CZ99695A3 - Upevňovací prvek s rozpínacím prvkem - Google Patents

Claims (10)

1 1

JUDr. Miloš Všetečka • advokát 120 00 Praha 2, Hálkova 2 UPEVŇOVACÍ PRVEK S ROZPINACIM PRVKEM Oblast techniky Vynál ez se týká jO«n/<e*H prGstřsakrS' s, který 3e zakotvení předmětu na - rozpěrným úsekem, který upevňovacího uspořádán na stavebním- - díl vychází od př prvku s f-ixačním· l zadním konci,, pro u, -a - -nejméně jedním. edníhc čelního konce, probíhá v podélném směru přes. část: délky dříku upevňovacího prvku a je tvořen volným prostorem a rozpínacím orvkem, který je vložen ve volném prostoru. Dosavadní stav techniky Z DE 33 45 331 AI je známý upevňovací prvek, který má v oblasti své přední čelní strany rczpínací úsek, který je tvořen dvěmi v odstupu probíhajícími, směrem ven vyklenutými rameny. Zakotvení takovéhoto upevňovacího prvku se dosáhne tak, že jeho dřík je zaražen do předem vyvrzaného otvoru stavebního dílu. Při zarážení dříku dc vývrtu jsou ostáním vyvrtaného otvoru rozpínácí ramena stlačena dovnitř k sobě, přičemž je prostřednictvím rozpínatího prvku, který je vložen ve volném prostoru mezi rozpír.acími rameny, vytvářen těmito rozpínacími rameny zvýšený tlak proti ostění vyvrtaného otvoru. ?o zaražení jsou rozpír.ací ramena upevňovacího prvku tlačena prostřednictvím plastické a/nebo elastické vratné síly rczpínacíhc prvku proti ostení 2 * P f · P » · » ♦ 9 P * f · * 9 · ***·# | ( » · ř ♦ · * 9 · 9 • » · * · ψ P \ vyvrtaného otvoru, čímž je dosažena odpovídající velikost fixační síly. Avšak na základě celoplošně.působící vložky je odpor proti zaražení známého upevňovacího prvku příliš vysoký. Dále není známý hřeb vhodný pro použití v tažené části průřezu, u které může dojít díky tvoření trhlin k rozšíření vyvrtaného otvoru. Vložka totiž není uzpůsobena pro vyrovnání rozšíření vyvrtaného otvoru, které je způsobeno následným rozepnutím. Podstata vynálezu ;:<c_em wrálezu vytvorze upevňovací iX. dnak možno jednoduchým : 've stavebním dílu, a rozepnutí velké fixační oření trhlin rozšíření rozpínacím úsekem, který je je způsobem pouhým zaražením zakotvit jednak který má díky následnému hodnotv, vznikne-li následkem tv wvrtanšno otvoru. a rozpínacím prvkem, :odle vynálezu je volný -ez. tvaru "U" , .jehož. čelnímu konci, přičemž t, který je v podélném n jako podélný . z= ta stoupá k přednímu je vytvořen j ako kl třesuvnš ve směru k Řešení tohoto úkolu je dosaženo upevňovacím prvkem s ítuner—proetř-t-dkaro, který je uspořádán na zadním konci, ono zakotvení předmětu na stavebním dílu, a nejméně jedním rozoěrným úsekem, který vychází od předního čelního konce, probíhá v podélném směru přes část délky dříku upevňovacího prvku a je tvořen volným prc kterv je vložen ve volném prost prostot základ rozpíná k přednímu čelnímu :<onc: přilehá na zá.< ladnovcu plochu, a jeho vnější plocha *1 0 j ^ opatřena zuby, které přečnívají dřít c. Diky klínu, který J ^ vložen v pode Iném zářezu dříku upevňovacího prvku je * Ψ 3 dosaženo' toho, že se předepne s ostšním vyvrtaného otvoru ve vývrtu. Pokud dojde k rozšíření vyvrtaného otvoru následkem vzniku trhlin, tak tahové zatížení působící na upevňovací prvek -způsobí přesunutí . mezi klínem, který je nehybně předepnut ve vyvrtaném otvoru, a dříkem upevňovacího prvku. Díky stoupající základové ploše podélného zářezu vzniká při tomtc přesouvání zvětšující se předepnutí, které upevňovací prvek i přes rozšíření vyvrtaného otvoru opět pevně ukotví ve stavebním dílu. Díky tomuto následnému rozpínacímu efektu je tedy zaražením do vyvrtaného otvoru vytvořen upevňovací prvek, který je v něm možno zakotvit a který je vhodný i pro tažnou zónu. *..... ’ - - - - ................. pode kter témě nejh Aby byl kl řen, je na směruje k pravoúhlé n při zarážení upevňovacího klínu stabilně ržen doraz na ohraničení podélného zářezu, zadnímu konci upevňovacího prvku, ve tvaru :o výběhu, na který doléhá klín ve své ubší poloze. u. -?ro zmenšení odporu proti zarážení je účelné, že vnější plocha klínu, která je opatřená zuby, probíhá od r·» ředního čelního konce upevňovacího prvku k zadnímu konci s lehkým stcucáním. prvek opatřen fixačním prvkem, terý klín s možností přesunutí I -před zaražením upevňovacího čímž nemůže klín nechtěně Dále může být upevňovací přednostně gumovým kroužkem, k v podélném zářezu pevně drží prvku do vyvrtaného otvoru, vypadnout z podélného z;ářezu. Dobré zai proti zaráženu tovací působení zubů při nepatrném odporu : dosaženo tím, že zuby mají rozdílné zubové 4 # » 4 # »

* · * * ι • · i • · » · boky, přičemž kratší zubové boky jsou uspořádány ve směru k přednímu čelnímu konči. Aby se zajistila snadná přesur.utelnost klínu i při extrémních podmínkách, je účelné mezi dosedací plochu klínu a základnovou plochu podélného zářezu upravit kluznou vrstvu. Tato kluzná vrstva může být tvořena plastem nebo odpovídajícím povrchovým zpracováním základnové plochy podélného zářezu, resp. dosedací plochy klínu. je výhodné mezi klín vložit listovou '.érem ven. Při velkém 1 k průměru vyvrtaného t en klín proti stenám zvýšeného tření držen zi klínem a .dříkem Rovněž pro extrémní podmínky základnovou plochu podélného zářezu a pružinu, která tlačí klín radiálně sn rozšíření vyvrtaného otvoru v porovnán: otvoru je. přes listovou pružinu tlač vyvrtaného otvoru, takže je na základě a může se uskutečnit přesunutí r.e upevňovacího prvku. Konečně čelním kcr.c: předvrtávání stavebních 1 jej v těchto může být upevňovací prvek na svém předním - cpatřen hřebovou špičkou. Tím je možno bez upevňovací prvek zarazit dc měkkých a porézních átek, jako je například plynobeton, a zakotvit stavebních látkách s velkou fixační silou. eu je vhodný V takovýchto o upevňovací .cim nčisCuTO j x otvorů. Při ukotvení na ro vyloučení vyvrtaného otvoru Upevňovací prvek vybavený hřebovou hlavičk rovněž pro ukotvení v tvrdých^ stavebninách.,.' stavebnice, lánkách . je vyžadováno předvrtání pr prvek. V závislosti na kotvicím základě a vrtá se mohou získat rozličné průměry vrtaných zarážení upevňovacího prvku dojde přesto k základě sanosvorr.esti klínu, je avšak účelné p skluzu z důvodu rozdílných tolerancí předmět, který má být upevněn, přídavně předepnout upínacím prvkem na povrchu zdivá. K tomuto účelu je navrženo uspořádat pod hřebovou hlavičkou fixační prvek, který je vytvořen buďto jako talířová pružina nebo jako podložka. Při tahovým klínem "a' nastane wloučí .P.9.u2iti pusoci talířová pružina na hřebovou hlavičku napětím, kueré 'způsobí malé axiální přesunutí mezi "! upevňovacím prvkem. Prostřednictvím tohoto přesunutí zax-ineni upevňovacího prvku ve vývrtu, které počáteční sklouznutí. je Stejný účinek je dosažen s klínovítou podložkou, zařazena mezi spodní -stranou hřebové -hlavičky,. tvoří protik a horní stranou předmětu, který která která á být :,upevnen. rj další klínu opat ohranič eným výhodně uvn: okraje, kter plocha okraj i í leží vnesši c přednostního provec sta podélným,, obci nehloubením, přičemž ř průměru dříku a d jsou opatřeny zuby. .ení může být vnější stranně vnějšími základna prohloubá: rík přesahuj í pouze Tímto uí pořádáním je dosaženo dalšího zmenšení ; oporu prO'~i zařazen^, aniž by tím byla zmenšena upevňovací síla. zarážení upevňovacího 1 prvku slouží pro Prohloubení oju přijetí materiálu, který se odškrábne od stěn vyvrtaného otvoru. Zmenšením tlakové plechy rozpínacího prvku na zaxisaě prohloubení pronikáj í vnější okraje při přesouvání mezi rozpínáním do estění vyvr: take vyklenutá většího pc-vrchu větší třecí c vyvrtaného otvor prvkem a dříkem upevňovacího prvku hlouběji :aného otvoru. Přitom přicházejí dc záběru plochy prohloubení, které potom na základě oproti rovnému klínovému prvku způsobují dpor mezi rozpír.acím prvkem a stěnami ψ r * * 6 * » · ♦ · * .-♦·** ψ : #»*- * » ♦ ' * φ *· * * » * * ·» * *

Přehled obrázků na výkresech Vynález bude blíže vysvětlen za pomoci výkresů konkrétních příkladů provedení, na kterých představuje upevňovací prvek s klínem vloženími do podélného zářezu svého rczpínacího úseku, podélný řez upevňovacím prvkem z obr. 1, vycvoření. upevňovacího prvku jako hřebu s hřebovou hlavičkou a hřebovou špičkou, podélný řez upevňovacím prvkem s listovou pružinou vloženou v podélném zářezu, upevňovací prvek, který je ukotven ve vyvrtaném otvoru, s talířovou pružinou jako předpínacím prvkem, která je uspořádaná pod hřebovou hlavičkou, obr. δ upevňovací prvek s klínovitou podložkou jako předpínacím prvkem, obr. 7 variantu upevňovacího , prvku ,v.._bočním pohledu s rozpěrným prvkem, který má prohloubení, a obr. 5 příčný řez upevňovacím prvkem podle obr. 7 podél roviny řezu A-A. obr. 1 obr. 2 obr. 3 obr. 4 obr. Ξ

- 7

—η*

Příklady provedení vynálezu Na obrázku 1 znázorněný upevňovací prvek 1 má dřík 2 s vnějším závitem-£ na zadním konci 1 a rozpínací úsek, který je tvořen podélným zářezem £ s příčným pruřě"žem've'"'tvaru '"U" a klínem £, který je vložen v tomto podélném zářezu £. Klín £, který je snadno přesuvný v podélném zářezu £, je držen fixačním prvkem 7, v příkladu konkrétního provedení gumovým kroužkem. Klín £ má na své viditelné horní hraně zuby .£, které jsou vytvořeny ve tvaru pilových zubů a jejichž zubové boky 1 {viz obr. 2) jsou skloněny ,k přednímu čelnímu konci 10 upevňovacího prvku £. Korní hrana přečnívá přibližně o zubovou výšku dřík Z, přičemž pro zmenšení, odporu při zarážení probíhá od přední čelní strany IQ. k zadnímu konci ± s lehkým stoupáním. Mezi klínem £ a základnovou plochou 11 pcdélnéhc zářezu £ je uspořádaná kluzná vrstva £2. ve formě plastové vložky. Tato kluzná vrstva 12 slouží i při extrémních podmínkách pro umožnění přesunutí mezi klínem £ a dříkem 2 upevňovacího prvku 1. Vhodné kluzné chování může být dosaženo i odpovídající povrchovou úpravou povrchu dcsedací plochy klínu £, . resp. základnové plochy li podélného zářezu £. konkrétního provedení, který je znázorněný ha obr. 3, má pro upnutí předmětu hřebovou hlavičku l£ a pro zaražení do měkké a porézní stavební látky bez předvrtání hřebovou šcičku 14. Ve zvětšeném znázornění podélného řezu rozoínacím úsekem podle obrázku 4 je možno zjistit, že mezi klínem £ a 8 t ř

základnovou plochou 11 podélného zářezu £ je vložena listová pružina 1£. Klín £, který přiléhá na listovou pružinu l£, je touto listovou pružinou 23. tlačen proti ostání vyvrtaného otvoru 17, takže zejména při rozšíření vyvrtaného otvoru 17 tvořením trhlin zůstává zachováno zření mezi klínem 3 a ostěním otvoru. Na znázornění podle obrázku 2 a'4 je možno zjistit, že základnová plocha H podélného zářezu 3 k přednímu čelnímu konci 10 stoupá. Klín £, který je vložený v podélném zářezu i, se odpovídajícím způsobem k přednímu čelnímu konci 10 zužuje, takže svými zuby £, které jsou na horní hraně, stále více nepatrně přečnívá dřík 2 směrem k zadnímu konci a. Podélný zářez 1 obsahuje na svém konci, který směřuje, k zadnímu konci 2, doraz 23. o který se klín <£ při zarážení upevňovacího prvku 1 opře ve své hejhlubší poloze. Obrázek 5 ukazuje upevňovací prvek 1 ukotvený ve vyvrtaném otvoru 12 stavebního dílu 18., který je pro upevnění předmětu li vytvořen s hřebovou hlavičkou 12·. Pod hřebovou hlavičkou 12 je uspořádán upínací prvek, který je vytvořen jako .talířová pružina 22- Při zarážení upevňovacího prvku Ί je talířová pružina 20. tlakem zploštěna a vytváří elastické pnutí mezi hřebovou hlavičkou 12 a upevňovaným předmětem li. Prostřednictvím tohoto pnutí vzniká tažná síla, která působí na upevňovací prvek l a jako klín £ vytvořený rozp ír.ací prvek s upínacím prvkem, ...ve .vyvrt aném -otvoru 12 přídavně prostřednictvím nepatrného axiálního přesunutí podle tahového napění talířové pružiny 20 zakliňuj.e ve vyvrtaném Otvoru. Zatímco u příkladu konkrétního provedení podle obrázku 5 se dosahuje nuceného zakotvení, je toto zakotvení u

9 • · příkládú konkrétního provedení podle obrázku 6 dosaženo zaražením klínovíté podložky 21 pod hřebovou hlavičku 13. která má protibšžnou klíncvitou plochu 22- Prostřednictvím protilehle stoupajících kiír.ovitých ploch 22 je dáno axiální přesunutí mezi upevňovacím prvkem 1 a rczpínacím prvkem, která způsobuje přes stoupající základnovou plochu li podélného zářezu 5. přídavné zaklínění upevňovacího prvku i ve vyvrtaném otvoru 17. Takovéto ukotvení je účelné tehdy, když má upevňovací prvek i hřebovou hlavičku 13. Dále může být v hřebové hlavičce 12 uspořádáno navrtávací zahloubení 22, které' slouží k tomu, aby “ bylo možno "hřebovou hlaví .čku 13 navrtat. Tím je umožněno upevňovaný"předmět 12 ze stavebního dílu 12 sejmout. Obrázky 7 a 8 ukazují upevňovací prvek i, u kterého má klín 5. na své vnější ploše podélně probíhající, oboustranně vystouplými .vnějšími okraji 21 ohraničené prohloubení 22-Hloubka prohloubení 22 je zvolena tak, že jeho základna leží uvnitř průměru dříku 2 a pouze vnější okraje 21, které jsou opatřené zuby 2 přečnívají dřík 2- Tím. při zarážení upevňovacího prvku i do vyvrtaného otvoru 22 (viz obrázek 8) mezi základnou prohloubením/ a ostěním vyvrtaného otvoru 22 vzniká .štěrbina 22, která slouží pro přijetí materiálu oškrábaného při. zarážení. Čárkovaně je znázorněna poloha klínu £ po axiálním přesunutí 'mezi klínem £ a dříkem 2. Díky základové ploše 11 podélného zářezu 2, která směrem k přednímu čelnímu konci 12 upevňovacího prvku 1 stoupá, je klín £ při axiálním přesunutí tlačen směrem ven, . takže se vystouplé vnější okraje 21 více zarývají do materiálů. Tím je rovněž zmenšena, resp. úplně eziminována štěrbtna 2 7, takže celá. olccha prohloubení 22 je zatlačena v os těm

vyvrtaného otvoru 2£.· Pro snadnější axiální přesunutí sedí klín £ na teflonové vložce, která tvoří kluznou, vrstvu 12. Zastupuje: Dr. Miloš Všetečka v.r. - S *K3~ a JUDr. Miloš Všetečka ’ advokát 120 00 Praha 2, Hálkova 2 - 11· - 9 9 9 • 9 r r * 9 r * 9 r 9 9 · r « Γ i PATENTOVÉ NÁROKY ή. foiri/lc&tn. upevňovací prvek s f i x-ač n í m- pr o o t ř o d k em, který je uspořádán na zadním konci, pro zakotvení předmětu na stavebním dílu, a nejméně jedním rozpěrným úsekem,^ který vychází od předního čelního konce, probíhá v podélném směru přes část délky dříku upevňovacího prvku a je tvořen volným prostorem a rczpínacím prvkem, který je vložen ve volném prostoru, vyznačující se tím, že volný prostor je vyovořen jako 'podélný zářez (5) tvaru- "U", jehož základnová plocha (li) stoupá k přednímu čelnímu konci '10), přičemž rczpínací prvek je vytvořen jako klín (6).,. který je v podélném zářezu (5) upraven přesuvně ve směru k přednímu čelnímu kcnci (10), přiléhá na základnovou plochu (11), a jeho vnější plocha je opatřena zuby (8), které přečnívají dřík (2).

2. Upevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím , že vnější plocha klínu (€) se od přeoníhc celního konce (10) směrem k zadnímu konci (4) zvedá,

3. Upevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že klín (6) na ohraničení podélného zářezu (5), které směřuje k zadnímu konci (4) upevňovacmc prvxu (1) , přiléhá na doraz (16) .

4. Upevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, ze na klín (6) zasahuje fixační prvek (7), který rozebíratelně drží klín (6) v podélném zářezu (5). ~ <&· 5. Upevňovací prvek podle nároku ' 1, vyznačující se tím, že zuby (8) mají rozdílné zubové boky, přičemž kratší zubový bok je uspořádán ve směru k přednímu čelnímu konci (10). .i

6. Upevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující se .tím, že klín (6) dosedá v podélném zářezu (5) na kluznou vrstvu -12).

7. Upevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi základnovou plochou (11) podélného zářezu (5) a klínem (5) je vložena listová pružina (15), která tlačí klín (6) radiálně směrem ven. 3. Upevňovací prvek podle nároku .1, vyznačující se tím, že na předním čelním konci (10) upevňovacího prvku (1) je uspořádána hřebová špička Ί4) . 3. Upevňovací^prvek podle nároku 1, vyznačující )0rvzk se tím, že ~-iy.acní—proGtřoaek, který je uspořádán na. zadním konci (4) upevňovacího prvku (1), je hřebová hlavička (13), pod kterou.je upraven kotevní prvek.

10. Upevňovací prvek podle nároku 3, vyznačující se tím, že korevní prvek je talířová pružina (20) . ^pev110''*3^1 prvek podle nároku 3, vyznačující se tím, že kotevní prvek je klínovaná podložka (21), přičemž spodní strana hřebové hlavičky (13) má prctiběžnou klínovítou plochu (22) .

12. Upevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější plocha klínu (S) je opatřena 13

*

prohloubením (25), které probíhá podélně a je oboustranně ohraničeno vystouplými vnějšími okraji (24).

13. Upevňovací prvek podle nároku 12, vyznačující se tím, že základna prohloubení (25) leží uvnitř průměru dříku (2) a pouze vnější okraje (24) ’ opatřené zuby (8) přečnívají dřík (2).

14. Upevňovací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obě čelní strany klínu (5) jsou zaobleny. Zástupu je : . Dr. Miloš Všetečka v.r.