CZ279838B6 - Zařízení pro elektrostatické postřikování - Google Patents

Abstract

Zařízení pro elektrostatické postřikování kapalinami z letadla, sestávající z postřikovací hlavy (2), která tvoří aerodynamický profil, s postřikovací hranou (16) tvořenou sestavou trysek (14a, 14b) s elektricky vodivým nebo polovodivým povrchem (20), z prostředků k dodávání stříkané kapaliny na postřikovací hranu (16) přes zevní povrch (21) a z nejméně jedné elektrody (4), přičemž mezi postřikovací hlavou (2) a nejméně jednou elektrodou (4) je mezera pro průtok vzduchu, zabraňující vzniku turbulentního proudění v oblasti vzniku paprsků stříkané kapaliny. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro elektrostatické postřikování, kapalinami.

Jednou z výhod elektrostatického postřikování je skutečnost, že nabité částice postřiku mají tendenci obalovat postřikovaný cíl. Tato skutečnost může mít zvláštní použití například při provádění zemědělského postřiku, protože postřik v tomto případě pokryje obě strany listů a rostlin a nikoliv pouze zevní nebo horní povrch, jak tomu obvykle je při běžném typu postřiku. Další vlastností elektrostatického postřikování je skutečnost, že částice postřiku jsou * cílem přitahovány, takže se snižují ztráty unášením větrem. Většina nebo převážná většina postřikovaného množství dosáhne předpokládaný cíl. Tímto způsobem se snižuje celkové' nutné množství postřiku a tím i náklady na postřik, mimoto je z uvedených důvodů tento postřik výhodnější i z hlediska životního prostředí.

Dosavadní stav techniky

Je známo elektrostatické postřikovači zařízení, které sestává z postřikovači hlavy, postřikovači hrany, elektricky vodivého nebo polovodivého povrchu a prostředků pro přívod rozstřikované kapaliny k postřikovači hraně přes uvedený povrch, z elektrody, nacházející se v určité vzdálenosti od uvedené hrany a ze zdroje vysokého napětí pro vložení vysokého napětí mezi povrch a elektrodu tak, že při použití při pokrytí rozstřikovanou kapalinou se síla elektrického pole na postřikovači hraně zvětší natolik, že kapalina je z hrany rozstřikována převážně elektrostatickými silami ve_ř formě paprsků, které se rozpadají na elektricky nabité kapky.

Jedno ze zařízení, které spadá do uvedeného typu zařízení, je popsáno v britském patentovém spisu č. 1569707.

Výhodou tohoto zařízení je, že se paprsky kapaliny rozpadají na kapky, které mají velmi úzké spektrum rozptylu průměrů. To je velmi výhodné, protože v případě, že kapka určité velikosti je schopna přenášet letální dávku insekticidního prostředku, jsou příliš malé kapky vlastně ztraceny jako neúčinné, kdežto ve větších kapkách je zapotřebí většího množství insekticidu k dosažení stejného počtu míst s obsahem letálního množství prostředku.

Aby bylo možno .ošetřit velké plochy, je možno provádět postřik letecky. Přestože bylo navrhováno elektrostatické postřikování tímto.způsobem, například v evropském patentovém spisu č. 186 353, nebyl dosud vyřešen problém proudu vzduchu za letounem. Při použití letounů s fixovanými křídly k postřiku dochází ke vzniku proudu vzduchu za letounem vzhledem k jeho pohybu a tento proud vzduchu je ještě ^zesílen proudem za vrtulí, takže dosahuje rychlosti řádu 110 km/h. Problém, který tímto proudem vzduchu vzniká, je založen na tom, že turbulence kolem elektrostatické postřikovači hlavy interferuje s tvorbou paprsků a tím i porušuje

-1CZ 279838 B6 žádoucí spektrum průměru kapek nebo dokonce může postřiku zabránit.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje u postřikovacího zařízení to, že k rozprašování do proudu vzduchu sestává postřikovači hlava z aerodynamického profilu, jehož odtoková hrana tvoří postřikovači hranu, přičemž postřikovači hlava a elektroda jsou od sebe vzdálené, takže proud vzduchu prochází mezi nimi.

Podle vynálezu je tedy zařízení pro elektrostatické postři-* kování kapalinami, které má postřikovači hlavu s postřikovači hranou s elektricky vodivým nebo polovodivým povrchem a prostředky k dodávání stříkané kapaliny na postřikovači hranu přes elektricky vodivý nebo polovodivý zevní povrch, nejméně jednu elektrodu, vzdálenou od stříkací hlavy a zdroje vysokého napětí k vytváření vysokého napětí mezi elektricky vodivým nebo polovodivým povrchem a elektrodou, vyznačené tím, že postřikovači hlava tvoří aerodynamický profil, jehož odtoková hrana tvoří postřikovači hranu, přičemž mezi postřikovači hlavou a elektrodou je mezera pro průtok vzduchu.

Výhodně tvoří postřikovači hlavu symetrický aerodynamický profil. Dále je výhodné, jestliže je po obou stranách postřikovači hrany umístěna jedna elektroda. Nejméně jedna z elektrod může mít aerodynamický profil. Každá elektroda může mít vodivé jádro a kryt alespoň z částečně polovodivého materiálu, s měrným odporem 5X10¹¹ až 5xl0¹² ohm.cm.

Jádro a kryt jsou umístěny nejblíže k postřikovači hlavě a k postřikovači hraně, přičemž alespoň část krytu, nejbližší k postřikovači hraně, je z polovodivého materiálu.

Jádro může být vytvořeno ze slisovaných kovových pilin nebo z grafitových granulí a kryt tvoří aerodynamický profil.

Postřikovači hrana a nejméně jedna z elektrod mohou mít lineární tvar.

Přehled obrázků na výkresech

Jedno z provedení zařízení podle vynálezu je popisováno formou příkladu provedení v souvislosti s přiloženými výkresy.

Na obr. 1 a 2 je znázorněno obecně uložení zařízení podle vynálezu na lehkém letounu.

Na obr. 3 je znázorněn příčný řez zařízením podle vynálezu.

Na obr. 3a a 3b jsou znázorněny detaily provedení z obr. 3.

Na obr. 4 je znázorněn pohled zezadu na jiné provedení zařízení podle vynálezu.

Na obr. 5 je znázorněn přívod kapaliny v provedení podle obr. 3.

-2CZ 279838 B6

Na obr. 6 je znázorněn elektrický okruh pro provedení podle obr. 3.

Příklad provedení vynálezu

Na obr. 1 a 2 je znázorněna lineární postřikovači hlava 2a, 2b, uložená pod zadní hranou každého křídla lehkého letounu 2. Poloha postřikovači hlavy 2 je volena tak, že se postřikovači hlava 2. nachází ve vzduchu prostém turbulence a je uložena v podstatě paralelně k proudu vzduchu, takže postřik nekončí ve větší míře na stabilizátoru letadla. Postřikovači hlava 2. je uložena na ramenech 6 /viz obr. 1/, připojených ke konzolám 8. /obr. 3/ v intervalech přibližně 0,5 m.

Postřikovači hlava 2 znázorněná na obr. 3, má tvar aerodynamického profilu (který je na obrázku symetrický), na jehož zadní hraně se nachází lineární tryska. Tělo postřikovači hlavy 2. sestává z předního konce 12., tvořeného obvykle izolačním materiálem, a ze sestavy trysek 14 z poloizolačního materiálu, například ze směsného materiálu. Sestava trysek 14 vytváří postřikovači hranu

16. Sestava trysek 14 sestává ze dvou částí 14a a 14b, které jsou k sobě spojeny přes rozpěrnou vložku, takže vzniká štěrbina 18, definovaná tloušťkou této vložky těsně před postřikovači hranou 16.

Při použití je agrochemická kapalina přiváděna štěrbinou 18 přes vodivý nebo polovodivý povrch 20 a přes zevní povrch 21 k postřikovači hraně 16., kde dochází k jejímu rozstřikování. Postřikovači hrana 16 je uložena mezi dvěma protilehlými elektrodami 4.·

Elektroda 4 sestává z jádra 22 z vodivého materiálu, stíněného krytem 24, částečně z poloizolačního materiálu 26 a částečně z izolačního materiálu 28.· Izolační část materiálu 28 krytu 24 je tvořena ze skla, zesíleného plastickou hmotou. Poloizolační část krytu 24 je trubice 25 z materiálu s měrným odporem řádu 10¹⁰ až 10¹⁴, s výhodou 5X10¹¹ až 5xl0¹³ ohm.cm. Příkladem vhodných materiálů pro toto použití mohou být určité typy sodného skla a kom.binované materiály na bázi fenolformaldehydu a papíru. Jádro 22 je provedeno ze železa nebo z uhlíkových granulí. Trubice 25 je spojena s izolačním materiálem 28 epoxidovým plnivem nebo lepidlem 23.

Vodivý nebo polovodivý povrch 20 je spojen přívodním vedením, které není znázorněno, s jedním z výstupů generátoru 50, 52, vysokého napětí (obr. 6). Jádra 22 elektrod 4 jsou spojena dalším párem vodičů s jiným výstupem generátoru vysokého napětí, takže při použití se udržuje vysoký rozdíl napětí, například 10 až 35 kV mezi povrchem 20 a jádrem 22, elektrod 4. Je možno užít různých hodnot napětí. Je možno předpokládat, že cíl se nachází v podstatě na potenciálu země, v tomto případě se mohou nacházet bud’ jádra 22 elektrod 4 nebo povrch 20 na potenciálu země, jak bude dále vysvětleno. Je také možno udržovat jádra 22 na potenciálu mezi napětím povrchu 20 a cílem. Ve výhodném uspořádání se povrch 20 udržuje na hodnotě ± 35 kV a elektrody 4 se udržují na potenciálu ± 17,5 kV. Elektrody 4 tak mají napětí podobné polarity, jako kapky postřiku. Jakmile se dostanou kapky za elektrody

-3CZ 279838 B6

4, jsou elektrodami 4 odpuzovány. V případě, že se elektrody £ nacházejí na potenciálu země, může dojít k tomu, že zvláště při vysokých rychlostech průtoku, jsou kapky přitahovány zpět k elektrodám 4.

K získání napětí, kterého je zapotřebí na jádrech 22 a na povrchu 20 je možno užít různého uspořádání okruhu. Na obr. 6 má každý znázorněný generátor 50, 52, dva výstupy. Je také možno uspořádat okruh tak, že napětí pro jádra 22 elektrod 4 se odebírá z děliče napětí při použití generátoru s jediným výstupem.

Postřikovači hrana 16 je ostrá do té míry, že v kombinaci se vzdáleností jádra 22 umožňuje postřik při poměrně nízkém vysokém napětí. V průběhu použití je elektrické pole definováno poloizolačním materiálem 26 krytu 24 elektrody 4 a kapalinou, která dosáhla postřikovači hrany 16. Za předpokladu, že povrch 20 má pozitivní napětí vzhledem k jádrům 22 elektrod 4, je odváděn od kapaliny negativní náboj vodivým nebo polovodivým povrchem 20 a v kapalině zůstává pozitivní náboj. Přítomnost elektrod 4 zintenzivňuje elektrické pole na hranici mezi kapalinou a vzduchem na postřikovači hraně 16 tak, že je kapalina rozstřikována ve formě paprsků podél postřikovači hrany 16.

Kapalina má nyní pozitivní náboj, kdežto negativní náboj byl odveden vodivým nebo polovodivým povrchem 20 takže v kapalině zůstává určitý kladný náboj. Tento náboj v kapalině působí vnitřní odpudivé elektrostatické síly, které překonávají odpor povrchového napětí a vytvářejí kužele kapaliny v určitých vzdálenostech od sebe podél postřikovači hrany 16. Z vrcholu každého kužele se vytváří paprsek kapaliny. V určité vzdálenosti od postřikovači hrany 16 způsobí mechanické síly, vznikající průchodem paprsku kapaliny proudícím vzduchem, rozpad paprsku kapaliny na kapky (nabité) s malým rozptylem velikosti. Vzájemné odpuzování mezi kapkami působí, že postřik se rozšiřuje směrem, příčným ke směru paprsků. Počet paprsků, které se vytvoří, závisí na rychlosti průtoku kapaliny a na intenzitě elektrického pole a dále ještě na dalších faktorech, jako jsou měrný odpor a viskožita kapaliny. Při stálosti všech ostatních hodnot, řízením napětí a rychlosti průtoku je možno řídit i počet paprsků, což současně Umožňuje řídit i rozměr kapek tak, aby rozptyl jejich velikosti byl co nejmenší.

V případě, že vodivý nebo polovodivý povrch 20 je oddělen od postřikovači hrany 16, je nutno vzájemný odstup pečlivě volit vzhledem k měrnému odporu kapaliny. Bylo prokázáno, že k postřiku nedojde v případě, že při daném odstupu je měrný odpor kapaliny příliš vysoký nebo obráceně, při daném měrném odporu je odstup příliš velký. Možné vysvětlení tohoto jevu může spočívat v tom, že kapalina nejen přijímá náboj při přechodu přes vodivý nebo polovodivý povrch 20., avšak náboj je také odváděn z kapaliny kapalinou na postřikovači hraně 16. Odpor na této cestě nesmí být tak velký, aby pokles napětí v jejím průběhu způsoboval sílu pole, která již nevyvolává atomizaci. Vzdálenost mezi postřikovači hranou 16 a vodivým nebo polovodivým povrchem 20 musí tedy být dostatečně malá k možnosti využití měrného odporu kapaliny. Bylo prokázáno, že vhodnou polohu lze nalézt i pro postřik kapalinou s měrným odporem v rozmezí 10⁶ až 10¹⁰ ohm.cm. Vzhledem k tomu,

-4CZ 279838 B6 že elektrické vodiče jsou spojeny s jádrem 22, nemá povrch těla 24 rovnoměrné napětí. Povrchové napětí bude nejnižší na poloizolačním materiálu 26 v blízkosti jádra 22 a pravé zde se koncentruje elektrické pole mezi postřikovači hranou 16 a elektrodou 4. Aby bylo možno užít maximální elektrické napětí mezi postřikovači hranou 16 a elektrodou 4 v oblasti jádra 22 bez vzniku korónového výboje mezi částmi, které se nacházejí příliš blízko, jsou jádro 22 i stínění upraveny a uloženy tak, aby byly co nejblíže postřikovači hlavě 2 a postřikovači hraně 16. V použitém příkladu bylo jádro tvořeno železnými pilinami nebo uhlíkovými granulemi.

Je důležité, aby oblast v blízkosti postřikovači hrany 16, kde se tvoří paprsky kapaliny, byla v podstatě prostá proudu vzduchu, který by směřoval napříč vzhledem ke směru paprsků. Takový proud vzduchu by mohl zabránit tvorbě paprsků. K tomuto účelu je postřikovači hlava 2 uložena tak, že leží ve směru proudů vzduchu a nosné plochy jsou upraveny tak, že nezpůsobují turbulentní proudění. Je také důležité, aby za postřikovači hranou 16 se kapky nemohly usadit na elektrodách 4. K tomuto účelu se těla elektrod 4 odchylují od sebe směrem k jejich zadním hranám, , čímž vzniká rozšiřující se průchod. Z tohoto důvodu dochází ke zpomalení proudu vzduchu při proudění tímto průchodem, čímž vzniká prostředí, v němž je obtížné zcela odstranit turbulenci. Je však možno dosáhnout dostatečně malé turbulence pro tvorbu stálých paprsků elektrostatickými silami, při praktickém použití se užívá úhlu 10 až 15° vzhledem ke hlavnímu směru proudu vzduchu, protože v tomto rozmezí ještě nedochází ke vzniku turbulentního proudu. Tím se umožňuje postřik při normálním letu.

Při vysoké rychlosti postřiku a/nebo vysokém rozdílu napětí mezi povrchem 20 a jádrem 22 mají kapky postřiku tendenci znečišťovat elektrody £. Tuto tendenci je možno snížit proudem vzduchu přes postřikovači hranu 16, který bude napomáhat odvádění kapek od elektrod £ rychleji než je možný jejich pohyb napříč proudem vzduchu.

V uspořádání, které je znázorněno na obr. 3, bylo zjištěno, že pohyb letounu směrem dopředu způsobuje dostatečný proud vzduchu k odstranění kapek dříve, než mohou kontaminovat elektrody. Příliš velký proud vzduchu může způsobit střih vzduchu a kapaliny na povrchu 21, takže může dojít ke strháváni kapaliny dříve než dosáhne postřikovači hrany 16. Je však možné tomuto jevu zabránit vhodným tvarováním nosných ploch elektrod £. Zesílení proudu vzduchu může být žádoucí v případě, že se kapky postřiku počínají usazovat na elektrodách £. K tomu může dojít zejména v případě, že je nutno užít velkých elektrod k dosažení dostatečné pevnosti. Vhodné nosné povrchy k dosažení proudu jsou znázorněny na obr. 4. Tyto plochy jsou v podstatě na řezu na straně, odvrácené od postřikovači hrany 16, ploché a umožňují tak příznivé proudění vzduchu prostorem mezi těmito povrchy a mezi postřikovači hlavou 2 na úkor proudění zvenčí. V tomto uspořádání umožňuje poloha jader 22 elektrod £ proud vzduchu ve směru paprsků kapaliny bez větší příčné složky, takže současně chrání postřikovači hlavu 2 před přetížením.

Bez proudění vzduchu mezi elektrodami £ a postřikovači hranou 16 v případě, že by vodivý nebo polovodivý povrch 20 měl potenciál země a elektrody £ měly vysoké pozitivní nebo negativní

-5CZ 279838 B6 napětí, většina kapek by se usazovala na elektrodách 4. Za předpokladu, že se zajistí svrchu uvedený proud vzduchu, je možno provádět postřik i za uvedených okolností. Dostatečný proud neturbulentního charakteru může elektrody 4 chránit před znečištěním i v tomto případě.

Přední konec 12 postřikovači hlavy 2. sestává ze dvou částí: povrchové vrstvy 12a a úseku 12b tvaru I. Obě tyto části jsou provedeny z plastické hmoty, zesílené sklem. Povrchová vrstva 12a a úsek 12b jsou sešroubovány za vzniku dutiny £8, kterou procházejí neznázorněné přívodní trubice a vodiče, přivádějící kapalinu a vysoké napětí k trysce 14. Sestava trysek 14 odpovídá zevním tvarem přednímu konci 12, takže tvoří úsek nosné plochy. Sestava trysek 14 má po celé své délce výstupek 40., který odpovídá mezeře mezi přírubami úseku 12b. Mezi úsek 12b a výstupek 40 je možno zasunout přívodní potrubí a vodiče a celou sestavu pak zasunout do přední části a opět ji vyjmout v případě potřeby. Přívodní trubice pro kapalinu je spojena s rozdělovacím kanálem 44 uvnitř sestavy trýsek 14. Rozdělovači kanál 44 přivádí kapalinu, určenou k postřiku, z výstupku 40 ke štěrbině 18.

Jak je zřejmé z obr. 2, nejsou postřikovači hlavy 2 uloženy horizontálně, nýbrž jejich sklon odpovídá sklonu křídel letounu.

V průběhu postřiku je kapalina přiváděna z odměrného čerpadla nad pozitivním tlakem. V případě, že letoun dosáhne konce pozemku, který má být postřikován, a otáčí se, je zapotřebí postřik přerušit dříve, než se po otočení počne postřikovat další pruh určeného pozemku. V případě, že by jediná štěrbina 18 procházela celou délkou postřikovači hlavy 2, mohla by kapalina stékat ke spodnímu konci štěrbiny 18 a horní konec by mohl zůstat prázdný. Tím by vzniklo krátké období před novým zapnutím čerpadla a začátkem skutečného postřiku, čímž by mohlo dojít k tomu, že by nedefinovaný úsek pozemku nebyl postřikem zasažen. Tento problém je možno překonat rozdělením štěrbiny 18 na krátké nezávislé úseky, z nichž každý by přiváděl kapalinu odděleně a byl dostatečně krátký k tomu, aby kapilaritou byl každý úsek udržen v naplněném stavu při normálních pohybech letadla, běžných v průběhu postřiku a spojených s jeho otáčením.

Na obr. 5 je postřikovači hlava 2 provedena ve standardní délce. Je znázorněno osm úseků 14.1 až 14.8 sestavy trysek 14.

V každém úseku se nacházejí tři oddělené úseky štěrbiny 18., které jsou odděleny separátory v rozpěrné vložce, vytvářející štěrbinu

18.

Ke každému úseku štěrbiny 18 je přiváděna kapalina oddělenou trubicí a odděleným rozdělovacím kanálem 44. Mezi přívodní trubici a rozdělovacím kanálem 44 který brání kanálu 44 do obsahuje tři 44, do něhož jednocestnou záklopku 48 a regulátor 42 průtoku.

je umístěn jednocestný uzávěr 46, přetékání kapaliny z jednoho úseku rozdělovacího druhého. Každý úsek 14.1 až 14.8 sestavy trysek 14 izolované úseky štěrbiny 18 a rozdělovacího kanálu se kapalina přivádí ze společného přívodu 41 přes

Problémy vznikají při použití jednocestných uzávěrů 46 k oddělení jednotlivých úseků rozdělovacího kanálu 44 a štěrbiny v tom smyslu, že některé druhy rozpouštědel, užívaných pro pesticidy, jsou vysoce agresivní proti většině elastomerních

-6CZ 279838 B6 materiálů. Jednocestné uzávěry, v nichž se elastomerních materiálů neužívá, obvykle vyžadují velké tlaky ke svému udržení v uzavřené poloze. To může vést k tomu že se uzávěr neotevře při nízkém tlaku a při změnách tlaku mezi jednotlivými uzávěry při určitém tlaku. Tyto skutečnosti nejsou příliš závažné v případě záklopek 48, které jsou spojeny s regulátorem 42 průtoku. S uzávěry £6 však není spojen žádný regulátor. Tento problém je možno překonat tak, že se užijí uzávěry s polyetylentereftalátovým O-kroužkem jako těsněním.

Protože neexistuje žádné přímé spojení, je někdy obtížné udržet referenční napětí vzhledem k zemi. Řešení pro tento případ bylo popsáno v evropském patentovém spisu č. 0186353. Po aplikaci na zařízení podle vynálezu je okruh znázorněn na obr. 3.

Jak je znázorněno na obr. 6, letoun nese dvě sestavy postřikovačích hlav 2a, 2b a elektrod 4a, 4b. Tyto části jsou upevněny na každé straně letounu, jak je znázorněno na obr. 2. Zařízení obsahuje dva generátory 50, 52‘vysokého napětí, napájené bateriemi 54. Každý generátor 50, 52 má dva výstupy 62, 64, 66, 68, odpovídající uzemnění 58., 60. Oba tyto výstupy jsou spojeny s kostrou 61 letounu. Výstup 62 generátoru 50 s -35 kV je spojen s povrchem 20a postřikovači hlavy 2a. Výstup 64 generátoru 50 se 17,5 kV, je spojen se sdruženými elektrodami 4a. Podobně výstup 66 s +35 kV je spojen s povrchem 20b postřikovači hlavy 2b a výstup 68 s +17,5 kV je spojen se sdruženými elektrodami 4b. Generátory 50 a 52 jsou s výhodou upevněny na předním konci odpovídajících postřikovačích hlav 2a, 2b. Tím je odstraněna nutnost vodičů s vysokým napětím k postřikovacím hlavám, je zapotřebí pouze zevních vodičů pro nízké napětí.

Atomizovaná kapalina, vystupující z postřikovači hlavy 2b, nese kladný náboj. Kapalina, vystupující z postřikovači hlavy 2a, je nabita negativně. V průběhu postřiku protéká pozitivní proud z generátoru 52 k zemi přes výstup 66, vodivý nebo polovodivý povrch 20b postřikovači hlavy 2b a kapalinou, vystupující z postřikovači hlavy 2b. V nepřítomnosti spojení mezi uzemněním 58 a 60 nemůže proud žádným způsobem proudit zpět ke generátoru 52 k zemi (cíli). Na generátoru 52 se tedy tvoří negativní náboj.

Tento vznik náboje na generátoru 52 snižuje napětí na vodivém nebo polovodivém povrchu 20b vzhledem k elektrodě 4b, čímž dochází ke snížení intenzity atomizačního pole a ke snížení náboje rozstřikované kapaliny. Z tohoto důvodu dochází ke zvýšení velikosti kapek a ke zhoršeni kvality postřiku. Generátor 50 bude ovlivněn podobně.

Při praktickém použití, v případě že jeden z generátorů dodává větší množství proudu než druhý, vzniká na generátorech náboj. Polarita tohoto náboje je taková, že snižuje atomizační pole na postřikovači hlavě, které je dodáváno generátorem, dodávajícím větší množství proudu. Tímto způsobem se snižuje kvalita postřiku ze sdružené postřikovači hlavy a na druhé straně se zvýší atomizační pole na postřikovači hlavě, ovládané druhým generátorem. Kvalita postřiku na této hlavě je tedy vyšší a proud se zvyšuje až do vyrovnáni.

-7CZ 279838 B6

V alternativním uspořádání se může štěrbina 18 nacházet přímo na postřikovači hraně 16. Přestože by se tímto způsobem mohly vytvořit dvě postřikovači hrany, protože štěrbina má dvě strany, ve skutečnosti dochází k elektrostatickému účinku pouze na jedné hraně. To znamená, že se tvoří pouze jedna soustava paprsků kapaliny. V případě, že by k elektrostatickému účinku docházelo na dvou hranách, vytvářely by se paprsky na obou stranách štěrbiny. Je však nutno uvážit, že rozstřikovaná kapalina má poměrné velkou vodivost a tak vlastně při použití přemosťuje štěrbinu.

V dalším uspořádání je možno použít více než jedné štěrbiny 18 k přívodu kapaliny na jedinou postřikovači hranu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (8)

1. Zařízení pro elektrostatické postřikování kapalinami, které má postřikovači hlavu s postřikovači hranou s elektricky vodivým nebo polovodivým povrchem a prostředky k dodávání stříkané kapaliny na postřikovači hranu přes elektricky vodivý nebo polovodivý zevní povrch, nejméně jednu elektrodu, vzdálenou od postřikovači hlavy, a zdroje vysokého napětí k vytváření vysokého napětí mezi elektricky vodivým nebo polovodivým povrchem a elektrodou, vyznačené tím, že postřikovači hlava (2) tvoří aerodynamický profil, jehož odtoková hrana tvoří postřikovači hranu (16), přičemž mezi postřikovači hlavou (2) a elektrodou (4) je mezera pro průtok vzduchu.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že postřikovači hlavu (2) tvoří symetrický aerodynamický profil.

3. Zařízení podle nároku 2, vyznačené tím, že po obou stranách postřikovači hrany (16) je umístěna jedna elektroda (4).

4. Zařízení podle nároků 1 až 3, vyznačené tím, že nejméně jedna z elektrod (4) má aerodynamický profil.

5. Zařízení podle nároků laž 4, vyznačené tím, že každá elektroda (4) má vodivé jádro (22) a kryt (24) alespoň částečně z polovodivého materiálu (26) s měrným odporem 5 χ 10¹¹ až 5 χ 10¹² ohm.cm.

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačené tím, že jádro (22) a kryt (24) jsou umístěny nejblíže k postřikovači hlavě (2) a postřikovači hraně (16), přičemž alespoň část krytu (24), nejbližší k postřikovači hraně (16), je z polovodivého materiálu.

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že jádro (22) tvoří slisované kovové piliny nebo grafitové granule a krytem (24) je aerodynamický profil.

-8CZ 279838 B6

8. Zařízení podle nároků 1 až 7, vyznačené tím, že postřikovači hrana (16) a nejméně jedna z elektrod (4) jsou lineární.