SK299492A3

SK299492A3 - Method and device for changing of dangerous wastes for harmless and insoluble products

Info

Publication number: SK299492A3
Application number: SK2994-92A
Authority: SK
Inventors: John M Kent; Henry L Robards Jr
Original assignee: Marine Shale Processors Inc
Priority date: 1991-10-01
Filing date: 1992-09-30
Publication date: 1995-03-08
Also published as: EP0535964A2; ZA927508B; IL103028A0; BG96929A; CA2077118A1; DE69220441T2; ECSP920864A; TR26657A; EP0535964A3; BR9203819A; HU9203111D0; CA2077118C; PL296077A1; DK0535964T3; GR3024764T3; NO923810L; AU2139192A; KR930008367A; CN1074525A; IL103028A

Description

(57) Anotácia:

Nebezpečné odpady sa premieňajú na neškodné a nerozpustné produkty zavádzaním časticového nespáliteľného materiálu do najmenej jednej oxidačnej komory (26, 56,

62) pod povrch nahromadeného roztaveného nespáliteľného materiálu. Zariadenie obsahuje najmenej jednu oxidačnú komoru (26, 56, 62) s ústrojenstvom vyvolávajúcim spaľovací proces a ústrojenstvo na zavádzanie nespáliteľného materiálu pod hladinu roztavenej časti materiálu a chladiace ústrojenstvo. Vo výhodnom uskutočnení sú steny oxidačnej komory (26, 56, 62) vybavené žiaruvzdornou výmurovkou (112) obsahujúcou kovové čapy (114) dotýkajúce sa kovových stien (46) vodou chladených oxidačných komôr (26,56,62).

Ol	Xa,	> cn
		‘ -J
	Sľ	> oc

Zpúsob a zaŕizení pro premenu nebezpečných odpaSu'Tíä h a nerozpustné produkty

Oblast techniky

Vynález se tyká zpúsobu a zaŕizení pro premenu nebezpečných odpadú na neškodné a nerozpustné produkty tepelné indukovanou oxidaci.

Dosavadni stav techniky

Mnoho prúmyslových procesú produkuje vedlejši produkty a odpadni materiály, které nemohou být ukládány na uložišté bez určitého zpracování nebo úpravy. Dosud se tyto odpadni materiály zpravidla ukládaly v bezpečných nádobách, což bylo nedostatečné, protože nedostatečnou pečlivosti pri výrobe téchto skladovacích nádob docházelo k unikáni nebo prosakováni téchto nebezpečných látek ze skladovacích nádob. Jiné zpúsoby likvidace téchto nebezpečných odpadú zahrnovaly vpravováni téchto látek do vyhloubených studní a šachet, avšak u tohoto ŕešeni není zamezeno prosakováni nebezpečných odpadních látek do okolí podzemních úložných prostoru a jejich pronikáni do podzemnich vod.

Kromé technických problémú spojených s touto technikou ukladaní odpadú zustává nevyŕešena otázka odpovédnosti za uložené materiály. Po mnohá letech po uložení téchto odpadú na úložišti múze vzniknout požadavek na dalši zpracování téchto odpadu, založený napríklad na pozdéjším poznatku, že uložené odpadni materiály ohrožuji své okolí, protože zvolené misto uložení nebylo dostatečné bezpečné proti unikáni škodlivých látek do okoli. Tento problém múze vyvolat požadavek na nalezení ŕešeni pro využití nebezpečných odpadnich látek ve výrobnim procesu, kterým by se odstranily nebezpečné vlastnosti téchto látek a mohly se ziskat upotŕebitelné produkty. Jedním ze zkoušených postupú pro zpracování takových odpadnich materiálú je postup, pri kterém se uplatňuje oxidace ma2 teriálú, probihajici pri prúchodu zpracovávaných látek rúznými typy ohŕivacích zaŕízení za oxidačnich podminek. Jeden z téchto zkoušených .procesu využivá protiproudé rotační pece, ve které probihá 'spalováni spáliteľných složek materiálu v nebezpečném odpadu a sdružení nespalných částic do neškodného produktu, který múže být dále zpracováván a využiván.

Dosavadni pokusy s touto zpracovatelskou metodou byly částečné úspešné pro výrobu produktu, které odpodvidaji pŕedpisúm EPA, zaméŕeným na ukládáni odpadnich látek. Tyto procesy však máji ješté nékteré nevýhody.

Nékteré z téchto nevýhod známých zpracovatelských postupu byly odstránený u zpusobu a zaŕízení podie US-PS 4 922 841 4 986 197 Johna M. Kenta. Tyto spisy popisují zaŕízení a zpúsob, které odstraňuj i vétšinu nedostatkú známých postupu, využivajícich tepelného zpracováni k likvidaci škodlivých složek odpadu, a produkují nespalný materiál, který však je nebezpečným odpadním materiálem a jako takový musí být bezpečné ukládán. Ŕešenim podie vynálezu má být zdokonalen tento známý postup a známé zaŕízení k provádéní tohoto postupu, popsaného v uvedených patentových spisech.

Úkolem vynálezu je proto vyŕešit zaŕízení pro zpracováni nebezpečných odpadu jako recyklovatelných materiálu ve výrobnim procesu tak, že jediným produktem takového zaŕizeni bude neškodný produkt, který múže být dále využiván a u kterého nezáleží na povaze vstupniho nebezpečného materiálu.

Ďalším úkolem vynálezu je dosáhnout premeny nebezpečných tuhých materiálu na neškodné inertní materiály, které mohou být bez omezení dále prodávány a využívány.

Jiným úkolem vynálezu je premena nebezpečných tuhých látek na neškodné inertní produkty takovým zpúsobem, aby se do3 sáhlo omezeni množství potenciálne nebezpečných látek v plynech uvnitŕ zpracovateského zaŕizeni.

/ ¹

Vynálezem má být také vyŕešeno zaŕizeni, které nevyžaduje časté prerušení provozu k provádéni periodických údržbových prací nebo oprav.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyŕešeny zaŕizenim pro premenu nebezpečných odpadu na neškodné a nerozpustné produkty podie vynálezu, jehož podstata spočivá v tom, že zaŕizeni obsahuje zdroj tuhého částicového materiálu, prchavých plynú a plynných zplodin horení, oxidační ústroji, obsahujici nejméné jednu vodou chlazenou nádobu se žáruvzdornou vyzdivkou a s kovovými stenami, ústroji pro pŕivádéni částicového tuhého materiálu, prchavých plynú a plynných zplodin horení do oxidačniho ústroji, ústroji vyvolávajici spalovací proces v tomto oxidačním ústroji, kterým se teplem produkovaným pri horení vytváŕi tekutá struska a nespalitelné jemné částice nespalitelného materiálu, prostŕedky pro shromaždováni této tekuté strusky, prostŕedky pro vpravováni nespalitelné jemné frakce částic do roztavené strusky pro vytvorení roztavené smési, které obsahuji injektážni ústroji pro vhánéni části nespalitelných jemných částic do teluté strusky pod horní povrchovou plochu této tekuté strusky, ústroji pro odebirání této smési ze zaŕizení a chladiči ústroji pro chlazeni smési a vytvorení neškodného a nerozpustného produktu.

Podstata zpusobu podie vynálezu spočivá v tom, že část nespalných jemných částic se roztaví pro vytoŕeni vrstvy roztaveného materiálu, načež se pridá další část nespalných jemných částic do roztaveného materiálu pod hladinu této vrstvy pro hromadení nespalného částicového materiálu a povrch nahromadeného materiálu se roztaví pro vytvorení roztavené smési a potom se tato smés ochladí a vytvorí se neškodný neroz4 pustný produkt.

Ve výhodném provedení zpúsobu podie vynálezu/se nespalné částice pŕivádéji do tekuté strusky ,ve formé diskretnich dávek. V jiném výhodném provedení se z nespalných jemných častíc vytváŕi hromada a teplem se púsobí na povrch této hromadyPŕehled obrázkú na výkresech

Vynález bude bliže objasnén pomoci pŕikladú provedení, zobrazených na výkresech, kde znázorňuji obr. 1 schematický pohled na první príkladné provedení systému podie vynálezu, obr. 2 dilčí rez části oxidačniho ústroji systému z obr. 1, obr. 3 pŕičný rez stenou nádoby z obr. 2, chlazenou vodou, obr. 4 schematické znázornení ústroji pro shromaždováni částicového materiálu, který je pŕivádén do oxidačniho ústroji z obr. 2, obr. 5 schematický pohled shora na jedno ústroji pro vpravování časticového nehoŕlavého materiálu do oxidačniho ústroji podie vynálezu, obr. 6 schematický pŕičný rez druhým príkladným provedenim ústroji pro vpravování částicového materiálu do oxidačniho ústroji podie vynálezu a obr. 8 pŕíčný rez ústrojim z obr. 7 s dopravnim pístem ve druhé príkladné poloze.

Príklady provedení vynálezu

Vynález bude objasnén na pŕikladném provedení zaŕízeni pro premenu nebezpečných odpadnich látek na neškodné materiály a na pŕikladném provedení zpúsobu ovládaní činnosti takového zaŕízeni. Ŕešeni podie vynálezu predstavuje dalši zdokonalení postupu a zaŕízeni podie US-PS 4 922 841 a 4 986 197, na které je v tomto popisu poukazováno.

Zaŕízeni podie vynálezu obsahuje zdroj horkých plynu, výparú, částicových materiálu a jejich smési. V tomto konkretnim pŕikladném provedení je zdrojem téchto látek rotační pec 10, zobrazená na obr. 1. V pŕikladném provedení má rotační pec 10 vstupní část 12 a výstupní část 14., pŕičemž mezi vstupní části 12 a výstupní části 14 je spalovaci část 16.

Rotační pec 10 zobrazená schematicky na obr. 1 je standartni protiproudou rotační peci konštruovanou pro zpracovávání vápence nebo skoŕápek morských živočichú na vápno. Rotační pec 10 je uložená v neznázornéných podperných ložiskách a pohánéna rýchlosti 1 až 75 otáček za hodinu rovnéž neznázornéným rotačnim pohonným ústrojim.

V tomto pŕikladném provedení jsou pevné látky pŕivádény do vstupní části 12 rotační pece 10 ze zdroje 28 odpadových materiálú. Tyto odpadni materiály mohou být dodávány do zdroje 28 odpadových materiálú z tŕídiče 30. V prúbéhu otáčeni rotační pece 10 materiál s velikostí částic vétši než 50 mikronú postupuje spalovaci části 16 smérem k výstupní části

14. zatimco menši částice materiálu jsou strhávány do proudu plynu, proudicího v protismeru ke smeru postupu vétšich čátic pevného materiálu. Ve znázornéném pŕikladném provedení obsahuje rotační pec 10 také chladiči komoru 18 na výstupní část 14 rotační pece 10.. Do rotační pece 10 je pŕivádéna smés vzduchu a paliva na jeji výstupní části 14, pŕičemž tato smés je potom vedená společné s dalšimi plyny v rotační peci 1 smérem ke vstupní části 12 v protiproudu vúči sméru postupu vétšich částic, které jsou dopravovány rotační peci 10 pri jejim otáčeni smérem k výstupní části 14. Menši částice jsou strhávány proudem plynú procházejicim rotační peci 10 a jsou tak oddélovány od vétšich částic a dopravovány rotační pecí 10. Spalováni v rotační peci 10 a oddélováni vétšich částic od menších tak zajištuje zdroj plynú, výparú a drobných částeček a jejich smési, které máji vysokou teplotu.

U ŕešení podie vynálezu obsahuje zaŕizeni pro úpravu škodlivých odpadú nejméné jednu dutou nádobu, jejiž vnitŕní prostor je propojen se zdrojem horkých plynu, výparu, drobných částeček nebo jejich smési. Zaŕizeni podie vynálezu obsahuje v tomto pŕikladném provedeni první oxidační komoru 26. Tato první oxidační komora 26 zaŕizeni podie vynálezu má sténovou konstrukci sestávajicí z kovové steny, chlazené vodou, žáruvzdorné vnitŕni vyzdivky a ze soustavy kovových prvku procházejicich touto žáruvzdornou vnitŕni vyzdivkou a dotýka jícich se kovové steny. Z tohoto príkladného provedeni zobrazeného na obr. 3 je zrejmé, že prvni oxidační komora 26 je opatrená stenou 46., sestávajicí z vnéjši skoŕepiny 106. vodniho plášte 107 a vnitŕni skoŕepiny 110. Žáruvzdorné vnitŕni vyzdivka 112 obsahuje soustavu kovových čepú 114. procházejícich touto žáruvzdornou vnitŕni vyzdivkou 112. a pokrývá vnitŕni plochu 115 vnitŕni skoŕepiny 110. Ve výhodném pŕikladném provedeni zaŕizeni podie vynálezu je žáruvzdorný vyzdívkový materiál vytvoŕen v podstate z oxidu hlinitého, protože obsahuje 90% žáruvzdorného oxidu hlinitého, vyrábéného firmou Westco TexCast T-QF Westco Refractory Corp. Dallas Texas, a má tloušéku v rozsahu od 5,0 do 7,5 cm. Kovové čepy 114 jsou vyrobený zejména z železných kovú, napríklad z nizkouhlikové oceli, nerezavéjicí oceli typu 304, 310 a 330 nebo jiných kovových slitin pro vysoké teploty, napríklad z Inconelsu. Kovové čepy 14 máji prúmér zejména v rozsahu od 6,3 až 10,2 mm a jsou rozmistény v odstupech od sebe, závislých na jejich umisténi v zaŕizeni.

Je také výhodné, jestliže tyto kovové čepy 114 máji povrch, který je upraven pro zajišténi vétši soudržnosti s okolnim vyzdivkovým materiálem. Jako zvlášté výhodná úprava pro zvýšení soudržnosti se ukázaly pŕímé opérky s oboustrannými opernými plochami, které jsou privarený ke stenám. Tyto opérky se snadno pŕipojuji ke stenám nádoby konvenčnim svaŕováním s pomoci béžného svaŕovaciho prístroje pro svaŕováni elektrickým obloukem. Chladiči kapalina stéká vodnim pláštém 107 a snižuje provozni teplotu žáruvzdorné vnitŕni vyzdivky

112 a kovové cepy 114 snižuji teplotní gradient mezi vnitŕnim povrchem žáruvzdorné vnitŕní vyzdivky 112 a vnéjšim povrchem vnitŕní skoŕepiny 110.

Jedním z úkolu žáruvzdorné vnitŕní vyzdivky 112 je zamezeni ztrát tepla vedením stenami nádoby, ovšem ztráty tepla nejsou zcela škodlivé a nažádouci. Prílišná spotreba paliva v zaŕizeni podie vynálezu vytváŕi velké množstvi škodlivých zplodin, za které musí majitel tohoto zaŕizeni zaplatit poplatek z provozu takového zaŕizeni. Neni-li zaŕizeni dostatečné tepelné účinné, je treba spotŕebovávat vétší množstvi paliva, což ovšem zase zvyšuje objem spalin, produkovaných pri provozu zaŕizeni.

Jak je patrno z obr. 1, prvni oxidační komora 26 je umisténa v sousedstvi vstupní části 12 rotační pece 10. Prvni oxidační komora 26 je propojena se vstupní části 12 rotační pece 10 a jsou do ni pŕivádény prchavé plyny uvolňované z materiálu pŕivádéného do rotační pece 10 a také vedlejši zplodiny spalovaciho procesu, probíhajiciho ve rotační peci 10. Zdroj 28 odpadniho materiálu pŕivádi odpadni materiál do vstupní části 12 rotační pece 10, kde protiproud plynu púsobí na oddélováni vétších částic od jemnejších částeček odpadniho materiálu.

U ŕešeni podie vynálezu je zaŕizeni opatrená ústrojím pro pŕivádéný horkých plynú, výparú, částicového materiálu a smési téchto látek do nádoby, v tomto prípade do první oxidační komory 26. Zaŕizeni podie tohoto prvniho príkladného provedení obsahuje dmýchadlo 76, které zajištuje proudéni plynú v celém zaŕizeni a vyvádéni horkých plynu, výparú, jemných částic a jejich smési z rotační pece 10. Materiály vystupujici z rotační pece 10, zplodiny spalováni z oxidační komory 26 a všechny plyny procházejici systémem procházeji tímto ventilátorem 76, takže v zaŕizeni je udržován mirný podtlak.

Zaŕizeni podie vynálezu je opatŕeno ustrojím pro zahájení spalováni v nádobé, aby se horké plyny, výpary , jemné častice a smési téchto látek pŕeménily na nespalitelnou jemnou frakci, roztavenou strusku a odpadni plyny.

v pŕikladném provedeni zaŕizeni podie vynálezu obsahuje prvni oxidační komore 26 komoru 26 a zdroj 38 kysje tak pŕivádén časticový ústroji pro zajišténi spalováni v zdroj 36 paliva pro prvni oxidační liku. Do prvni oxidační komory 26 materiál z rotační pece 10, pŕičemž tento materiál múže nebo nemusí být spalitelný. V tomto pŕikladném provedeni pracuje prvni oxidační komora 26 pri teplotách v rozsahu od 982°C do 1650°C. V oxidačnim prostredí jsou spalitelné materiály v prvni oxidační komore 26 premenený na odpadni plyny a nespalitelné jemné částice. Nespalitelné jemné částice jsou v závislosti na svém složeni bud roztavené nebo neroztavené.

Jak je schematicky zobrazeno na obr. 2, část nespalitelných jemných částic je roztavená a shromažduje se na dné prvni oxidační komory 26, kde vytváŕi vrstvu tekuté strusky 40. Zaŕizeni podie vynálezu múže být s výhodou opatŕeno horáky nasmerovanými do této prvni oxidační komory 26 a majicimi za úkol zvýšit teplotu rúzných vnitŕních oblasti prvni oxidační komory 26. Jak je v tomto prípade patrno z príkladu na obr. 2, prvni oxidační komora 26 obsahuje prvni prívodní trubku 32 a druhou prívodní trubku 33 pro prívod smési paliva a kyslíku, pŕičemž podobné vytvorená tretí prívodní trubka 41 a čtvrtá prívodní trubka 43 pro prívod smési paliva a kyslíku jsou smérovány na povrch vrstvy tekuté strusky 40, pŕičemž plameny zpomaluji protékáni strusky z druhé oxidační komory 56 do prvni oxidační komory 26. Prvni prívodní trubka 32 pro prívod smési paliva a kyslíku je smérována do vrstvy tekuté strusky 40, ve strední části prvni oxidační komory 26.

Jak je schematicky zobrazeno na obr. la 2, prvni oxidační komora 26 je tvorená vodou chlazenou nádrží, která je ,.opatrená kovovými stenami 46 a žáruvzdornou vyzdivkou, a je propojena se vstupní části 12 rotační pece 10. Prvni oxidační komora 26 má ve znázornéném pŕikladném provedeni čtvercový prúŕez a je opatrená svislými stenami, ve kterých jsou uložený svislá trubková kovová chladiči potrubí 46.. Tato chladiči potrubí 46 máji zejména pravoúhelnikový prúŕez, pŕičemž v konkretnim pŕikladném provedeni vynálezu bylo použito oceľových trúb A500B s pravoúhelnikovým prúŕezem o rozméreh straň 102 x 203 mm, majicich tlouštku stén 12,7 mm.

Neznázornéný cirkulační systém pro rozvod chladiči látky dopravuje chladiči látku do chladicích potrubí 46 prvni oxidační komory 26, uložených v jeji spodní části, pŕičemž chladiči látka potom postupuje nahoru do chladicích potrubí 46. Rychlost proudéni a teplota chladiči látky ovlivňuji teplotu stén prvni oxidační komory 26, pŕičemž tyto hodnoty mohou být použivány jako proménné hodnoty pri ŕizení oxidace v zaŕizeni podie vynálezu. V proudu chladiči látky se vyskytuji omezovaci mista, kterými se ovlivňuje teplota stén prvni oxidační komory 26. Jestliže jsou prútok chladiči látky a dalši proménné hodnoty nastavený tak, že teplota stén je príliš nizká, pak docházi k usazování materiálu uvnitŕ prvni oxidační komory 26 na jejich vnitŕnich stenách. Ve výhodném pŕikladném provedeni však zamezuje pŕitomnost žáruvzdorné vyzdivky 112 korozi kovových stén prvni oxidační komory 26. Jestliže jsou prútok chladiči látky a dalši proménné hodnoty takové, že se vnitŕek stén prvni oxidační komory 26 dostává na príliš vysokou teplotu, zamezuje žáruvzdorná vyzdivka 112 korozi kovových stén nebo jejich pŕehŕáti, které by jinak mélo za následek snížení pevnosti stén. Použití kovových čepú 114 v žáruvzdorné vyzdívce 112 podporuje vedení tepla napŕič žáruvzdorné vyzdivky 112 a tím snižuje teplotní spád, což výrazné prodlužuje životnost žáruvzdorné vyzdivky 112. V prvni oxi10 dačni komore 26 pokrývá žáruvzdorná vyzdivka 112 celý vnitŕní povrch nádoby. Žáruvzdorná vyzdivka 112 je tvorená z 90% žárovzdorným oxidem hlinitým o tloušťce vrstvy od 5 do 7,2 cm a má tlouštku 10,2 mm a kovové cepy 114 z nerezavéjici oceli, opatrené vnéjšim závitem, jsou rozmistény v roztečich 2,5 cm v oblasti, na kterou jsou pŕimo smérovány plameny, a 5,8 až

7,5 cm v oblastech žáruvzdorná vyzdivky 112. kam pŕimo nejsou smérovány nedopadají plameny. Tim se vytvorí soustava obsahujíci 390 až 1550 cepu na čtverečni metr.

Použije-li se jako chladiči látky vody, méla by být teplota této chladiči látky udržována v rozsahu od 38°C do 79°C. Prutokem chladiči látky uvnitŕ první oxidační komory 26 má být udržována teplota vnitŕniho povrchu stény na teploté nižší než 316°C a zejména nižši než 149°C.

První oxidační komora 26 múže dále obsahovat na svém dné žárovzdorné cihly 53 kvuli pracovnim teplotám v této části první oxidační komory 26, vyvolaným tekouci tekutou struskou 40. pŕenášejici teplo z proudu horkých plynú procházejiciho vnitŕní části 52 první oxidační komory 26. V alternativnim pŕikladném provedení nebo prídavné múže být dovoleno shromaždování strusky, která se múže nechat ztuhnout do tuhé skoŕepiny 53¹. podprujíci tekutou strusku podobné jako ztuhlý materiál na stenách lici pánve pri licich operacich.

V pŕikladném provedení podie obr. 2 jsou horké plyny smérovány v uhlu 90 stupňu smérem ke spojovacimu potrubí 54 spojujicímu prvni oxidační komoru 26 s druhou oxidační komorou 56,. Konstrukce druhé oxidační komory 56 je podobná konstrukci prvni oxidační komory 26, ve znázornéném pŕiklaném provedení je však druhá oxidační komora 56 válcová a jeji vnitŕni prostor 58 je proto rovnéž válcový. V tomto výhodném pŕikladném provedení má spojovací potrubí 54 v podstaté pravoúhelnikový pruŕez a má vodou chlazené hôrni stény a žáruvzdor11 nou nebo struskou pokrytou spodní část. Horní steny jsou chlazeny ve znázornéném pŕikladném provedení chladiči látkou, která je výstupnim chladivém prvni oxidační komory 26. Hôrni stény spojovaciho potrubí„54 jsou udržovány s výhodou na teploté mezi 149°C a 316°C z dúvodú, které byly již objasnený pri popisování prvni oxidační komory 26 a druhé oxidační komory 56.

Ve výhodném pŕikladném provedení je do druhé oxidační komory vpravována chladiči kapalina kapalinovým vstupem 60. Zdroj kapaliny pro kapalinový vstup 60 obsahuje neznázornený zachycovaci systém obklopujici celé zaŕizeni. Jakákoliv kapalina , napríklad deštová voda nebo znečišténá deštová voda, je shromažčfována v tomto zachycovacim systému a vpravována do druhé oxidační komoty 56 kapalinovým vstupem 60. Krome toho mohou být kapalinovým vstupem 60 vpravovány do chladiciho obvodu také znečistené části paliva.

Zaŕizeni podie vynálezu je také opatŕeno ústrojim pro chlazení nespalitelných jemných částic a odpadnich plynu. Jak je zobrazeno v prvním pŕikladném provedení na obr. 1. zaŕizení podie vynálezu obsahuje ješté tretí oxidační komoru 62. Tato tretí oxidační komora 62 múže být chlazena vodou a pri totmo chlazení múže protékat voda soustavou chladicich potrubí, ze kterých je tak vytvorená sténa nádoby tretí oxidační komory 62.

Tretí oxidační komora 62 obsahuje prívod 64 vody pro pŕivádéni chladiči vody do vnitŕniho prostoru nádoby. S privodení 64 vody je propojen zdroj 66 vody. Ve znázornéném pŕíkladném provedení dodává zdroj 66 vody takovou vodu, která neni znečišténá odpadnimi látkami. Úkolem zdroje 66 vody je chlazení odpadnich plynú a nespalitelných částic na teploty mezi asi 177°C a 204°C, aby tyto plyny a částicový materiál mohly být od sebe oddelený konvenčnim oddélovacim ústrojim, které bude ješté v dalši části podrobnéji popsáno. Chladiči prostŕedky mohou být v alternativnim provedení uložený v jiné komore, v tomto pŕipadé ve čtvrté komore 65/ umisténé ve smeru proudu za tŕeti oxidační komorou 62. V xtakovém pŕikladném provedení pŕicházi částicový materiál do tŕeti oxidační komory 62 pri teploté kolem 871°C a opoušti ji s teplotou 760°C.

V tomto pŕikladném provedení je vstup do filtračniho ústroji, obsahujíciho v tomto pŕipadé rozdélovaci potrubí 71 a filtry 74. udržován na teploté kolem 294°C nebo nižší.

Výhodné príkladné provdení zaŕízeni podie vynálezu dále obsahuje prostŕedky pro vedení plynných prúvodnich zplodin horení z pece společné s odpadními plyny oxidačnimi jednotkami . V tomto pŕikladném provedení je druhá oxidační komora 56 propojena s tŕeti oxidační komorou 62 propojením 72. Ve výhodném pŕikladném provedení, ve kterém je druhá oxidační komora 56 a tŕeti oxidační komora 62 tvorená svisle orientovanou válcovou nádobou, má propojeni 72 tvar trouby tvaru U, spojujicí ňavzájem horní otevŕené části druhé oxidační komory 56 a tretí oxidační komory 62. V tomto uspoŕádání je proud vzduchu za neznázornénými rozstŕikovacimi tryskami v podstaté rovnobežný s paprsky vystŕikovanými z trysek, takže částice jsou účinné chlazeny, pŕičemž k k jejich aglomeraci docházi jen v minimálnim rozsahu.

Propojeni 72 je tvoŕeno nádobou chlazenou vodou a opatrenou kovovými sténami, které jsou vytvorený s trubek a distančníkú, jak je zo zobrazeno na obr. 4 v US-PS 4 986 197.

V pŕikladném provedení tohoto zaŕízeni podie vynálezu je však propojeni 72 dále opatŕeno žáruvzdornou vyzdivkou, jak je to zobrazeno na obr. 3. Do propojeni 72 se pŕivádi chladiči vodu pŕedehŕátou prúchodem první oxidační komorou 26 a spojovacím potrubím 54 a pŕivádénou do druhé oxidační komoty 56.

Z provoznich podmínek pro výhodné provedení zaŕízeni podie vynálezu vyplývá, že chlazeni tretí oxidační komory 62 již neni nutné. Zobrazené príkladné provedení obsahuje prípadné použitelnou čtvrtou oxidační komotu 65, která prodlužuje dobu setrvání materiálu v oxidačnich ústrojích a dá|e napomáhá k vylučovaní kyselín z odpadnich plynu.

V tomto výhodném provedení je tretí oxidační komora 62 spojená se čtvrtou oxidační komorou 65 ve své nejspodnéjši části spojovacím úsekem 73. Zaŕízení je s výhodou opatŕeno prostredky pro odebiráni pevných částic ze spodku oxidačnich komor. V pŕikladném provedení zobrazeném na obr. 1 je zaŕizeni opatŕeno odebiracim dopravnikem 75 pro odstraňováni pevných částic ze spodku oxidačnich komor 62, 65 a také z vnitŕniho prostoru spojovaciho úseku 73 mezi dvéma sousednimi oxidačnimi komora mi 62, 65. Pevné materiálové částice, které jsou takto shromaždovány, jsou pŕivádény do potrubí 77 vedeného do sbérače 84, odkud mohou být opét pŕivádény do druhé oxidační komory 56.

Jak je schematicky zobrazeno na obr. 1, zaŕízení podie vynálezu obsahuje zdroj kaustického materiálu 67, který je propojen se čtvrtou oxidační komorou 65. Úkolem tohoto kaustického materiálu 67 je neutralizovat kyseliny nacházejíci se v odpadnich plynech. Kaustícký materiál 67 muže být injektován jako kapalina nebo suchý materiál ve formé částic vstupem 70 pro regulaci hodnoty pH. Kaustický materiál 67 múze být pŕivádén také do tretí oxidační komory 62.

Pri vytváŕení spojení mezi jednotlivými částmi zaŕízení podie vynálezu musí být brán zŕetel na rúzné hodnoty rozťahovaní materiálú teplem, protože v první oxidační komore 26 a ve druhé oxidační komore 56, ve spojovacím potrubí 54 a v propojeni 72 jsou vysoké teploty. Kromé toho jsou mezi ruznými částmi zaŕizeni pomerné značné teplotní rozdíly, takže spojení dotykových části téchto spojovaných prvku musí být upraveno pro možnost roztahováni a smrštováni.

Pri provozu zaŕizení podie vynálezu je uvnitŕ udržován o néco nižší tlak než atmosfétický. Tim se jakákoliv netésnost mezi jednotlivými částmi zaŕizení neprojevuje škodlivé pro své okoli a neomezuje použití zaŕizení, pokud tyto netésnosti nejsou príliš velké, aby nepŕiznivé neovlivňovaly účinky spalováni materiálú uvnitŕ oxidačnich komor 26, 56, 62, 65. Tento požadavek neni tak kritický jako u oxidačnich komor pracujicích pri nižších teplotách.

Výhodné provedeni zaŕizení podie vynálezu obsahuje ústroji pro oddélováni nespalitelných jemných částic od odpadnich plynú. Jak je to zobrazeno schematicky na obr. 1, zaŕizení obsahuje tri filtry 74 pracújíci paralelné, ve kterých je proudéni zajištováno dvéma dmýchadly 76. Odpadni plyny a časticový materiál jsou pŕivádény do filtru 74 pri teploté vyšší než 177°C a nižší než 204°C, takže je možno použit béžných sáčkových filtru. Provozní podmiky tohoto provedeni filtračnich prvku určily, že pro tento provozní proces je možno použit konvenčních teflónových filtru. Odpadni plyny jsou oddélovány od nespalitelných částic jemné frakce a odpadni plyny potom procházejí kontrolním ústrojim 78, které kontroluje složeni a teplotu odpadnich plynú. Odpadni plyn potom odcházi do atmosféry kominem 80. Jemné částice materiálu, které se zachytily ve filtrech 74, jsou dopravovány pomoci čerpaciho ústroji 82 sbérným potrubím 77 do sbérače 84.. Podobné rnúže být částicový materiál z topeništé dopravován pŕivodním potrubím 85 pomoci čerpadla 86 do stejného sbérače 84.

Zaŕizení podie vynálezu je opatŕeno ústrojim pro dopravu nespalitelného časticového materiálu to ústroji pro vytváŕeni v podstaté roztavené smési. Jak je to zobrazeno na obr. 1 a 2, zaŕizení obsahuje ústroji pro pŕivádéni nespalitelného částicového materiálu do druhé oxidační komory 56. Jak je zobrazeno na obr. la 4, sbérač 84 je opatŕen vstupem 88, který je upraven pro pŕijimáni časticového materiálu ze sbérného potrubí 77 a z pŕivodniho potrubí 85,. Toto príkladné provedeni obashuje také odvzdušňovaci otvor 89, vedoucí k neznázornénému filtru.

Sbérač 84, který je znázornén ve formé svého výhodného príkladného provedeni na obr. 4, je opatŕen výstupnim ventilem 98, ovládaným pomoci ventilového ovládaciho ústroji 100. V prubéhu provozu zaŕizeni se vstupem 88 pŕivádi časticový jemný materiál do sbérače 84, ve kterém se shromažduje. Částicový materiál se múže pŕidávat do zaŕizeni nékolika zpúsoby. Pri jednom z výhodných postupú otevŕe ventilové ovládací ústroji 100 vstupní ventil 98 a tim umožni prúchod částicového materiálu prechodovým potrubím 102 do dvou rozdélovacích potrubí 103, 105. která obé pŕevádéji časticový materiál do druhé oxidační komory 56, jak je to znázornéno na obr. 2.

V tomto pŕikladném provedeni je časticový materiál pŕivádén do druhé oxidační komory 56, avšak tento částicový materiál múže být pŕivádén také do prvni oxidační komory 26 nebo také současné do druhé oxidační komory 56 a do první oxidační komory 26.

Jak je patrno z obr. 2, tuhý částicový materiál je pŕivádén do druhé oxidační komory 56 dávkovacím injektorem 117 částic, který je upraven pro pŕivádéni tohoto časticového materiálu do povrchu a pod povrch hromady 104 materiálu. Dávkovací injektor 117 pro dávkování jemné frakce částicového materiálu dopravuje dávku tohoto materiálu rozdélovacimi potrubimi 103 do druhé oxidační komory 56. Podobné ŕešený, avšak v tomto príkladu neznázornéný druhý dávkovací injektor pro dávkováni částicového materiálu múže být spojen s potrubím 105 nebo múže toto potrubí 105 pŕivádét částicový materiál na povrch hromady 104 zpúsobem popsaným v US-PS 4 922 841 a

986 197, zminéných v úvodu. Obé potrubí 103, 105 s výhodou injektuji částicový materiál pod povrch hromady 104 částic.

Jak je patrno z obr. 7, dávkovací injektor 117 pro dávkováni časticového matedriálu obsahuje injekční valec 148. ve kterérn je posuvné uložen dávkovací pist 150. spojený mechanicky s hydraulickým válcem 152. Dávkovací píst 150 je opatŕen dutou sešikmenou koncovou hlavici 154 a je pohyblivý vratnými posuvnými pohyby ve smeru své podélné osy do své druhé koncové polohy, zobrazené na obr. 8.

S injektážním mechanismem podie príkladu z obr. 7 a 8 je spojeno také prívodní ústroji 154 * pro ŕizeni podáváni částicového materiálu do vnitŕni dutiny válcového potrubí 103¹. Prívodní ústroji 154¹ je spojeno se sbéračem 84 prostŕednictvim rodélovaciho potrubí 103. V prubéhu provozu tohoto príkladného provedení pŕívodního a injektážniho ústroji je částicový materiál privádén ze sbérače 84 do dutiny injektážniho válce 148. dokud není v jeho vnitŕnim prostoru dostatek tohoto materiálu. Hydraulický válec 152 se potom uvede do chodu a dávkovací píst 150 se začne pohybovať z polohy zobrazené na obr. 7 do polohy podie obr. 8, pŕičemž částicový materiál se pritom vytlačuje válcovým potrubím 103 ¹ do vnitŕního prostory oxidačniho ústroji, které je určeno pro príjem tohoto materiálu, tvoreného jemnými částicemi. Jak je patrno z obr. 7 a 8, dávkovací pist 150 je prostorové oddélen od stén oxidačniho ústroji a část injektážniho válcového potrubí 103¹ zústává zaplnéna částicovým materiálem, zatimco dalši část částicového materiálu je pusobenim dávkovaciho pistu 150 vytlačována z potrubí. Celé toto ústroji je zavéšeno a upevnéno k vnéjší části zaŕízení na nosné konstrukci 158.

Obr. 6 znázorňuje jiné príkladné provedení dávkovaciho injektoru 117» pro vpravováni částicového materiálu do zaŕi17 zeni podie vynálezu. Jak je patrno z tohoto príkladného provedeni, je tento dávkovací injektor 117¹ opatŕen špirálovým výtlačným šnekem 160. který je propojen rozdélovacim potrubím 103 se zdrojem částicového materiálu. Špirálový výtlačný šnek 160, ke kterému je částicový materiál pŕivádén timto rozdélovacím ústrojim 103. je udržován v otáčivém pohybu pomoci neznázornéného motoru a vytlačuje částicevý materiál výtlačným potrubím 103 do zaŕizeni. Z praktických dúvodú má být výtlačné potrubí 103 mezi výtlačným šnekem 160 a zaŕizenim podie vynálezu mirné zúžené a má mít prúmér, který neni menší než 23 cm. U této trubky nemá být zúžení menši než 6,0 cm na 1 m délky výtlačného potrubí 103. Vhodné prvky pro takové zaŕizeni vyrábi firma Komár Industries, Inc. z Groveportu, Ohio, U.S.A.

Teplo z plynu, procházejiciho druhou oxidační komorou 56. se pŕivádi na povrch hromady částicového materiálu a taví část částic tohoto materiálu, která má bod tavení nižší než je teplota pŕivádéného plynu, púsobiciho na povrch hromady částic. Vrstva roztaveného materiálu nad injektovaným materiálem tvorí tésnici vrstvu, která zabraňuje unikáni prchavých téžkých kovu nebo jiných pomérné prchavých složek obsažených v injektovaném materiálu, takže tyto prchavé složky nemohou být strhávány proudem plynu procházejicim zaŕizenim smérem ke komínu 80. Tim jsou nežádoucí prchavé látky, zejména téžké kovy, zachycovány v roztaveném materiálu, tvoŕeném tekutou struskou 40, která pozdéji ztuhne do neškodných tuhých útvaru, takže tyto prchavé látky nejsou dopravovány proudem plynú a neprocházeji zaŕizeni jako složky komínových plynú.

Roztavený materiál proudi z hromady 104 částicového materiálu, obsahujicí částicový materiál, který neni roztaven, a pripojuje se k tekuté strusce 40 na dnu druhé oxidační komory 56 . Jak je to zrejmé z obr. 2, tato tekutá struska 40 se shromažduje na dné prvni oxidační komory 26, spojovaciho po18 trúbi 54 a druhé oxidační komory 56. I když je možno odebírat roztavenou strusku 40 ze spojovaciho potrubí 54, výhodnejší je odebíráni tekuté strusky 40 ze zaŕizeni podie vynálezu pomoci samostatného odebiraciho boxu, zobrazeného schematicky na obr. 1 a tvoreného struskovou jímkou 108. Konštrukční provedeni takové struskové jimky 108 je popsáno v US-PS 4 986 197, pŕičemž na rozdil od tohoto známého provedení je vnitŕní povrch struskové jimky 108 u zaŕizeni podie vynálezu opatŕeno vnitŕní žáruvzdornou vyzdivkou 112, zobrazenou na obr. 3.

Zaŕizeni podie vynálezu je opatŕeno ustrojím pro chlazeni v podstate roztavené smési, aby se vytvoril neškodný materiál. V tomto pŕíkladném provedení je zaŕizeni opatŕeno chladicim ustrojím 106» , zobrazeným schematicky na obr. 1. Ve výhodném provedení zaŕizeni podie vynálezu obsahuje toto Chladiči ústroji 106¹ jednoduše vodní lázeň, do které jsou roztavené částice ponoŕovány. Chladiči ústroji 106¹ odebirá teplo z roztavené smési a vytváŕi tuhé materiály, které nejsou pro své okolí nebezpečné.

V dalši části popisu bude objasnená činnost a funkce zaŕizeni podie vynálezu ve forme zpúsobú likvidace nebezpečných a škodlivých odpadnich materiálu z výrobniho procesu a jejich premeny na neškodné tuhé materiály. Provozni parametry tohoto provozního postupu jsou stanovený v US-PS 4 986 197.

Tento zpúsob likvidace škodlivých odpadú zahrnuje udržovaní spalovaciho procesu v oxidačním ústroji, aby se odpadni jemné částice pŕeménily na nespalitelné jemné částice, na roztavenou strusku a na odpadni plyny. V tomto pŕikladném provedení je oxidační ústroji tvoŕeno tŕemi oxidačnimi komorami, totiž prvni oxidační komorou 26, druhou oxidační komorou 56 a tretí oxidační komorou 62. V prvni oxidační komore 26 je spálená hlavni část spalitelného částicového materiálu a je vytvoŕen plynný vedlejši produkt spalováni, který je ve19 den vnitŕni části 52 prvni oxidační komory 26 a spojovacím potrubím 54 do vnitŕniho prostoru 58 druhé oxidační komory 56. Pri provoznich teplotách, které jsou s výhodou v rozmezi od 982°C do 1651°C, se tuhý materiál tavi. Tento roztavený materiál se shromažd'uje ve spodní části prvni oxidační komory 26. jak je to patrno z obr. 2, ve formé tekuté strusky 40. která stéká smérem ke struskové jímce 108 z pŕikladú na obr. 1 a 5. Neroztavený částicový tuhý materiál procházi společné s plynnými vedlejšimi zplodinami horení spojovacím potrubím 54 do vnitŕniho prostoru druhé oxidační komory 56, ve které múže být část částicového materiálu roztavená nebo múže rovnéž zústat neroztavená a múže dále procházet zaŕizenim ve formé jemných částic tuhých látek.

Tuhý částicový materiál je pŕivádén do oxidačniho ústroji. Jak je to v zobrazeno na obr. 2, válcovým potrubím 103¹je tuhý částicový materiál pŕivádén do vnitŕniho prostoru druhé oxidační komory 56. Tuhý částicový materiál je s výhodou pŕivádén v diskretnich dávkovacích částech. Plynulým pŕivádénim tohoto materiálu do druhé oxidační komory 56 by se ochlazoval povrch hromady 104 částicového materiálu ve druhé oxidační komore 56 a tim by se bránilo tavení materiálu na jejím povrchu. Tim by se zpomalovalo tavení částicového materiálu pŕivádéného do druhé oxidační komory 56 a tim by se také zpomalovalo vytváŕeni tekuté strusky 40. která vytváŕi neškodné materiály.

Jak je to schematicky zobrazeno na obr. 2, je výhodné, aby diskrétni dávky částicového materiálu byly pŕivádény do druhé oxidační komory 56 pro vytváŕeni hromady 104 částicového materiálu. Teplo z oxidačniho ústroji pusobi na povrch hromady 104. pŕičemž ty částice materiálu, které máji nižší bod bod tavení, se taví a stékaji dolú ke spodku druhé oxidační komory 56 smérem ke spojovacimu potrubí 54, kterým roztavený materiál protéká do první oxidační komory 26 a vystu20 puje do struskové jimky 108. Zpúsobem podie vynálezu se produkuje částicový materiál, který má bod tavení vyšší než je

Λ teplota uvnitŕ druhé oxidační komory 56, pŕičemž tento částicový materiál proto není taven. Tento materiál je ovšem unášen roztaveným materiálem, vytváŕeným ve druhé oxidační komore 56. a dostává se do tekuté strusky 40, takže se vytváŕi v podstaté roztavená smés. Roztavením povrchové vrstvy hromady 104 a ponechánim roztaveného materiálu společné s částice• mi tuhé frakce materiálu stékat smérem ke spojovacímu potrubí 54 se na povrchu hromady 104 odkryje nová vrstva částicového • materiálu, který múze být v dalši fázi tohoto procesu opét roztaven, aby se mohl dostávat ven ze zaŕizeni struskovou jimkou 108. I když príkladné provedeni zaŕizeni zobrazuje pŕivádéni částicového materiálu do druhé oxidační komory 56, zpúsob podie vynálezu se múže provádét i tak, že se část částicového materiálu pŕivádi do prvni oxidační komory 26.

Zpúsob podie vynálezu predstavuje zdokonalení zpúsobu pŕidáváni částicového materiálu do shromaždováni materiálu v oxidačnich ústroji. U zaŕizeni podie vynálezu a také u ŕešeni podie US-PS 4 922 841 a 4 986 197 je nespalitelný materiál pŕidáván do oxidačniho ústroji pro vytváŕení hromád nebo jiné zásoby materiálu v oxidačním ústroji. Toto pŕidáváni se uskutečňuje injektovánim dávek takového materiálu z vnéjšiho ' zdroje částicového materiálu do oxidačniho ústroji, ve kterém se teplem spalovaných plynných látek roztaví vétšina injekto• vaného materiálu.

Zdokonalení u ŕešeni podie vynálezu spočivá v injektování dávek částicového materiálu pod roztavený povrch hromady materiálu. Jak již bylo v pŕedchozi části popisu objasnéno, timto provedenim se zamezuje unikáni prchavých látek, zejména téžkých kovú, do proudu plynú. Tyto materiály jsou naopak zachycovány v roztaveném materiálu, ve kterém se pozdéji stávaji neuvolnitelnou složkou struskových koláčú, které jsou tuhé, neškodné a nemohou z nich unikát škodlivé látky.

Zpúsob zneškodňování škodlivých /látek zahrnuje chlazení smési roztavení strusky a tuhých částic pro vytvorení neškodného ztuhlého útvaru. Ve výhodném pŕikladném provedni se smés roztavení strusky a tuhých částic pŕivádi do dopravníku naplnéného vodou, ve kterém se hasicím účinkem vody ochlazuje smés a vznikaji tuhé neškodné a nerozpustné útvary. Voda používaná pro chlazení roztaveného materiálu se potom opét pŕivádi do neutrál i začniho procesu bučí s odpadnimi vodami do druhé oxidační komory 56 nebo do tretí oxidační komory 62.

Zpúsobem podie vynálezu se produkuji čtyŕi výstupní materiály: železný kov, který procházi rotační peci a který neobsahuje žádné škodlivé látky; slinek, který rovnéž procházi rotační pecí a který pokud obsahuje škodlivé látky, pak je má vázány na strukturu slinku nebo jsou pŕivádény zpét do procesu, dokud celkové složeni slinku neni svému okolí neškodné. Tretí vystupujici látkou jsou plyny vystupujíci kominem 80 a obsahujicí prevažné oxid uhličitý a vodu, pŕičemž čtvrtou výstupní látkou jsou tuhé neškodné útvary ze ztuhlého materiálu, ze kterých neunikáji žádné látky.

Výhodné provedení zaŕizeni podie vynálezu je zatŕidéno • mezi prúmyslové pece, odpovidajici pŕedpisúm EPA pro kotle a prúmyslové pece, vydaným ma základé zákona o udržováni * a obnovování zdrojú (RCRA) a je podrobeno kontrole emisi a kontrole provoznich podminek podie zásad stanovených EPA. Zaŕizeni podie vynálezu vyhovuje témto kritériim. Krome toho pro vyhovení tém nejpŕisnéjšim požadavkum na kvalitu vzduchu je výsledný produkt zpúsobu podie vynálezu neškodný i pŕes obsah téžkých kovú, které by jinak byly nebezpečné, pokud by se mohly uvolnit z tohoto produktu, protože se téžké kovy pŕeménily na materiály, ve kterých jsou vázány na sklovité části produktu. Zejména úroveň obsahu arsenu, barya, kadmia, chromú, olova, rtuti, selenu a stŕibra je hluboko pod stanovenou mezni hodnotou. Kromé toho je koncentrace pesticidnich a herbicidních složek, kyselých fenolových složek/ zásaditých neutrálních složek a ostatnich rozpustných složek velmi hluboko pod predpisovými hodnotami. Ačkoliv je tedy do zaŕízení pŕivádén odpadni materiál s nebezpečnými látkami, jsou tyto nebezpečné a škodlivé látky bud oxidovány v prúbéhu oxidace nebo jsou vázány ve štruktúre výsledného produktu, takže zpúsob podie vynálezu produkuje neškodné materiály.

Vynález byl objasnén pomoci príkladných provedení, ovšem v žádném prípadé neni omezen jen na rozsah técho príkladných provedení, protože rozsah vynálezu je určen rozsahem patentových nárokú a jejich kombinaci.

Claims

1. Zaŕizeni pro pŕeménu nebezpečných odpadu ňa neškodné a nerozpustné produkty, vyznačujici se tim, že obsahuje zdroj tuhého časticového materiálu, prchavých plynú a plynných zplodin horení, oxidační ústroji, obsahujici nejméné jednu vodou chlazenou nádobu se žáruvzdornou vyzdivkou (112) a s kovovými sténami (46), ústroji pro pŕivádéní částicového tuhého materiálu, prchavých plynú a plynných zplodin horení do oxidačniho ústroji, ústroji vyvolávajici spalovaci proces v tomto oxidačnim ústroji, kterým se teplem produkovaným pri horení vytváŕi tekutá struska (40) a nespalitelné jemné částice nespalitelného materiálu, prostŕedky pro shromaždováni této tekuté strusky (40), prostŕedky pro vpravováni nespalitelné jemné frakce částic do roztavené strusky (40) pro vytvorení roztavené smési, které obsahuj! injektážni ústroji pro vhánéni části nespalitelných jemných částic do teluté strusky (40) pod horní povrchovou plochu této tekuté strusky (40), ústroji pro odebirání této smési ze zaŕizeni a chladiči ústroji pro chlazeni smési a vytvorení neškodného a nerozpustného produktu.

2. Zaŕizeni podie nároku 1, vyznačujici s e tim , že obsahuje ústroji pro zavádéni nespalitelné jemné * frakce částicového materiálu do tekuté strusky (40) v dis- kretních dávkách. 3. Zaŕízení podie nároku 1, vyznačujici s e

tím , že vpravovaci ústroji vpravuje nespalné částice do tekuté strusky (40) ve formé hromady (104).

4. Zaŕizeni podie nároku 3, vyznačujici se tim, že hromada (104) má sklonenou bočni plochu a teplo z oxidačniho ústroji púsobi na tuto sklonénou bočni plochu.

5. Zaŕizení podie nároku 4, vyznačujici se tim, že sklonená boční plocha hromady (104) je roztavená.

6. Zaŕizení podie nároku 5, vyznačujici se tim, že injektážni ústroji injektuje nespalné jemné částice do hromady (104) pod jeji roztavenou povrchovou vrstvu.

7. Zaŕizení podie nároku 1, vyznačujici se tim, že tekutá struska (40) je shromáždéna v oxidačním úst troji.

8. Zaŕizení podie nároku 1, vyznačujici se tím, že oxidační ústroji obsahuje skupinu nádob.

9. Zaŕizení podie nároku 8, vyznačujici se tím, že oxidační ústroji obsahuje alespoň tri oxidační komory (26, 56, 62).

10. Zaŕizení podie nároku 1, vyznačujici se tím, že zdroj částicového tuhého materiálu, prchavých plynú a plynných zplodin spalováni je tvoŕen rotační peci (10).

11. Zpúsob premeny nebezpečných odpadú na neškodné a nerozpustné produkty, pri kterém se částice tuhého materiálu oxiduji na nespalné jemné částice, vyznačujici se tim, že část nespalných jemných částic se roztaví pro vy• toŕeni vrstvy roztaveného materiálu, načež se pridá dalši část nespalných jemných částic do roztaveného materiálu pod hladinu této vrstvy pro hromadéni nespalného částicového materiálu a povrch nahromadéného materiálu se roztaví pro vytvorení roztavené smési a potom se tato smés ochladí a vytvorí se neškodný nerozpustný produkt.

12. Zpúsob podie nároku 11, vyznačujici se tim , že nespalné částice se pŕidávaji do vrstvy po dis25 kretnich dávkach.

13. Zpúsob podie nároku 11, vyznačujici se tim, že se z téchto dávek nespalných částic vytváŕi hromada .

14. Zpúsob podie nároku 13, vyznačujici se tim, že na povrch hromady se púsobi teplem.

’

15. Zpúsob podie nároku 14, vyznačujici se • t í m , že hromada má sklonenou vnéjši povrchovou plochu a teplem se púsobi na tuto sklonenou povrchovou plochu.

16. Zpúsob podie nároku 15, vyznačujici se tim , že tato sklonená vnéjši povrchová plocha se taví a roztavený materiál z této povrchové plochy se nechá stékat a obnaží se další vrstva hromady materiálu.

17. Zaŕizeni pro premenu nebezpečných odpadú na neškodné a nerozpustné produkty, vyznačujici se tím, že obsahuje zdroj horkých plynú, výparú, částicového materiálu nebo jejich smés, nejméné jednu dutou nádobu, jejiž vnitŕni prostor je propojen se zdrojem téchto látek a která má sténovou konstrukci sestávajicí z vodovou chlazené kovové steny a z vnitŕni žáruvzdorné vyzdivky (112), pŕičemž tato nádoba obsahuje skupinu kovových prvkú, procházejicich vnitŕt „ m žáruvzdornou vyzdivkou (112) a spojených s kovovou stenou, pŕičemž tyto kovové prvky jsou upravený pro regulaci provozni teploty vnitŕni žáruvzdorné vyzdivky (112), dále obsahuje ústroji pro pŕivádéni horkých plynú, výparú a částicového materiálu nebo jejich smés do nádob a ústroji pro spalováni téchto látek v nádobách pro pŕeménu horkých plynú, výparú, částicového materiálu a jejich smési na nespalné jemné částice, roztavenou strusku (40) a odpadni plyn, ústroji pro zavádéni části nespalných jemných částic do roztavené strusky (40) pro vytvorení v podstate roztavené smési, pŕičemž zavádéci ústroji je upraveno pro vpracováni části nespalných jemných částic pod vnéjši povrchovou plochu roztavené strusky (40), ústroji pro odebíráni smési ze zaŕizeni a chladiči ústroji pro chlazeni v podstate roztavené smési na neškodné a nerozpustné produkty.

18. Zaŕizeni podie nároku 17,vyznačujici se tím, že vnitŕní žáruvzdorné vyzdivka (112) je v podstate monolitická.

19. Zaŕizeni podie nároku 17,vyznačujici se t i m , že vnitŕní žáruvzdorné vyzdivka (112) obsahuje vrstvu sestávajici v podstate z oxidu hlinitého.

20. Zaŕizeni podie nároku 17,vyznačujici se tím, že vnitŕní žáruvzdorné vyzdivka (112) obsahuje skupinu kovových čepu (114), dotýkajicich se kovové steny, pŕičemž pŕevážná část téchto kovových cepu (114) procházi vnitŕní žáruvzdornou vyzdivkou (112).

21. Zaŕizeni podie nároku 19,vyznačujici se t i m , že vnitŕní žáruvzdorné vyzdivka (112) obsahuje skupinu v podstate pŕimých kovových čepú (114), které jsou uspoŕádány v pravém uhlu k vnitŕku této nádoby.

22. Zaŕizeni podie nároku 20,vyznačujici se t i m , že vnitŕní žáruvzdorné vyzdivka (112) obsahuje 390 až 1550 kovových čepú (114) na čtverečni metr vnitŕní žáruvzdorné vyzdivky (112).

23. Zaŕizeni podie nároku 22,vyznačujici se tím, že kovové čepy (114) máji prúmér od 6,3 do 10,2 mm.

10 - rotační pec

12 - vstupní část

14 - výstupní část

16 - spalovaci část

26 - první oxidační komora

28 - zdroj (odpad, mat.)

30 - tŕidič

32 - první prívodní trubka

33 - druhá prívodní trubka 36 - zdroj (paliva)

38 - zdroj (kyslíku)

40 - tekutá struska

41 - tretí prívodní trubka 43 - čtvrtá prívodní trubka 46 - stena

52 - vnitŕni část

53 - žárovzdorné cihly 53'- tuhá skoŕepina

54 - spojovací potrubí

56 - druhá oxidační komora 58 - vnitŕni prostor 60 - kapalinový vstup 62 - tretí oxidační komora 65 - čtvrtá oxidační komora

64 - prívod (vody)

65 - čtvrtá oxidační komora

66 - zdroj (vody)

67 - kaustický materiál

70 - vstup

71 - rozdélovací potrubí

72 - propojeni

73 spojovací úsek

74 - filtr

75 - odbiraci dopravník

76 - dmýchadlo

77 - sbérné potrubí

78 - kontrolní ústroji 80 - komín

82 - čerpací ústroji 84 - sbérač