CZ64299A3

CZ64299A3 - Zařízení a způsob pro provádění reakcí ve fluidizovaných vrstvách částic

Info

Publication number: CZ64299A3
Application number: CZ99642A
Authority: CZ
Inventors: Gerhard Gross; GüNTER LAILACH; Dieter Wülbeck
Original assignee: Messer Griesheim Gmbh
Priority date: 1997-05-28
Filing date: 1998-05-27
Publication date: 1999-11-17
Also published as: HU223445B1; HUP0002934A3; PT920352E; CN1112960C; HUP0002934A2; NO319701B1; US6682705B1; HRP980257B1; DK0920352T3; KR20000030020A; WO1998053908A3; AU735307B2; NO990299L; ATE298622T1; CN1234750A; RS49546B; HRP980257A2; NO990299D0; CZ298588B6; DE59812894D1

Description

Vynález se týká zařízení a způsobu pro provádění reakcí ve fluídízovaných vrstvách částic, přičemž reaktanty jsou do fluídízovaných vrstev z částic vefukovány.

Dosavadní stav techniky

Reakce ve fluídízovaných vrstvách částic jsou samy o sobě známy, přičemž těmito vrstvami mohou být stacionární vrstvy v tzv. reaktorech s fluidním ložem nebo fluidních reaktorech nebo proudy částic, suspendovaných v plynu, v reaktoru s cirkulující fluidní vrstvou, u kterých je proud částic, vyvedený z reaktoru, úplně nebo částečně oddělen od proudu plynu a je zpětně zaveden do spodní části reaktoru. Fluidizovanými částicemi mohou být jak reaktanty, jako například při korozivních procesech, spalování uhlí, chlorizačních procesech atd., tak i katalyzátory, jako například při krakování, hydratačních reakcích atd., nebo také inertní materiál. U velkého počtu reakcí ve fluídízovaných vrstvách částic (FSD), prováděných v technickém měřítku, u kterých má fluidizační médium plynnou podobu, jsou náletové přepážky, jimiž jsou do reaktoru přiváděny fluidizační plyny, často problematické, protože jsou vystaveny jak chemickému, tak i mechanickému namáhání. Jiný problém vzniká ve velkých reaktorech díky tomu, že je složité dosáhnout rovnoměrného rozdělení plynu na velké ♦' · · 9 ·

• 9 ·*·

9 9 t

9 9 * • 999 999

9

9» 9 9 náletové ploše a že v klidovém stavu jsou na náletové přepážky kladeny značné nároky ohledně mechanické nosnosti. Postranní přívod částic může kvůli nedostatečnému radiálnímu přimíchávání částic vést uvnitř FSD ke vzniku oblastí s různými reakčními podmínkami.

Při provádění reakcí v FSD vznikají podstatné problémy tehdy, jestliže mají být do FSD odděleně zavedeny dva nebo větší počet plynných nebo kapalných reaktantů, protože například při smísení mimo FSD utvoří explozivní směs. Pokud je jeden nebo více těchto reaktantů zaváděno otvory ve stěně reaktoru, vznikají potíže kvůli nerovnoměrnému rozložení různých reaktantů v FSD. Aby se tomu zabránilo, jsou používána komplikovaná zařízení, u kterých jsou různé reaktanty přiváděny přes náletovou přepážku pomocí oddělených potrubí.

Je známo použití kyslíku ve stacionárních nebo cirkulujících reaktorech s fluidním ložem nebo fluidních reaktorech při oxidačních reakcích, jako například při zpracovávání sulfidických rud, termickém rozkladu odpadních sírových kyselin, žíhání korundu nebo při spalování usazenin odpadních vod. Použitím vzduchu jako fluidizačního plynu jsou částice pevných látek fluidizovány, to znamená, že jsou udržovány v letu a současně je přiváděn kyslík za účelem provedení oxidační reakce s reaktanty. Fluidizovanými částicemi mohou být oxidovatelné reaktanty, inertní látky nebo katalyzátory.

Dále je známo, že místo spalovacího vzduchu je za účelem zvýšení kapacity zařízení a při exotermních reakcích, jako při rozkladu odpadních sírových kyselin, za účelem snížení spotřeby paliva, použit kyslík nebo kyslíkem obohacený vzduch. Je-li · 4 44 4 4 4 444 444 a · r 4 4 M «4 •4 M 44444 44 44 spalování paliva prováděno pomocí hořáků (DE 2 506 438), nenastávají u tohoto postupu podstatné problémy. Výhodné je použití kyslíkem obohaceného vzduchu i u provádění podobných reakcí v reaktorech s fluidním ložem (DE 3 328 708). Avšak v tomto případě lze kyslík používat pouze v relativně úzkých mezích a to jednak z důvodů odolnosti zařízení v oblasti přívodních systémů fluidizačního vzduchu a jednak kvůli zvýšení teploty v bezprostřední blízkosti náletové přepážky z důvodů výskytu velkého množství kyslíku. To má za následek problémy s mechanickou pevností a vznícením se dna.

Podstata vynálezu

Vynález si proto pokládá za úkol vytvořit zařízení a také způsob pro provádění reakcí ve fluidizovaných vrstvách částic, pomocí kterých by bylo možné předejít výše uvedeným problémům, jakými je nerovnoměrné rozdělení v FPS, chemická a mechanická odolnost a nosnost náletové přepážky, nerovnoměrné rozdělení plynu a nedostatečné radiální přimíšení částic a rozdílné reakční podmínky v FPS, a se kterými by bylo možné pracovat efektivně a s malými náklady.

Tento úkol je vyřešen reaktorem podle vynálezu a způsobem podle vynálezu.

Překvapivě se totiž ukázalo, že výše uvedené problémy je možné podstatně nebo zcela vyřešit pomocí transverzální injektáže reaktantů s nadzvukovou rychlostí do FPS.

• ·

4 4 4 <4 » · 4 4 4 4 4 4 · · 4 4444 4 44 4 • 44 4 · 4 · · 444444

444 44 4 4 4 «' 44444 4 4 44

Předmětem vynálezu je reaktor s náletovou přepážkou, přes kterou je do vrstvy částic, nacházející se nad touto náletovou přepážkou, přiváděn fluidizační plyn za účelem vytvoření fluidizované vrstvy částic, jenž se vyznačuje tím, že na reakční stěně se nad úrovní náletové přepážky nachází jedna nebo více nadzvukových trysek.

U těchto reaktorů se jedná o zařízení, u nichž se díky přívodu fluidizačního plynu přes náletovou přepážku vytvoří nad touto přepážkou fluidizovaná vrstva z částic a u kterých jsou pomocí transverzálních nadzvukových trysek reaktanty s nadzvukovou rychlostí vstřikovány radiálně nebo s určitém sklonem vzhledem k radiále do této fluidizované vrstvy z částic.

Nadzvukové trysky, známé také jako Lavalovy trysky, se podle potřeby výhodně opatří chladícím pláštěm.

Nadzvukové trysky aplikacích široké plynných 'proudů nadzvukovou.

(Lavalovy trysky) nacházejí v technických použití a jsou používány k urychlování s podzvukovou rychlostí na rychlost

Po obvodu reaktoru je možné umístit jednu nebo větší počet nadzvukových trysek.

Trysky mohou být umístěny v jedné nebo ve více úrovních.

Odstup mezi tryskami a náletovou přepážkou činí výhodně alespoň 100 mm, obzvláště výhodně 250 až 600 mm.

• 4 • 4 4 444 4 4 4 4 * 4 4 4444 4 44 4 · 4 444 «4 4*4 444

44* 444 44

4 4 4444» 4» 4»

Zabudování Lavalových trysek lze výhodně provést tak, že jejich ústí přechází do vnitřní stěny reaktoru nebo jsou vzhledem k ní částečně zasunuty.

Odklon trysek od horizontály činí výhodně méně než 20°, obzvláště výhodně 0°.

Nadzvukové trysky jsou výhodně umístěny radiálním způsobem nebo s odklonem od radiály.

Rozměry nejužšího průřezu a výstupního průřezu Lavalových trysek jsou voleny v závislosti na vstřikovaném množství, teplotě a Machově čísle reaktantů, vystupujících z trysek, a na tlaku složek, který je k dispozici.

Dimenzování a rozložení trysek se provede způsobem, který je znám odborníkům na Lavalovy trysky.

Dalším předmětem vynálezu je způsob pro provádění reakcí ve fluidizovaných vrstvách částic pomocí přívodu fluidizačního plynu náletovou přepážkou za účelem vytvoření fluidizované vrstvy z částic a pomocí transverzálního přívodu jednoho nebo většího počtu reaktantů do fluidizované vrstvy z částic, který se vyznačuje tím, že přívod reaktantů je prováděn transverzální injektáží s nadzvukovou rychlostí pomocí nadzvukových trysek.

Výstupní rychlost reaktantů z nadzvukové trysky nebo z nadzvukových trysek má Machovo číslo výhodně hodnotu alespoň 1, obzvláště výhodně alespoň 1,5. Výstupní rychlost má obzvláště výhodně Machovo číslo menší než 3.

• · · · • · · · • · · · · * · · · * * · • · · · O · · · * · * ·· · ··· • ·' · · •·9 9 9 99

Vstřikované reaktanty mohou být v plynném stavu. Jsou-li reaktanty plynné nebo kapalné, jsou do fluidizované vrstvy z částic injektovány pomocí nosného plynu. Různé reaktanty mohou být vstřikovány pomocí oddělených trysek.

Jako reaktanty, které je možné do FPS vstřikovat pomocí transverzální nadzvukové injektáže, přicházejí v úvahu zejména plyny, jako například 0₂, H2, CI2, uhlovodíky, vodní pára a mnoho jiných. Transverzálními nadzvukovými tryskami je však také možné plynovým proudem (nosný plyn) injektovat rozprášené kapaliny, jako například topný olej, nebo suspendované pevné látky, jako například uhelný prach.

Jako reaktant je v zejména upřednostňovaném případě možné injektovat čistý kyslík nebo kyslíkem obohacený vzduch, výhodně s minimálním množstvím 30 objem. % O2.

Do fluidní vrstvy je podle vynálezu možné pomocí transverzální injektáže s nadzvukovou rychlostí dodatečně přivádět oddělenými tryskami kromě kyslíku také hořlavé reaktanty.

Transverzálním vefukováním kyslíku a popřípadě hořlavých réaktantů s nadzvukovou rychlostí se zvýší energie směsi ve fluidizované vrstvě z částic a tím i radiální přenos tepla a látek. Díky tomu vznikne rovnoměrný stupňovitý profil teploty a homogenní rozložení hmoty, což má za následek stejnoměrnou kvalitu produktu. Dodatečné přidání kyslíku umožní podstatné zvýšení průtočného výkonu při konstantní náletové ploše, respektive snížení náletové plochy při konstrukci reaktoru s fluidním ložem.

• 4

*

4 4 • 4 4

4 4 4l ♦ · ·

Φ · »

4 4 ♦

4· 4 < 444 444

4

4 4 4

Popsaný způsob transverzální nadzvukové injektáže kyslíku a popřípadě hořlavých reaktantů je možné s výhodou použít u všech procesů oxidace ve fluidním loži, například při oxidačním zpracovávání sulfidických rud nebo převádění uhlí do plynného stavu, při tepelném rozkladu odpadních sírových kyselin, solí, mořících a louhových lázní, při žíhání korundu, spalování usazenin odpadních vod nebo odpadů, při recyklaci Vysloužilých slévačských písků, při regeneraci katalyzátorů a při rozkladu kyseliny chlorovodíkové. Způsob podle vynálezu se přitom neomezuje pouze na výše uvedené a jenom jako příklad vyjmenované procesy.

Zařízení podle vynálezu, respektive způsob podle vynálezu je výhodný zejména tehdy, když fluidizační plyn a jiné reaktanty přijdou do vzájemného kontaktu teprve v FPS, jak je tomu například u procesu žíhání. Zde je fluidováno vzduchem a v FPS je spalováno palivo. Doposavad byla u tohoto procesu potřeba komplikovaná náletová přepážka, aby bylo možné přivádět vzduch a palivo odděleně větším počtem otvorů / trysek v náletové přepážce. Způsob podle vynálezu umožňuje v tomto případě přívod paliva pomocí relativně malého počtu transverzálních nadzvukových trysek a přívod fluidizačního vzduchu jednoduchou náletovou přepážkou s malým průřezem, přičemž provozní teplota náletové přepážky se pohybuje pod hodnotami teplot náletových přepážek, známých ze stavu techniky. Díky přívodu paliva do FPS s nadzvukovou rychlostí se dosáhne radiálního smísení paliva, fluidizačního vzduchu a fluidizovaných z částic. Pomocí dodatečné nadzvukové injektáže kyslíku lze dosáhnout podstatného zvýšení kapacity daného reaktoru.

4

4 · 4 4 4 4 4 4 44 4

44 * 4 4 4 · 444444

444 444 44

4 44444 4 4 4 4

Jako procesy, u kterých - jak již bylo výše popsáno - se transverzální nadzvukovou injektáží paliv a popřípadě kyslíku dosáhne zvláštních výhod, lze kromě žíhání jmenovat například také oxidační, tepelné zpracovávání rud, odolejovávání okují a podobných těles, spalování odpadních usazenin nebo odpadů, částečnou nebo úplnou redukci rud, tepelný rozklad chloridů nebo sulfátů kovů, oxidační zpracování sulfidických rud apod..

Způsob podle vynálezu, respektive reaktor podle vynálezu jsou výhodné také při výrobě chloridů titanu, křemíku, zirkonu a jiných kovů, při které je náletová přepážka vystavena obzvláště agresivnímu chemickému namáhání. Náletové přepážky mohou být například udržovány relativně málo.

Vynález je možné s výhodou použít i u pecí s teplotním zpracováním pomocí fluidizačního lože, u kterých je možné pomocí Lavalových trysek vstřikovat N₂ nebo činidla na cementování jako zemní plyn, metanol nebo CO.

Jiné procesy, u kterých se projevují pozitivní účinky vynálezu, jsou procesy krakování, hydratační procesy, způsoby regenerace katalyzátorů, zejména způsoby opalovaní uhlíkových usazenin a jiné způsoby. Výčet procesů, u kterých lze s výhodou použít reaktory podle vynálezu a způsob podle vynálezu, je spíše náhodný a neomezuje se pouze na vyjmenované procesy.

»0 0

0

Příklady provedení vynálezu

Porovnávací příklad 1

Reaktor s fluidním ložem s průměrem 4 m v oblasti náletové přepážky (například typu štěrbinového roštu) je použit k tepelnému rozkladu sulfátů kovů, které mají podobu filtračního koláče s obsahem 68 procentní kyseliny sírové. Rozklad probíhá při přibližně 1000 °C, přičemž je použit pyrit a koks jako redukční prostředek a palivo.

Do reaktoru je přiváděno 12,5 t/h výše zmíněného filtračního koláče, 2 t/h pyritu a 2,45 t/h koksu. Roštem (náletová přepážka) je přiváděno 20000 m³/h vzduchu. 100 mra nad roštem byla naměřena teplota 980 °C. 1100 mm nad roštem činila hodnota teploty 1060 °C, ve výstupním kanálu plynu pak teplota činila 1070 °C. Obsah SO2 z reaktoru vystupujícího plynu činil 11,2 objem. % (vzhledem k suchému plynu).

Porovnávací příklad 2

Do reaktoru je přiváděno 20 t/h výše zmíněného filtračního koláče, 3,3 t/h pyritu a 3 t/h koksu. Roštem (náletová přepážka) je přiváděno 18000 m³/h vzduchu (v normovaném stavu) • · · · • · · · a 1900 m³/h O₂ (odpovídá 28,1 objem. % O₂ ve fluidizačním plynu). Potřebný motorový výkon dmýchacích zařízení, pomocí kterých je vháněna směs vzduch / kyslík, činila 142 kW, vstupní tlak před roštem činil 170 mbar. V místě s odstupem 100 mm nad roštem byla naměřena teplota 995 °C. V místě s odstupem 1100 mm nad roštem činila hodnota teploty 1060 °C, ve výstupním kanálu plynu reaktoru pak teplota činila 1065 °C.

Přibližně 85 % pevných reakčních produktů (směs oxidů kovů + popel) bylo vyneseno jako prach s reakčními plyny a přibližně 15 % bylo staženo ze spodní části reaktoru v podobě hrubého pískovitého ložního materiálu. Z reaktoru vystupující reakční plyn obsahoval 18,3 objem. % S0₂ (vzhledem k suchému plynu).

Porovnávací příklad 3

Do reaktoru podle porovnávacích příkladů 1 a 2 bylo rovnoměrně po obvodu umístěno 6 vstupních plynových prvků, pomocí kterých byl ve výšce 350 mm nad roštem přiváděn kyslík. Přívod kyslíku byl prováděn pomocí trubek ze žáruvzdorné oceli s vnitřním průměrem 24 mm, které byly umístěny tak, že končily na ploše vnitřní stěny reaktoru.

Přívod pevných látek jako filtračního koláče, pyritu a koksu byl proveden stejně jako u porovnávacího příkladu 1 a 2. Roštem bylo přiváděno pouze 18.100 m³/h vzduchu. Přívod 1900 m³/h 0₂byl proveden rovnoměrně pomocí 6 přívodních trubek. Výkon dmýchacího motoru činil při vstupním tlaku 155 mbar pouze 124 kW. Teplota ve výšce 100 mm nad roštem činila pouze 920 °C. V měřících místech ve výšce 1100 mm nad roštem byly naměřeny •0 000· • 0 0 · 9 0 0 0 0 0 • * 9 0 0 · 0 · 0 0« 9

0·· 090 90 909 909 • 00 99 0 ·0

0 0 90000 · 0 0« teploty 940 a 1135 °C. Ve výstupním kanále pro plyn byla naměřena teplota 1070 °C.

Po 2 h trvání pokusu byly v ložním materiálu pozorovány hrubé spečené kusy až o velikosti pěsti. Jelikož jejich množství během dalšího trvání pokusu narůstalo, byl pokus po 6 hodinách přerušen. Vyjmuté trubky pro přívod plynu vykazovaly na svých koncích silná zokujení.

Příklad 1

Do 6 podpěr v plášti reaktoru byly místo jednoduchých trubek pro přívod plynu (podle porovnávacího příkladu 3) zabudovány Lavalovy trysky, které byly obaleny chladícím pláštěm, jenž byl protékán chladící vodou. Konec každé trysky byl vzhledem ke stěně reaktoru poposazen zpět o 20 mm.

Pomocí Lavalových trysek (nejmenší průměr 10,2 mm) bylo při vstupním tlaku 4,9 bar (absolutně) a při absolutním tlaku v reaktoru 1 bar celkově přivedeno 1900 m³/h O₂. Vypočtená výstupní rychlost kyslíku měla Machovo číslo 1,7. Množství vzduchu a provozní data odpovídají podobným údajům podle porovnávacího příkladu 2, množství přivedených pevných látek odpovídají podobným údajům podle porovnávacích příkladů 1 a 2. V výšce 100 mm nad roštem činila teplota 920 °C. Na všech měřících místech 1100 mm nad roštem byly naměřeny teploty od 1060 až 1065 °C, ve výstupním kanále pro plyn měla teplota hodnotu 1065 °C.

Stažený ložní materiál byl rovnoměrně písčitý bez spečených hrudek. Při kontrole dna roštu po 8 měsících provozu byla a · aaaa • · · ··· aa a aaa aaaa a a · a a a · * aaaa • a a aa a a · aaaaaa • aa aaa a · a· a aaaa* aa aa konstatována podstatně menší tvorba okují než při srovnatelném trvání provozu za běžných podmínek, jenž odpovídají porovnávacímu příkladu 1. Díky tomu bylo během celé doby trvání provozu zaručeno zejména rovnoměrné rozložení fluidizačního vzduchu. Tato skutečnost je pro daný proces podstatná, protože při špatném rozdělení mohou být sulfáty kovů vyneseny ven společně s prachem z oxidů kovů.

Příklad 2

Do reaktoru, jenž je vybaven Lavalovými tryskami podle vynálezu (podle příkladu 1), je přiváděno pouze 16000 m³/h fluidizačního vzduchu. Tlak O2 před Lavalovými tryskami (nejmenší průměr 13,2 mm) byl zvýšen na 7,8 mbar (absolutně), takže celkově bylo přiváděno 4000 m³/h O2. Vypočtená výstupní rychlost z trysek má Machovo číslo přibližně 2. Potřený výkon dmýchacích motorů poklesl na 112 kW při 135 mbar vstupního tlaku. Do reaktoru je teď možné přivádět 28 t/h filtračního koláče, 4,5 t/h pyritu a 4 t/h koksu. Teplota 100 mm nad roštem stoupla na 940 °C, ostatní teploty jsou stejné jako u příkladu 1.

V ložním materiálu nebyla pozorována jakkoliv spečení. V podobě prachu vynesená směs oxidů kovů byla homogenní. Obsah SO₂reakčních plynů byl při 25,0 objem. % (vzhledem k suchému plynu) o 6,7 objem. % vyšší než u příkladu 1, díky čemuž se podstatné ulehčilo další zpracování na kyselinu sírovou. Oproti příkladu 1 bylo možné zvýšit výkon rozkladu o 40 % ze 20 t/h na 28 t/h filtračního koláče. Po třech měsících trvání provozu nevykazovaly Lavalovy trysky viditelné opotřebení.

• 0 0 00 0 » 0 0 · 0 • 0 · 0 0 0 0 0 ♦ · 0 0 0 0 0 0 0 Η · 0 0 ··«·

0 0 0 0 0 0 ·0

000 0 00 0

0 000 000

0 0 0 0 0 « 0 0 0

Příklad 3

Jako u příkladu 1 bylo do reaktoru přiváděno 18100 m³/h fluidizačního vzduchu. V analogii s příkladem 2 bylo 4000 m³/h O₂ vstřikováno pomocí Lavalových trysek s výstupní rychlostí o Machově čísle 2. Přívod filtračního koláče bylo možné zvýšit na 28,8 t/h. Krom toho bylo přiváděno 6,2 t/h pyritu a 4,1 t/h koksu. Obsah SO2 činil v reakčních plynech 23,6 objem. % (vzhledem k suchému plynu).

Díky přívodu O2 podle vynálezu pomocí Lavalových trysek tak bylo možné oproti porovnávacímu příkladu 1 zvýšit kapacitu rozkladu filtračního koláče na 144 %.

Claims

1. Reaktor s náletovou přepážkou, přes kterou je do vrstvy z částic, nacházející se nad touto náletovou přepážkou, přiváděn fluidizační plyn za účelem vytvoření fluidizované vrstvy z částic, vyznačující se tím, že do reakční stěny je nad úrovní náletové přepážky zabudovaná jedna nebo více nadzvukových trysek.

2. Reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že nadzvukové trysky jsou umístěny alespoň 100 mm, výhodně 250 až 600 mm nad náletovou přepážkou.

3. Reaktor podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že nadzvukové trysky uvnitř přecházejí do stěny reaktoru nebo jsou odsazeny zpět vzhledem ke stěně reaktoru.

4. Reaktor podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že nadzvukové trysky jsou umístěny horizontálně nebo s pootočením vzhledem k horizontále o úhlu menším než 20° .

5. Reaktor podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že nadzvukové trysky jsou umístěny radiálně nebo s pootočením vzhledem k poloměru.

6. Reaktor podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že nadzvukové trysky jsou opatřeny chladícím pláštěm.

•4 ··♦· •4 4444

44 44

44 4 444 4444

4 4 4 4 4444 4 44 4

444 444 44 444 444

444 44 4 44

44 4 44444 44 44

7. Reaktor podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že nadzvukové trysky jsou trysky pro kyslík.

8. Způsob pro provádění reakcí ve fluidizovaných vrstvách částic za transverzálního přívodu jednoho nebo více reaktantů do fluidizované vrstvy z částic, vyznačující se tím, že přívod reaktantů do fluidizované vrstvy z částic je prováděn pomocí transverzální injektáže s nadzvukovou rychlostí nadzvukovými tryskami.

9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že výstupní rychlost reaktantů z nadzvukových trysek má Machovo číslo alespoň 1, výhodně Machovo číslo alespoň 1,5.

10. Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že injektované reaktanty jsou v plynném stavu.

11. Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že injektované reaktanty jsou kapalné nebo v pevném skupenství a jsou do fluidizované vrstvy z částic injektovány pomocí nosného plynu.

12. Způsob podle jednoho z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že tryskami jsou injektovány různé reaktanty.

13. Způsob podle jednoho z nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že injektovaný reaktant je kyslík nebo kyslík obsahující plyn.

14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že jako kyslík obsahující plyn je použit kyslíkem obohacený vzduch, který má obsah kyslíku alespoň 30 objem. %.

44 4444 44 4*44 44 44

44 4 444 4444

15. Způsob podle jednoho z nároků 8 až 14, vyznačující se tím, že fluidizace vrstvy z částic je prováděna pomocí vzduchu nebo kyslíkem obohaceného vzduchu, přivedeného náletovou přepážkou, přičemž obsah kyslíku v kyslíkem obohaceném vzduchu činí výhodně nejvýše 30 objem. %.

16. Způsob podle jednoho z nároků 8 až 15, vyznačující se tím, že dodatečnými nadzvukovými tryskami jsou do fluidizované vrstvy z částic přiváděny s nadzvukovou rychlostí hořlaviny.