CZ447499A3 - Způsob a zařízení pro měření ozvěnových parametrů na telefonních linkách - Google Patents

Abstract

Testovací signál je připojen k vedení (L) aje detekován odpovídající zpětný signál vyprodukovaný samotným vedením (1)jako důsledek ozvěny. Jako testovací signál je používán signál s čočkovitým obalovýmtvarem aje vygenerován prostředky (10 až 16) pro vygenerování signálu čočkovitým obalovýmprůběhem přednostně počínaje první sinusovkou s danou první frekcencí amplitudově modulovanou druhou sinusovkou s danou druhou frekvencí nižší nežje výše zmíněná daná první frekvence.

Description

Oblast techniky

Představovaný vynález se zabývá problémem měření ozvěnových parametrů na telefonních linkách. Úkaz ozvěny, a zvláště ozvěny do sluchátka, se může např. vyskytnout, jestliže telefonní linka spojující dva uživatele překročí jistou délku. Úkaz způsobuje snížení kvality komunikace, přičemž toto snížení je méně a méně tolerovatelné se zvyšováním se doby návratu a úrovně ozvěny. Z tohoto důvodu se během let postupně rozšířilo použití potlačovačů ozvěny, zvláště na satelitních spojích, a případně toto předepsaly mezinárodní standardizační orgány. Za účelem správné funkce musejí tyto potlačovače ozvěny znát charakteristické parametry záporných ozvěnových úkazů, které se mají odrážet, a potlačovací akce je tím účinnější, čím preciznější a přesnější je měření charakteristik ozvěny.

Dosavadní stav techniky

Pro tento účel je v tomto oboru obecně známo měření okružního rozšiřovacího času a zbytkové úrovně testovacího signálu vpuštěného do vedení.

Problém identifikace nejdůležitější informace získané z přijaté ozvěny, t j. časového intervalu mezi ozvěnou a testovacím signálem (nebo stimulačním signálem) vyslaným do vedení, by byl jednoduše vyřešitelný v případě ideálního vysílacího kanálu, t.j. s neomezenou šířkou pásma a bez sumu. V takovém případě by vlastně vše, co je potřeba udělat, spočívalo ve zjištění okamžiku, ve kterém přijatá ozvěna dosáhne své vrcholové hodnoty vzhledem k stimulačnímu signálu vyslanému do vedení. Dostupnost o * ·* · · ·

-Z»-· 0*0 · · · * ·· · • »••9 0 0000 0000 00 0· ··· ·· ·· neomezené šířky pásma, nebo přinejmenším hodně velké šířky pásma, by rovněž umožnila použití testovacích signálů ve tvaru pulzního signálu, s velmi prudkou přední hranou, s následnou možností měření okamžiku příchodu hlavního identického zpětného signálu s velkou přesností.

Potřeba pracovat na telefonních kanálech (t.j. kanálech, jejichž šířka pásma je obecně omezena od 300 do 3400 Hz), dělá měření mnohem kritičtějším, vezmeme-li rovněž v úvahu, že vedení je ovlivněno šumem, takže se často vyskytují zároveň ozvěny a vysoká úroveň šumu pozadí.

Řešení upravené pro měření ozvěnových parametrů na telefonních linkách často využívá jako testovací signál sinusový signál, který je vysílán do vedení po určitý časový interval a potom vypnut: měření ozvěny je poté porovnáno s měřením trvání časového intervalu uběhnutého mezi okamžikem, kdy byl testovací signál vypnut a okamžikem, kdy odpovídající zpětný signál detekovaný na vedení ustane.

Toto řešení je nevyhovující z několika důvodů.

Za prvé, trvání výše zmíněného časového intervalu je určeno nejen pomocí úkazu ozvěny, ale také zkreslením (ve smyslu prodloužení časového intervalu, protože se jedná o úzký pásmový kanál) testovacího signálu, ke kterému dochází vlivem jeho šíření podél vedení.

Testovací signál použitý v takovém řešení je možno považovat za výsledek sinusového signálu v obdélníkovém okně, jehož trvání je rovno časovému intervalu mezi okamžikem, kdy testovací signál je vpuštěn do vedení a okamžikem, kdy je signál přerušen.

Šířka okna musí být přednostně násobkem poloviny periody sinusovky a ve fázi se sinusovkou tak, aby byl omezen obsah harmonických vyvolaný počátkem signálu. Reakce skutečného telefonního kanálu na takový stimulační signál obsahuje řadu sinusovek zkreslených vlivem kanálového efektu, rovněž ve formě jistých ofsetů (posunutí přijmutých

• · ·© ··· signálů vzhledem k ideální vertikální amplitudové stupnici). Tento úkaz, který může být připsán hraniční hodnotě nízkých frekvencí, pod asi 300 Hz typických pro telefonní kanál, dělá správné detekování přenosu zpětného signálu ještě kritičtějším.

Výše zmíněný úkaz může být vyrovnán, avšak odpovídající vyrovnávací časová konstanta je příliš dlouhá vzhledem k normálnímu měřícímu času vyžadovanému pro vykonání efektivního zásahu. V tomto smyslu je třeba vzpomenout, že zpoždění šíření (kvantita, která ve skutečnosti identifikuje úkaz zpoždění) typicky nepřesahuje 30 milisekund pro pozemní telefonní spojení, a dosahuje asi 260 milisekund (v jednom směru, proto v obou směrech signálu asi 520 milisekund) při spojení obsahujícím satelitní napojení.

Podstata vynálezu

Z tohoto důvodu vzniká potřeba poskytování řešení, které umožňuje měření ozvěny, která se může vyskytovat na telefonní lince, precizním a přesným způsobem, který bere v úvahu následující požadavky:

- testovací signál musí mít omezenou šířku pásma, kompatibilní se vzorem telefonního kanálu tak, aby bylo možno předejít výše zmíněnému úkazu změny signálu;

- testovací signál musí mít omezenou délku trvání tak, aby bylo umožněno rozlišení ozvěnových časů i v případě s omezenou dobou trvání bez překrývání testovacího signálu a zpětného signálu;

- musí být získán ozvěnový signál přijatelné amplitudy s následnou možností měření jeho úrovně (vztaženou k úrovni testovacího signálu, který má přednostně představovat maximální úroveň) tak, aby byly jasně rozlišeny ozvěnové signály nad úrovní šumu.

9

9**· ♦· * ·

4*9 • · ·<

* 9 « «

Předmětem představovaného vynálezu je poskytnutí řešení schopného vyhovět výše uvedeným požadavkům výborným způsobem, a zvláště vyhovět prvním dvěma zmíněným požadavkům, které si ve skutečnosti vzájemně odporují.

Podle představovaného vynálezu je tohoto cíle dosaženo díky způsobu majícímu vlastnosti uvedené v následujících nárocích. Vynález se rovněž týká odpovídájícího zařízení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude nyní popsán detailněji, čistě pomocí nic neomezujícího příkladu, s odkazem na připojené obrázky, kde:

- obr.l ukazuje možné spojové uspořádání zařízení podle vynálezu pro měření ozvěnových parametrů na telefonních linkách, obr.2 ukazuje typický tvar použitelného testovacího signálu podle vynálezu,

- obr.3 a obr.4 ukazují formou blokových diagramů příslušné prvky zařízení podle vynálezu, a

- obr.5, obsahující dva překrývající se diagramy indikované jako 5a a 5b, ukazuje typické tvary některých signálů vygenerovaných v části zařízení zobrazené na obr.4.

Příklady provedení vynálezu

Odkazové značka 1_ na obr.l celkově označuje zařízení pro měření ozvěny na telefonních linkách. Podle proveditelného provedení vynálezu může být zařízení X vztahující se k telefonnímu terminálu T, spojeno s telefonní linkou L ovlivněnou ozvěnovým úkazem, jehož charakteristiky mají být změřeny (zvláště dobu návratu ozvěny a intenzity) přes tzv. výstup B. Zařízení 1 je

• *

F·· FF obvykle také vybaveno jednotkou 2 pro zobrazení výsledků měření, a stejně tak například komunikační jednotkou 3 pro spojení s procesní jednotkou (typicky osobní počítač) pro získávání dat a/nebo pro řízení zařízení.

Zařízení 1^ podle vynálezu je vhodné pro vložení mezi terminál Tas ním spojenou ruční sadou TI. Takto uspořádané spojení musí být samozřejmě jasně interpretováno na příkladu. Odpovídá podmínkám, za kterých může být zařízení 1^ podle vynálezu snadno propojeno s jakýmkoliv typem telefonního terminálu bez ohledu na typ jeho spojení s příslušnou ústřednou, zmíněné spojení je realizováno zrušením spojení mezi ruční sadou a telefonním terminálem. Řešení zobrazené na obr.l je vhodné pro praktické zapojení obvykle využitím druhého vodiče, shodného s původním za normálních podmínek instalovaným na terminálu.

Zařízení 1^ může být připojeno i zcela odlišným způsobem od popsaného, přestože toto není dále explicitně naznačeno (což není rozhodující pro porozumění vynálezu). Například může být připojeno k mikrofonu (vpuštění signálu) a ke sluchátku (příjem ozvěnového signálu) ruční sady Tl pomocí fónických spojení, což umožňuje zprostředkování pomocí „pole na konvenčním telefonním přijímači, kde není možno jednoduše odpojit kabel(vodič) spojující ruční sadu Tl a terminál T, a/nebo vykonání měření využitím akustického tlaku na mikrofonu podle doporučení ITU-T. Řešení podle vynálezu je v každém případě vhodné pro použití na úrovni ústředny nebo na úrovni základní stanice mobilního radiového systému, kdy umožňuje přímé propojení s potlačovačem ozvěny v něm umístěným. Mělo by být rovněž poznamenáno, že řešení podle vynálezu je vhodné pro shodné použití jak v tradiční analogové síti (ΡΞΤΝ, nebo Public Switched Telephone Network), tak i v digitální síti (ISDN nebo Integrated Service Digital Network).

_ £ t ·· * · · ·««· *4 » » · · · · · · · • · 9 ·· * · * · »«·· «« ** ··· · ♦♦

Graf na obr.2 ukazuje typický průběh signálu v čase vhodný pro použiti jako testovací signál v řešení podle vynálezu.

Obecně tento signál může být charakterizován čočkovitým průběhem (nebo ve tvaru oka), který může být obecně vyjádřen rovnicí následujícího typu:

x (t) =sin (tOpt) . ( ro_mt) .u (t) .u (t-a) (1)

Odtud v zobrazeném provedení je signálem sinusový signál s první frekvencí (ί_Ρ=ω_Ρ/2π), který je modulován sinusovkou s druhou frekvencí (f_m=ro_m/2K), menší než je první frekvence, a signál má poloviční periodu s dobou trvání rovnou době trvání obdélníkového signálu u(t).u(t-a) (kde u(t) indikuje krokovou funkci s jednotkovou amplitudou) použitou jako okno udělující signálu x(t) charakter pulzního signálu s dobou trvání a.

Signál je představován symetrickým čočkovitým tvarem, ale tento signál zde uvedený čistě jako příklad, není interpretován jako omezení rozsahu vynálezu. Vynález může být rovněž vytvořen použitím signálů s asymetrickým čočkovitým tvarem, například s tvarem, kde horní a spodní přechody nejsou symetrické, nebo signálů, u kterých amplitudově modulovaná sinusovka má proměnnou frekvenci (například snižující se frekvenci nebo zvyšující se frekvenci, t.j. s průběhem typu v současné době nazývaného „cvrček („chirp)).

Pomocí odkazů, testy dosud provedené přihlašovatelem ukazují, že zvláště výhodná volba příslušných hodnot ω_Ρ a o>_m odpovídá příslušným frekvencím okolo přibližně 2kHz (vysoká frekvence, amplitudově modulovaná sinusová frekvence) a 125 Hz (modulační sinusovka s nižší frekvencí), s odpovídající volbou doby trvání obdélníkového signálu nebo okna rovné přibližně 4 milisekundám.

w·· * ’ i »·· · · ·· * · * .Ji · · ·.··..· .*** ** *· ··· ·· ··

V každém případě, výše zmíněné hodnoty mohou být změněny jakýmkoliv představitelným způsobem podle specifických požadavků přihlášky.

Zkoušime-li ve frekvenčním rozsahu, stimulační signál zobrazený na obr.2 představuje hlavní lalok zabírající frekvenční pásmo rovné přesně polovině pásma signálu s celkově obdélníkovým tvarem.

Amplitudová modulace způsobující nárůst výše zmíněného čočkovitého průběhu umožňuje identifikaci lokálního maxima tvaru průběhu jak pro stimulační signál tak i pro zpětný signál, což umožňuje přesné měření časové vzdálenosti mezi těmito dvěma signály i při jejich vzájemném překrývání.

Zároveň bylo poznamenáno, že použití stimulačního signálu podobného výše popsanému umožňuje získání krátké ozvěny s přijatelnou amplitudou vrcholu, čímž je jasně odlisitelná od šumu pozadí, aniž by docházelo k nechtěnému jevu saturace kanálu.

Blokový diagram na obr.3 ukazuje možnou konfiguraci části zařízení která je určena k vygenerování a k připojení stimulačního signálu, jako je např. signál zobrazený na obr.2, do vedení L.

V tomto diagramu udává odkazová značka 10 generátor (oscilátor) určený k vygenerování modulované sinusovky (t.j. sinusovky s vyšší frekvencí ω_Ρ=2 πί_Ρ, s první frekvencí) a vybavený vstupem 10', ke kterému je připojena modulační sinusovka (s nižší frekvencí ω„=2 nf_m, s druhou frekvencí) od dalšího oscilačního obvodu 11. Blok označený jako 10 je možno snadno získat použitím integrovaného obvodu libovolného komerčně dostupného typu s funkcí generátoru, který může být amplitudově modulován. Tento možný výběr nabízí další výhodu spočívající v tom, že v tomto obvodu je počet period modulované sinusovky zahrnuté v půlperiodě modulačního signálu (t.j. počet period modulované sinusovky zahrnutých v každém stimulačním •η »· · * » 0.- · · » ·

.. ·’ obdélníkový okénkový stimulačního signálu.

pulzu) získán jednoduše změnou amplitudy modulačního signálu přicházejícího z obvodu 11, což činí použití počitadla zbytečným, ikdyž toto počitadlo může být zahrnuto v jiných možných provedeních.

Signál opouštějící oscilátor 10 je přenesen do násobného uzlu 12, který přijímá na dalším vstupu signál určující dobu trvání Signál je v zobrazeném provedení vyprodukován jako výstup JK flip-flop obvodu 13, jehož příslušnými dvěma výstupy jsou:

- modulační sinusový signál vygenerovaný oscilátorem 11 frekvenčně rozdělený dvěma ve frekvenčním rozdělovači 14 a procházející programovatelným rozdělovačem 15, jehož funkcí je jednoduché umožnění výkonných cyklů příslušného signálu, který má být selektivně měněn, čímž je selektivně měněna opakovači rychlost stimulačního signálu, např.100 milisekund (doba trvání dostatečná pro charakterizaci ozvěny v pozemních telefonních spojích) nebo více (například je-li v propojení zahrnut satelitní spoj), a stejný signál vycházející z oscilátoru 10 a procházející spínacím obvodem 16.

Výstupní signály z bloků 13 a 16 jsou také přeneseny do bloku 26 (obr.4) v části zařízení určené k získání zpětného signálu, jak bude dále vysvětleno.

Před vlastním připojením k vedení L přes impedanční adaptér 17 prochází signál vygenerovaný v násobném uzlu 12 také zesilovačem 18 nebo odpovídajícím obvodem regulujícím zesílení tak, aby signál vyslaný do vedení byl zesílen na volitelně určenou úroveň (například -12.8 dBm).

Blokový diagram na obr.4 namísto toho ukazuje kaskádu obvodových prvků, kterými prochází zpětný signál přicházející z vedení L.

Jedna z posledních technik detekce okamžiku příchodu daného zpětného signálu (technika přizpůsobená také pro zcela jiné oblasti, než je zde uvedená, jako jsou např.

,:..-./9^./ radarové nebo sonární techniky) sestává z využití prahových detektorů aktivovaných signálem, jehož okamžik příchodu má být určen. Tento typ detekce může být při použití sinusových signálů ovlivněn nepřesnostmi pocházejícími z faktu, že rozdíl amplitud mezi sousedními vrcholy přijímaného signálu, ikdyž minimální, může způsobit časový posun určeného okamžiku příchodu. To je proto, že prahový komparátor může být spuštěn v nesprávné periodě. Nejistota zjevně koreluje s periodou stimulačního signálu, a proto je tím menší, čím blížeji jsou umístěny sousedící vrcholy. V každém případě šumové podmínky, zvláště je-li poměr signálu k šumu okolo nebo nižší než 10 dB, mohou udělat měření velice kritickým.

Řešením vhodným pro odstranění tohoto záporného jevu, patřícím rovněž do kontextu tohoto vynálezu, je podrobení zpětného signálu digitálním procesním technikám (známým také jako DSP), například auto-korelačním výpočtům mezi přijatými signály a různými vzorkovými signály. Tato řešení však mohou být obtížná jak z časového hlediska tak i z hlediska požadovaného počítačového vybavení,

Z tohoto důvodu si v tomto okamžiku upřednostňované provedení vynálezu přivlastňuje řešení schematicky zobrazené na obr.4, které představuje výhodu konstrukční jednoduchosti rovněž z hlediska obvodů.

V tomto řešení je zpětný signál získaný z vedení L (obvykle snímaný z obvodu sluchátka, které je vyloučeno z obvodu) normálně upraven (například pomocí cívky podobné cívce generátoru, která umožňuje rozvážení zesíleného vstupního signálu) v obvodu 20 a následně je filtrován v pásmovém filtru 21. Tím může být např. filtr 1. řádu naladěný na asi 2kHz(hodnota, která zhruba odpovídá střední frekvenci konvenčního telefonního kanálu), přičemž toto filtrováni, určené především k omezení šumového obsahu v signálu, může být zdokonaleno dalším filtrováním,

444

-IQ*-, • 4 4 «444 44 «·

4 4 ·

4 4 4 ·

4 4 4

44 přednostně převedení možností rozpůlení který umožňuje signálu s další uskutečněným v bloku 22 dalším laditelným filtrem, rovněž naladěným na přibližně střední frekvenci prvního filtru 21. Takto zpracovaný signál je přiveden k usměrňovači 23, k celovlnnému usměrňovači, většiny energie přijatého časové konstanty následného nízkofrekvenčního filtru 24 . Ten získává tvar zpětného signálu určený pro následné odesláni do spínacího obvodu 25.

Je upřednostňováno, aby celovlnný usměrňovač ve skutečnosti vykonával funkci duplikující frekvenci, s následným vytvořením prudší vzestupné hrany zpětného signálu, čímž umožňuje její ostřejší odlišení v čase jako výsledek spínací akce.

Řešení podle vynálezu představuje mimo jiné zajímavou vlastnost umožňující, aby měření zpětného času ozvěnového signálu bylo převedeno na měření časového umístění vzestupné hrany (a zvláště vzestupné hrany obalového tvaru) zpětného signálu s následujícím omezením časově prodlužujícího jevu, který může ovlivnit testovací signál během jeho šíření v kanálu.

Diagram na obr.5 ukazuje typickou možnou časovou polohu signálu Ξ odpovídající vyslání stimulačního signálu (v praxi signálem S může být výstupní signál flip-flop obvodu u obr.3) a dalšího signálu, označeného jako R, nezbytně odpovídajícího výstupnímu signálu spínacího obvodu 25, t.j. signálu získaného jako výsledek spínací funkce vykonané na obalovém tvaru přijatého zpětného signálu. Výše zmíněné dva signály jsou přivedeny na vstup počítacího a měřícího obvodu 26, jehož funkce je schematicky zobrazena na obr.5b.

Obvod 2 6 je obvykle vytvořen počitadlem, které je spuštěno vzestupnou hranou signálu S a zastaveno vzestupnou hranou signálu R.

Doba trvání počítání (v praxi počítaná hodnota schematicky reprezentovaná signálem C na obr.5b) odpovídá

-n t · * · · · »· · ·· ·· době návratu ozvěny, která má být určena. Měřená hodnota může být prezentována externě a nebo zanesena do přehledu zaznamenávaných dat použitím jednotek 2 a 3 popsaných na začátku představovaného popisu. Počitadlo 26 je poté vynulováno tak, aby mohlo začít další počítání, pomocí nulovacího signálu K získaného například programovatelným rozdělovačem 15, který řídí opakovači periodu stimulačních pulzů a tím i měřících cyklů.

Měření dalšího parametru ozvěnového signálu, t.j. úrovně ozvěnového signálu, je prováděno podle známých kritérií a známými obvodovými prvky, jejichž detailní popis je zde zbytečný.

Konstrukční detaily a provedení mohou být samozřejmě změněna bez změny principu vynálezu s ohledem na to, co zde bylo popsáno a zobrazeno, z rozsahu představovaného zařízení spojeno s řídící aniž by tím bylo vybočeno vynálezu. Je-li například procesní jednotkou schopnou přijímat informace o vlastnostech vedení, pak stimulační signál může být přizpůsoben podle zmíněných vlastností působením např. na různé prvky generačního řetězce (např.10 až 16) zobrazené na obr.3.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ

   OKY

   Způsob měření ozvěnových parametrů na telefonních linkách obsahující operaci připojení testovacího signálu do vedení /L/ a detekování odpovídajícího zpětného signálu vyprodukovaného samotným vedením /L/ jako ozvěnový jev, vyznačující se tím, že jako testovací signál je použit signál s čočkovitým obalovým tvarem.

   Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněný testovací signál je vygenerován počínaje první sinusovkou s danou první frekvencí (ω_Ρ) amplitudově modulovanou druhou sinusovkou s danou druhou frekvencí {(0_m), nižší než je zmíněná první frekvence (ω_Ρ) .

   Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněným testovacím signálem je pulzní signál s dobou trvání /a/ svázanou s periodou zmíněné druhé sinusovky.

   Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že zmíněná doba trvání /a/ je rovna polovině periody zmíněné druhé sinusovky.

   Způsob podle libovolného z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že zmíněný testovací signál (x(t)) může být vyjádřen ve tvaru:

   x(t)=sin (o_Pt). ( ťů_mt).u(t).u(t-a), kde ω_Ρ je zmíněná daná první frekvence, (0_m je zmíněná daná druhá frekvence a u(t) je jednotková kroková funkce.

   Způsob podle libovolného z předchozích nároků, vyznačující se tím, že obsahuje operaci zjištění okamžiku návratu zmíněného zpětného signálu detekováním nárůstové hrany obalového tvaru zmíněného signálu.

   -ΐ3.;

   • · · » ··

   9 · · • · »· ·· ·©· v * » · * ♦ * · » © « · © · · © ·· ··

   7. Způsob podle nároku 1 nebo podle nároku 6, vyznačující se tím, že obsahuje operací celovlnného usměrnění zmíněného zpětného signálu.

   8. Způsob podle libovolného z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že obsahuje operaci volitelné změny zmíněného testovacího signálu přizpůsobivým způsobem.

   9. Zařízení pro měření ozvěnových parametrů na telefonních linkách obsahující prostředky /17,18/ pro připojení testovacího signálu /L/ k vedení, stejně jako prostředky /20-26/ pro detekci odpovídájících zpětných signálů vyprodukovaných samotným vedením /L/ v důsledku ozvěnového jevu, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro vygenerování signálu /10 až 16/ uspořádané pro vygenerování testovacího signálu s čočkovitým obalovým průběhem.

   10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že zmíněné prostředky pro vygenerování testovacího signálu obsahují:

   první generátor /10/ pro vygenerování první sinusovky s danou první frekvencí (ω_Ρ), druhý generátor /11/ pro vygenerování druhé sinusovky s danou druhou frekvencí (rn_m) , a - modulační prostředky /10/ pro amplitudovou modulaci zmíněné první sinusovky zmíněnou druhou sinusovkou.

   11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že zmíněné prostředky pro vygenerování testovacího signálu obsahují prostředky /13 až 16/ pro vygenerování okénkového signálu, stejně jako prostředky /12/ pro aplikování zmíněného okénkového signálu na zmíněný testovací signál tak, aby udělil samotnému testovacímu signálu charakter pulzního signálu s dobou trvání /a/ svázanou s periodou zmíněné druhé sinusovky.

   * · · · ♦ ♦ · · • » · · • · ··

   12. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, Že zmíněné prostředky pro vygenerování okénkového signálu obsahují rozdělovači prvek /14/ udělující zmíněnému okénkovému signálu dobu trvání /a/ rovnou polovině periody zmíněné druhé sinusovky.

   13. Zařízení podle nároku 11 nebo nároku 12, vyznačující se tím, že zmíněné prostředky pro vygenerování okénkového signálu obsahují řídící obvod /15/ pro řízení opakovači rychlosti zmíněného testovacího signálu.

   14. Zařízení podle libovolného z nároků 9 až 13, vyznačující se tím, že obsahuje přijímací prostředky /20 až 26/ reagující na zmíněný zpětný signál a uspořádané pro detekci vzestupné hrany obalového tvaru samotného zpětného signálu.

   15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že zmíněné přijímací prostředky /20 až 26/ obsahují usměrňovači obvod /23/, přednostně celovlnný usměrňovač, působící na zmíněný zpětný signál.

   16. Zařízení podle nároku 14 nebo nároku 15, vyznačující se tím, že zmíněné přijímací prostředky /20 až 26/ obsahují filtrovací prostředky /21,22/ pro snížení obsahu šumu ve zmíněném zpětném signálu.

   17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že zmíněné filtrovací prostředky /21,22/ obsahují první filtr /21/ a druhý laditelný filtr /22/ v kaskádovém uspořádání.

   18. Zařízení podle nároku 15 a libovolného z nároků 16 a

   17, vyznačující se tím, že zmíněné filtrovací prostředky /21,22/ jsou umístěny za zmíněným usměrňovacím obvodem ve směru průchodu signálu.

   19. Zařízení podle libovolného z nároků 9 až 18, vyznačující se tím, že obsahuje spínací obvod /25/ pro převedení zmíněného zpětného signálu na obdélníkový signál.

   ·« • « v * • • · 9 · • · • 9 • · • · • 9 « 9 · ·· «»« ·· • ·

   20. Zařízení podle nároku 15 a nároku 19, vyznačující se tím, že obsahuje nízko-propustný filtr /24/ umístěný mezi zmíněným usměrňovacím obvodem /23/ a zmíněným spínacím obvodem til·,/.

   21. Zařízení podle libovolného z nároků 9 až 20, vyznačující se tím, že obsahuje počítací prvek /26/ spouštěný vysláním zmíněného testovacího signálu a zastavovaný při detekci zmíněného zpětného signálu /R/, hodnota počítacího prvku /26/ při zastavení indikuje dobu návratu ozvěny, která má být měřena.

   22. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že zmíněný počítací prvek /26/ je spouštěn v souladu se vzestupnou hranou obalového tvaru zmíněného testovacího signálu.

   23. Zařízení podle nároku 21 nebo podle nároku 22, vyznačující se tím, že počítací prvek /26/ je zastaven v souladu se vzestupnou hranou obalového tvaru zmíněného zpětného signálu.

   24. Zařízení podle libovolného z nároků 9 až 23, vyznačující se tím, že zmíněné prostředky /10 až 16/ pro vygenerování signálu jsou volitelně přizpůsobitelné pro volitelnou změnu zmíněného testovacího signálu.