CZ634487A3 - Device for electrostatic spraying - Google Patents

Description

(57) Zařízení pro elektrostatické postřikování kapalinami z letadla, sestávající z postřikovači hlavy (2), která tvoří aerodynamický profil, s postřikovači hranou (16) tvořenou sestavou trysek (14a, 14b) s elektricky vodivým nebo polovodivým povrchem (20), z prostředků k dodávání stříkané kapaliny na postřikovači hranu (16) přes zevní povrch (21) a z nejméně jedné elektrody (4), přičemž mezi postřikovači hlavou (2) a nejméně jednou elektrodou (4) je mezera pro průtok vzduchu, zabraňující vzniku turbulentního proudění v oblasti vzniku paprsků stříkané kapaliny.

Oílzsi íecJw ky

Vynález se týká zařízení pro elektrostatické postřikování k-zp^l/.

Jednou z výhod elektrostatického postřikování je skutečnost,že nabité částice postřiku mají tendenci obalovat postřikovaný cíl. Tato skutečnost může mít zvláštní použití například při provádění zemědělské ho postřiku, protože postřik v tomto případě pokryje obě stran;/ listů a rostlin a nikoliv pouze zevní nebo horní povrch, jak tomu obvykle je při běžném typu postřiku. Další vlastností elektrostatického postřikování je skutečnost, že částice postřiku jsou cílem přitahovány, takže se snižují ztráty unášením větrem. Většina nebo převážná většina postřikovaného množství dosáhne předpokládaný cíl. Tímto způsobem se snižuje celkové nutné množství postřiku a tím i náklady na postřik, mimoto je z uvedených důvodů tento postřik výhodnější i z hlediska životního prostředí.

Je známo elektrostatické postřikovači zařízení, které sestává z postřikovači hlavy, postřikovači hrany, elektricky vodivého nebo polovodivého povrchu a prostředků pro přívod rozstřikované kapaliny k postřikovači hraně přes uvedený povrch, z elektrody, nacházející se v určité vzdálenosti od uvedené hrany a ze zdro f :.·*?.·.·>·^;λ·ι ?..<ν ·λζ ?»{-..*/,·. . ·. . ,· \. . ...'. . .··.·/ ^Γ„;-..·,γ γ.;.hhir rΛ^.?Λ··.··.< '..·: .Λ.Ir.'/ λ, 1 >.'.·.· ίί,,' ·... ...

.je vysokého napětí pro vložení vysokého napětí mezi povrch a elektrodu tak, že při použití při pokrytí rozstřikovanou kapalinou se síla elektrického pole na postřikovači hrané zvětší natolik, že kapalina je z hrany rozstřikována převážně elektrostatickými silami ve formě paprsků, které se rozpadají na elektricky nabité kapky.

Jedno ze zařízení, které spadá do uvedeného typu zařízení je popsáno v britském patentovém spisu č. 1569707.

Výhodou tohoto zařízení je, že se paprsky kapaliny rozpadají na kapky, které mají velmi úzké spektrum rozptylu průměrů. To je velmi výhodné, protože v případě, že kapka určité velikosti je schopna přenášet letální dávku insekticidního prostředku, jsou příliš malé kapky vlastně ztraceny jako neúčinné, kdežto ve větších kapkách je zapotřebí většího množství insekticidu k dosažení stejného počtu míst s obsahem letólního množství prostředku.

Aby bylo možno ošetřit velké plochy, je možno provádět postřik letecky. Přestože bylo navrhováno elektrostatické postřikování tímto způsobem, například v evropském patentovém spisu Č. 186 353, nebyl dosud vy~0 xJ ! > Cf O <

.· a?

I V-.

?j·· >

ho o

o to, í?

y ·'— - — . ..... ...

řeŠsfproblém proudu vzduchu za letounem. Při použití letz tounů s fixovanými křídly k postřiku dochází ke vzniku proudu vzduchu za letounem vzhledem k jeho pohybu a tento proud vzduchu je ještě zesílen proudem za vrtulí, takže dosahuje rychlosti řádu 11oZž&/h. Problém, který tímto proudem vzduchu vzniká, je založen na tom, že turbulence kolem elektrostatické postřikovači hlavy interferuje s tvorbou paprsků a tím i porušuje žádoucí spektrum průměru kapek nebo dokonce může postřiku zabránit.

Ube-dzne! postřikovači ho zařízení ttf že k rozprašování do proudu vzduchu sestává postřikovači hlava z profilu, jehož odtoková hrana tvoří postřikovači hranu, přičemž postřikovači hlava a elektroda jsou od sebe vzdálené^ proud vzduchu prochází mezi nimi.

ZocZ/e vynálezu je tedy zařízení pro elektrostaticko ké postřikování kapalinami, které má\střikový hlavu s poV C/ střikovací hranou s elektricky vodivým nebo polovodivým povrchem a prostředky k dodávání stříkané kapaliny na postřikovací hranu přes elektricky vodivý nebo polovodivý) povrch,fitjtoéhé.

réiektrodu, vzdálenou od stríkací hlavy a zdroje vysokého napětí k vytváření vysokého napětí mezi elektricky vodivým ne/ bo polovodivým povrchem a elektrodou _f . vyznačené.' tím, že po-se^Áci/a/hlavCL tvoří 3€/*o«yr)/profil, jehož odtoková hrana tvoří postřikovači hranu, přičemž mezi hlavou a elektrodou je mezera pro průtok vzduchu.

ISllp

-4sVýhodně tvoří postřikovači hlavu symetrický aerodynamický profil. Dále je výhodné, jestliže je po obou stranách postřikovači hrany umístěna jedna elektroda. Nejméně jedna z elektrod může mít aerodynamický profil. Každá elektroda může mít vodivé jádro a kryt alespoň z částečně polovodivého materiálu s měrným 11 12 odporem 5 x 10 až 5.x 10 ohm.cm.

Jádro a kryt jsou umístěny nejblíže k postřikovači hlavě a k postřikovači hraně, přičemž alespoň část krytu, nejbližší k postřikovači hraně, je z polovodivého materiálu.

Jádro může být vytvořeno ze slisovaných kovových pilin nebo z grafitových granulí a kryt tvoří aerodynamický profil.

Postřikovači hrana a nejméně jedna z elektrod mohou mít lineární tvar.

i .VtúýilřClwZílliiv-iíl. Μ»-·^<4α*±ί·Χι«*ί2Λίώ^Μ&>ϊ·ί»<Λιΰ»-ϊί*.ί -ΰ.Χ.?»4·Λ4ι^fp&kled ob zlu? k% ufLr^e-e^

Jedno z provedení zařízení podle vynálezu je popisováno formou příkladu provedení v souvislcXti s přiloženými výkresy.

Na obr. 1 a 2 je znázorněno obecně uložení zařízení podle vynálezu na lehkém letounu.

Na obr. 3 je znázorněn příčný řez zařízením podle vynálezu.

tya obr. 3a a 3b jsou znázorněny detaily provedení z obr. 3.

Na obr. 4 je znázorněn pohled zezadu na jiné provedení zařízení podle vynálezu.

Na obr. 5 podle obr. 3>.

je znázorněn přívod kapaliny v provedení

Na obir. 6 je znázorněn elektrický okruh pro provedení podle obr. 3.

Přilehl prove-cfe-hi

Na obr. 1 a 2 je znázorněna lineární postřikovači hlava 2a, 2b, uložená pod zadní hranou každého křídla lehkého letounu 3. Poloha postřikovači hlavy 2. je volena tak, že se postřikovači hlava 2 nachází ve vzduchu prostém turturbulence a je uložena v podstatě paralelně k proudu vzduchu, takže postřik nekončí ve větší míře na stabilizátoru letadla. Postřikovači hlava £ je uložena na ramenech 6 /viz obr. 1/, připojených ke konzolám 8 /obr. 3/ v intervalech přibližně 0,5 m.

Postřikovači hlava 2, znázorněná na obr. 3, má tvar a&roaýnvi rprof ilu /který je na obr/symetrický/, na jehož zadní hraně se nachází lineární tryska. Tělo postřikovači hlavy 2 sestává z předního konce 12. tvořeného obvykle izolačním materiálem a ze sestavy trysek 14 z poloizolačního materiálu, například ze směsného materiálu, i Sestava trysek 14 vytváří postřikovači hranu 16. Sestava trysek 1,4 sestává ze dvou částí 14a a 14b. které jsou k sobě spojeny přes rozpěrnou vložku, takže vzniká štěrbina 18, definovaná tlouštkou této vložky těsně před postřikovači hranou 16.

Při použití je agrochemická kapalina přiváděna štěrbinou 18 přes vodivý nebo polovodivý povrch 20 a přes zevní povrch 21 k postřikovači hraně 16. kde dochází k jejímu rozstřikování. Postřikovači hrana 16 je uA ložena mezi dvěma protilehlými elektrodamiΛ·

6^^^— <f 7* r/^

Elektroda 4 sestává z jádra 22 z vodivého makry tem teriálu, stíněného xesxwí 24, částečně z poloizolačního materiálu 26 a částečně z izolačního materiálu 28. IzoV lační Částmateriálu 28 krytu 24 je tvořena ze skla, zesíleného plastickou hmotou. Poloizolační část krytu 24 je trubice 25 z materiálu s měrným odporem řádu ΙΟ^θ až 10^^, s výhodou 5 x 10^ až 5 x 10^3 ohm.cm. Příkladem vhodných materiálů pro toto použití mohou být určité typy sodného skla a kombinovaná materiály na bázi fenolformaldehydu a papíru. a

Jádro 22 je provedeno ze železa nebo z uhlíkových granul< Trubice 25 je spojena s izolačním materiálem 28 epoxy do výra plnivem nebo lepidlem 23·

Vodivý nebo polovodivý povrch 20 je spojen přívodním vedením, která není znázorněno s jedním z vý. Jo, 5£ stupů generátorwývysokého napětí (obr.6).

4.

Jádra 22 elektrodjsou spojena dalším párem vodičů s jiným výstupem generátoru vysokého napětí, takže při použití se udržuje vysoký rozdíl napětí, například 10 až 35 kV mezi povrchem 20 a jádrem 22 elektrodA.Je možno užít různých hodnot napětí. Je možno předpokládat, že cíl se nachází v podstatě na potenciálu země, v tomto případě se mohou nacházet buS jádra 22 elektrod “nebo povrch 20 na potenciálu země, jak bude dále vysvětleno. Je také možno udržovat jádra 22 na potenciálu mezi napětím povrchu a cílem. Ve výhodném uspořádání se povrch 20 udržuje 4· na hodnotě + 35 kV a elektrody~se udržují na potenciálu

4;

+ „17,5 kV. Elektrody tak mají napětí podobné polarity jako kapky postřiku. Jakmile se dostanou kapky za elektij. Lfrodyp<jsou elektrodami odpuzovány. V případě, že se elektrody-nacházejí na potenciálu země, může dojít/^zvláště při vysokých rychlostech průtoku,j$vti kapky přitahovány zpět k elektrodám^ .

K získání napětí, kterého je zapotřebí na jádrech 22 a na povrchu 20 je možno užít různého uspořádání okruhu. Na obr. 6 má každý znázorněný generátor 50^52. dva výstupy. Je také možno uspořádat okruh tak, že napěti pro jádra 22 elektroďse odebírá z děliče napětí při použití generátoru s jediným výstupem.

Postřikovači hrana 16 je ostrá do té míry, že v kombinaci se vzdáleností jádra 22 umožňuje postřik při poměrně nízkém vysokém napětí. V průběhu použití je elektrické pole definováno poloizolačním materiálem 26 krytu 24 elektrody 4 a kapalinou, která dosáhla postřikovači hrany 16 . Za předpokladu, že povrch 20 má

Z/ positivní napětí vzhledem k jáorňm 22 elektrod^pe odváděn od kapaliny negativní náboj vodivým nebo polovodivým povrchem 20 a v kapalině zůstává positivní náboj. Přítomnost elektrod ^intensivňuje elektrické pole na hranici mezi kapalinou a vzduchem na postřikovači hraně 16 tak, že je kapalina rozstřikována ve formě paprsků podél postřikovači hrany 16.

Kapalina má nyní positivní náboj, kdežto negativní náboj byl odveden vodivým nebo polovodivým povrchem 20, takže v kapalině zůstává určitý kladný náboj. Tento náboj v kapalině působí vnitřní odpudivé elektrostatické síly, které překonávají odpor povrchového napětí a vytvářejí kužele kapaliny v určitých vzdálenostech od sebe podél postřikovači hrany 16. Z vrcholu každého kužele se vytváří paprsek kapaliny. V určitá vzdálenosti od postřikovači hrany 16 způsobí mechanické síly, vznikající průchodem paprsku kapaliny proudícím vzduchem rozpad paprsku kapaliny fifá kapky ( nabité) s malým rozptylem velikosti. Vzájemné odpuzování mezi kapkami působí, že postřik se rozšiřuje směrem, příčným ke směru paprsků. Počet paprsků, které se vytvoří, závisí na rychlosti průtoku kapaliny a na intensitě elektrického pole a dále ještě na dalších -faktorech, jako jsou měrný odpor a vis7·/

kosita kapaliny. Při stálosti všech ostatních hodnot, řízení napětí a rychlosti průtoku je možno řídit i počet paprsků, což současně umožňuje řídit i rozměr kapek tak, aby rozptyl jejich velikosti byl co nejmenší.

V případě, že vodivý nebo polovodivý povrch 20 je oddělen od postřikovači hrany 16, je nutno vzájemný odstup pečlivě volit vzhledem k měrnému odporu kapaliny. Bylo prokázáno, že k postřiku nedojde v případě, že při daném odstupu je měrný odpor kapaliny příliš vysoký nebo obráceně, při daném měrném odporu je odstup příliš velký. Možné vysvětlení tohoto jevu může spočívat v tom, že kapalina nejen přijímá náboj při přechodu přes vodivý nebo polovodivý povrch 20, avšak náboj je také odváděn z kapaliny kapalinou ná ' postřikovači hraně

16. Odpor na této cestě nesmí být tak velký, áby pokles Qjž ne-_y napětí v jejím průběhu způsoboval sílu pole, kteráf(vyvolává atomizaci. Vzdálenost mezi postřikovači hranou 16 a vodivým nebo polovodivým povrchem 20 musí tedy být dostatečně malá k možnosti využití měrného odporu kapaliny. Bylo prokázáno, že vhodnou polohu lze nalézt i pro postřik kapalinou s měrným odporem v rozmezí 10 až 10^x ohm.cm.

,f.t>„<'?.w,.·.; .’ - . -.gí·.,Λ;Au·?/'.Ev.'ý .j<·.' ?.<

Vzhledem k tomu, že elektrické vodiče jsou spojeny s jádrem 22, nemá povrch těla 24 rovnoměrné napětí. Povrchová napětí bude nejnižší na poloizolačním materiálu 26 v blízkosti jádra 22 a právě zde se koncentruje elektrické pole mezi postřikovači hranou 16 a elektrodou 4.

Aby bylo možno užít maximální elektrické napětí mezi postřikovači hranou 16 a elektrodou 4 v oblasti jádra 22 bez vzniku koronového výboje mezi Částmi, které se nacházejí příliš blízko, jsou jádro 22 i stínění upraveny a uložen?'· tak, aby byly co nejblíže postřikovači hlavě 2. a postřikovači hraně^f. V použitém příkladu bylo jáčíko tvořeno železnými pilinami nebo uhlíkovými granuly.

Je důležité, aby oblast v blízkosti postřikovací hranyppkde se tvoři paprsky kapaliny byl a v podstatě prostá proudu vzduchu, “který by směřoval napříč vzhledem ke směru paprsků. Takový;^----------j proud vzduchu by mohl zabránit tvorbě paprsků. X tomuto účelu je po2.

střikovací hlava~uložena tak, že leží ve směru proudů vzduchu a nosné plochy jsou upraveny tak, že nezpůsobují turbulentní proudění. Je také důležité, aby za postřikovači hranou 16 se kapky nemohly usadit na elektrodách^.

X tomuto účelu se těla elektrod odchylují od sebe směrem k jejich zadním hranám, čímž vzniká rozšiřující se průchod. Z tohoto důvodu dochází ke zpomalení proudu vzdu chu při proudění tímto průchodem, čímž vzniká piO středí, v němž je obtížná zcela oastranit turbulenci. Je však možno dosáhnout dostatečně malá turbulence pro tvorbu stálých paprsků elektrostatickými silami, při praktickém použití se užívá úhlu 10 až 15° vzhledem ke hlavnímu směru proudu vzduchu, protože v tomto rozmezí ještě nedacfocfzí ke vzniku turbulentního proudu. Tím se umožňuje postřik při normálním letu.

Při vysoké rychlosti postřiku a/nebo vysokém rozdílu napětí maži povrchem 20 a jádrem 22 mají kapky postřiku tendenci znečistovat elektrody ^.Tuto tendenci je možno Sft/žit proudem vzduchu přes postřikovači hranu 16 , který bude napomáhat odvádění kapek od elekt4 rod-rychleji než je možný jejich pohyb napříč proudem vzduchu.

V uspořádání, které je znázorněno na obr. 3 bylo zjištěno, že pohyb letounu směrem dopředu způsobuje dostatečný proud vzduchu k odstrsnnění kapek dříve, než mohou kontaminovat elektrody. Příliš velký proud vzduchu může způsobit střih vzduchu a kapaliny na povrchu 21, takže může dojít ke strhávání kapaliny dříve než dosáhne postřikovači hrany 16? Je však možné tomuto jevu za4, bránit vhodným tvarováním nosných ploch elektrod^íSesí¹'»ί JiA hř; ‘,š,f -'..'i lení proudu vzduchu může být žádoucí v případě, že se kapky postřiku počínají usazovat na elektrodáchA. K tomu může dojít zejména v případě, že je nutno užít velkých elektrod k dosazení dostatečné pevnosti. Vhodné nosné povrchy k dosažení proudu jsou znázorněny na obr. 4.

Tyto plochy jsou v podstatě na řezu na straně, odvrácená od postřikovači hrany 16 ploché a umožňují tak příznivé proudění vzduchu prostorem mezi těmito povrchy a mezi postřikovači hlavou~ha úkor proudění zvenčí. V tomto usM . v Á pořádání umožňuje poloha jader\ elektro d\ proud vzduchu ve směru paprsků kapaliny bez větší příčné složky, takže

2.

současně chrání postřikovači hlavu^před přetížením.

Sez proudění vzduchu mezi elektrodami “a postrikovací hranou v případě, že by vodivý nebo polovóz divý povrch 20 měl potenciál země a elektrody 4 měly vysoké positivní nebo negativní napětí, většina kapek by se usazovala na elektrodách^.Za předpokladu, že se zajistí svrchu uvedený proud vzduchu, je možno provádět postřik i za uvedených okolností. Dostatečný proud neerhP 4

t.urbulentního dpcir^i.i/síůže elektrodychránit před znečištěním i v tomto případe.

Přední konec 12 postřikovači hlavy“sestává ze dvou částí; povrchové vrstvy 12a a úseku 12b tvaru I.

Obě tyto části jsou provedeny z plastické hmoty, zesílené sklem. Povrchová vrstva 12a a úsek 12b jsou sešroubovány sa vzniku dutiny 38, kterou procházejí neznázorněné přívodní trubice a vodiče, přivádějící kapalinu a vysoké Kjapětí k trysce/fSestava trysek 14 odpovídá zevním tvaz

Popřednímu konci 12 j takže tvoří usek nosné plochy. Sestava trysek 14 má po celé své délce výstupek 40, který odpovídá mezeře mezi přírubami úseku 12b . Mezi úsek

12b a výstupek 40 je možno zasunout přívodní potrubí a vodiče a celou sestavu pak zasunout do přední Části a opět ji vyjmout v případě potřeby. Přívodní trubice pro kapalinu je spojena s rozdělovacím kanálem 44 uvnitř sestavy trysek 14 . Rozdělovači kanál 44 přivádí kapalinu, určenou k postřiku z výstupku 40 ke štěrbině 18.

/ j

Jak je zřejmé z obr. 2, nejsou postřikovači Z hlavy“uloženy horizontálně, nýbrž jejich sklon odpovídá sklonu křídel letounu. V průběhu postřiku je kapalina přiváděn# z odměrného čerpadla pod positivním tlakem.

V případě, že letoun dosáhne konce pozemku, který má být postřikován a otáčí se, je zapotřebí postřik přerušit dříve, než se.po otočení počne postřikovat další pruh určeného pozemku.V případě, že by jediná štěrbina 18 procházela celou délkou postřikovači hlavy

mohla by ka- 15 palina stékat ke spodnímu konci štěrbiny<á5horní konec by mohl zůstat prázdný. Tím by vzniklo krátké období před novým zapnutím čerpadla a začátkem skutečného postřiku, čímž by mohlo dojít k tomu, že by nedefinovaný úsek pozemku nebyl postřikem zasažen. Tento problém je možno překonat rozdělením štěrbiny 18 na krátké nezávislé úseky, z nichž každý by přiváděl kapaliny odděleně a byl dost^-fcéčně krátký k tomu, aby kapilaritou byl každý úsek udržen v naplněném stavu při normálních pohybech letadla, běžných v průběhu postřiku a spojených s jeho otáčením.

Na obr. 5 je postřikovači hlava”provedena

Claims (1)

1. Na obr. 5 je postřikovači hlava”provedena ve standardní délce. Je znázorněno osm úseků 14.1 až 14. sestavy trysek 14. V každém úseku se nacházejí tři oddělené úseky štěrbiny 18, které jsou odděleny separátory v rozpěrné vZpžce, vytvářející štěrbinu 18.

   Ke každému úseku štěrbiny 18 je přiváděna kapalina oddělenou trubicí a odděleným rozdělovacím kaná lem 44. Mezi přívodní trubicí a rozdělovacím kanálem 44 je umístěn jednocestný uzávěr 46, který brání přetékání kapaliny z jednoho úseku rozdělovacího kanálu 44 do druhého. Každý úsek 14.1 až I4.8 sestavy trysek 14 obsahuje tři izolované úseky štěrbiny 18 a rozdělovacího

   x..:A^!á^Vjm/.'.'eita.hii'.',Síii','.\.··..·.; tA. M -jtOn kanálu 44, co něhož se kapalina přivádí se společného přívodu 41 přes jednocestnou záklopku 48 a regulátor 42 průtoku,

   Problémy vznikají při použití jeanocestných uzávěrů k oddělení jednotlivých úseků rozdělovacího kaná lu 44 a štěi’biny 18 v tom smyslu, že některá druhy ro zpouštědel, užívaných pro pesticidy jsou vysoce agresivní proti většině elastomerních materiálů. Jednocestná uzávěry, v nichž se elastomerních materiálů neužívá_zobvykle vyžadují velké tlaky ke svému udržení v uzavřené poloze. To může vést k tomu, že se uzávěr neotevře při nízkém tlaku a při změnách tlaku mezi jednotlivými uzávě ry při určitém tlaku. Tyto skutečnosti nej sou oři liš zá vážné v případě záklopek 48, která jsou spojeny s regulátorem pprůtoku^42j, S uzávěry 4G však není spojen žádný regulátor. Tento problém je možno překonat tak, že se užijí uzávěry s A)-kroužkem jako těsněním.

   Protože neexistuje ž-idné přímá spojení, je někdy obtížné udržet referenční napětí vzhledem k zemi. Řešení pro tento přípaci bylo popsáno v evropském oat.ento

   vém spisu č. 0186353. 'Po aplikaci na zařízení podle vynálezu je okruh znázorněn na obr. 3·

   Jak je znázorněno na obr. 6, letoun nese dvě sestavy postřikovačích hlavyselektrod 4b _Λ Tyto části jsou upevněny na každé straně letounu, jak je znázorněno na obr. 2. Zařízení obsahuje dva generátory 50, 52 vysokého naoští, napájené bateri ecii 54. Kažšý generátore ma ova vystupý fp5cfpó ví da jí cí uzemnění 56,60.

   Oba tyto výstupy jsou spojeny s kostrou |letounuj61^»

   Výstup 62 generátoru 50 s -35 kV je spojen s povrchem

   20a postřikovači hlavy 2a. Výstup 64 generátoru 50 se

   17,5 kV je spojen se zdraženými elektrodami 4a. Podobně výstup 66 s +35 kV je spojen s Dovrchem 20b postřikovače cí hlavy 2b a výstup) £ +17,5 kV je spojen se združenými elektrodami 4b. Generátory 50 a 52 jsou s výhodou upevZa, něny na předním konci odpovídajících postřikovačích hlav<< Tím je odstraněna nutnost vodičů s vysokým napětím k postřikovscím hlavám, je zapotřebí pouze zevních vodičů pro nízké napětí.

   Atomizovaná kapalina, vystupující z postřikovači hlavy 2b nese kladný náboj. Kapalina, vystupující z postřikovači hlavy 2a je nabita negativně, V průběhu postřiku protéká positivní proud z generátoru 52 k zemi přes výstup 66, vodivý nebo polovodivý povrch 20b postřikovači hlavy 2b a kapalinou, vystupující z postřikovací hlavy/7V nepřítomnosti spojení mezi uzemněním 58 a 60 nemůže proud žádným způsobem proudit zpět ke generatoru 52 k zemi ( cíli). Na generátoru 5Z se tedy tvoří negativní náboj.

   vodivém nebo polovodivém povrchu í žen2TlatoTento vznik náboje na generátoru 52 snižuje napětí na

   20b vzhledem k elektrodě 4b, čímž dochází ke sní: mizaČního pole a ke snížení náboje rozstřikované kapaliny. 2 tohoto důvodu dochází ke zvýšení velikosti kapek a ke zhoršení kvality postřiku. Generátor 50 bude ovlivněn podobně.

   Při praktickém použití^ v případě že jeden z generátorů dodává větší množství proudu než druhý, vzniká na generátorech náboj. Polarita tohoto náboje je taková, že snižuje atomizační pole na postřikovači hlavě, které je dodáváno generátorem, dodávajícím vetší množství proudu. Tímto způsobem se snižuje kvalita postřiku ze združené postřikovači hlavy a na druhé straně se zvýší atomizační pole na postřikovači hlavě, ovládané druhým generátorem. Kvalita postřiku ns této hlavě je tedy vyšší a proud se zvyšuje až do vyrovnání.

   Ί alternativním uspořádání se může štěrbina 18 nacházet přímo na postřikovači hraně 16. Přestože by se. tímto způsobem Uiohly vytvořit dve postřikovači hrany, protože štěrbina má dvě strany, ve skutečnosti dochází k elektrostatickému účinku pouze na jedné hraně. To znamená, že se tj/oří pouze jedna soustava paprsků kapaliny. V případě, že by k elektrostatickému účinku docházelo na dvou. hranách, vytvářely by se paprsky na obou stranách štěrbiny. Je však nutno uvážit, že rozstřikovaná kapalina má poměrně velkou vodivost a tak vlastně oři použití pře.mostuje štěrbinu.

   V dalším uspořádání je možno použít více než jedné štěrbiny 18 k přívodu kapaliny na jedinou postřikovači hranu «ΚβΒ

   W - <ř>