CZ44599A3

CZ44599A3 - Zařízení na obohacování kapalin plyny

Info

Publication number: CZ44599A3
Application number: CZ99445A
Authority: CZ
Inventors: Michael Pusch
Original assignee: Kautz Peter
Priority date: 1998-02-10
Filing date: 1999-02-10
Publication date: 1999-11-17
Also published as: PL331368A1; IL128434A0; JPH11278595A; EP0935992A1; SK17099A3; CA2261328A1

Description

Vynález se týká zařízení na obohacování kapalin, zejména nápojů, které jsou naplněné v nádržích na kapalinu, zejména v láhvích, plyny, zejména C0₂, s prvními připojovacími prostředky pro zdroj plynu, zejména pro plynovou patronu obsahující plyn, s alespoň jedním plnícím elementem plynu připojitelným k prvním připojovacím prostředkům pro plnění plynu do kapaliny nacházející se v nádrži na kapalinu a s regulačním zařízením, které ohraničuje tlak v nádrži na kapalinu, který se při plnění plynu vytváří, na požadovanou hodnotu.

Dosavadní stav techniky

Zařízení tohoto typu jsou známá a jsou používána v mnohotvárných formách, a sice zejména jako takzvaná výčepní zařízení pitné vody.

V EP O 472 995 B1 je popsané výčepní zařízení pitné vody, u kterého se vnější tvar vložené láhve zjišťuje použitím základní plochy a při zjištění nepravidelností v tvaru láhve se tlak, který se vytváří vevnitř, automaticky reguluje a přitom se omezuje. Zakřivuje-li se plášť láhve ven, tlak se příslušně automaticky snižuje. Je-li láhev ještě navíc příliš tenká, tl^k se automaticky ještě dále zvyšuje, až je dosažena požadovaná hodnota. Při výskytu těchto nepravidelností zaujímá láhev vůči základní ploše polohy, které se odlišují od polohy normalizované. U plnící hlavy sedí ventil, jehož píst doléhá k řídící ploše stacionární vačky. Protože je plnící hlava s láhví spojená pevně, dělá ventil, který je k ní připevněnýma spolu s ním i jeho píst pohyb láhve vůči základní ploše, takže ventilový píst zaujímá podle vačky různé polohy, čímž je ventil příslušně řízen.

- 2 V praxi se však ukázalo, že použití takových láhví s poddajným pláštěm nevede k požadovanému úspěchu. Nehledě na to, že takové láhve musejí být vyrobené z obzvlášť hodnotného a tedy i drahého umělohmotného materiálu, jsou deformace v plášti, které se vytvářejí díky poddajnosti materiálu, poměrně malé a navíc také částečně nereprodukovatelné, což má u tohoto známého zařízení za následek poměrně nepřesnou regulační funkci. Dále se může toto známé zařízení používat jen pro láhve jedné určené charakteristické velikosti a se stanovenou poddajností plášťů, což činí toto známé zařízení velmi neefektivní.

Úkolem vynálezu tedy je zjednodušit provoz regulačního ventilového zařízení u zařízení typu popsaného v úvodu.

Podstata vynálezu

Tento úkol se u zařízení typu popsaného v úvodu řeší tím, že regulační zařízení vykazuje prostředek pro zjišťování tlaku plynu a seřizovači prostředek pro manuální nastavení požadované hodnoty.

U zařízení podle vynálezu se tlak plynu nezjišťuje jako u stavu techniky jen zprostředkovaně přetvořením láhve, nýbrž přímo (v nádrži na kapalinu nebo v odpovídajícím přívodu). U zařízení podle vynálezu se dále požadovaná hodnota neudává předem prostřednictvím normálního tvaru láhve v poměru k základní ploše, nýbrž manuálním nastavením. Obě opatření podle vynálezu zajišťují jednak vysokou přesnost regulace regulačního ventilového zařízení a jednak zjednodušení ovládání. Kromě toho se nechá u zařízení podle vynálezu požadovaná hodnota nastavit manuálně, což je právě výhodné pro nejrůznější použití. Konečně se u zařízení podle vynálezu mohou používat láhve různé velikosti a deformačního chování; zejména skleněné láhve.

různého jsou. použitelné i prosté • · • · • · · · • · · · • · · · · · ·

- 3 Regulační zařízení je s výhodou regulační ventilové zařízení a vykazuje vtok plynu a přetlakový výtok, který se otvírá a nechává plyn unikat tehdy, když tlak v nádrži na kapalinu dosáhne požadované hodnoty.

Jedno současné, obzvlášť výhodné další vytvoření tohoto provedení se vyznačuje tím, že regulační ventilové zařízení má první kanál vedoucí od vtoku k přetlakovému výtoku a uzavírací díl, který je pohyblivě uložený mezi zavírací polohou, ve které uzavírá první kanál, a otevřenou polohou, ve které první kanál otvírá, a je pružně podepřený do zavírací polohy, přičemž předepnutí odpovídá požadované hodnotě. Toto další vytvoření nabízí zvlášť jednoduše vytvořenou avšak nicméně spolehlivě pracující konstrukci regulačního ventilového zařízení. Jedno takové regulační ventilové zařízení by mělo s výhodou vykazovat pružinu, která se svým jedním koncem opírá o uzavírací díl a svým druhým koncem se nachází v mechanickém spojení se seřizovacími prostředky.

Seřizovači prostředky mohou s výhodou vykazovat stavěči element, jehož poloha je měnitelná, takže je nastavitelná účinná délka pružiny mezi jejími konci.

Stavěči element může být vytvořený jako pohyblivě uložené šoupátko nebo jako otočně uložené rotační těleso, jehož obvod se nachází v mechanickém spojení s dalším koncem pružiny, přičemž by se měl stavěči element nacházet svým obvodem v kluzném záběru s dalším koncem pružiny nebo se spojovacím kusem, který je uspořádaný mezi nimi.

Pro účinnou změnu délky pružiny by měl být stavěči element uložený excentricky a vytvořený ve formě kruhu.

Jedno nynější obzvlášť výhodné další vytvoření se vyznačuje tím, že regulační ventilové zařízení vykazuje první těleso, ve kterém je vytvořený první kanál a válcový dutý prostor, do něhož první kanál ústí, a druhé těleso, které vykazuje dutý válcový úsek, jímž je těsně pohyblivě

uložené ve válcovém dutém prostoru prvního tělesa, vrtání vytvořené v dutém válcovém úseku a zachycující uzavírací díl a druhý kanál, který vede k přetlakové výpusti, a nachází se v záběru se stavěcím elementem, přičemž účelně je ve vrtání dutého válcového úseku druhého tělesa vytvořené osazení, o které se svým druhým koncem opírá pružina. Když je stavěči element vytvořený jako otočně uložené rotační těleso, nachází se účelně druhé těleso v kluzném záběru s obvodem stavěcího elementu.

U jednoho dalšího, nyní obzvlášť výhodného provedení vynálezu jsou navržené druhé připojovací prostředky, které spojují vstup regulačního ventilového zařízení s kapalinovou nádrží. Totoprovedení má tu přednost, že regulační ventilové zařízení zjišťuje tlak plynu přímo v kapalinové nádrži a při překročení požadované hodnoty vypouští pro snížení tlaku plynu přebytečný plyn přímo z kapalinové nádrže.

Alternativně je však také možné provedení, u kterého regulační ventilové zařízení vykazuje navíc výpust a je svým vstupem vřazené do prvních připojovacích prostředků. U tohoto provedení působí regulační ventilové zařízení v přívodu plynu mezi zdrojem plynu a plnícím elementem plynu. U jednoho dalšího vytvoření tohoto provedení vykazuje regulační ventilové zařízení třetí kanál, jímž je plyn vedený ze zdroje plynu k plnícímu elementu plynu a z,něhož odbočuje první kanál, přičemž účelně je tento třetí kanál vytvořený rovněž v prvním tělese.

Dříve popsané regulační zařízení se může používat například tak, že ohraničuje tlak plynu v kapalinové nádrži vypouštěním přebytečného plynu na nastavenou hodnotu.

Výhodné je ale také jedno provedení, u kterého způsobuje regulační zařízení zavírání prvních připojovacích prostředků a tím bezprostředně znemožňuje další přívod plynu, když tlak v kapalinové nádrži dosáhne požadovanou hodnotu.

- 5 • · · · ř · · · » · · * • · · · · ·

Oba pracovní způsoby se však také mohou vzájemně kombinovat, čímž je navržené uzavírací zařízení, které je poháněné od výpusti přetlaku regulačního ventilového zařízení a uzavírá první připojovací prostředky. U tohoto nyní obzvláště výhodného provedení se obratně využívá přebytečný plyn jako hnací médium pro uzavírací zařízení, čímž se navíc zvyšuje komfort obsluhy zařízení. Obvykle je do prvních připojovacích prostředků vřezano připojovací ventilové zařízení, které vykazuje ovládací element, který je pohyblivý mezi uzavřenou polohou, ve které je připojovací ventilové zařízení zavřené, a otevřenou polohou, ve které je připojovací ventilové zařízení otevřené, přičemž tento ovládací element je spojitelný s uzavíracím zařízením. Ovládací element tohoto připojovacího ventilového zařízení by měl být s výhodou pružně předepnutý do své uzavřené polohy, takže musí být tento ovládací element příslušně stisknutý pouze pro otevření, zatímco pro uzavření se musí jednoduše jen uvolnit případně pustit.

Jedno současně obzvlášť výhodné další vytvoření tohoto provedení se vyznačuje tím, že uzavírací zařízení vykazuje uspořádání píst/válec, jehož válec je připojený k přetlakové výpusti a jehož píst pohyblivý mezi klidovou polohou a pracovní polohou je spojitelný s ovládacím elementem připojovacího ventilového zařízení tím způsobem, že při zatěžování pístu plynem z přetlakové výpusti se ovládací element pohybuje do své uzavřené polohy. Tím, že je u tohoto dqlšího vytvoření provedené uzavírací zařízení pneumatické, může se docílit zvláště jednoduché realizace tohoto uzavíracího zařízení. Píst by měl být s výhodou pružně předepnutý do své klidové polohy, ve které je účinný objem válce nejmenší, takže pohyb do klidové polohy nepotřebuje žádný přídavný pohon, nýbrž se při poklesu tlaku ve válci docílí na základě působení pružiny.

• · · · • · • · · · · · • · · · · · · ··· · · · ··· ··· ·· · ···<

• · · · · ··· ·· · · · 4

- 6 Účelně by se mělo navrhnout první spojovací zařízení, kterým by byl spojitelný píst uzavíracího zařízení s ovládacím elementem připojovacího ventilového zařízení. Toto první spojovací zařízení by mělo být opatřené ovládacím tlačítkem, které obsluhuje uživatel zařízení, aby vháněl plyn do plnící hlavy. K tomu může první spojovací zařízení vykazovat první otočnou páku, kterou lze uvést do dosednutí na ovládací element připojovacího ventilového zařízení.

První spojovací zařízení se může uvést do uvolnitelného záběru s pístem uzavíracího zařízení a tím se může pohnout ovládacím elementem připojovacího ventilového zařízení do jeho otevřené polohy, když se píst nachází ve své klidové poloze. Tím se vytvoří účinné mechanické spojení mezi pístem a prvním spojovacím zařízením. To má za následek, že první spojovací zařízení a zejména manuálně obsluhovatelné ovládací tlačítko, které je na něm s výhodou uspořádané, zůstává patrně v první poloze, pokud je plyn veden do plnícího elementu plynu a tím do kapalinové nádrže, která je k němu připojená. Otevře-li po dosažení předepsaného tlaku regulační ventilové zařízení svoji přetlakovou výpust, proudí plyn do válce uzavíracího zařízení, čímž se píst pohybuje ze své klidové polohy do své pracovní polohy a první spojovací zařízení bere s sebou případně příslušně ovládá. Toto má opět za následek, že se ovládací element připojovacího ventilového zařízení pohybuje zpět ze své otevřené polohy do své uzavřené polohy, čímž se připojovací ventilové zařízení a tím i první připojovací prostředky uzavírají a tak už do plnícího elementu plynu a kapalinové nádrže, která je k němu připojená, neproudí žádný plyn.

Alternativně může být navržený také aretační element, který způsobuje aretaci ovládacího elementu' připojovacího ventilového zařízení v jeho otevřené poloze a píst uzavíracího zařízení lze s aretačním elementem uvést do záběru tím způsobem, že se aretace ovládacího elementu • · · · • · • · pohybem pistu opět uvolni do své pracovní polohy. U tohoto dalšího provedení je podle toho ovládací element připojovacího ventilového zařízení držený ve své otevřené poloze nikoli mechanickým spojením s pístem, nýbrž záběrem vnějšího aretačního elementu, a píst ovládá na své cestě z klidové polohy do pracovní způsobem, že ten opět polohy aretační element tím uvolňuje ovládací element připojovacího ventilového zařízení a tím uvolňuje aretaci.

Aretační element by se měl uvést do uvolnitelného záběru s prvním spojovacím zařízením, když se první spojovací zařízení nachází v provozním stavu, ve kterém ovládací element připojovacího ventilového zařízení zaujímá svoji otevřenou polohu a píst uzavíracího zařízení by se měl uvést do záběru s aretačním elementem tím způsobem, že se při pohybu pístu do jeho pracovní polohy záběr aretačního elementu s prvním spojovacím zařízením uvolní. K tomu je aretační element s výhodou pohyblivý mezi nearetující klidovou polohou a aretační polohou a první spojovací zařízení je uveditelné do prvního provozního stavu, kdy uzavírá připojovací ventilové zařízení, a do druhého provozního stavu, kdy připojovací ventilové zařízení otevírá, přičemž první spojovací zařízení vykazuje zarážkový prostředek, s nímž se dostane aretační element ve své aretační poloze do záběru, když se první spojovací zařízení nachází ve svém druhém provozním stavu. Takto se aretování realizuje konstrukčně obzvlášť jednoduše, přičemž kromě toho může být aretační element pružně předepnutý do své aretační polohy.

Ovládání aretačního elementu pístem pohybujícím se do své pracovní polohy pro uvolnění aretace se dá provést například tak, že se na aretačním elementu vytvoří vačková plocha, která probíhá skloněná vůči směru jeho pohybu tak, že se píst při svém pohybu do pracovní polohy dostane jedním • · · ·· · ···· • · · · ·· · ···· • ··· ·· · ······

- 8 úsekem do dosednutí na vačkovou plochu a tak se aretační element pohybuje do své klidové polohy.

Z bezpečnostních důvodů je obvykle k plnícímu elementu plynu připojený odvzdušňovací ventil, který vykazuje ovládací element, který musí manuálně obsluhovat uživatel zařízení a který je pohyblivý mezi uzavřenou polohou, ve které je odvzdušňovací ventil uzavřený, a otevřenou polohou, ve které je odvzdušňovací ventil otevřený. Pro tento případ je navržené druhé spojovací zařízení, které je spojitelné s ovládacím elementem odvzdušňovacího ventilu na straně jedné a s uzavíracím zařízením na straně druhé tím způsobem, že při pohybu ovládacího elementu odvzdušňovacího ventilu do jeho otevřené polohy uzavírá uzavírací zařízení první připojovací prostředky. Tímto způsobem se účinně zajistí, že zdroj plynu už další plyn nedodává, když už je odvzdušňovací ventil otevřený, a tím se neztrácí žádný další plyn.

S výhodou by se mělo druhé spojovací zařízení uvést do prvního a druhého provozního stavu, zejména do první a druhé pracovní polohy, přičemž v prvním provozním stavu druhého spojovacího zařízení zůstává ovládací element odvzdušňovacího ventilu ve své uzavřené poloze a v druhém provozním stavu druhého spojovacího zařízení se ovládací element odvzdušňovacího ventilu uvede do své otevřené polohy. V tomto případě by mělo být druhé spojovací zařízení spojené s prvním spojovacím zařízením tím způsobem, že první spojovací zařízení je v prvním provozním stavu druhého spojovacího zařízení uveditelné do záběru s pístem uzavíracího zařízení a ve druhém provozním stavu druhého spojovacího zařízení se nachází mimo záběr s pístem. Tím je zajištěno, že se připojovací ventilové zařízení a tím i zdroj plynu zavírá, když se ovládací element ódvzdušňovacího ventilu uvede do své otevřené polohy a tím se odvzdušňovací ventil otevře.

- 9 Druhé spojovací zařízení je účelně vytvořené jako druhá kyvná páka.

Jedno další, současně zvlášť výhodné provedení se vyznačuje tím, že druhé spojovací zařízení lze uvést do prvního a druhého provozního stavu, s výhodou do první a druhé pracovní polohy, a je spojené s aretačním elementem tím způsobem, že v prvním provozním stavu druhého spojovacího zařízení zůstává ovládací element odvzdušňovacího ventilu ve své uzavřené poloze a při pohybu ovládacího elementu odvzdušňovacího ventilu do jeho otevřené polohy se druhé spojovací zařízení uvede do druhého provozního stavu a přitom se aretačním elementem zabrání aretaci ovládacího elementu připojovacího ventilového zařízení.

Účelně je aretační element část druhého spojovacího zařízení, k čemuž je aretační element vytvořený zejména v jednom kuse se druhým spojovacím zařízením, přičemž první pracovní poloha druhého spojovacího zařízení souhlasí případně se shoduje s aretační polohou aretačního elementu a druhá pracovní poloha druhého spojovacího zařízení s klidovou polohou aretačního elementu. Proto jsou u tohoto dalšího vytvoření průběhy pohybu a funkce aretačního elementu a druhého spojovacího zařízení vzájemně kombinované obratným způsobem, což vede nejen k jednoduché, nýbrž také prostorově úsporné konstrukci.

Z bezpečnostních důvodů obvykle sedí plnící element plynu a tím také kapalinová nádrž, která je k němu připojitelná, v domečku, který je uzavíratelný dvířky. K tomu je účelně ovládací element odvzdušňovacího ventilu spojený s dvířky a při ovládání je otvírá, takže je pro odvzdušnění a otevření potřebná jen jedna společná rukojeť a vzniká tak vysoký komfort při obsluze.

Aby se při odvzdušnění dosáhl beztlakový i válec uzavíracího zařízení a uvedl se do své klidové polohy pro

- 10 nový proces plnění plynu, měl by být válec připojitelný přes spojovací vedení ke vstupu odvzdušňovacího ventilu. Výhodné je trvalé spojení, které ovšem podmiňuje zpětný ventil, který zavírá při tlakovém spádu od spojovacího vedení do válce. Tak zůstává zajištěno, že se píst pohání jen plynem vystupujícím z přetlakové výpusti regulačního ventilového zařízení.

Přehled obrázků na výkresech

Následně budou blíže objasněny výhodné příklady provedení vynálezu za pomoci přiložených výkresů. Na těch představuje:

obrázek 1 - schematické znázornění prvního provedení zařízení k obohacování kapalin kyselinou uhličitou;

obrázek 2 - ve zvětšeném zobrazení a částečném řezu regulační ventil použitý u prvního provedení podle obrázku 1;

obrázek 3 - druhé provedení zařízení k obohacování kapalin kyselinou uhličitou v prvním schematickém znázornění;

obrázek 4 - ve zvětšeném zobrazení a částečném řezu regulační ventil použitý u druhého provedení podle obrázku 3;

obrázek 5 - další schematické znázornění druhého provedení v prvním provozním stavu;

obrázek 6 - stejný pohled jako obrázek 5, přičemž se znázorněné zařízení nachází ve druhém provozním stavu;

obrázek 7 - stejný pohled jako obrázek 5, přičemž se znázorněné zařízení nachází v třetím provozním stavu;

obrázek 8 - schematické znázornění provedení modifikovaného oproti druhému provedení

- 11 obrázek 9 obrázek 10 obrázek 11 obrázek 12 v prvním provozním stavu;

stejný pohled jako obrázek 8, přičemž se znázorněné zařízení nachází ve druhém provozním stavu;

stejný pohled jako obrázek 8, přičemž se znázorněné zařízení nachází ve třetím provozním stavu;

stejný pohled jako obrázek 8, přičemž se znázorněné zařízení nachází ve čtvrtém provozním stavu a stejný pohled jako obrázek 8, přičemž se znázorněné zařízení nachází v pátém provozním stavu.

Příklady provedení vynálezu

Na obrázcích 1 a 2 je schematicky znázorněno první výhodné provedení zařízení na obohacování kapalin plyny. Zpravidla se u těchto kapalin jedná o nápoje, které jsou naplněné v kapalinových nádržích, zejména v láhvích, přičemž jako plyn se obecně používá CO₂ popřípadě kyselina uhličitá. Proto je takové zařízení zpravidla částí perlícího zdroje pitné vody.

Na obrázku 1 je schematicky v pohledu shora znázorněná plnící hlava 2 jednoho takového perlícího zdroje pitné vody. Na spodní stranu plnící hlavy 2 je možné zavěsit za hlavu láhev. Na obrázku 1 je schematicky patrná láhev 4 připevněná k polnici hlavě 2. Z důvodu přehlednosti je skříň pro pojmutí láhve 4 vypuštěná.

Na obrázku 1 je rovněž schematickty znázorněná hlava plynové patrony 6, ze které se dává k dispozici kyselina uhličitá. Na hlavě plynové patrony 6 je navržený ruční ventil 8 s ovládacím knoflíkem 10. Když se ovládací knoflík 10 stlačí, uniká plyn z plynové patrony 6 do prvního plynového vedení 12, které je k ní připojené a které je

- 12 rozdělené na dvě dílčí plynová vedení 12a a 12b. První plynové vedení 12 se rozvidluje na druhé plynové vedení 14 a třetí plynové vedení 16. Druhé plynové vedení 14 vede k prvnímu připojení 18 v plnící hlavě 2. Toto první připojení 18 ústí do dutého prostoru vytvořeného v plnící hlavě 2, který není na těchto výkresech znázorněný a ve kterém je pohyblivě a těsně uložený uzavírací píst, jímž se během provozu uzavírá hlava láhve 4 oproti okolí. Aby se tento uzavírací píst přitlačil proti láhvi, vhání se druhým plynovým vedením 14 a prvním připojením 18 plyn pod tlakem do dutého prostoru. Třetí plynové vedení 16 vede ke druhému připojení 20 v plnící hlavě 2. Toto druhé připojení 20 je ve spojení se vstřikovací tryskou uspořádanou v plnící hlavě 2, která není na obrázcích vidět a je utěsněné vedená tlakovým pístem a je ponořená do kapaliny v láhvi 4 přimontované k plnící hlavě 2.

Jak lze dále zjistit z obrázku 1, je na plnící hlavě 2 navržený bezpečnostní ventil 22, jímž se v závislosti na nastavení na pracovní straně automaticky při přetlaku odpouští plyn z plnící hlavy 2.

Konečně je na plnící hlavě 2 navržené třetí připojení 24, ke kterému je připojené potrubí 26, které vede k odvzdušňovacímu ventilu 28, který se za pomoci ovládacího knoflíku 30 obsluhuje manuálně. Tento odvzdušňovací ventil 28 se ovládá po ukončení vhánění kyseliny uhličité do kapaliny v láhvi 4, aby se vytvořila tlaková rovnováha před tím, než se může láhev 4 z plnící hlavy 2 opět sejmout.

Z bezpečnostních důvodů vykazuje zařízení obvykle skříň, do které se dává plněná láhev a která je uzavřená dvířky. Na obrázcích není tato skříň znázorněná. Proto obsahuje skříň také alespoň vstřikovací trysku a tu část plnící hlavy 2, která obvykle tvoří horní část skříně. Aby se zvýšil komfort, může být ovládací knoflík 30 pro odvzdušňovací ventil 28 spojený s dvířky tak, že se dvířka při nebo po

- 13 «to · to · to

• · • · · • · · » · · · · stisknutí ovládacího knoflíku 30 a tedy během odvzdušňování automaticky otvírají.

Jak lze dále zjistit z obrázku 1, je v prvním plynovém vedení 12 uspořádaný regulační ventil £0, který první plynové vedení 12 rozděluje na první dílčí plynové vedení 12a a druhé dílčí plynové vedení 12b.

Na obrázku 2 je detailně znázorněná konstrukce tohoto regulačního ventilu 40

Regulační ventil 40 vykazuje stacionární první ventilové těleso 42, které je opatřené první přípojkou 44 pro první dílčí plynové vedení 12a, kterým proudí plyn z plynové patrony 6 do regulačního ventilu 40, a druhou přípojkou 46 pro druhé dílčí plynové vedení 12b, kterým se vede plyn od regulačního ventilu 40 k plnící hlavě 2. Ve vnitřku prvního ventilového tělesa 42 jsou vytvořená dvě vrtání 48a a 48b probíhající v pravém úhlu vůči sobě a vzájemně spojená, která společně vytvářejí první kanál. První vrtání 48a je spojené s první přípojkou 44 a druhé vrtání 48b s druhou přípojkou 46, takže se u kanálu vytvořeného společně oběma vrtáními 48a a 48b jedná o průchozí kanál, který vzájemně spojuje obě přípojky 44 a 46 a tím také obě dílčí plynová vedení 12a a 12b a jímž je veden plyn z prvního dílčího plynového vedení 12a k druhému dílčímu plynovému vedení 12b.

První ventilové těleso 42 má dutý válcový výstupek 42a, který je opatřený válcovým vybráním 50. Do tohoto válcového vybrání ústí druhý kanál 52, který odbočuje z prvního kanálu tvořeného oběma vrtáními 48a a 48b a je uspořádaný koaxiálně s válcovým vybráním 50.

Regulační ventil 40 vykazuje pohyblivé druhé ventilové těleso 54, které je opatřené dutým válcovým úsekem 54a, který je pohyblivě vedený ve válcovém vybťání 50 dutého výlcového výstupku 42a prvního ventilového tělesa 42. Podle toho odpovídá vnější průměr dutého válcového úseku 54a druhého ventilového tělesa 54 vnitřnímu průměru válcového • ·

- 14 vybrání 50 dutého válcového výstupku 42a prvního ventilového tělesa 42. Na obvodu dutého válcového úseku 54a druhého ventilového tělesa 54 je uspořádaný těsnící kroužek 56, který je v kluzném styku s válcovou vnitřní plochou dutého válcového výstupku 42a prvního ventilového tělesa 42, čímž je vytvořený těsnící uzávěr dutého prostoru vytvořeného mezi dutým válcovým úsekem 54a druhého ventilového tělesa 54 a dutým válcovým výstupkem 42a prvního ventilového tělesa 42.

Dutý válcový úsek 54a druhého ventilového tělesa 54 je rovněž opatřený válcovým vrtáním 58, které je uspořádané koaxiálně s válcovým vybráním 50, druhým kanálem 52 a dutým válcovým úsekem 54a a je otevřené k prvnímu ventilovému tělesu 42. V tomto vrtání 58 sedí válcový uzavírací díl 60, který na své straně odvrácené od prvního ventilového tělesa 42 vykazuje válcové a koaxiálně uspořádané zahloubení 62. Šroubová pružina 64 se jedním svým koncem opírá o uzavírací díl 60 v jeho zahloubení 62 a svým druhým koncem o druhé

ventilové těleso 54 v konci vrtání 58.	zapuštění 66 pokračujícím	na	druhém
Šroubová	pružina	64 je předepnutá tak,	že	tlačí
uzavírací díl	60 proti	prvnímu ventilovému tělesu	42.	Přitom
je uzavírací	díl 60	vytvořený tak, že na své	straně

orientované k prvnímu ventilovému tělesu 42 sestává u znázorněného provedení z plného materiálu, je tedy uzavřený, takže v ploze ukázané na obrázku 2 uzavírací díl 60 uzavírá druhý kanál 52.

Na opačném konci vrtání 58 se ve vnitřku druhého ventilového tělesa 54 připojuje k zapuštění 66 třetí kanál 68, který vede k výpusti 70, u které se jedná o přetlakovou výpust.

V poloze ukázané na obrázku 2 se pružina 64 nemůže dále rozpínat ve směru ke stacionárnímu prvnímu ventilovému tělesu 42, protože na něj doléhá uzavírací díl 60 a další pohyb už není možný. Protože je šroubová pružina 64, jak

bylo shora zmíněno, předepnutá, snažila by se tedy svým druhým koncem uvolnit, což by vedlo k pohybu druhého ventilového tělesa 54 pryč od prvního ventilového tělesa 42. Tento pohyb je však omezený kotoučovým excentrem 72, který je excentricky otočně uložený na pevné ose 74 a k jehož obvodu 73 přiléhá svým volným koncem 54b druhé ventilové těleso 54, jak lze zjistit z obrázku 2. Natočením excentrického kotouče 72 se mění poloha pohyblivého druhého ventilového tělesa 54 oproti stacionárnímu prvnímu ventilovému tělesu 42 a tím také účinná délka šroubové pružiny 64, takže se tímto způsobem dá nastavit předepnutí šroubové pružiny 64.

Následně bude popsán provoz shora objasněného prvního provedení.

Po upevnění naplněné láhve 4 k plnící hlavě 2 se stlačením ovládacího knoflíku 10 otevře ruční ventil 8, takže CO₂ proudí z plynové patrony 6 ručním ventilem 8 do prvního plynového vedení 12 a regulačním ventilem 40, který je v něm uspořádaný, a také druhým a třetím plynovým vedením 14, 16, takže CO₂ z plynové patrony 6 vstupuje do plnící hlavy 2 oběma připojeními 18 a 20. Přitom plyn vstupuje z prvního dílčího plynového vedení 12a přes první přípojku 44 do regulačního ventilu 40, tam proudí z prvního vrtání 48a do druhého vrtání 48b a opouští regulační ventil 40 přes druhou přípojku 46 do druhéhodílčího plynového vedení 12b, přičemž se plynem plní i druhý kanál 52 v regulačním ventilu

40. Během toho se v celém systému pomalu vytváří tlak, až se překoná předepnutí vytvořené šroubovou pružinou 64 a uzavírací díl 60, který je přece zatěžovaný tlakem plynu přes druhý kanál 52, je tlačený pryč od prvního ventilového tělesa 42. Tím se otvírá uzavírací ventil 60, takže plyn umiká z druhého kanálu 52 do dutého válcového vybrání 50 dutého válcového výstupku 42a prvního ventilového tělesa 42, aby proudil kolem uzavíracího dílu 60 a přes třetí kanál 68 • · · » • · ···· «· · > ♦ » · · · · · ··«··· • · · · · · * ····«· · · · »· · ·

- 16 mohl opět vystupovat z výpusti 70. Aby mohl plyn proudit kolem uzavíracího dílu 60, je tento díl na svém povrchu opatřený odpovídajícími podélnými drážkami, které nejsou na obrázku 2 jednotlivě zjistitelné.

Když z plynové patrony 6 neproudí žádný CO2, tak se zatím ruční ventil 8 zavřel, klesá také tlak v celém systému, až se překoná předepnutí vytvořené šroubovou pružinou 64 a tím se uzavírací díl opět uzavře.

Změnou účinné délky šroubové pružiny 64 a tím jejího předpětí za pomoci excentrického kotouče 72 se nechá nastavit požadovaná hodnota tlaku plynu , při kterém má otvírat uzavírací díl 60 a tím i regulační ventil 40.

Na obrázcích 3 až 7 je schematicky znázorněné druhé výhodné provedení zařízení na obohacování kapalin plyny, přičemž obrázky 3 a 4 ukazují pohledy srovnatelné s obrázky a 2, zatímco na obrázcích 5 až 7 jsou kromě toho znázorněné ještě jednotlivosti uzavírací automatiky, která je zde navržená navíc.

Jak se dá zjistit z porovnání obrázků 3 a 4 s obrázky 1 a 2, odlišuje se druhé provedení od prvního provedení v pozměněném připojení regulačního ventilu 40' k plnící hlavě a v pozměněné konstrukci regulačního ventilu 40' . Následně budou tyto rozdílu objasněny v podrobnostech, zatímco o shodných znacích se nemá blíže zmiňovat, přičemž pro stejné části se používají stejné vztahové značky.

Jak lze seznat z obrázku 3, je u tohoto druhého provedení plynová patrona 6 připojená k plnící hlavě 2 jen jedním jediným plynovým vedením, totiž přes první plynové vedení 12, které vede k druhému připojení 20 v plnící hlavě

2. Regulační ventil 40' tohoto provedení už nesedí v plynovém vedení 12, nýbrž je přes druhé plynové vedení 14' připojený k prvnímu připojení v plnící hlavě 2 zcela odděleně od prvního plynového vedení 12. Podle toho zde • · · · ·· * »··· • ♦ · t · · · »··«·· • * · · · · · ······ «· « «· · ·

- η neexistuje také žádné spojení mezi druhým plynovým vedením 14' a prvním plynovým vedením 12.

Jako u prvního provedení komunikuje první připojení 18 s dutým prostorem, který je k dispozici v plníví hlavě 2 a není na obrázcích vidět, ve kterém je pohyblivě a utěsněné uložený uzavírací píst, neznázorněný na obrázcích, jímž se během provozu uzavírá hlava láhve 4 oproti okolí. Dále je i u tohoto provedení druhé připojení 20 ve spojení se vstřikovací tryskou uspořádanou v plnící hlavě 2, která není na výkresech znázorněná a která je utěsněné vedená tlakovým pístem a je ponořená do kapaliny v láhvi 4 přimontované k plnící hlavě 2. Na rozdíl od prvního provedení však u toho provedení komunikuje dutý prostor, který pojímá uzavírací píst, s láhví 4, a sice přes spojovací kanály, které nejsou na obrázcích znázorněné.

Jak se dá zjistit z porovnání obrázku 4 s obrázkem 2, chybí u regulačního ventilu 40 druhé vrtání 48b a druhá přípojka 46. Podle toho je tento regulační ventil 40' připojený první přípojkou 44 jen k dtuhému plynovému vedení 14' , viz také obrázek 3. Tak vytváří zbývající první vrtání 48a, druhý kanál 52, válcové vrtání 58 a třetí kanál 68 spojení mezi zbylou první přípojkou 44 a přetlakovou výpustí 70, přičemž toto spojení je způsobem popsaným ve spojení s prvním provedením uzaviratelné uzavíracím dílem 60 a předepnutí šroubové pružiny . 64, která jej zatěžuje, je příslušně nastavitelné natáčením excentrického kotouče 72.

Na obrázcích 5 až 7 je znázorněné rovněž uspořádání popsané dříve za pomoci obrázků 3 a 4 s plnící hlavou 2, plynovou patronou 6, s ručním ventilem 8, prvním a druhým plynovým vedením 12 a 14' , druhým a třetím připojením 20 a 24, odvzdušňovacím potrubím 26, odvzdušňovacím ventilem 28 a regulačním ventilem 40' . Na obrázcích 5 až 7 se opět nacházejí ovládací knoflíky 10 a 30 ukázané také na obrázku • •fc» >· · ·« t fc** fcfc fc · · fc fc • » fc · fcfc fc · e * · • fcfc» » · · «·*«*« • fcfc·· 4 · • fc···· fcfc · fcfc · 4

- 18 3, přičemž ovládací knoflík 10 je přiřazený ručnímu ventilu 8 a ovládací knoflík 30 odvzdušňovacímu ventilu 28.

Dále lze z obrázků 5 až 7 seznat uspořádání 80 píst/válec, jehož válec 82 komunikuje přes potrubí 72 s přetlakovou výpustí 70 regulačního ventilu 40. Uvnitř válce 82 je pohyblivě uložený píst 84, který je pružinou 86 předepnutý do klidové polohy ukázané na obrázku 5. V této klidové poloze doléhá píst 84 na výstupek 85 vytvořený podle obrázku 5 ve středu na spodním konci dutého prostoru 83 válce 82, takže účinný objem dutého prostoru £3, kde je připojené potrubí 72 přicházející od přetlakové výpusti 70 regulačního ventilu 40', má jen přibližně tvar prstence. Na straně pístu 84 přivrácené pružině 86, která je podle obrázku 5 horní, je upevněná pístní tyč 87, která je vedená utěsněné, podle obrázku 5 horním koncem válce 82 ven a na svém volném konci 87a vykazuje zarážkovou drážku 88 probíhající napříč k jejímu podélnému protažení a tím také ke směru pohybu, která má v příčném řezu tvar části kruhu.

Na spodní straně ovládacího knoflíku 10 ručního ventilu 8 je uspořádaná stojina 90 vyčnívající podle obrázku 5 dolů, jejíž volný konec vykazuje zarážkový prostředek 92. Tento zarážkový prostředek 92 má větší tloušťku než zbývající část stojiny 90 a vykazuje průřez ve tvaru části kruhu, který odpovídá asi průřezu zarážkové drážky 88. Ovládací knoflík 10 je uspořádaný tak, že stojina 90 je svým zarážkovým prostředkem 92 nasměrovaná k volnému konci pístní tyče 87 tak, že lze zarážkový prostředek 92 uvést do záběru se zarážkovou drážkou 88.

Jak lze z- obrázku 5 dále zjistit, je ovládací knoflík 10 upevněný na první výkyvné páce 94, která sahá přes ovládací element 8a ručního ventilu 8. Přitom je výkyvná páka 94 uložená na kloubu 92 a uspořádaná tak, že ovládací element 8a ručního ventilu 8 leží mezi ovládacím knoflíkem 10 a kloubem 95.

···· ·· ··*· « · · · * · · • · · · · · · · · • ··· · · 9 »»*··· • · · · · · · >·· ··· ·· · ·· · ·

- 19 Za pomoci ovládacího elementu 8a se dá ruční ventil 8 otevírat a zavírat. Ovládací element 8a je pružně předepnutý do polohy, ve které je ruční ventil 8 uzavřený. Zde se jedná o uzavřenou polohu ovládacího elementu 8a, ve které je ukázaný na obrázku 5, přičemž další podrobnosti ručního ventilu 8 nejsou na obrázcích 5 až 7 znázorněné. V této uzavřené poloze vyčnívá ovládací element 8a z ručního ventilu 8 nejvíce. Tlačením proti pružícímu předepnutí se ovládací element 8a pohybuje do své otevřené polohy, čímž se otvírá ruční ventil 8, a vyčnívá ven z ručního ventilu 8 již jen trochu. Ovládací element 8a ručního ventilu 8 se ovládá první výkyvnou pákou 94 tím, že ta se vykývnutím dostane do přilehnutí na ovládací element 8a.

Jak lze z obrázku 5 dále zjistit, je navržená druhá výkyvná páka 96, která je výkyvné uložená na kloubu 97 v oblasti svého středního úseku a tak je vytvořená jako dvouramenná páka. Podle toho vykazuje druhá výkyvná páka 96 první pákové rameno 96a a protilehlé zduhé pákové rameno 96b. První pákové rameno 96a sahá přes ovládací element 28a odvzdušňovacího ventilu 28 a je opatřené ovládacím knoflíkem 30 odvzdušňovacího ventilu 28. U znázorněného příkladu provedení sedí ovládací knoflík 30 na volném konci prvního pákového ramena 96a.

Ovládací element 28a působí stejným způsobem jako ovládací element 8a, je tedy pružně předepnutý do uzavřené polohy, ve které je odvzdušňovací ventil 28a uzavřený a proti pružícímu předepnutí se pohybuje při zatížení tlakem do otevřené polohy, ve které je odvzdušňovací ventil 28 otevřený. Ovládací element 28a je na obrázku 5 ukázaný ve své uzavřené poloze, přičemž další podrovnosti odvzdušňovacího ventilu 28 nejsou na obrázcích 5 až 7 znázorněné. Pohyb ovládacího elementu 28a z uzavřené polohy do otevřené polohy se provádí odpovídajícím vykývnutím druhé • · · · • · • · · · ·· · ······ • · · · · · · ······ ·· · ·· · o

- 20 výkyvné páky 96 tím, že se její první pákové rameno 96a uvede do dosednutí na ovládací element 28a.

Opačné druhé pákové rameno 96b druhé výkyvné páky 96 odklání svým koncem zarážkový prostředek 92 tvořený volným koncem stojiny 90 umístěné na spodní straně ovládacího knoflíku 10 . Přitom je konec druhého pákového ramena 96b vytvořený tak, že je druhá výkyvná páka 96 volně pohyblivá jak oproti pístní tyči 87, tak i oproti stojině 90, avšak do dosednutí na volný konec případně zarážkový prostředek 92 stojiny 90 ji lze uvést tehdy, když se druhá výkyvná páka 96 svým prvním pákovým ramenem 96a vykývne ve směru k ovládacímu elementu 28a odvzdušňovacího ventilu 28. Alternativně je samozřejmě například také myslitelné to, že druhé pákové rameno 96b v podobném uspořádání odkloní ovládací knoflík 10 nebo první výkyvnou páku 94 a lze jej uvést do dosednutí k nim.

S druhou výkyvnou pákou 96 mohou být příslušně spojená dvířka skříně, aby se současně automaticky otvírala při ovládání ovládacího elementu 28a prvním pákovým ramenem 96a a tedy při otvírání odvzdušňovacího vnetilu 28.

Jak je konečně ukázáno na obrázku 5, komunikuje dutý prostor 83 válce 82 uspořádání 80 píst/válec se zpětným ventilem 98, který opět komunikuje přes spojovací potrubí 100 s potrubím 26 vedoucím od plnící hlavy 2 k odvzdušňovacímu ventilu 28. Jak lze schematicky zjistit z obrázku 5, je zpětný ventil 98 uspořádaný tak, že zavírá při tlakovém spádu od spojovacího potrubí 100 k dutému prostoru 83 válce 82 a otevírá při tlakovém spádu od dutého prostoru válce 82 ke spojovacímu potrubí 100.

Následně bude popsán provoz druhého provedení.

Obrázek 5 ukazuje klidový stav zařízení před tím, než

CO₂ proudí plynové patrony 6 do plnící hlavy 2. Přitom se obládací elementy 8a a 28a ručního ventilu 8 a odvzdušňovacího ventilu 28 nacházejí vždy ve své pružně • · · · • · · ·

- 21 předepnuté uzavřené poloze. Ruční ventil 8 i odvzdušňovací ventil 28 jsou tedy vždy uzavřené. První výkyvná páka 94 nesoucí ovládací knoflík 10 se nachází ve své klidové poloze a přiléhá, i když převážně volně, k ovládacímu elementu 8a ručního ventilu 8. Také druhá výkyvná páka 96 se nachází ve své klidové poloze a leží svým prvním pákovým ramenem 96a na ovládacím elementu 28a, i když převážně volně. Celý systém je v podstatě bez tlaku a tak je zpětný ventil 98 více nebo méně otevřený. Svým druhým pákovým ramenm 96b leží druhá výkyvná páka 96 volně na stojině 90, jejíž zarážkový prostředek 92 je pístní tyčí 87 uvolněný. Píst 84 uspořádání 80 píst/válec se nachází ve své pružně předepnuté klidové poloze, takže je účinný objem vnitřního prostoru 83 válce 82 nejmenší.

Po připevnění již naplněné láhve k plnící hlavě 2 se stlačením ovládacího knoflíku 10 první výkyvná páka 94 příslušně naklopí, čímž se dostane do dosednutí na ovládací element 8a ručního ventilu 8 a ten uvede do otevřené polohy, ruční ventil 8 se otevře a CO2 proudí z plynové patrony 6 ručním ventilem 8 do prvního plynového vedení 12:. Stlačením ovládacího knoflíku 10 se kromě toho dostává stojina 90, která sedí na spodní straně ovládacího knoflíku 10, díky vstupu svého zarážkového prostředku 92 do zarážkové drážky 88 do klidového záběru s pístní tyčí 87. Běhemm tohoto pohybu unáší kromě toho zarážkový prostředek 92 s sebou druhé pákové rameno 96b druhé výkyvné páky 96, které k němu doléhá, takže se druhá výkyvná páka 96 příslušně naklopí a její první pákové rameno 96a se pohybuje pryč od ovládacího elementu 28a odvzdušňovacího ventilu 28. Tento provozní stav je ukázaný na obrázku 6.

Otevřeným ručním ventilem 8 proudí nyní CO₂ z plynové patrony 6 přes první plynové vedení 12 k druhému připojení na plnící hlavě 2, vstupuje do plnící hlavy 2, proudí vstřikovací tryskou a konečně z ní vystupuje do kapaliny v • * • · · · • · • · · · · · · ···· • ··· ·· · ······ • · · · · · · ······ · · · ·· ··

- 22 láhvi. Tak se vytváří pomalu tlak nejenv láhvi, nýbrž také v plnící hlavě 2 a ve zbývajícím systému. Jelikož dutý prostor, který není na obrázcích znázorněný a ve kterém je uzavírací píst, je přes spojovací kanály spojený s láhví, vytváří se tlak i v tomto dutém prostoru, čímž je uzavírací píst tlačený do těsnícího přisednutí k hlavě láhve, což je rovněž seznatelné z výkresů. Protože je regulační ventil 40' přes druhé plynové vedení 14 a první připojení 18 připojený k tomuto dutému prostoru, vytváří se tlak rovněž v tomto druhém plynovém vedení 14 až k regulačnímu ventilu 40' a tím také ve druhém kanálu 52 regulačního ventilu 40' (obrázek 4), až se překoná předepnutí vytvořené v regulačním ventilu 40^z šroubovou pružinou 64 a tím se otevře uzavírací díl 60. Dále pracuje regulační ventil 40' tohoto druhého provedení stejným způsobem jako regulační ventil 40 prvního provedení.

Poté co se v regulačním ventilu 40' otevřel uzavírací díl 60, vystupuje přebytečný CO2 z přetlakové výpusti 70 regulačního ventilu 40' a proudí do válce 82 uspořádání 80 píst/válec. Tam se ve vnitřním prostoru 83 vytváří odpovídající tlak, který se stará o to, aby se píst 84 zatěžovaný příslušně CO₂ pohyboval ze své klidové polohy znázorněné na obrázcích 5 a 5 do své polohy pracovní. Tak se pístní tyč 87 vysune a na základě zapadajícího záběru s ní se příslušně unáší stojina 90 a tedy také ovládací knoflík 10 a první výkyvná páka 94. Toto vede ke kyvnému pohybu první výkyvné páky 94 pryč od ručního ventilu 8, takže se uvolní jeho ovládací element 8a od první výkyvné páky 94 a na základě pružného předepnutí se vrací do své uzavřené polohy. Protože je tlak ve válci 82 nižší než v plnící hlavě 2 a tím také v potrubí 26, které je k němu připojené a vede k odvzdušňovacímu ventilu 28, a v potrubí 100, které z něho odbočuje, dokud se může C0₂ ve válci 82 během' pohybu pístu 84 uvolňovat, je nyní zpětný ventil 98 zavřený. Tento • · • · • · > · · provozní stav je ukázaný na obrázku 7. Tímto způsobem se ruční ventil 8 automaticky uzavírá.

Před tím, než se může láhev z plnící hlavy 2 opět sejmout, musí se celý systém odvzdušnit. K tomu se musí odvzdušňovací ventil 28 příslušně ovládat. To se provede stlačením ovládacího knoflíku 30 . Tím se druhá výkyvná páka 96 naklopí tak , že se její první pákové rameno 96a dostane do dosednutí na ovládací element 28a odvzdušňovacího ventilu 28 a unáší jej s sebou do jeho otevřené polohy pro otevření odvzdušňovacího ventilu 28. Tento výkyvný pohyb má dále za následek to, že se protilehlé druhé pákové rameno 96b druhé výkyvné páky 96 dostane do dosednutí na stojinu 90 a s tou pohybuje od pístní tyče 87., čímž se uvolní zarážkový prostředek 92 stojiny 90 ze zarážkové drážky 88 pístní tyče 87. Tak se současně dostane první výkyvná páka 94 do své klidové polohy uvolněné od pístu 84, jak je ukázáno na obrázku 5.

Na tomto místě budiž poznamenáno, že se odvzdušňovací ventil 28 může přes ovládací knoflík 30 a druhou výkyvnou páku 96 otevřít v každém čase, tedy v každém provozním stavu, což je důležité z bezpečnostních důvodů. Jak lze zjistit z obrázků 5 až 7, je zařízení k tomu navržené tak, že odpovídající naklopení druhé výkyvné páky 96 stlačením ovládacího knoflíku 30 pro otevření odvzdušňovacího ventilu 28 má na základě vpředu popsaného působení druhého pákového ramena 96b stále za následek výkyvný pohyb první výkyvné páky 94 do její klidové polohy a tím zavření ručního ventilu

8. Tímto způsobem je zajištěno, že se při otevření odvzdušňovacího ventilu 28 automaticky zavírá ruční ventil 8, aby se přerušil další přívod plynu z plynové patrony 8.

Na obrázcích 8 až 12 je znázorněná uzavírací automatika modifikovaná oproti uspořádání, které je ukázané na obrázcích 5 až 7. Následně budou podrobně objasněny rozdíly tohoto modifikovaného provedení, přičemž o shodných znacích • · • · • ·· ·····

Λ · · · « · ···» ·«· · · » ··· ··· • · · · « ·

- 24 není třeba se blíže zmiňovat a pro stejné části budou používány stejné vztahové značky.

Jak lze zjistit z obrázku 8, vykazuje pístní tyč 87' u tohoto modifikovaného provedení kuželově vytvořený volný konec 87a' . Také stojina 90' uspořádaná na spodní straně spojovacího knoflíku 10 a vyčnívající dolů vykazuje kuželově vytvořený konec 90a'. Stojina 90' je dále krátce nad svým kuželovým koncem 90a' opatřená zarážkovým otvorem 102, který je uspořádaný napříč k její podélné ose. Jak je kromě toho z obrázku 8 vidět, je stojina 90' uložená pohyblivě ve směru své podélné osy, zatímco první výkyvná páka 94 přiléhá jen volně ke spodní straně ovládacího knoflíku 10. Alternativně je však také myslitelné připevnit ovládací knoflík 10 se stojinou 90' k první výkyvné páce 94 podobným způsobem, jako u uspořádání ukázaného na obrázcích 5 až 7, přičemž obecně pak musí být uložení stojiny 90' vytvořené tak, aby stojina 90' mohla provádět lehce zakřivený pohyb vyvolaný sklopným pohybem prvnívýkyvné páky 96.

Dále je navržené šoupátko 104, které je v podstatě uložené napříč ke směru pohybu pístu 84 a stojiny 90' , a sice v obou směrech. Na spodní straně podle obrázku 8 pravého úseku vykazuje šoupátko 104 první řídící plochu 104a skloněnou jak vůči směru pohybu šoupátka 104, tak i vůči směru pohybu 84 a tím i pístní tyče 87' , která vytváří odsazení a leží v sousedství .volného konce 87a' pístní tyče 87', takže konec 87a' pístní tyče 87' lze uvést do dosednutí na první řídící plochu 104a K tomu je první řídící plocha 104 skloněná tak, že leží asi paralelně s obrysem kuželového volného konce 87a' pístní tyče 87', který probíhá v podélném směru.

Na první řídící plochu 104a, která tvoří odsazení, navazuje první volný konec 104b, podle obrázku 8 pravý, který je uzavřený druhou řídící plochou 104c, která je skloněná jak vůči směru pohybu šoupátka 104, tak i vůči

- 25 • · ···· ·· ···· ··

směru pohybu stojiny 90' . První volný konec 104b šoupátka 104 je uspořádaný jako sousedící se stojinou 90' tím způsobem, že jej lze uvést do dosednutí na stojinu 90' , a sice jak s jejím kuželovým volným koncem 90a' . tak i se zbývajícím úsekem. Ktomu je druhá řídící plocha 104c skloněná tak, že je uspořádaná asi rovnoběžně s obrysem kuželového volného konce 90a' stojiny 90, který probíhá v podélném směru. Kromě toho může volný konec 104b šoupátka 104 zapadnout do zarážkového otvoru 102, který je dimenzovaný tak, že může pojmout volný konec 104b šoupátka 104. První volný konec 104b šoupátka 104 tak slouží jako zarážkový element pro zasunutí do zarážkového otvoru 102 stojiny 90' .

Jak již bylo zmíněno, je šoupátko 104 uložené pohyblivě v podstatě napříč ke směrům pohybu pístní tyče 87' i stojiny 90' . Přitom je šoupátko 104 pohublivé mezi první pracovní polohou orientovanou podle obrázků 8 až 12 vpravo a druhou pracovní polohou orientovanou podle obrázků 8 až 12 vlevo. S pomocí pružiny 106 je šoupátko 104 pružně předepnuté do své první pracovní polohy, ve které je ukázané na obrázcích 8 a

9.

Přitom je uspořádání šoupátka 104 s jeho první a druhou řídící plochou 104a a 104c a také pístní tyče 87' a stojiny 90' s jejich kuželovité vytvořenými volnými konci 87a^z a 90a' sbíhajícími se do špičky vytvořené tím způsobem, že volný konec 87a pístní tyče 87 doléhá k první řídící ploše 104 a volný konec 90a' stojiny 90' doléhá k druhé řídící ploše 104c, když se píst 84 nachází ve své klidové poloze, ovládací knoflík 10 se stojinou 90' a s první výkyvnou pákou 94 v uzavřené poloze a šoupátko 104 díky předpětí vytvářenému pružinou 106 ve své první pracovní poloze. Tento stav je znázorněný na obrázku 8.

Kromě toho jsou první a druhá řídící plocha 104a a 104c, pokud jde o jejich sklon k šoupátku 104, uspořádané tak, že • · · · ·· * » * a · • · · · ·· · ······ • a · · a · · a a · a a a a · a · · ··

- 26 při pohybu pístu 84 z jeho klidové polohy do jeho pracovní polohy a/nebo při pohybu ovládacího knoflíku 10 a tím také stojiny 90' , která je k němu připevněná, z uzavřené polohy do otevřené polohy se šoupátko 104 posouvá ze své první pracovní polohy proti předepnutí pružiny 104, podle obrázku 8 vlevo, do své druhé pracovní polohy. Tak mají volné konce 87a' a 90a' pístní tyče 87^z a stojiny 90 funkci vaček a první a druhá řídící plocha 104a a 104c šoupátka 104 funkci vačkových ploch pro řízení pohybu šoupátka 104.

Ovládací knoflík 30 pro odvzdušňovací ventil 28 sedí u tohoto modifikovaného provedení na kolíku 108, jak lze zjistit z obrázku 8. Kolík 108 je pohyblivě uložený v osovém směru, přičemž směr jeho pohybu je u znázorněného provedení v podstatě rovnoběžný se směrem pohybu pístu 84 a pístní tyče 87^z a také se směrem pohybu ovládacího knoflíku 10 a stojiny 90' . Jak lze z obrázku 8 dále zjistit, vykazuje kolík 108 první úsek 108a o větším průměru, který je podle obrázku 8 horní a na kterém sedí ovládací knoflík 30, a druhý úsek 108b o menším průměru, který je podle obrázku 8 spodní a končí v sousedství ovládacího elementu 28a odvzdušňovacího ventilu 28 a lze jej uvést do dosednutí na něj. Mezi oběma úseky 108a a 108b je vytvořený kuželovité se zužující spojovací úsek 108c. Tento spojovací úsek 108c je uspořádaný v oblasti druhého volného konce 104d šoupátka 104, který leží naproti prvnímu volnému konci 104b. Tento druhý volný konec 104d šoupátka 104 je dutý nebo otevřený a u znázorněného příkladu provedení vykazuje na své vnitřní straně třetí řídící plochu 104e, která probíhá skloněná vůči směru pohybu šoupátka 104 a směru pohybu kolíku 108.

Kolík 108 prochází bezdotykově druhým volným koncem 104d šoupátka 104 a je pohyblivý mezi uzavřenou polohou, ve které se jeho druhý úsek 108b nenachází ve styku s ovládacím elementem 28a odvzdušňovacího ventilu 28 nebo ná něj dosedá jen volně a tak je odvzdušňovací ventil 28 uzavřený, a • ·

- 27 otevřenou polohou, ve které se druhý úsek 108b koliku 108nachází v dosednutí na ovládací element 28a a přitom jej tlačí do jeho otevřené polohy, takže je odvzdušňovací ventil 28 otevřený. Přitom je uspořádání kolíku 108 a šoupátka 104 provedené tak, aby kuželový spojovací úsek 108c kolíku 108 přiléhal šikmou případně boční plochou 108d ke třetí řídící ploše 104e šoupátka 104, když se kolík 108 nachází s ovládacím knoflíkem 30 ve své uzavřené poloze a šoupátko 104 ve své první pracovní poloze. Tento stav je rovněž ukázaný na obrázku 8. Aby se docílilo co možná plošného přisednutí, probíhá boční plocha 108d kuželového spojovacího úseku 108c kolíku 108 asi rovnoběžně se třetí řídící plochou 104e šoupátka 104. Dále jsou třetí řídící plocha 104e šoupátka 104 a boční plocha 108d spojovacího úseku 108c kolíku 108 tak vyrovnané a tak spolu působí, že pohyb kolíku 108 z jeho uzavřené polohy do jeho otevřené polohy, to jest podle obrázku 8 dolů, má za následek pohyb šoupátka 104 z jeho první pracovní polohy proti předepnutí pružiny 106 do jeho druhé pracovní polohy a obráceně, při pohybu šoupátka 104 z jeho druhé pracovní polohy do jeho první pracovní polohy se kolík 108 uvádí ze své otevřené polohy do své uzavřené polohy. Podle toho působí kuželový spojovací úsek 108c kolíku 108 jako vačky a třetí řídící plocha 104e šoupátka 104 jako vačková plocha.

Následně bude popsán provoz tohoto modifikovaného provedení za pomoci obrázků 8 až 12, přičemž podrobně budou objasněny v podstatě jen rozdíly oproti uspořádání podle obrázků 5 až 7.

Obrázek 8 ukazuje zařízení v beztlakovém stavu před plněním CO₂ do plnící hlavy 2 a láhve, která se k ní má připevnit. Při tomto beztlakovém stavu, který se může také označit jako klidový stav, je píst 84 uspořádání píst/válec předepnutý pružinou 86 do své klidové polohy. Ruční ventil 8 je uzavřený, jelikož je jeho ovládací element 8a pružně • · · ····· ···· · · · ···· • · · · · · · ······ • · » · · · · ····· ·» · · · ··

- 28 předepnutý do své zavřené polohy. Tak se nachází první výkyvná páka 94 a tedy také ovládací knoflík 10 v zavřené poloze. Uzavřený je také odvzdušňovací ventil 28 tím, že je jeho ovládací element rovněž předepnutý do své zavřené polohy. Šoupátko 104 je pružinou 106 předepnuté do své první pracovní polohy, ve které přiléhá svojí první řídící plochou 104a ke kuželovému konci 87a' pístní tyče 87'. V této poloze přiléhá stojina 90', ke které je připevněný ovládací knoflík 10, svým kuželovým volným koncem 90a' ke druhé řídící ploše 104c šoupátka 104, takže jsou stojina 90' s ovládacím knoflíkem 10 drženy v jejich zavřené poloze. V tomto stavu se dále nachází také kolík 108 svým kuželovým spojovacím úsekem 108c v dosednutí ke třetí řídící ploše 104e šoupátka 104, čímž je kolík 108 a tedy také ovládací knoflík 30, který je k němu připevněný, držený v zavřené poloze, takže je ovládací element 28a bez zábran předepnutý do své zavřené polohy a tím je odvzdušňovací ventil 28 zavřený.

Stlačením ovládacího knoflíku 10 se příslušně naklopí první výkyvná páka 94, která unáší ovládací element 8a ručního ventilu 8 z jeho zavřené polohy do jeho otevřené polohy, čímž se otvírá ruční ventil 8. Protože se šoupátko 104 předepnuté pružinou 106 do své první pracovní polohy nachází svým volným koncem 104b v kluzném dosednutí na stojinu 90' , je při stlačení ovládacího knoflíku 10 a tím vyvolaném pohybu stojiny 90' z její zavřené do její otevřené polohy šoupátko 104 vysunuto krátký kousek proti tlaku pružiny 106 ze své první pracovní polohy, podle obrázku 8 vlevo, až se svým volným koncem 104b zasune do zarážkového otvoru 102, když ovládací knoflík 10 a tedy také stojina 90' , která je na něj nasazená, dosáhla svoji otevřenou polohu. Je-li šoupátko 104 svým prvním volným koncem 104b zasunuté do zarážkového otvoru 102 stojiny 90' , zaujímá na základě předepnutí vytvářeného pružinou 106 opět svoji první pracovní polohu. Pak se šoupátko 104 opět nachází svojí

- 29 první řídící plochou 104a v dosednutí na volný konec 87a pístní tyče 87' a svojí třetí řídící plochou 104e v dosednutí na spojovacíúsek 108d kolíku 108. Tento stav je ukázaný na obrázku 9.

Přitom je uspořádání ovládacího elementu 8a, první výkyvné páky 94 a zarážkového otvoru 102 provedené tím způsobem, že při stlačení ovládacího knoflíku 10 dosáhne ovládací element 8a ručního ventilu £ otevřené polohy teprve krátce před nebo současně se zasunutím šoupátka 104 jeho prvním volným koncem 104b do zarážkového otvoru 102 stojiny 90' a tak se ruční ventil 8 otvírá. Tím se zabrání tomu, aby se ruční ventil 8 při stlačení ovládacího knoflíku 10 neotevřel příliš brzy a uzavírací automatika se nemohla vypnout příliš brzy.

Protože se po otevření ručního ventilu 8 vytváří v celém systému a tím také ve spojovacím potrubí 100 tlak, zavírá se zpětný ventil 98, jak lze rovněž zjistit z obrázku 9.

Když se nyní po uvolnění regulačního ventilu 40' pohybuje píst 84 uspořádání 80 píst/válec ze své klidové polohy do své pracovní, to jest podle obrázků 8 až 12 horní polohy, vytváří volný konec 87a' pístní tyče 87' odpovídající tlak na první řídící plochu 104a šoupátka 104, čímž se šoupátko 104 přesouvá ze své první pracovní polohy podle obrázků 8 a 9 proti tlaku pružiny 106 do své druhé pracovní polohy. Tím se uvolňuje jeho první volný konec 104b ze zarážkového otvoru 102 stojiny 90', čímž se uvolní aretace mezi šoupátkem 104 a stojinou 90' . Tím je stojina 90' s ovládacím knoflíkem 10 a tím podmíněně také první výkyvná páka 94 a ovládací element 8a ručního ventilu 8 pohyblivý volně, takže ovládací element 8a na základě vnitřního pružného předepnutí okamžitě opouští otevřenou polohu a opět zaujímá polohu uzavřenou. Tím se ruční ventil 8 opět zavře. Protože během svého pohybu z otevřené polohy do zavřené polohy vykonává ovládací element 8a tlak na

- 30 výkyvnou páku 94, která k němu přiléhá, unáší se tato páka spolu s ním a příslušně se naklápí a na své straně unáší s sebou ovládací knoflík 10 a stojinu 90' , která je na něm zavěšená, opět do uzavřené polohy, takže volný konec 90a' stojiny 90' leží opět ve výšce prvního volného konce 104b šoupátka 104 a tím v sousedství druhé řídící plochy 104c. Dále se nyní v druhé pracovní poloze šoupátka 104 uvolnil svým spojovacím úsekem 108c od třetí řídící plochy 104e kolík 108, který se potom, stejně jako předtím nachází v zavřené poloze. Tento stav je ukázaný na obrázku 10.

Pro otevření odvzdušňovacího ventilu 28 se příslušně stlačí ovládací knoflík 30, čímž se kolík 108, který je k němu připevněný, pohybuje ze své uzavřené polohy, podle ovrázků 8 až 12 horní, do své otevřené polohy , podle obrázků 8 až 12 spodní, takže se jeho druhý , podle obrázků 8 až 12 spodní úsek 108b dostane do dosednutí na ovládací element 28a odvzdušňovacího ventilu 28 a unáší jej s sebou do otevřené polohy pro otevření odvzdušňovacího ventilu. Současně se přitom dostává spojovací úsek 108c kolíku 108 svojí vnější plochou 108d opět do dosednutí na třetí řídící plochu 104e šoupátka 104. Tento stav je znázorněný na obrázku 11.

Protože má odvzdušnění odvzdušňovacím ventilem 28 za následek, že se celý systém včetně vnitřního prostoru 83 válce 82 uspořádání 80 píst/válec zbaví tlaku, pohybuje pružina 86 pístem 84 z jeho pracovní polohy zpět do jeho klidové polohy. Tím se uvolňuje pístní tyč 87' svým volným koncem 87a' od první řídící plochy 104a šoupátka 104, takže je šoupátko 104 drženo ve své druhé pracovní poloze jen kolíkem 108 tlačeným do otevřené polohy. Tento stav je ukázaný na obrázku 12.

Když se nyní ovládací knoflík 30 pro odvzdušňovací ventil 28 uvolní, vrací se šoupátko 104 na základě působení předepnutí pružiny 106 ze své druhé pracovní polohy zpět do

- 31 své první pracovní polohy. Tím se dostane šoupátko 104 opět do dosednutí na volné konce 87a^z a 90a' pístní tyče 87' a stojiny 90 dříve popsaným způsobem. Současně je souhrou boční plochy 108d a třetí řídící plochy 104d šoupátka 104 unášen kolík 108 do zavřené polohy a tam je držen. Na základě vnitřního pružného předepnutí se kromě toho ovládací element 28a, který už nyní skutečně není zatěžován kolíkem 108, vrací zpět ze své otevřené polohy do své zavřené polohy, čímž se odvzdušňovací ventil 28 zavírá. Nyní zařízení opět zaujímá svůj výchozí stav podle obrázku 8, takže je připravené pro plnění nové láhve.

Na tomto místě budiž poukázáno ještě na to, že se odvzdušňovací ventil 28 může otevřít v každém provozním stavu a na základě vpředu popsaného uspořádání má pohyb kolíku 108 uvolněný stlačením ovládacího knoflíku 30 na základě vzájemného působení kuželového spojovacího úseku 108c se třetí řídící plochou 104e šoupátka 104 nucené za následek stále pohyb šoupátka 104 z jeho první pracovní polohy do jeho druhé pracovní polohy, takže není možná aretace šoupátka 104 stojinou 90' , protože se ve druhé pracovní poloze šoupátka 104 jeho první volný konec 104b nachází vně kolíku 90' .

Závěrem budiž ještě poznamenáno, že zavírací automatika znázorněná na obrázcích 5 až 7 a také 8 až 12 může nalézt použití i u prvního provedení popsaného za pomoci obrázků 1

Claims

1. Zařízení na obohacování kapalin, zejména nápojů, které jsou naplněné v kapalinových nádržích (4), zejména v láhvích, plyny, zejména C0₂, s prvními připojovacími prostředky (12) pro zdroj (6) plynu, zejména pro alespoň jednu plynovou patronu obsahující plyn, s alespoň jedním plnícím elementem (2) připojitelným k prvním připojovacím prostředkům (12) pro plnění plynu do kapaliny nacházející se v kapalinové nádrži (4) a s regulačním zařízením (40;40'), které ohraničuje tlak vytvářející se při plnění plynu v kapalinové nádrži (4) na požadovanou hodnotu, vyznačující se tím, že regulační zařízení (40; 40') vykazuje prostředek (60, 64) pro stanovení tlaku plynu a nastavovací prostředek (54, 72) na manuální nastavení požadované hodnoty.

2. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že regulační zařízení (40; 40') je regulační ventilové zařízení a vykazuje vstup (44, 48a) pro plyn a přetlakovou výpusť (70) , která se otevírá a nechává plyn unikat, když tlak v kapalinové nádrži (4) dosáhne požadovanou hodnotu.

3. Zařízení podle nároku 2,vyznačující se tím, že regulační ventilové zařízení (40; 40') vykazuje první kanál (52) vedoucí od vstupu (44, 48a) k přetlakové výpusti (70) a uzavírací díl (60), který je pohyblivě uložený mezi uzavírací polohou, ve které uzavírá první kanál (52), a otevřenou polohou, ve které první kanál (52) otevírá, a do uzavírací polohy je pružně (64) předepnutý, přičemž předepnutí odpovídá požadované hodnotě.' • ··*· » « ···· • · t ·· · ·«·· • · · · · · · ···· • · · · ·· · ······ • · · · · · · ·····» ·· · · · · ·

- 33 4. Zařízení podle nároku 3,vyznačující se tím, že regulační ventilové zařízení (40; 40') vykazuje pružinu (64), která se svým jedním koncem opírá o uzavírací díl (60) a svým druhým koncem se nachází v mechanickém spojení s nastavovacími prostředky (54, 72).

5. Zařízení podle nároku 4,vyznačující se tím, že nastavovací prostředky (54, 72) vykazují nastavovací element (72), jehož poloha je měnitelná, takže je účinná délka pružiny (64) mezi svými konci nastavitelná.

6. Zařízení podle nároku 5,vyznačující se tím, že nastavovací element je vytvořený jako pohyblivě uložené šoupátko.

7. Zařízení podle nároku 5,vyznačující se tím, že nastavovací element (72) je vytvořený jako otočně uložené rotační těleso, jehož obvod (73) se nachází v mechanickém spojení s druhým koncem pružiny (64).

8. Zařízení podle nároku 7,vyznačující se tím, že se nastavovací element (72) nachází svým obvodem (73) v kluzném styku s druhým koncem pružiny (64) nebo spojovacím kusem (54) uspořádaným mezi nimi.

9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačuj ící se t í m, že nastavovací element (72) je uložený excentricky.

10. Zařízení podle nároku 9,vyznačující se tím, že nastavovací element (72) je vytvořený ve tvaru kruhu.

• · · • · ·

- 34 11. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 5 až 10, vyznačující se tím, že regulační ventilové zařízení (40; 40 ) vykazuje první těleso (42) , ve kterém je vytvořený první kanál (52) a válcový dutý prostor (50) , do něhož první kanál (52) ústí, a druhé těleso (54) , které vykazuje dutý válcový úsek (54a), jímž je těsně pohyblivě vedené ve válcovém dutém prostoru (50) prvního tělesa (42; 42'), vrtání (58) vytvořené ve válcovém úseku (50) a obsahující uzavírací díl (60) a druhý kanál (68) vedoucí k přetlakové výpusti (70) a které se nachází v záběru s nastavovacím elementem (72).

12. Zařízení podle nároků 7a 11, vyznačuj ící se t í m, že se druhé těleso (54) nachází v kluzném styku s obvodem nastavovacího elementu (72).

13. Zařízení podle nároku 4 vyznačující se dutého válcového úseku (54a) vytvořené odsazení, o které se pružina (64).

a také nároku 11 nebo 12, tím, že ve vrtání (58) druhého tělesa (54) je opírá svým druhým koncem

14. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 2 až 13, vyznačující se druhými připojovacími prostředky (13, 18), které spojují vstup (44, 48a) regulačního ventilového zařízení (40') s kapalinovou nádrží (4) .

15. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 2 až 14, vyznačující se tím, že regulační ventilové zařízení (40) má navíc výstup (46, 48b) a svým vstupem (44, 48a) a svým výstupem (46, 48b) je vřazené do prvních připojovacích prostředků (12).

• •99 • · » fr · · · » · · 9 • · · · · · · · · · · • 9 · · · · fr »····· • · · · fr fr fr ······ frfr « frfr ·»

- 35 16. Zařízení podle nároků 3a 15, vyznačuj ící se t í m, že regulační ventilové zařízení (40) vykazuje třetí kanál (48a, 48b) , jímž je plyn vedený ze zdroje (6) plynu k plnícímu elementu (2) plynu a z něhož odbočuje první kanál (52) .

17. Zařízení podle nároků 11 a 16, vyznačuj ící se t í m, že třetí kanál (48a, 48b) je rovněž vytvořený v prvním tělese (42) .

18. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že regulační zařízení (40) vyvolává zavření prvních připojovacích prostředků, když tlak v kapalinové nádrži dosáhne požadované hodnoty.

19. Zařízení podle nároků 2a 18, vyznačující s e zavíracím zařízením (80, 94), které je poháněné od přetlakové výpusti (70) regulačního ventilového zařízení (40; 40) a uzavírá první připojovací prostředky (12).

20. Zařízení podle nároku 19, u kterého je do prvních připojovacích prostředků (12) vřazené připojovací ventilové zařízení (8), které vykazuje ovládací element (8a), který je pohyblivý mezi zavřenou polohou, ve které je připojovací ventilové zařízení (8) uzavřené, a otevřenou polohou, ve které je připojovací ventilové zařízení (8) otevřené, vyznačující se tím, že ovládací element (8a) je spojitelný se zavíracím zařízením (80, 94).

21. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se t í m, že ovládací element (8a) připojovacího ventilového zařízení (8) je pružně předepnutý do své zavřené polohy.

» · · · » · · ···· • · · · ·· * ······ • · · · · · · ······ ·« · ·· ··

- 36 22. Zařízení podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že zavírací zařízení vykazuje uspořádání (80) píst/válec, jehož válec (82) je připojený k přetlakové výpusti (70) a jehož píst (84) pohyblivý mezi klidovou polohou a pracovní polohou je spojitelný s ovládacím elementem (8a) připojovacího ventilového zařízení (8) tím způsobem, že při zatížení pístu (84) plynem z přetlakové výpusti (70) se ovládací element (8a) pohybuje do své zavřené polohy.

23. Zařízení podle nároku 22, vyznačující se t í m, že píst (84) je pružně předepnutý do své klidové polohy, ve které je účinný objem (83) válce (82) nejmenší.

24. Zařízení podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se prvním spojovacím zařízením (90, 92, 94;

92', 94), jímž je píst (84) zavíracího zařízení spojitelný s ovládacím elementem (8a) připojovacího ventilového zařízení (8) .

25. Zařízení podle nároku 24, vyznačující se t í m, že první spojovací zařízení je opatřené ovládacím knoflíkem (10).

26. Zařízení podle nároku 24 nebo 25, vyznačující se tím, že první spojovací zařízení vykazuje první výkyvnou páku (94), která může dosedat na ovládací element (8a) připojovacího ventilového zařízení (8).

27. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 24 až 26, vyznačující se tím, že první spojovací zařízení (90, 92, 94) je schopné uvolnitelného záběru s pístem (84) zavíracího zařízení a tím je ovládací element

- 37 fc · (8a) připojovacího ventilového zařízení (8) pohyblivý do své otevřené polohy, když se píst (84) nachází ve své klidové poloze.

28. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 22 až 26, vyznačující se tím, že je navržený aretační element (104b), který způsobuje aretaci ovládacího elementu (8a) připojovacího ventilového zařízení (8) v jeho otevřené poloze, a píst zavíracího zařízení lze uvést do záběru s tímto aretačním elementem (104b) tím způsobem, že se aretace ovládacího elementu (8a) uvolní pohybem pístu (84) do jeho pracovní polohy.

29. Zařízení podle nároků 24 a 28, vyznačuj ící se t í m, že aretační element (104b) lze uvést do uvolnitelného záběru s prvním spojovacím zařízením (92', 94), když se první spojovací zařízení nachází v provozním stavu, ve kterém ovládací element (8a) připojovacího ventilového zařízení (8) zaujímá svoji otevřenou polohu, a píst (84) zavíracího zařízení lze uvést do záběru s aretačním elementem (104b) tak, že při pohybu pístu (84) do jeho pracovní polohy se záběr aretačního elementu (104b) s prvním spojovacím zařízením (92', 94) uvolní.

30. Zařízení podle nároku 29, vyznačující se t í m, že aretační element (104b) je pohyblivý mezi klidovou polohou a aretační polohou a první spojovací zařízení (92', 94) lze uvést do prvního provozního stavu zavírajícího připojovací ventilové zařízení (8) a druhého provozního stavu otevírajícího připojovací ventilové zařízení (8) , přičemž vykazuje zarážkový próstředek (102), do kterého aretační element (104b) ve své aretační poloze zapadá, když se první spojovací zařízení nachází ve svém druhém provozním stavu.

4 » ««44 • «44« • · · ·» » ···· • «4 4 · * · ·»·» • « · · · · · » r « * « « • · · · · · · ·»···· 4« 4 ·« « «

- 38 31. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se t í m, že aretační element (104b) je pružně předepnutý do své aretační polohy (106).

32. Zařízení podle nároku 30 nebo 31, vyznačující se t í m, že na aretačním elementu (104b) je vytvořená vačková plocha (104a) probíhající skloněná k jeho směru pohybu tím způsobem, že se píst (84) při svém pohybu do pracovní polohy dostává úsekem (87a') do dosednutí na vačkovou plochu (104a) a tím pohybuje aretačním elementem (104b) do jeho klidové polohy.

33. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 19 až 32, u kterého je k plnícímu elementu (2) plynu připojený odvzdušňovací ventil (28), který vykazuje ovládací element (28a) obsluhovaný manuálně uživatelem zařízení, který je pohyblivý mezi zavřenou polohou, ve které je odvzdušňovací ventil (28) zavřený, a otevřenou polohou, ve které je odvzdušňovací ventil (28) otevřený, vyznačuj ící s e druhým spojovacím zařízením (96; 104), které je jednak spojitelné s ovládacím elementem (28a) odvzdušňovacího ventilu (28) a jednak se zavíracím zařízením (80, 94) tak, že při pohybu ovládacího elementu (28a) odvzdušňovacího ventilu (28) do jeho otevřené polohy zavírá zavírací zařízení první připojovací prostředky (12).

34. Zařízení podle nároku 33, vyznačující se t í m, že druhé spojovací zařízení (96) je uveditelné do prvního a druhého provozního stavu, zejména do první a druhé pracovní polohy, kdy v prvním provozním stavu druhého spojovacího zařízení (96) zůstává ovládací element (28a) odvzdušňovacího ventilu (28) ve své zavřené poloze a ve druhém provozním stavu druhého spojovacího zařízení (96) je • · « ·

99 »·99 * ·

- 39 ovládací element (28a) odvzdušňovacího ventilu (28) vedený do své otevřené polohy.

35. Zařízení podle nároků 27 a 34, vyznačující se t í m, že druhé spojovací zařízení (96) je spojitelné s prvním spojovacím zařízením (90, 92, 94) tak, že první spojovací zařízení je v prvním provozním stavu druhého spojovacího zařízení (96) uveditelné do záběru s pístem (84) zavíracího zařízení a při druhém provozním stavu druhého spojovacího zařízení (96) se nachází se mimo záběr s pístem (84) .

36. Zařízení podle nároku 34 nebo 35, vyznačující se tím, že druhé spojovací zařízení (96) je vytvořené jako druhá výkyvná páka.

37. Zařízení podle nároků 28 a 33, vyznačující se t í m, že druhé spojovací zařízení (104) je uveditelné do prvního a druhého provozního stavu, s výhodou do první a druhé pracovní polohy, a s aretačním elementem (104b) spojené tím způsobem, že v prvním provozním stavu druhého spojovacího zařízení (104) zůstává ovládací element (28a) odvzdušňovacího ventilu (28) ve své zavřené poloze a při pohybu ovládacího elementu (28a) odvzdušňovacího ventilu (28) do jeho otevřené polohy se druhé spojovací zařízení (104) uvede do druhého provozního stavu a přitom zabrání aretaci ovládacího elementu (8a) připojovacího ventilového zařízení (8) aretačním elementem (104b).

38. Zařízení podle nároku 37, vyznačující se t í m, že aretační element (104b) je část druhého spojovacího zařízení (104).

«· ···· « »

- 40 39. Zařízení podle nároků 30 a 38, vyznačuj ící se t í m, že druhé spojovací zařízení (104) je uložené pohyblivě mezi dvěma pracovními polohami, přičemž jeho první pracovní poloha souhlasí s aretační polohou aretačního elementu (104b) a jeho druhá pracovní poloha souhlasí s klidovou polohou aretačního elementu (104b).

40. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 33 až 39, u kterého sedí plnící element (2) plynu ve skříni, která je uzavíratelná dvířky, vyznačující se tím, že ovládací element (28a) odvzdušňovacího ventilu (28) je spojený s těmito dvířky a při ovládání je otvírá.

41. Zařízení podle nároku 22 a také alespoň podle jednoho z nároků 33 až 40, vyznačující se tím, že válec (82) zavíracího zařízení je přes spojovací potrubí (100) připojitelný ke vstupu odvzdušňovacího ventilu (28) .

42. Zařízení podle nároku 41,vyznačující s e zpětným ventilem (98), který zavírá při tlakovém spádu od spojovacího potrubí (100) do válce (82).