CZ73597A3 - Způsob zpracování kamence hlinitoamonného - Google Patents

Způsob zpracování kamence hlinitoamonného Download PDF

Info

Publication number
CZ73597A3
CZ73597A3 CZ97735A CZ73597A CZ73597A3 CZ 73597 A3 CZ73597 A3 CZ 73597A3 CZ 97735 A CZ97735 A CZ 97735A CZ 73597 A CZ73597 A CZ 73597A CZ 73597 A3 CZ73597 A3 CZ 73597A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
alum
reaction
water
ammonium alum
ammonium
Prior art date
Application number
CZ97735A
Other languages
English (en)
Inventor
Rudolf Kaplánek
David Ing. Csc. Koloušek
František Ing. Csc. Kovanda
František Ing. Kovář
Jaromír Ing. Martiník
Jiří Ing. Pechoč
Jaroslav Ing. Stoklasa
Original Assignee
Chemy, S.R.O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Chemy, S.R.O. filed Critical Chemy, S.R.O.
Priority to CZ97735A priority Critical patent/CZ73597A3/cs
Publication of CZ73597A3 publication Critical patent/CZ73597A3/cs

Links

Landscapes

  • Compounds Of Alkaline-Earth Elements, Aluminum Or Rare-Earth Metals (AREA)

Abstract

Způsob zpracování kamence hlinitoamonného, při kterém se kamenec NH4AI/SO4/2 . 12 H2O v tuhém stavu se smísí se sypkým vápenným hydrátem Ca/OH/2 a mícháním se uvede v reakci za vzniku sádrovce CaSO4 . 2 H2O a hydratovaných oxidů hliníku. Plynný amoniak NH3 jako vedlejší produkt reakce se jímá do roztoku kyseliny sírové nebo do roztoku kyseliny dusičné HNO3. Zařízení k provádění způsobu zahrnuje míchací zařízení výchozích surovin, jehož výstup je propojen s míchacím zařízením reakčníheh produktů s vodou, přičemž míchací zařízení je dále propojeno s absorbérem plynného amoniaku.

Description

Způsob zpracování kamence hlmitpamcbrm^ioJ σ
o czx o<
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu zpracování kamence hlinitoamonného NH4 A1(SO4)2
H20.
Dosavadní stav techniky
Při těžbě uranové rudy se do vrtů aplikoval roztok ředěné až koncentrované kyseliny sírové, která z podložních hornin rozpouštěla jednak uran, hliník a další kovy a jednak alkálie. Kyselina sírová s rozpuštěnými solemi byla vyčerpávána na povrch a po chemické úpravě byly odděleny soli uranu. Zbylé roztoky byly opět po případném obohacení kyselinou sírovou vtlačovány do vrtů a proces se opakoval. Při loužení uranu docházelo současně k rozpouštění hliníku z okolních hornin a vzniku velkých množství síranu hlinitého v ložisku. Vlivem intrudovaných vulkanitů a množství provedených vrtů dochází ke kontaminaci zásobáren vody, která je v horních turonských vrstvách. Aby bylo možno zamezit tomuto stávajícímu znečišťování, jsou vyčerpávány loužicí roztoky s rozpuštěnými solemi na povrch, kde jsou prostřednictvím odparky zahušťovány a vraceny zpět do ložiska.
Ze síranu hlinitého a do ložiska přiváděného čpavku vznikal síran hlinitoamonný. Současná technologie čištění kontaminovaných vod je schopna produkovat velice čistý síran hlinitoamonný po několika rekrystalizačních stupních. S ohledem na značné množství této látky, desetitisíce tun ročně, je třeba ji vhodným způsobem zpracovávat na využitelné produkty. V současné době jsou pro tento účel známy postupy, spočívající;
- v pyrolýze kamence hlinitoamonného na oxid hlinitý,
- v hydrolýze kamence hlinitoamonného čpavkem a kalcinaci produktu na oxid hlinitý,
- v hydrotermálním rozkladu kamence hlinitoamonného na alunit a dále pyrolýze alunitu na oxid hlinitý.
Při pyrolýze kamence hlinitoamonného na oxid hlinitý jsou tepelným zpracováním síranů při vysokých teplotách (1600 až 1800°c) paralelně získávány pražné plyny, obsahující oxid siřičitý a jiné produkty tepelného rozkladu a pevný zbytek, složený ze sloučenin zejména oxidu příslušného kovu. Síran hlinitoamonný se při tepelném štěpení chová jako směs síranu hlinitého a síranu amonného. Při dostatečně vysoké teplotě dochází k prakticky kvantitativní oxidaci amoniaku za vzniku dusíku a vody. Při vysokoteplotním rozkladu síranu hlinitoamonného probíhá řada dílčích reakcí, z nichž pro celkovou bilanci procesu mají základní význam:
Al2(SO4)3 =2 Al2O3 + 6 S02 + 3 02 (NH4)2SO4 = 4 NH3 + 2 S02 + 3 02 + 2 H20
NH3 + 3 02 = 2 N2 + 6 H20
4NH4A1(SO4)2 = 2A12O3 + 8SO2 + 02 + 8H2O + 2N2
Při hydrolýze kamence hlinitoamonného čpavkem a kalcinaci na oxid hlinitý lze síran hlinitoamonný převést na A100H - bohmit reakcí pevného kamence s roztokem NH4OH podle rovnice:
(NH4)2SO4 .A12(SO4)3 + 6NH4OH = 4(NH4)2SO4 + 2A100H + 2H2O
Konečně při způsobu hydrotermálního rozkladu kamence hlinitoamonného na alunit a následující pyrolýze alunitu na oxid hlinitý probíhá tlaková hydrolýza síranu hlinitoamonného podle rovnice:
3NH4A1(SO4)2 + 6H2O = NH4A13(OH)6(SO4)2 + (NH4)2SO4 + 3H2SO4
Reakce probíhá při teplotě vyšší než 150°C, přičemž rozhodujícím faktorem pro výtěžnost reakce je zpětné ochlazení reakční směsi, které musí proběhnout na úroveň přibližně 80°C v co nejkratší době. Následuje termický rozklad alunitu za vzniku oxidu hlinitého a dalších plynných zplodin.
Podstatnou nevýhodou uvedených postupů zpracování jsou velké objemy rozpouštěcích vod na kamence s odpovídajícími vysokými energetickými nároky. Pokud je používána pyrolýza kamence, probíhá proces, jak již bylo zmíněno, při vysokých teplotách 1600 až 1800°C, je tedy vysoce energeticky náročný. Navíc vznikají při tomto zpracování problémy s oxidy síry, které zatěžují okolní prostředí, případně je nutno je složitým způsobem likvidovat. U hydrotermálního rozkladu kamence na alunit přistupuje rovněž technologická náročnost zařízení a vyšší energetické a ekonomické nároky.
Podstata vynálezu
Nevýhody známých postupů zpracování kamence hlinitoamonného do značné míry odstraňuje způsob podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že kamenec v tuhém stavu se smísí se sypkým vápenným hydrátem Ca(OH)2 a mícháním se uvede v reakci za vzniku sádrovce CaSO4 . 2H2O a hydratovaných oxidů hliníku. Reakce zpravidla probíhá podle rovnice
NH4A1(SO4)2.12H2O + 2Ca(OH)2 = NH3 + Al(OH)3 + 2CaSO4 . 2H2O + 9H2O
Je výhodné, že na rozdíl od stávajících způsobů zpracování síranu hlinitoamonného zde není k reakci v suchém stavu zapotřebí vysokých teplot. Tím se snižují energetické nároky i nároky na konstrukci reakčního zařízení. Oproti reakci v roztoku se též z důvodu nízké rozpustnosti síranu hlinitoamonného výrazně snižuje množství potřebné vody. Produkovaná suspenze sádrovce má lepší vlastnosti pro sedimentační a filtrační odvodňování ve srovnání s produktem srážecích reakcí, při kterých vzniká hydroxid nebo oxyhydroxid hlinitý.
Plynný amoniak jako vedlejší produkt reakce se jímá do roztoku kyseliny sírové podle rovnice 2 NH3 + H2SO4 = (NH4)2SO4, případně do roztoku kyseliny dusičné podle rovnice NH3 + HNO3 = NH4NO3.
Sádrovec CaSO4 . 2H2O a hydratované oxidy hliníku se separují smísením s vodou a po míchání suspenze se reakční produkty rozdělí podle velikosti. Reakční produkty se s výhodou smísí s vodou v hmotnostním poměru 1 díl směsi ku 3 až 10 dílům vody, přičemž míchání suspenze probíhá po dobu 10 až 60 minut.
Podíl tvořený sádrovcem a přibližně 10 % hm. hliníku v přepočtu na oxid hlinitý nelze v tomto stavu komerčně využívat. Sádrovec
CaSO4 . 2H2O s obsahem hydratovaného oxidu hlinitého, a to přibližně 10 % hm. hliníku v přepočtu na oxid hlinitý, lze však s výhodou smíchat s elektrárenskými popílky a vodou a využívat jako aditivum při přípravě rekultivačních materiálů - popílkových stabilizátů. Tuto směs lze po promíchání ukládat na nezavodněné plochy určené pro rekultivaci. Při mírném hutnění materiálu se vytváří souvislá pevná deska, vhodná jako podklad pro biologickou rekultivaci.
Hydratované oxidy hliníku se též mohou při teplotě 40 až 150°C po dobu 1 až 6 hodin rozpouštět v roztoku kyseliny sírové při vzniku roztoku síranu hlinitého Al2(SO4)3.
Tento roztok se pak s výhodou využívá při úpravě pitných a čištění odpadních vod jako koagulační činidlo.
Hydratované oxidy hliníku se mohou rozpouštět v přebytku kyseliny chlorovodíkové za zvýšeného tlaku a teploty podle rovnice: A1(OH)3 + yHCl = Al(OH)XCly + yH2O , kde x = 3 - y.
Výsledkem je koagulační činidlo polyaluminiumchlorid PAC. Hydratované oxidy hliníku se alternativně též mohou smísit s vápnem CaO nebo vápencem CaCO3 při teplotě 800 až 1400°C po dobu 1 až 10 hodin při vzniku složek hlinitanového cementu.
Zařízení pro zpracování kamence hlinitoamonného podle tohoto vynálezu může být provedeno tak, že do míchacího zařízení jsou zavedeny výstupy zásobníku kamence hlinitoamonného a zásobníku vápenného hydrátu, kde výstup míchacího zařízení je propojen s míchacím zařízením reakčních produktů s vodou, které má na svém výstupu buďto síta, případně čerpadlo s hydrocyklonem, přičemž míchací zařízení je dále propojeno s absorbérem plynného amoniaku.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález bude blíže vysvětlen pomocí připojeného výkresu, na kterém je schematicky zobrazen příklad procesu suché reakce kamence hlinitoamonného a vápenného hydrátu s následným rozdělením reakčních produktů.
Příklady provedení vynálezu
Zpracování kamence hlinitoamonného suchou cestou pozůstává z jeho suché deamoniakalizace za vzniku směsi hydratovaných oxidů hliníku a dihydrátu síranu vápenatého. Následuje dělení suché směsi na část obohacenou hliníkem a část obohacenou síranem vápenatým a konečně zpracování podílu obohaceného síranem vápenatým a podílu obohaceného hliníkem. Posledně uvedené zpracování podílu obohaceného hliníkem spočívá kupříkladu ve výrobě síranu hlinitého a sádry, výrobě polyaluminiumchloridu PAC a výrobě desulfatačních hmot.
Nový způsob zpracování kamence hlinitoamonného NH4A1(SO4)2 . 12 H20 je založen na reakci v suchém nebo téměř suchém stavu s vápenným hydrátem Ca(OH)2. K reakci dochází po smíchání obou složek v poměru 10 dílů hmotnostních kamence ku 4 až 5 dílům vápenného hydrátu. Tato směs se aktivuje mícháním např. v rotačním bubnu, jehož náplní může být samotná reakční směs. Pro rychlejší průběh reakce mohou být přítomny i např. mlecí koule nebo tyče.
Průběh reakce lze vyjádřit chemickou rovnici:
NH4A1(SO4)2.12H2O + 2Ca(OH)2 = NH3 + Al(OH)3 + 2CaSO4 . 2H2O + 9H2O Při reakci uniká plynný amoniak NH3, který lze jímat např. do roztoku kyseliny sírové za vzniku síranu amonného podle rovnice 2 NH3 + H2SO4 = <NH4)2SO4 , případně do roztoku kyseliny dusičné podle rovnice
NH3 + HNO3 = NH4NO3.
Reakce má v první fázi rychlý průběh a po rychlé reakci na povrchu se zpomaluje. Vhodná reakční doba je závislá na původní vnější vlhkosti krystalů kamence a na režimu míchání, případně mletí a pohybuje se od dvou do osmi hodin. V průběhu reakce se na místě původních krystalů kamence tvoří agregáty hydratovaných oxidů hliníku, které jsou obaleny jemnými částicemi síranu vápenatého.
Po ukončení výše popisované reakce lze aplikovat druhý krok technologie, kterým je separace vzniklých složek. Před separací složek se vzniklá reakční směs smíchá s vodou v hmotnostním poměru 1 díl směsi ku 3 až 10 dílům vody. Po intenzivním míchání suspenze po dobu 10 minut až jedné hodiny se reakční produkty od sebe ve vodní suspenzi rozdělí tak, že většina síranu vápenatého je obsažena v jemných částicích pod 60 pm a hydroxid hlinitý je obsažen v agregátech, které mají typickou velikost 100 až 500 μία. K následnému rozdělení této suspenze lze snadno využít například hydrocyklon nebo vibrační síto.
Rozdělením se získají dva podíly;
a) podíl s obsahem nejméně 25 % hm. hliníku v přepočtu na oxid hlinitý v množství asi 40 % hmotnosti původní směsi.
b) podíl s obsahem nejvíce 8 % hm. hliníku v přepočtu na oxid hlinitý v množství asi 60 % hmotnosti původní směsi. Zbytek podílu je tvořen dihydrátem síranu vápenatého a vodou.
Na připojeném obrázku je zobrazen příklad uspořádání zařízení k provádění popsaných procesů suché reakce kamence s vápenným hydrátem. Ze zásobníku i kamence hlinitoamonného a ze zásobníku 2 vápenného hydrátu se vstupní suroviny dávkují do míchacího zařízení 3., tvořeného např. rotačním reaktorem. V průběhu reakce se uvolňuje amoniak NH3, který se absorbuje v absorbéru 5 do roztoku kyseliny sírové, která je čerpána ze zásobníku 4. Reaktor a absorbér může pracovat v podtlakovém režimu, který je zajištěn ventilátorem 6. Po absorpci odchází ze zařízení vzduch a reakční produkt amoniak ve formě roztoku síranu amonného.
Reakční produkty se v míchacím zařízení 8 reakčnich produktů smíchají s vodou a dochází k rozdělení složek podle jejich velikosti. Míchací zařízení 3,8 lze provozovat kontinuálně i diskontinuálně. Separaci produktů hydroxidu hlinitého a síranu vápenatého lze docílit např. v hydrocyklonu 10, do kterého proudí přes čerpadlo 9. Čerpadlo i hydrocyklon lze nahradit sítem.
Zpracování podílu obohaceného síranem vápenatým může být následující:
Podíl, tvořený dihydrátem síranu vápenatého CaSO4 . 2H2O a přibližně 8 % hm. hliníku v přepočtu na oxid hlinitý nelze v tomto stavu dále komerčně využívat. Lze jej však s výhodou použít jako aditivum při přípravě rekultivačních materiálů - popílkových stabilizátů. Sádrovec s obsahem hydratovaného oxidu hlinitého se smíchá s elektrárenskými popílky a vodou v takovém poměru, kdy vzniká směs o následujícím složení:
voda ...... . . . 25 35%
sádrovec . . . 10 30%
popílek . . . 35 65%
Tuto směs lze po promíchání ukládat na nezavodněné plochy určené pro rekultivaci. Při mírném hutnění materiálu se vytváří souvislá pevná deska, vhodná jako podklad pro biologickou rekultivaci.
Zpracování podílu obohaceného hydratovanými oxidy hliníku je uvedeno na následujících příkladech:
a) výroba síranu hlinitého a sádry
Složka obohacená formou hydratovaného oxidu hliníku je vhodnou surovinou pro výrobu roztoku síranu hlinitého. Tento roztok se pak s výhodou využívá při úpravě pitných a čištění odpadních vod jako koagulační činidlo. Proces je velmi jednoduchý. Jedná se o prosté rozpouštění hydratovaného oxidu hliníku, obsaženého ve směsi v roztoku kyseliny sírové, a to ve stechiometrickém poměru tak, že vzniká cca 50%-nl roztok Al2(SO4)3. Rozpouštění probíhá při teplotě 80 až 100°C po dobu dvou až čtyř hodin.
b) výroba koagulačního činidla polyaluminiumchloridu PAC
Výroba spočívá v rozpouštění hydratovaných oxidů hliníku v přebytku kyseliny chlorovodíkové za zvýšeného tlaku a teploty podle rovnice:
A1(OH)3 + yHCl = Al(OH)xCly+ yH2o , kde x = 3 - y
c) výroba desulfatačních hmot
Podstatou výroby desulfatačních hmot je cementační produkt, který vznikne smíšením vápna nebo vápence se směsí dvou složek z předcházejícího přikladu č.l při teplotě 1000 a 1400°C. Při vhodných poměrech obou složek vznikají sloučeniny s označením C3A( 3CaO. A12O3) a C12A7(12CaO. 7A12O3), které při kontaktu s vodou o vyšším pH se síranovými anionty vytvářejí minerál ettringit (obsahuje ve skeletu zabudovaný síranový anion). Uvedené desulfatační hmoty lze s výhodou využít k desulfataci důlních vod v hnědouhelných revírech.
Příklad 1.
Do kulového porcelánového mlýnku Frisch pulverisette byla vložena směs 1000 g předsušeného kamence hlinitoamonného o vlhkosti menší než 5 % a 400 g práškového hydroxidu vápenatého. Mlýnek byl v čelní stěně navrtán pro odvětrávání unikajícího amoniaku. Po zreagování byla směs rozmíchána v poměru 5:1 s vodou a rozdělena na soustavě sít do čtyř frakcí. Výsledky stanovení Al a Ca v jednotlivých frakcích byly následující:
Frakce síto (mm) A12O3 (%) CaO (%)
1 +0,2 48,4 10,78
2 +0,1 31,78 19,17
3 +0,06 20,3 25,42
4 -0,06 7,38 30,59
Příklad 2.
Frakce 1 a 2 z příkladu č.l byly smíchány a získána tak směs s obsahem 44,4% Al2O3 a 12,3% CaO. 150 g této směsi bylo louženo s 205 ml koncentrované kyseliny sírové a 150 ml vody po dobu 2 hodin při teplotě 90°C. Po odfiltrování pevné fáze, která byla stanovena jako síran vápenatý, byl získán roztok síranu hlinitého o koncentraci 52,3% Al2(SO4)3 . 18H2O.
Příklad 3.
Do 200 g směsi frakce 1 a 2 z příkladu č.l se přidá 46 g páleného vápna. Po jejím zahřátí na 1200°C a sedmihodinové expozici vzniká směs sádry, C12A7 a C3A.
Průmyslové využití vynálezu
Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle tohoto vynálezu slouží k využití této látky pro celou škálu aplikací, např. rekultivační materiály jako podklady pro biologickou rekultivaci (zejména při sanaci starých zátěží po těžbě uranu), koagulačních činidel při úpravě pitné vody a čištění odpadní vody, cementačních produktů a dalších. Jako vedlejší produkt lze vyrábět kvalitní hemihydrát síranu vápenatého - sádru.

Claims (10)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného
    NH4A1(SO4)2 . 12 H2O, vyznačující se tím, že kamenec v tuhém stavu se smísí se sypkým vápenným hydrátem Ca(OH)2 a mícháním se uvede v reakci za vzniku sádrovce CaSO4 . 2H2O a hydratovaných oxidů hliníku.
  2. 2. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakce probíhá podle rovnice
    NH4A1(SO4)2.12H2O + 2Ca(OH)2 = NH3 + Al(OH)3 + 2CaSO4 . 2H2O + 9H2O
  3. 3. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že plynný amoniak NH3 jako vedlejší produkt reakce se jímá do roztoku kyseliny sírové podle rovnice 2 NH3 + H2SO4 = (NH4)2SO4 , případně do roztoku kyseliny dusičné HNO3 podle rovnice NH3 + HNO3 = NH4NO3.
  4. 4. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle některého z předcházejících nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že sádrovec CaSO4 . 2H2O a hydratované oxidy hliníku se separují smísením s vodou a po míchání suspenze se reakční produkty rozdělí podle velikosti.
  5. 5. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 4, vyznačující se tím, že reakční produkty se smísí s vodou v hmotnostním poměru 1 díl směsi ku 3 až 10 dílům vody, přičemž míchání suspenze probíhá po dobu 10 až 60 minut.
  6. 6. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že sádrovec CaSO4 . 2H2O s obsahem hydratovaného oxidu hlinitého se smíchá s elektrárenskými popílky a vodou.
  7. 7. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že hydratované oxidy hliníku se při teplotě 40 až 150°C po dobu 1 až 6 hodin rozpouštějí v roztoku kyseliny sírové H2SO4 při vzniku roztoku síranu hlinitého Al2 (SO4) 3.
  8. 8. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že hydratované oxidy hliníku se rozpouštějí v přebytku kyseliny chlorovodíkové za zvýšeného tlaku a teploty podle rovnice:
    Al(OH)3 + yHCl = Al(OH)xCly+ yH2O , kde x = 3 - y
  9. 9. Způsob zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že hydratované oxidy hliníku se smísí s vápnem CaO nebo vápencem CaCO3 v poměru 10:1 až 1:10 při teplotě 800 až 1400°C po dobu 1 až 10 hodin při vzniku složek hlinitanového cementu.
  10. 10. Zařízení k provádění způsobu zpracování kamence hlinitoamonného podle nároku 1 až 5, vyznačující se tím, že do míchacího zařízení (3) jsou zavedeny výstupy zásobníku (1) kamence hlinitoamonného a zásobníku (2) vápenného hydrátu, kde výstup míchacího zařízení (3) je propojen s míchacím zařízením (8) reakčních produktů s vodou, které má na svém výstupu buďto síta, případně čerpadlo (9) s hydrocyklonem (10), přičemž míchací zařízení (3) je dále propojeno s absorbérem (5) plynného amoniaku.
CZ97735A 1997-03-11 1997-03-11 Způsob zpracování kamence hlinitoamonného CZ73597A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ97735A CZ73597A3 (cs) 1997-03-11 1997-03-11 Způsob zpracování kamence hlinitoamonného

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ97735A CZ73597A3 (cs) 1997-03-11 1997-03-11 Způsob zpracování kamence hlinitoamonného

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ73597A3 true CZ73597A3 (cs) 1998-09-16

Family

ID=5462161

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ97735A CZ73597A3 (cs) 1997-03-11 1997-03-11 Způsob zpracování kamence hlinitoamonného

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ73597A3 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US11912582B2 (en) Systems and methods to recover value-added materials from gypsum
AU592408B2 (en) Magnesium cement
US11148956B2 (en) Systems and methods to treat flue gas desulfurization waste to produce ammonium sulfate and calcium carbonate products
WO2020154699A1 (en) Systems and methods to treat flue gas desulfurization and metal-bearing waste streams to recover value-added materials
CN101508447A (zh) 一种处理磷石膏的方法
CN102328947A (zh) 一种回收锶渣的方法
EP2928624B1 (en) Process for the treatment of solid alkaline residue comprising calcium, heavy metals and sulphate
Bing et al. A new basic burning raw material for simultaneous stabilization/solidification of PO43−-P and F− in phosphogypsum
CA3215308A1 (en) Cementitious production from non-limestone material
CZ73597A3 (cs) Způsob zpracování kamence hlinitoamonného
US20230039227A1 (en) Integrated method for the commercial and industrial utilisation of calcium sulphate whilst obtaining rare earth elements from the production of phosphoric acid
US20240190716A1 (en) Systems and Methods to Recover Value-Added Materials from Gypsum
Ennaciri et al. A review of the phosphogypsum conversion by alkaline carbonate
RU2800449C1 (ru) Интегрированный способ рентабельной и промышленной утилизации сульфата кальция с получением редкоземельных элементов при производстве фосфорной кислоты
CN104496605B (zh) 一种回收利用炉气中二氧化硫生产碱性肥料的方法及装置
EP0096063A1 (en) PROCESS FOR RAPID CONVERSION OF FLUOROANHYDRITE INTO GYPSUM.
EP4337359A1 (en) Systems and methods to recover value-added materials from gypsum
RU2798658C1 (ru) Способ получения фосфорной кислоты и сульфата кальция качества, подходящего для процесса получения клинкера для коммерческого и промышленного использования сульфата кальция
US10988387B2 (en) Releasing impurities from a calcium-based mineral
EP3898518A1 (en) Systems and methods to treat flue gas desulfurization and metal-bearing waste streams to recover value-added materials
RU2800415C1 (ru) Интегрированный способ получения диоксида серы, подходящего по качеству для использования в процессе производства серной кислоты из сульфата кальция/фосфогипса, полученных в процессе производства фосфорной кислоты
CN117756426A (zh) 一种氰化尾渣二次铝灰整体脱毒协同制备胶凝材料的方法
CN115087619A (zh) 用于制备磷酸和品质适于商业和工业用途的熟料加工的硫酸钙的方法
WO2023054239A1 (ja) 二酸化炭素の固定方法、炭酸カルシウムの製造方法、及び廃石膏ボードの利用方法
Bengtson A Technological Comparison of Six Processes for the Production of Reduction-Grade Alumina from Non-Bauxitic Raw Materials