CZ73099A3 - Způsob inertizace generátoru v elektrárně - Google Patents

Description

Oblast techniky.

Vynález se týká inertizace generátoru v elektrárně,vyrábějícího proud, zejména vodíkem chlazeného generátoru.

Dosavadní stav techniky.

Generátory se obvykle od určité výkonové třídy chladí v provozu plynným chladivém. Pro tento účel se všeobecně osvědčil vodík (H₂), který má ve srovná ⁿie vzduchem nepatrnou hustotu, lepší tepelnou vodivost a vyšší specifické teplo. Kromě toho se může tepelná ka pacita vodíku zvýšením tlaku plynu ve srovníní se vzduchem zvýšit, aniž by ztráty v generátoru,vzniklé třením plynu, dosáhly nežádoucích vysokých hodnot.Tlak se tudíž zpravidla udržuje na hodnotě 3 až 6 barů. Vodík se udržuje uvnitř uzavřeného chladicího oběhu generátoru v pohybu vícestupňovým axiálním dmycha dlem.

Pro příležitostně nutné revizní práce na generátoru nebo při výskytu poruchy je nutné vypláchnutí, případně vyprázdnění a následně znovu naplnění generátoru. Pro zabránění vzniku explozivní směsy vodík-vzduch je u těchto výměnných procesů důrazně předepsáno, generátor propláchnout meziplynem, případně inertním « · * « • ·

* · · « · · « « « plynem ( DIN VDE 0530, díl 3 ). Pro tento účel se v praxi dosud používá oxid uhličitý (CO^) jako inertní plyn, jak lze zjistit z publikace: Doporučení pro zlepšení bezpečnosti vodíkem (H^) chlazených ge nerátorů, 1. vydání 1989, od Pracovního výboru Generátory a motory, Sdružení německých elektrických podniků, stejně tak, jak je uvddeno ve shora uvedené normě DIN VDE.

Pat. spis JP A 010 99 452 se týká vypouštěcího zařízení vodíku pro generátor. Vypouštěcí potrubí' pro vodík se před vypuštěním vodíku propláchne argonem aby se odstranil vzduch z vypouštěcího potrubí. V návaznosti na to se vodík z generátoru prostřednictvím vypouštěcího potrubí vypustí. Protože ve vy pouštěcím potrubí není již žádný vzušný kyslík, je odstraněno nebezpečí exploze způsobené reakcí třas kavých plynů.

V pat. spisu JP A 58 009 548 je ukázáno zařízení pro plynové chlazení elektrického točivého stroje. Tank s vodíkem, tank s inertním plynem a tank s tlakovým vzduchem jsou spojeny s rotaňním strojem.Jsou uspo řádány tři kusy potrubí ve tvaru písmena U, které se vždy zařadí do přívodních potrubí oněch třech tan ků. Při provozu retačního stroje jsou kusy potrubí pro tank s inertním plynem a pro tank s tlakovým vzdu chem odstraněny a potrubí jsou chráněna, resp. uzavřena zaslepovací přírubou. Při inspekci rotačního stroje je odstraněn kus potrubí jen u tanku s vo díkem. Prostřednictvím zařazování a odstraňování kusů potrubí se dosáhne zvýšené bezpečnosti pro provoz a údržbu elektrického stroje točivého

Naplňování generátoru vodíkem a předcházející vyplacho vání oxidem uhličitým (CO^) je rovněž popsáno v německém užitném vzoru ΏΕ295 18 578 Ul, v pat. spisu DEAS 3644 VIII d/21dl z 07.12.1943 a v pat. spisu DE-OS 1 488 079.

Protože oxid uhličitý (CO2) se v kapalné formě uschovává v lahvích, je pro převod do plnné fáze zapo třebí odpařovače oxidu uhličitého (CO^), který po třebuje přídavně místo a kromě toho přípoj proudu pro elektrický otop pro přípravu potřebného odpařovacího tepla, dále se musí uspořádat i nouzový napájecí zdroj proudu. Z bezpečnostních důvodů důležitá kontrola aktuálního množství CO^ je realizovatelná jen velice nákladným hmotnostním měřením lahví a COj, neboí na základě vysoké závislosti tlaku na teplotě a rovněž vysoké závislosti přechodu kapalné fáze na plyn non fázi na teplotě, nelze počítat s jednoducým výrokem, papříklad tlakem o stavu naplnění lahve.

Jestliže se po inertování pro účely revize mají provésti určitá opatření na generátoru, je třeba pro zabránění nebezpečí otravy, vytlačit vzduchem náplň 0xidu uhličitého (CO,,). l^itom, stejně jako u již dříve popsaného procesu inertizace, se koncentrace inertního plynu ve vodíku, případně inertního plynu ve vzduchu, obvykle kontr3.uje měřícími zařízeními koncentrace tak, že se zjištuje poměr oxidu uhličitého k vodíku (CD^/H^).

Úkolem vynálezu je, navrhnout jednoduchý, rychlý a « ··« • « · » * * · ···*· • · · · · · · · energeticky nenáročný způsob pro inertizaci generátoru v elektrárně, který je použitelný i při nebez pečných situacích bez přídavné energie.

Podstata vynálezu.

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že se z generátoru vypustí chladivo, které je pod tlakem, načež se generátor propláchne inertním plynem přivedeným bezprostředně z jeho zásobníku.

Výhodná vytvoření a rozvinutí vynálezu jsou uvedena v závislých nárocích.

Podle vynálezu se navrhuje, že se pro inertizaci ge nerátoru chlazeného chladicím prostředkem, který je pod přetlakem, nejdříve chladivo vypustí, Čímž se v generátoru odbourá i přetlak a následně na to se provede propláchnutí inertním plynem se současným vy tlačením chladícího prostředku, přičemž inertní plyn je shromážděn v pínné fázi a v tomto stavu se bez prostředně přivede generátoru, aniž by musel převésti z pevné fáze v plynnou.

Výhodné je, že u tohto způsobu odpadá přeměna stavů inertního plynu z kapalné fáze do plynné fáze prostřed nictvím odpařovače. Tím odpadnou s tím spojené náklady na jeho opatření a provoz a prostor, který se pro jeho umístění musí vyčlenit. Dále odpadne uspořádání proudového přípoje, který je nutný pro vytápění odpařovače a náklady pro nouzový proudový provoz, oímz • · • · se současně zvýší bezpečnost provozu, nebot právě u elektrických přípojů robou vzniknout poruchy. Ušetří se náklady na vytápění odpařovače, což zejména v případě nouzového napájení proudem se pouzová proudová sít odlehčí. Z hlediska bezpečnosti je dále důležitá ta přednosti, že se získá čas potřebný pro přeměnu fází, neboí generátoru se může v případě poruchy bezprodlení přivézti inertní plyn.

Zejména výhodné vytvoření může být uspořádáno tak,že jako inertní plyn se použije argon (Ar). Tento ušlechtilý plyn je technicky v dostačujícím množství v plynné fázi k disposici a má téměř identickou tepelnou vodivost a podobnou hustotu jako dosud používaný oxid uhličitý (COg). V důsledku toho mohou se výhodně používat měřící zařízení koncentrace plynu podle principu tepelné vodivosti, i nadále.

Stejně zůstává zachován princip vrstvení plynů při inertizaci v důsledku rozdílů hustoty mezi chladicím prostředkem a inertním plynem. I nadále je možná, kontrola naplnění zásobníku inertním plynem pomocí měří čího převodníku tlaku, nebot se mohou s dostatečnou přesností vyvodit závěry ze závislosti tlaku na zbývajícím objemu plynu, který je ještě dolný. Nákladné ohřívání zásobníku plynu, jak je to nutné u oxidu uhličitého (GO^)· Kromě toho arron je odolný vůči působení okolí. Argon tvoří přibližně jedno objemové % atmosferického vzduchu, není jedovatý a i ve vyšších koncentracích ve vzduchu není pro lidi nebezpečný, zatím co přibližně 0,03 objemového procenta v pří rodním vzduchu se vyskytujícího oxidu uhličitého (00^) • A · · ♦ · • A · ·

je při vyšších koncentracích pro lidi životu nebezpečný.

Za výhodné lze považovat i to, že jak zařízení pro dodávání chladivá, tak také pro dodávání inertního plynu jsou částí zařízení pro dodávání plynu, přiřazeného generátoru. Toto zařízení může mít více uzavíra cích ventilů, které mohou být vytvořené jako řízené magnetické ventily.

Zařízení pro dodávání chladicího je například napojeno na generátor postřednictvím dodávajícího a pro plachovacího potrubí a prostřednictvím dodávajícího potrubí se přivádí generátoru chladicí plyn potřebný pro doplnění jeho celkového objemu a dále se nahrazují ztráty při provozu, které jsou vyvolány prosako váním chladicího plynu. Během provozu generátoru cirkuluje v něm objem chladicího plynu v uzavřeném chladícím oběhu.

U chladícího zařízení je výhodné, uspořádat potrubí a uzavírací ventily tak, aby se pro inertizaci , nejdříve odboural tlak u chladicího pl^ÍJ°/?řÍ^?Wc tvím přiváděcího potrubí do vypouatěcího potrubí, přičemž proplachovací potrubí je zavřeno, ^a to se inertní plyn prostřednictvím nejméně jednoho magnetického ventilu přivede do proplachovacího potrubí tak, že se generátor naplní v místě, které je uspořádáno dole pod generátorem.

Další výhodné vytvoření se může uspořádat tak, že způsob inertizace se provádí automaticky prostřednictvím « 4 ústřední řídící jednotky rrocesů. Přitom se mohou při revizních pracích ručně a v případech porubhy také automaticky vybavenými povelovými signály řídit všechny potřebné proudy plynu předem naprogramovaným otvíráním případně zavíráním magnetických ventilů.

Výhodně je uspořádaná ústřední řídící jednotka procesů, ve které ručně nebo automaticky vyvolané řídící po vely mohou uvésti v činnost dílčí řídící ústrojí pro automatické naplňování a vyprazdňování. Za tím úče lern jsou ventilová zařízení, přiřazená zásobování chladicím plynem, zásobování tlakovým vzduchem, a dodávání inertního plynu zařízení pro zásobování plynem generátoru, vytvořeny jako řiditelné, elektricky o vládané magnetické nebo regulační ventily. Po uvedení v Činnost jednoho z obou řídících ústrojí se potom v předem naprogramované a automatizovaném sledu se od povídajícím řízením ventilátorových zařízeních vy tlačí plyn, nacházející se právě v generátoru, inertním plynem, ze zásobovacího ústrojí inertního plynu a potom se v případě dílčího řídícího ústrojí gnerátor naplní chladicím plynem, případně pro vyprázdnění se generátor propláchne vzduchem ze zásobníku tlakového vzduchu.

Automatizovaný^msled^ejednotlivých kroků spojených lo gickými podmínkami se dosáhne vysoké bezpečnosti prováděných kroků spojemýc^S výměnou a doplňováním chladícího prostředku, nebot je vyloučena možnost nesprávné ruční obsluhy. Současně lze způsob podle vynálezu realizovat s malými náklady na perzonál údržby elektrárny .

• · ·

Další výhodné vytvoření může být uspořádáno tak, že měřící zařízení koncentrace, přiřazené zařízení pro dodávání plynu se mohou řídící jednotkou procesů,po kud. se tíká jejich měřícího rozsahu, přepínat, takže se mohou přizpůsobovat aktuálně probíhajícím procesům proplachování. Přitom se může v závislosti po dosažení předem zadaných a v řídící jednotce processů zapamatovaných hodnot koncentrace plynu propla chovací proces ukončit a zavěsti nový.

Dalšího zvýšení bezpečnosti provozu se dosáhne tím,že při vyskytnutí se nejméně jednoho krytéria, signalizacujícího nejméně jednu z více možných poruch ge nerátoru, se zavede automatické vyprazdňování gene rátoru.

Přehled obrázků na výkrese.

Vynález bude v dalším textu blíže vysvětlen na pří kladech provedení za pomoci připojeného výkresu.

Na obr. 1 je velmi schématiteky názorněn jeden pří klad proud vyrábějícího generátoru v neznázorněné elektrárně.

Na obr. 2 je rovněž velmi schématicky znázorněn další příklad provedení proud vyrábějícího generátoru v neznázorněné elektrárně.

0 0 0 • •00

Příklady provedení vynálezu.

Na obr. 1 je generátoru !_ přiřazeno zařízení pro dodávání plynu, které zahrnuje zařízení—pro dodávání chladícího prostředku, vysoušeč 3 ply-nu a zaříze4 pro proplachování případně dodávání inertního plynu.

Jako chladicí prostředek se používá vodík (Hp), který je uložen v lahvích 5., který se při plnění přivádí prostřednictvím napájecího potrubí 6 horní rozdělovači trubce 7_ generátoru 1. Dolní rozdělovači trubka 8 je prostřednictvím proplachovacího potrubí a uzavíracího ventilu 19 7§°^^Sušt ěcím potrubím 27, kterým se při otevřeném uzavíracím ventilu 56 vypouští vytlačený argon (Ar) do atmosféry.Paralelně k tomuto uzavíracímu ventilu 26 je uspořádáno měřící zařízení 33 koncentrace, které zjištuje, kdy je právě probíhající výměna plynů skončena. VysouSeč 2. plynu je áako známá konstrukce sestaven z dmychadla, topení a nádrže usušeného plynu a proto nebude blíže vysvětlen.

Jako inertní plyn se používá plynný Argon (Ar), uložený v zásobníku 11 inertního plynu, tvořeného lahvemi 10. Zásoba, která je ještě k disposici dá se lehce stanovit pomocí měřidla 34 tlaku ve spojení s obje mem lahví 10. Tento inertní plyn se přivádí generátoru X prostřednictvím potrubí 12 inertního plynu způsobem, který bude ještě později vysvětlen. Chladicí prostředek se z lahví přivádí prostřednictvím re dukčního ventilu 12 a uzavíracího ventilu 14 a potrubím 19 chladicího plynu do napájecího potrubí 6.

♦ * ·« «· • · ·* ·· ··

Mezi tímto napájecím potrubím 6. a proplachovacím potrubím 9. je uspořádáno spojovací potrubí 1£, ovládané uzavíracím ventilem 17. Mezi uzavíracím venti lem 17 a rozdělovači trubkou 8 je v proplcbachovacím potrubí 9_ uspořádán uzavírací ventil 19.Potrubí 12 inertního plynu je spojeno s proplachovacím po trubím 9 a rozdělovači trubkou 8 a má uzavírací ventil 24 a přetlakový ventil 16 s vypouštěcím hrdlem 25.

Vypouštěcí potrubí 27 ovládané dalším uzavíracím ven tilem 26 je prostřednictvím uzavíracích ventilů 17. případně 19 spojeno se spojovacím potrubím 18 pří pádně proplachovacím ventilem 19.. Jako další součást celkového zařízení pro dodávání plynu je po trubí 30 tlakového plynu, dodávající do napáje čího potrubí 6 tlakový vzduch a obsahující vzduchový filtr a odlučovač : vody 28 a další uzavírací ventil 29., Všechny uvedené uzavírací ventily 14, 17, 19, 20, 24, 26 a 29 mohou být obsluhovány ručně, jsou ale ve výhodném příkladu prove dění vytvořeny jako magnetické ventily, řízené prostřednictvím řídících vedeních 32 z střední řídící jednotky 31 procesů. V normálním provozu, t.j. při zatížení je generátor .1 vodíkem (H^) pod tlakem a uzavírací ventily 17, 24, 26 a 29 jsou uzavřeny a tlakový vnetil 19 je otevřen, takže skrz měřící zařízení—koncentrace stále teče nepatrné množství plynu. Ztráty chladicího plynu se vyrovnávají zařízením 2 pro dodávání chladicího plynu. K zavedení způsobu inertizace se řídící jednotce 31 jednotce přivede ručně vybavený povelový signál M ·* ···· *· ····

a/nebo nebo automaticky vybavený povelový signál A.

V předem naprogramovaném sledu se nejdříve otevřou uzavírací^ventily 17, 19 a 26, takže chladicí plyn již bez tlaku může uniknout vypouštěcím zařízením 27 do atmosféry. Po odstranění tlaku u chladicího plynu se může uzavírací ventil 19 uzavřít. V návaznosti na to se uzavírací ventil 24 otevře, čímž pod tlakem nacházející se argon (Ar) se dostane ze zásobníku 11 inertního plynu prostřednictvím potrubí 12 inertního plynu a proplachovacího potrubí 9 k dolní rozdělovači trubce 8 při současném vytlačování chladicího plynu.

Vpředu popsaný způsob pracuje rychle a energeticky výhodně. Jestliže se například v důsledku poruchy na příklad ohně,vybaví hlásiče^mpožáru povelový signál A, může se úměrně ke stavu nebezpečí, rychle a bezprostředně bez přeměny fáze inertního plynu, náplň vodíku (H^) z generátoru vytlačit. Tím se případně zabrání větším škodám. Máli se generátor 1 připra vit pro revizi, pak se nápln inertního plynu z ge neátoru 1 vytlačí odběrem tlakového vzduchu ze sítě tlakového vzduchu prostřednictvím potrubí 30 tlakového vzduchu a napájecího potrubí 6, načež se prostřednictvím proplachovacího potrubí 9, uzavíracího ventilu 19, vypouětěcího potrubí 27 a uzavíracího ventilu 26 vypustí do atmosféry. Koncentrace inertního plynu v chladicím plynu a inertního plynu ve vzduchu se může při obou proplachovacích procesech kontrolovat měřícím zařízením 33 koncentrace,které je stále v provozu a|íteré spolupůsobí se řídící jednotkou 3.1 procesů. Tlakový vzduch je řízen rovněž automatizovaně a sice řízením uzavíracího ventilu 29

0 0 0 0 0 «· 0·00

a dalších již předem popsaných uzavíracích ventilu.Máše po skončení revize generátor 1 uvésti opět do provozu, pak vpředu popsané kroky způsobu provedeou v obráceném sledu. Nejprve se tedy, pro zabránění vzniku explosivriíjsměsi vodík-vzduch, vytlačí vzduch vy pláchnutím generátoru 1 argonem (Ar), načeš se argon vytlačí vodíkem (H^). Za tím účelem se nejdříve argon přivede proplachovacím potrubím 2 P^ro tlačení vzduchu, který unikne prostřednictvím napájecího potrubí 2 ^a vypouštěcího potrubí 27. Potom se provede v předu popsaný krok pro naplnění generátoru 1 chladicím plynem.

V obr. 2 je znázorněn vodíkem chlazený generátor 1 elektrárny se zařízením pro dodávání plynu,které ob sáhuje zařízení 2 pro dodávání vodíku (H^) jako chladicího plynu, zařízení 3_ pro dodávání tlakového vzduchu a zařízení A pro dodávání argonu nebo oxidu uhličitého (C) jako inertního plynu.

Zařízení pro dodávání plynu má více ventilových zařízení, které jsou vytvořeny jako řízené, elektricky ovládané magnetické ventily něho jako regulační ven tily. Provoz generátoru 1 je řízen připadne kontrolován z neznázorněného velína. Tomuto velímu je přiřazena ústřední řídící jednotka 41 procesů, ve které jsou aktivován^v závislosti na ručně nebo automaticky vybavovaných povelových signálech A něho B, dílčí řídící ústrojí pro naplňování nebo vyprazdno vání generátoru 1 plynem. Řídící jednotka 41 pro cesů je spojena prostřednictvím signálních vede nich 48 s ventily.

Nejdříve objasněno řízení naplňování. Přitom se vychází z toho, že do klidu uvedený generátor 1,například na základě příprav pro revizní účely, by na plněn atmosférickým vzduchem. No vybavení ručního povelového signálu M se regulační ventil 43 zařízení 4. pro dodávání inertního plynu se signálem,vyslaným z řídící jednotky 41 automaticky otevře a rovněž další ve fňěru proudění v proplachovacím po trubí 9. zařazený magnetický ventil ;19 se otevře.

Ze svazku lahví, přiřazených zařízení £ pro dodá vání inertního plynu se přivede přes otevřený regu lační ventil 43 plynný argon nebo se odebere oxid uhličitý (COp) a prostřednictvím odpařofače 70 se zbaví tlaku. Aby se nepřekročila přípustná kapacita, je řízení regulačního ventilu 43 superponován signál z měřidla 51 protékaného množství. Proplacho vací potrubí 9 ústí do dolní rozdělovači trubky 7 generátoru £ a vytlačí vzduch prostřednictvím spojovacího potrubí 72. Mezi dolní rozdělovači trubkou 7 a spojovacím potrubím 72 je uspořádán otevřený horní magnetický ventil 73b, zatím co další magnetický ventil 75, uspořádaný ve vypoustěcím potrubí 74 je otevřen. Přímo ve vypoustěcím potrubí 74 je uspořádaná clona 71, která způsobí, že malá část vytlačeného vzduchu teče také dvěma, paralelně^rael^ojovacím potrubím 72 a vypoustěcím potrubím 74 uspořádanými měřícími zařízeními 76 koncentrace. Tato mařící zařízení 76 jsou prostřednictvím signálních vedení 77 přepínatelná na jeden ze tří měřících rozsahů a sní mají v tomto proplachovacím procesu koncentraci argonu nebo oxidu siřičitého (COp) ve vzduchu a pře ·· ··«· • · ····

nášejí první aktuální hodnotu KW1 koncentrace pro střednictvím signálních vedení 78 řídící jednotce 41 procesů. V této jsou zapamatovány předem zadané první žádané hodnoty kWSI koncentrace a při dosa žení této žádané hodnoty KW51 koncentrace se mě říci zařízení 76 přepne na druhý měřící rozsah, argonu případně oxidu uhličitého (CO^). Popsaný proplachovací proees se skončí uzavřením ventilů 43 a 19, a další proplachovací proces pro vytlačení argonu případně oxidu uhličitého (GO^) vodíkem (H₂) se zavede otevřením magnetického ventilu 64 a jed noho ze dvou regulačních ventilů 65 napájecího potrhbí 61 pro chladicí plyn.

Z centrálního skladu o^braný vodík vytlačuje inertní plyn prostřednictvím horní rozdělovači trubky 8, přičemž se již dříve popsaným způsobem snímá druhá okamžitá hodnota KW2 koncentrace a při dosažení druhé předem zadané žádané hodnoty KWS2 koncentrace se také tento proplachovací proces skončí.

V návaznosti na to se měřící zařízení 76 koncentrace nastaví, resp. přepne na třetí měřící rozsah vodíku (H^) ve vzduchu a po uzavření magnetických ventilů 73b a 75 se generátor 1 naplní vodíkem (H^) na svůj jmenovitý tlak, který je přibližně roven 3 až 6 barů přetlaku. Po otevření dolního magne tického ventilu 73a teče trvale nepatrné množ ství chladicího plynu skrz měřící zařízení 76 kon centrace. Dodržení předem zadané hodnoty tlaku se trvale kontroluje senzorem 63 nebo 62 tlaku ze řídící jednotky 41 procesů. Mohou se také uspořádat

další měřidla 51. 52, 53 protékaného množství pro kontrolu skutečně protékaného množství plynu, která jsou spojena s řídící jednotkou 41 procesů pro střednictvím signálních vedeních 50.

Během provozu generátoru .1 při plném jeho zatížení při vytváření proudu se z ústředního skladu vodíku stále přivádí trvale určitý objem chladicího plynu prostřednictvím napájecího potrubí 6l, aby se na hradil objem plynu potřebný pro měření koncentrace a objem chladicího plynu ztrácející se při průchodu nádrže těsnícího oleje generátoru 1.

Dílčí řízení vyprazdňování probíhá následovně. Prostřednictvím ručního povelového signálu M, nebo automatického povelového signálu A se uvede v činnost zařízení pro řízení vyprazdňování generátoru 1.,řídící jednotky 41' procesů. Signál A se vybaví tehdy, když rozdíl tlaků mezi chladicím plynem a těs nícím olejem překročí předem zadanou mezní hodnotu, nebo jestliže během určitého předem nastaveného ča sového intervalu, zapamatovaného v řídící jednotce 41 procesů,klesne jmenovitý tlak o určitou hodnotu,nebo koncentrace vzduchu ve vodíku (H^) v generátoru 1 překročí předem zadanou mezní hodnoty,nebo hlásič poruchy 67, vytvořený jako hlásič požáru, ohlásí v elektrárně požár.

Nezávisle na automaticky nebo ručně vybavených signálů se nejprve zjistí výkon generátoru a při stávají cím odbuzení generátoru 1 se zruší jmenovitý tlak prostřednictvím vypouštěcího potrubí 74, Na to ná 4« 4 · 4 4 ·· 4 4 44

sledují dva proplachovací procesy jako při řízení naplňování ale v obráceném sledu. Po uzavření ventilů 64 a 65 se prostřednictvím ventilů 43 a 19 přivádí inertní plyn, který současně vytlačuje chladicí plýn, přičemž se opět tento proplachovací proces kontroluje a ukončuje pomocí snímaných kondnot KW3, 4 koncentrace a porovnáním s předem zadanými žádanými hodnotami KWS3,4 koncentrace. Potom následuje vyplachování inertního plynu odběrem vzduchu z dodávacího zařízení 46 tlakového vzduchu, přičemž se otevře magnetický ventil 45 v potrubí 46 tlakového plynu. Zavedení tlakového plynu do generátoru 1 se přitom umožňuje pomocí zablokování, ovládaného řídící jednotkou 41 procesů, jen tehdy, když koncentrace vodíku (H₂) v generá toru 1 klesne pod určitou hodnotu.

Pro obě dílčí řízení jsou charakteristiky časového průběhu proplachovacích procesů uloženy v mapách 68 ří dici jednotky 41 procesů. Tyto se stále porovnávají s okamžitými snímanými daty. Jestliže se přitom dosáhnou nebo překročí předem zadané hodnoty odchylek,pak se uvede v čir.nost buď poplachové zařízení 69, nebo se právě probíhající proplachovací proces přeruší.

Při použití argonu místo oxidu uhličitého (CO^) jako inertního plynu může se argon přímo odebírat ''' ze svazku lahví v plynné fázi prostřednictvím potrubí 47, takže se ušetří náklady na opatření odpařovace 70, jak je znázorněno uvnitř orámovaného pole v obr. 2.

Souhrne lze říci, že naplňovací a vyprazdnovací procesy s inertním plynem jsou prováděny automaticky bez problémově. Při naplňování se vytlačuje vzduch iner17

0* 0000

00·0 »· ·· _ν· «00 · · · · · • « * · 0 · ·· *····· ··· · · · · · * tním plynem, přičemž horním magnetický ventil 73b a magnetický ventil 75 ve vypouštěcím potrubí se o tevřou, dolní magnetický ventil 73a se uzavře,magnetické ventily 64 a 45 se uzavřou, ''magnetický ventil 19 se otevře. Následující plnění vodíkem (^) spojené s vytlačováním inertního plynu se provádí tím, že dolní magnetický ventil 73a a magnetický ventil 75 ve vypouštěcím potrubí se otevřou, horní magnetický ventil 73b se uzavře, magnetické ventily 45 a 19 se uzavřnou, magnetický ventil 64 se otevře.

Při normálním provozu generátoru 1 je dolní magnetický ventil 73a otevřen, magnetický ventil 75 ve vypouštěcím potrubí a horní magnetický ventil 73b uzavřeny, magnetické ventily 45 a 19 uzavřeny a magnetický ventil 64 otevřen.

Při vyprazdňování, při kterém je vodík (H_o) vytlačován inertním plynem, j sou¹¹ magnetický ventil 7?b a magnetický ventil 75 ve vypouštěcím potrubí otevřeny, dolní magnetický ventil 73a uzavřen, magnetické ventily 64 a 45 uzavřeny a magnetický ventil 19 otevřen, V návaznosti na to se provede vypláchnutí vzduchem, přičemř během vytlačování inertního poynu vzduchem jsou dolní magnetický ventil 73a a magnetický ventil 71 ve vypouštěcím potrubí otevřeny,horní magnetický ventil 7Jb uzavřen, magnetické ven tily 19 a 64 uzavřeny a magnetický ventil 45 ote-

Claims (17)

1. PATENTOVĚ NÁROKY

   1. Způsob inertizace generátoru v elektrářně, při čemž generátor se při normálním provozu chladí plynným pod tlakem se nacházejícím chladícím prostředkem, zejména vodíkem, vyznačující se tím, že tlak chladl dicího prostředku se odbourá jeho vypuštěním, přičemž proplachování generátoru (1) se provádí, při současném vytlačování chladicího prostředku, plynným a ze zásobníku generátoru (1) bezprostředně přivedeným inertním plynem.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako inertní plyn se použije argon.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že mezi zásobníkem (11) inertního plynu a generátorem (1) je uspořádán nejméně jeden uzavírací ven til (24, 43).
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uzavírací ventily (24, 43) jsou pro vypouštění chladicího prostředku uzavřeny a pro proplachování generátoru (1) jsou otevřeny.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že inertní plyn se v zásobníku (11) inertního plynu

   Ύύ ^30* · ♦· * · skladuje pod tlakem a při jeho potřebě se ovládáním odpovídajícího ventilu (24, 43) dodají do generátoru (1).
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že mezi napájecím potrubím (6) a proplachovacím po trubím (9) pro chladicí prostředek, je uspořádán u zavírací vnetil (17) a v proplachovacím potrubí (9) na straně generátorové uspořádán další uzavírací ventil (19), takže napájecí potrubí (6) a proplacho vací potrubí (9) se mohou podle volby jednotlivě,nebo současně spojit s vypouštěcím potrubím (27).
7. 7.Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že v normálním provozu je uzavírací ventil (17) mezi napájecím potrubím (6) a proplachovacím potrubím (9) uzavřen a uzavírací tentil (19) otevřen, v prvním kroku je další uzavírací ventil (26) uspořádaný ve vypouštěcím potrubí (27), spojeném s pro plachovacím potrubím (9) a uzavírací ventiliy (17 a 19) otevřen, resp. jsou otevřeny, čímž se u chladí čího prostředku odbourá tlak prostřednictvím napájecího potrubí (6) a proplachovacího potrubí (9) přes vypouštěcí potrubí (27) a ve druhém kroku se uzavřením uzavíracího ventilu (19), uspořádaného v pro plachovacím potrubí (9) a dodáváním inertního plynu potrubím (12) inertního plynu, spojeného s propla chovacím potrubím (9), generátor (1) propláchne a přitom se chladicí prostředek prostřednictvím pro plachovacího potrubí (6), spojeného s vyoouštěcím poturvím (27) rovněž vytlačí.

   TV 4-3Q
8. 8. Způsob podle některého z předcházejících nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že nejméně jeden uza vírací ventil (13a, 13b, 14, 17, 19, 24, 26, 29, 43, 64) řídí magnetickým spínačem.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že ústřední řídící jednotka (31, 41) procesů: ručně a/nebo automaticky vybavené povelové signály (M, A) .přijímá pro automatizovanou inertializaci generátoru (1) a v předem naprogramovaném sledu magnetické ventily otevírá příp. uzavírá.
10. 10. Způsob podle nároku 8, u' kterého se inertizace během naplňování a vyprazdňování generátoru (1) provede zařízením pro dodávání plynu, přiřazeného generátoru (1), které obsahuje nejméně jedno za řízení (2) pro dodávání chladícího plynu, zařízení (3) pro dodávání tlakového vzduchu a zařízení (4) pro dodávání inertního plynu, a těmto přiřazená ventilová zařízení (13a, 13b, 19, 43, 64), se provede tím, že první dílčí řízení plnění , případně druhé dílčí řízení vyprazdňování se vyvolává, ústřední řídící jednotkou (31, 41) procesů, automatické řízení ventilových zařízeních, vytvořených jako magnetické nebo regulační ventily se provádí řídící jednotkou (31, 41) procesů, přičemž podle právě aktivovaného dílčího řízení se ventilová zařízení (13a, 13b, 19, 43, 64) v předem naprogramova ném sledu tak uvedou v činnost, že chladicí plyn,ob• · ·· · · sazený v generátoru (1), se vytlačí inertním plynem, přivedeným ze zařízení (4) pro dodávání inertního plynu a tento se v návaznosti vytlačí vzduchem ze zařízení (3) pro dodávání tlakového vzduchu, případně chladícím plynem ze zařízení ¢2) pro dodávání chladícího plynu a stávající řízení^sepo uplynutí předem naprogramového sledu ukončí.
11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že aktivaci dílčího řízení plnění se prostřednic tvím regulačního ventilu (43) zdroje (4) inert níbo plynu, generátor (1) propláchne inertním plynem a prostřednictvím měřícího zařízení (76) koncentrace, přiřazeného generátoru (1) se změří v tomto prvním měřícím rozsahu koncentrace inertního plynu ve vzduchu v generátoru (1) a přivede se řídící jednotce (41) procesů a tato při dosažení první předem zadané žádané hodnoty (KWS1) koncentrace proplachovací proces ukončí.
12. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že řídící jednotka (41) procesů po dosažení první hodnoty (KW1) koncentrace přepne měřící zařízení (76) pro měření koncentrace na druhý měřící rozsah pro koncentraci inertního plynu v chladicím plynu a prostřednictvím dalšího elektrického regulačního ventilu (65) pokračuje proces plnění se současným vy plachováním inertního plynu chladicím plynem, až po dosažení ' druhé předem zadané žádané hodnoty (KWS2) se tento proplachovací proces ukončí.
13. 13. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že po aktivaci dílčího řízení vyprázdnění” prostřednictvím elektrického reggulačního ventilu (43) září zení pro Sodávání inetního plynu se generátor (1) propláchne inertním plynem a prostřednictvím měřícího zařízení (76) koncentrace, přiřazeného generá toru (l)^se v prvním měřícím rozsahu změří končen trace inertního plynu v chladicím plynu a přivede se řídící jednotce (41) procesů a tato při dosažení předem zadaná žádané hodnoty (KWS3) koncentrace tento proplachovací proces ukončí.
14. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím,že řídící jednotka (41) po dosažení žádané hodnoty (K WS3) přepne měřící zařízení (76) koncentrace na druhý měřící rozsah pro koncentraci vzduchu v inertním plynu a prostřednictvím dalšího magnetického ventilu (45pokračuje vyprazdňovací proses se současným vyplachováním inertního plynu vzduchem, až po dosažení předem zadné žádané hodnoty (KWS4) se tento vyplachovací proces ukončí.
15. 15. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že automatický povelový signál (A) pro vyprazdňování se vyšle tehdy, když je splněno alespoň jedno z následujících kriterií a sice zaprvé,když tlakový rozdíl mezi chladicím plynem a těsnícím olejem generátoru (1) poklesne pod předem zadanou mezní hodnotu, nebo zadruhé když během předem nastavitelného časového intervalu klesne jmenovitý tlak v generátoru

    0 0 0*

    0 0 0 0 (1) o předem určenou hodnotu, nebo zatřetí, když koncentrace chladicího plynu ve vzduchu v· generátoru (1) klesne pod přirozenou koncentraci chladicího plynu v atmosférickém vzduchu, začtvrté, když hlásič požáru, přiřazený elektrárně signalizuje poruchu.
16. 16. Způsob podle některého z nároků 10 až 15, vy znacující se tím, že v pečící jednotce (68) procesů se uloží do paměti časové průběhy charakteristik plnících a/nebo vyprazdnovacích procesů a tyto se porovnávají s okamžitými stavy plnících nebo vyprazdnovacích procesů a při odchylách o přdem zadanou hodnotu se buď uvede v činnost poplašné zařízení (69) nebo se uzavře příslušné ventilové zařízení.
17. 17. Způsob podle některého z nároků 10 až 16, vyznačující se tím, že řídící jednotce (41) procesů se přivedou prostřednictvím signálních vedení (56) přídavné naměřené hodnoty z měřících zařízeních (51,^52, 53, 62, 63), zejména měřidel (5l, 52, 53) protékaného množství a/nebo senzorů (62, 63) tlaku, je jich časový průběh se porovnává se žádanými hodnotami pro rozpznání závad a jejich hlášení.