CS195673B2 - Method of picture record on the electrographic film and device for making the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu záznamu vysoce kvalitního obrazu na eléktrofotografický film a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Je již známo poměrně velké množství záznamových zařízení, pracujících na bázi Vytvoření elektrostatického obrazu,- jejichž funkce v podstatě spočívá v nabití předběžně vybitého fotovodivého média, v obrazové expozici tohoto média světlem za účelem vytvoření latentního obrazu na uvedeném médiu, v nanášení tónovacího pigmentu na uvedené médium za účelem vytvoření vividelného obrazu na uvedeném médiu a ve fixování viditelného obrazu buď přímo na uvedeném médiu, nebo na jiném povrchu, například na papíru, po předcházejícím přenesení viditelného obrazu z uvedeného média na uvedený jiný povrch. Většina známých zařízení, pracujících na výše uvedeném principu, -je známa jako kancelářské kopírovací zařízení, zejména jako xerografické kopírky.

Rovněž již bylo navrženo použít výše uvedené techniky k vytvoření mikroobrazů na eléktrofotografický film. Pokud je však známo, nebylo dosaženo uspokojivých výsledků. Jedním z důvodů, proč nebyly výše uvedené snahy úspěšné je to, že po zmenšení obrazu na velikost mikrofilmu při vytváření obrazů je třeba vytvořený obraz opět zvětšit za úče195873 ?

lem jeho pozorování.. Při zvětšení obrazu se potom zvětší nejenom zaznamenaná informace, ale ve stejném měřítku dojde i ke zvětšení všech nedokonalostí zaznamenaného obrazu; zaznamenaný obraz je zpravidla třeba zvětšit asi dvacetkrát.

Navíc, aby se získal zvětšený obraz s dobrou rozlišovací schopností, to znamená asi pět čar na milimetr, je třeba, aby systém pro zhotovení mikroobrazů měl rozlišovací schopnost asi 100 čar na milimetr. Dosud navržené systémy však nejsou schopny -dosáhnout; při vytvoření obrazu na mikrofilm tak vysoké rozlišovací schopnosti. Navíc nelze pomocí dosud známých systémů dosáhnout na' filmu souhrné hustoty a sytosti, které by byly žádoucí pro vysoce kvalitní eléktrofotografický mikroobraz.

Až dosud byly jednotlivé stupně elektrofotografického postupu prováděny jako posloupnost statických, vzájemně nezávislých dějů. Fotosenzitivní médium se nejdříve nabije a potom se exponuje za účelem vytvoření obrazu. Světlo, které dopadá na části média, odpovídající světlým plochám obrazu, způsobí rozptýlení náboje z těchto částí média, zatímco si části média, odpovídající temným plochám obrazu, zachovávají svůj náboj. Tímto způsobem se na médiu vytvoří latentní fotografický obraz. Dále se na

195873 médium nanese, tónovací' pigment, který má tendenci lnout к těm částem média, které si zachovaly elektrický náboj, čímž' se dosáhne přeměny latentního obrazu na viditelný obraz. Nakonec se tónovací pigment k médiu přitaví, takže se uvedený · · viditelný o.braz stane stálým.

Výše uvedené stupně · elektrofotpgrafického postupu se provádí v , následných časových úsecích, a to obvykle na různých místech místech reprodukčního zařízení.

Protože se při o sobě . známých elektrofotografických postupech zhotovuje obraz, s poměrně nízkou ' rozlišovací schopností na poměrně velké obrazové ploše, dosahuje se pomocí uvedených postupů poměrně nízké kopírovací rychlosti, to znamená řychlosti asi l · až 10 sekund.

Typické fotovodivé médium, jakým . je například selen, vykazuje vybíjení za temna. Po nabití ’ tohoto média -na · jeho, obvyklé počáteční napětí, například na asi 5θ0 až . 600 ' voltů, dochází k rychlému snižování . napětí, a to například rychlostí . 50 až 100 voltů za minutu během zhruba první minuty. · Potomse rychlost úbytku · napětí zmenšuje, až se napětí média Ustálí na v podstatě konstantní reziduální · · ' hodnotě. ·. pozadí, · · - rovné· ______asi -.30- .až .50 ypltůpi.... , V . konvenčních ...xero- .., grafických systémech, které jsou, · jak již bylo uvedeno, velmi pomalé, ' se médium po nabití zpracuje až' v. okamžiku, kdy je již . rychlost snižování napětí malá. .

Nyní bylo nově zjištěno, že k získání vysoce kvalitního obrazu je třeba volit . zcela odlišný postup. Hlavním důvodem toho je ' skutečnost, že plocha, na které má být vytvořen .,.,- .obra?,', je velmi · · maticí. - Rovněž· ·požadavky,· /které · jsou · kladeny · na . rozlišovací schopnost · . a sytost · · mikrofilmového' obrazu, · jsou znač-ně . vyšší než požadavky, . . kladené -na rozlišo_;yací · -schopnost . -a sytost větších xerografických kopií. .

· Vynálezem · · je · způsob záznamu obrazu na '

- elektrofotografický · film, obsahující . · vrstvu -·.· fotovodivého materiálu, nabitím fotograf^c;.· ·. kého.·· filmu, - · expozicí filmu obrazem, . nane- sením .tónovacího· pigmentu na· elektrofotografický,., film, odstraněním přebytku tónová. . čího· · pigmentu;· · který nelne.- ·k . · elektrofoto• ·.grafickému ·· filmu, ·a případným přitavením tónovacího ‘pigmentu, který lne k elektrofotografickému . filmu, k- · uvedenému elektrofotografickému filmu, jehož · podstata spočívá v tom, · . že · · se . změří světlo, produkované obrazem, který má . být zaznamenán na. elektrofotpgrafický . film, přičemž . se fotovodivá · vrstva nabijí · za současného· · měření. dosahovaného·. povrchového .potenciálu na tmavé ploše . fotovodivé · · vrstvy a · srovnává se · intenzita změřeného . světla · a dosažený povrchový · potenciál fotovodivé vrstvy, přičemž · se nabíjení · přeruší v okamžiku, . kdy toto srovnání · dosáhne hodnoty, o které je známo, že odpovídá optimálnímu povrchovému potenciálu .pro danou změřenou · intenzitu světla obrazu, k. . dosažení záznamu. optimáil4 ní kvality, přičemž' je uvedený · povrchový potenciál · nepřímo úměrný intenzitě· světla zaznamenávaného obrazu, a dále se v okamžiku,. kdy se dosáhlo optimálního povrchového potenciálu, fotavodivá vrstva uvedeným obrazem exponuje.

Při způsobu podle vynálezu · se fotovodivá vrstva exponuje v okamžiku, kdy se přeruší nabíjení · elektrofotografického.· filmu.

Fotovodivá vrstva se .výhodně exponuje. . po fixní časový úsek, nevztahující se k povrchovému. potenciálu fotovodivé .vrstvy, dosaženému · během · nabíjení..

Nanášení tónovacího . pigmentu se při způsobu podle vynálezu provádí · v ' elektrickém poli, · které· je . vytvořeno v blízkosti filmu k urychlení pohybu tónovacího pigmentu směrem k filmu. .

Vynálezem je rovněž zařízení k provádění výše uvedeného způsobu, zahrnující nabíjecí člen, expoziční člen a naflášeeí· · člen, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje fotoelektrický článek k detekci intenzity světla. a . získání prvního· signálu . úměrného uvedené intenzitě, elektrometr k · detekci okamžitého · náboje na fotovodivé vrstvě^ a získáhí druhého signálu úměrného tomuto náboji,. Telé,. první spínač nabíjecího členu. . a první diferenciální . zesilovač · k. porovnání prvního a . druhého signálu a k . získání kontrolního signálu úměrného tomuto porovnání k. vypnutí nabíjecího členu v odezvu na dosažení kontrolního signálu takové hodnoty, která odpovídá optimální hodnotě · povrchového náboje fotovodivé vrstvy při dané intenzitě světla obrazu.

Zařízení podle vynálezu s výhodou zahrnuje . ’ předpěťový · · obvod, . .tvořený elektrodou, reléovým .spínačem, reléovou. cívkou a dru. hou baterií, .k elektrickému urychlení. pohybu tónovacího · pigmentu . . k . filmu. k dosažení jednotné· -· distribuce tohoto pigmentu na. · uvedeném· filmu, přičemž · velikost · získaného předpětí je proměnná . v závislosti na. okamžité hodnotě · · náboje na. · uvedeném filmu.

V •zaízení dle vynálezu jsou · s výhodou nabíjecí člen, · tvořený. nabíjecí hlavou, drátem, prvním . derlvačním obvodem, klopným obvodem, invertorem. a druhým diferenciálním zesilovačem, . expoziční člen, tvořený · projektorem. a závěrkou, nanášecí. člen, · tvořený prvním- elektromagnetickým ventilem, zásobníkem, · druhým derlvačním · obvodem, druhým monostabřlním multivibrátorem, · ·reléovým spínačem, reléovou cívkou, ·druhou baterií, prvním· . distributorem, prvním potrubím. · a rotační spojkou, a přitavovací zařízení,. tvořené třetím diferenciálním obvodem, třetím monostabilním multivibrátorem, infračervenou · .žárovkou a refektorem·,· · jsou umístěny podél obvodových,· částí · rotačního bubnu, přičemž toto zařízení dále obsahuje transportér .k . pohybování filmu v záběru s uvedenými obvodovými částmi.

Při výše · - uvedeném · provedení obsahuje film· množinu filmových políček, přičemž : každé filmové políčko je postupně přivoditelné do polohy _z proti nabíjecímu členu, expozičnímu členu, nanášecímu členu a přita- . vovacímu zařízení během relativního pohy- . bu vzhledem к uvedenému rotačnímu hubnu.

Zařízení padle vynálezu s výhodou obsahuje odlučovač tónovacího pigmentu, tvořený druhým monostabjlním multivibrátorem, druhým elektromagnetickým ventilem, va, kuovou vývěvou, digestroří, druhým distributorem á třetím monostabilním multivibrá- . torem, к odstranění přebytku tónovacího pigmentu z filmu.

V zařízení podle vynálezu je к druhému diferenciálnímu zesilovači připojen první monostabilní multivibrátor ke kontrole trvání doby tónování po expozici, přičemž, je uvedená doba určena předem stanovenou . změnou velikosti náboje na uvedeném členu. . ··

V zařízení podle vynálezu obsahuje expoziční člen, s výhodou projektor, umístěný na • opačné, straně rotačního bubnu vzhledem к filmu a uspořádaný к promítnutí obrazu na film, a operační polohu a tunel у rotačním bubnu, který je vyrovnán s uvedeným pro.jektorem a s filtrem během části každé otočky rotačního· bubnu.

Zařízení podle vynálezu výhodně zahrnuje projektor к promítnutí obrazu ňa film á ovladatelnou závěrku к expozici filmu promítnutým obrazem pup zvolenou dobu, závislou na okamžitém změřeném náboji.

Způsob podle vynálezu zahrnuje provádění jednotlivých stupňů xerografického procesu formou série vzájemně souvisejících stupňů, přičemž některé z těchto stupňů se provádí souběžně a. všechny tyto stupně se provádí ve značně zkráceném časovém úse. ku ve srovnání s o . sobě známými xerogra- .· fickými postupy. Navíc jsou všechny stupně xerografického procesu prováděny v okamžiku, kdy dochází· к nejrychlejšímu vybíjení náboje fotovodivého média, tzn. v počáteční části křivky vybíjení za temna·, daného fotovodlvého média. Za účelem dosažení pokud možno, nejlepších výsledků je žádoucí, aby f otovodivý film, který má být zpracován, měl dostatečnou citlivost, a aby . vykazoval .. .dostatečně rychlé vybíjení za temná. Za tím účelem byl vyvinut film, sestávající z podložky na bázi polyesteru, ze střední vrstvy kysličníku inditého, (silné 0,05 um) a z vrchní vrstvy sirníku kademnatého typu n, (silné 0,3 μπι). Tento film vykazuje rychlé vybíjení za temna, tj. z počátku asi 800 voltů za sekundu. Uvedený . film je.· transparentní, takže obraz, který je . na něm vytvořen, může být promítán přímo, jak je to dále vysvětleno.

Film nebo spíše jeho fotovodivá vrstva, se nabije, přičemž se náboj a světelné podmínky kontrolují expozimetřem tak, že se fotovodivá vrstva nabije pro dané světelné podmínky na optimální hodnotu náboje.

Na rozdíl od .dosud známých postupů se film vystaví velmi vysokému nabíjecímu napětí, tj. nárazu, které je často podstatně vyšší než napětí odpovídající nasycení daného fotovodivého média. Jinými slovy, zatímco o sobě známé xerografické postupy zahrnují nabíjení média к nasycení, což je,okamžik, kdy je nabíjecí náboj již roven náboji, který se z média samovolně odvádí, nabíjí se médium při způsobu podle vynálezu rychle na -.napětí, které . zdaleka převyšuje napětí, odpovídající nasycení, přičemž, jediným omezením tohoto napětí je to·, aby se film nenabil na napětí vyšší než odpovídá napětí, při kterém by došlo к porušení filmu. To umožňuje provést nabití fotovodivého média během velmi krátkého časového úseku, například během 500 mikrosekund.

Jakmile se dosáhne nabití fotovodivého filmu na uvedené požadované maximální napětí, tento film se obrazově exponuje za automatické kontroly expozice expozimetřem, v relaci s dosažením uvedeného maximálního náboje.

Potom následuje nanášení tónovacího pigmentu, a to v relaci še zvoleným kontrolovaným napětím na povrchu fotovodivého filmu, což zajistí dosažení požadované maximální hustoty, tzrt. maximálního zčernání, a . spojité šedé stupnice, tzn. polotónů, v zaznamenaném obraze, To bude ještě, detailně* •ji diskutováno v další části popisu.

Tónovací . pigment se nanese na povrch filmu velmi rychle a jednotně. Tónovací pigment se rovněž nanáší za předpětí v těsné blízkosti; povrchu filmu, a to za účelem zrychlení pohybu částic tónovacího pigmen. tú směrem. к povrchu fotovodivého filmu к dosažení jednotné distrlhuce uvedených částic а к omezení na minimum boční migrace částic, která by mohla způsobit velmi dobře známý okrajový efekt, který je charakteristickým jevem konvenčních xerografických reprodukcí.

Nakónec se přebytek tónovacího .pigmentu popřípadě bezprostředně odstraní s povrchu fotovodivého filmu a zbývající tónovací pigment se к uvedenému povrchu fotovodivého. filmu přitaví, takže celý proces je hotov ještě dříve než napětí na powc.hu fo. tovodivého filmu klesne na minimální hodnotu pozadí..

Jestliže se postupuje výše uvedeným způsobem, potom má získaný . mikroobraz na filmu vysokou rozlišovací schopnost, dobrý kontrast a výjimečně čisté pozadí. Následkem: toho při zvětšení tohoto nitkroobrazu na velký formát, za účelem prohlédnutí nebo kopírování obrazu, zachová si rezultující zvětšený obraz dobrou rozlišovací schopnost, přičemž je tento obraz poměrně prostý nečistot. Způsobu podle vynálezu· je samozřejmě . možné použít i pro záznam větších obrazů při zachování všech výše uvedených výhod.

V následující části popisu , budou popsána výhodná provedení způsobu a zařízení /

podle · vynálezu formou příkladů provedení s odkazy na výkresy, na kterých obr. 1 představuje funkční · blokové schéma· systému pro záznam obrazu na elektrofotografickém filmu podle vynálezu, obr. 2 · představuje graf, který detailněji · 1lustruje postup podle vynálezu· z obr. 1, : obr. · . 3 představuje schematické zobrazení dalších provedení podle vynálezu a· . obr. 4 představuje . graf, . který . ilustruje funkci sýstému, zobrazeného ' · na obrázku · 3. / · Z obr. 1 · je patrné, že v daném systému še posouvá proužek filmu F, kterým může být mikrofilm, a to . za ’ použití konvenčního zařízení · pro posuv filmu. Uvedený film F je filmem výše · uvedeného fotovodivého typu a zahrnuje transparentní plastickou podložku, fotovodivou vrstvu 12 ’ a · mezilehlou vodivou vrstvu 14. Pár pružných uzemněných kontaktů · 16a · a 16b.. klouže po protilehlých .-.okrajích · · mezilehlé vodivé vrstvy 14 za· účelem toho, aby mezilehlá vodivá vrstva · měla nulový potenciál. <

Za účelem · odstranění veškerého náboje, přítomného na · fotovodivé vrstvě · 12, .prochází každé filmové políčko F‘ filmu F . · před dalším zpracováním filmu F· podél uzemněné vybíjecí hlavy 18.

Potom se filmové políčko · F‘ rychle nabije · na maximální napětí, které · je stanoveno převládajícími · světelnými · podmínkami. To se děje při · postupu filmového. · políčka F* podél nabíjecí hlavy 22. Nabíjecí hlava 22 má ve · své bočpí · stěně · 26, přilehlé k filmu F, vybírání 22a, které svou velikostí odpovídá ploše filmového políčka F‘. Tímto vybráním 22a prochází souběžně s filmem ’ F drát 24 pro korónový výboj. Jestliže se na tento drát připojí poměrně vysoký, potenciál, ’který je negativní k · - zemi, · dojde· v blízkosti drátu · · 24 ke korónovému · výboji. Uvedený ’ korónový výboj způsobí, · že se část fotovodivé vrstvy 12, odpovídající filmovému políčku ’ 'F‘, · ne4 gativně nabije.

Film F · se velmi rychle · nabije na ’ napětí, které je závislé ’ ná převažujících světelných podmínkách v daném· okamžiku. Tím· se zajistí, aby .obraz ’ vytvořený na ’ filmu F · měl jednotné tónování,, a to přes měnící se světelné podmínky. Tento aspekt vynálezu je snáze pochopitelný z obrázku 2, který představuje graf, · ’na kterém je · naneseno napětí na· povrchu ’ filmu F · v závislosti na čase.

Každý film · nebo ’ spíše jeho fotovodivá vrstva má charakteristickou křivku · vybíjení za temna. Jinými slovy, jestliže se film nabije · na zvolené maximální napětí, klesá · potom· toto napětí exponenciálně až · k dosažení hodnoty pozadí, tj. 50 až 100 · voltů. Jestliže se· film nabije na první maximální napětí P, potom počáteční rychlost snižování napětí bezprostředně po nabití je velmi-vysoká, jak je · to zobrazeno na obrázku· 2 první přerušovanou čarou A. To znamená, že poměrně malý časový úsek, tedy i poměrně malé množství světla, způsobí poměrně velký úbytek náboje ’ s povrchu filmu F.

Na · druhé· straně, jestliže je film nabit · pa druhé · maximální napětí P‘, · · například na napětí 200 · voltů, je rychlost úbytku napětí mnohem menší, jak je · to na obrázku · 2 ’ .zobrazeno · druhou přerušovanou čarou B. · Jinými slovy, · ke · způsobení stejného úbytku náboje s · povrchu filmu je zapotřebí · delšího časového úseku, a tedy · většího; ’množství · světla. Je samozřejmé, · že uvedená napětí jsou zvolena ’ pouze příkladně, a že · se · táto napětí budou lišit případ · od případu podle charakteru použité fotovodivé vrstvy 12.

Z obrázku 1 je ·patrné, že ’ v blízkosti ···filmového· políčka F‘ je umístěn fotoelektrický článek · 32 tak, že je-li filmové políčko ’ F‘ ’ exponováno, potom je výstupem uvedeného ,totoelektrického článku 32 snímáno průměrné· množství · světla, dopadajícího na film F, ’ ’ V daném · případě uvedený výstup způsobuje nabíjení · filmu ’ v nepřímo úměrné závislqsti na množství dopadajícího světla. Náboj . .na povrchu filmu F je· zase · snímán · elektrometrem 34, ’ který je · zabudován do · nabíjecí .’hlavy 22. · Elektrometr · 34 snímá, napětí, které je úměrné povrchovému napětí ’ na neosvět-. lené části· políčka, tj. temný roh mimo obrazovou plochu. · . ' . ;.

Následkem · toho · jeho ’ výstup .sleduje · · křivku · vybíjení za · temna. · Výstup uvedeného’ ',.fotoelektrického článku . · 32 · je přes nastavitel ný odpor 37 připojen k prvnímu . diferenci.-, álnímu zesilovači 36 s ’ vysokým zesílením, ke kterému je také připojen · výstup elektro. metru ’34; když ’ se napětí na ·obou vstupech · prvního diferenciálního· zesilovače · 36 vyrpvnají, klesne · rychle jeho výstupní napětí. ’ Nastavitelný ’ ’ odpor ’ 37, který mění ’ výstupní . proud z fotoelektrického článku 32, zajišťuje možnost referenčního nastavení. ’· ·, ’·,

Výstup prvního · diferenciálního zesilovače 36 · Je připojen k budiči 38, který Je . · zase spojen s cívkou 42a relé 42, jejíž druhý konec je Spojen přes ’ první ’ spínač’ 44 se zemí. Cívka 42a'' ovládá druhý spínač 42b, ’ který spojuje ’ drát ’ 24 pro korónový výboj v nabíjecí hlavě 22 se zdrojem · záporného napětí, . kterým je v ’daném případě první baterie 46. První spínač 44 je · normálně vypnut, stejně jako druhý spínač 42b. První spínač · 44 se · zapne, · jakmile je· filmové · .políčko · · ’ F‘ správně umístěno před · nabíjecí· hlavou ’ 22, jak je to zobrazeno na obrázku 1. Zapnutí uvedeného spínače může být provedeno ručně nebo ’ automaticky · pomocí · mechanismu, který postupně'posouvá . film. V každém · · případě je uvedený spínač zapojen · během · nabíjení.

Zapnutí prvního spínače 44 má za následek, že cívka 42a . relé 42, která začne , být pod napětím. zapojí druhý spínač 42b relé 42. To má za · následek vznik · korónového výboje na · drátu 24, čímž začíná nabíjení povrchu filmu F. Jakmile dojde k nabíjení povrchu filmu F, je hodnota náboje na povrchu neosvětlené části · filmu ’F · snímána elektrometrem 34, přičemž napětí na jeho výstupu je úměrné uvedenému náboji, V oka19'567 3 mžiku, - kdy napětí na uvedeném, výstupu je rovno napětí, .přiváděnému - - do - - prvního diferenciálního zesilovače - 36 z - - fotoelektrického článku 32, klesne napětí na výstupu budiče- 38, v důsledku čehož není již relé 42 buzeno. Následkem ' toho - dojde - - k vypnutí druhého spínače 42b, čímž se ukončí nabíjení povrchu filmu F.

Jestliže fotoelektrický Článek 32 snímá velmi intenzivní - světlo - dopadající na filmové políčko F‘, potom se - přivádí na vstup uvedeného diferenciálního zesilovače 36 poměrně nízké napětí. To znamená, že poměrně- malý náboj, přivedený na povrch filmového políčka F‘, má za následek vyrovnání napětí na- výstupu z fotoelektrického článku 32 s napětím na . výstupu z elektrometru 34, a že tedy je nabíjení ukončeno poměrně rychle. V - tomto případě bude - povrch filmu F nabit na poměrně - nízké druhé maximální napětí -P*. Naopak, - jestliže - fotoelektrický článek 32 snímá méně intenzivní světlo, dopadající na filmové políčko F‘, potom je na vstup prvního diferenciálního zesilovače 36 přivedeno z - uvedeného ' fotoelektrického článku 32 vyšší napětí. Následkem toho je třeba- povrch filmu F nabít větším nábojem, aby se dosáhlo takového napětí na výstupu z elektrometru 34, které by ukončilo nabíjení.' V tomto případě je film F nabit na vyšší první maximální napětí P.

Je zapotřebí, ' aby byl film· F nabit na přesné maximální napětí co; možná nejrychleji. To. 6e provádí vystavěním filmu F poměrně vysokému napětí, které může být vyšší než napětí, odpovídající nasycení dané' fotovodivé vrstvy, a které se může dokonce blížit napětí, odpovídajícímu náboji, při kterém dochází k probití fotovodivé vrstvy 12. To· j’e v systému podle vynálezu možné vzhledem k tomu, že - bezprostředně potom, co byl - film F nabit, dochází k jeho expozici, v důsledku čehož se náboj na filmu F sníží - dříve než může dojít ke - skutečnému probití fotovodivé vrstvy 12. '

Jakmile je filmové políčko F‘ nabito na zvolené maximální napětí výše uvedeným způsobem, bezprostředně se obrazově exponuje. Části filmového políčka - F‘ na které dopadá světlo, přičemž tyto části filmového políčka odpovídají světlým plochám obrazu, se rychle vybijí.

Na druhé straně, ty části filmového políčka F‘, na- které nedopadá světlo — tyto části odpovídají tmavým částem obrazu, který má být reprodukován — si zachovávají svůj náboj. Jinými slovy, - za předpokladu, že film F je nabit na napětí, odpovídající prvnímu maximálnímu napětí . P, klesne náboj na plochách filmového políčka F‘, na které dopadá světlo,, velmi rychle, jak je to naznačeno na obrázku 2 křivkou C, zatímco na neosvětlených plochách - uvedeného . filmového políčka F‘ Pochází k vybíjení náboje podle křivky, vyznačené první přerušovanou čarou A. ! ·..· . Podle způsobu podlez vynálezu se filmové políčko F‘ exponuje -až do. - okamžiku, kdy náboj na jeho povrchu,· . snímaný elektrometrem 34, klesne do předem zvoleného bodu na křivce C. Oď tohoto .okamžiku dochází, již k obvyklému snižování - napětí na minimální hodnotu pozadí, - jak je to znázorněno naobrázku 2 přerušovaným pokračováním - křivky C. .

Uvedený bod je zvolen tak, aby náboj na filmu F, odpovídajícímu latentnímu - obrazu, byl -schopen- vázat dostatečné množství částic tónovacího pigmentu, - které jsou na film nanášeny během stupně nanášení - tónovacího pigmentu, a to k dosažení dobrého stupně kontrastu mezi černými a bílými plochami obrazu.

Jinými slovy, jestliže se film ' F - exponuje pouze krátkou dobu, například po dobu, kdy vybíjení za temna . dosáhne hodnoty 500 voltů na- obrázku 2,. je kontast - mezí světlými a tmavými částmi obrazu, vytvořeného , na filmovém políčku F', menší než v - případě, kdy se film exponuje. delší dobu.

Z obrázku 2 je patrné, že je -to v důsledku toho, že i vybíjení povrchu filmu - F za temna je zpočátku poměrně rychlé. Následkem toho klesá, náboj na neosvětlených plochách filmového políčka F‘ na - - počátku expozice- téměř stejně tak rychle·· - jako klesá náboj na neosvětlených plochách- filmového políčka F‘. V důsledku toho, je-li expozice poměrně krátká, je rozdíl nábojů ná osvětlených a neosvětlených plochách filmového políčka F‘ minimální.

Na druhé straně, jestliže je expozice delší, je rozdíl nábojů ná osvětlených a' neosvětlených plochách filmového políčka F‘ podstatně větší. Tak například, exponuje-li se film až do okamžiku, kdy náboj' na neosvětlených částech filmového' políčka F‘ klesne na 480 - voltů, klesne současně náboj na osvětlených plochách filmového políčka F‘ na přibližně 180 voltů, jak je patrné z obrázku 2. V důsledku toho mají - .neosvětlené části filmového' -políčka F‘. tendenci poutat větší množství tónovacího pigmentu než osvětlené části a kontrast rezultujícího obrazu je proto mnohem· výraznější. V uvedeném rezultujícím .'obrazu budou osvětlené plochy tedy . rovněž bělejší. - . ,

Takto je tedy možné volbou zmíněného bodu, ve kterém se expozice ukončí; regulovat velmi přesně néjen stupeň bělosti neosvětlených částí latentního obrazu, ále rovněž hustotou polotónů a stupnice šedi obrazu. Citlivost filmu· F se'automatick-y zvolí na základě změřených světelných podmínek.

Z obrázku 1 je patrné, že se v ' ' systému podle vynálezu film F exponuje pomocí konvenčního projektoru 56, který promítá obraz, který má být reprodukován, na filmové políčko F‘. Mezi uvedeným projektorem 56 a filmem F je uspořádána závěrka 58, regulující délku expozice. Tato závěrka 58 - je normálně Uzavřena. Závěrka se otevře, jakmile dojde k ukončení- - nabíjení - - filmu - F,

3 6 což je - zprostředkováno poklesem výstupního napětí prvního diferenciálního zesilovače 36. První .deriváční obvod 62 detekuje· -ne- .

gativní přechod výstupu prvního diferenciálního zesilovače 36 - a vysílá· signál na . první, vstup · klopného obvodu 64. Výstup klopné-; ·; ho obvodu 64· potom otevírá závěrku 58. ;

Náboj · na neosvětlených - částech filmového políčka F‘ klesá podle první . přerušované čáry 'A · na obrázku · 2. - přičemž je náboj v každém okamžiku měřen · elektrometrem' 34. Výstup z elektrometru - 34 je připojen k druhému diferenciálnímu .zesilovači 66 s vysokým zesílením, - ke kterému - je rovněž připojen výstup z nastavitelného zdroje 66 referenčního napětí. Výstup z druhého· diferenciálního zesilovače 66 je · zase připojen přes invertor .72 k druhému vstupu klopného obvodu 64. Nastavitelný zdroj 66 je nastaven k ukončení expozice, když - náboj· na neosvětlené části políčka F‘ dosáhne · zvole- . né hodnoty, · určené elektrometrem. 34. . Jakmile se · dosáhne tohoto bodu, - klesne napětí na výstupu druhého - diferenciálního · zesilovače 66, · čímž se · přestaví do původní polohy klopný obvod - 64 a · uzavře závěrka 56.

Bezprostředně . - po ukončení expozice se na filmové políčko F‘ nanese tónovací . · pigment. Tónovací . pigment - se nanáší v přítomnosti · elektrického pole, které pohání částice tónovacího pigmetu ve směru k filmu F. Toto pole nejenže urychluje nanášení tónovacího pigmentu, ·· ale distribuuje i částice tónovacího pigmentu po· všech nabitých . částech filmového políčka F‘, takže omezuje na minimum vznik okrajového efektu, který · je charakteristickým jevem kopií, připravených obvyklými xerografickými . postupy· .

V systému podle vynálezu Je · začátek nanášení tónovacího pigmentu iniciován signálem z invertoru 72, . který je připojen k prvnímu monostabilnímu multivibrátoru ·76, majícímu měnitelnou · časovou . konstantu. · Výstup · z prvního monoštabilního multivibrátoru 76 je zase připojen k normálně uzavřenému prvnímu elektromagnetickému ventilu 76, který · je zapojen ve vedení mezi zásobníkem 62 kapalného tónovacího pigmem tu a dávkovačem 64· tónovacího pigmentu, umístěného v blízkosti filmového políčka F‘.

Jakmile je první monostabilní multivíbrátor 76 spuštěn, otevře se první elektromagnetický · ventil 76, což má za následek proudění tónovacího . pigmentu do dávkovače 64 tónovacího. · pigmentu. Dávkovač 64 tónovacího · pigmentu má první štěrbinu 64a, která je rozměrově shodná s· filmovým· políčkem F‘, takže kapalný tónovací pigment je distribuován po celém povrchu filmového políčka F‘.

Podél · okraje první štěrbiny 64a · probíhá elektroda 92. Tato elektroda je spojena přes reléový spínač 94 -k. jedné svorce zdroje napětí, kterým' je druhá baterie 96, jejíž druhá svorka je spojena· se zemí. - Výstup prvního monoštabilního · multivibrátoru 76 je

3 rovněž přippjenAk · reléové cívce -94ar, ovládá*-, jící reléový.· spínač - 94 tak, - že .když ..je - první . monostabilní,· multivibrátor, 76 spuštěn, ·-.relé se· zapne..·. -.Tím dojde ' k připojení. · - silného - pozitivního potenciálu · na uvedenou ' elektrodu, která takto pomáhá při pohánění - ' částic tónovacího. - pigmentu směrem k filmu F · k dosažení výše uvedeného jednotnějšího tóno-' . vání. ··.;

Částice tónovacího pigmentu lnou - k - těm . částem, filmového . políčka ' F‘, které nebyly během expozice ' osvětleny, .,. přičemž méně lnou k . těm - částem filmového - políčka F‘, na které dopadlo menší množství - světla. - Je-li to . žádoucí, může být napětí, - . kterého , se používá během nanášení tónovacího pigmentu . k urychlení pohybu -částic . pigmentu směrem - k filmu - F, . měněno - v ' . nepřímé - - závislostí ' na ' výstupu elektrometru 34 - tak, že se zvyšuje pomocné napětí tou - měrou, jakklesá - náboj ' na povrchu filmu F - - podél křivek na obrázku 2. Tím se- · .zajistí to, že- i . když · j‘e náboj na neosvětlených-· částech - filmového . políčka F‘ poměrně nízký, dosáhne se nanesení dostatečného ' množství tónovacího - pigmentu - k vytvoření dostatečně - černého - obrazu. .

Nanášení - tónovacího pigmentu se -přeruší po ' - přestavení - do původní polohy .prvního monoštabilního - multivibrátoru 76, přičemž je časový interval závislý na . zvolené časové konstantně prvního monoštabilního - multivibrátoru 76. Jakmile se - první monostabilní multivibrátor . 76 vypne, klesne jeho výstupní ' - napětí. Tento přechod je - detekován ' druhým derivačním - 102 a signalizován do druhého monoštabilního multivibrátoru ' 104- s . měnitelnou časovou konstantou.

Výstup druhého . - monoštabilního multivibrátoru 1Q4 je připojen k druhému elektromagnetickému ventilu - 106, zapojenému ve vedení ' mezi vakuovou vývěvou 169 a digestoř 112, která je otevřená směrem k filmovému políčku F Spuštění druhého monostabilního multivibrátoru - .má . za - následek - otevření druhého elektromagnetického- -ventilu 106, v důsledku čehož ' -dochází k odčerpávání vzduchu z ' prostoru, ve kterém se - nachází - film F. Tím ' se . dosáhne odsátí přebytku tónovacího pigmentu - z osvětlených částí filmového políčka F‘, které mají malý nebo žádný náboj, a odpaření rozpouštědla tónovacího pigmentu, čímž se latenthí obraz na filmovém políčku F‘ převede na viditelný obraz.

Bezprostředně - po uvedeném odstranění přebytečného tónovacího pigmentu, a po odpaření rozpouštědla se ' tónovací . - pigment, který - zůstal na filmu - F, přitaví k . filmu :F za účelem získání stálého viditelného- obrazu. Přestavení druhého monoštabilního multivibrátoru 104 do jeho počátečního stavu ' je detekováno třetím derivačním obvodem 120. Výstupu tohoto třetího dérivačního obvodu 120 je použito ke spuštění třetího monostabllního . multivibrátoru 12$, - jehož Vý195673

-----18 stup ovládá topný článek, kterým je na obrázku 1 infračervená 'žárovka 126, která je opatřena reflektorem 128, který' usměrňuje teplo'směrem ' k , 'filmu - F. Po - uplynutí určitého časového - úseku, ' jehož délka je stanovena nastavením - třetího mo-nostabilního multivibrátoru 124, se topný článek vypne, -čímž se vyvíjecí proces ukončí. ·

Elektťofotografický ' film může být -zpracován - - způsobem podle vynálezu - na přímé lince, zahrnující několik funkčních - poloh, zobrazených na obrázku -1, které jsou· umístěny ' podél uvedené linky, a to kolmo - ke směru - posuvu filmu F. - Při posuvu filmu F se tento - film F takto postupně dostává - do jednotlivých funkčních poloh.

Obrázek -3 zobrazuje provedeiií systému podle vynálezu, ve kterém je většina funkčních póloh, zobrazených na obrázku - 1, uspořádána- - na obvodu - válcovitého rotačního bubnu 110. Tento rotační·' buben -' 110 je upevněn na duté hřídeli 111, otáčené servomotorem 112. Film- F je - tažen podél ' - obvodu rotačního - bubnu 110 ' políčko - po políčku směrem odprava doleva, skrze operační polohu - 113. Jednotlivé, prvky zařízení ' z obrázku 3, které jsou obdobné s prvky, zobrazenými na obrázku ' 1, mají ' stejné - vztahové značky.

Na cestě - k operační poloze - 113, - projde každé filmové políčko F‘ - podél ' vybíjecí hlavy 18, která z filmu - F odstraní - veškerý zbytkový náboj. Když filmové -políčko F‘- dospěje ' do - operační polohy - 113, rotační ' buben 110 se otočí o jednu otáčku ve směru proti chodu -hodinových ručiček, čímž se proti filmovému políčku F v operační poloze 113 postupně nastaví --jednotlivé funkční polohy.

Nejdříve - -se film F - nabije korónovým --výbojem z drátu 24, ' přičemž náboj na filmu F je měřen elektrometrem 34, jak ' již bylo popsáno výše. Potom se filmové- políčko F‘ exponuje. V tomto - případě - je - závěrka 58 z obrázku' 1 nahražena - tunelem - 114, - který probíhá -' diametrálně skrze - rotační - buben 110. Když se rotační buben 110 nachází v poloze, zobrazené na 'obrázku 3, je tunel 114 ' vyrovnán - paralelně - s optickou osou O projektu 56, který exponuje filmové políčko F*. V daném případě -je optický - systém ' adekvátně zakřiven za účelem kompenzování zakřivené - obrazové roviny, ' ve které se - nachází filmové políčko F‘.

Délka expozice je závislá na úhlové rychlosti rotačního bubnu 110. Ta může - být - regulována regulací rychlosti servomotoru 112 použitím stejných vstupů, které ' ovládají závěrku 58.

Když se -štěrbina 84a - pohybuje podél - fil mového políčka F‘, dochází k nanášení tónovacího pigmentu na povrch filmového políčka F‘. Ke štěrbině 84a je uvnitř rotačního bubnu 110 - připojen . - první -distributor - 116, přičemž - do ' tohoto prvního distributoru - '116 je tónovací pigment - dodáván prvním ' . potrubím 118, které probíhá hřídelí - 111, ' a které je prostřednictvím rotační spojky 115 -spojeno se - zásobníkem 82 tónovacího pigmentu. Okolo štěrbiny 84a je umístěna elektroda '92 za účelem výše uvedeného urychlení pohybu částic - tónovacího pigmentu směrem k - filmu F.

Bezprostředně po nanesení tónovacího pigmentu se - přebytek - - tónovacího - pigmentu z filmu F odstraní, a to ' při otáčení druhé štěrbiny 112a podél filmového políčka F‘, umístěného v operační poloze 113. Ke druhé ' štěrbině 112a je uvnitř rotačního bubnu 110 připojen druhý distributor 122, který -je spojen ' prostřednictvím druhého: potrubí· 125. a přes rotační spojku 115 s vakuovou - vývěvou 109. '/

Posunem - štěrbiny - - 112a ' podél filmového políčka - se - dokončí úplné otočení rotačního bubnu ' 110. Topný, článek ve - - formě infračervené 'žárovky 126, umístěné přímo- za filmovým políčkem F‘ v operační poloze 113, se potom zapojí' - výše uvedeným způsobem za účelem přitavení reziduálního tónovacího pigmentu, - k povrchu políčka F‘, -čímž se celý proces ukončí. Potom - se uvede v činnost posuv ' filmu F tak, že se do operační polohy 113 posune další filmové políčko F‘ filmu F.

Délka nabíjení, expozice a nanášení - tónovacího ' pigmentu může být regulována změnou rychlosti rotačního - bubnu - 110 - během operačního -cyklu.

Obrázek 4 představuje graf, ukazující jak může být měněna úhlová rychlost rotačního bubnu 110 během jednotlivých -částí každého operačního cyklu 'za účelem změny doby působení jednotlivých -operačních poloh na· filmové políčko -F‘.- kontrolní signály, které jsou k - tomu nezbytné, se získají ' obdobným způsobem, jako tomu bylo '-u zařízení, zobrazeného na ' obrázku 1.

Obdobným- způsobem mohou být jednotlivé funkční polohy uspořádány ' podél ' obvodu rotačního disku. Film, který - má být ' zpracován, se posouvá podél uvedeného disku - ' v blízkosti jeho obvodu, - přičemž se disk ' otáčí za účelem postupného - přivedení jednotlivých - funkčních poloh do protilehlé polohy vůči filmovému - políčku F‘ ' v operační - poloze. Funkce tohoto zařízení je obdobná s funkcí zařízení, zobrazeného - na - obrázku 3.

16

Claims (12)

1. pRed.mEt

   1. Způsob záznamu obrazu na · elektrofotografický film obsahující vrstvu fotovodivého · materiálu, . nabitím elektrofotografického filmu, expozicí · tohoto filmu obrazem, nanesením tónovacího pigmentu na elektrofotografický film, odstraněním přebytku tónovacího pigmentu, který nelne k elektrofotografickému filmu, a .případným přítavením tónovacího pigmentu, · který . přilnul k elektrofotógrafickému filmu, k uvedenému elektrofotografickému filmu, vyznačený tím, že se změří světlo produkované obrazem, který má být zaznamenán na elektrofotografic- . ký · film, · přičemž se nabíjí fotovodivá vrstva za současného měření dosahovaného povrchového potenciálu na tmavé ploše fotovodivé vrstvy a srovnává se; intenzita změřeného světla a dosažený · povrchový potenciál fotovodivé vrstvy, a nabíjení se . přeruší. v okamžiku, kdy toto srovnání dosáhne hodnoty, o které je známo, že odpovídá optimálnímu povrchovému potenciálu pro danou-změřenou intenzitu světla ' obrazu · k dosažení optimální kvality záznamu, přičemž je uvedený povrchový potenciál nepřímo úměrný intenzitě světla zaznamenávaného obrazu · a dále se· v okamžiku, . . kdy se . dosáhlo uvedeného optimálního povrchového potenciálu, fotovodivá vrstva exponuje uvedeným obrazem. .
2. 2. Způsob podle · bodu 1, vyznačený .tím, že se fotovodivá vrstva exponuje v okamžiku, · kdy se přeruší nabíjení elektrofotografického filmu. ...
3. 3. · Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznače- ný . tím, že se fotovodivá vrstva exponuje po fixní časový úsek, nevztahující se k . povrchovému potenciálu · fotovodivé vrstvy, · dosaženému · během nabíjení. ..=
4. 4. Způsob podle bodů 1 až· 3, vyznačený tím, že · ·se nanášení tónovacího pigmentu provádí v elektrickém poli, které je vytvořeno v blízkosti filmu k urychlení· pohybu tónovacího pigmentu směrem k filmu.
5. 5. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, zahrnující nabíjecí ·· člen, · expoziční člen a nanášecí člen, vyznačené tím, že zahrnuje fotoelektrický článek (32) k detekci intenzity · světla a získání prvního signálu úměrného uvedené intenzitě, · elektrometr (34) k detekci okamžitého náboje na fotovodivé vrstvě a získání druhého signálu ú.měrného tomuto .náboji, relé (42), . první spínač (44) nabíjecího členu a první diferenciální zesilovač · (36) k porovnání prvního a · druhého signálu a k získání kontrolního signálu úměrného tomuto porovnání k vypnutí nabíjecího členu v odezvu na dosažení kontrolního signálu takové hodnoty, která odpovídá optimální hodnotě povrchového náboje fotovodivé vrstvy při dané intenzitě světla obrazu.
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, • že zahrnuje předpěťový obvod, · tvořený e-

   VYN.ÁLEZU ... .

   lektrodou (92), reléovým spínačem ..(94), reléovou cívkou · (94á) a druhou baterií (96'), k elektrickému . urychlení · pohybu -tónovacího pigmentu k filmu (F) k · dosažení jednotné distribuce tohoto pigmentu na uvedeném filmu . (F), přičemž· velikost · získaného předpětí je proměnná v závislosti na okamžité hodnotě náboje na filmu (F).
7. 7. Zařízení .. podle bodu 5, vyznačené tím7 že nabíjecí člen, · tvořený .nabíjecí · hlavou (22), drátem (24), prvním derivačním obvodem · (62), klopným obvodem . (64), invertorem (72) a druhým diferenciálním zesilovačem · · (66), · expoziční člen, tvořený projektorem (56) a · · závěrkou (58), nanášecí člen, tvořený prvním elektromagnetickým ventilem (78), zásobníkem (82); ·druhým · derivačním obvodem · (102), druhým monostabllním · multivibrátorem (104), reléovým spínačem' (94), reléovou · cívkou (94a), druhou baterií · (96), · prvním· distributorem (116), prvním potrubím (118) ·β · rotační · spojkou (115), a přitahovací zařízení, tvořené · třetím diferenciálním · · obvodem (120),, · třetím · monostabilním multivibrátorem (124), · topným článkem s výhodou tvořeným „infračervenou žárovkou · (126), a reflektorem (128), jsou rozmístěny · podél obvodových · částí rotačního bubnu (110), přičemž zařízení · dále · obsahuje · transportér k pohybování filmu (F) · v záběru s uvedenými obvodovými částmi.
8. 8. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že film (F) · · obsahuje množinu · filmových políček (F‘), přičemž každé filmové políčko (F‘ J je postupně přivoditelné do polohy proti nabíjecímu členu, expozičnímu členu, nanášecímu členu a přitavovacímu zařízení během relativního · pohybu vzhledem k uvedenému rotačnímu bubnu (110).
9. 9. Zařízení podle bodu 5 · význačené tím, že zahrnuje odlučovač tónovacího pigmentu, tvořený druhým monostabilním multivibrátorem (104), · druhým elektromagnetickým ventilem (1013), vakuovou vývěvou · (109), digestoři (112), druhým distributorem (122) a třetím monostabilním multivibrátorem (124), k odstranění · přebytku tónovacího pigmentu z filmu (F).
10. 10. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že k druhému · diferenciálnímu zesilovači (66) · je připojen první monostabilní · multivibrátor {76) ke kontrole · trvání doby tónování po expozici, přičemž je uvedená · doba určena předem stanovenou změnou velikosti náboje na uvedeném· členu.
11. 11. Zařízení podle bodu · 9 nebo 10, vyznačené tím, že expoziční člen obsahuje projektor (56), umístěný na opačné straně rotačního bubnu (110) vzhledem k · filmu (F) a. uspořádaný k promítnutí obrazu · na film (F), operační polohu '(113) a tunel · (114) · v rotačním bubnu (110), který je vyrovnán s

    193673 projektorem (56) a filmem (F) během části každé otočky rotačního nosného členu.
12. 12. Zařízení podle bodu 9 nebo 10, vyznačené tím, že zahrnuje projektor (56) к pro mítnutí obrazu na film (F) a ovladatelnou závěrku (58) к expozici filmu (F) promítnutým obrazem po zvolenou dobu, závislou na okamžitém změřeném náboji.