vycházejících z potiskovacího stroje.

Jsou známa súšicí zařízení pro vysoušení plošných materiálů, která jsou umístěna za potiskovacími stroji a mají vysoušet archy papíru, které byly v potiskovacím stroji opatřeny nánosem tiskové barvy. Je však také známa skutečnost, že potištěný materiál, sušený v těchto známých sušicích zařízeních působením proudu teplého vzduchu nebo infračervenými paprsky, mění v průběhu sušení svoje rozměry a svůj tvar, protože při průchodu tímto sušicím zařízením ztrácí příliš mnoho své vlastní vlhkosti, která přechází do sušicího vzduchu a je odváděna mimo zařízení.

Po vysušení v zahřívacím pásmu sušicího zařízení přichází potištěný plošný materiál do ochlazovaeího pásma sušicího zařízení, v němž se na povrch archu papíru přivádí proud chladného vzduchu, majícího teplotu rovnou teplotě okolního prostředí.

Je vcelku zřejmé, že při ohřátí okolního vzduchu na teplotu ohřívacího vzduchu, který se potom přivádí na povrch vysoušeného plošného materiálu, má ohřívací vzduch velmi malou relativní vlhkost a při svém působení na plošný materiál nevysouší pouze tiskovou barvu, ale odebírá také vlhkost z plošného materiálu, kterým je nejčastěji arch papíru, a který má poměrně vysokou relativní vlhkost. Proto je zřejmé, že vysoušený papír musí nutně při průchodu známými vysoušecími zařízeními ztrácet podstatnou část své vlastní vlhkosti a předávat ji do přiváděného ohřátého sušicího vzduchu, takže v průběhu sušení dochází ke Smršťování archu papíru a ke změnám jeho rozměrů. Tato okolnost podstatně snižuje kvalitu dohotovených výrobků a je proto třeba vyřešit takové sušicí zařízení, ve kterém by bylo zamezeno ztrátám vlhkosti plošných útvarů, způsobeným uvolňováním vlhkosti do vysousecího a zahřívacího vzduchu, ve kterém by se sušila pouze nanesená tisková barva, jedno z takových známých sušicích zařízení, které mělo odstranit uvedené nedostatky dříve používaných sušicích procesů, obsahovalo prostředky pro zvyšování vlhkosti sušeného plošného materiálu v sušicím a zahřívacím pásmu na hodnotu, která by odpovídala nebo alespoň přibližně odpovídala původnímu obsahu vlhkosti, což se mělo zajistit tím, že se zvýšila podstatně vlhkost sušicího vzduchu a prostředí v zahřívacím pásmu. Jiné známé zařízení obsa198214 huje prostředky pro dodávání vlhkosti do ‘ archů papíru v ochlazovacím pásmu, aby se tak vyrovnala ztráta vlhkosti, vzniklá v zahřívacím pásmu. V praxi se však ukázalo, že přivádění velkého množství vlhkého vzduchu k archu papíru je obtížné, zejména má-li být dodávána vlhkost v takovém množství, aby papír byl schopen absorbovat potřebnou část, o kterou přišel v průběhu zahřívání v zahřívacím pásmu. Při praktickém provedení takového zařízení by musela být délka ochlazovacího pásma spolu s přídavnými prostředky ke zvyšování vlhkosti papíru příliš velká a dosahovala by přibližně dvojnásobku ' délky konvenčních sušicích zařízení, která nejsou opatřena prostředky pro dodatečné dodávání vlhkosti do sušených předmětů.

Navrhované přivádění vzduchu s vlhkostí, odpovídající nebo alespoň přibližně odpovídající vlhkosti sušených předmětů, kterým by se mělo zabránit přechodu vlhkosti ze sušených předmětů do zahřívacího vzduchu, se ukázalo příliš složitým a spojeným s celou řadou problémů. Vlhkost obsažená v ohřátém vzduchu je ještě doplněna parami rozpouštědel tiskových barev a je proto tak vysoká, že při snížení teploty dochází okamžitě ke kondenzaci par, přičemž k této kondenzaci dochází nejvíce v odpadní trubce, kterou opouští zahřívací vzduch zahřívací pásmo. Aby se tento nepříznivý jev odstranil, bylo by třeba zahřívat odpadní trubku na teplotu vnitřního prostředí sušicího zařízení, přičemž ke kondenzaci by stejně docházelo mimo zahřívací pásmo.

Použití vlhkého vzduchu tedy nestačí zajistit dobrý výsledek a konečný efekt je horší než při použití suchého vzduchu. Tento praktický výsledek ještě není ve všech podrobnostech zcela objasněn, protože zůstává skutečností, že vlhký vžduch má vyšší bod přeměny než suchý vzduch, a proto by měla být vysoušeči schopnost vlhkého vzduchu prakticky stejná jako u suchého vzduchu. Základním důvodem, proč nebyl vlhký vzduch dříve používán v zahřívacím pásmu sušicího zařízení byla skutečnost, že vlhký vzduch má mnohem větší tepelný obsah než suchý vzduch a má-li být vlhký vzduch s velkým tepelným obsahem vypouštěn přímo do ovzduší, pak to znamená příliš velké energetické ztráty.

Z těchto důvodů je zřejmé, že řešení navrhující použití vlhkého vzduchu v zahřívacím pásmu sušicího zařízení je spojeno s řadou obtíží.

Je také známo sušicí zařízení, které je zaměřeno jna snížení spotřeby sušicího tepla a které je tedy opatřeno prostředky pro opětné získávání části tepla ze sušicího vzduchu, odváděného ze sušicího zařízení.

Současné potiskovací stroje, které mohou pracovat velkou rychlostí, vyžadují pro zabezpečení plynulého provozu a plynulého odebírání potištěných materiálů mnohem výkonnějších sušicích zařízení. Protože sušicí vzduch do sebe pohlcuje nejen vlhkost, ale také výpary, uvolňující se z tiskových barev, nemůže být znovu použit v sušicím , zařízení a musí se odvádět.

Aby se zachovalo co nejvíce tepelné energie pro další použití a snížila se její spotřeba, je třeba zařízení opatřit prostředky, které by byly schopny odebrat z odpadního vzduchu co nejvíce tepla a předat je čerstvému sušicímu vzduchu, který by byl pomocí takových prostředků přédehříván, aniž by ovšem předávání tepla probíhalo smícháváním teplého odpadního vzduchu s čerstvým vzduchem, jako tomu bylo u zňámých zařízení.

Má-li být v zahřívacím pásmu nebo v několika zahřívacích pásmech sušicího zařízení využito vlhkého vzduchu, pak je třeba převést co největší množství energetického obsahu použitého vzduchu do čerstvého vzduchu, určeného pro následující sušicí operaci. Zejména to znamená, že vlhkost obsažená ve vzduchu použitém v předchozí sušicí operaci bude převedena do vzduchu, určeného pro následující sušicí operaci.

Nedostatky dosud známých sušicích zařízení jsou do značné míry odstraněny sušicím zařízením podle vynálezu, určeným zejména pro vysoušení potištěného materiálu, vycházejícího z potiskovacího stroje, zejména potištěných archů papíru, sestávajícím ze zahřívacích pásem pro zahřívání a vysoušení potištěného materiálu, z chladicích pásem a z dopravních prostředků pro dopravu potištěného materiálu, procházejících celou délkou sušicího zařízení, přičemž zahřívací pásma obsahují přívodními ústrojími pro přivádění sušicího vzduchu a ohřívacími ústrojími pro ohřívání přiváděného vzduchu a ochlazovací pásmo je opatřeno přívodem chladicího vzduchu. Podstata sušicího zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že sušicí a zahřívací pásma jsou opatřena zvlhčovacím ústrojím pro zvlhčování zahřívacího vzduchu, spojeným s regulačním ústrojím pro ovládání zylhčovacího ústrojí v závislosti na vlhkosti sušicího vzduchu v zahřívacích pásmech, které je opatřeno čidly pro snímání hodnoty vlhkosti vzduchu uvnitř sušicího zařízení a v jeho bezprostředním okolí. Podle jiného výhodného provedení vynálezu je zvlhčovači jednotka sušicího a zahřívacího pásma tvořena skupinou zvlhčovačů, z nichž každý je spřažen s elektronickým ovládacím ústrojím pro. ovládání své činnosti. První z obou čidel pro snímání vlhkosti vzduchu je umístěno v prostoru obklopujícím sušicí zařízení a druhé čidlo je umístěno uvnitř sušicího zařízení pro ovládání jednotlivých zvlhčovačích jednotek v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu, obklopujícího sušicí zařízení. Podle jiného význaku vynálezu je před prvním ohřívá1

Β cím tělesem zahřívacích pásem umístěn výměník tepla, opatřený soustavou buněk, vyplněných zčásti materiálem pohlcujícím teplo a vlhkost ze vzduchu. Výměník tepla je opatřen podle posledního význaku vynálezu otočným bubnem s mřížovou výplní, jejíž jednotlivé buňky jsou na svých plochách nebo mezi svými stěnami opatřeny materiálem, pohlcujícím vlhkost z procházejícího vzduchu.

V sušicím zařízení podle vynálezu dochází k vysoušení potištěného papíru nebo jiného plošného materiálu jen do té míry, aby bylo možno s potištěným archem papíru dále manipulovat a přitom aby papír neztratil tolik své vlhkosti, zejména ze svých povrchových vrstev, že by to bylo příčinou deformace archu, jeho příliš velkého smrštění nebo zkroucení. Potištěný arch papíru vychází díky nové konstrukci zařízení z ochlazovacího pásma a z dopravního pásu v nezměněném tvaru. U tohoto zařízení se také neprovádí dodatečné dodávání vlhkosti jako v jiných známých zařízeních, které však probíhá příliš pozdě, kdy již došlo k neodstranitelným změnám tvaru sušeného archu papíru. Zařízení podle vynálezu má také velmi nízkou spotřebu energie na sušení, protože je opatřeno výměníkem tepla, který podstatně snižuje spotřebu sušicího tepla a také odstraňuje značnou část nároků, kladených na zvlhčování archu papíru.

Příklady provedení sušicího zařízení podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde představují, obr. 1 axonometrický pohled na sušicí zařízení, sestávají ze zahřívacích pásem a z ochlazovacího pásma, přičemž celým zařízením prochází dopravní pás pro dopravu sušeného materiálu, obr. 2 vodorovný řez první částí zahřívacích pásem, obr. 3 vodorovný řez druhou částí zahřívacích pásem s výměníkem tepla, obr. 4 svislý řez základním provedením druhé části zahřívacích pásem z obr. 3 a obr. 5 pohled na uspořádání jednotlivých jednotek zvlhčovacího ústrojí s ovládacími prvky.

Sušicí zařízení podle vynálezu je řešeno pro takové sušení, zejména potištěných plošných materiálů, například papíru, které by zamezovalo přílišnému smršťování a vžniku velkých a znatelných tvarových a rozměrových změn v sušeném materiálu.

Vysoušený plošný materiál, představovaný v příkladu provedení archem 1’ potištěného papíru, se přivádí z neznázorněného potiskovacího stroje na dopravní pás 1, procházející po délce celým sušicím zařízením. Sušicí zařízení sestává ze tří zahřívacích pásem 2, 2a, 2b, uspořádaných bezprostředně za sebou a také na sebe přímo a bez přerušení navazujících, a z koncového ochlazovacího pásma 3 (obr. 1).

V ochlazovacím pásmu 3 je arch 1’ papíru, který předtím prošel sušicími a zahřívacími pásmy 2, 2a, 2b, vystaven proudu chladného vzduchu, vystupujícího ze soustavy otvorů 3e, vytvořených ve stěnách řady vedle sebe uložených trubek 4e, do nichž je chladný vzduch vháněn prvním ventilátorem 3a, nasávajícím chladný vzduch ze vstupního prostoru 3b. Jsou-li přívodní trubky 4e se soustavou otvorů 3c umístěny pod dopravním pásem 1, musí být dopravní pás 1 děrovaný, aby propouštěl chladicí vzduch, vystupující ze soustavy otvorů 3c pod ním. Soustava přívodních trubek 4e s otvory 3c však může být umístěna i nad dopravním pásem 1, přičemž v takovém případě je proud chladného vzduchu nasměrován na povrch archu 1’ papíru shora.

Ve výhodném příkladném provedení je ochlazovací pásmo 3 opatřeno ještě jednoduchou zvlhčovači soustavou, tvořenou zvlhčovacím ústrojím 4, které upravuje relativní vlhkost chladicího vzduchu a zvyšuje ji nad hodnotu vlhkosti okolního vzduchu. Toto zvlhčovači ústrojí 4 je napojeno do vstupního prostoru 3b ochlazovacího pásma 3 a je s ním spojeno spojovacím kanálem 4a. Vstupní prostor 3b ochlazovacího pásma 3 má .tvar krabice a je spojen odpadní trubkou 4b se zvlhčovacím ústrojím 4. Do zvlhčovacího ústrojí 4 se přivádí vodovodním potrubím 4c voda, přičemž její přívod je regulován magnetickým ventilem 4d, vloženým do vodovodní trubky.

Arch 1’ papíru je na dopravním pásu 1 uložen hladkou stranou nahoru, to znamená, že je obrácen potištěnou stranou dolů a chladicí vzduch působí na jeho rubovou stranu, která není potištěna.

Na obr. 2 je zobrazena ve vodorovném řezu první část zahřívacích pásem, obsahující první zahřívací pásmo 2 a část druhého zahřívacího pásma 2a, do nichž je ve směru šipky A přiváděn arch 1’ potištěného papíru, například ze sítotiskového stroje, upraveného pro přímé odebírání potištěných archů 1’ a jejich přivádění na dopravní pás 1 a do prvního zahřívacího pásma 2.

V příkladu provedení je sušicí zařízení opatřeno třemi sušicími pášmy 2, 2a, 2b, v praktickém použití .může být jejich počet i jiný. Po projití všemi zahřívacími pásmy 2, 2a, 2b přichází arch 1’ papíru na dopravním pásu 1 do ochlazovacího pásma 3 a z něj odchází na neznázorněné odebírací ústrojí.

V prvním zahřívacím pásmu 2 je arch 1’ papíru sušen horkým vzduchem, který má teplotu 50 až 80 °C. Čerstvý vzduch se nasává z okolního ovzduší vstupním otvorem 8d a přivádí se přívodními díly 8, 8a, 8b, 8c přívodního potrubí na vstupní stranu 7a druhého ventilátoru 7, který vhání čerstvý vzduch do přechodového dílu 9 přívodního potrubí a do prostoru prvního zahřívacího pásma 2. V přechodovém dílu 9 přívodního potrubí je umístěna první škrticí klapka 9a pro nastavování množství přiváděného čerstvého vzduchu a první topné těleso 10 pro ohřívání přiváděného vzduchu, které je

8 tvořeno elektrickým topným tělesem s příkonem kolem 30 kW. V tomto příkladu provedení je první topné těleso 10 umístěno pod dopravním pásem 1 a přívodní potrubí je vedeno dále nad dopravní pás 1, kde je zakončeno hubicemi, nasměrovanými k povrchu dopravního pásu 1 a k archům 1’ papíru, které jsou na něm uloženy. Teplý vzduch může procházet dopravním pásem 1 a být opět odebírán třetím ventilátorem 11, nacházejícím se ve druhém zahřívacím pásmu 2a, k němuž je vzduch přiváděn průchodem 12 a z něhož je hnán kanálem 13, opatřeným druhou škrticí klapkou 13a, do druhého ohřívacího tělesa 14, které je rovněž elektrickým tělesem s příkonem kolem 5 kW. Také z druhého ohřívacího tělesa 14 je teplý vzduch veden nad dopravní pás 1 a hubicemi je foukán na jeho povrch a na povrch uložených archů 1’ papíru. Také v druhém zahřívacím pásmu 2a prochází ohřívací a sušicí vzduch dopravním pásem 1 a je ve třetím zahřívacím pásmu 2b nasáván do spojovacího kanálu 16 a do čtvrtého ventilátoru 15, odkud je vháněn dalším kanálem 17, opatřeným třetí škrticí klapkou 17a, na horní stranu horní větve 19 dopravního pásu 1, kam je přiváděn rozváděčům kanálky 17b (obr. 4). Rozváděči kanálky 17b jsou tvořeny rozvětvením dalšího kanálu 17 a jsou na koncích opatřeny výstupními hubicemi 17c. Dopravní pás 1 a zejména jeho horní větev 19 je vedena po soustavě nosných válečků 19a a pohybuje se ve směru šipky A, vyznačené na obr. 4.

Ve třetím zahřívacím pásmu 2b je také umístěn pátý ventilátor 20, jehož nasávací strana je spojena s výměníkem 21 tepla, opatřeného vstupním otvorem 21a pro odebírání použitého vzduchu z vnitřního prostoru třetího zahřívacího pásma 2b. Výměník 21 tepla je opatřen otočným bubnem 21b, uloženým otočně na hřídeli 21c a obsahujícím soustavu mřížek, buněk nebo přepážek, které pohlcují teplo ze sušicího vzduchu a upotřebený vzduch je veden otočným bubnem 21b výměníku 21 tepla ve směru zprava doleva (obr. 4). Otočný buben 21b je podle potřeby natáčen pomocí motoru 22, který jej v každé fázi natáčí o 180°, aby se jeho ohřátá polovina dostala na druhou stranu do proudu přiváděného vzduchu a naopak ochlazená polovina otočného bubnu 21b se přivede do proudu odváděného použitého sušicího vzduchu. Z otočného bubnu 21b výměníku 21 tepla je použitý sušicí vzduch odsáván pátým ventilátorem 20 a veden přes výstupní kanál 23 se čtvrtou škrticí klapkou 23a a výpustný otvor 24 do okolního ovzduší, přičemž výpustný otvor 24 může být překryt mřížkou nebo filtrem pro zachycování nečistot, vystupujících ze sušicího zařízení.

Jak již bylo řečeno, vzduch určený pro vysoušení by měl v zařízení podle vynálezu procházet nejprve výměníkem 21 tepla přičemž je od vstupního otvoru 8d veden na sebe navazujícími přívodními díly 8c, 8b přívodního potrubí do druhého ventilátoru 7. Tři využití předehřívání vzduchu ve výměníku 21 tepla může být snížen příkon prvního topného tělesa 10 i druhého ohřívacího pásma 14.

Použitý vysoušeči vzduch a čerstvý přiváděný vzduch přicházejí do výměníku 21 tepla ze dvou opačných stran a na dvou opačných stranách od hřídele 21c otočného bubnu 21b, aby se navzájem nesmíchávaly. Použitý vzduch musí být přiváděn do buněk nebo mřížek otočného bubnu 21b jen na jedné straně, zatímco čerstvý vzduch je veden otočným bubnem 21b v druhé polovině, na opačné straně od hřídele 21c, aby se nesmíchával s použitým vzduchem. Použitý vysoušeči vzduch, který má dosti vysoký obsah tepla a vlhkosti a také obsahuje výpary z tiskových barev a jejich rozpouštědla, je veden buňkami nebo mřížkami otočného bubnu 21b a zahřívá je, přičemž část svého tepla předává do materiálu mřížek nebo buněk. Po zahřátí jedné poloviny výměníku 21 na teplotu blízkou teplotě vysoušecího vzduchu se otočný buben otočí o 180° a vyhřáté buňky se dostanou mezi přívodní díly 8b, 8c do proudu přiváděného čerstvého vzduchu; protože stěny buněk mají teplotu vyšší než je teplota přiváděného vzduchu, předávají část svého tepla čerstvému vzduchu a předehřívají jej, aby se dostával do vysoušečích pásem 2 částečně ohřátý.

Mřížky nebo buňky otočného bubnu 21b výměníku 21 tepla jsou v příkladném provedení zčásti vyplněny materiálem, pohlcujícím z použitého vzduchu vlhkost, kterou potom opět odebírá spolu s teplem čerstvý přiváděný vzduch. Materiál pohlcující vlhkost může být umístěn buď na stěnách mřížek a buněk nebo je uložen mezi stěnami buněk, přičemž takovým materiálem může být například savý papír.

V přechodovém dílu 9 potrubí mezi druhým ventilátorem 7 a prvním topným tělesem 10 je umístěno zvlhčovači ústrojí 51 pro zvlhčování vysoušecího vzduchu, které má upravovat relativní vlhkost vzduchu přiváděného na vysoušený plošný předmět na potřebnou hodnotu, která je přizpůsobena vlhkosti vysoušeného materiálu v tom smyslu, aby vysoušený předmět, například arch 1’ papíru, neztrácel při průchodu zahřívacími pásmy 2, 2a, 2b příliš velké množství své vlhkosti. Pro regulaci vlhkosti sušicího vzduchu a řízení činnosti zvlhčovacího ústrojí 51 je zařízení podle vynálezu opatřeno regulačním ústrojím 52 pro regulaci vlhkosti sušicího vzduchu, které je spřaženo se zvlhčovacím ústrojím 51 kabelem 53.

S regulačním ústrojím 52 je druhým kabelem 54a spřaženo venkovní čidlo 54, sledující hodnotu vlhkosti vzduchu v okolí

1982 vysoušecího zařízení, a třetím kabelem 55a je připojeno vnitřní čidlo 55, zaznamenávající vlhkost uvnitř vysoušecího zařízení.

Na skříni regulačního ústrojí 52 se ještě nachází indikátor 52a, z něhož je možno odečítat vztahy mezi relativní vlhkostí vzduchu uvnitř vysoušecího zařízení a mimo něj, zjišťované a sdělované oběma čidly 54, 55. Pomocí nastavovacích prvků 52c,

52b je potom možno nastavovat potřebný vztah mezi oběma vlhkostmi.

Regulační ústrojí 52 je spojeno prvním kabelem 53 s elektronickými ovládacími prvky 51a v podstatě známé konstrukce, které uvádějí v činnost jednu nebo více zvlhčovačích jednotek 510, 511, 512, 513.

V příkladu provedení na obr. 5 je uvedena v činnost jen část zvlhčovacího ústrojí 51, představovaná třemi zvlhčovacími jednotkami 510, 511, 512, zatímco čtvrtá zvlhčo14 vací jednotka 513 je vyřazena z činnosti. Má-li se zvýšit relativní vlhkost vzduchu v prvním zahřívacím pásmu 2 a tím také v druhém a třetím zahřívacím pásmu 2a, 2b, zapojí se do činnosti také čtvrtá zvlhčovači jednotka 513 zvlhčovacího ústrojí 51, zatímco naopak, při požadavku snížení relativní vlhkosti sušicího vzduchu, přiváděného do zahřívacích pásem 2, 2a, 2b se může vyřadit čtvrtá a třetí zvlhčovači jednotka 513, 512, popřípadě ještě některá z dalších.

Vynálezu může být použito zejména na sušení potištěných archů 1’ papíru a také jiných druhů plošných materiálů, které by při velké ztrátě vlastní vlhkosti měnily své rozměry a smršťovaly se. Konstrukce vysoušecího zařízení podle vynálezu může být také obměňována v rozsahu předmětu vynálezu.

Claims (5)

1. PREDMET

   1. Sušicí zařízení pro vysoušení plošného materiálu, zejména potištěných archů papíru, vycházejících z potiskovacího stroje, sestávající ze sušicích a zahřívacích pásem, z ochlazovacího pásma a z dopravního pásu pro dopravu vysoušeného plošného materiálu, procházejícího celým sušicím zařízením, přičemž zahřívací pásma jsou opatřena vyhřívacími ústrojími pro ohřívání sušicího vzduchu a ochlazovací pásmo je opatřeno přívodem chladicího vzduchu na povrch sušeného materiálu, vyznačující se tím, že sušicí a zahřívací pásma (2, 2a, 2b) jsou opatřena zvlhčovacím ústrojím (51), spřaženým s regulačním ústrojím (52), které je spojeno s čidly (54, 55) pro zjišťování relativní vlhkosti vzduchu v zahřívacích pásmech (2, 2a, 2b) i mimo ně.
2. 2. Sušicí zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že zvlhčovači ústrojí (52) zahřívacích pásem (2, 2a, 2b) sestává nejméně ze dvou samostatných zvlhčovačích jednotek (510, 511, 512, 513), z nichž každá je

   YNÁLEZU spřažena s elektronickými ovládacími prvky (51a), spojenými s regulačním ústrojím (52).
3. 3. Sušicí zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že první čidlo (54] pro zjišťování relativní vlhkosti vzduchu je umístěno v prostoru, obklopujícím sušicí zařízení, a druhé čidlo (55) je umístěno uvnitř sušicího zařízení pro ovládání jednotlivých zvlhčovačích jednotek (510, 511, 512, 513).
4. 4. Sušicí zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že v zahřívacích pásmech (2, 2a, 2b) je před prvním topným tělesem (10) umístěn výměník (21) tepla, jehož činné plochy jsou tvořeny materiálem pohlcujícím teplo a vlhkost.
5. 5. Sušicí zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že výměník (21) tepla je opatřen otočným bubnem (21a), sestávajícím ze soustavy mřížek a buněk z materiálu, pohlcujícího teplo, přičemž mezi stěnami buněk je uložen materiál pohlcující vlhkost.

   2 listy výkresů severografia, n. p., xávod 7, Most