CS197217B2 - Method of conversion of penicilin sulphoxide into deacetoxy cephalosporin and lithium salt of the same - Google Patents

Method of conversion of penicilin sulphoxide into deacetoxy cephalosporin and lithium salt of the same Download PDF

Info

Publication number
CS197217B2
CS197217B2 CS733319A CS331973A CS197217B2 CS 197217 B2 CS197217 B2 CS 197217B2 CS 733319 A CS733319 A CS 733319A CS 331973 A CS331973 A CS 331973A CS 197217 B2 CS197217 B2 CS 197217B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
formula
phenyl
acid
group
methyl
Prior art date
Application number
CS733319A
Other languages
English (en)
Inventor
Ta-Sen Chou
Original Assignee
Lilly Co Eli
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Lilly Co Eli filed Critical Lilly Co Eli
Priority to CS773703A priority Critical patent/CS197218B2/cs
Publication of CS197217B2 publication Critical patent/CS197217B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07FACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/02Silicon compounds
    • C07F7/08Compounds having one or more C—Si linkages
    • C07F7/0834Compounds having one or more O-Si linkage
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D205/00Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom
    • C07D205/02Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings
    • C07D205/06Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having one double bond between ring members or between a ring member and a non-ring member
    • C07D205/08Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having one double bond between ring members or between a ring member and a non-ring member with one oxygen atom directly attached in position 2, e.g. beta-lactams
    • C07D205/09Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having one double bond between ring members or between a ring member and a non-ring member with one oxygen atom directly attached in position 2, e.g. beta-lactams with a sulfur atom directly attached in position 4
    • C07D205/095Heterocyclic compounds containing four-membered rings with one nitrogen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having one double bond between ring members or between a ring member and a non-ring member with one oxygen atom directly attached in position 2, e.g. beta-lactams with a sulfur atom directly attached in position 4 and with a nitrogen atom directly attached in position 3
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07FACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/02Silicon compounds
    • C07F7/08Compounds having one or more C—Si linkages
    • C07F7/10Compounds having one or more C—Si linkages containing nitrogen having a Si-N linkage

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Cephalosporin Compounds (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu přeměny sulfoxidu penicilinu na desacetoxycefalosporin a jeho· lithnou sůl.
Předmětem vynálezu je tedy způsob přeměny sulfoxidu penicilinu na desacetoxycefalosporin a jeho lithnou sůl, vyznačující se tím, že se zahřívá sulfoxid penicilinu obecného vzorce I,
kde
R3 je atom Vodíku, a
Rd je atom vodíku, skupina vzorce
O
Ar—CHz—C— , ty ze skupiny atom chloru, fluoru, bromu nebo jodu, trifluormethyl, acyloxyskupina o 1 až 3 atomech uhlíku, hydroxyskupina, alkyl o 1 až 3 atomech uhlíku, alkoxyskupina o 1 až 3 atomech uhlíku, kyanoskupina a nitroskupina, nebo Ri značí skupinu vzorce
O
II
Ar‘—Y—CH2—C — , kde
A1' znamená fenyl, pyridyl nebo substituovaný fenyl ve svrchu uvedeném významu, a
Y znamená atom kyslíku nebo síry, nebo
R3 a R4 rovněž mohou spolu s atomem dusíku, na něž jsou vázány, vytvářet skupinu ftalimidovou nebo 2,2-dirnethyl-3-nitroso-5-oxo-4-fenyllmidazolldin-l-ylovou a
R- znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, -^^--rihalogenethyl, nitrobenzyl nebo zbytek obecného vzorce
kde
Ar znamená fenyl, thienyl, furyl, pyrrolyl nebo fenyl substituovaný 1 až 3 substituen197217 kde
Ri znamenají alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo fenyl, za přítomnosti silylačního činidla ze skupiny trimethylchlorsilan, hexamethyl-disilazan, N,O-bis(trimethylsilyl)acetamid, N-trimethylsilylacetamid a směsí těchto látek v nepřítomnosti zásady v inertním bezvodém rozpouštědle při teplotě 75 až 150 °C a současně nebo po provedení reakce se na reakční směs působí kyselinou a popřípadě se působí na sloučeninu, kde R2 je atom vodíku nebo skupina (Ri]3Si— sloučeninou lithia za vzniku lithné soli cefalosporinu.
Semisyntetická výroba 7-acylamidodesacetoxycefalosporinového antibiotika z penicilinového výchozího materiálu má velkou důležitost od vynálezu Morina a Jacksona (US patent č. 3 275 626), kteří popisují způsob přeměny esteru sulfoxidu penicilinu na ester kyseliny desacetoxycefalosporanové. Další zlepšení tohoto způsobu bylo navrženo Robinem D. G. Cooperem v britském patentu č. 1 204 972. V tomto spisu se popisuje použití některých terciárních karboxamidů nebo některých terciárních sulfonamidů jako rozpustidel (britský patent 1 204 394). Oba tyto způsoby jsou spojeny se zahřívá-. ním a způsobují, že sulfoxid penicilinu ve formě esteru se s daleko větší selektivitou převádí na odpovídající estery desacetoxycefalosporinu, přičemž je přece jen možno použít nižších teplot. V US patentu číslo 3 591 585 se popisuje zlepšení Cooperova způsobu tím, že se tato přeměna provádí zahříváním za kyselých podmínek a za přítomnosti terciárního karboxamidu. Tento způsob je ještě možno dále zlepšit tak, že se reakce provádí za přítomnosti kyseliny sulfonové a za přítomnosti prostředku, kterým je možno odstranit vodu, která vzniká v reakční směsi a brzdí reakci.
Mechanismem, který je předpokládán v US patentu č. 3 275 626 pro přeměnu sulfoxidu penicilinu ve formě esteru na ester kyseliny desacetoxycefalosporanové je tvorba sulfenové kyseliny s následným rozštěpením vazby S—C2 Mechanismus byl nyní podrobněji zjištěn a dále bylo prokázáno [R. D. G. Cooper, J. A. C. S. 92, (1970), str. 5010—5011], že v podmínkách, ve kterých reakce probíhá, se vytváří tepelný rovnovážný stav mezi výchozím sulfoxidem a meziproduktem, kterým je sulfenová kyselina. Jedním postupem, kterým by bylo možno dosáhnout dovršení přeměny, by bylo převést nestálou kyselinu sulfenovou, která je meziproduktem reakce, na stálý a izolovatelný meziprodukt. Tento meziprodukt by pak bylo možno po izolaci převést na odpovídající desacetoxycefalosporin a bez izolace by pak bylo možno dále provést prakticky přeměnu na odpovídající desacetoxycefalosporin.
Nové silylestery mají dostatečnou stálost к tomu, aby je bylo možno izolovat a popsat.
Ve svrchu uvedeném vzorci je atom křemíku vázán na tři skupiny Ri. Každá ze skupin Ri znamená alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo fenyl. Typickými silylovými zbytky, které mohou být přítomny v nových meziproduktech podle vynálezu, jsou trimethylsilyl, trifenylsilyl. Obecně lze tyto estery nazývat silylestery azetidin-2-sulfenátů.
Skupina R2 ve svrchu uvedeném vzorci a významu je ochranná skupina pro karboxyl. Tyto skupiny a jejich použití jsou dobře známy v chemii penicilinových a cefalosporinových antibiotik a nevyžadují zvláštního popisu, protože je dobře známo velké množství těchto skupin. Výhodnými ochrannými skupinami jsou například alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, 2,2,2-trihalogenethyl, nitrobenzyl nebo zbytek obecného vzorce
Ri \ \
R1--Si— , / z
Ri kde
Ri má svrchu uvedený význam.
Meziprodukty přeměny sulfoxidu penicilinu na desacetoxycefalosporin jsou nové silylestery. Jak bylo uvedeno Morinem a spolupracovníky v Journal of the Američan Chemical Society, 91 (1969), str. 1401—1407, expanze kruhu penicilinu na cefalosporin zahrnuje v sobě oxidační štěpení vazby mezi sírou a uhlíkem za vzniku meziproduktu, kterým je labilní sulfenová kyselina, která má dvojnou vazbu na uhlíkovém atomu v poloze 2. Tento meziprodukt se pak mění na výslednou sloučeninu, 3-cefemcefalosporin, uzavřením kruhu. Vzhledem к rovnovážnému stavu reakce je možné, aby se nestálá kyselina sulfenová buď uzavřením kruhu změnila na výsledný cefalosporin, nebo se vrátila na penicilinovou strukturu. Z tohoto důvodu by bylo velmi výhodné převést tento meziprodukt do tvaru stálého derivátu, který by pak bylo možno uvést do další reakce za vzniku žádaného cefalosporinu. Tento způsob tvoří další provedení způsobu podle vynálezu.
Způsob podle vynálezu lze zřetelně odlišit od dřívějších způsobů, v nichž se také užívalo sloučenin s obsahem křemíku v souvislosti se sulfoxidem penicilinu. Například v publikaci Gutowski, Tetrahedron Letters, 21 (1970), str. 1779—1782,.se popisuje epimerizace esterů sulfoxidu penicilinu při reakci se silylačním činidlem při teplotě místnosti v průběhu několika dní. V belgickém patentu č. 763 104 je popsán způsob reakce sulfoxidu penicilinu jeho zahříváním na teplotu nižší než 160 °C v bezvodém prostředí a za přítomnosti sloučeniny, která obsahuje křemík a atom halogenu a za přítomnosti alespoň jedné dusíkaté zásady, která je pří197217 tomna v množství alespoň 5 molů na 1 mol sulfoxidu.
Při provádění způsobu podle vynálezu je možno užít jakéhokoli silylačního činidla, kterým je možno· dosáhnout silylaci meziproduktu sulfenové kyseliny, která se vytvoří při štěpení sulfoxidu penicilinu teplem. Takové činidlo obsahuje alespoň jednu skupinu obecného vzorce —Si (Ri)s , kde
Ri má svrchu uvedený význam, a mimoto by měla taková skupina být v molekule tohoto činidla v takové poloze, aby ji bylo možno snadno odštěpit při reakčních · podmínkách a tím vytvořit silylesterazetidin-2-sulfenátu. Je možno užít i směsi těchto činidel. S výhodou lze užít takové směsi, v níž každé z těchto činidel dá vznik téže ochranné skupině.
Typickými příklady silylačních činidel, použitelných při provádění způsobu podle vynálezu, jsou tato činidla:
Ν,Ο-bis (trimethylsilyl) acetamid,
Ν,Ο-bis (triethylsily 1) acetamid,
Ν,Ο-bis (trif enylsilyl) acetamid,
Ν,Ο-bis [ trimethylsilyl Jtrifluoracetamid, Ν,Ο-bis (tripropylsilyl jtrifluoracetamid, Ν,Ο-bis (trifenylsilyl jtrifluoracetamid, N-trimethylsilylacetamid, N-tributylsilylacetamid, N-trifenylsilylacetamid,
N-methyl-N-trimethylsilylacetamid, N-ethyl-N-triethylsilylacetamid, N-methyl-N-trifenylsilylacetamid, N-trimethylsilyl-N,N‘-difenylmočovina, N-triethylsilyl-N,N‘-difenylmočovina, N-trifenylsilyl-N,N‘-difenylmočovina, propenoxytrimethylsilan, ethenoxytriethylsilan, propenoxytrifenylsilan, trimethylsilylmethansulfonát, tripropylsilylethansulfonát, trifenylsilylpropansulfonát, trimethylchlorsilan, tríetihylchlorsílan, trifenylchlorsilan, hexamethyldisilazan, hexaethyldisilazan, hexafenyldisilazan,
N-trimethylsilyl-terc.butylamin, N-tripropylsilyl-terc.butylamin, Nh:rifenylsilyl-terc.butylamm, N-trimethylsilyldiethylamin, N-triethylsilyldimethylamin, N^í^rifenylsilylmethylethyla^mir^, N-trimethylsilylimldazol, N-triethylsilylimidazol, N-trifenylsilylimidazol, hexamethyldisiloxan, hexapropyldisil oxan, hexafenyldisiloxan, hexamethyldisilthian, hexaethyldisilthian, hexafenyldisilthian atd.
B
Přeměna sulfoxidu penicilinu způsobem podle vynálezu se dovrší zahříváním sulfoxidu se zvoleným silylačním činidlem na teplotu 75 až 150 CC. Zahřívání sulfoxidu se provádí v inertním, v podstatě bezvodém rozpustidle. Lze použít jakéhokoli rozpustidla, které je inertní k sulfoxidu penicilinu a k silylačnímu činidlu a které má dostatečně vysokou teplotu varu, aby bylo možno dosáhnout nutné reakční teploty. Vhodnými rozpustidly jsou benzen, toluen, acetonitril, dioxan, dimethylformamid, dimethylacetamid apod. Lze rovněž užít směsí těchto rozpustidel.
Reakční směs s obsahem sulfoxidu penicilinu se zahřívá za přítomnosti silylačního činidla na svrchu uvedenou teplotu na dobu, nutnou k provedení přeměny. Tato doba může být velmi krátká i delší podle použitých reakčních složek. Obecně se směs zahřívá na % až 24 hodin. · Zahřívání pravděpodobně napomáhá rozštěpení vazby mezi atomem síry a atomem uhlíku v poloze 2 za vzniku meziproduktu typu kyseliny sulfenové, který je schopen reagovat se · silylačním činidlem. Tím vzniká působením silylačního činidla stálý silylester tohoto meziproduktu, který patří k novým sloučeninám, zahrnutým do předmětu tohoto vynálezu.
Protože pro každou skupinu kyseliny sulfenové je nutno užít jednu silylovou skupinu, je nutno užít alespoň stejné molární množství činidla jako sulfoxidu penicilinu. Některá činidla mají takovou strukturu, že poskytují 2 nebo více silylových skupin jedné molekuly. V souvislosti s tím je pak možno užít menší molární množství těchto činidel. Obecně se užívá přebytku 1,1 až 4 ekvivalenty činidla na 1 ekvivalent sulfoxidu penicilinu. Jak bude dále vysvětleno, některé výchozí sulfoxidy penicilinu mohou mít další skupiny, na kterých může probíhat silylace. V těchto případech je pak nutno užít další ekvivalent silylových skupin navíc pro každou z uvedených skupin, na nichž může k silylaci dojít.
K výrobě silylesteru podle vynálezu lze užít kteréhokoli ze svrchu uvedených silylačních činidel. Je však nutno se vyvarovat silně alkalické reakce, jinak by mohlo dojít k rozštěpení /3-aktamového kruhu. Z tohoto důvodu je nutno· provádět zvláště opatrně postup v těch případech, že se jako silylačního činidla užívá silazanu. Protože použití silazanu má za následek vznik amoniaku v průběhu reakce, je třeba zajistit okamžitou neutralizaci takto vzniklého amoniaku. To je možno provádět tak, že se k reakční směsi přidá malé množství kyseliny, která reaguje s amoniakem v okamžiku jeho vzniku. Stejného výsledku je možno dosáhnout tak, že se užije jako silylačního činidla směsi silazanu a halogensilanu. Halogensilan uvolňuje halogenovodík jako vedlejší produkt tvorby esteru a tento· halogenovodík reaguje s amoniakem, vznikajícím ze silazanu.
V případě, · že se užije jako silylačního či197217 nidla halogensilanu, je vzhledem ke vzniku halogenovcdíku také nutná opatrnost, protože za kyselých podmínek by mohlo dojít k okamžitému uzavření kruhu. Aby nemohlo dojít k této možnosti, je výhodné užít směs činidel, která obsahuje dostatečné množství silazanu k neutralizaci halogenovodíku vznikajícím amoniakem.
Silylester, který je meziproduktem reakce, může být izolován z reakční směsi, nebo lze tuto směs podrobit působení kyseliny k docílení uzavření kruhu v silylesteru. Lze také přidat kyselinu současně se sulfoxidem penicilinu na začátku reakce. Za dalších reakčních podmínek vznikne na přechodnou dobu silylester a uzavření kruhu se současným rozkladem tohoto esteru nastane v podstatě zároveň s tvorbou silylesteru.
K uzavření kruhu je možno při provádění způsobu podle vynálezu užít různé · kyseliny. Příkladem vhodných kyselin mohou být kyselina sírová, kyselina fosforečná a jiné anorganické kyseliny, kyselina methansulfonová, p-toluensulfonová, benzensulfonová, naftalensulfonová a další sulfonové kyseliny, trifluorid boru, chlorid železitý, chlorid hlinitý a další známé látky, reagující kysele.
Nejvýhodnějšími kyselinami jsou sulfonové kyseliny, např. kyseliny, odvozené od uhlovodíků o 1 až 12 atomech uhlíku, jako kyseliny alkansulfonové o 1 až 12 atomech uhlíku, např. kyselina methansulfonová, ethansulfonová, hexansulfůnová, nonansulfonová, dodekansulfonová apod., kyselina cykloalkansulfonová o 4 až 7 atomech uhlíku, například kyselina cyklobutansulfonová, cyklopentansulfonová, cyklohexansulfonová a cyklopentausulfonová, kyselina arylsulfonová a alkylarylsulfonová o 6 až 12 atomech uhlíku, například kyselina benzensulfonová, dodecylbenzensulfonová, a a β-naftalensulfonová, difenylsulfonová, p-toluensulfonová, xylensulfonová, disulfonové kyseliny jako kyselina methandisulfonová, benzendisulfonová apod., kyselina benzentrisulfonová, směsi sulfonových kyselin a kyseliny sulfonové, substituované skupinami, které nebrání uzavření kruhu.
Kyselá složka může být užita v poměrně širokých poměrech vzhledem k meziproduktu, kterým je silylester. Obecně je molární poměr silylesteru ke kyselině 1 : 1 až 100 : : 1. Výhodné rozmezí molárního poměru silylesteru ke kyselině je 5,1 až 15 : 1. Koncentrace silylesteru v celém systému se může měnit v širokém rozmezí, s výhodou však tvoří tento meziprodukt až 20 hmot, o/o reakční směsi.
Způsobem podle vynálezu tedy vzniká z výchozí látky meziprodukt, jehož aminoskupina i karboxylová skupina jsou vhodným znůsobem chráněny. Za kyselých podmínek dochází k uzavření kruhu a ke vzniku desacetoxycefalosporinu, přičemž dochází k odštěpení obou ochranných skupin za vzniku žádané kyseliny 7-aminodesacetoxycefa losporanové (7-ADCA). Způsobem podle . vynálezu je tedy možná přímá přeměna 6-APA ' ve formě sulfoxidu na 7-ADCA. Je zřejmé, že poměr silylačního činidla k výchozímu sulfoxidu musí být takový, aby silylační činidlo přivádělo alespoň 3 silylové skupiny na každou molekulu výchozí látky.
Je rovněž možno užít jako výchozí látky sulfoxidu penicilinu, který má buď volnou aminoskupinu v poloze 6, nebo volnou karboxyskupinu v poloze 3. V těchto případech požadovaný poměr silylačního. činidla k sulfoxidu penicilinu má být takový, aby toto činidlo přivádělo alespoň dvě silylové skupiny na každou molekulu sulfoxidu.
V případě, že Rs ve výchozí látce znamená atom vodíku, R4 může být atom vodíku nebo silylová ochranná skupina, například trimethylsilyl, triethylsilyl apod. V případě, že oba tyto substituenty znamenají atom vodíku, bude mít výsledný silylester jeden z těchto vodíků nahrazený silylovou skupinou.
V případě, že R4 ve výchozím sulfoxidu znamená silylovou ochrannou skupinu, bude tato skupina zachována i v meziproduktu. Při uzavření kruhu jakákoli silylová skupina, přítomná na aminoskupině v poloze 7, bude odštěpena při vzniku cefalosporinu, v němž R3 i Ri znamenají atom vodíku.
Meziprodukty, vznikající způsobem podle vynálezu, a sulfoxidy penicilinu, které mohou být výchozími produkty i desacetoxycefalosporiny, které jsou výslednými produkty, jsou s výhodou sloučeniny, v nichž R2 znamená methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, sek.butyl, isobutyl, terč.-butyl, amyl, hexyl, 2,2,2-trichlorethyl, 2,2,2-tribromethyl, 2-jodethyl, benzyl, p-nitrobenzyl, tetrahydropyranyl, sukcinimidomethyl, ftalimidomethyl, p-methoxybenzyl, kyanomethyl, 3,4-dimethoxybenzyl, p-nitrofenyl, 2,4-dinitrofenyl, 2,4,6-trinitrofenyl, bis(p-methoxyfenylj methyl, trifenylmethyl, benzhydryl, benzyloxymethyl, acetoxymethyl, propionoxymethyl, acetyl, propionyl, fenacyl atd.
R2 ve výchozím . sulfoxidu může také znamenat atom vodíku nebo silylovou ochrannou skupinu, například trimethylsilyl, triethylsilyl, trifenylsilyl apod. V případě, že se užije této výchozí látky, silylester, který vzniká jako meziprodukt, bude příslušným způsobem silylován na karboxylové skupině. V případě, že R2 v sulfoxidu znamená atom vodíku, může být karboxylová skupina meziproduktu chráněna silylovou skupinou silylačního činidla, použitého .k provádění reakce. V případě, že R2 v sulfoxidu znamená silylovou ochrannou skupinu, bude tato skupina v meziproduktu zachována. Po smísení tohoto silyesteru s kyselinou pak dojde k uzavření kruhu a silylová skupina, tvořící ochrannou skupinu karboxylové skupiny, může být odštěpena za vzniku volné cefalosporanové kyseliny.
V případě, že R2 znamená atom vodíku nebo silylovou ochrannou skupinu a výsledným produktem je tedy volná cefalospora197217 nová kyselina, bylo zjištěno, že je vysoce výhodné izolovat produkt ve formě soli, zvláště ve formě lithné soli. Volnou kyselinu, přestože je žádaným výsledným produktem způsobu podle vynálezu, lze totiž izolovat z výsledné reakční směsi jen obtížně a se snížením výtěžku výsledného produktu. Tento problém lze překonat tak, že se výsledná volná kyselina, přítomná v reakční směsi, převede na odpovídající sůl, s výhodou na lithnou sůl. Převedení volné výsledné desacetoxycefalosporanové kyseliny na lithnou sůl lze provést tak, že se k reakční směsi, která obsahuje výslednou volnou kyselinu, přidá alespoň takové množství sloučeniny lithia, které je schopné převést veškerou volnou kyselinu na odpovídající sůl. Typickými sloučeninami lithia, jichž je možno použít, jsou octan lithný, hydroxid lithný, mléčnan lithný, lithium-2-ethylhexanoát apod. Tyto sloučeniny je možno přidat k reakční směsi v čistém stavu nebo ve vhodném rozpustidle, v tomto případě se pak mohou přidat k odparku reakční směsi, který obsahuje volnou výslednou cefalosporanovou kyselinu.
Aminoskupina sulfoxidu penicilinu a desacetoxycefalosporinu, vyráběného způsobem podle vynálezu, může být substituována širokou škálou substituentů. Příkladem substituéntu Rd v případě, že R3 znamená atom vodíku, může být formyl, acetyl, propionyl, butyryl, valeryl, kaproyl, azidoacetyl, kyanoacetyl, chloracetyl, bromacetyl, fenylacetyl, 2-thienylacetyl, 3-thienylacetyl-2-furylacetyl, 3-furylacetyi, 2-pyrrolylacetyl, 3-pyrrolylacetyl, 4-chlorfenylacetyl,
3-trifluormethylfenylacetyl, 4-hydroxyfenylacetyl, 3-tolylacetyl, 4-kumylacetyl, 4-methoxyfenylacetyl, 3-kyanofenylacetyl, 4-nitrofenylacetyl, fenoxyacetyl, thiofenylacetyl, pyridyloxyacetyl, p-nitrofenoxyacetyl, α-aminofenylacetyl, a-benzyloxykarbamidofenylacetyl, a-t-butoxykarbamidofenylacetyl, α-formyloxyfenylacetyl, a-kyanofenylacetyl, «-azidofenylacetyl, 3-sydnonacetyl, 2- (lH-tetrazol-l-yl) acetyl, 2-nitrofe- nylthio-, 2-nitro-4-methoxyfenylthioskupina apod. Tyto i mnoho dalších skupin jsou v oboru dobře známé.
V případě, že R3 znamená atom vodíku, je vysoce výhodné, aby A4 mělo význam fenylacetylové nebo fenoxyacetylové skupiny.
Meziprodukt může obsahovat kterýkoli ze svrchu uvedených substituentů a řadu dalších substituentů s tou výjimkou, že reaktivní funkční skupina ve význam R3, R2 nebo Rd jsou v sulfoxidu penicilinu silylovány při tvorbě meziproduktu. Po uzavření kruhu v takto vytvořeném meziproduktu za vzniku desacetoxycefalosporinu bude přídatná silylová skupina v tomto případě odštěpena za vzniku cefalosporinu, který bude mít ve významu Rz, R3· a Rd takové substituenty, jako v původním výchozím sulfoxidu penicilinu. Jde například o situaci, v níž R3 znamená atom vodíku a Rd a-aminofenylacetylovou skupinu. V tomto případě dojde k silylaci α-aminové skupiny při tvorbě meziproduktu. Po uzavření kruhu bude tato silylová skupina odštěpena, a cefalosporin, vzniklý tímto způsobem, bude mít v poloze 7 na· dusíkovém atomu skupinu a-aminofenylacetylovou. Svrchu uvedená definice R2 a Rd bude tedy pro sulfoxid penicilinu a pro meziprodukt obvykle odpovídat až na ty případy, kdy výchozí sulfoxid penicilinu obsahuje skupiny, které mohou být silylovány.
V případě, že Rs a Rd tvoří spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, například ftalimidoskupinu, 2,2-dimethyl-5-oxo-4-fenylimidazolidin-l-ylovou skupinu apod., zůstávají tyto skupiny beze změny.
V dříve známých publikacích jsou vypsány tisíce penicilinových sloučenin, které lze způsobem podle vynálezu převést na sloučeniny desacetoxycefalosporanové. Jakýkoli sulfoxid těchto penicilanových sloučenin je možno užít jako výchozí látku při provádění způsobu podle vynálezu, přičemž tyto látky lze snadno získat známými způsoby. Například penicilín G (benzylpenicilin j nebo penicilín V (fenoxymethylpenicilin) lze převést na odpovídající sulfoxidy, které pak mohou být užity jako výchozí látky při provádění způsobu podle vynálezu. Penicilín G i penicilín V lze získat biosynteticky nebo izolací z přírodních kmenů a oba tyto deriváty lze odštěpit na 6-APA, která může být ihned oxidována a užita jako výchozí látka při provádění způsobu podle vynálezu. Tato sloučenina může být sama oxidována nebo acylována v poloze 6 a/nebo esterifikována v poloze 3 známým způsobem za vzniku základních penicilinových struktur, jejich sulfoxidy lze rovněž užít jako výchozí látky.
Desacetoxycefalosporinové sloučeniny vyráběné způsobem podle vynálezu z odpovídajících sulfoxypenicilinů jsou po odstranění ochranných skupin na karboxylové skupině, nebo jiných ochranných skupin, které mohou být přítomny, použitelné jako antibiotika proti různým grampozitivním a gramnegativním mikroorganismům. 7-aminodesacetoxycefalosporanová kyselina, která vzniká ze sulfoxidu 6-APA způsobem podle vynálezu, je mimoto cenným produktem pro výrobu dalších desacetoxycefalosporinových antibiotik. Mimoto může být kterýkoli z produktů štěpen na 7-ADCA a tato kyselina může pak být acylována, například 2-thiofenacetylchloridem za vzniku kyseliny l-(2-thienyl ]acetamido-3-methyl-3-cef em-4-karboxylové, která je známým antibiotikem. Příkladem silylesterů, které jsou meziprodukty způsobu podle vynálezu, mohou být následující sloučeniny:
trimethylsilyl-3-ftalimido-4-oxo-l- (1‘-methoxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propenyl) azetidin-2-sulfenát, trimethylsilyl-3-ftalimido-4-oxo-l- (1‘-trimethylsilyloxykarbonyl-2‘-methyl-2‘197217
-propenyl) azetidin-2-sulfenát, trimethy lsilyl-3-fenoxyacetamido-4-oxo-l-
- (l‘-p-nitrobenzyloxykarbonyl-2‘-methyl-
-2‘-propenyl)azetidm-2-sulfenát, triethylsilyl-3-fenylacetamido-4-oxo-l-
- [ 1‘- (2,2,2--richlorethoxykar bonylj -2‘-methyl-24-propenyl ] azetidin-2-sulfenát, trimethyisilyl-3-trimethylsilylamrno-4-oxo-l-
- (l‘-trimethylsilyloxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propenyl) azetidin-2-sulf enát, trimethylsilyl-3-(-a-trimethylsilylaminofenyiacetamido) -4-oxo-l- (Γ-p-nitrobenzyloxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propenyl)azetidin-2-sulfenát, trifeny lsilyl-3- (2‘-thieny 1 ] acetamido-4-oxo-1- (ť-benzhydryloxykarbonyl^-meťhyl-2‘-propenyl) azetidin-2-sulfenát, tributy lsilyl-3- (4‘-hydroxyf enyl) acetamido-4-oxo-l- (l‘-benzyloxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propenyl) azetidin-2-sulfenát, trif enylsilyl-3-sukcinimido-4-oxo-l- [ Γ-
- (2-jod) ethy^ykarbonyl^-methyl- ^‘-propenyHazetidin^-sulfenát, trimethyteityl^- (3‘-sydnon ] acetamido-4-oxo-1- (l‘-t.butoxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propeny 1) azetidin-2-sulf enát, trimethylsi ly 1-3- (a-trimethylsilyloxyfenyl· acetamido) -4-oxo-l- (l‘-p-hydr oxybenzyloxykarbony l-2‘-methyl-2‘-pr openy 1) azetidin-2-sulfenát, trimethylsilyl-3- (2‘,2‘-dimethyl-3‘-trimethylsilyl-5‘-oxo-4‘-f enylmimidazolldin-l‘-yl) -4-oxo-1- (Γ-trifenylsilyloxykarbonyl^-methyl^-propenyljazetidin^-sulfenát, trimethylsilyl-3- (2‘-f uryl) acetamido-4-oxo-1- [ 1‘ - (9-f luorenyloxykarbonyl) -2‘-methyl-2‘-propenyl ] azetidin-2-sulfenát, triethy lsilyl-3- (4‘-chlorf enyl) acetamido-4-oxo-l- (ť-p-methoxybenzyloxykarbonyl^-methyl^-propenyl) azetidin-2-sulfenát, trimethylsilyl-3-fórmamido-4-oxo-l-
- (ť-ftalimidomethoxykarbonyl^-methyl-2‘-propenyl) azetidin-2-sulf enát, tripropyisily 1-3- (α-benzyloxykarbamido) fenylacetyl-4-oxo-l- (ť-p-methoxybenzyl· oxykarbonyl-2‘-methyi-2‘-pr openy 1) azetidin-2-sulfenát, trimethylsilyl-3- (3‘-tolyl) acetamido-4-oxo-1- (l‘-tetrahydropyranyloxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propenyl ] azetidin-2-sulfenát, trimet:hylsilyl-3-thiofenoxyacetamido-4-oxo-1- (Γ-benzhydryioxykarbonyl-2‘-methyi-2‘-propenyl) azetidin-2-sulfenát, trimethy lsilyl-3- (2‘-pyrrolyl) acetamido-4-oxo-l- (i‘-ethoxykarbonyi-2‘-methyl-2‘-propeny 1) azetidin-2-sulfenát, trimethylsilyl-3- (3‘-thienyl) acetamldo-4-oxo-l- [ l‘-benzyloxykarbonyl-2‘-methyl-p‘-propenyl j azetidin-2-sulf enát, trimethylsilyl-3- [ 2‘- (lH-tetrazol-l-yl) acetamido ] -4-oxo-l- (l‘-p-nitrobenzyloxykarbPnyl-2‘-methyl-2‘-rr openy!) azetidin-2-sulfenát.
Typická přeměna sulfoxidu penicilinu na desacetpχycefalpspprin způsobem podle vy12 nálezu zahrnuje například tyto dvojice sloučenin:
p-mtrpbenzyl-6-fenoxyacetamido-2,2-^methy^enam- 1-oxid-3-karbpχylát za vzniku p-nitrobenzyi-7-fenoxyacetamido^-methyl^-cefem^-karboxylátu, terc.butyl-6- (2-thienyl) acetamido-2,2-dimethylrenam-l-oxid-3-karbpχylát za vzniku ' terc.butyl-7-( 2-thienyl jacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu, 2,2,2-trichlorethyl-6-α-aminofenylacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxyiát za vzniku 2,2,2-trichlorethyi-7-α-aminofenylacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu, p-nitrobenzyl^- [ 2‘,2‘-dimethyl-5‘-pχρ-4‘-fenylimidazolldin-l‘-yi j -2,2-dimethyl· renam-l-pχid-3-karbpχylát za vzniku p-nítrpbenzyl-7-(2‘,2‘-dimethyi-5‘-pχp^‘-fenylimidazoUdin-r-yl j -3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu, benzhydr y 1-6- (a-f ormyloxy j f enylacetamidte-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylát za vzniku benzhydryl-7-(a-formyloxy jfenylacetamido^-methyl^-cefem-4-karboxylátu, benzyl-6- (3-sydnon j acetamido-2,2-dimethy 1penam-l-oxld^-karboxylát za vzniku benzyl-7- [ 3-sydnon ] acetamldo-3-methyl^-cefem^-karboxylátu,
2-jpdmethyi-6- [ 2- (lH-tetrazol-l-yl) ] acetamidp-2,2-dimethylpenam-l-pχid-3-karboxylát za vzniku 2-iodmethyi-7- [ 2- (lH-tetr azol-l-y 1) ] acetamido-3-methyl^-cefem^-karboxylátu, kyselina 6-amino-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylová za vzniku 7-amino-3-methyl^-cefem^-karboxylové kyseliny, trifenylmethyl·6-sukcinimido-2,2-dimethyl· penam-l-pχid-3-karbpχylát za vzniku trif eny lmethyl-7-sukclnimido-3-methyl^-cefem^-karboxylátu, trimethy lsilyl-6-thiofenoxyacetamidp-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karbpχylát za vzniku kyseliny 7-thiofenoxyacetamido-3-me thyl^-cefem^-karboxylové, methyl-6-( 2-furyl) acetamldo-2,2-dimethylpenam-l-oxid^-karboxylát za vzniku methyl-7- (2-furyl ] acetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu, p-nitrobenzyl^- (N-trimethylsilyl jaminol2,2-dimethylpenamll-oxid-3-karboxylátu za vzniku p-nitrobenzyl-7-amino-3-methyl· -3-cefem-4-karboxylátu, benzhydryl·6-fenylacetamido-2,2-dimethyl· penam-l-oxid^-karboxylát za vzniku benzhydryl-7-fenylacetamidte-3-methyl^-cefem^-karboxylátu.
benzyl-6- (2-nitrofenyl jsulfenamid-2,2-dimethylrenam-l-pχid-3-karboxylát za vzniku benzyl-7- (2-nitrpfenyl)sulfenamidl ^-methyl^-cefem^-karboxylátu, r-nitrobenzyl-6- (2-nitr o-4-methoxyf eny 1) sulfenamidl2,2-ciimethylpenam-l-oxid-3-karboxylát za vzniku p-nitrobenzyl-7- [ 2-nitrp-4-methpχyfenyl) sulfenamid197217
-3-rne thyl-3-cefem-4-karboxylátu.
Vynález bude znázorněn následujícími příklady.
Příklad 1
Do tříhrdlé baňky o obsahu 50 ml se vnese 752 mg (2 mmoly) 6-ftalimido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu. Do baňky se pak přidá 10 ml benzenu, 0,26 ml (2 mmoly) trimethylchlorsilanu a 0,21 ml (1 mmol) hexamethyldisilazanu. Výsledná směs se míchá a zahřívá pod zpětným chladičem 16 hodin na ' teplotu 78 až 80 °C. Reakční směs se pak odpaří . ve vakuu na odparek, který obsahuje přibližně kvantitativní výtěžek trimethylsilyl-3-ftalimido-4-oxo-l- ( Γ-met:hoxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propenyl) azetidin-2-sulfemátu.
Analýza pro C20H24N2O6SÍ:
vypočteno:
53,57 % C, 5,39 '% H, 6,25 % N, nalezeno:
53,76 % C, 5,55 % H, 6,42 % N.
[a]n27 —164,4° (benzen).
UVmax 2'20 nm (ε = 47 200], 291 nm (ε = = 10 500).
IR 2990, 2930, 1770, 1760, 1735, 1715, 1390, 1245, 874, 845 a 705 cml
NMR (δ):
0,05 (s, 9H),
2,04 (s, 3H), . 3.84 (s, 3H),
5,07 (dvě překrývající se s),
5,20 (6s, 1H),
5.84 (s, AB, 2H),
7,86 (m, 4H).
MS m/e 448, 433, 359, 327, 299, 293, 262,
239, 204, 187, 172, 160, 113, 104, 89, 73.
Příklad 2
K suspenzí 376 mg methyl-6-ftalimido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu v 10 ml benzenu se přidá 0,25 ml N,O-bis(trimethylsilyl) acetamidu. Výsledná reakční směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu přibližně 78 °C přibližně 22 hodin. Pak se reakční směs zchladí na teplotu místnosti a odpaří ve vakuu za vzniku hnědého pryžovitého produktu, který v NMR spektrum má očekávané údaje, potvrzující vznik trimethylsilylesteru jako meziproduktu.
Příklad 3
Do tříhrdlé baňky o obsahu 50 ml se vnese 752 mg (2 mmoly) methyl-6-ftalimido-2,2-dimethylpcnam-l-oxid-3-karboxylátu v ml benzenu. K výsledné směsi se přidá 0,26 ml (2 mmoly) trimethylchlorsilanu a 0,21 ml. (lmmol) hexamethyldisilazanu. Výsledná směs se zahřívá pod zpětným chladičem přes noc, pak se směs zchladí na teplotu místnosti a odpaří ve vakuu, čímž vznikne čirá, velmi viskózní kapalina. Tato kapalina byla zkoumána v IR světle na přítomnost β-laktamového kruhu. Hmotové spektrum prokázalo následující hodnoty m/e: 448, 433, 389, 327, 359, 299, 293, 262, 239, 204, 187, 172, 160, 152, 130, 120, 113, 104, 89 a 73. NMR spektrum rovněž potvrdilo očekávanou strukturu trimethylsilylesteru jako meziproduktu.
Vzorek takto získaného meziproduktu byl smísen s 1 ekvivalentem kyseliny methansulfonové ve směsi benzenu a dimethylacetamidu v · objemovém poměru 1:1. Směs se nechala stát přes noc, načež byla odpařena do sucha ve vakuu při teplotě 55 °C. Po rozpuštění v malém množství benzenu byl vzniklý roztok nanesen na vrchol silikagelového sloupce o rozměrech . 1,5 x 21 cm. Sloupec byl vymýván 100 ml množstvími benzenu, 50/0 roztokem octanu ethylnatého v benzenu, 10% roztokem octanu ethylnatého v benzenu a 15% roztokem octanu ethylnatého v benzenu. Byly odebírány frakce o objemu 20 ml. Tímto způsobem byl získán z frakcí 7, 8, 9 a 10 methyl-7-ftalimido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylát ve výtěžku 50 %.
Analýza:
NMR (CDCI3) (δ):
2,34 (s, 3Η),
3,39 (d, J = 16 a 47, 2H),
3,85 (s, 3H),
5,12 (d, J = 4,5, 1Η),
5,42 (d, J = 4,5, 1H),
7,82 (m, 4H).
IR (CHC13): 3020, 2970, 1800, 1785, 1725, 1390, 1220, 1110 a 907 cm!.
Příklad 4
Směs 752 mg (2 mmoly) methyl-6-ftalimido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu, 393 mg (3 mmoly) N-trimethylsilylacetamidu a 10 ml benzenu se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 78 °C přibližně 16 hodin. Reakční směs se pak zchladí na teplotu místnosti a odpaří ve vakuu ' na pevnou látku skelného vzhledu. NMR tohoto odparku mělo charakter trimethylsilylesteru.
Odparek byl rozpuštěn v 10 ml benzenu a k tomuto roztoku ' se přidá 20 mg (0,2 mmolu) methansulfonové kyseliny ve formě roztoku ve 2 ml směsi dimethylacetamidu.a benzenu v poměru 60:40. Výsledná směs byla míchána při teplotě místnosti 16 hodin, načež byla provedena chromatogra197217 fie na tenké vrstvě, která prokázala přítomnost methyl-7-ftalimido-3-meth^yl-3-cefem-4-karboxylátu ve výtěžku vyšším než 70 °/o.
Příklad 5
Do tříhrdlé baňky o obsahu 50 ml se vnese 994 mg (2 mmoly) p-nitrobenzyl-6-ftaliimdo^^-dimtíthylponaiii-l-oxid^-karbo xylátu, 10 ml benzenu, 0,26 [2 mmoly) trimeťhylchlorsilanu a 0,21 ml (1 mmol) hexamethylendisilazanu. Reakční směs se zahřívá za stálého míchání pod zpětným chladičem na teplotu 78 až 80 °C přibližně 16 hodin. Pak se oddělí malé množství vytvořené pevné látky filtrací. Filtrát se odpaří do sucha ve vakuu, čímž se získá pryžovitý produkt žluté barvy, který při IR a NMR analýze je totožný s trimethy lsily l-3~ftalimido-é-oxo.L· (l‘-p-nitrobenzyloxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-propenyl) azetidin-2-sulf átem.
NMR [CDC13) (ó):
0,05 (s, 9H),
2,09 (s, 3H),
5,14 (s, 1H),
5,33 (dvě překrývající se s, 2H),
5,37 (s, 2H),
5,97 (s, 2H),
7,86 (s, 4H),
7,91 (q, 4H, J = 90 a 40).
IR (CHCls): 3050, 2960, 1840, 1785, 1725, 1640, 1500, 1100 a 846 cm1.
Příklad 6
K 50 ml benzenu se přidá 1,75 g (5 mmolů ) 6dtalimido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylové kyseliny, 1,3 ml (10 mmolů) trimethylchlorsilanu a 1,05 ml (5 mmolů) hexámethyldisilazanu. Reakční směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 78 až 80 cc 4,5 hodiny. Pak se reakční směs zchladí na teplotu místnosti a odpaří ve vakuu, čímž se získá odparek, sestávající v podstatě z trimethylsilyl-3-ftaiimido-4-oxo-1- (l<ltrimethylsllyloχykarbonyl-2‘-methyl-2‘lpropenyl)azetidin-2-sulf enátu v přibližně kvantitativním výtěžku.
Analýza pro · C22H30N2OSSÍ2:
vypočteno:
52,15 % C, 5,97 % H, 5,53 % N, 6,32 ' 0/0 s, nalezeno:
51,98 θ/ο C, 5,85 θ/ο H, 5,58 % N, 6,18 % S.
[a]n 27 —45,5° (benzen).
IR (CHC1)3: 3010, 2960, 1795, 1775, 1740,
1725, 1382, 1250, 1063, 844 a 707 cm“1.
NMR (CDC13) (ó):
0,05 (s, 9H),
0,37 (s, 9H),
2,05 (s, 3H),
5,01 (s, 1H),
5,12 (s, 1H),
5,20 (s, 1H),
5.84 (s, AB, 2H),
7.84 (m, 4H).
MS m/e 506, 491, 416, 401, 388, 300, 299, 232, 230, 204, 187, 160, 147, 132, 114, 104, 73.
Příklad 7
Do tříhrdlé baňky o obsahu 250 ml se vnese 50 ml benzenu, 2,6 g (přibližně 20 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu a 1,75 g (5 mmolů) 6-ftalimido-2,2-dimethylpenam-l-oxid^-karboxylové kyseliny. Směs· se míchá 5 minut, po této době přejdou všechny látky do roztoku. Pak se směs pomalu zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 80 °C a na této teplotě se udržuje 5 minut. Pak se směs · zchladí na teplotu místnosti, v této době dojde k vykrystalování malého množství pevné látky, která se oddělí filtrací a filtrát se odpaří do sucha ve vakuu, čímž se získá odparek, který se podrobí NMR analýze, která potvrzuje, že jde o trimethylsilyl-3-ftalimido-4loxo-l- (Γ-trimethylsllyloxykarbonyl-2‘-methyl-2‘-pr openyl) azetidin-2-sulfenát.
Příklad 8
K roztoku 380 mg (1 mmol) methyl-6fenoxyacetamidOl2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu v 15 ml bezvodého toluenu, udržovaného na teplotě 40 CC se přidá 330 mg (přibližně 2 mmoly) N-trimethylsilylacetamidu a 0,023 ml (přibližně 0,2 mmolů) trimethylchlorsilanu. Výsledná směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu přibližně 11:1 CC přibližně 5 hodin. Reakční směs se pak zchladí na teplotu místnosti a odpaří ve vakuu, čímž se získá pryžovitá pevná látka hnědé barvy. NMR analýzou byla potvrzena · přítomnost trimethylsilyl-3-fenoxyacetamido-4-ox0ll- (l‘-methoxykarbonyl-2‘-methyl-2‘lpropenyl) azetidin-2-sulfenátu.
NMR (CDCls):
0,05 (s, 9H),
2,04 (s, 3H),
3,75 (s, 3H),
4,54 (s, 2H),
5,07 (s, 2H),
5,47 (s, 1H),
5,67 (q, J = 4,5 a 8,0, 1H),
6,17 (d, J = 4,5, 1H),
7.85 (d, J = 8,0, 1H).
Příklad 9
K 25 ml směsi 60 0/0 toluenu a 40 % acetonitrilu se přidá 1,25 g (2,5 mmolů) p-nitrobenzyl-6lfenoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu, 1,0 g (7,5 mmo197217 lu) N-trimethylsilylacetamidu, a 0,19 ml (1,5 mmolu) trimethylchlorsilanu. Směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 87 °C a na této teplotě se udržuje 20 hodin. Reakční směs se pak zchladí na teplotu místnosti a přidá se 0,17 ml kyseliny methansulfonové. Směs se pak míchá při teplotě místnosti 16 hodin. Vytvoří se malé množství pevné látky, které se odstraní filtrací a filtrát se analyzuje chromatografií na tenké vrstvě, čímž lze prokázat obsah p-nitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu.
Příklad 10
Ke směsi 25 ml benzenu a 18 ml dimethylacetamidu se přidá 2,5 g (5 mmolů) p-nitrobenzyl-6-fenoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu, 2 g (přibližně 15 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu a 0,19 ml (1,5 mmolu) trimethylchlorsilanu. Reakční směs se zahřívá na teplotu varu 91 °C pod zpětným chladičem a na této teplotě se udržuje přibližně 20 hodin. Po této době se směs zchladí na teplotu místnosti a přidá se 0,11 ml kyseliny methansulfonové. Pak se směs míchá při teplotě místnosti přibližně 16 hodin, načež se odpaří do sucha ve vakuu. Takto získaný odparek se pak rozpustí ve 20 ml benzenu. Dojde к vykrystalizování malého množství nerozpustného podílu, který se oddělí filtrací. Filtrát se pak nechá projít silikagelovým chromatografickým sloupcem a sloupec se vymývá postupně 200 ml 5% roztoku octanu ethylnatého v benzenu, 1000 ml 10% octanu ethylnatého v benzenu a 400 ml 15% octanu ethylnatého v benzenu, čímž se získá p-nitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylát.
Příklad 11
Do tříhrdlé baňky o obsahu 250 ml se vnese 25 ml dimethylacetamidu, 62,5 ml bezvodého toluenu, 1,84 g (14 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu a 0,091 ml (1,4 mmolu) kyseliny methansulfonové. К reakční směsi se přidá 5,0 g (10 mmolů) p-nitrobenzyl-6-fenoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu. Výsledná směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 115 2C 1,5 hodiny, pak se výsledný tmavě červený roztok odpaří ve vakuu a odparek o hmotnosti 10 g. Tento odparek se zchladí a do roztoku se uvede malé množství p-nitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylové, načež dojde ke krystalizaci. Pak se pomalu přidává 50 ml ethanolu к dokončení krystalizace produktu. Krystalická pevná látka se pak oddělí filtrací, promyje se ethanolem a usuší ve vakuu, čímž se získá 2,6 g p-nitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu.
Příklad 12
Ke směsi 25 ml dimethylacetamidu a 62 ml bezvodého toluenu se přidá 1,31 g (10 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu a 5,0 g (10 mmolů) p-nitrobenzyl-6-f enoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu. Směs se míchá a zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 118 °C 0,5 hodiny, načež se výsledný světle hnědý roztok zchladí na 80°C a přidá se 0,065 ml (lmmol) kyseliny methansulfonové. Směs se pak znovu zahřívá pod zpětným chladičem na 118 CC další hodinu, výsledný hnědý roztok se odpaří ve vakuu na odparek o hmotnosti přibližně 10 gramů. Odparek se pak zchladí a uvede se do něj malé množství výsledné sloučeniny, čímž dojde ke krystalizaci. Postupně se přidává 50 ml ethanolu až do skončené krystalizace a krystalická pevná látka se oddělí filtrací, promyje se ethanolem a usuší ve vakuu přes noc při teplotě 40 °C, čímž se získají 2 g p-nitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu.
P ř í к 1 a d 13
Ke směsi 50 ml benzenu a 37,5 ml dimethylacetamidu se přidá 5,0 g (10 mmolů) p-mtrobenzyl-6-fenoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu. К výslednému roztoku se přidá 1,26 ml (10 mmolů) trimethylchlorsilanu a 1,05 ml (5 mmolů) hexamethylsilazanu. Směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 95 °C 14,5 hodiny a výsledná tmavě červená směs se pak zchladí na teplotu místnosti, načež se к ní přidá 0,58 ml (0,9 mmolu) kyseliny methansulfonové. Směs se dále míchá 15 minut při 30 -C a pak ještě 100 minut při 55 CC. Pak se reakční směs odpaří téměř do sucha a přidá se 10 ml ethanolu. V průběhu 1 hodiny dojde ke krystalizaci, načež se přidá ještě 30 ml ethanolu. Směs se uloží v lednici na 3 dny a po této době se vytvořené krystalky oddělí filtrací a znovu rozpustí v 5 ml dioxanu, načež se přidá ještě 15 ml ethanolu. Pomalu se tvoří krystalky, které se oddělí, promyjí ethanolem a usuší, čímž se získá 550 mg p-nitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu.
Příklad 14
Směs 5,0 g (10 mmolů) p-nitrobenzyl-6-fenoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu v 60 ml dioxanu se důkladně promísí a zahřeje na teplotu 40 CC. К teplé směsi se přidá 1,26 ml (10 mmolů) trimethylchlorsilanu a 1,05 ml (5 mmolů) hexamethyldisilazanu. Výsledná směs se pomalu zahřívá na teplotu 100 °C a na této teplotě se udržuje 5 hodin, v této době se barva roztoku změní ze světle žluté na světle hnědou. Pak se směs zchladí na teplotu 40 :C a přidá se 0,04 ml bortrifluoridetherátu. Barva roztoku se změní na světlečerve197217 nou a směs se dále míchá při teplotě místnosti 16 hodin. Reakční směs se pak odpaří téměř do sucha v rotační odparce a odparek se nechá překrystalovat z 20 ml směsi dioxanu a ethanolu v poměru 1 : 3, která obsahuje přibližně 1 ml dimethylacetamidu, čímž se získá p-nitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylát.
Příklad 15
Ke směsi 25 ml benzenu a 19 ml dimethylacetamidu se přidá 2,45 g (5 mmolů) 2,2,2-trichlorethyl-6-fenoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu, 1,7 g (přibližně 10 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu a 0,035 ml (0,5 mmolu) kyseliny methansulfonové. Výsledná směs se zahřívá pod zpětným chladičem na 95 až 96 °C 15,5 hodiny. Pak se reakční směs extrahuje třikrát vodou a benzenová vrstva se vysuší síranem hořečnatým. Struktura produktu byla stanovena chromatografií na tenké vrstvě a NMR, čímž byla prokázána v benzenové vrstvě přítomnost 2,2,2-trichlorethyl-7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu.
NMR (CDC13) (5):
2.20 (s, 3H),
3.20 a 3,57 (2d, 2H),
4,55 (s, 2H),
4,87 (d, 2H),
5,03 (d, J = 4,5, 1H),
5,83 (d, J = 4,5 a 8,0, 1H),
680—7,40 (m, 5H),
7,94 (d, J = 8,0, 1H).
Příklad 16
Roztok 1,41 g (3 mmoly) p-nitrobenzyl-6-fenylacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylátu ve 30 ml dioxanu se promíchá а к výslednému roztoku se přidá 17 ml bezvodého benzenu a pak 730 mg (4,5 mmolu) N-trimethylsilylacetamidu a 0,06 ml trimethylchlorsilanu. Výsledná směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 84° Celsia 16 hodin. Pak se roztok zchladí na teplotu přibližně 50 CC а к získanému čirému světležlutému roztoku se přidá 0,002 ml kyseliny methansulfonové. Směs se pak udržuje na teplotě 50 °C za stálého míchání 2 hodiny, načež se odpaří do sucha ve vakuu. Odparek nelze překrystalovat z ethanolu, má pryžovitou konzistenci a chromatografií na tenké vrstvě lze prokázat přítomnost p-nitrobenzyl-7-fenylacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylátu.
Příklad 17
Ke 20 ml dioxanu se přidá 700 mg (3 mmoly} 6-aminopenicilanové kyseliny ve formě sulfoxidu a výsledná směs se zahřívá na °C. К zahřátému roztoku se přidá malá kapka kyseliny trifluoroctové a pak 1,3 g (přibližně 10 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu. Kyselina trifluoroctová se přidává к neutralizaci triethylaminu, který může být přítomen jako nečistota v N-trimethylsilylacetamidu. Směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu varu přibližně 3 hodiny, v této době se barva směsi změní na červenohnědou, avšak směs zůstane čirá. Směs se pak odpaří ve vakuu za vzniku červenohnědého pryžovitého produktu.
Tento produkt se rozpustí ve 20 ml bezvodého benzenu a přidá se 0,02 ml kyseliny methansulfonové, načež se směs míchá při teplotě 50 CC 2,5 hodiny. Pak se směs zchladí na teplotu místnosti a po kapkách se přidá 10 ml methanolu a 5 ml vody. Dojde к vysrážení pevné látky, směs se míchá ještě 20 minut, pak se zfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu. Odparek se uvede v suspenzi ve vodě a přidá se vodný roztok kyselého uhličitanu sodného, čímž se upraví pH na 8,0. Při této hodnotě pH se pevná látka rozpustí, načež se pH upraví přidáním kyseliny na hodnotu 3,5, čímž znovu dojde к vytvoření sraženiny, která se oddělí filtrací a usuší ve vakuu, čímž se získá 40 mg materiálu, který se analyzuje chromatografií na tenké vrstvě, infračerveným světlem a ultrafialovým světlem, čímž se prokáže přítomnost kyseliny 7-amino-3-methyl-3-cefem-4-karboxylové.
IR 2960, 2870, 1800, 1620, 1530, 1350, 795 a 786 cm’1.
UVmax (pH 6,8 pufr):
262 nm (ε - 72 200),
245 nm (ε = 62 500).
Příklad 18
Ke 10 ml toluenu se přidá 3,82 g 6-fenoxyacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylové kyseliny, přibližně 4 g N-trimethylsilylacetamidu a 0,07 ml kyseliny methansulfonové. Směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 111CC 16 hodin. К dehtovitému tmavě hnědému roztoku se pak přidá 30 ml methanolu. Chromatografií reakční směsi na tenké vrstvě byla potvrzena přítomnost kyseliny 7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylové. Reakční směs se pak odpaří do sucha ve vakuu a к odparku se přidá 25 ml acetonitrilu. Pevný podíl se oddělí filtrací a filtrát se odpaří do sucha ve vakuu. К odparku se přidá 25 ml octanu ethylnatého a tento roztok se extrahuje 25 ml nasyceného vodného roztoku kyselého uhličitanu sodného. Vodná vrstva se pak oddělí, promyje se 25 ml octanu ethylnatého, načež se uvede v suspenzi přidáním dalších 25 ml octanu ethylnatého. Ve výsledné směsi se upraví přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové pH na hodnotu 3,3, načež se vodná vrstva oddělí od vrstvy octanu ethylnatého a tato vrstva se promyje 25 ml vody. Octan ethylnatý se pak extrahuje 25 ml nasyceného vodného roztoku kyselého uhličitanu sodného. Vodný roztok s obsahem kyselého uhličitanu sodného se dvakrát promyje 25 ml octanu ethylnatého a pak se uvede v suspenzi přidáním dalších 25 ml ethylacetátu a pH se upraví na hodnotu 2,5 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Organická vrstva se oddělí a promyje 25 ml vody. K octanové vrstvě se pak přidá aktivní uhlí a síran horečnatý, směs se míchá 30 minut a pak se zfiltruje. Filtrát se odpaří na objem přibližně 20 ml, přidá se k němu malé množství výsledného produktu a pak se uloží v lednici, čímž dojde ke krystalizací výsledné kyseliny 7-fenoxyacetamido-3-methylf3fCefem-4-karboxylové.
Příklad 19
Ke 45 ml bezvodého toluenu se přidá 3,1 g (přibližně 19 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu a 3,31 g (7,65 mmolu) N-nitrosoheta.cillinsulfoxidu kyseliny [6-(2,2-dimethyl-3 -mtroso-5-oxo-4-fenylmidazcOldl·n-l-yl ] -2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylové. Směs se míchá 15 minut, načež se přidá 5 ml Ν,Ν-dimethylacetamidu s obsahem 15 kapek kyseliny methansulfonové. Směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 110 až 111 C'C 2 hodiny a pak se zchladí na 40 °C. Přidá se 10 ml methanolu a rozpustí ·dla se odpaří ve vakuu, odparek se rozpustí ve 35 ml octanu ethylnatého, připraví se suspenze přidáním 25 ml vody a pH se upraví na hodnotu 7 přidáním 30% roztoku hydroxidu sodného. Vodná vrstva se oddělí od organické vrstvy, a přidáním 35 ml octanu ethylnatého se vodná vrstva zakalí. pH směsi se upraví na hodnotu 2 přidáním 40% kyseliny fosforečné. Vrstva octanu ethylnatého se oddělí, zbaví vody a odpaří na pryžovitý odparek, který se rozpustí ve 30 ml nasyceného vodného roztoku kyselého uhličitanu sodného. Přidá se roztok 1,32 g (3,6 mimin) N,N-dibenzylethylendiammdiacetátu ve 25 ml vody a roztok se míchá několik hodin v 50 ml methylisobutylketonu. Směs se zfiltruje a oddělený produkt se promyje směsí acetonu a vody, čímž se získá 0,56 g N,N-dibenzylethylendiamindiacetáΓové soli kyseliny 7-(2,2-dimethyl-3-nirroso-5-oxo-4-feeyllmidazolldin-l-yl) -3-methyl-3-cefem-4-karboxylové, z níž se 112 mg volné kyseliny nechá krystalizovat z octanu ethylnatého za přidání kyseliny fosforečné. NMR spektrum produktu bylo shodné se spektrem čisté kyseliny.
Příklad 20
K 90 ml bezvodého benzenu se přidá 3,5 g (10 mmolů j kyseliny 6-ftalimido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylové a 5 g destilovaného N-trimethylsilylacetamidu. Směs se míchá při teplotě místnosti 15 minut a pak se zahřívá na teplotu varu 80 až 82 C‘C pod zpětným chladičem a míchá se dalších hodin. Pak se směs zchladí na 45 °C a po kapkách se přidá roztok 0,65 ml (10 mmolů j kyseliny methansulfonové v 10 ml N,N-dimethylacetamidu. Směs se míchá při 45° Celsia 30 minut, načež se provede chromatografie na tenké vrstvě, čímž lze prokázat přítomnost kyseliny 7-ftalimido-3-merhyl-3-cefem-4-karboxylové.
Příklad 21
K míchané směsi 1,75 g (5 mmolů] kyseliny 6-^tialimido-2,^-(^^i^m^t]^iylp(enam-l-oxid-3-karboxylové ve 45 ml benzenu se přidá 1,3 ml (10 mmolů) trimerhylchlorsilanu a 1,05 ml (5 mmolů] hexamethylendisilazanu. Směs se zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 80 cc 5 hodin. Pak se přidá směs 0,03 · ml (0,5 mmolu) kyseliny methansulfonové a 5 ml Ν,Ν-dimethylacetamidu a směs se míchá při teplotě místnosti 1 hodinu. Analýzou vzorku reakční směsi chromatografií na tenké vrstvě byla prokázána přítomnosti kyseliny 7-ftallmido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylové.
Příklad . 22
Ze směsi 80 ml toluenu a 16 ml .Ν,Ν-dimethylacetamidu se odebere 20 ml a přidají se 2 g (přibližně 12,5 mmolu) N-trlmethylsilylaceramidu. Ke zbytku směsi rozpustidel se přidá 7,0 g (20 mmolů) kyseliny 6-fenylacetamido-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylové a 8 g (přibližně 50 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu. Směs se míchá při teplotě místnosti 30 minut, načež se přidá 52 · ml (8 mmolů) kyseliny methansulfonové. Směs e pak zahřívá pod zpětným chladičem na teplotu 114 °C. V průběhu zahřívání po přechodu teploty 90 °C se postupně přidá předem připravený roztok N-trimethylsilylacetamidu v průběhu 1 hodiny. Směs se pak zahřívá pod zpětným chladičem celkem 2,5 hodiny, načež se zchladí na teplotu místnosti a přidá se 40 ml methanolu. Směs se pak odpaří ve vakuu při teplotě 60 cc a výsledný olejový zbytek se přidá k roztoku 4,2 g (40 mmolů) octanu lithného ve 40 ml methanolu. Směs se míchá další hodinu, čímž dojde ke krystalizaci lithné soli kyseliny 7-fenylacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylové, tato sůl se oddělí filtrací, promyje acetonem a usuší ve vakuu, čímž se získá 1,2 g (18 · %) výsledného produktu. NMR spektrum a chromatografie na tenké vrstvě prokázaly přítomnosti očekávaného výsledného produktu.
Příklad 23
Směs 450 ml bezvodého toluenu a 50 ml Ν,Ν-dimethylacetamidu se důkladně promíchá a 100 ml této směsi se užije k rozpuštění 5 g (přibližně 31 mmolů] N-trímerhylsilylacetamidu. Ke zbytku směsi rozpustidel se přidá 19,1 g (54 mmolů) kyseliny · 6-fe197217 no.xyacetamIdo-2,2-dimethylpenam-l-oxid-3-karboxylové a 20 g [přibližně 125 mmolů) N-trimethylsilylacetamidu. Směs se míchá při teplotě místnosti 30 minut, načež se přidá 1,3 ml (20 mmolů] kyseliny methansulfonové. Reakční směs se pak zahřívá pcd zpětným chladičem na teplotu varu 114 CC. V průběhu zahřívání, jakmile teplota reakční směsi dosáhne 90 CC, se po kapkách přidá předem připravený roztok N-trimethylsilylacetamidu v průběhu 90 minut. Reakční směs se zahřívá pod zpětným chladičem celkem 105 minut, pak se zchladí v ledové lázni na teplotu místnosti, přidá se 100 ml methanolu, směs se míchá ještě 15 minut, odpaří se ve vakuu při 60 °C a přidá se roztok 30 g (300 mmolů] octanu lithného ve 100 ml methanolu k olejovitému odparku. Směs se míchá 1 hodinu . při teplotě místnosti, výsledný krystalický produkt se oddělí filtrací, usuší na vzduchu a pak ve vakuu přes noc při teplotě místnosti, čímž se ve výtěžku 74 % získá 13,6 g surového produktu, ten se čistí suspendováním ve 25 ml acetonu, filtrací, promytím etherem, čímž se získá ve výtěžku 12,1 g (65,5 o/o) lithné soli kyseliny 7-fenoxyacetamido-3-methyl-3-cefem-4-karboxylové.

Claims (14)

  1. PŘEDMĚT VYNALEZU
    1. Způsob přeměny sulfoxidu penicilinu na desacetoxycefalosporin a jeho lithnou sůl, vyznačující se tím, že se zahřívá sulfoxid penicilinu obecného vzorce I, kde
    R3 je atom vodíku, a
    Ri je atom vodíku, skupina vzorce
    O
    Ar—CHž—C— , kde
    Ar znamená fenyl, thienyl, furyl, pyrrolyl nebo fenyl substituovaný 1 až 3 substituenty ze skupiny atom chloru, fluoru, bromu nebo jodu, trifluormethyl, acyloxyskupiny o 1 až 3 atomech uhlíku, hydroxyskuplna, alkyl o 1 až 3 atomech uhlíku, alkoxyskupina o 1 až 3 atomech uhlíku, kyanoskupina a nitroskupina, nebo R4 značí skupinu vzorce
    O
    II
    Ar‘—Y—CH2—C— ,
    Ri \ \ Ri.--Si— , /
    /
    Ri kde
    Ri znamenají alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo fenyl, za přítomnosti silylačního · . činidla ze skupiny trimethylchlorsilan, hexamethyl-disilazan, N,O-bis( trimethylsilylacetamid, N-trimethylsilylacetamid a směsí těchto látek v nepřítomnosti zásady v inertním bezvodém rozpouštědle při teplotě 75 až 150 C a současně nebo po provedení reakce se na reakční směs působí kyselinou a popřípadě se působí na sloučeninu, kde Rž je atom vodíku nebo skupina (Ri)íSi— sloučeninou lithia za vzniku lithné soli cefalosporinu.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se užije sulfoxidu penicilinu obecného vzorce I kde
    Rs je atom vodíku, a
    R4 je atom vodíku, skupina vzorce
    O II
    Ar—CHž—C— , kde
    Ar znamená fenyl, thienyl, furyl, pyrrolyl nebo fenyl substituovaný 1 až 3 substituenty ze skupiny atom chloru, fluoru, bromu nebo jodu, trifluormethyl, acyloxykde
    Ar‘ znamená fenyl, pyridyl nebo substituovaný fenyl ve svrchu uvedeném významu, a
    Y znamená atom kyslíku nebo síry, nebo
    R3 a Ri rovněž mohou spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, vytvářet skupinu ftalimidovou nebo 2,2-dimethyl-3-nitroso-5-oxo-4-fenyllmidazolidin-l-ylovou a
    Rž znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, 2,2,2-frihalogenethyl, nitrobenzyl nebo zbytek obecného vzorce skupina o 1 až 3 atomech uhlíku, hydroxyskupina, alkyl o 1 až 3 atomech uhlíku, alkoxyskupina o 1 až 3 atomech uhlíku, kyanoskupiny a nitroskupina, nebo Rd značí skupinu vzorce
    O
    Ar‘—Y—CH2—C— , kde
    Ar4 znamená fenyl, pyridyl nebo substituovaný fenyl ve svrchu uvedeném významu a
    Y znamená atom kyslíku nebo síry, nebo
    R3 a Rd rovněž mohou spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, vytvářet skupinu ftalimidovou,
    Rz znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, 2,2,2-brihaiogenethyl, nitrobenzyl nebo zbytek obecného vzorce
    Ri \ \
    Ri--Si— , /
    z
    Ri kde
    Ri znamenají alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo fenyl.
  3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako výchozí sloučeniny použije sulfoxidu obecného vzorce I, kde R2 má význam uvedený v bodu 2 a R3 a R4 tvoří spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, skupiny 2,2-diiue thyl-3-nitro-5-o<xo-4-fenylimidazolidin-l-y lovou.
  4. 4. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že silylační činidlo se volí ze skupiny N,O-bis(trimethylsilyl)acetamidu, N-trimethylsilylacetamidu, trimethylchlorsilanu, hexamethyldisilazanu a směsi těchto sloučenin.
  5. 5. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se užije silylačního činidla, definovaného v bodu 4.
  6. 6. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že kyselé prostředí obsahuje kyselinu alkylsulfonovou o 1 až 12 atomech uhlíku nebo sulfonovou kyselinu, odvozenou od nenasyceného uhlovodíku o 1 až 12 atomech uhlíku.
  7. 7. Způsob podle bodu 5, vyznačující se tím, že kyselé prostředí obsahuje sulfonovou kyselinu, odvozenou od uhlovodíku o· 1 až 12 atomech uhlíku.
  8. 8. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že kyselé prostředí obsahuje kyselinu methansulfonovou.
  9. 9. Způsob podle bodu 7, vyznačující se tím, že kyselé prostředí obsahuje kyselinu methansulfonovou.
  10. 10. Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že jako silylačního činidla se užije N-trimethylsilylacetamidu, N,O-bis(trimethylsilyljacetamidu nebo směsí hexamethyldisilazanu a · trimethylchlorsilanu.
  11. 11. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že se · jako silylačního činidla užije N-trimethylsilylacetamidu, О,О-Ыа sitrimethylsilyljacetamidu nebo směsí hexamethyldisilazanu a trimethylchlorsilanu.
  12. 12. Způsob podle bodu 5, vyznačující se tím, že se jako výchozí sloučenina použije sulfoxid obecného vzorce I, kde Rz znamená atom vodíku nebo zbytek obecného vzorce
    Ri
    R1--Si— ,
    Z Z
    Ri a Rj a R4 mají výše uvedený význam a reakční směs s obsahem výsledného volného desacetoxycefalosporinu ve formě kyseliny se zpracuje pomocí sloučeniny lithia za vzniku odpovídající lithné soli desacetoxycefalosporšnu.
  13. 13. Způsob podle · bodu 12, vyznačující se tím, že se jako sloučenina lithia použije octan lithný.
  14. 14. Způsob podle bodu 5, vyznačující se tím, že se použije jako výchozí sloučeniny sulfoxidu obecného vzorce I, kde R3 znamená atom vodíku a R4 znamená fenylacetyl nebo fenyloxyacetyl a Rz má výše uvedený význam.
CS733319A 1972-05-10 1973-05-10 Method of conversion of penicilin sulphoxide into deacetoxy cephalosporin and lithium salt of the same CS197217B2 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS773703A CS197218B2 (cs) 1972-05-10 1977-06-06 Způsob výroby nových silylesterů azetidin-2-sulíenátů

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US25207872A 1972-05-10 1972-05-10
US05/349,876 US3944545A (en) 1972-05-10 1973-04-12 Process for preparing desacetoxycephalosporins

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS197217B2 true CS197217B2 (en) 1980-04-30

Family

ID=26942026

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS733319A CS197217B2 (en) 1972-05-10 1973-05-10 Method of conversion of penicilin sulphoxide into deacetoxy cephalosporin and lithium salt of the same

Country Status (21)

Country Link
US (1) US3944545A (cs)
JP (2) JPS5418276B2 (cs)
AR (1) AR203722A1 (cs)
AT (1) AT333424B (cs)
AU (1) AU476568B2 (cs)
BG (2) BG20816A3 (cs)
CA (1) CA1026744A (cs)
CH (2) CH582187A5 (cs)
CS (1) CS197217B2 (cs)
DD (2) DD116617A5 (cs)
DE (1) DE2323395A1 (cs)
ES (1) ES414645A1 (cs)
FR (1) FR2184069B1 (cs)
GB (1) GB1412856A (cs)
HU (2) HU170406B (cs)
IE (1) IE38150B1 (cs)
IL (1) IL42148A (cs)
NL (1) NL7306500A (cs)
PH (1) PH14066A (cs)
SE (2) SE429046B (cs)
YU (1) YU36925B (cs)

Families Citing this family (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
ZA732972B (en) * 1972-05-10 1974-11-27 Lilly Co Eli Process for preparing desacetoxycephalosporins and novel intermediates
GB1465893A (en) * 1973-02-09 1977-03-02 Gist Brocades Nv I-carboxypropenyl-4-iminothio-azetidine-2-one derivatives methods for their preparation and use
US4159266A (en) * 1974-12-24 1979-06-26 Eli Lilly And Company Method of preparation of 3-methylenecephams
AT342197B (de) * 1975-02-20 1978-03-28 Ciba Geigy Ag Neues verfahren zur herstellung von 3-cephemverbindungen
JPS5214789A (en) * 1975-07-22 1977-02-03 Shionogi & Co Ltd Process for preparing 3-substiuted cephem compounds by ring closure
US4536334A (en) * 1979-06-28 1985-08-20 Sumitomo Chemical Company, Limited Preparation of β-lactam derivatives
US5302713A (en) * 1992-03-31 1994-04-12 Industrial Technology Research Institute Method for the preparation of Δ3 -7-substituted amino desacetoxy cephalosporanic acid

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3591585A (en) * 1969-02-14 1971-07-06 Lilly Co Eli Process for making desacetoxycephalosporins
US3819622A (en) * 1969-03-11 1974-06-25 Glaxo Lab Ltd Method of producing 7beta-acylamido-3-methylceph-3-em-4-carboxylic acid esters
FR2037858A5 (cs) * 1969-03-11 1970-12-31 Glaxo Lab Ltd
GB1312233A (en) * 1969-12-05 1973-04-04 Glaxo Lab Ltd Cephalosporin compounds

Also Published As

Publication number Publication date
AU476568B2 (en) 1976-09-30
AU5519773A (en) 1974-11-07
BG20816A3 (bg) 1975-12-20
BG20380A3 (bg) 1975-11-05
SE429046B (sv) 1983-08-08
YU36925B (en) 1984-08-31
IE38150B1 (en) 1978-01-04
FR2184069A1 (cs) 1973-12-21
CH580638A5 (cs) 1976-10-15
JPS4947388A (cs) 1974-05-08
AT333424B (de) 1976-11-25
NL7306500A (cs) 1973-11-13
AR203722A1 (es) 1975-10-15
DE2323395A1 (de) 1973-11-29
CA1026744A (en) 1978-02-21
SE429968B (sv) 1983-10-10
DD108302A5 (cs) 1974-09-12
HU166698B (cs) 1975-05-28
IL42148A0 (en) 1973-06-29
CH582187A5 (cs) 1976-11-30
IL42148A (en) 1976-08-31
JPS5418276B2 (cs) 1979-07-06
DD116617A5 (cs) 1975-12-05
US3944545A (en) 1976-03-16
GB1412856A (en) 1975-11-05
PH14066A (en) 1981-01-26
FR2184069B1 (cs) 1975-08-22
JPS5444657A (en) 1979-04-09
ES414645A1 (es) 1976-06-16
HU170406B (en) 1977-06-28
SE7604463L (sv) 1976-04-15
IE38150L (en) 1973-11-10
ATA410573A (de) 1976-03-15
JPS585917B2 (ja) 1983-02-02
YU121973A (en) 1982-06-18

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4631150A (en) Process for the preparation of penems
SE405857B (sv) Forfarande for substituerande av en grupp i 6-resp 7-stellning hos en penicillansyraforening eller cefalosporansyraforening
EP0043546B1 (en) 7-oxo-cephalosporins and 6-oxo-penicillins, their analogues and process for their preparation
CS197217B2 (en) Method of conversion of penicilin sulphoxide into deacetoxy cephalosporin and lithium salt of the same
US4683303A (en) Reduction process for the preparation of 4-unsubstituted azetidin-2-ones
JPH0146516B2 (cs)
US4145540A (en) 7β-Phosphoramido-7α-methoxycephalosporanic acid derivatives
FI75165C (fi) Foerbaettrat foerfarande foer framstaellning av penicillansyraklormetylestrar.
US4051132A (en) Process for epimerizing beta-lactam antibiotic compounds by means of an acid quench
EP0022326B1 (en) Process for chemically removing the acyl sidechain from cephalosporins and penicillins
US4138553A (en) 3-Methylene cephalosporanic acid derivatives and process for preparation thereof
US4771134A (en) Ring-opening process for preparing azetidinone intermediates
US4167630A (en) Process for epimerizing beta-lactam antibiotic compounds, and related products
US4675396A (en) 7-Oxo-4-thia-1-azabicyclo(3,2,0)heptane derivatives
US4379923A (en) Preparation of 7-acylamino-3-(thio-substituted)-methyl 3-cephem-4-carboxylic acid-1-oxide derivatives
KR880001990B1 (ko) 페니실린과 세팔로스포린 화합물의 제조방법 및 이들의 제조에 사용한 새로운 중간체의 제조방법
US4159267A (en) Novel silyl ester azetidine-2-sulfenate intermediates and process for preparing desacetoxycephalosporins
US4334065A (en) Cephalosporin intermediates
PL172378B1 (pl) Sposób wytwarzania nowych 4-podstawionych azetydynonów PL PL PL PL PL PL
JPH0247996B2 (cs)
US4447602A (en) Process to prepare 7-substituted cephalosporins or 6-substituted penicillins
US3962226A (en) 3-nitrooxycepham compounds and process for preparing desacetoxycephalosporins therefrom
CA1066268A (en) Process for preparing 3-acyloxymethyl-2-cephem compounds
US4115383A (en) Alkoxycarbonyl-ethylthio-azetidinones and process for their preparation
EP0136177A2 (en) 3-Azidocephalosporins as intermediates and novel antibacterial agents