CS11291A3 - Method and device for recording medium provision by aid of surfaces combination that have changed optical properties - Google Patents

Description

- 1

Vynález se týká způsobu opatřováni nosiče záznamu,majícího záznamovou vrstvu, ploškami majicimi změněné optic-ké vlastnosti, při kterém se záznamová vrstva zahřívá lokál-ně impulzy zářeni o záznamové energii, která je přiměřenápro způsobeni změny v optických vlastnostech.

Vynález se dále vztahuje na zařízeni pro opatřováninosiče záznamu, majícího záznamovou vrstvu, ploškami majícímizměněné optické vlastnosti, přičemž toto zařízení obsahujeprostředek pro sledováni vrstvy pomoci záznamového svazku,prostředek pro modulováni energie zářivého svazku pro získá-ni impulzů zářeni majících záznamovou energii, která je při-měřená pro způsobeni změny optických vlastností, a prostředekpro nastavováni záznamové energie, a detekční prostředek uspo-řádaný pro zjišťováni podílu, ve kterém se vlastnost, indika-tivni pro změněnou optickou vlastnost, vyskytuje v zářenipocházejícím ze sledované části nosiče záznamu.

Takový způsob a zařízeni je známý mimo jiné z ame-rického patentového spisu č. 4 225 873. Tento dokument popi-suje optické záznamové zařízení informace pro zaznamenáváníinformace ve formě kombinace plošek majících změněné optickévlastnosti ve vrstvě optického nosiče záznamu citlivé na zá-řeni. Pro ověření takto vytvořené kombinace je tato informace čtena přídavným ověřovacím svazkem, zatímco se plošky l vytvářejí. Na základě čtené kombinace je záznamová energieprůběžně přizpůsobována v souladu s předem určeným kritériemza tím účelem, aby se zaznamenané plošky staly nezávislé na 2 měničích se záznamových podmínkách, jako je například zne-čištěni povrchu nosiče záznamu nebo změna v tvaru ozařovacl-ho místa tvořeného na vrstvě citlivé na zářeni záznamovýmsvazkem. Sledováni vrstvy citlivé na záznam přídavným ověřo-vacím svazkem klade problémy, protože je technicky obtížného realizovat a nese s sebou přídavné náklady. To se týkázejména záznamových zařízeni určených pro spotřebitelský trh,protože v tomto případě má hledisko nákladů přídavný význam. Cílem vynálezu je vytvořit způsob a zařízeni typupopsaného v úvodních odstavcích, pomoci něhož může být zá-znamová energie průběžně přizpůsobována jednoduchým způsobem.Pokud jde o způsob, je tohoto čile dosaženo podle vynálezutim, že se určuje míra rychlosti s niž se plošky vytvářejía záznamová energie se přizpůsobuje v závislosti na taktourčené míře. Pokud jde o zařízeni, je tohoto cíle dosaženotim, že zařízeni obsahuje měřici prostředek pro odvozovánisignálu rychlosti tvorby, který je indikativní pro rychlost,s niž se plošky tvoři, z měřicího signálu, a prostředek propřizpůsobováni záznamové energie v závislosti na signálurychlosti tvorby.

Vynález je založen mimo jiné na seznáni skutečnosti,že rozměry vytvořených záznamových plošek jsou vztaženy krychlosti, při niž jsou tyto plošky tvořeny. Přizpůsobenímzáznamové energie v závislosti na rychlosti, s niž jsou ploš-ky tvořeny, je možné zmenšit vliv měnících se záznamovýchpodmínek na rozměry plošek. 3

Mira rychlosti, s niž jsou tyto plošky vytvářeny,může být ziskána velmi jednoduše v provedeni způsobu podlevynálezu, které se vyznačuje tim, že během tvorby plošekse zjišfuje vlastnost zářeni u zářeni pocházejícího ze záři-vého svazku a odraženého nebo přenášeného nosičem záznamu,přičemž tato vlastnost je indikativni pro změněné optické vlastnosti a mira rychlosti tvorby se odvozuje na základěpodílu, v němž se vlastnost zářeni vyskytuje.

Dalši provedeni způsobu se vyznačuje tim, že mirarychlosti se získá určením podílu, v němž se uvedená vlastnostzářeni vyskytuje v zářeni v okamžicích ležicich v předem ur-čených časových intervalech po počátečních okamžicích impulzůzářeni, přičemž rozdíl mezi takto určeným podílem, v němžse vlastnost vyskytuje v okamžitém zářeni, se integruje vintervalech měřici doby o konstantní délce, uložených v pře-dem určených časových intervalech po počátečních okamžicíchimpulzů zářeni.

Jiné provedeni způsobu se vyznačuje tim, že mirarychlosti se normalizuje dělením podílem, v němž se vlastnostzářeni vyskytuje v případě ozářeni části vrstvy v niž se op-tické vlastnosti ještě nezměnily.

Toto provedeni má výhodu v tom, že jakékoli výchyl-ky optických vlastností ještě "nepopsané" nemají negativnívliv na způsob určováni signálu rychlosti tvorby. Velmi přes-né přizpůsobeni nastaveni záznamové energie se dosáhne vprovedení způsobu, které se vyznačuje tim, že během kalibrač- 4 niho procesu se tvoří plošky pomoci impulzů zářeni různé zá-znamové energie, přičemž se vybírají plošky optimálního tvaruvytvořené v souladu s předem určeným kritériem a přičemž mírarychlosti tvorby, získaná během tvorby plošek optimálníhotvaru se použije jako referenční hodnota, přičemž záznamováenergie během tvorby dalších plošek se upravuje v závislostina rozdílu mezi referenční hodnotou a mírou rychlosti tvorbyodvozenou během tvorby dalších plošek. Při tomto způsobu sezáznamová energie přizpůsobuje na základě referenční signálo-vé hodnoty, která je optimální pro používanou vrstvu. V případě, že se záznamové podmínky změnily do ta-kové míry, že již nemůže být zaručena spolehlivá tvorba plč-šek, způsob podle vynálezu umožňuje toto zjišfovat na základěnastavováni záznamové energie. Provedení způsobu, které vý-hodně využívá této vlastnosti, se vyznačuje tím, že tvorbaplošek se přeruší, jestliže upravená záznamová energie bylavětší nebo rovná specifické mezní hodnotě po dobu delší nežje předem určený časový interval.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisena příkladech provedeni s odvoláním na připojené výkresy, 've kterých znázorňuje obr. 1 obvyklé rozděleni energie vesledovacím místu získaném, když je vrstva ozařována zářivýmsvazkem, obr. 2 grafické znázorněni změny energie odraženéod vrstvy během tvorby plošky mající sníženou odrazivost,obr. 3 a 7 bloková schémata provedeni zařízení podle vynále-zu, obr. 4a a 4b průběh zářivé energie a měřicího signálu 5 odvozeného od odraženého záření, vyskytující se v zařízeníchpodle obr. 3 a 7, obr. 4c příklad kombinace plošek majícíchzměněné optické vlastnosti, obr. 5 a 6 bloková schémata ob-vodů pro použiti v zařízeních znázorněných na obr. 3 a 7a obr. 8 vývojový diagram programu vykonávaného mikropočíta-čem v zařízeni znázorněném na obr. 7. V obvyklém způsobu vytvářeni plošek majících změně-né optické vlastnosti ve vrstvě je tato vrstva sledována zá-řivým svazkem s pulzující energií. Každý zářivý impulz ovhodné záznamové energii zahřívá plošku vrstvy na tak vyso-kou teplotu, že to dává vznik opticky zjistitelné změně,jakou je například změna odrazivosti, změna struktury nebozměna polarity magnetizace. Plošky mající změněné optickévlastnosti budou dále stručně označovány jako "efekty".

Nosič záznamu vhodný pro tvorbu efektů může obsaho-vat například substrát s vrstvou barviva, která je vystavo-vána permanentní změně struktury při zahřátí. Alternativněmůže vrstva vhodná pro tvorbu efektů obsahovat materiál,který je při zahřátí podroben změně z krystalické na amorfnístrukturu nebo naopak, nebo magnetooptický materiál, ve kte-rém je směr magnetizace měněn v zahřátých částech vrstvy.Zjišťuje se, že efektotvorný proces je závislý zejména narozděleni zářivé energie v ozařovacim místě tvořeném navrstvě zářivým svazkem. Obr. 1 pro ilustraci udává zářivouenergii I na jednotkovou plochu jako funkci vzdálenosti x odstředu x ozařovaciho místa. Rozdělení energie v ozařovacim * 6 místě výrazně závisí na záznamových podmínkách jako je na-příklad úhel, pod nímž svazek dopadá na vrstvu. Změny v op-tických systémech pro promítání zářivého svazku na vrstvumohou také ovlivňovat rozděleni energie v ozařovacim místě.Takové výchylky rozdělení energie, které jsou nevyhnutelnépři tvorbě efektu, mají podstatný vliv na rozměry takto vy-tvořených efektu. V případě, že zářivý svazek je zaměřen navrstvu přes transparentní substrát, má kontaminace povrchusubstrátu, například v důsledků otisků prstů, také podstatnývliv na rozděleni energie v rámci ozařovaciho místa a tedyna rozměry efektů.

Zjišťuje se, že nežádoucí vliv změn v rozdělenienergie může být podstatně změněn upravením záznamové energiepulsu zářením takovým způsobem, že rychlost, s niž se efektyvytvářejí, se udržuje v podstatě konstantní. Během tvorbyefektů je možné odvozovat míru pro určováni této rychlosti zvlivu efektů na zářeni odražené od této vrstvy. Je-li napří-klad vrstva vytvořena z materiálu, jehož struktura se měnípod vlivem zahříváni zářivým svazkem, rychlost s niž se ploš-ka tvoři může být odvozena ze změny v množství záření odra-ženého od vrstvy. Když jsou použity magnetooptickéjmateriály,je toto možné zjišťováním změny směry polarizace v odraženémzářivém svazku. Pro vrstvu materiálu, jehož struktura se mě-ní při ozářeni, udává obr. 2 zářivou energii Pí odraženouod vrstvy jako funkci času v případě, že vrstva je ozářenaimpulsem zářeni o konstantní energii a délce T. Na začátkuozařovaciho impulsu /t=0/ tvorba efektu majícího zmenšenou 7 odrazivost ještě nenastala a odražená energie záření budevysoká. Jako důsledek zahříváni způsobeného ozářením vznik-ne expandující efekt, takže odražená energie P klesne rych-losti vztaženou k rychlosti s niž se efekt vytváří. Mírourychlosti, s niž se efekt vytváří,může být například rozdíl Δρ mezi odraženou energii P. na začátku impulsu záření a**** -12 odraženou zářivou energií P^ v okamžiku t^ který je posunuto předem určený časový interval vzhledem k začátku impul- su zářeni. Jiná velmi vhodná míra pro rychlost, s niž setvoři záznamová ploška, je udávána v následujícím vzorci:

kde tj je okamžik v pevném časovém intervalu po začátku oza-řovaciho impulsu, Δ je časový interval konstantní délky,který plně leží uvnitř časového intervalu, v němž se ozařo-vaci impuls vytváří.

Vyšrafovaná oblast na obr. 2 znázorňuje velikostmíry^1 v případě, že se shoduje se začátkem ozařovaciho impulsu a délka Δ je rovná době trváni impulsu.

Je třeba poznamenat, že odrazivost vrstvy, v nižještě nebyly vytvořeny žádné efekty /dále označovaná jako nepopsaná vrstva/, může však vykazovat výchylky v odrazivosti.Tyto výchylky vedou k chybě při určováni mirycC' rychlosti tvorby efektů. Vliv těchto chyb může být eliminován určením míry odrazivosti nepopsané vrstvy a normalizováním takto δ určené mi ry «ν' dělením touto mírou. Míra odrazívostí nepopsanévrstvy může být určena nastavením energie zářivého svazkuna specifickou nízkou úroveň, pro niž nevzniká změna v odra-zu krátce před ozařovacim impulsem a zvolením energie odra-ženého zářeni jako míry odrazivosti nepopsané vrstvy.

Obr. 3 ukazuje provedeni zařízeni podle vynálezu,ve kterém je záznamová energie nastavena v závislosti narychlostnim signálu tvorby, který je indikativni pro rychlost,s niž se efekty vytvářejí. Na obr. 3 je patrný kotoučový no-sič 2 záznamu opatřený vrstvou 3, která je při zahřátí nadspecifickou záznamovou teplotu vystavena opticky zjistitelnézměně. Takový nosič záznamu může obsahovat například transpa-rentní substrát 4, na němž je uložena vrstva 3. Nosič zázna-mu se otáči okolo osy 6 pomocí obvyklého hnacího systému 5.Proti otáčejicimu se nosiči 2 záznamu je uspořádána optickázáznamová hlava 7 obvyklého typu pro promítáni zářivého svaz-ku 8 na vrstvu 3. Pro tento účel může taková záznamová hlava8 obsahovat zdroj zářeni, například ve formě laseru 9, provytvářeni zářivého svazku 7, a zaostřovací objektiv 10 prozaostřováni zářivého svazku 7 na vrstvu 3. Řídicí obvod 13řídí energii svazku 7 vytvářeného laserem 9 v souladu s bi-valentnim informačním signálem Vi.n mezi záznamovou energiiPí úměrnou nastavovací hodnotě signálu Ih a nižší energii Píúměrnou nastavovací hodnotě II signálu /viz obr. 4a/. Zázna-mová energie Ps je dostatečně vysoká pro snímání části vrst-vy 3 ozařované svazkem 7 lokálně na záznamovou teplotu. 9

Energie Pí neni přiměřená k zahřátí vrstvy 3 na teplotunad záznamovou teplotou.

Obr. 4a ukazuje pro ilustraci výchylku energie Pzářeni zářivého svazku. Tento obrázek ukazuje, že výchylkaintenzity je impulsově tvarovaná, přičemž intervaly, v nichžse vytvářejí impulsy konstantní zářivé energie Ps střídavěs intervaly, v nichž je energie zářeni svazku nastavena nanízkou energii Pl. V důsledku takové výchylky energie P se vytvářive vrstvě 3 /viz obr. 4c/ kombinace efektů 41 majících modi-fikované optické vlastnosti. Jelikož změna vytvořená ve vrst-vě 3 se týká optických vlastnosti, vykazuje zářivý svazekodražený od vrstvy 3 vlastnost, která je indikativni pro změ-nu optických vlastnosti. V případě vrstev, pro které je změ-na optických vlastnosti změna v reflektivitě nebo změna vestruktuře, je energie odraženého svazku indikativni pro vý-slednou změnu v optických vlastnostech. V případě, že vrstva3 je magnetooptická vrstva, v niž je směr magnetizováni lokálně změněn impulsy zářeni, tato změna se projevuje v odraženémpaprsku jako změna ve směrech polarizace odraženého zářeni.Pro zjištěni vlastnosti odraženého svazku, který je indika-tivni pro změnu v optických vlastnostech obsahuje záznamováhlava 8 oddělovací prvek svazku, například polotransparentnizrcadlo 10, pro usměrňováni odraženého zářivého svazku dovhodného detekčního systému 11. Detekční systém 11 dodávásignál Vm, který představuje poměr, v němž se vlastnost, 10 která má být zjištována, vyskytuje v odraženém svazku. Proilustraci obr. 4b udává výchylku signálu Vm jako funkci ča-su t. V nastavovacím obvodě 12 je mira rychlosti tvorby efek-tu odvozena od signálu Vm a záznamová energie P je upravenatakovým způsobem, že mira odvozená pro rychlost tvorby efek-tu zůstává v podstatě konstantni.

Obr. 5 znázorňuje vhodný měřici obvod 50 pro určo-váni mirycv rychlosti tvorby efektů podle nás ledujici ho vztahu

1 T - f / Vm/o/-Vm/t/ / dt,

Vml 0 kde Vm/o/ je hodnota měřicího signálu Vm na začátku jednohoimpulsu zářeni, Vm/t/ je okamžitá hodnota měřicího signáluběhem impulsů zářeni, Vml reprezentuje hodnotu měřicích sig-nálů mezi impulsy záření a T reprezentuje integrační intervalpřilehlý k začátku impulsů zářeni.

Na obr. 4 jsou rozměry vyšrafovaných oblastí i nd i -kativni pro hodnotu «C .

Pro určeni hodnot Vm/o/ a Vml obsahuje měřicí ob-vod 50 první vzorkový a udržovací obvod 51 a druhý vzorkovýa udržovací obvod 52, do kterého je veden měřici signál Vm.Obvyklým způsobem řídicí obvod 53 odvozuje ze signálu Vinřidiči signály pro vzorkové a udržovaci obvody 51 a 52 tako-vým způsobem, že vzorkový a udržovaci obvod 51 pokaždé vzor-kuje měřicí signál na začátku impulsů záření a udržuje hodnotuaž do okamžiku příštího vzorkováni a vzorkovací a udržovací 1 1 obvod 52 vzorkuje hodnotu Vm mezi každými dvěma impulsy zá-řeni, napřiklad v pevném okamžiku po konci impulsů zářeni,a udržuje tuto hodnotu až do příští vzorkovači operace.

Vzorkovači a udržovaci obvod 51 má svůj výstuppřipojen k řidicimu vstupu zdroje 54 proudu, který dodáváproud do kondenzátoru 55. Zdroj 54 proudu je typu dovávaji-ciho proud, jehož hodnota je úměrná hodnotě signálu na prv-nim vstupu. Měřici signál Vm je dále veden do druhého zdro-je 56 proudu, který vede proud z kondenzátoru 55, jehož hod-nota je úměrná měřicímu signálu Vm. Třetí vzorkovací a udržo-vaci obvod 57 má vstup připojený ke kondenzátoru 55. Vzorko-vací a udržovaci obvod 57 je řizen řídicím obvodem 53 tako-vým způsobem, že v okamžiku přepínaném časovým intervalem T/včetně T=0/ vzhledem k počátečnímu okamžiku impulsu zářenise napětí přes kondensátor 55 vzorkuje a je udržováno až dopříštího vzorkovacího intervalu. V časovém intervalu mezivzorkovací operaci vykonanou vzorkovacím a udržovacím obvo-dem 57 a začátkem příštího impulsu záření je kondenzátor 55zkratován přepínačem 58 řízeným řídicím obvodem 53. Tímtozpůsobem je integrál rozdílu mezi měřicím signálem Vm/o/ navýstupu vzorkovacího a udržovacího obvodu 51 a okamžitouhodnotou měřicího signálu Vm stále k dispozici na výstupuze vzorkovacího a udržovacího obvodu 57. Tento integrál jeměřítkem rychlosti, kterou jsou efekty vytvářeny. Signál navýstupu vzorkovacího a udržovacího obvodu 57 může být po-užit přímo jako míra rychlosti tvorby efektu. Pro zmenšenivýchylek v signálu Vm vyplývajících z výchylek v optickýchvlastnostech vrstvy 3, které nejsou vztaženy k rychlosti 12 tvorby efektů, je však výhodné normalizovat integrální hod-notu, která je na výstupu ze vzorkovacího a udržovacího ob-vodu 57 dělením této integrální hodnoty výstupním signálemvzorkovacího a udržovacího obvodu 52. Pro tento účel obvod50 obsahuje dělicí obvod 5£. Normalizovaný signát na výstupudělicího obvodu 59 bude dále označován jako normalizovanýsignál ^/t/ rychlosti tvorby.

Je třeba poznamenat, že pro určováni signálu oC/t/není zapotřebí, aby byl interval integrace přilehlý k začát-kům impulsů zářeni. Alternativně může být interval integracepřepnut relativně k začátku pevným časovým intervalem. Jeli-kož jsou však výchylky signálu Vm maximální bezprostředně pozačátku impulsu záření, je výhodné mít interval integrace,který leží u začátku impulsu záření.

Kromě toho je třeba poznamenat, že pro určeni sig-nálu, který je indikativní pro rychlost tvorby efektů, nenízapotřebí integrovat měřici signál Vm. V principu mohou býtrychlost, při niž se měřici signál mění, a tedy rychlost tvorby efektů, také určovány rozdílným způsobem. To je možné na-příklad určováním rozdílu v měřicím signálu mezi dvěma pře-dem určenými okamžiky po začátku impulsu zářeni. Kromě tohoje třeba poznamenat, že délka impulsu záření neovlivňujerychlost tvorby efektů na začátku impulsu zářeni, takže srov-natelná měření rychlosti tvorby efektů jsou získána pro impul-sy zářeni různé délky, jak tomu dochází normálně při záznamuinformačního signálu. 13 Výše popsané provedeni používá tzv. "černou zázna-movou vrstvu”z pro níž množství odraženého zářeni klesá jakovýsledek efektu. Vynález však také může být aplikován na"bílou záznamovou vrstvu", pro niž množství odraženého záře-ni vzrůstá jako důsledek efektu.

Obr. 6 znázorňuje obvod 60 pro přizpůsobování zá-znamové rychlosti zářivého svazku 7 v závislosti na signálu«j^/t/ rychlosti tvorby. Na tomto obrázku prvky odpovídajícíprvkům z výše uvedených obrázků nesou stejné vztahové značky.V obvodě 60 určuje rozdílový stupeň 61 rozdíl mezi signálem«C/t/ tvorby rychlosti a referenčním signá lem oCO. Takto urče-ný rozdíl je veden do běžného řídicího obvodu, napříkladobvodu obsahujícího integrační stupeň 62. Integrační stupeň62 je typu, který poskytuje výstupní signál, jehož signálováhodnota je časový integrál signálu vedeného do integračníhostupně 62. Výstupní signál integračního stupně je veden do sčítaciho stupně 62, v případě potřeby přes omezovači stu-peň 63 signálu. Sčítaci stupeň 64 také přijímá signál signá-lové hodnoty Iho, který je indikativni pro jmenovité nasta-veni záznamové rychlosti Ps zářivého svazku 7. Sčítaci stu-peň 64 poskytuje výstupní signál s integrální hodnotou Ihpro přizpůsobování požadované záznamové energie Ps. Obvod60 pracuje následovně. Jmenovitá hodnota záznamové energie Rreprezentované hodnotou Iho nastavovacího signálu je zvolenatakovým způsobem, že rozměry výsledných efektů jsou optimál-ní při optimálních záznamových podmínkách. Referenční signál o potom představuje odpovídající rychlost tvorby efektů. 14

Jestliže se záznamové podmínky mění, nebudou mit efekty opti-mální rozměry při jmenovité záznamové rychlosti. V důsledkutoho dojde k výchylce mezi referenčním signálem ^o a signá-lem t^/tZ rychlosti tvorby. To bude mít za následek změnuvýstupního signálu dl integračního stupně 62 a tedy přizpůso-beni záznamové rychlosti Pg. Tímto způsobem je záznamováenergie konstantně přizpůsobována takovým způsobem, že roz-dil mezi signálem <A/t/ rychlosti tvorby a referenčním signá-lem cko zůstává minimální. Jelikož rozměry plošek jsou těsněvztaženy k rychlosti tvorby efektů, přizpůsobováni zajisti,že rozměry plošek zůstanou v podstatě optimální v případěměničích se záznamových podmínek.

Jak již bylo uvedeno výše, může být výstupní sig-nál integračního stupně 62 veden do sčitacího obvodu přesomezovači stupeň 63. Omezovači stupeň 63 signálu je obvyklé-ho typu, který omezuje signál vedený tímto stupněm při urči-té mezní hodnotě, jestliže přiváděný signál přesahuje tutomezni hodnotu. Použití omezovaciho obvodu 63 signálu je ob-zvláště výhodné v případě, že záznamové podmínky se mohouzměnit tak drasticky, že kompenzace přizpůsobením záznamovéenergie Ps už není možné. V tomto případě použiti omezovaci-ho stupně 63 signálu zabraňuje, že se při nastavování záznamové energie P§ nastaví tak velká, že laser 9 nebo nosič 2 záznamu může být poškozen. Když přívodní signál přesahuje mezní hodnotu po delší období, ukazuje to také, že záznamové podmínky se změnily tak drasticky, že tvorba plošek již nemůže 15 být shledávána jako spolehlivá. Je proto žádoucí přerušittvorbu plošek v takovém případě. To je možné například pomo-cí monitorovacího signálu z omezovacího stupně 63 signálu,který udává, že přívodní signál přesáhl mezní hodnotu počasové údobí delší než je předem určený časový interval akterý je spolu s informačním signálem veden do hradlové-ho obvodu, například součinového hradla 65, které může pře-rušit přenos informačního signálu Vi v závislosti na monito-rovacím signálu.

Je třeba poznamenat, že umístění omezovacího stup-ně 63 signálu na obr. 6 se neomezuje na znázorněnou polohu,ale může být upraveno také mezi sčítacím stupněm 64 a stup-něm 13. Pokud jde o vytvářeni monitorovacího signálu, kterýudává zda požadované nastaveni záznamové energie bylo většínebo stejně rovné jako specifická mezní hodnota pro čas del-ší než je předem určený časový interval, bude zřejmé odbor-níkům v oboru, že toto může být realizováno řadou způsobů.Referenční signál 06 o a hodnota Iho nastavovacího signálu,které udávají jmenovitou záznamovou energii, mohou být pevnéhodnoty. Jsou-li však kladeny velmi přísné požadavky napřesnost nastavováni záznamové energie, je výhodné určitalespoň referenční hodnotu oCo v samostatném kalibračním po-stupu před skutečným zaznamenáváním kombinace efektů. Běhemtakového kalibračniho postupu se vytváří zkušební kombinaceefektů pro různá nastaveni záznamové energie a na bázi taktovytvořených zkušebních kombinací se vybere signál náležejí 16 cí kombinaci majici optimální rozměry jako referenční signálc^o. Ústroji pro určováni kombinaci efektů majících optimálnirozměry jsou popsána mimo jiné v (nizozemských patentovýchspisech č. /patentová přihláška NL-A 8901591/ a č. /patentová přihláška NL-A 8901345/, z nichž první spis se týká tvorby kombinace efektů majících modifi-kované optické vlastnosti optickou cestou a druhý se týkáobdobné tvorby, prováděné magnetickými prostředky. Na obazmíněné spisy se zde odvoláváme. V kalibračním postupu, popsaném ve výše zmíněnýchpatentových spisech, se zaznamenává zkušební informační kombi-nace v adresovatelné poloze ve stopě na nosiči záznamu přirůzných záznamových rychlostech Ps. Následně jsou tyto kombi-nace zkušebních informaci čteny a na bázi takto čtených kom-binaci majících optimálni záznamovou intenzitu se vybirajizkušební informační kombinace majici optimálni záznamovou in-formaci a referenční signál </-o se přizpůsobuje signálu vCrychlosti tvorby odpovídajícímu takto vybrané zkušební infor-maci. Provedení záznamového zařízení, v němž jsou hodnotaIho nastavovacího signálu a referenční signál 9^0 určoványv kalibračním postupu, je znázorněno na obr. 7. Znázorněnézáznamové zařízeni obsahuje hnací prostředek ve formě motoru100 a otáčivého stolu 1,01 pro otáčeni nosičem 4^ záznamucitlivým na zářeni okolo osy 102, přičemž tento nosič zázna-mu je typu, na němž je adresová informace zaznamenána veformě modulace stopy v servostopě. Takový nosič V záznamuje podrobně popsán v nizozemském patentovém spise č. 17

I /patentová přihláška NL-88CO151/, nizozemském patentovémspise č. /patentová přihláška NL-8900766/ a nizo-zemském patentovém spise č. /patentová přihláš- ka NL-A 8901145/, na které se zde odvoláváme. Nosič záznamupopsaný v uvedených patentových spisech má servostopu vetvaru vlnovky, v niž je frekvence zvlněni modulována v sou-ladu se signálem informace o poloze, který zahrnuje adresovékódy ATIP. Optická čtecí a záznamová hlava 105 obvyklého typuje uložena proti otáčejícímu se nosiči 4^ záznamu a může sepohybovat radiálním směrem vzhledem k nosiči Π záznamu po-lohovacím ústrojím, například obsahujícím motor 103 a vřeteno104. V případě potřeby může být čtecí a záznamová hlava 105použita jak pro tvorbu informačních kombinací a pro čteniinformačních kombinaci. Pro tento účel obsahuje čtecí a zá-znamová hlava 105 polovodičový laser pro vytvářeni zářivéhosvazku lQ7a se zářivou energií, která je nastavitelná pomocíhnacího obvodu 107. Zářivý svazek 107a je zaměřen na servo-stopu nosiče Π záznamu známým způsobem. Svazek 107a je potomčástečně odrážen od nosiče záznamu Π, přičemž odražený sva-zek je modulován v souladu se zvlněním stopy a jestliže jepřítomná informační kombinace, také v souladu s informačníkombinaci. Odražený svazek je zaměřen na detektor 108a citli-vý na zářeniz který vytváří čtecí signál Vl^ odpovídajícímodulaci svazku. Signál Vl^ je také veden do detekčního ob-vodu 109, který odvozuje adresové kódy ATIP ze složky zvlněnístopy ve čtecím signálu VtZ a vede je do řídicí jednotky ob-sahující například mikropočítač HO. Čtecí signál V12 je 18 veden do zesilovacího obvodu 221 majícího povahu horni pro-pustě pro vyloučeni signálových složek, vytvořených ve čte-cím signálu Vl£ vlnovkou stopy. Čtecí signál Vl^, jehožnízkofrekvenční složky byly takto odstraněny, je veden doanalyzniho obvodu 65, který je například typu popsanéhosrozumitelně ve výše zmíněném nizozemském patentovém spisuč. /patentová přihláška NL-A 8901591/.

Analyzni signál V a na výstupu z analyzniho obvodu65 udává rozsah, v němž se kombinace odlišuje od optimálníkombinace a je také veden do mikropočítače 212· Záznamovézařízení dále obsahuje obvyklý kódovací obvod 212 kódováníCIRC, do něhož může být veden signál Vi, který má být zazna-menáván, přes spínač 211 řízený mikropočítačem 212· Kódovacíobvod 212 kódováni CIRC je zapojen sériově s modulátorem 211EFM. Výstup modulátoru 211 3e připojen k hnacímu obvodu 207. Hnací obvod 22Z ie řiditelného typu, který je pro pří-jem řídicích signálů, připojen k mikropočítači 212· v závis-losti na řídicích signálech přijímaných z mikropočítače 212nastavuje hnací obvod 222 intenzitu vytvářeného zářivého svaz 22Zá na konstantní nízkou energii £2 nebo hnací obvod 22Σnastavuje energii zářivého svazku v souladu se signálem mo-dulovaný s modulaci EFM při j i maným z modulátoru 211 EFM mezinízkou energii £2 a záznamovou energií Ps. Kromě toho můžebýt záznamová energie Ps nastavena mikropočítačem 212· Proúčel vytvářeni zkušební informační kombinace obsahuje zázna-mové zařízeni znázorněné na obr. 9 generátor 222 signálů, který generuje například nahodilý číslicový signál odpoví- 19 dající nulové hodnotě analogového signálu /číslicové ticho/. S výhodou se zkušební informační kombinace tvoři v adresova-telných polohách v servostopě nosiče 4£ záznamu. Je-li formátnosiče 4£ záznamuz jak je popsán ve výše zmíněném nizozemskémpatentovém spise č. /patentová přihláška NL-A 8900766/z kde je servostopa dělena na po sobě následujícíúsekyz a to oblast /PMA/ pro zaznamenávání dočasné tabulky ob-sahu /dočasná TOC/Z plochu /Lead In Area/ pro ukládáni defi-nitivní tabulky obsahu /TOC/ a programovou oblast /ProgramArea/, přičemž zkušební informační kombinace jsou s výhodouzaznamenávány do oblasti /PCA/ předcházející oblast /PMA/pro zaznamenávání dočasné tabulky obsahu.

Mikropočítač 212 je naplněn vhodným řídicím progra-mem púsobicimz že proces určováni jmenovité hodnoty Iho areferenčního signálu ύΧ,ο je prováděn. Vývojový diagram pří-kladu takového programu poskytuje obr. 8. V kroku S2 je určo-vána adresa stopové části, která má být použita pro záznamzkušební informační kombinace. V kroku S2 je stopová částmající uvedenou adresu uvedena pod kontrolu mikropočítače110. Jakmile je tato adresa dosažena, záznamová úroveň Ps senastaví na počáteční hodnotu Po v kroku S3. Hodnota Po propříslušný nosič záznamu je vhodně předem zaznamenána na nosičzáznamu způsobem popsaným ve výše uvedeném nizozemském paten-tovém spise č. /patentová přihláška NL-A 8901145/.

Tato hodnota může být potom čtena před nastavovacím cyklem.Kromě toho je při řízeni počítačem 212 generátor 124 signálů 20 připojen ke kódovacímu obvodu 1^2 kódování CIRC pomoci ři-ditelného spínače 115, takže zkušební signál s modulací EFM,určovaný výstupním signálem generátoru signálů je vytvářendemodulátorem 116 EFM. Konečně je v kroku S4 hnací obvod 107nastaven pomoci řídicího signálu L£S takovým způsobem, žeenergie zářivého svazku 107a je přepnuta v souladu se signálemVefm s modulaci EFM na výstupu modulátoru 113 EFM mezi zvole-nou hodnotou záznamové energie Ps a energie Pí, což má za ná-sledek, že se zaznamenává zkušební informační kombinace od-povídající signálu EF". Kromě toho v kroku S4 je určován od-povídající signál cp/t/ rychlosti tvorby měřicím obvodem 50 aspolu s čtecím signálem Ih odpovídajícím nastaveni energie £1je uložen v mikropočítači HO. V kroku 5 5 je čten adresovýkód ATIP, zjištěný detekčním obvodem 109, počítačem 110. Vkroku S6 se zjišíuje, zda se adresový kód změnil ve srovnánis předchozím čtením. Není-li tomu tak, krok S6 se opakuje.Pokud se změnil, zjišťuje se v kroku 5 7/ zda absolutní časovýkód udává konec stopové části určené pro záznam zkušebníchvzorků. Není-li tomu tak, provede se krok S8, ve kterém sezáznamová energie Ps inkrementuje malým krokem AS upravenímhodnoty ih nastavovacího signálu, po čemž program pokračujekrokem S5. Jestliže se v kroku S7 zjisti, že konec části sto-py určený pro záznam je dosažen, provede se krok S£, ve kterémse hnací obvod 107 nastaví takovým způsobem pomocí řídicíhosignálu L/S, že energie zářivého svazku l£7a je udržovánakonstantní a na nizké energetické hladině Pl. V kroku SIC jelokalizován začátek stopové části opatřené zkušební kombinací 21 a čten. V kroku 51.1 je čten analyzní signál Va mikropočí-tačem 11.0. V kroku S1.3 se kontroluje, zda hodnota analyznihosignálu Va odpovídá optimální záznamové ener*gii Ps. Neni-litomu tak, program pokračuje krokem Sil.· Pokud odpovídá jeadresový kód zjištěný detekčním obvodem W9 čten v kroku S13.Následně je v kroku S14 znovu čtena hodnota i_h nastavovacíhosignálu a signál /1/ rychlosti tvorby uložený do mikropočí-tače spolu s uvedenou adresou a referenční signál o^/t/ ahodnota nastavovacího signálu Iho jsou nastavovány v souladus takto čtenou informací. Následně během tvorby kombinaceplošek odpovídajících signálu Ví může potom být záznamováenergie opět nastavena na základě rozdílu mezi referenčnímsignálem oCo takto určeným a okamžitým signálem o^/t/ rychlostitvorby na výstupu měřicího obvodu 50. Pro tento účel je mikro-počítač opatřen vhodným programem, který nastavením signálovéhodnoty Ih stále přizpůsobuje záznamovou energii Ps za úče-lem minimalizováni rozdílu mezi signálem <*-/t/ rychlosti tvor-_by a referenčním signálem do.

Je třeba poznamenat, že v popsaném příkladě kalibrač-ního postupu je způsob určování kombinace mající optimální vý-chylky pouze jeden z řady možných. Pro jiné metody určovánítéto kombinace je možné se odvolat navýše zmíněné nizozemsképatentové spisy č. a č. /patentové přihláš- ky NL-A 8905191 a NL-A 8901345/. Je podstatné pouze, že se po-tom použije přidružený signál rychlosti tvorby jako referenč-ní signál &amp; o.

Claims (12)

1. /1/Z - ^'f b - 22 Jvokíi 112 C-> Γαα,..\ 1, O. r. r- A cr.!• ; λ ··l PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob opatrováni nosiče záznamu, n^iri-hn M.- —^namovou vrstvu, ploš£$**t majiciákl) změněné optické vlastnosti,při kterém se záznamová vrstva lokálně zahřívá impulsy zářenio záznamové energii, která je přiměřená pro změnu v optickýchvlastnostech, vyznačený tim, že se určuje míra rychlosti,kterou jsou plošky vytvářeny, přičemž záznamová rychlost sepřizpůsobuje v závislosti na takto určené miře.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tim, že běhemtvorby plošek se zjišťuje radiační vlastnost zářeni pocháze-jícího ze zářivého svazku a odraženého nebo přeneseného no-sičem záznamu, přičemž tato vlastnost je indikativni pro změ-něné optické vlastnosti, přičemž míra rychlosti tvorby seodvozuje na základě podílu v jakém se vlastnost zářeni vysky-tuje.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačený tim, že míra rych-losti se získává určením podílu, ve kterém se vyskytuje uve-dená vlastnost zářeni v zářeni v okamžicích ležících v předemurčených časových intervalech po počátečních okamžicích im-pulsů zářeni, přičemž rozdíl mezi podílem takto určeným a po-dílem, v němž se uvedená vlastnost vyskytuje v okamžitém zá-řeni, se včleňuje do měřicich časových intervalů konstantnídélky, umístěných v předem určených časových intervalech popočátečních okamžicích impulsů zářeni. 23
4. 4. Způsob podle bodu 2 nebo 3, vyznačený tim, žemira rychlosti je normalizována dělením podílem, v němž sevlastnost zářeni vyskytuje v případě ozářeni části vrstvy,ve které se optické vlastnosti ještě nezměnily.
5. 5. Způsob podle kteréhokoli z předchozích bodů, vy-značený tim, že během kalibračního procesu se plošky vytvá-řejí pomocí i^mpulsů zářeni různé záznamové energie, přičemž se vybírají plošky optimálního tvaru vytvořené v souladu s pře-dem určeným kritériem a přičemž uvedená mira rychlosti tvor-by získaná během tvorby plošek optimálního tvaru se použijejako referenční hodnota, přičemž záznamová energie během tvor-by dalších plošek přizpůsobuje v závislosti na rozdílu mezireferenční hodnotou a mírou rychlosti tvorby odvozenou běhemtvorby dalších plošek.
6. 6. Způsob podle kteréhokoli z předchozích bodů,vy-značený tim, že tvorba plošek se přerušuje, jestliže přizpů-sobená záznamová energie byla větší nebo rovná určité mezníhodnotě po dobu delší, než je předem určený časový interval.
7. 7. Zařízení pro opatřování nosiče záznamu, majícíhozáznamovou vrstvu, ploškami majícími změněné optické vlastnosti,přičemž toto zařízení obsahuje prostředek pro sledováni vrstvypomoci záznamového svazku, prostředek pro modulování energiezářivého svazku pro dosahováni impulsů záření majících záznamo- - 24 - vou energii, která je přiměřená pro způsobeni změny v optic-kých vlastnostech, a prostředek pro nastavováni záznamovéenergie, a detekční prostředek pro zjištováni podílu, v němžse vlastnost indikativni pro změněnou optickou vlastnost vy-skytuje v zářeni pocházejícím z části sledovaného nosiče zá-znamu, vyznačené tím, že zařízeni obsahuje měřici prostředekpro odvozováni signálu rychlosti tvorby, který je indikativ-ní pro rychlost, s niž se plošky vytvářejí, z měřicího signá-lu, a prostředek pro přizpůsobováni záznamové energie v závis-losti na signálu rychlosti tvorby.
8. 8. Zařízeni podle bodu 7, vyznačené tím, že prourčeni signálu rychlosti tvorby měřici prostředek obsahujevzorkovací a udržovací prostředek pro vzorkováni měřicíhosignálu a vzorkováni okamžiků impulsů zářeni a integračníprostředky pro integrování rozdílu mezi okamžitou hodnotou a vzorkovou hodnotou měřicího signálu během měřicích interva-lů, přičemž tyto měřici intervaly leží v předem určených po-lohách vzhledem k počátečním okamžikům impulsů záření.
9. 9. Zařízení podle bodu 8, vyznačené tím, že prozískání normalizační hodnoty měřici prostředky obsahuji dru-hý vzorkovací a udržovací prostředek pro vzorkováni měřicíhosignálu ve druhých vzorkovacích okamžicích ležících mezi časovými řitervaly v nichž se vytvářejí impulsy záření, a prostře-dek pro normalizování signálu tvorby rychlosti dělením vzorkovanou hodnotou určenou druhým vzorkovacím a udržovacím pro-středkem. 25
10. 10. Zařízení podle bodu 7, 8 a 9, vyznačené tím,že obsahuje monitorovací prostředek pro vytvářeni monitoro-vacího signálu, jestliže nastavená záznamová energie bylarovná nebo vyšší než určitá mezní hodnota po dobu delší, nežpředem určený časový interval.
11. 11. Zařízeni podle bodu 10, vyznačené tím, že obsa-huje prostředek citlivý na monitorovací signál pro přerušenítvorby kombinace plošek.
12. 12. Zařízeni podle kteréhokoli z bodů 7, 8, 9, 10nebo 11, vyznačené tím, že obsahuje řidiči prostředek pro pů-sobeni toho, že během kalibračního intervalu mají plošky,které se mají tvořit pomocí impulsů zářeni rozdílné záznamo-vé energie, prostředek pro volbu plošek optimálních rozměrů v souladu s určitým kritériem, přičemž řídicí prostředek jedále upraven, pro účel určováni referenčního signálu, propůsobeni toho, že signál rychlosti tvorby se určuje běhemtvorby vybraných plošek optimálních rozměrů, přičemž přizpů-sobovací prostředek je konstruován pro přizpůsobováni zázna-mové energie v období následujícím časový interval v závis-losti na rozdílu mezi referenčním signálem a okamžnálem rychlosti tvorby. / / , rf ' . L Zástupuj e : í Dr. I. Koreček ítym sig- 17 60905 Ύ č