CS113292A3 - Method of determining concentration of a substance in gases and apparatusfor making the same - Google Patents

Description

Způsob analysy plynul a zařízení k jejímu provádění

Oblast techniky Předložený vynález se týká způsobu analýzy plynu azařízení k jejímu provádění.Především se předložený vy-nález týká způsobu stanovení koncentrace látky v plynechpomocí elektromagnetického prozařování a měření propuště-né intensity záření při vlnové délce charakteristicképro dokazovanou látku,přičemž se plyn obsahující tuto lát-ku měřínejméně při dvou různých hodnotách tlaku plynu.

Dosavadní stav techniky &

Takovýto způsob je znám z LE patentního spisu 31 16 344·

Odpovídající zařízení pro nedisperzní fotometrickouanalýzu plynu vykazuje elektromagnetický zářič a vhodnýdetektor,mezi nimiž se v měřícím prostoru nachází analy -zovaný plyn,přičemž měřící prostor má vstup a výstup proanalyzovaný plyn.

Prakticky všechny myslitelné plynné látky absorbujíelektromagnetické vlny při určitých vlnových délkách ,cha-rakteristických pro látku jako celek. V mnoha případechpostačí pro praktické účely změřit vlnovou délku ,která jejediná a pevně stanovená,aby bylo možné konstatovat pomo-cí absorpce / popřípadě ertinkce/ při této vlnové délce,že je přítomna určitá látka v menší nebo větší koncentra-ci. Charakteristické vlnové délky se pro největší početlátek,které sestávají z víceatomových molekul,v infračer-vené spektrálné oblasti,přičemž ale v zásadě je pro pří -slušný způsob měření k dispozici celé elektromagnetickéspektrum od mikrovln až do rentgenové záření. S ohledemna velký praktický význam infračervené spektroskopie se r\ -ώ- als v následujícím popisu uvádí výlučně příklad infračer-vené analýzy plynu , aniž by se ale tímto měl vynález ome-ziti. TJ známého způsobu podle výše zmíněného patentního spi-su se provádí kalibrace pomocí známých koncentrací popři -pádě parciálních tlaků těch látek , jejichž koncentrace sepři analýze má zjistit, kromě toho se měří při tom i závi -slost extinkce na tlaku. . Nkkonec se analyzovaný plyn měřípři libovolném tlaku a přiřezením měřeného bodu k bodům nakalibrační křivce hodnot extinkce závislých na tlaku sezjistí parciální tlak plynu a tím nepřímo i koncentrace lát-ky v analyzovaném plynu*

Tento způsob pracuje sice s velkou přesností , neboípomocí zjištění závislosti na tlaku je zohledněn i efektšíření tlaku a může být změřen v úzkém pásmu , ale tentozpůsob je mimořádně nákladný , neboí je zapotřebí provést"velký počet kalibračních měření , která - při nejmenšímpři větších časových odstupech mezi měřeními - se musí přikaždém aktuálním měření opakovat , aby se kompenzovaly chy-by vznikající v průběhu doby v důsledku změn / znečištění,kolísání teplota atd. /, U jiných známých způsobů se provádí měření referen -ce pomocí čistého plynu , pokud možno neabsorbujícího po-případě nosného plynu v dotyčné oblasti vlnových délek ,k Čemuž se musí měřící prostor bučí důkladně vypláchnouta/nebo kompletně vyměnit, Iři tom se výměna měřícího pro-storu může provádět i změnou směru měřícího paprsku pomo-cí zrcadla nebo podobně. I tyto známé způsoby jsou ještěa skrývají v sobě zdroje chyb, neboídokonalá výměna plynu patrně nepodařía i výměna měřícího prostoru nezaručí relativně nákladné a se vypláchnutí a věda stoprocentně žádné úplně identi- cké podmínky měření s vlastním měřením koncentrace.Problémpři použití referenčních plynů je i v tom, že se musí při-pravit do zásoby odpovídající množství referenčního plynu,přičemž toto se musí uchovávat rovněž v uzavřených nádržích,neboí; jinak nelze zabezpečit jednoznačné složení referenční-ho plynu. Referenční plyn musí být kromě toho vyroben zvlášťa/nebo odebírat zvlášť. S ohledem na místo se musí takovéto referenční plynyudržovat pod tlakem, což je především problematické,kdyžtěžší frakce plynu mohou zkondenzovat a tak změnit slože-ní zbývajících ,plynných složek. Vůči tomuto stavu techniky si předložený vynález kla-de za základní úlohu vytvořityzpůsob a zařízení výše uve-deného druhu,které umožní měřit koncentraci látky v plynus relativně vysokou přesností, velmi rychle a jednoduchýmzpůsobem*

Podstata vynálezu S ohledem na způsob je tato úloha vyřešena tím, žese první měření provádí .při v podstatně konstantním prvnímtlaku analyzovaného plynu,pak se tlak plynu změní a pro -vádí se druhé měření při druhém konstatním tlaku plynua jinak identickém uspořádání měření a z poměru popřípa-dě rozdílu intenzit naměřených při obou měření kdy se zazáklad bere teoretická závislost mezi extinkcí a objemo-vou koncentrací dotyčné látky se zjistí koncentrace tétolátky v plynu početně nebo graficky.

Oproti známým způsobům spočívá tedy při způsobu po-dle vynálezu podstatný rozdíl v tom, že se pro referenčníměření nemaří čistý plyn popřípadě čistý nosný plyn neboplyn se známou koncentrací určované látky, nýbrž,že se -4- pro referenční měření používá analyzovaný plyn sám ,ovšempři jiném známém tlaku,přičemž se kromě toho za základbere určitý teoretický vztah mezi extinkcí, to je přiro-zeným logaritmem poměru měřené k vyzářené elektromagne-tické intenzitě při měřené vlnové délce a měřenou objemo-vou koncentrací látky absorbované v prozařovaném prosto-ru. Při výhodném uspořádání způsobu podle vynálezu jepři tom tlak při prvním měření větší než tlak při druhémměření,přičemž se mezi oběma měřeními tlak redukuje zprvní hodnoty pomocí odčerpání analyzovaného plynu nebose analyzovaný plyn nechá uniknout,na hodnotu druhéhotlaku, ^ento způsob práce má tu výhodu,že odčerpánímnebo / při přetlaku/ tím,že se přítomný^plyn v měřícímprostoru nechá uniknout,nemůže dojít k žádné změně určo-vané látky,neboí; se do měřícího prostoru nedostává žád-ný další plyn s eventuelně odlišným složením. Z praktických důvodů by měl motom být tlak $ři prv-ním měření buž rovný atmosferickému tlaku,nebo v případěže analyzovaný plyn se beztoho nachází pod vyšším tla -kem nebo je k dispozici vhodné tlakové čerpadlo,při tla-ku,který je vyšší než atmosferický tlak, zatím co re -dukce tlaku na druhou hodnotu tlaku se potom provádíbuS vypouštěním přetlaku a snížením na okolní tlak nebo odčerpáním na hodnotu pod atmosferickým tlakem.

Tlakový rozdíl mezi oběma měřeními by měl být conejvětší, podle možnosti by se tlak pří druhém měřeníměl redukovat tak dalece, že bude činit maximálně polo-vinu tlaku při prvním měření.

Volba tlaku závisí samozřejmělátky, která se má měřit, na její také na koncentraci specifické absorpcí a -5- na délce měřící trati. Jinými slovy řečeno : jestližeje koncentracelátky velmi nízká a/nebo měřící tra$ vel-mi krátká a/nebo absorpce dotyčné látky relativně malá,pak by se první měření mělo provádět při co nejvyšěímpřetlaku, aby se extinkce vůbec dala měřit popřípaděměřit s dostatečnou přesností. Jestliže naproti tomu jekoncentrace měřené látky naopak vysoká a/nebo měřícítraí dlouhá a/nebo specifická absorpce dotyčné látky vel-mi vysoká, tak se může měření provádět při podstatněnižším tlaku. Jestliže se to požaduje nebo jestliže tovyžadují okolnosti, aby se měření provádělo jednodušeji,pak se může jak první tak i druhé měření provádět v ta-kovém případě při tlaku ležícím pod atmosferikým tlakem· Στο zjištění koncentrace se může v nej jednodušíímpřípadě vzít za základ lambert-Beerův zákon,který spočí-vá na jednoduchém exponenciálním poklesu měřené intenzi-ty v závislosti na koncentraci.

Pro praktické účely se ale ukázaly být účelnými em-pirické funkce, které reprodukují přesněji skutečný prů-běh propuštěné intenzity v závislosti na koncentraci nežlambert-Beerův zákon. Při výhodném uspořádání způsobuse pro závislost mezi propuštěnou intenzitou a končen -trací bere za základ rovnice 1/1Q - a.exp/b.x/+ /l-a/.exp /c.x/ přičemž a,b a c jsou konstanty závislé na látce a x jeobjemová koncentrace látky. Měřením při dvou různých hodnotách tlaku se můžepodle výše uvedeného vztahu zjistit koncentrace x látky,neboí na základě obou známých hodnot tlaku je při nej-menším znám i poměr objemových koncentrací, tím že se -6- vezme za základ obecná stavová rovnice pro ideální ply-rny /popřípadě i pro reálné plyny /. U vzduchu jakonosného plynu, teplotě místnosti a atmosferickém tla-ku se může při dobrém přiblížení považovat objemovoukoncentraci za úřímo úměrnou tlaku / ideální plyn/. Při dalším uspořádání vynálezu se postupuje tak,že se měření provádí při různých tlacích ,které se pe-riodicky střídají,takže se může provést i statistickévyhodnocení.

Kromě toho je použití principu střídavého světlaúčelné, při nejmenším tehdy když se měří v oblasti in -fračerveného spektra a při teplotě místnosti, neboí přiteplotě místnosti existuje již značné infračervené po -zádí,které se eliminuje měřením střídavého světla.

Kromě toho je účelné měřit-vedle tlaku i teplotu .v měřícím prostoru a popřípadě provést početní korektu-ru tlaku, když teploty mezi měřeními při různých, tlacíchse od,· sebe zřetelně liší. Samo o sobě: může při snižo -vání přetlaku popřípadě odčerpáváním plynu a dosaženípodtlaku docházet v plynu v měřícím prostoru ke znač-né změně teploty,která se musí korigovat početně podlevýše zmíněného plynového zákohujneboí jinak platí jedno-značný vztah mezi tlakem a koncentrací jen při konstat-ní teplotě. Alternativně je ale také možné,čekat s mě-řením tak dlouho,až se teplota vyrovná,přičemž k to -muto vyrovnání dochází v objemově poměrně malých měří-cích prostorech také relativně rychle. I zde je alevýhodné teplotní čidlo, nebot indikuje vyrovnání te -ploty. Aby se dosáhlo rychlejší vyrovnání teploty,mů-že se plyn i při zavádění do kyvety předehěívat na kon-stantní teplotu,popřípadě může se i samotná kyveta samaudržovat ne konstantní teplotě. -Ί-

Co se.· týká výše zmíněného zařízení je úloha,kterousi vynález položil za základ vyřešena tím, že výtokovéstrana nebo vtoková, strana měřícího prostoru je spojenas čerpadlem, minimálně nyní druhá strana to znamená vto-ková strana nebo výtoková. strana nebo obě jsou uzavíra -telné ventilem,zářič vykazuje stabilizované napájení na-pětím a měřící prostor, zářič a detektor jsou uspořádánytak, že jejich relativní poloha a rovněž průchod dráhypaprsků zůstává během celého měřícího cyklu prostorověnezměněný. Při negativní formulaci by se dalo říci, že u zaří-zení podle vynálezu nejsou uspořádána žádná zařízení proodrážení infračerveného paprsku, žádná zařízení pro vý-měnu měřícího prostoru a žádná zařízení pro výměnu.ana-lyzovaného plynu za referenční nebo kalibrační plyn, na-proti tomu ale zařízení ,která umožnují,analýzovany plynudržovat v měřícím prostoru nejméně při dvou různýchkonstantních tlacích. S výhodou je zařízení kromě toho opatřeno ovládá -,cím přístrojem s časoměřičem,který řídí jednotlivé slož-ky systému v požadovaném časovém sledu, takže se nejdřívedo měřícího prostoru přivádí plyn,^:terý se má měřit, po-tom následuje při konstantním tlaku první měření,ukončíse měření a změní se tlak, popřípadě se provede kontrolateploty a tlaku a potom se při konstantním druhém tlakuprovádí druhé měření,načež se celý měřící cyklus můžeopakovat. Zatím účelem ovládací přístroj zapojí přítom-ná čerpadla a ventily jakož i indikační zařízení měří-cího systému popřípadě detektor,přičemž se přepínáníprovádí bul jen v závislosti na čase, popřípadě ale i vzávislosti na dosaženém tá^ku a/nebo teplotě jako dal-šího kriteria,pomocí něhož se zejména může popřípadě -ti* prodloužit časový úsek, který je určen pro redukci tlaku,až do.dosažení požadovaného tlaku a/nebo požadované te -ploty. Výhodné je forma provedení vynálezu ,u které jsou.na,vstupu do kyvety a/nebo kyvet dokonce i topná zařízení.Sa-mozřejmě může být takovýmito vhodnými topnými zařízenímiopatřen i výstup. Pomocí takovýchto topných zařízení aodpovídajícího ovládání termostatu se může kyveta udržovatvždy na. konstatntní teplotě ,takže i plyn,který je v nímůže nezávisle na právě panujícím tlaku přijmout ve velmikrátké době tuto teplotu. To platí zejména tehdy,když sezahřívá pigca vtok plynu a má relativně úzký průtokový prů- . řez. S výhodou při tom sestává vstup a i boční stěna kyve-ty z materiálu, který vede velmi dobře teplo, obecně z ko-vu. Rozumí se samo.sebou, že boční strany kyvety jsouopatřeny okénky prostupnými pro paprsek. Pro rychlé vy rovnání teploty se s výhodou i příčné rozměry, kyvety udr-žují malé, takže vhodně zvolený malý objem plynu se rychleohřeje.

Další přednosti ,znaky a možnosti použití předloženéhovynálezu jsou jasně vysvětleny pomocí následujícího popi-su obrázků, které vysvětlují výhodná vytvoření vynálezu. Přehled obrázků na výkrese

Obr. ukazují :

Obr. 1 schéma zařízení podle vynálezu, obr. 2 schéma průběhu měřícího cyklu a obr. 3 relativní průběh intensity záření v závislo-sti na koncentraci absorbované složky v ana-lyzovaném plynu a průběh tlaku. ~c_

J

Na obr. 1 ja znázorněn zářič 1 ,. který prozařuje mě-řící prostor 2 ve formě kyvety , přičemž procházející zá-ření je zachycováno detektorem 2 . Schematicky je ještěznázorně. čip 12 a filtr 13 , přičemž filtr 13 propouštíjen záření, které je modulováno frekvencís&fidoft, takžese eliminuje celé infračervené pozadí a detektor 2 zachy-cuje pouze světlo vycházející od infračerveného zářiče amodulované čipem. Měřící prostor 2 popřípadě kyveta mávtok 4, který je uzavíratelný magnetickým ventilem 7 a .výtok který je spojen s vakuovým čerpadlem 6 . V obje-mu uzavřeném mezi ventilem 7 a vakuovým čerpadlem 6 senachází čidlo tlaku 10, a sice v hrdle výtoku jakož iteplotní čidlo 11 v přímém styku š plynem v-kyvetě ,kte-rý je chráněno neznázorněným prostředkem proti přímémuinfračervenému záření ze zářiče 1 . Volitelně se můžeteplotní čidlo 11 uspořádat i v hrdle vtoku 4 něho v hrd-le výtoku 2 ·

Detektor 2 je spojen s měřící elektronikou £ r kteráregistruje hodnoty intenzity infračerveného zářiče,zachy- v..cené detektorem 2. Celý systém je ovládán ovládacím pří-strojem 3, který je opatřen časoměřičem.

Ovládání zařízení podle obr, 1 je nejlépe popsánoblokovým schématem podle obr. 2. Na blokovém schématu obr. 2 je na vodorovné ose nanesen čas t a na svislé ose jenanesen tlak £ panující v kyvetě.V podstatě lze rozlišitčtyři fáze označené I až IV. Na počátku měřícího cykluse otevřením ventilu 7 spojí hrdlo vtoku 4 kyvety se zdro-jem analyzovaného plynu. Pokud se ještě neprovádělo žád-né měření se stejným plynem, může být při tom uvedenonejdříve do provozu i čerpadlo 6, aby se kyveta na počát-ku prvního měření propláchla. Po případném propláchnutíse vakuové čerpalo 6 vypojí. -10-

Jakmile tlak v kyvetě dosáhl požadovanou hodnotu ně-ho došlo k vyrovnaní tlaku se zdrojem plynu, uzavře seventil 7 / tento.by mohl být. při.konstantním tlaku.zdro-je zůstat zprvu ještě otevřený/ .. Toto naplnění kyvetya dosažení konstantní.hodnoty tlaku pl je znázorněnona obr. 2 jako fáze I. Potom začíná měřící fáze, tím žeovládací přístroj 8 uvede do činnosti měřící elektroniku2 aby nyní registrovala hodnoty zachycené detektorem 2.Pii.tom ovládací přístroj 8 popřípadě měřící elektroni-ka £ registrují tlak indikovaný čidlem 10 a popřípadě iteplotu indikovanou čidlem 11.

Tato fáze je na obr. 2 označena jako fáze II.

Pokud nebyl ventil 7 již předtím zavřen, zavře senejpozději ke konci fáze II magnetický ventil 7 ovládacímpřístrojem É3. Potom se ve fázi III uvede do provozu va -kuové čerpadlo 6 a z kyvety se vyčerpá plyn až na tlakp2 /.V blokovém diagramu podle obr. 2 činí hodnota tla-ku p2. asi polovinu tlaku pl, může.být ale 1 podstatněnižší. Při dosazení hodnoty plaku p2 na konci fáze IIIse vakuové čerpadlo 6 vypojí.Pokud konstrukce vakuovéhočerpadla 6 neuze.vře zpětný tok plynu,měl/ by být v hrdle2 před vakuovým čerpadlem 6 uspořádán také ventil, kte-rý může být popřípadě uzavřen ovládacím přístrojem 8 nakonci fáze III.

Plyn může být také temperován již na vtoku a jinakrovněž i stěnou kyvety,když tyto jsou ovládáním termo -státem předehřátý na pevnou hodnotu. Vyrovnání teplotyse provádí především i potom relativně rychle , kdyžstěna kyvety a/nebo vtok a výtok sestávají z materiálu,který vede dobře teplo a když celkový objem zařízení jerelativně malý, kyveta má tedy malé příčné rozměry.

Pokud je fáze III ukončena a dosáhl se konečný tlak -11- p2 uvede ovládací přístroj 3 opět měřící elektroniku £do chodu, aby se registrovaly hodnoty intenzity infra -červeného záření zachycené detektorem 2 · Tato fáze jena obr. 2 označena jako fáze IV ..Za předpokladu, že by-la při obou měřeních naměřena stejná teplota a při da -ných poměrech tlaku a teploty je použitelná stavovárovnice pro ideální plyny , může se průběh.intenzity ee-produkovat s velmi dobrým přiblížením v závislosti nakoncentraci a tlaku následující rovnicí :

exp / -a^ £^0 přičemž c je / relativní / koncentrace.látky při.tlaku PO , p aktuální tlak a «p a2 a a3 jsou konstanty. . Průběh této křivky je schematicky reprodukován na obr. 3, přičemž pro daný a neměnící se plyn se samozřejměpřiřadí kostantní koncentrace. Odpovídající křivky prorůzné koncentrace se liší jen pevným faktorem , kterýkřivky ve vodorovném směru protahuje nebo zkracuje. 3 ohledem na to, že se konstanty výše uvedené.funk-ce mohou zjistit jednorázovým kalibračním měřením,jekřivka jednoznačně stanovena změřením dvou bodů při růz-ných tlacích a tím také hledaná koncentrace analyzovanésložky plynu.V praxi se koncentrace zjistí z výše uvede-né rovnice pomocí numerické aproximace.

Pomocí předloženého vynálezu byl vytvořen obvzláště -1 Γ\ έ. — jednoduchý a přece relativně přesný fotometrický způsobanylýzy plynu, přičemž se i odpovídající zařízení vyzna-čuje obvzláště jednoducliou konstrukcí, která nepotřebu-je ani odraz infračeveného měřícího paprsku ani výměnu .měřících kyvet ani výměnu plynu za standardní nebo kali-brační plyn* Tím je současně eliminována řada zdrojů chyb , kte-ré mohou být především způsobeny dlouhodobými změnamiměřícího pozadí , jako například nenadále se znečišťu-jící okénka vyměňovaných kyvet,nenadále se měnící teplo-ty a časové změny zářiče a detektoru,které nemohou při-cházet v úvahu při krátce za sebou následujících měří -cích pochodů podle předloženého vynálezu*

Claims (13)

1. Ϊ A T S E T O V É NÁROKY

   1. Způsob stanovení koncentrace látky v plynech, po-mocí elektromagnetického prozařování a měření propuště-né intenzity záření při vlnové délce charakteristicképro zjišťovanou látku,přičemž se plyn. obsahující látkuměří nejméně při dvou rozdílných hodnotách tlaku ,vyznačující se t. ím , že se prvníměření provádí při prvním, v podstatě konstantním,tla -ku plynu,potom se tlak plynu změní a provádí se druhéměření při druhém, v podstatě konstatnímr tlaku plynu. a při stejném uspořádání měření, a z poměru , popřípa-dě rozdílu změřených intensit na základě teoretickézávislosti mezi extinkcí a objemovou koncentrací zjiš-ťované látky, . se zjistí početně nebo graficky její kon-centrace v měřeném plynu·
2. 2. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j í c ísetím , že tlak plynu je při druhém měřenínižší než při prvním měření a mezi oběma měřeními setlak plynu redukuje odčerpáním nebo odpuštěním měře-ného plynu z měřícího prostoru na druhý tlak· 3· Způsob podle nároku 2 ,vyznačujícíse tím , že tlak při prvním měření je většínebo rovný vnějšímu atmosferickému tlaku a tlak přidruhém měření je menší nebo rovný vnějšímu atmosferi-ckému tlaku·
3. 4, Způsob podle nároku 2 nebo 3,vyznaču-jící se tím , že tlak při druhém měření je nižší než polovina tlaku při prvním měření.
4. 5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4 , v y - -14- z n a δ u j í c í se tím , že teoretická zá-vislost mezi extinkcí a objemovou koncentrací látkyodpovídá lambert-Beerovu zákonu.
5. 6, -Způsob podle jednoho, z.nároků 1 až 4 , v y -značující se tím , že teoretická závi-slost mezi extinkcí a objemovou koncentrací látky od -povídá empiricky zjištěné funkci·
6. 7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až6 , vy-zná, č u j í c í s e t í m , že se měření pro-vádí periodicky střídavě·
7. 8. Zařízení podle jednoho z nároků , 1 až 7 , v yz n a č u.j í c í s e t í m , že se používá prin-cip měření střídavého světla.
8. 9. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 8 , v y -značující se tím , že se vedle tlakuzjišťuje v měřícím prostoru i teplota a popřípadě.seprovede početní korekce tlaku,jestliže teplotní roz -díl mezi prvním a druhým měřením přestoupí předem sta-novenou mezní hodnotu.
9. 10. Zařízení k nedisperživní fotometrické plyno-vé vé analýze s elektromagnetickým zářičem a odpoví-dajícím detektorem, mezi nimiž se nachází v měř^ícímprostoru analyzovaný plyn,přičemž měřící prostor vy-kazuje vstup a výstup, vyznačující setím , že výstupní a vstupní strana měřícího pro-storu /3/ je spojena s vakuovým čerpadlem /6/,která v souladu s druhou stranou / vtokem nebo výtokem /je uzavíratelná ventilem /7/, v měřícím prostoru /3/pro tlakové čidlo /10/ pro snímání tlaku, zářič /1/vykazuje stabilizované napájení napětím,měřící pro -stor /3/, zářič /1/ a detektor /2/ jsou prostorově vzájemně uspořádány tak, že jejich relativní podoba adráha paprsku se během celého měřícího cyklu nemění ♦
10. 11. Zařízení podle nároku 12 , v y s n a č u j ί-ο í se tím , že ovládací přístroj /8/ má ča -soměřič /9/ , přičemž ovládací přístroj /8/ je spojens ventilem /7/ , vakuovým čerpadlem /6/ a indikačnímzařízením hodnoty naměřené detektorem , aby se v závi-slosti na čase během cyklu měření periodicky za sebouzapojovaly.
11. 12. Zařízení podle nároku 11 ,vyznačuj í-c í setím , . že ovládací přístroj /8/ je spo-jen s čidlem /10/ tlaku. , aby se měření nastartovalo v závislosti na dosaženém tlaku.
12. 13. Zařízení podle nároku 11 nebo 12 ,.v y z n a.cující se tím , že. ovládací přístroj /8/je spojen s. teplotním čidlem /11/, které je v tepelnémstyku s měřícím prostorem /3/.
13. 14. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 13,v y-zn.ačujíoí se tím , že je uspořádánozařízení k ohřevu kyvety a/nebo vtoku /4/ a kyveta avtok /4/ sestávají z materiálu, který vodí dobře te-plo.