CS197075B1 - Způsob souběžné výroby alespoň dvou druhů ohebných plošných materiálů - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu souběžné výroby alespoň dvou druhů ohebných plošných materiálů obsahujících porézní polymerní vrstvu připravenou srážením vrstvy roztoku polymeru.

Materiály jsou vhodné pro zpracování v průmyslu obuvnickém, oděvním, galanterním, v čalounictví a pro jiné technické aplikace.

S ohledem na konstrukci představuji v podstatě útvary dvou typů:

1. Vrstvené materiály složené z porézní polymerní vrstvy a z podkladové textilní vrstvy, příp. zahrnující další textilní útvar jako výztužnou mezivrstvu.

2. Samonosné, celopolymarní poromerické materiály.

Kromě kvalitativního rozdělení podle konstrukce se posuzují plošné materiály i podle vnějšího vzhledu.

Převážně jsou syntetické kůže, podobně jako přírodní usně, vyráběny s hladkým lícem, příp. s lícem dezénovaným, který imituje některé druhy přírodních kůží (hovězí nebo telecí box, ševro, reptilie a j.).

Do druhé skupiny náleží materiály se zvláštním vlasovým charakterem povrchu, označované jako valur, nubuk, semiš a pod.

197 075

Syntetické kůže a hygienickými vlastnostmi mají širokou oblast uplatnění a jejich vlastnosti se mění podle užití.

Základní a společnou součástí všech typů poromerních syntetických kůží s hygienickými vlastnostmi je polymerní porézní vrstva, vyznačující se zejména schopnosti propouštět plyny a vodní páru.

Tyto porézní vrstvy se připraví z polymerních látek nebo. ze směsi polymerních látek (ve formě roztoků, disperzí) jako jsou např. kaučuky, polyamid, polypeptidy, polyvinylchlorid, polyakryláty, polyvinylacetát a jiné, příp.· jejich směsi. Zvláště výhodné jsou polyuretany nebo polyuretahmočoviny polyéterového nebo polyesterového typu, nejlépe lineární nebo jen málo větvené, příp. směsi těchto polyuretanů s modifikačními přísadami jiných polymerů nebo kopolymerů, např. s polyvinylohloridem, s přísadami anorganických nebo organickými, které ovlivňují průběhm příp. regulují tvorbu a charakter porézní struktury.

Porézní struktury z polymerních látek se vytvářejí různými chemickými, mechanickými nebo fyzikálně-chemiokými postupy.

Zvláště významné jsou fyzikálně-chemické postupy tvorby porézních struktur z polymerních látek. Jejich podstatou je koagulace disperzní účinkem elektrolytů nebo u termosenzihilních disperzí účinkem tepla, zejména však koagulace roztoků polymerních látek v polárních rozpouštědlech, jako jsou např. dimetylformamid, dimetylsulfoxid nebo tetrahydrofuran, účinkem nerozpouětědel. Tloušťka mikroporézni lícové vrstvy se u vícevrstvých poromerik pohybuje mezi 0,2 - 0,7 mm.

Charakter porézní struktury vytvořené koagulaci roztoků, především velikost a distribuce velikosti pórů, závisí na podmínkách srážení. Pro plošné materiály s hladkým nebo dezénovým povrchem se připravují porézní struktury s relativně menšími póry; jejich průměrné velikost leží v rozmezí 0,5 - 30/Um, s výhodou 1 - 20/um.

Technologický proces řízeného vytváření porézní struktury je velmi citlivý a k dosaženi požadované kvality je nutno poměrně přesně udržovat předepsané technologické podmínky.

Pro velurové nebo semišové materiály se vytvářejí porézní struktury s poměrně většími póry a jejich průměr může dosáhnout 100 - 300 um. Protože je možné spokojit se i se širší distribucí velikosti pórů, neklade se tak velký důraz na udržení technologických podmínek.

Princip přípravy syntetického porézního materiálu s velurovým nebo semišovým charakterem obecně spočívá v tom, že se nejprve vytvoří známými postupy plošný útvar s porézní strukturou s větší velikostí pórů a ten se následně podrobí konečnému mechanickému opracování, např. štípání nebo broušení, jehož cílem je obnažení porézní struktury, která je podobná veluru nebo semiši z přírodní usně.

Technologie výroby mikroporéznich vrstev srážením roztoků vhodných polymerních látek je komplikovaná a poměrně složitá. Výrobní podmínky, zvláště u koagulace, jsou pro daný charakter mikroporézni struktury jedinečné a nutno při výrobě pečlivě dodržovat. Rovněž

107075 zařízení pro vypírání vysrážených útvarů jsou obvykle řešena a realizována pro určitou tloušťku a pracovní rychlost. Z toho důvodu jsou výrobní zařízení v podstatě jednoúčelová. Výrobní postup poromerních plošných materiálů vrstvených, bez ohledu na kvalitu textilního substrátu, může být variantní v tom, zda se jedná o přímé nanášení roztoku polymeru na textilní podklad nebo o nepřímý - reverzní způsob, kdy se roztok polymeru nanáší na dočasnou podložku.

Tachologický proces výroby daného typu plošného poromerického materiálu nemá tedy v podstatě žádný stupeň volnosti pro případnou změnu sortimetu. Realizace širšího sortimentu poromerik pro různé oblasti exploatace je tímto omezená a inovace výroby na daném výrobním zařízení je problematická.

Tento vynález řeší možnost a způsob souběžné výroby širokého sortimentu plošných porometrických materiálů, t.j. vrstvených plošných materiálů na různých vhodných substrátech a/nebo samonosného celopolymerního typu, v různých tloušťkách, s povrchem hladkým, dezénovaným a/nebo i s povrchem, který má charakter veluru, semiše či nubuku.

Podstatou postupu podle vynálezu je, že se srážením připraví samonosná porézní fólie nebo porézní vrstva o objemové hmotnosti 0,2 - 0,9 g/cm'¹ a celkové tloušťce 0,5 - 10 mm ne vláknité podložce a vysrážéný útvar se mechanicky rozdělí alespoň na dvě vrstvy o tloušťkách 0,1 - 2 mm, které se spojí s vláknitou podkladovou vrstvou nebo použijí jako samonosný materiál.

Ve vysrážené polymerní fólii mohou být uloženy vrstvy o různých velikostech pójú t, různých tloušťkách. Tak je možno po rozdělení fólie na tenčí vrstvy získat plošné materiály o různých vlastnostech na př. spojením s různými vláknitými podklady, proušením vrstev s většími póry na velurový povrch a pod.

Prakticky se podle vynálezu vyrobí nejprve polymerní porézní fólie o větši tloušťce tloušťka tohoto útvaru závisí na tloušťkách, požadovaných pro jednotlivé oddělené vrstvy tak, aby tato polymerní porézní fólie byla využita s minimálním odpadem. Před mechanickým dělením na jednotlivé tenší vrstvy je výhodné u polymerní porézní fólie egalizovat tloušťku. Nejlépe je provést egalizaci účinkem tepla a tlaku na kalandru se dvěma válci, z nichž alespoň jeden je kovový s možností vyhřívání. Rovněž je možno zrovnoměrnit tloušťku přebroušením jednoho nebo obou povrchů. Tím je možné získat velurový nebo semišový povrch ještě před mechanickým dělením na tenčí vrstvy.

Dělení polymerní mikroporézní fólie o větěí tloušťce na jednotlivé vrstvy se provede ne př. na štípacích strojích známé konstrukce. Průchodem štípacím strojem se oddělí jedna vrstva, přičemž tloušťky následně oddělovaných mikroporézních vrstev mohou být stejné, nebo rozdílné, podle typu vyráběného poromerického plošného útvaru.

Podkladové substráty pro vrstvené porometrické plošné materiály se připraví odděleně Zde je možno použít např. netkané textilní vrstvy impregnované polymerními pojivý, která jsou následnou koagulací převedena v mikroporézní formu.

197 07S

Dále to mohou být např. tkané víceosnovní tkaniny atlasové či jiné vazby, které mohou být počesány a rovněž impregnovány vhodnými polymerními pojivý ve formě roztoků v polárních rozpouštědlech nebo ve formě disperzí.

Kromě textilních materiálů je možné využít jako podkladový substrát např. přírodní useň.

Dalším výrobním procesem je spojování polymerního mikroporézního útvaru a zvoleného podkladového útvaru. Pro vrstvené materiály by se měla pohybovat tloušťka mikroporézního útvaru v rozmezí 0,1 - 1 mm, s výhodou 0,2 - 0,7 mm v závislosti na poradované kvalitě konečného materiálu.

Jako adheziva požno použít polyuretany lineární, lépe však siťovatelné, polyesterové nebo polyéterového typu, dále adheziva na bázi přírodních i syntetických kaučuků, kopolymerů i polymerů akrylátových ve formě roztoků nebo disperzí.

Takto získaný vrstvený plošný útvar se podrobí povrchové úpravě.

K bližšímu objasněni podstaty vynálezu uvádíme následující příklady provedení.

Příklad 1

Z polyuretanu polyesterového typu se připraví koagulačním procesem základní polymerní mikróporézní fólie o tloušťce 1,6 mm s rovnoměrmou velikostí pórů v celém průžezu a s objemovou hmotností 0,4 - 0,6 g.cm“\ Po vysušeni se egalizuje tloušťka fólie na 1,5 mm účinkem teploty a tlaku mezi dvojicí válců, z nichž jeden je vyhřívaný. Mezi válci je nastavena štěrbina o šíři 1,4 mm a teplota vyhřívaného válce je 140 - X50 °C (přesná hodnota teploty je závislá na velikosti pórů a na pracovní rychlosti).

Egalizovaná fólie se roztípe na pásovém štxpacím stroji na dvě vrstvy o různých tloušťkách: jedna bude mít tloušťku 0,3 - 0,4 mm, druhá 1,2 - 1,3 mm. Mikroporézní vrstva o tloušťce 1,2 - 1,3 mm se povrchově upraví. Na stříkacím stroji se nanese roztok polyesteruretanu, vybarvený na požadovaný odstín. Následuje dezénování na běžném dezénovacím zařízeni s válcem vyhřátým na 130 - 140 °C. Poslední úpravářská operace je aplikace transparentního roztoku směsi polyesteruretan-nxtrocelulóza ve vhodných rouzpouštšdlech.

Tento upravený celopolymerní materiál je určen jako náhrada za přírodní usně.

Tenčí vrstva o tloušťce 0,3 - 0,4 mm se spojí s textilním substrátem, připraveným impregnací netkané vláknité vrstvy roztokem polyuretanů a následnou koagulací. Laminace se provede následujícm postupem: roztok polyesteruretanu o konc. 10 - 15 % hm. se nanáší pomocí válců na povrch bubnu a je částečně vysušen při 80 - 100 °C. Hmotnost nánosu po vyo sušení je mezi 10 - 20 g/m . Na částěčně vysušenou vrstvu se přiloží impregnovaná netkaná vláknitá vrstva a sejme se i s touto s povrchu válce.

V další části spojovací linky se odvíjí odštípnutá mikroporézní vrstva o tloušťce 0,3 - 0,4 mm · laminuje za použití přítlačných válců po předchozí aktivaci adhezivni vrstvy na impregnované netkané vrstvě působením tepla při 80 - 100 °C. Tak se získá vrstvený -2 -1 plošný materiál s propustností pro vodní páry až 6 mg-cm .hod.

Dále se nanáší vodně-disperzní mátěrová hmota vybarvená na požadovaný odstín. Hmotnost o mokrého nánosu závisí na barevném odstínu a pohybuje se mezi 60 - 120 g/m . Po vysušení se dezénuje válcem vyhřátým na 150 °C, přičemž se mezi dezénovacím a přítlačným válcem udržuje štěrbina, která činí přibližně 1/2 tloušlky dezénovacího materiálu. Poslední operací je aplikace konečného ochranného nátěru. Použije se opět roztor polyesteruretan a o

nitrocelulózy o hmotnostním poměru 100 : 60, hmotnost vysušené vrstvy činí 3 - 5 g/m .

Tento dvouvrstvý poromerní plošný materiál je použitelný pro výrobu svršků obuvi.

Oba materiály mají velmi dobré užitné i zpracovatelské vlastnosti, které jsou charakterizovány hodnotami:

odolnost proti mnohonásobnému ohybu počet cyklů min. 150 000 (přístroj Bally)

Odolnost proti oděru za mokra počet cyklů min. 1 000 (přístroj Veslic) —2 —I propustnost pro vodné páry (mg,cm^- ,h, ) 2-3

Příklad 2

Připraví se polymerní mikroporézní fólie o tloušlce cca 1,8 mm ze směsi polyéteruretanu a polyvinylchloridu koagulačním postupem s jemnými póry o rovnoměrné velikosti v ce—X lem pružezu a s objemovou hmotnosti 0,4 - 0,6 g.cm .

Egalizace tlouštky fólie se provede obroušením obou povrchů na pásovém broucícím stroji na tloušlku 1,6 mm.

Postupným štípáním se připraví z tohoto útvaru 2 mikroporézní vrstvy o tloušlce 0,3 mm a 2 mikroporézní vrstvy o tloušlce 0,5 mm. Vrstvy o tloušlce 0,5 mm se laminují s impregnovanou netkanou vláknitou vrstvou postupem popsaným v příkladu 1 a povrchově se upraví. Tloušlks impiegnované vláknité vrstvy může být 0,6 - 0,7 mm nebo 0,9 - 1,1 mm, takže tlouštky hotových materiálů jsou 1,1 - 1,2 mm (dámský typ), resp. 1,4 - 1,6 mm (pánský typ) Výrobky jsou určeny pro výrobu svršků obuvi.

Vrstvy o tloušlce 0,3 mm se spojují s pleteným textilním útvarem, který se vyznačuje poměrně vysokou lineární tažnosti. Proto je výhodné použít nepřímo způsobu aplikace adhezivní vrstvy postupem, který je popsaný v příkladu 1.

Povrchová úprava se provede rastrovými válci. Základní barvená vrstva se vytvoří postupnými nánosy rastrovacími válci, které mají přibližně 625 až 3 136 ok/cm²; suši se při 80 - 110 °C.

Na další hlubotiskové jednotce se vytvoří nesouvislá dekorativní vrstva (např. mraky) a po vysušení se aplikuje rastrovým válcem, který má 625 ok/cm², konečná vrstva ochranného nátěru z měkčené nitrocelulózy.

Výrobek má vyhovující odolnost v opakovaném ohybu na flexometru Bally (min. 100 000

187075 cyklů), odolnost proti otěru za sucha i za mokra a dostatečnou propustnost pro vodní páry (min. 3 mg.cm .h. ).

Příklad 3

Z roztoku směsi polyéteruretan-polyvinylchlorid se koagulačním postupem připraví mikroporézní polymerní fólie o tloušťce 2,8 mm. Mikroporézní fólie má u ohou povrchů podstatně větší velikost pórů než ve středních vrstvách.

Egalizace na tloušťku 2,5 mm se provede obroušením na pásovém brousícím stroji. Získaná fólie se dělí štípáním na pásovém štípacím stroji na vrstvy o menších tloušťkách takto:

1. povrchová vrstva s hrubšími póry o tloušťce 1,1 - 1,2 mm;

2. povrchová vrstva s hrubšími póry o tloušťce 0,4 - 0,5 mmj

3. vnitřní vrstva s jemnými póry o tloušťce 0,5 mm;

4. vnitřní vrstva s jemnými póry o tloušťce 0,3 mm.

Vnitří oddělené porézní vrstvy s jemnými póry se laminují na textilní podklady postupy, uvedenými v příkladech 1 a 2 a mají stejné použití.

Vnější vrstvy s hrubšími póry se použijí k přípravě plošného materiálu s velurovým charakterem.

Nejprve se tyto vrstvy podrobí barvení pomocí organických barviv na požadovaný odstín. Barvicí lázeň obsahuje vodu, organické barvivo, povrchově-aktivní látku, příp. polymerní pojivo, např. polyakrylátového typu. Směrné formulace barvicí lázně (ve hmotnostních dílech roztok 1,2 kovokomplexních barviv 100 roztok anionaktivní provrchově-aktivní látky 100 vodní disperze polyakrylátu 200 voda 600

Jako organicá barviva jsou vhodné 1,2 kovokomplexni barviva. Pás materiálu prochází za normální nebo mírně zvýšení teploty (do 40 °C) barevníkem. Doba zádrže materiálu v lázni je cca 1 min. Při východu pásu z lázně se přebytek barvicího roztoku odždímé a materiál se suší při 80 - 100 °C. Následuje povrchová úprava běžnými postupy. Vrstva s hrubšími póry o tloušťce 1,1 - 1,2 mm se použije jako celopolymerní typ pro výrobu svršků obuvi.

Vrstva s hrubšími póry o tloušťce 0,4 - 0,5 mm se použije k přípravě vrstveného plošného materiálu laminací s vhodným textilním substrátem, v tomto případě s jednostranně počesanou polyamidovou tkaninou. Ke spojení obou vrstev se použije adhezivní systém na bázi vodně-disperzních polymerních pojiv z řady polyakrylátů. Vodni disperze samosiťova- ’ telného akrylátů se smísí s voudou, zahušťovadlem a pomocnými látkami tak, že se získá pasta o viakozitě 1 500 - 3 000 mPas a sušině 25 - 50 1» hm. Tato pasta se nanáší pomocí nože na textilní substrát v takovém množství, aby hmotnost adhezivní vrstvy po vysušeni činila 10 - 20 g/m . Textilní substrát s nánosem adheziva prochází sušícím tunelem vyhřátým na 100 - 120 °C, pak se laminuje mezi pryžovými válci mikroporézní vrstvatak, aby strana

187075 s hrubšími póry tvořila vnější povrch vrstveného materiálu. Tento útvar pokračuje dále sušícím kanálem vyhřátým na 100 - 120 °C a důkladně se vysuší. Následuje broušení povrchu s hrubšími póry brusným papírem. Pro zlepšení odolnosti proti otěru ve velurový povrch přestříká emulzním nitrocelulózovým lakem, vybarveným organickými barvivý.

Směrná formulace laku:

emulzní nitrolak (13 % ní) 100 voda 30 etanol 20

1,2 kovokomplexní barvivo (3%ní) 5 o

Hmotnost nástřiku je 10 - 20 g/m,

Odolnost proti vodě se zvýší hydrofobizací, např. roztokem nebo emulzí silikonového oleje.

Velurové materiály na bavlněné tkanině jsou vhodné pro aplikace v oděvním průmyslu.

Příklad 4.

Připraví se mikroporezní fólie o tloušťce 3,7 mm podobného charakteru jako v příkladu 3.

Egalizuje tloušťky se provede oboušením na pásovém brousícím stroji. i

Oddělené obě vnější vrstvy o tloušťce 1,1 - 1,2 mm se vyznačují tím, že jeden povrch vykazuje hrubě porézní strukturu, druhý je jemně porézní. Tyto útvary se povrchově upravují běžným úpravářským postupem na povrchu s jemnými póry.

Povrchová úprava se provede buá aplikací vybarveného rozpouštědlového systému např. polyuretanového pomocí hlubotiskových rastrovacích válců (viz příklad 2) nebo se použije vodně-disperzní nátěrová hmota, obsahující např. polyakrylétová pojivá (viz příklad 1).

Tímto způsobem se získá celopolymerní plošný materiál, jehož porézní struktura se v průřezu vyznačuje gradientem hustoty, podobně jako u přírodní usně a vykazuje užitné vlastnosti, které dovolují použití v obuvnickém průmyslu.

Dvě vnitřní oddělené vrstvy, každá o tloušťce 0,3 - 0,5 mm, se laminují diskontinuálním způsobem na přírodní useň s odštípnutým nebo obroušeným lícem. Adhezivní vrstva se vytvoří z vodní disperze polyesteruretanu zahuštěné na viskozitu 3 000 mPas. Jednotlivé kusy přírodní usně se nanášejí tímto adhezivem tak, aby hmotnost vrstvy adheziva po vysušení p

se pohybovala v rozmezí 10 - 20 g/m podle kvality povrchu štípenky.

Po předsušení při 60 °C se diskontinuálne laminuje v etážovém lise oddělená vrstva o tloušťce 0,3 - 0,5 mm při teplotě max. 80 °C a měrném tlaku 0,2 - 1 kp.cm“².

Spojený útvar se upraví úpravářskými postupy obvyklými při úpravě přírodní usně.

S výhodou se provede laková úprava s vysokým leskem na bázi polyuretanových laků. \

Jako konečná úprava rubové strany se provede impregnace prostředky používanými pro změkčení přírodních usní.

Směrná formulace laku (ve hmotnostních dílech) roztok polyesteruretanu s volnými izokyanátovými skupinami (45 %) 100 katalyzátor-organicíničitá sloučenina (15 %) 3 xylen 100

Lak se nanáší stříkaném tak, aby hmotnost lakové vrstvy po vysušení byla 20 - 30 g.Di.^-2. Sušení mokrého nánosu se provede při teplotě 60 - 70 °0 a dále se nechá dosííovat účinkem vzdušné vlhkosti při volném uložení po dobu 24 hod.

Tímto postupem provedená laková úprava má několikanásobně vyšší úžitné vlastnosti než laková úprava provedená přímo na usni. Zvyšuje se především odolnost v opakovaném ohybu bez poškození lakového filmu.

Příklad 5

Ze směsi polyéteruretanu s polyvinylchloridem se připraví na dočané^xpodložce kaugulačním postupem mikroporézní fólie o tloušťce 1,5 mm. Svrchní strana fólie má vrstvu výrazně hrubších pórů, směrem do středu a k druhému povrchu je mikroporézní struktura podstatně jemnější. Po vysušeni fólie se provede egalizace tlouštky účinkem teploty tlaku mezi válci se štěrbinou 1,3 mm. Podle bodu měknutí polyuretanu pohybuje se teplota vyhřívaného válce mezi 150 - 180 °C.

Na takto připravenou fólie se nejprve nalaminuje netkaná vláknité vrstva impregnovaná butadién.akrylonitrilovým latexem a upravená na tlouštku 1 mm. K laminaci se použije vodní disperze polyeretanu obsahující 40 - 50 % hmot. Sušiny a zahuštěná na viskozitu přibližně 1 500 - 2 000 MPas. Pomocí nože se na povrch fólie s hrubšími póry nanáší vrstva polyuretap nové pasty o hmotností 50 - 60 g/m . Bezprostředně po vytvoření nánosu se ukládá textilní rubová vrstva, mírně se zmáčkne mezi kryžovými válci a útvar se suší při 120 °C.

Laminovaný útvar se potom dělí tak, že se nejprve odštípne mikroporézní vrstva o tloušfce 0,8 mm. Laminovaný vrstvený útvar má tedy celkovou tlouštku 1,5 mmj vyznačuje se výhodnou gradací velikosti póru od nejhrubšich u textilní rubové vrstvy po jemné na nově vytvořeném povrchu. Povrchová úprava tohoto poloptoduktu se provede válci s rastrovými a dekorativními gravurami podobně, jako je popsáno v příkladu 2.

Zbytek fólie o tloušťce 0,8 mm se po povrchové úpravě může použít jako jednovrstvý materiál nebo se rozštípně na dvě vrstvy a ty se laminují.

Tenčí vrstva se laminuje pomocí siťovatelného polyakrylátu (viz příklad 3) na pleteninu ze syntetického vlákna. Vrstva o tloušťce 0,5 mm se laminuje na impregnovanou netkanou vláknitou vrstvu o tloušťce 0,7 mm postupem, uvedeným v bodu 1 za použití roztoku polyuretanu aplikovaného na vyhřívaný huben.

Po lehké anilinové úpravě se získá svrškový materiál pro dámskou obuv

Claims (5)

1. PŘEDMÉT VYNALEZU

   1. Způsob souběžné výroby alespoň dvou druhů ohebných plošných materiálů obsahujících porézní polymerní vrstvu připravenou srážením vrstvy roztoku polymeru vyznačený tím, že se srážením připraví samonosné fólie nebo porézní vrstva o objemové hmotnosti 0,2 - 0,9 g/cm'’ a celkové tloušťce 0,5 - 10 mm na vláknité podložce avysrážený útvar se mechanicky rozdělí alespoň na dvě vrstvy o tloušťkách 0,1 - 2 mm, které se spojí s vláknitou podkladovou vrstvou nebo použijí jako samonosný materiál.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se srážením připraví porézní útvar, který osbahuje vrstvy s póry odlišné velikosti, s výhodou o průměrech 1 - 10 um a

   20 - 200 um.
3. 3. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se vysrážená polymerní vrstva nejprve jednostranně nebo oboustranně spojí s podkladem a pak se rozdělí na požadované tloušťky.
4. 4. Způsob podle bodů 1 a 2 vyznačený tím, že se porézní útvar připravený srážením nejprve aspoň na jedné straně s póry o průměrech 20 - 300 um, s výhodou 20 - 200 um obrousí na velurový povrch.
5. 5. Způsob podle bodů 1 a 2 vyznačený tím, že se porézní útvar připravený srážením nejprve alespoň na jedné straně opatří povrchovou úpravou.