CZ44699A3 - Zařízení na obohacování kapalin plyny - Google Patents

Description

Zařízení na obohacování kapalin plyny

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení na obohacování kapalin, zejména nápojů, které jsou plněné do nádrží na kapalinu, zejména láhví, plyny, zejména C0₂, s připojovacími prostředky pro zdroj plynu, zejména alespoň pro jednu plynovou patronu obsahující plyn, a s alespoň jedním plnícím elementem plynu připojeným k připojovacím prostředkům plynu pro plnění plynu do kapaliny, která se nachází v nádrži na kapalinu.

Dosavadní stav techniky

Zařízení tohoto typu jsou známá a jsou používána v mnohotvárné formě. V této souvislosti lze poukázat také například na DE 24 61 373 Al, EP 0 000 813 Al, WO 81/01945, WO 82/03751, WO 84/00671, WO 84/04024 a DE 35 33 335 Al.

Takové zařízení obvykle vykazuje skříň s prostorem pro umístění láhve obsahující kapalinu. Tento prostor se z bezpečnostních důvodů uzavírá dvířky. V horní části tohoto prostoru je uspořádaný plnící element plynu vytvořený obvykle jako tenká trubka, který sahá v namontovaném stavu láhve její hlavou až do kapaliny, která se v ní nachází.

U těchto známých zařízení je však upevnění láhve zdlouhavé, stojí čas a může vést k poškozením na zařízení. Protože je pro docílení co možná malé a kompaktní formy konstrukce zařízení prostor ve skříni pro pojmutí láhve velmi omezený, musí se láhev vkládat jednak pro omezenou výšku skříně šikmo a jednak také s dostatečnou přesností a pečlivostí, aby se zajistilo, že bude plnící element plynu uspořádaný v horním úseku skříně obklopený hlavou láhve a bude pak v namontovaném stavu hlavou sahat do láhve. Obsluha tohoto zařízení se stává navíc ztížená ještě tím, že láhev musí být už naplněná kapalinou v podstatě až ke své hlavě, aby se pak při následujícím provozu zařízení zajistilo, že • · · · • · · ·

- 2 bude plnící element plynu svým volným koncem také skutečně do kapaliny ponořený. Tato okolnost však podmiňuje zvýšenou váhu láhve, čímž se stává nesnadno ovladatelná. Při nasazování a vyjímání láhve existuje dále stálé nebezpečí, že se kapalina neúmyslně vyleje.

Ve spisu DE 24 61 373 Al je popsané jedno zařízení typy zmíněného v úvodu, u kterého je v horním úseku skříně uložená výkyvné plnící hlava s plnícím elementem plynu. K plnící hlavě je připevněná ochranná trubka, jejíž vnitřní průměr odpovídá vnějšímu průměru používané láhve. Tato ochranná trubka je otevřená na svém spodním konci, jímž lze láhev vkládat. Ve spodní části skříně je navržený výškově přestavítelný nosný talíř. Pro montáž láhve se ochranná trubka spolu s plnící hlavou, která je na ní připevněná, vyklopí a následně se otevřeným dolním koncem ochranné trubky vloží láhev, přičemž ochranná trubka zajistí správné vyrovnání hlavy láhve vůči plnícímu elementu plynu. Následně se ochranná trubka sklopí do skříně, čímž se láhev dostane na nosném talíři do stojaté polohy. Nosný talíř se pak zvedne, takže se láhev přitlačí proti plnící hlavě a plnící element plynu se nyní vede hlavou láhve a je vnořený do kapaliny, která se v ní nachází. Tato konstrukce sice dovoluje jednoduché a současně přesné vyrovnání hlavy láhve vůči plnícímu elementu plynu, avšak musí se dát pozor na to, aby poměrně těžká láhev, která je již naplněná kapalinou, během sklápění ochranné trubky z této trubky nevypadla, a sice jak při vyklápění před provozem, tak i při vyklápění po provozu tohoto známého zařízení. Tato okolnost způsobuje manipulaci s tímto známým zařízením stále ještě obtížnou a na obsluhu nepříjemnou.

Úkol předloženého vynálezu spočívá tedy ve zjednodušení obsluhy zařízení typu zmíněného v úvodu tak, aby se láhve daly vkládat bez problémů a bez nebezpečí poškození zařízení.

• · · · • · · ·

- 3 Podstata vynálezu

Tento úkol je u zařízení typu zmíněného v úvodu vyřešen tím, že plnící element plynu je uložený pohyblivě mezi klidovou polohou, ve které je uspořádaný mimo hladinu tvořenou kapalinou, která se nachází v kapalinové nádrži, a/nebo v podstatě alespoň mimo kapalinovou nádrž, a pracovní polohou, ve které je alespoň částí ponořený do kapaliny, která se v kapalinové nádrži nachází.

S pomocí vynálezu se podstatně ajednodušuje vkládání a vyjímání kapalinové nádrže a tím i obsluha zařízení. Toho se podle vynálezu dosáhne tím, že je plnící element plynu uložený pohyblivě mezi klidovou polohou a pracovní polohou a před začátkem a po skončení provozu zařízení se uvede do pak nebrání vkládání nebo vyjímání Oproti pohyblivě uloženému plnícímu elementu plynu přitom stačí, aby kapalinová nádrž byla v zařízení uspořádaná pouze stacionárně, čímž se pohodlnost obsluhy zařízení ještě dále zvyšuje. Nezbytný a skutečně komplikovaný průběh pohybu při vkládání a vyjímání kapalinové nádrže, který je například nutný u známého zařízení podle klidové polohy a kapalinové nádrže.

zařízení podle DE 24 61 373 Al, není u vynálezu potřebný.

Účelně je pro zajištění kapalinové nádrže proti pohyblivosti plnícího elementu plynu navrženo přídržné zařízení.

Účelně by mělo být rovněž navržené hnací zařízení pro pohyb plnícího elementu plynu, takže odpadá manuální přestavování plnícího elementu plynu, což se rovněž projeví kladně na pohodlnosti obsluhy.

Hnací zařízení může s výhodou vykazovat pružinové ústrojí, které předepíná plnící element plynu do jeho klidové polohy. Tím je trvale zajištěno, že se plnící element plynu nachází ve své klidové poloze a tak uvolňuje prostor pro vkládání a vyjímání kapalinové nádrže, když není • · · · • · · · • · • ·

- 4 hnací zařízení aktivováno.

Jedna nyní zvláště výhodná forma provedení se vyznačuje tím, že hnací zařízení vykazuje první pneumatické uspořádání pístu a válce tlačící plnící element plynu do jeho pracovní polohy, jehož válec je navíc připojený k připojovacímu prostředku plynu a je zásobovaný plynem. Toto provedení tak využívá obratně plyn navržený pro napouštění kapaliny současně také jako hnací prostředek, takže nejsou potřebné přídavné hnací prostředky nebo zdroje energie.

Tato konstrukce výše uvedeného provedení se může zjednodušit ještě tím, že je plnící element plynu spojený pevně nebo do jednoho kusu s pístem prvního uspořádání pístu a válce.

Obvykle je plnící element plynu vytvořený jako trubka nebo kopí a ve směru svého podélného rozměru je uložený pohyblivě, přičemž výhodně by měl být plnící element plynu část pístu prvního uspořádání pístu a válce.

Další provedení, u kterého vykazuje plnící element plynu vstup pro plyn, výstup, který v jeho pracovní poloze předává plyn do kapaliny, a kanál spojující vstup s výstupem, je vyznačené tím, že vstup je v plnícím elementu plynu vytvořený tím způsobem, že je tento vstup spojený s uzavíracími prostředky plynu jen v pracovní poloze plnícího elementu plynu. Tím je jednak zajištěno to, že v klidové poloze plnícího elementu plynu nemůže žádný plyn vystupovat, a jednak to, že se pohyblivost plnícího elementu plynu vhodným způsobem využije k vytvoření spojení s připojovacími prostředky plynu při pohybu do pracovní polohy. Pro to by měl být vstup vytvořený na plnícím elementu plynu účelně tím způsobem, aby se vstup nacházel uvnitř dutého válce prvního uspořádání pístu a válce v klidové poloze i v podstatě ve všech polohách pohybu plnícího elementu plynu mezi klidovou polohou a pracovní polohou utěsněný. Aby se v případě přetlaku v kapalinové nádrži zabránilo zpětným rázům ·· · ··» ···· • · ····· · * · · • · ·· · ·· ··»··· • * ♦ · · · · ···· ····· ·· · ·

- 5 případně zpětně orientovanému unikání plynu plnícím elementem plynu, měl by tento element vykazovat zpětný ventil, který by při výskytu tlakového spádu od výstupu ke vstupu uzavřel kanál.

Jedno alternativní, nyní obzvlášť výhodné provedení, u kterého plnící element plynu vykazuje rovněž vstup pro plyn, výstup, který ve své pracovní poloze předává plyn do kapaliny, a kanál spojující vstup s výstupem, se vyznačuje tím, že vstup je v plnícím elementu plynu spojený s připojovacími prostředky plynu trvale, nezávisle na pracovní poloze plnícího elementu plynu. Toto provedení nabízí zvlášť jednoduchou konstrukci. Přitom výhodně komunikuje vstup plnícího elementu plynu s dutým prostorem dutého válce prvního uspořádání pístu a válce, které tento plnící element plynu pohání. Aby se tlak plynu pronikajícího z připojovacích prostředků plynu do dutého prostoru nejprve využil pro pohon a tím pro dopředný pohyb plnícího elementu plynu uloženého podle vynálezu pohyblivě, měla by být plocha průřezu dutého prostoru dutého válce prvního uspořádání pístu a válce, která leží napříč ke směru náporu tlaku, větší než plocha vstupu v plnícím elementu plynu, takže by vstup působil tak řečeno jako klapka.

Také plocha průřezu výstupu může být menší než plocha kanálu vytvořeného v plnícím elementu plynu, takže výstup má oproti kanálu rovněž určitý škrtící účinek.

Zařízení by mělo být účelně opatřené skříní, na jejíž první straně by byla svým otvorem přidržitelná kapalinová nádrž, přičemž plnící element plynu by byl ve skříni uložený pohyblivě a ve své pracovní poloze by vyčníval z první strany skříně. U této skříně se zpravidla jedná o takzvanou plnící hlavu popřípadě o skříň takovéto plnící hlavy.

Tato skříň může obsahovat dutý prostor, jímž je plnící element plynu vedený s utěsněním, a tento dutý prostor je ohraničený dutým válcem druhého uspořádání pístu a válce,

- 6 jehož píst obsahuje průchozí otvor, jímž je plnící element plynu vedený těsně a pohyblivě vůči pístu a je stavitelný z klidové polohy do těsnící polohy, zatímco se píst uvede do těsného přisednutí ke kapalinové nádrži tím způsobem, že tento píst obklopuje otvor kapalinové nádrže. Pro to by měl být píst druhého uspořádání pístu a válce opatřený na své čelní straně pro dosednutí na kapalinovou nádrž těsnícím materiálem, nebo by měl vykazovat s výhodou prstencovitý těsnící element. Toto provedení nabízí konstrukčně obzvláště jednoduchou možnost utěsnění kapalinové nádrže pro sycení kapaliny kyselinou uhličitou, které probíhá pod tlakem.

U jednoho dalšího vytvoření tohoto provedení by měl být píst druhého uspořádání pístu a válce ve své klidové poloze pružně předepnutý. Toto další vytvoření nabízí tu výhodu, že se při nečinnosti druhého uspořádání pístu a válce nachází jeho píst stále ve své klidové poloze, je tedy stažený zpátky, aby umožňoval bezproblémové vložení a vyjmutí kapalinové nádrže a tím udržoval zařízení stále ve stavu, při kterém je vkládání a vyjímání kapalinové nádrže možné.

Dále je s výhodou navržený alespoň jeden spojovací kanál, který spojuje dutý prostor s vnitřním prostorem kapalinové nádrže. Tímto alespoň jedním spojovacím kanálem komunikuje dutý prostor se zbylým tlakovým systémem, takže se i v tomto dutém prostoru vytvoří tentýž tlak jako ve zbylém systému a tím bude píst tlačený proti hlavě kapalinové nádrže. Tlaková rovnováha mezi dutým prostorem a vnitřním prostorem kapalinové nádrže, která u tohoto provedení nastává, může kromě toho nebo případně také umožnit snadné vyjímání kapalinové nádrže. Kromě toho může být na pístu nebo v pístu druhého uspořádání pístu a válce vytvořený alespoň ten jeden spojovací kanál.

U jednoho alternativního provedení vynálezu komunikuje vstup plnícího elementu plynu s dutým prostorem v podstatě jen v pracovní poloze plnícího elementu plynu. Přitom by měl • · · · • ·

- Ί vstup s výhodou sestávat z otvoru, který by byl vytvořený z boku v tom úseku plnícího elementu plynu, který se v pracovní poloze plnícího elementu plynu nachází v dutém prostoru. U tohoto provedení jsou tedy použity oddělené tlakové systémy, totiž první tlakový systém pro pohon plnícího elementu plynu uloženého podle vynálezu pohyblivě a druhý tlakový systém pro dmýchání plynu do kapaliny. Tyto tlakové systémy pracují tedy odděleně od sebe, přičemž na základě zvláštní konstrukce existuje určitá taková závislost ve způsobu práce, že dmýchání plynu do kapaliny může nastat teprve tehdy, když se plnící element plynu nachází ve své pracovní poloze. Pro ten případ, že je zde navržený spojovací kanál, by měl tento kanál účelně spojovat dutý prostor s vnitřním prostorem kapalinové nádrže jen v utěsněné poloze pístu a měl by být navržený zpětný ventil, který by při výskytu tlakového spádu od dutého prostoru ke kapalinové nádrži spojovací kanál uzavřel. Tato konstrukce umožňuje vyrovnání tlaku mezi vnitřním prostorem kapalinové nádrže a dutým prostorem, když tlak v kapalinové nádrži dosáhl hodnoty tlaku v dutém prostoru, nebo při přípravě na vyjmutí kapalinové nádrže s kapalinou nasycenou pak kyselinou uhličitou se po skončení provozu tlak v dutém prostoru sníží a vznikne odpovídající tlakový spád mezi kapalinovou nádrží a dutým prostorem. Toto další provedení tedy představuje určité bezpečnostní opatření.

Přehled obrázků na výkresech

Následně budou blíže objasněny výhodné příklady provedení vynálezu za pomoci přiložených obrázků. Na těch představuje:

obrázek 1 - první provedení zařízení pro obohacování kapalin kyselinou uhličitou v pohledu shora spolu se schematickým zobrazením plynové patrony připojené k zařízení a také • «

- 8 obrázek 2 obrázek 3 obrázek 4 obrázek 5 obrázek 6 obrázek 7 obrázek 8 obrázek 9

bezpečnostního ventilu připojeného k zařízení;

- první provedení zařízení s horní částí láhve, která je v něm zavěšená, v příčném řezu, u kterého se vstřikovací tryska zařízení nachází ve své klidové ploze;

- stejné zobrazení jako obrázek 2, u kterého se vstřikovací tryska nachází v nějaké poloze mezi její klidovou polohou a pracovní polohou;

- stejný pohled jako obrázek 2, obecně se vstřikovací tryskou v její pracovní poloze a s uzavřeným klopným ventilem;

- stejný pohled jako obrázek 4 obecně s otevřeným klopným ventilem;

- druhé provedení zařízení pro obohacování kapalin kyselinou uhličitou v půdorysu, spolu se schematickým znázorněním plynové patrony připojené k zařízení, regulačního ventilu připojeného k zařízení a také bezpečnostního ventilu připojeného k zařízení;

- v příčném řezu druhé provedení zařízení spolu s horní částí láhve, která je v něm zavěšená, přičemž se vstřikovací tryska zařízení nachází ve své klidové poloze;

- stejné znázornění jako obrázek 7, u kterého se vstřikovací tryska nachází obecně v poloze mezi svojí klidovou polohou a svojí pracovní polohou, a

- stejný pohled jako obrázek 7 se vstřikovací tryskou právě v její pracovní poloze.

Přehled obrázků na výkresech • ·

- 9 Na obrázcích 1 až 5 je znázorněno první výhodné provedení zařízení k obohacování kapalin plyny. Zpravidla se u těchto kapalin jedná o nápoje, které jsou chlazené v kapalinových nádržích, zejména v láhvích, přičemž jako plyn se obecně používá C0₂ případně kyselina uhličitá. Proto je takové zařízení zpravidla částí výčepního zařízení pitné vody.

Na obrázcích je znázorněná plnící hlava 2 jednoho takového výčepního zařízení pitné vody. Na spodní straně plnící hlavy 2 je svojí hlavou zavěsitelná láhev 4, jak lze vidět z obrázku 2. Z důvodů přehlednosti je na obrázcích vynechána skříň pro pojmutí láhve 4.

Na obrázku 1 je schematicky znázorněná hlava plynové patrony 6, ze které se zajišťuje kyselina uhličitá. U hlavy plynové patrony 6 je navržený ruční ventil 8 s ovládacím tlačítkem 10. Je-li ovládací tlačítko 10 stlačené, odchází plyn z plynové patrony 6 do prvního plynového potrubí 12, které je k ní připojené a které se rozvidluje do druhého plynového potrubí 14 a třetího plynového potrubí 16. Druhé plynové potrubí 14 vede k prvnímu připojení 18 v plnící hlavě 2 a třetí plynové potrubí 16 k druhému připojení 20 v plnící hlavě 2. Jak se dá dále zjistit z obrázku 1, je na plnící hlavě 2 navržený pojistný ventil 22, jímž se v závislosti na nastavení v závodě při přetlaku plyn z plnící hlavy 2 vypouští. Konečně je na plnící hlavě 2 navrženo třetí připojení 24, ke kterému je připojené vedení 26, které vede k odvzdušňovacímu ventilu 28, který se obsluhuje manuálně za pomoci ovládacího knoflíkem 30.

Jak umožňují seznat obrázky 2 až 5, na kterých je plnící hlava 2 ukázaná v průřezu, sestává tato hlava ze spodního kalichoví tého úseku 32 a horního dutého válce 34 . Na horním volném konci 34a je ve formě vstupního otvoru vytvořené druhé připojení 20. Dutý válec 34 uzavírá dutý prostor 36, ve kterém je svým horním úsekem uložená pohyblivě v podélném • · • · · « · · · ······ • · · · · · · • · · · ·· ··· «· ··

- 10 směru dutého válce 34 vstřikovací tryska 38. Tato vstřikovací tryska 38 má kruhový příčný průřez a je uspořádaná s dutým válcem 34 koaxiálně. Zatímco má větší část vstřikovací trysky 38 průměr, který je patrně menší než vnitřní průměr dutého válce 34, takže mezi vnější plochou vstřikovací trysky 38 a vnitřní plochou dutého válce 34 vzniká v průřezu prstencová mezera, je podle obrázků 2 až 5 horní konec 38a vstřikovací trysky 38 přírubovítě rozšířený, takže jeho vnější průměr v podstatě odpovídá vnitřnímu průměru dutého válce 34. Na vnějším obvodu horního konce 38a vstřikovací trysky 38 je uspořádaný těsnící prstenec 40, který je v těsnícím kluzném styku s vnitřní plochou dutého válce 34.

V horním konci 34a dutého válce 34 je jeho vnitřní plocha opatřená osazením 42 směřujícím dovnitř, na které svým horním koncem 38a doléhá v poloze ukázané na obrázku 2 vstřikovací tryska 38, kdy se jedná o klidovou polohu vstřikovací trysky 38. Osazení 42 na vnitřní ploše dutého válce 34 tak slouží jako doraz pro omezení pohybu vstřikovací trysky 38 vzhůru.

V mezeře vytvořené mezí vnitřní plochou dutého válce 34 a vstřikovací tryskou 38 je uspořádaná šroubová pružina 44, která obklopuje vstřikovací trysku 38. Tato šroubová pružina 44 se opírá svým, podle obrázků 2 až 5 horním koncem o rozšířený horní konec 38a vstřikovací trysky 38 a svým spodním koncem v dolním konci 34b dutého válce 34 o osazení 46 vytvořené na jeho vnitřní ploše a orientované dovnitř. Šroubová pružina 44 je předepnutá na tlak, čímž předepíná vstřikovací trysku 38 do klidové polohy ukázané na obrázku 2 a v této poloze ji drží.

Dutý válec 34 je na svém dolním konci 34b otevřený, takže osazení 46 vykazuje odpovídající průchozí otvor, který je uspořádaný koaxiálně s dutým válcem 34 a má vnitřní průměr, který odpovídá vnějšímu průměru vstřikovací trysky

- 11 38, která vyčnívá z dolního konce 34b dutého válce 34. Ve vnitřní ploše osazení 46 v dolním konci 34b dutého válce 34 je uspořádaný obvodový těsnící kroužek, který se nachází v těsnícím kluzném styku s obvodem vstřikovací trysky 38.

Vstřikovací tryska 38 je podle obrázků 2 až 5 v horním úseku opatřená průchozím příčným vrtáním 50 probíhajícím napříč k její podélné ose, které slouží jako vstup pro plyn a z kterého odbočuje kanál 52 v podélném směru vstřikovací trysky 38. Tento kanál 52 ústí do vrtání 54, které je ve vstřikovací trysce 38 vytvořené v jejím podélném směru a je uspořádané koaxiálně. Podle obrázku 2 až 5 je na horním konci vrtání 54 mezi ním a kanálem 52 navržený zpětný ventil 56, který je u znázorněného provedení vytvořený jako kulový ventil. Tento zpětný ventil 56 uzavírá kanál 52, když se tlak ve vrtání 54 zvětšuje případně je větší než tlak v kanálu 52. Na spodním konci 38b vstřikovací trysky 38 ústí kanál 52 do výstupního otvoru 58 menšího průměru.

Na dolním konci 34b dutého válce 34 je vytvarovaná příruba 60, která je uspořádaná v pravém úhlu k podélné ose dutého válce 34 a jejíž průměr je větší než průměr dutého válce 34, jak lze zjistit z obrázků. Tato talířovítá příruba 60 tvoří horní část spodního úseku 32 plnící hlavy 2 a je upevněná na kalichovíté skříňové části 62, která má v podstatě tvar dutého válce uspořádaného koaxiálně s dutým válcem 34 a se vstřikovací tryskou 3jS3. Talířoví tá příruba 60 a v podstatě dutá válcová skříňová část 62 tvoří tedy skříň pro spodní úsek 32 plnící hlavy 2.

Uvnitř v podstatě duté válcové skříňové části 62 je uložený koaxiálně a pohyblivě ve směru pohybu vstřikovací trysky 38 píst 64. Tento píst 64 sestává z přírubové horní části 66, jejíž vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru v podstatě duté válcové skříňové části 62, a z úseku 68 ve formě objímky nasazeného na spodní straně přírubové horní části 66, jehož vnější průměr je menší než vnitřní průměr v • · · · • ♦ • · · • ·

- 12 podstatě duté válcové skříňové části 62 a jehož vnitřní průměr odpovídá vnějšímu průměru vstřikovací trysky 38, která je vedená vrtáním tohoto úseku 68 ve formě objímky. Tento úsek 68 ve formě objímky pístu 64 a vstřikovací tryska 38 mají u znázorněného příkladu provedení vždy takovou délku, že v klidové poloze ve vstřikovací trysce 38 podle obrázku 2 její spodní konec 38b v podstatě končí společně s volným koncem 68a úseku 68 pístu 64 ve formě objímky.

Ve vnějším obvodu přírubové horní části 66 pístu 64 je uspořádaný obvodový těsnící kroužek 70, který se nachází v těsnícím kluzném styku s vnitřní plochou horního úseku v podstatě duté válcové skříňové části 62. Pod přírubovou horní částí 66 pístu 64 je na vnitřní ploše v podstatě duté válcové skříňové části 62 vytvarované prstencovité prodloužení 72, které vykazuje vnitřní vrtání, které je uspořádané koaxiálně s dutým válcem 34 případně se vstřikovací tryskou 38 a jímž je vedený úsek 68 ve formě objímky pístu 64. Tak odpovídá vnitřní průměr vrtání prstencovitého prodloužení 72 vnějšímu průměru úseku 68 ve formě objímky pístu 64. Ve vnitřní ploše prstencovitého prodloužení 72, která ohraničuje vrtání, je uspořádaný obvodový těsnící kroužek 74, který se nachází v těsnícím kluzném styku s vnějším obvodem úseku 68 pístu 64 ve formě objímky.

Mezi přírubovou horní částí 66 pístu 64 a prstencovítým prodloužením 72 ležícím pod ním sedí spirálová pružina 76, která obklopuje úsek 68 pístu 64 ve formě objímky. Tato spirálová pružina 76 předepíná píst 64 do polohy ukázané na obrázku 2, ve které jde o klidovou polohu. V této klidové poloze podle obrázku 2 je u znázorněného provedení spirálová pružina 76 uvolněná, takže nenastává žádný další pohyb pístu 64 vzhůru. Alternativně je však ale myslitelné navrhnout dorazy, které by dalšímu pohybu pístu 64 bránily; v tomto případě může být spirálová pružina 76 pod tlakem ještě v • · · » · 1 ···« • · ····· · ♦ · · « · ·· · ·· ·«···· • · · · · · · ··«· ··»·· · · ··

- 13 klidové poloze, aby předepínala píst 64 do jeho klidové polohy.

V horní části spodního úseku 32 plnící hlavy 2 se vytvoří v podstatě tlakově uzavřený prostor 78, který je ohraničený talířovou přírubou 60, horním úsekem v podstatě duté válcové skříňové části 62 a horní částí 66 pístu 64. Ve spojení s tímto tlakově uzavřeným prostorem 78 je pojistný ventil 22 , který je upevněný na vnější straně popřípadě na horní straně příruby 60. Dále do tlakově uzavřeného prostoru 78 ústí vpředu zmíněné první a třetí připojení 18 a 24, která jsou rovněž vytvořená v přírubě 60.

Ve vnitřní ploše úseku 68 ve formě objímky pístu 64, která ohraničuje průchozí vrtání, kterým je vedená vstřikovací tryska 38, je uspořádaný obvodový těsnící kroužek 80, který se nachází v těsnícím kluzném styku s vnějším obvodem vstřikovací trysky 38.

V úseku 68 pístu 64 ve formě objímky jsou vytvořené spojovací kanály 82, které sahají ve směru pohybu vstřikovací trysky 38 v pístu 64 od jeho horní strany, kde ústí do tlakově uzavřeného prostoru 78, až k jeho spodní straně. V místě, kde tyto spojovací kanály 82 ústí na horní straně pístu 64do tlakově uzavřeného prostoru 78, je navržený klopný ventil 84, který má u znázorněného provedení formu gumového kotouče.

Na spodním volném konci 68a pístu 64 je v jednom radiálním úseku vně kanálů 82 navržený těsnící materiál nebo těsnící kroužek 86, jak lze zjistit z obrázků 2 až 5.

Jak lze rovněž zjistit z obrázků 2 až 5, zavěsí se láhev 4 svojí hlavou 90na spodní straně skříňové části 62 spodního úseku 32 plnící hlavy 2. K tomu je hlava 90 láhve 4 opatřená obvodovou přírubou 92 vystupující ven, kterou láhev 4 doléhá na vnitřní plochu spodního konce 94 skříňové části 62 zakřiveného dovnitř. Proto vykazuje skříňová část 62 na svém spodním konci 94 odpovídající průchod, kterým se zavádí • ···· ·· ·♦· ♦· ·· ·· · · · · ♦ · · « « · ···· · * » · • · ·· · * · ··*»·· * · · · · · · ··· ·· · ♦ · ·· ··

- 14 hlava 90 láhve 4. Přitom se může zaváděni hlavy 90 láhve 4 a záběr se skříňovou částí 62 spodního úseku 32 plnící hlavy 2 provádět například na způsob bajonetového systému; alternativně mohou být ale také pro aretování hlavy 90 láhve 4 navržené například bočně uspořádané držáky nebo přídržné svorky. Uspořádání dolního konce 68a úseku 68 pístu 64 ve formě objímky, těsnícího kroužku 86 a hlavy 90 láhve 4 je provedeno tím způsobem, že těsnící kroužek 86 lícuje s hlavou 90 namontované láhve 4 a spojovací kanály 82 ústí do dutého prostoru láhve 4, jak lze zjistit z obrázku 2.

Následně bude objasněn provoz vpředu popsaného prvního provedení.

Ve stavu ukázaném na obrázku 2 je už láhev 4 připevněná a držená u plnící hlavy 2 způsobem, který je popsaný vpředu. Před připevněním láhve 4 k plnící hlavě 2 musí být samozřejmě už naplněná kapalinou, a sice do té míry, že se hladina 96 kapaliny nachází těsně pod hlavou 90 láhve 4, jak lze zjistit z obrázku 2. Za stavu ukázaného na obrázku 2 je dále celé zařízení ještě bez tlaku; plyn se tedy ještě z plynové patrony 6 do plnící hlavy 2 nepřivádí. Proto se podle obrázku 2 nacházejí jak vstřikovací tryska 38 tak i píst 64 vždy ve své klidové poloze.

Když se nyní stlačením ovládacího tlačítka 10 ruční ventil 8 otevře (obrázek 1), proudí C0₂ z plynové patrony 6 ručním ventilem 8 a prvním až třetím potrubím 12, 14 a 16, takže CO₂ vstupuje z plynové patrony 6 jednak prvním připojením 18 do tlakově uzavřeného prostoru 78 ve spodním úseku 32 plnící hlavy 2 a jednak druhým připojením 20 do vnitřního prostoru 36 dutého válce 34. Toto má za následek, že jak píst 64, tak i vstřikovací tryska 38 jsou zatěžovány tlakem CO₂ a pohybují se proti tlaku pružin 76 a 44 ve směru k láhvi 4. Přitom se dostává úsek 68 ve formě objímky svým těsnícím kroužkem 86 do utěsněné polohy na hlavě 90 láhve 4; toto je pracovní poloha pístu 64. Tímto způsobem se láhev 4 • · · · •

• ·

- 15 utěsňuje. Tlakem, který se vytváří v prostoru 78, se kromě toho uzavírá klopný ventil 84 . Tento stav je ukázaný na obrázku 3.

Zatímco při stavu ukázaném na obrázku 3 píst 64 svoji pracovní polohu již dosáhl, pohybuje se vstřikovací tryska 38 díky plynu, který vstupuje druhým připojením 20 do dutého prostoru 36 dutého válce 34, dále ve směru k láhvi 4, až dosáhne své pracovní polohy ukázané na obrázku 4, ve které je její spodní konec 38b ponořený do kapaliny v láhvi 4 a nachází se pod hladinou 96 kapaliny.

Na tomto místě budiž pro doplnění poukázáno na to, že odstupy mezi horním koncem 38a vstřikovací trysky 38 a osazením 46 v dolním konci 34b dutého válce 34 a také mezi přírubovou horní částí 66 pístu 64 a prstencovítým prodloužením 72 jsou dimenzované tak, že ještě i ve stlačeném stavu pružin 44 a 76 pro ně zbývá dost místa.

Dále budiž na tomto místě poznamenáno, že horní úsek vstřikovací trysky 38 přejímá funkci pístu, který je poháněn plynem vstupujícím druhým připojením 20 do dutého prostoru 36 dutého válce 34 způsobem popsaným vpředu.

Zatímco v klidové poloze vstřikovací trysky 38 podle obrázku 2 a na její dráze do pracovní polohy podle obrázku 3 nemá příčné vrtání 50 svými otvory na obvodové ploše vstřikovací trysky 38 na základě působení těsnícího Okroužku 48 žádné spojení ven a je tedy potud uzavřené, komunikuje v pracovní poloze vstřikovací trysky 38 podle obrázku 4 s tlakově uzavřeným prostorem 78 ve spodním úseku 32 plnící hlavy 2, takže nyní může plyn, který se v tomto prostoru 78 nachází a dále přitéká prvním připojením 18, proudit příčným vrtáním 50, kanálem 52, který z něho odbočuje, zpětným ventilem 56 a vrtáním 54 a pak na spodním konci 38b vstřikovací trysky 38 vystupovat z výstupního otvoru 58 do kapaliny v láhvi 4, čímž se kapalina v láhvi 4 sytí kyselinou uhličitou.

• · * · ··« · • · • · · · » * ♦ * « • « · » · · β · ‘ί » · • · · * · ·· ·♦*»·· • · « · · t Λ • e· · ····· » · ··

- 16 Poté co se v celém systému vytvořil požadovaný tlak a kapalina, která se nachází v láhvi 4, se nasytila kyselinou uhličitou z plynové patrony 6, ruční ventil 8 se uzavře a odvzdušňovací ventuil 28 se otevře stlačením ovládacího knoflíku 30 (obrázek 1) , takže plyn může z prostoru 78 unikat třetím připojením 24 a tím se také snižuje tlak v prostoru 78. Toto má za následek, že mezi vnitřním prostorem láhve 4 a prostorem 78 vznikne tlakový spád. Protože na začátku procesu odvzdušnění vzniká ve vstřikovací trysce 38 přetlak, uzavírá se na krátkou dobu zpětný ventil 56, aby se zabránilo stoupnutí kapaliny výstupním otvorem 58, vrtáním 54, kanálem 52 a příčným vrtáním 50 vstřikovací trysky 38 do prostoru 78. Aby se ale také jednak snížil tlakový spád mezi vnitřním prostorem láhve 4 a prostorem 78, otevírá se automaticky klopný ventil 84, jak umožňuje zjistit obrázek

5. Následně jede píst 64 na základě působení spirálové pružiny 76 zpět do své klidové polohy podle obrázku 2 a vstřikovací tryska 38 jede stejným způsobem na základě působení šroubové pružiny 44 zpět do své klidové polohy podle obrázku 2, takže nyní se může láhev 4 s kapalinou nasycenou kyselinou uhličitou bez problémů vyjmout.

Na obrázcích 6 až 9 je znázorněné druhé výhodné provedení zařízení na obohacování kapalin plyny, přičemž se toto druhé provedení od prvního provedení podle obrázků 1 až 5 odlišuje jednak v pozměněném připojení plynové patrony 6 k plnící hlavě 2 s přídavným připojením regulačního ventilu 100 a jednak v pozměněné konstrukci plnící hlavy 2 a zejména v pozměněné konstrukci vstřikovací trysky 38'. Následně budou jednotlivě objasněny rozdíly tohoto druhého provedení a prvního provedení, zatímco na shodnosti se v podstatě nemá blíže narazit, přičemž pro stejné části se používají stejné vztahové značky.

Jak lze zjistit z obrázku 6, je u druhého provedení plynová patrona 6 připojená k plnící hlavě 2' jen přes jedno • ·ΟΦ·

9999

9 9 9 * «··*· * 9 9 * 999 ♦ » · · « *: · · · -· · * * * * · · · β « ««>· · ····· *· 99

- 17 jediné plynové potrubí, totiž přes plynové potrubí 12, které vede k druhému připojení 20 v plnící hlavě 2_. První připojení 18 v plnící hlavě 2_ už nekomunikuje jako u prvního provedení s plynovým potrubím 12 a s druhým připojením 20, nýbrž přes připojovací potrubí 14^z oddělené od plynového potrubí 12 s regulačním ventilem 100, který reguluje tlak v láhvi 4 výběrovým vypouštěním přebytečného plynu.

Jak lze dále zjistit z obrázků 7 až 9, mají u tohoto provedení vstřikovací tryska 38' i některé z elementů obsažených ve skříňové části 62 konstrukci oproti prvnímu provedení pozměněnou.

V protikladu k prvnímu provedení není vtok 50' vstupu plynu do kanálu 54^x vstřikovací trysky 38 vytvořený jako průchozí příčné vrtání probíhající napříč k podélné ose vstřikovací trysky, nýbrž v čelní ploše 39 horního konce 38a vstřikovací trysky 38 , která ohraničuje dutý prostor 36 dutého válce 34. Podle toho tvoří vtok 50 u tohoto provedení jednoduchý otvor, jímž ústí vrtání 54^z do dutého prostoru 36. Vtok 50' tedy tvoří počátek vrtání 54 a ve znázorněném provedení má tentýž průměr jako vrtání 54 . Proto oproti prvnímu provedení chybí kanál 52 a zpětný ventil 56, které tam byly k dispozici.

Dále je u tohoto provedení v tlakově uzavřeném prostoru 78, který je vytvořený v horní části spodního úseku 32 plnící hlavy 2 a je ohraničený talířovou přírubou 60 a horním úsekem v podstatě duté válcové skříňové části 62 a také horní částí 66 pístu 64, uspořádané spirálové pero 79, které svým horním koncem přiléhá k talířové přírubě 60 a svým spodním koncem k horní části 66 pístu 64 . Naproti tomu chybí u znázorněného druhého provedení spirálová pružina 76, která je k dispozici u prvního provedení a sedí mezi horní částí 66 pístu 64 a prstencoví tým prodloužením 72, které leží pod ním. Místo ní jsou u druhého provedení na vnitřní • · · · • · · ·

- 18 straně duté válcové skříňové části 62 upevněné pružící nástavce 76 , na nichž spočívá píst 64 spodní stranou své přírubové horní části 66. Pokud sestávají skříňová část 62 a pružící nástavce 76 z téhož materiálu, například z umělé hmoty, mohou být pružící nástavce 76 s výhodou vytvarované jako pružíví jazyky na vnitřní straně skříňové části 62 v jednom kuse s ní.

Zatímco spirálové pero 79 ležící nad pístem 64 předepíná u tohoto provedení píst 64 ve směru k láhvi 4, vykonávají pružící nástavce 76 uspořádané pod pístem 64 na píst 64 odpovídající protitlak, předepínájí jej tedy do opačného směru a tím do jeho klidové polohy, podobně jako spirálová pružina 76 u prvního provedení, viz obrázek 2. Proto je píst 64 uložený u tohoto druhého provedení mezi horním spirálovým perem a dolními pružícími nástavci 76 jako plovoucí.

Dále chybí u druhého provedení klopný ventil, který je u prvního provedení navržený na tom místě, kde spojovací kanály 82 na horní straně pístu 64 ústí do tlakově uzavřeného prostoru 78 . U tohoto druhého provedení komunikuje tedy tlakově uzavřený prostor 78 přes spojovací kanály 82 s láhví 4 trvale.

Zatímco jako u prvního provedení je tlakově uzavřený prostor 78 v horní části spodního úseku 32 připojený přes třetí připojení 24 a vedení 26 k manuálně obsluhovanému odvzdušňovacímu ventilu 28, je tlakově uzavřený prostor 78 u druhého provedení navís ještě připojený přes první připojení 18 a připojovací potrubí 14 k vpředu zmíněnému regulačnímu ventilu 100. Protože tlakově uzavřený prostor 78 v horní části spodního úseku 32 komunikuje trvale přes spojovací kanály 82 s láhví 4 připojenou k plnící hlavě 2 , nastavuje se v tlakově uzavřeném prostoru 78 tentýž tlak jako v láhvi

4. Tak doléhá také tentýž tlak na regulační ventil 100 připojený k tlakově uzavřenému prostoru 78 přes první připojení 18 a připojovací potrubí 14 . Stoupne-li tlak nad

- 19 předem nastevenou požadovanou hodnotu, otevírá se u tohoto provedení regulační ventil 100 a vypouští přebytečný tlak, čímž se opět sníží tlak v celém systému vytvořeném z tlakově uzavřeného prostoru 78 a vnitřního prostoru láhve 4, který s ním komunikuje přes spojovací kanály 82, případně se drží na požadované hodnotě.

Následně bude objasněn provoz vpředu popsaného druhého provedení.

Ve stavu ukázaném na obrázku 7 je láhev 4 naplněná předem kapalinou už přidržená k plnící hlavě 2. Přitom je celé zařízení ještě bez tlaku a jak vstřikovací tryska 38 , tak i píst 64 jsou vždy ve své klidové poloze. Jak lze dále z obrázku 7 seznat, neexistuje ještě mezi těsnícím kroužkem 86 pístu 64 a hlavou 90 láhve 4 žádné tlakově pevné spojení.

Je-li nyní podle obrázku 6 otevření ruční ventil 8 stlačením ovládacího tlačítka 10, proudí CO₂ z plynové patrony 6 ručním ventilem 8 a plynové potrubí 12, takže C0₂ vstupuje z plynové patrony 6 druhým připojením 20 do vnitřního prostoru 36 dutého válce 34. Toto má za následek, že je vstřikovací tryska 38 na čelní straně 39 svého horního konce 38a zatěžována tlakem CO₂ a je uváděna do pohybu proti tlaku pružiny 44 ve směru k láhvi 4, jak je ukázáno na obrázku 8.

Současně vstupuje CO₂ z vnitřního prostoru 36 dutého válce 34 vtokem 50 v čelní straně 39 na horním konci 38a do vrtání 54 vstřikovací trysky 38 a tam proudí až ke spodnímu konci 38b vstřikovací trysky 38, aby pak vystupoval z výstupního otvoru 58. Protože u znázorněného druhého provedení je plocha průřezu případně šířka ústí výstupního otvoru 58 zřetelně menší než plocha průřezu popřípadě průměr vrtání 54 a plocha průřezu vrtání 54 opět menší než průřezová plocha dutého prostoru 36 dutého válce 34 orientovaná napříč ke směru pohybu vstřikovací trysky 38 , představuje vrtání 54 a zejména výstupní otvor 58 ve • · · ·

- 20 vstřikovací trysce 38 pro CO₂ vstupující do dutého prostoru 36 škrtící účinek. Tímto způsobem se CO₂vstupující druhým připojením 20 do dutého prostoru 36 a tím tlak, který se v dutém prostoru 36 vytváří, nejprve hlavně o pohyb vstřikovací trysky 38 z její klidové polohy ukázané na obrázku 7 do její pracovní polohy ukázané na obrázku 9. Podíl plynu, který přitom již proudí z výstupního otvoru 58, a tlaková ztráta, která je s tím spojená, je naproti tomu malá a v podstatě pohyb vstřikovací trysky 38 neovlivňuje.

Zatímco CO₂ proudí z plynové patrony 6 do dutého prostoru 36 dutého válce 34, nadzvedává mechanismus, který není na obrázcích znázorněný a také není jinak popsaný, láhev, takže se její hlava 90 v zařízení dostává na těsnící kroužek 86 pístu 64, jak lze zjistit z obrázku 8. Tak je vytvořeno tlakotěsné spojení mezi pístem 64 a láhví 4. To má za následek, že CO₂, který už vystupuje z výstupního otvoru 58 vstřikovací trysky 38 , proudí nejen do láhve 4, nýbrž přes spojovací kanály 82 také do tlakově uzavřeného prostoru 78 ve spodním úseku 32 plnící hlavy 2 . Tak vzniká v tlakově uzavřeném prostoru 78 tentýž tlak jako v láhvi 4.

Dosáhla-li vstřikovací tryska 38 svoji pracovní polohu podle obrázku 9, nemůže se CO₂ v dutém prostoru 36 dutého válce 34 dále uvolňovat, takže při pokračujícím zavádění dalšího CO₂ druhým připojením 20 do dutého prostoru 36 tlak v celém komunikujícím systému, který sestává z dutého prostoru 36, vrtání 54 vstřikovací trysky 38 , láhve 4 a tlakově uzavřeného prostoru 78 pozvolna stoupá. Přitom stoupá také tlak v tlakově uzavřeném prostoru 78, až se překoná předpětí pružících nástavců 76 , což má za následek, že je nyní píst 64 tlačený plynem, který zatěžuje jeho přírubovou horní část 66, proti předpětí pružících nástavců 76 k hlavě 90 láhve 4^ silněji. Tímto způsobem se zesílí tlakotěsné spojení mezi pístem 64 a láhví 4, takže i při vyšších tlacích zůstává automaticky zajištěné tlakově pevné

- 21 přisazení láhve 4 k plnící hlavě 2 a tak nemůže během procesu sycení unikat z láhve 4 nežádoucím způsobem žádný plyn.

Překročí-li však tlak v systému předem stanovenou požadovanou hodnotu, otevírá se regulační ventil 100 a vypouští přebytečný plyn, čímž se tlak v systému opět sníží popřípadě se udrží na požadované hodnotě.

Poté co se tímto způsobem v celém systému vytvořil požadovaný tlak a kapalina, která se nachází v láhvi 4, se nasytila kyselinou uhličitou z plynové patrony 6, uzavře se jako u prvního provedení ruční ventil 8 a stlačením příslušného ovládacího knoflíku 30 se otevře odvzdušňovací ventil 28, takže plyn může odcházet z prostoru 78 třetím připojením 24 a tím přes spojovací kanály 32 i ze zbývajícího systému a tím se opět nastaví tlak v celém systému. Přitom jede píst 64 na základě působení pružících nástavců 76 opět do své klidové polohy podle obrázku 7 a vstřikovací tryska 38 na základě působení šroubové pružiny 44 zpět do své klidové polohy podle obrázku 7, takže se píst 64 uvolňuje od hlavy 90 láhve 4 a láhev 4 s kapalinou nasycenou kyselinou uhličitou se může bez problémů sejmout z plnící hlavy 2 .

Dále pracuje druhé provedení stejným způsobem jak provedení první.

Claims (24)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení na obohacování kapalin, zejména nápojů, které jsou naplněné v nádržích (4) na kapalinu, zejména v láhvích, plyny, zejména C0₂, s připojovacími prostředky (12, 14, 18) pro zdroj plynu, zejména pro plynovou patronu (6) obsahující alespoň jeden plyn, a s alespoň jedním plnícím elementem (38; 38 ) plynu připojitelným k připojovacím prostředkům (12, 14, 16) plynu pro naplnění plynu do kapaliny nacházející se v nádrži (4) na kapalinu, vyznačující se tím, že plnící element (38; 38 ) plynu je uložený pohyblivě mezi klidovou polohou (obr. 2, 6), ve které je uspořádaný mimo hladinu (96) tvořenou kapalinou uspořádanou v nádrži (4) na kapalinu a/nebo alespoň v podstatě vně nádrže (4) na kapalinu, a pracovní polohou (obr. 4, 8), ve které je alespoň jedním úsekem (38b) ponořený do kapaliny, která se nachází v nádrži (4) na kapalinu.
2. 2. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se přídržným zařízením (92, 94) pro zafixování nádrže (4) na kapalinu proti pohyblivosti plnícího elementu (38; 38 ) plynu.
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící s e hnacím zařízením (6, 44) pro pohyb plnícího elementu (38; 38 ) plynu.
4. 4. Zařízení podle nároku 3,vyznačující se tím, že hnací zařízení vykazuje pružné zařízení (44) , které předepíná plnící element (38; 38 ) do jeho klidové polohy (obr. 2, 6).

   • ·
5. 5. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačuj ící se t í m, že hnací zařízení vykazuje první uspořádání (34, 38; 34, 38 ) pneulatického pístu/válce tlačící plnící element (38; 38 ) plynu do jeho pracovní polohy (obr. 4, 8) , jehož dutý válec (34) je navíc připojený k připojovacímu prostředku (12, 14, 16) plynu a tak je napájený plynem.
6. 6. Zařízení podle nároku 5,vyznačující se tím, že plnící element (38; 38 ) plynu je pevně spojený nebo vytvořený jako jeden kus s pístem porvního uspořádání (34, 38; 34, 38 ) píst/válec.
7. 7. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6, v y značující se tím, že plnící element (38; 38 ) plynu je vytvořený jako trubka nebo tryska a ve směru svého podélného protažení je uložený pohyblivě.
8. 8. Zařízení podle nároků 5a7, vyznačuj ící se t í m, že plnící element (38; 38 ) plynu je část pístu prvního uspořádání (34, 38; 34, 38 ) píst/válec.
9. 9. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 1 až 8, u kterého plnící element (38) plynu vykazuje vtok (50) pro plyn, výtok (58), odevzdávající v jeho pracovní poloze (obr. 4) plyn do kapaliny, a kanál (52, 54) spojující vtok (50) s výtokem (58) , vyznačující se tím, že vtok (50) je v plnícím elementu (38) plynu vytvořený tím způsobem, že vtok (50) je s připojovacími prostředky (12, 14, 16) plynu spojený v pracovní poloze (obr. 4) plnícího elementu (38) plynu.
10. 10. Zařízení podle nároků 8a9, vyznačuj ící se t í m, že vtok (50) je na plnícím elementu (38) plynu vytvořený tím způsobem, že se vtok (50) nachází v klidové • · poloze (obr. 2) i v podstatě ve všech polohách pohybu (obr.

    3) mezi klidovou polohou (obr. 2) a pracovní polohou (obr.

    4) plnícího elementu (38) plynu utěsněný uvnitř dutého válce (34) prvního uspořádání (34, 38) píst/válec.
11. 11. Zařízení podle nároku 9 nebo 10, vyznaču j í c í se tím, že plnící element (38) plynu vykazuje zpětný ventil (56), který uzavírá kanál (52, 54) při výskytu tlakového spádu od výtoku (58) ke vtoku (50).
12. 12. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 1 až 8, u kterého vykazuje plnící element (38 ) plynu vtok (50 ) pro plyn, výtok (58), který odevzdává v jeho pracovní poloze (obr. 8) plyn do kapaliny, a kanál (54 ) spojující vtok (50) s výtokem (58),vyznačující se tím, že vtok (50 ) v plnícím elementu (38 ) plynu je nezávisle na poloze plnícího elementu (38 ) plynu spojený trvale s připojovacími prostředky (12) plynu.
13. 13. Zařízení podle nároků 5a 12, vyznačuj ící se t í m, že vtok (50 ) komunikuje s dutým prostorem (36) dutého válce (34) prvního uspořádání (34, 38 ) píst/válec.
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačuj ící se t í m, že plocha průřezu dutého prostoru (36) dutého válce (34) prvního uspořádání (34, 38 ) píst/válec, která leží napříč ke směru náporu tlaku, je větší než plocha vtoku (50 v plnícím elementu (38 ) plynu.
15. 15. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 9 až 14, vyznačující se tím, že plocha průřezu výtoku (58) je menší než plocha kanálu (54; 54 ) vytvořeného v plnícím elementu (38; 38 ) plynu.
16. 16. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 1 až 15 se skříní (60, 62) , na jejíž první straně (94) je přidržitelná svým otvorem nádrž (4) na kapalinu, vyznačuj ící se t í m, že plnící element (38; 38 ) plynu je ve skříni (60, 62) uložený pohyblivě a ve své pracovní poloze (obr. 4) vyčnívá z první strany (94) skříně (60, 62).
17. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačuj ící se t í m, že skříň (60, 62) obsahuje dutý prostor (78), jímž je těsně vedený plnící element (38; 38 ) plynu, a že dutý prostor (78) je ohraničený dutým válcem (62) druhého uspořádání (62, průchozí otvor, vedený plnící přitlačitelný z polohy (obr. 4

    64) píst/válec, jehož píst (64) obsahuje jímž je vůči pístu (64) pohyblivě těsně plynu, který je 2, 6) do utěsněné element (38; 38 ) klidové polohy (obr.

    8), čímž je přiveditelný do těsnícího dosednutí k nádrži (4) na kapalinu tím způsobem, že píst (64) obklopuje otvor nádrže (4) na kapalinu.
18. 18. Zařízení podle nároku 17, vyznačuj ící se t í m, že píst (64) druhého uspořádání (62, 64) píst/válec je na své čelní straně (68a) uveditelné do dosednutí k nádrži (4) na kapalinu nebo vykazuje s výhodou prstencovitý těsnící element (86).
19. 19. Zařízení podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že píst (64) druhého uspořádání (62, 64) píst/válec je pružně (76; 76 , 79) předepnutý do své klidové polohy (obr. 2, 6).
20. 20. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 17 až 19, vyznačující se alespoň jedním spojovacím kanálem (82), který spojuje dutý prostor (78) s vnitřním prostorem nádrže (4) na kapalinu.

    • ·

    - 26
21. 21. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se t í m, že alespoň ten jeden spojovací kanál (82) je vytvořený na nebo v pístu (64) druhého uspořádání (62, 64) píst/válec.
22. 22. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 9 až 11 a také dále podle alespoň jednoho z nároků 17 až 20, vyznačující se tím, že vtok (50) plnícího elementu (38) plynu komunikuje s dutým prostorem (78) v podstatě jen v pracovní poloze plnícího elementu (38) plynu (obr. 4).
23. 23. Zařízení podle nároku 22, vyznačuj ící se t í m, že vtok (50) sestává z otvoru, který je vytvořený bočně v tom úseku plnícího elementu (38) plynu, který se v pracovní poloze (obr. 4) plnícího elementu (38) plynu nachází v dutém prostoru (78).
24. 24. Zařízení podle nároku 20 nebo 21 a také nároků 21 nebo 22,vyznačující se tím, že spojovací kanál (82) spojuje dutý prostor (78) s vnitřním prostorem nádrže (4) na kapalinu jen v utěsněné poloze (obr.4) pístu (64) a je navržený zpětný ventil (84) , který při výskytu tlakového spádu od dutého prostoru (78) k nádrži (4) na kapalinu spojovací kanál (82) uzavírá.