CZ402292A3

CZ402292A3 - Absorbing body for absorbing objects

Info

Publication number: CZ402292A3
Application number: CS924022A
Authority: CZ
Inventors: Eje Osterdahl; Urban Widlund; Jeanette Annergren
Original assignee: Moelnlycke Ab
Priority date: 1991-01-29
Filing date: 1992-12-30
Publication date: 1993-08-11
Also published as: AU672171B2; EP0625895A1; SE9100274D0; SK402292A3; SE468744B; EP0625895B1; AU1354792A; NO942955D0; GR3025245T3; JP3350671B2; DK0625895T3; NO304636B1; CA2117342A1; JPH07506009A; WO1993015702A1; DE69222656T2; SE9100274L; NO942955L; CA2117342C; DE69222656D1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká absorpčního tělesa, které Je určena, tvořit absorpční prvek absorbujícího výrobku, Jako Jsou dětská plena, zdravotnické ubrousky nebo hygienické -vložky, a které obsahuje první absorpční vrstvu., která Je určena k přiložení směrem k pokožce uživatele, a druhou absorpční vrstvu, která Je při použití od. uživatele vzdálena; a dále se. pak týká absorbujícího předmětu, který takové absorpční těleso obsahuje.

Dosavadní stav techniky

Absorpční těleso pro použití v absorbujících předmětech,' Jako Jsou dětské pleny, zdravotnické ubrousky, a hygienické vložky, Je normálně složeno z Jedné nebo více vrstev celulózové vlákniny a bude obsahovat nanejvýš tak zvané superabsorbenty, kterými Jsou polymery, schopné absorbovat vodu nebo kapalinu, představující několikrát jejích vlastní hmotnost. Absorpční tělesa může pak obsahovat Jiné základní složky, například; základní složky, které bu dou zdokonalovat vlastností absorpčního tělesa, Jako rozptylovat kapalinu nebo základní složky, které budou zvyšovat schopnost absorpčního tělesa držet pohromadě a zabraňovat Jeho defbrmací během používání.

Vážným problémem se současnými absorbujícími předměty a v prvé řadě v případě dětských plen a hygienických vložek, které Jsou určeny, aby přijímaly a absorbovaly relativně velké množství kapaliny, Je, že Jsou tyto předměty často dlouho před vyčerpáním jejich absorpční kapacity, plně využity. Příčinou pro toto prosakování Je, že tato doposud známá absorbční tělesa JsotL neschopná efektivně rychle odbírat a absorbovat velká množství kapaliny .

Ačkoliv absorpční tělesa, která obsahuje superabsorbenty, má vysokou absorpční schopnost a Je schopné zadržet absorbovanou kapalinu, dokonce i když Je toto vystavena vnějšímu tlaku, mají superabsorbenty extrémně nízkou absorpční rychlost. Poněvadž pří močení vytéká často velké nnožství kapalíny v období několika se- 2 kund..; bude absorpční tělesa časově často saturováno protékáním kapaliny, takže každá další vytaklá kapalina bude vytékat ven z absorpčního tělesa.

Toto předčasné protékání Je přirozeně velmi dráždivě, co se týká osoby samotné, tak osob, zabývajících se ošetřováním postiženého. Skutečnost, že se tyto osoby nemoho^uspoléhat na bezpečnost zdravotnických ubrousků, Je prosakování konstantním trápením vůči osobám, které Jsou Jinak dospělí lidé, a kteří závisí na účinném prostředku, které jím brání, aby byli schopni normálně pracovat a spokojeně užívat sociálního života. Dále předčasné prpsakování dětských plenek a plen pro dospělé a hygienických vložek, znamená, že mokré Šatstvo a ložní prádlo musí být měněno a práno mnohem častěji než by bylo Jinak zapotřebí.

V minulosti bylo vynaloženo velké úsilí, vyrobit absorpčrtí těleso, které Je schopné absorbovat rychle velké množství kapaliny. Například.patenty US 3 441 023, US 4 27E 333, EP 124 365,

US 4 333 462, EP 343 940 a EF 343 941, předpokládají,.že Jsou. vytvořeny v absorpčním tělese dutiny nebo miskovité dutiny.

Vážné úsilí bylo pak provedeno v pokusech, kontrolovat tok v absorpčním tělesa, pomocí stlačování různých vrstev nebo oblastí absorpčního tělesa, o rozdílném vysokém stupni stlačeni nado v různých strukturách. Změny.ve stupních stlačení pak mění strukturu kapilár absorpčního tělesa a s tím jejich transportní schopnost. Poněvadž je kapalina stále dopravována z hrubších k JemhěJ.ším kapilárám, bude. kapalina dopravována v takové struktuře z oblastí nízkého stupně stlačaní k oblastem s vyšším stupněm stlačení. Avšak Je obtížné, Jednoduše pomocí stlačaní, vytvořit rozdíly hustot, které Jsou udržovány Jak v mokrém, tak v suchém stavu, poněvadž calulézová vláknina má sklon dosahovat kritické měrné hustoty, Jestliže Je mokrá. Kritická měrná hustota Je měrná hustota, v níž sa. calulézová absorpční vláknina ani nezhrautí ani neroztáhne, Jestliže Je navlhčena. Toto znamená, že těleso celujózové vlákniny, které Je stlačeno na marnou hustotu pod Jeho kritickou měrnou hustotou se bude vydouvat, když Je navlhčena, zatímco tělesa, Jehož měrná hustota Je vyšší než kritická měrná huátota, se bude při zmokření hroutit.

Patent SE 453 413 popisuje absorpční těleso, která má hustotní gradient, aby bylo stabilní vůči vlhkosti, proveden pomocí ta_ τ _

W vitelného spojovacího prvku. Nevýhodou absorpčního tělesa tohoto druhu Je, že spojovací prvek zhoršuje absorbovatelnost tělesa. Jinou nevýhodou Je, že spojovací prvek Je relativně nákladný a tím se zvyšují náklady na konečné absorpční tělesa, které Je vlastně nevhodné v případě absorpčního tělesa, které Je určeno pro Jedna použití.

Aby se zvýšila schopnost absorpčního tělesa absorbovat velké snožství kapaliny v průběhu krátkého období, Je v patentu EP Q 325 416 předpokládáno, že nízká hustotní oblast Je provedena v té částí absorpčního tělesa, která Je určena pro přiložení k uživateli. Vynálezem s tímto zvláštním vybavením Je, že vyteklé množství kapaliny může být rychle vneseno do relativně hrubých kapilár v oblasti s nízkou hustotou a pak může být absorbováno pomocí okolního materiálu s vysokou hustotou. Protože existují rozdíly ve velikosti kapilár v oblastí přijímající tekutinu a v oblasti okolního materiálu, budou, oblastí, přijímající tekutinu, vyprázdňovat tuto významnou měrou dříve než Je přivedena k absorpčnímu tělesu další kapalina.

Nicméně vážnou nevýhodou absorpčního tělesa podle patentu EP 0 325 416 Je, že Je obtížné udržet nízkou hustotu v oblasti, přijímající kapalinu, zvláště když Je absorpční těleso tvořeno calulózovou vlákninou. Například, Jestliže Je používána absorpční těleso v dětských plenách, Je umístěna oblast, přijímající kapalinu v uživatelově rozkroku a tam podrobena silnému mechanickému vlivu pohybem stehen uživatele. V důsledku toho se absorpční podložka deformuje a Je současné stlačována nebo pllzována do provázků nebo do tvaru podobného uzence·.. Oblast, přijímající kapalínu tím ztrácí svůj tvar a může se stát během používání v-íca nebo méně úplně neúčinnou. Taková deformace Je zvlášt vhodná poznámky, u mokrého absorpčního tělesa, které Je vyrobeno z ce?lulózové vlákniny. Takové absorpční těleso může být takto náhlá pouze mokré, aniž se stane vážným riziko prosakování.

Jiný problém s absorpčními předměty Je udržení plochy, která Je směrem k uživateli, při používání pokud možno suché během celého období používání, a zabránit tak promočení. K promočení dochází, jestliže Je absorbovaná kapalina vytlačována z absorpčního tělesa a mokří pokožku uživatele. Tomu Je do určité míry zabráněno, Jestliže absorpční tělesa obsahuje suoerabsorbenty, které chemicky váží absorbovanou kapalinu, dokonca 1 když Jsou absorpční předměty vystaveny tlakům, například, když se uživatel posadí. Nicméně obtížností v určitém smyslu Je, vytvoření absorpčního tělesa tak, .aby kapalina byla tělesem rozptýlena a dostávala se k superabsorpčnímu materiálu.

Patent US 4 047- 531 popisuje absorpční předměty, jejichž absorpční tělesa mají první absorpční vrstvu, která obsahuje mechanickou vlákninu, tarmomechanickou vlákninu nebo semimechanickcu vlákninu a druhou vrstvu, která se skládá z materiálů odlišných od materiálů první vrstvy a obsahuje termomechanickou vlákninu, semichemickou vlákninu a chemickou vlákninu. Materiály v obou vrstvách Jsou voleny tak, aby vlákna v první vrstvě byla více hydrofóbní než vlákna ve druhé vrstvě.

V Jednom provedení Je první vrstva složena z termachemlcké vlákniny, zatímco druhá vrstva Je složena z chemické vlákniny. Použitím termochemlcké vlákniny v první vrstvě, která Je dosažena z dřevěné suroviny ve vyšším výtěžku a taková vláknina Je při výrobě příznivější pro životní prostředí než chemická, vláknina. Dále pak Je zapotřebí méně energie k razvlákňování termochemlcké vlákniny. Nebezpečí promočení Je pak snížena použitím dvou raz* dílných vláknin.

Chemická vláknina bude zhroucena, Jestliže se promáčí a tím získá hustá struktura dobré, schopností rozptylovat kapalinu,;ale nízkou schoonost kapalinu zadržet. Absorpční tělesa, které J? tvořena Jedině chemickou buničinau povede k vysokému stupni promáčení, Jestliže Je. vystaveno tlaku. Na druhé straně termochemic ká vláknina Je vysoce pružná nebo vypružená když zvlhne a tím Je schopna odolávat tlaku. Protože materiály v obou vrstvách nají rozdílné stupně hydrofobocity, Je kapalina absorbovaná tělesem transportována z vrstvy s vyšší hydrafbbicitcu do vrstvy, ktprá Je méně hydrofóbní. Tím Je řečena, že tímto způsobem se mlnímeli l - Je. nebezpečí promáčení.

Patent US 4 047 531 používá termínů '‘mechanický*’, termomechanický, semimechanický, chemický, aby charakterizoval růz né typy celulózových vláknin. Tyta termíny nejsou však dostatečně definovány, aby Jasně hovořily o vlastnostech vláknin, které Jsou požadovány, aby výsledné absorpční tělesa získala stanovené vlastnosti. Používané termíny pouze naznačují vlastnosti vláknin které Jsou očekávány na základě stanovených způsobů výroby. Nic- 5 sáně Je nažna potom zacházet s vlákninami různým způsoben a tak měnit jejich hydrofabicitu, takže úplně obrací systém hydrofobicity, objevený v patentu US 4 047 531.

Dále stupeň hydrofobicíty Je pouze Jecním z parametrů, které kontrolují transport kapaliny ve struktuře vláken. Stejně zahrnuje Jako důležité parametry např. poráznost struktury a poměr mezí velikostí kapilár v tělese vrstvy.Hustá, relativně hydrofóbní struktura může mít vyšší schopnost rozptylovat kapalinu než póry méně hydrafóbní struktury.

Aby byla absorpční těleso schopna přijmout velká množství kapaliny v průběhu krátkého období, bude mít přednostně otevřenou strukturu vláken, která se bude přizpůsobovat velkému množství kapaliny mezi vlákny. V tomto případě, hydrofobccita vláknité struktury Je méně důležitá, Jestliže Je kapalina schopná pronikat do absorpční tělesa.

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje absorpční těleso typu, zmíněnév úvodu, které však má vysokou okamžitou kapacitu absorbovat kaSX pallnu, a které Je schopné znemožnit zpětné máčení pokožky uživatele kapalinou absorbovanou absorpčním tělesem.

Absorpční těleso padle vynálezu Je charakterizováno tím, že tělesa /3/ obsahuje alespoň dvě vzájemně rozdílné vlákniny, přičemž struktura vláken v první absorpční vrstvě /16/ Je tvořena obecně prvním typem vlákniny, mající nízkou schopnost rozptylovat kapalínu a kritickou měrnou hustotu pod 8 cm /g při tlaku 2,5 kPa, a přičemž hlavní část vláknité struktury druhé absoroční vrstvy /17/ Je tvořena Jiným typem vlákniny, zajíci vyšší schopnost rozptylovat kapalinu než vláknina v první absorpční vrstvě /16/, čímž má druhá absorpční vrstva /17/ vyšší schopnost odvádět kapalinu z první absorpční vrstvy /15/, a v táto druhé absorpční vrstvě /17/ je obsažen superabsorpční materiál, který Je přimíšen většinou rovnoměrné alespoň v Jednom pásmu druhé vrstvy /17/.

Jestliže Jsou spojeny různé typy celulózová vlákniny, mající vzájemně rozdílné absorpční charakteristiky,způsobem v souladu s vynálezem, Je dosaženo absorpční těleso, Jehož vlastností není možno dosáhnout použitím Jediného typu vlákniny.

Absorpční vlastnosti celulózové vlákniny Jsou do určité mírý způsobeni, Jakým Je vyrobena technická celulóza /buničina/.

“estliže Je produkována celulózová vláknina chemickotermomechanicky dosáhne se více než 90% výchozího materiálu, v tomto případě dřevěných hoblin. Chemickotermomechanický proces. Je započat impregnačním krokem, v němž Je álnný chemický zákon na dřevěné hobliny pří zvýšené teplotě. Chemicky saturované hobliny^

Jsou pak rafinovány do tvaru valných vláken. Výsledná buničina Je pak procezena, prána a bělena peroxidem. Toto bělaní neovlivňuje výtěžek procesu, ale ponechává buničině lignin v koncentraci okolo 27% spolu s pryskyřicemi a hamicelulózou.

Chemická celulózová vláknina Je produkována impregnováním dřevěných hoblin a pak vařením hoblin tak, aby lignin a snadno rozpustné celulózové složky přešly do varné břečky. Výtěžek získaný z dřevěných hoblin v tomto procesu Je mnoher nižší než výtěžek získaný u chemických nebo chemlchomschanických buničin a pohybuje se. okolo 5Q%. Po skončení varného procesu Je buničina procezana a prána před běláním chlorovými chemikáliemi, přičemž se dále snižuje výtěžek. Taková buničina nabude, obsahovat prak* ticky žádný lignin.

Ve srovnání s chemicky vyrobenou celulózovou vlákninou, bude mít chemickotermomechanický produkovaná celulózová vláknina většinou vyšší objem pórů, vyšší stabilitu vůči vlhkosti a nízkou schopnost rozptylovat kapalinu. Protože celulózová vláknina má větší objem pórů, kapiláry mezi vlákny budou hrubší, které Jsou pak důvodem, proč taková vláknina má nízkou schopnost rozptylovat kapalinu, poněvadž se tato snižuje se zvýšením velikosti kapilár. Schopnost celulózové vlákniny rozptylovat kapalinu a její afinita ke kapalině Je proto, protože zbytková dřevěná; substance, udělují vláknům chamíckotexmomechanických buničin Jiné plošné vlastnosti než vláknům chemických buničin.

□úvodem vysoké stability vůči vlhkosti chemickotermomachanických vláknin Je Jejich relativně hrubá vlákna, která mají hmotnost vlákán mezi 18Q-8QQ mg/km. Vláknina pak obsahuje lignin, který působí Jako prvek vyztužení vláken. Dokud lignin ponechává JaJí strukturu dokonce když Je mokrá, vlákna, která mají relativně vysoký obsah ligninu Jsou relativně pevná dokonce i v mokrém stavu. Proto vláknitá vrstva, která Je tvořena v podstatě takovými

- 7 bude nit doboru stabilitu vůči vlhkosti. *-elulózová vláknina, která má dobrou stabilitu vůči vlhkosti, bude- pak mít v mokrém stavu otevřenou strukturu, s hrubými kapilárami a malým počtem vláken na Jednotku objemu. Toto znamená, ze celulózová vlákniny s touto vlastností budou mít poměrně vysokou absarbovatelnost, poněvadž hlavní část kapaliny absorbované strukturou calulózowé vlákniny se koná v prostoru mezi vlákny, zatímco pouze menší část kapaliny Je absorbována ve vlastních vláknech.

Celulózová vláknina, která má malou schopnost rozptylovat kapalinu také nefunguje, Jestliže se· používá spolu se superabsorbenty, Jestliže Je záměrem využít absarbovatelnosti superabsorbentů v co možná největší míře. Toto Je hlavně proto, protože mohou být použity ty superabsorbenty, které Jsou v přímém kontaktu s primárně mokrým pásmem absorpčního tělesa. Avšak Je nesmyslnékonglomerovat velké množství superabsorbentů v oblasti absorpčního tělesa, kde dochází ke smáčení. Superabsorbenty, které Jsou normálně přítomné ve formě částic, Jako Jsou prášky, vločky, * vlákna nebo granule, Jestliže absorbují kapalinu bobtanají do formy gelu. V tomto ohledu Je riziko, že částice superabsorbentu budou tvořit více nebo méně kontinuálně gel, který funguje Jako bariéra kapaliny a brání absorbování dodávané kapaliny do absorpč ního tělesa. Absorpce nastává částicemi superabsorbentu, Jako výsledek difúze, která Je velmi pomalým procesem. V praxi, výše řečený kontinuální gel Je takto pro kapalinu nepropustný.

Chemicky vyrobená celulózová vláknina má na druhé straně obecně dobrou schopnost rozptylovat kapalinu a Je proto vhodná pro použití spolu se superabsorbenty. Poněvadž Jsou chemické calulózové vlákniny tvořeny vlastně čistou celulózou, mají Jemná vlákna s hmotností 140-190 mg/km nízkou pevnost a nízkou stabilitu vůči mokru. Struktura vláken, která Je tvořena hlavně chemie ky vyrobenou celulózovou vlákninou, bude mít velký počat vláken na Jednotku objemu, což vede k hustotní struktuře, která má Jem-r né kapiláry. Jestliže Je vláknitá struktura s touto vlastností , nanokřena, zhroutí se v důsledku nízké neohebnosti vláken za makra, takže tvoří strukturu s -slativně nízkou absorbovatelností, ale s vysokou schopností rozptylovat kapalinu.

Při použití vynalezeného absorpčního tělesa, se bude vyteklé množství kapaliny nebo tekutý odlučovat a pronikat nejprve do první vrstvy vlákniny, umístěné nejblíže k pokožce uživatelé.

Tato vrstva mí nízkou schopnost rozptylovat kapalinu, ale má otevřenou strukturu, která má nízkou odolnost k toku, a která je schopna pojmou relativně velké množství kapaliny v krátkém časovém období. Pří pohledu ve směru ad uživatele, je umístěna na povrchu této vrstvy druhá vrstva vlákniny, která má vysokou schopnost rozptylovat kapalinu. Aby se získalo absorpční těleso s dostatečnou absorpční kapacitou a umožňovalo zadržovat absorbovanou kapalinu co možná nejdále ad těla uživatele, obsahuje druhá vrstva vlákniny superabsarpční aateriál, kromě celulóžové vlákniny. Jak bylo dříve zmíněna, má superabsarpční materiál nízkou absorpční rychlost a nemá prakticky charakteristickou schopnost rozptylovat kapalinu. Je proto velmi důležité, aby byl vláknitý materiál obklopující superabsorpční materiál schopný dispergovat kapalinu přes absorpční vrstvu, takže bude kapalina přicházet k absorpčnímu materiálu co možná nejdříve. Tato kapalina je postupně absorbována z pórů nebo kapilár vláknité struktůry k superabsorpčnímu materiálu a tam je vázána ve farmě gelu.·

Kapalina je ve druhé vrstvě vlákniny sbírána pomaleji než v první vrstvě, poněvadž vláknitá struktura má jemná vlákna, a ponevadž je prostor·, který je mezi vlákny k dispozici pro bezprostřední absorpci, malý. Nicméně absorbovaná kapalina je z povodně namokřené plachy transportována postupně pryč a je rozptylována mezi vlákna a ven do vláknité vrstvy, působením kapilárních sil, kde je absorbována superabsorpčním materiálem. Toto rozptýlení kapaliny účinkam kapilár je však poměrně malé. Proto je množství vyteklé kapaliny shromaždováno v první vrstvě calulózové vlákniny, umístěné nejblíže k uživateli, tato vrstva pak funguje jako tlumič nebo zásobník, který je včas absorpcí vyprázdněn kontinuálně a rozptýlení kapaliny je pak v druhé vlákninová vrstvě dále od uživatele. U předloženého vynálezu je důležité, že existuje rozdíl ve velikostí kapilár mezi oběma vlákninovými vrstvami, a že druhá vlákninová vrstva má menší kapiláry než první vlákninová vrstva. Toto vede k účinnému transportu kapaliny z první vrstvy do druhé, vždy poněvadž kapilární sily budou způsobovat transport kapaliny z hrubších kapilár k jemnějším. Tento rozdíl ve velikosti kapilár pak působí proti promáčení uživatele kapalinou, která je již absorbována ve druhé absorpční vrstvě.

hrvní vlákninová vrstva Je tvořena hlavně calulózovou vlákninou, která má vysokou kritickou němou hustoru, příslušně převyšuje tí cm^/g při tlaku 2,5 kPa, kdežto druhá vlákninová vrstva Je tvořena hlavně cel-ulózovcu vlákninou, která má nízkou kritickou němou hustoru, příslušné pod Θ cx /g pří 2,5 kPa. Celulózová vláknina s vysokou kritickou xěrnou hustotou bude xít otevřenou strukturu s velkým abjenem páru dokonce i když Je xokrá. ^wak bylo dříve uvedena, kritická měrná. hustota Je xěrná hustota, v níž se celulózová buničina nebude ani hroutit ani roztahovat, Jestliže Je naxokřena. Prolže obě vlákninové struktury mají vzájenně rozdílnou kritickou xěrnou hustotu, budou pak xít vzájexně rozdílné objexy póru, Jestliže Jsou mokré.

Jlnýx přispěvatelskýx faktorem k nízkému promáčení a velké ploše suchosti vynalezeného absorpčního tělesa Je, že kapalina přítomná v první vrstvě není rozptylována ven z vrstvy, ale zůstává v oblasti nejblíže tak zvanému bodu mokrosti, tj. bodu, v němž kapalina poprvé vstupuje do absorpčního tělesa. Toto ve velké míře omezuje mokrou plochu, která se může dostat do kon taktu s pokožkou uživatele.

Poněvadž druhá vlákninová vrstva postupně absorbuje kapalinu z první vlákninové vrstvy, bude první vlákninová vrstva prakticky vyprázdněna cd kapaliny, která Je absorbována v prostoru mezi vlákny. Tímto způsobem Je první vrstva opět schopna přijímat a absorbovat velké množství vyteklé kapaliny rychle, aniž by se ohrožovala struktura vláken nastupující saturací. V přípaoě dětských plen, zdravotnických ubrousků a hygienických vložek, se koná výtok kapaliny nebo tekutiny během krátkého časového období, což Je odděleno obdobími, kdy kapalina nevytéká, což Je odlišné od kontinuálního proudění kapaliny nebo tekutiny. Proto Je čas pro první absorpční vrstvu, odvést kapalinu mezi obdobími, kdy Je kapalina vytékána, takže absorpční kapacita Je k dispozici pro další vytékané množství kapaliny nebo tekutiny.

Pro první absorpční vrstvu Je pak vhodné, aby obsahovala malé množství superabsarpčního materiálu. Toto Je proto, protože bude vždy zbývat malé množství kapaliny v první vlákninové vrstvě, což může vést k promáčení nebo být příčinou, že se absorpění těleso zplstí, když Je mokré. Avšak superabsorpční materiál bude tuto zbytkovou vlhkost absorbovat a vázat. Tímto způsobem

Je pak získáno absorbujícího předmětu, Jehož plachou se dotýká absorpční těleso pokožky uživatele, které buda extrémně suché a pohodlné, nebot částicemi mohou být absorbována značná množství kapalíny.

Je pak vhodné, vybírat pro první absorpční vrstvu superabsorpční materiál, který má relativně nízkou absorpční rychlost. Toto bude hlavně umožňovat, že všechny kapaliny nebo tekutiny vyteklé do první vrstvy, budou do druhé vrstvy transportovány dříve než začne superabsorpční materiál absorbova.t malé množství kapaliny, která zůstává v první absorpční vrstvě.

Vynález bude nyní podrobněji popsán se zřetelem na počet pracovních provedení.

Schopnost absorpční vrstvy odvést kapalinu z Jiné absorpční vrstvy Je určena, v souladu s následující metodou:

Metoda 1

Jsou připravena dvě pravoúhlá calulózová vláknitá tělesa o rozměrech IQ x 2Θ cm. Tato tělesa Jsou označována Jako K1 a K2 respektive následujícím způsobem.

Zkoušená tělesa K1 a K2 byla zvážena a byla stanovena jejích plošná hmotnost. K2 bylo pak umístěna na plexisklovou desku a pokryto síti, potom bylo na povrch K2 umístěno K1 a síí. Spojené zkušební těleso, obsahující K1 a K2 bylo stlačena, aby měrná hustota činila 7 cm^/g. Poté bylo ke K1 přilito 60 ml 0,9ního roztoku NaCl a spojené vzorkové tělesa bylo umístěno pod zátěž 0,5 kPa /1,4 kg/. Po 20 minutách bylo K1 zváženo a potom položeno opět nahoru na K2. Tento postup včetně přidání kapaliny a vážení byl opakován třikrát. K1 a «2 pak byly na 5 minut podrobeny zatížení 2,5 kPa /7,0 kg/, potom bylo K1 opět zváženo.

Množství kapaliny, která zůstala v K1 byla stanovena vážením a výpočtem

Kl.. - Kl_t —— g kapaliny/g celulozovéha vlákninového

Kl, tělesa kde Kl^ s hmotnost suchého K1 Kl_v = hmotnost mokrého K1

- 11 Přiklad 1

Byla připravena šest vzorků a - f, každé obsahovala horní vlákninovou vrstvu Kl a spadni vláknivau vrstvu K2. Obě tělesa KL a K2 měla plošnou hmotnost 550 g/m^ a každé obsahovalo 3 g. superabsorbentu, který byl smíchán homogenně s vlákninovými vlákny.

K1 a K2. měla při testech následující složení vlákniny

zkouška	Kl	K2
a	100% FI	100% F2
b	100% FI	80% F2, 20% FI
c	100% FI	60% F2, 40% R
d	100% FI	100% F2
e	100% FI	100% FI
f	1QQ% FI	100% FI
kde FI bylo OCTMP	z ústrandu a F2 byla	vláknina Vigor £A z Kors-

nSsu. V .těchto vrstvách, které obsahovaly obě vlákniny, byly vlákniny současně Jako důkladné homogenní směsi. Schopnost K2 odvádět kapalínu z Kl bylo určeno v souladu s metodou 1 a množství kapaliny, které zůstalo v Kl po výše uvedených různých časových intervalech, bylo vyneseno do grafu 1. Naměřené hodnoty J; . Jsou hlavní hodnoty dvou postupů měření.

FI Je celulózová vláknina, která má kritickou měrnou Κύβο tátu převyšující 3 cm /g při 2,3 kPa a relativně vysekou odolnost, dokonce i když Je mokrá, velký objem pórů a nízkou schopnost rozptylovat kapalinu.

F2 Je celulózová vláknina, která má kritickou měrnou hustoru pod 3 cm^/g při 2,5 kPa, nízkou odolnost vůči vlhkosti, malý objem pórů a vysokou schopnost rozptylovat kapalinu.

Jak lze vidět z grafu 1, odvodnění Kl Je mezi třikrát až čtyřikrát efektivnější při zkoušce 3 než při zkoušce £. To znamená, že Je mnohem výhodnější umístit vrstvu, mající vlastnosti popsané pro FI nad vrstvu, mající vlastnosti popsané pro F2 než naopak.

Jestliže se porovnají zkoušky d a s, v nichž Jsou zahrnuty obě vrstvy Kl a K2 se stejným typem vlákniny, lze pozorovat, že že zkouška a, má překvapujícné lepší hodnoty vysoušení.

Hodnota vysoušení, získaná při vyšší zátěží, hodnota v podstatě stanná, Jako hodnota vysoušení po posledním, přidání kapaliny, ukazuje, že odvodnovací vlastnosti Jsou v podstatě přirazené extrémně použitému tlaku, a že se hlavně nekoná promáčení z K2 ke Kl.

Dále byla provedena zkouška podlá vynálezu, zkoumání schopností rozptýlit kapalinu ve větším počtu absorpčních těles.

Metoda 2

Pravoúhlé zkušební těleso o rozměrech 10 χ 2H cm bylo pro- . střiženo. Čára byla tažena napříč zkoušeným vzorkem IQ cm z krátké strany zkušebního tělesa.

Zásobník kapaliny o rozměrech 250 mm x 250 mm x 42 mm byl umístěn na laboratorní váhy, mající přesnost vážení 0,1 g a váhy a zásobník kapaliny byly upraveny do horizontální polohy.

Na váhy byla umístěna plexisklová deska v úhlu 30°, s Jedním volným okrajem směřujícím mírně dolů do zásobníku. Qo zásobníku byl pak nalit 0,9%ní. roztok NaCl, takže IQ mm skloněné plexisklové desky bylo umístěno pod hladinou kapaliny.

Zkoušené těleso bylo pak zváženo a byla vyčíslena Jeho hmotnost s přesností na 0,1 g.

Váhy byly ocejchovány a zkušební tšleso bylo umístěno na nakloněnou plexisklovou desku, zatímco okraj zkušebního tělesa směřoval ke kapalině byla tato drženo výše tak, aby se zabránilo styku okraje tělesa s kapalinou. Tento okraj zkušebního tělesa byl pak ponořan do kapaliny během stejného časového okamžiku. Váhy s plexisklovou deskou a zkoušeným tělesem byly na několik minut zbaveny zatíženi a zaznamenána hmotnost. Hladina kapaliny v zásobníku byla udržována během měřícího procesu konstantní pomocí cirkulačního čerpadla. Měření byla ukončeno po deseti minutách.

Schopnost zkušebního tělesa rozptylovat kapalinu byla stanovena podle vzorce m_o g/g kde m^ ^s hmotnost zkušebního tělesa, když Je suché m2 ³ hmotnost zkušebního tělesa s absorbovanou kapalinou

- 13 Každý výpočet byl proveden 3 hacnatami v souladu s hlavními hodnotami dvou postupů měření.

Přiklad. 2

Byla stanovena schopnost tři různých calulozových vláknin rozptylovat kapalinu, v souladu s metodou 2 Calulózovými vlákninami byly

KEA » vláknina Vigor EA z K8rsnasu AB

SEC * STRORA EC za STORA CELL Ú = ÓCTMP 146 z SCA Wista-óstrandu AB

Zkušební tělesa měla objemovou hustotu 10 cm /g

Výsledky měřeni byly vyneseny do grafu 2, z něhož lze vidět, že chemicky vyrobené celulozové vlákniny KEA a SEC máji vyšší schopnost rozptylovat kapalinu než chemickotermomechanicky vyrobená vláknina 0.

Přiklad 3

Schopnost rozptylovat kapalinu dalších čtyř vzájemně rozdílných vláknin byla stanovena stejným způsobem, jako schopnost rozptylovat kapalinu, která byla popsána v přikladu 2.

Celulozavými vlákninami byly s OCTMP 146 z SCA Wifsta-Ostrandu AB

CTMP 70 = CTMP 70 z STORA CELL

SPHINX = SPIINX z MetsS-Serla

KEA - vláknina Vigor EA z Kor3nasu AB

Zkušební tělesa měla při této zkoušce, měrnou hustotu 10 cm /g

Výsledky byly vyneseny do grafu 3 a ukazují, že chemickotermomsehanicky vyrobené vlákniny, tj. všechny vlákniny s označením KEA, mají značně nižší schopnost rozptylovat kapalinu než vláknina vyrobená chemicky.

Přiklad 4

Schopnost rozptylovat kapalinu tří zkušebních těles a - c., majících měrnou hustotu 7 cm^/g, byla stanovena v souladu s metodou 2, ačkoliv v tomto případě byl postup měření prodloužen a probíhal nepřetržitě 60 minut a hmotnost příslušných zkušebních těles byla zaznamenávána v desetiminutových intervalech. Zkušební tělesa obsahovala horní vrstvu, mající plošnou hmotnost 400 g/m^ a spodní vrstvu s plošnou hmotností 70Q g/m^·

Každé ze zkušebních těles obsahovalo S g superabsorberrtu, která, bylo rozdělena v tělese tak, aby horní vrstva obsahovala 2,2 g superabsorbentu a spodní vrstva obsahovala 3,8 g auperabsortjentu.

Použitými superabsorbenty byly SANWET IM. 22QQD ze Sanyo Chemical Industries. Ltd.

Různá zkušební tělesa měla následující složení vláknin

zkouška	horní vrstva	spodní vrstva
a	100% F1	S0% F2, 40% F1
b	10Q% F1	80% F2, 20% FX
c	100% F1	100% F2

Podobně Jako v příkladu 1, byla F1 vláknina OCTMP 146. z ůstrandu a F2 byla vláknina Vigor 6A z KorsnSsu.

Schopnost rozptylovat kapalinu, zkoušených těles, byla znázorněna do grafu 4 v g/g pro každou odečtenou hmotnost. Z grafu 4 Je možno vidět, že schopnost rozptylovat kapalinu se, zvyšuje se vzrůstající koncentrací F2 ve spodní absorpční vrstvě, která Je Jedině očekávána, poněvadž F2 Je celulózová vláknina, která ná vysokou schopnost rozptylovat kapalinu, ;

Jak bylo dříve zmíněna.

Na konci doby měření, bylo každé zkušební tělesa rozděleno příčně do pěti kousků a stejné velikosti. Tyta byly očíslovány ad 1 do 5 ve vzrůstajícím počtu, počínaje ad kousku, který byl během procesu umístěn nejtšsněji ke kapalině a končg. částí, která byla během měření umístěna nejdále od kapaliny. Celková hmotnost každého kousku byla stanovena a výsledek zaznamenán do grafu 5. Tento graf pak znázorňuje, že schopnopt rozptylovat kapalinu stoupá se zvyšujícím se množstvím příměsi F2 ve spodní absorpční vrstvě, poněvadž zkušební kousek 5 umístěný dále od kapaliny má vyšší hnotnost zkušebního těle esa

c.

Příklad 5

Další série pokusných měření byla provedena na zkušebních kouscích d-f. Měření byla provedena stejným způsobem, který Je popsán v příklaau 2. Zkušební tělesa obsahovala dvě vrstvy, každá z obou vrstev měla plošnou hmotnost 550 g/m⁴. Jako v příkladu 2, bylo rozděleno S g superabsorbentů v samotném absorpčním tělese, 3 g v každé vrstvě. Byly použity superabáor15 absorbent a celulozové vlákniny Jako v příkladě 4 a pak Jerich vzájemné směsné dávky byly tytéž.

Výslecky šeření byly zaznamenány do grafu 5 a 7 a ukazují, podobně Jako grafy 4 a 5, že schopnost zkušebních těles rozptylovat kapalinu, se zvyšuje s přibývající příměsí celulozové vlákniny s vysokou schopností rozptylovat kapalinu ve spodní absorpční vrstvě.

Přehled obrázku na výkresech

Vynález bude dále nyní podrobněji popsán s ohledem na příklady provedení, znázorněné na přiložených výkresech, kda ukazuje obr. 1 půdorys dětské pleny podle vynálezu, viděnou ze strany, která přiléhá při použití k uživateli obr. 2 průřez dětskou plenou, znázorněnou na obr. 1, vzatý, podle čáry II-ÍI řečeného obrázku

Příklady provedení vynálezu

Oětská plena znázorněná na obr. 1 obsahuje kapalínu .propustný obal 1, vyrobený například, z netkané tkaniny nebo perforované plastické fólie, kapalinu nepropouštějící obalovou vrstvu £ vyrobenou například z plastické fólie nebo hydrfóbní netkané tkaniny a absorpční těleso ,3 začleněné do těchto dvou vrstev 1,

2.

Dětská plena Je určena k objímání nižší části torza uživatele ve tvaru páru absorpčních spodků a tento konec Je proveden se zadní částí 4, která při použití Je určena k přiložení na uživatele zezadu a přední částí 5, která Je při použití určena k přiložení na uživatele zepředu, a užší rozkrokovou částí já, která Je umístěna mezi zadní částí 4 a přední částí _5, a která Je při používání určena, aby byla umístěna v uživatelově rozkroku mezi stehny. Aby bylo umožněno dětské pleny bezpečně upev·¹nit v žádaných spodcích, Jsou provedeny v konfigurací sponkcvé háčky 7_a 13 po obou stranách okraje 9, 10 zadní části 4 těsně ke středu zadního okraje 11 dětské pleny, ráčené okrajové strany V, 1U se rozšiřují v podélném směru dětské pleny. Při používání Jsou zachycovací háčky 7, 8 zapnutá na vnější straně přední části dětské pleny 5i, těsné ke středu okraje 12, čímž drží plenu okolo uživatelova pasu.

Dětská plena obsahuje pak předpínaný nebo předběžně prodloužený elastický prostředek 13, 14, který Je protažený přes dětskou plenu v modelu, který Je tvarován do V, s vrcholeni V umístěného v předním středovém kraji 12 dětské pleny. Elastické prostředky mohou obsahovat Jakýkoliv vhodný materiál, takový Jako Jsou elastická pěna, elastické pásy nebo potažená elastické vlákna.

Pro zjednodušení Jsou elastické prostředky 13, 14 znázorněny v prodlouženém stavu na obr. 3. Jakmile Je uvolněna natažení nebo napětí v prostředcích 13. 14. budou se tyto stahovat, aby se vytvořil elastický úsek.

Absorpční tělesa 2 dětské pleny Je tvořeno množstvím růdných* vrstev. Nejblíže umístěná povlaková vrstva ,1, propouštějící kapalinu, Je tenká vrstva calulózové vlákniny 15, která má vysokou měrnou hustotu a velký objem pórů a nízkou schopnost rozptylqvat kapalinu. Pak následuje ve směru k povlakové vrstvě 2_, nepropouštějící kapalinu, první absorpční vrstva 16, tvořená calulózovou vlákninou s velkým objemem pórů, vysokou odolnosti vůči. mokru a nízkou schopností rozptylovat kapalinu a druhá absorpční vrstva 17, která Je složena z celulozové vlákniny s malým objemem pórů, •nízkou odolností vůči vlhkosti a vysokou schopností rozptylovat kapalinu. Qbě shora uvedené absorpční vrstvy pak obsahují superabsorpční materiál. Nejblíže umístěna povlaková vrstva, naprppouštšjící kapalinu, Je izolující vrstva calulózové vlákniny 18, v níž není obsažen žádný supsrabsorpčni materiál.

Absorpční vlastnosti této vrstvy 18 Jsou méně důležité, poněvadž vrstva Je určena hlavně k ochraně superabsorpčního materiálu v druhé absorpční vrstvě proti pronikání do vrstvy, nepropouštějící kapalinu. Jestliže Je dětská plena stlačena, Je možné pro část? superabsorbentu, které leží v přímém kontaktu s povlakovou vrstvou 2,, nepropouštějící kapalinu, aby pronikaly vrstvou způsobily vznik malých štěrbin, přes která Je kapalina schopna proniknout. Avšak calulózové vláknina v izolující vrstvě 18 bude mít přednostně stejné vlastnosti Jako celulózová vláknina druhé absorpční vrstvy 17, pokud Jde o schopnost rozptylovat kapalinu a objem pórů.

Vrstva calulózové vlákniny 15 umístěná nejblíže k povlakové vrstvě JL, propouštějící kapalinu, a pak druhá absorpční vrstva 17 a izolační vrstva 18, všechny mají obecně stejnou velikost a Jjsou

- 17 konfigurovány do tvaru písmene Γ, s příčným členem T, umístěného na přední části dětské pleny. Na druhé straně, první absorpční vrstva 1S má oválný tvar a Je umístěna vlastně v rozkrokové části _S dětské pleny okolo tak zvaného bodu mokrosti. Jak bylo drive zmíněna v úvodu, bod mokrosti je ta oblast plachy dětské pleny, do níž vytéká nejdříve množství kapaliny nebo tekutiny. Rozumí se, že v praxí Je nemožné, přesně prokázat, kde bod mokrosti bude, ačkoliv Je proveditelné, předvídat, že množství kapaliny se kontaktuje s dětskou plenou nejprve na této omezené ploše.

Tato plocha Je obyčejně posunuta nepatrně k přední části .dětská pleny Jak v případě chlapců tak í děvčat. Poněvadž kapalina vytéká pouze nepatrně do první absorpční vrstvy 16 Je vhodné tuto vrstvu rozšířit přes tuto oblast dětské pleny, v níž více než pravděpodobně dojde k zamokření.

První absorpční vrstva 16 funguje Jako sběrací oblast pro vytékané množství kapaliny nebo tekutiny. Protože struktura vláken Je porézní, Je kapalina schopná protékat rychle do vrstvy 16, kde Je shromažďována.

Poněvadž druhá absorpční vrstva 17 má jemnější kapiláry než první absorpční vrstva 16, bude kapalina transportována kapilárními sílami k absorpční vrstvě 17 rychlostí, ktará Je závislá na rychlosti, kterou Je kapalina rozptylována ve druhé absorpční vrstvě 17.

První absorpční vrstva 16 obsahuje okolo 10% superabsorbentu, počítána na celkovou hmotnost vrstvy, Jestliže Je suchá. Superabsorbent Je rozdělen ve vrstvě hlavně souměrná a Je určen, absorbovat a vázat každ ou kapalinu, která pronikne do vrstvy, následující druhé absorpční vrstvě 17, mající odvést kapalinu. Protože první absorpční vrstva 16 obsahuje superabsorbenty, Je získána mimořádně suchá plocha, poněvadž prostory mezí příslušnými vlákny ve vrstvě Jsou prakticky zcela od kapaliny vyprázdněny

Celulózové vlákna v druhé absorpční vrstvě Jsou pak smíchána sa' suparabsorbentam. Nicméně přimíšení absorbentu Je omezeno plachou 19, která je poněkud větší než první absorpční vrstva 16, ale které Je pak omezeno hlavně rozkrokovou částí 6 dětské pleny. Superabsarbent Ja rozdělen hlavně souměrně s plochou 19, obsahující superabsorbent, který představuje okolo 20% celkové suché hmotnosti řečené plochy.

- 18 Superabsorbent v druhé absorpční vrstvě Je určen, nit stěžejní vyznán pra velkou část absorbovatelnosti vrstvy 17, úále suparabsorbent váže absorbovanou kapalinu a zabraňuje jejímu unikání z dětská pleny,- Jestliže Je tato vystavena tlaku.

Ačkoliv výše popsané příkladné provedení se vztahuje výhradně na dětské'pleny, rozumí se, že vynález nuže být použit pro zdravotnické ubrousky a hygienické vložky.

Superabsorbent, použitý v absorpčním, tělese, není omezen Jen na formu chenických složek. Superabsorbent může nit například; formu vloček, vláken, granulí, prášků a podobně. Mohou být používány různé typy absorbentů v různých absorpčních vrstvách a koncentrační dávky superabsorbentu v obou vrstvách nohou být měněny. Například v první absorpční vrstvě nůže být použit vhodný superabsorbent s nízkou absorpční rychlosti. Ta bude bránit pojmout část kapaliny z první absorpční vrstvy, absorbované druhou absorpční vrstvou před tím než superabsorbent začal absorbovat zbylop kapalinu.

Rozumí se, že absorpční tělesa může mít Jakýkoliv vhodný tvar rozdílný od tvaru popsaného s ohledem na příkladné provedení. Podobně poměr mezi velikostí a tvarem různých vrstev může být měněn, Jako lze pak měnit tlouštku vrstev. Například v. případě určitých aplikací, takových Jako v případě sanitárních ubrousků a malých hygienických vlaže, může být vhodné dát první absorpční vrstvu téhož prodloužení Jako Je zbytek absorpčního tělesa.

Počet dalších modifikací Je formulován v rozsahu následujících patentových nároků.

Claims

PATEM T α V É M Á R O K Y

1. Absorpční tělesa /3/, určené, aby tvořilo absorpční prvek absorbujících předmětů, jako jsou dětská plena, hygienická vložka nebo zdravotnická ubrousky, a které obsahuje první absorpční vrstvu /15/, která pří používání směřuje směrem k uživateli, a druhou absorpční vrstvu /17/, která je při používání určena být na vzdálené straně ad uživatele, vyznačující se t í m, že absorpční těleso /3/ má alespoň dvě vzájemně rozdílné celulózové vlákniny, přičemž vláknitá struktura první absorpční vrstvy /15/ je obecně tvořena prvním typem celulózové vlákniny, která má malou schopnost rozptylovat kapalinu a kritickou měrnou hustotu převyšující ' 5 ca^/g pří tlaku 2,5 kPa, a hlavní část vláknité struktury druhé absorpční vrstvy /17/ je tvořena jiným typem celulózové vlákniny, mající kritickou měrnou hustotu pod ϋ,3 cm /g při tlaku 2,5 kPa a vyšší schopnost rozptylovat kapalinu než celulózové vláknina v první absorpční vrstvě /15/, přičemž má druhá absorpční vrstva /17/ vysokou schopnost odvádět kapalinu z první absorpční vrstvy /15/; a dále, že v této druhé absorpční vrstvě /1.7/ je obsažen superabsorpční materiál, který je přimíšen obecně souměrné v celulózové vláknině, přinejmenším v oblasti absorpční vrstvy /17/.
2. Absorpční tělesa /3/ podle bodu 1, vyznačující se tím, že první absorpční vrstva /16/ je obecně tvořena celulózovou vlákninou, mající hmotnost vláken mezi ItíO až 600 mg/km; a že druhá absorpční vrstva /17/ je tvořena celulózovou vlákninou, mající hmotnost vláken mezi 140 až 190 mg/km a schopnost rozptylovat kapalinu, která dosahuje po 10 minutách hodnoty

5,5 g/g.
3,. Absorpční tělesa /3/ podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se t í m, že v první absorpční vrstvě /16/ je obsažen supa_rabsorpční materiál, který je přimíšen obecně rovnoměrně v ce.lulózové vláknině, alespoň v oblasti vrstvy /16/.
4. Absorpční tělesa /3/ podle bodu 3, vyznačující se tím, že superabsorpční materiál v první absorpční vrstvě /16/ má nižší absorpční rychlost než superabsorpční materiál v druhé absorpční vrstvě /17/.

20
5. Absorpční těleso /3/ podle Jednoho z předložených bodů, vyznačující se tím, ža první absorpční vrstva /16/ má menší rozšíření než druhá absorpční vrstva /17/.
6. Absorpční těleso /3/ padle Jednoho z předložených bodů, vyznačující se tím, že první absorpční v 'i stzna čující se tím, va /16/ Je tvořena obecně chemickotermomechanicky vyrobenou celulózovau vlákninou, a že alespoň 60% druhé absorpční vrstvy /17/ Je tvořena chemicky vyrobenou calulózovou vlákninou.
7. Dětská plena, která má absorpční těleso uzavřené v povlaku /1, 2/, a která má zadní část /4/, která Je určena při používání k přiložení na uživatele zezadu a přední část /5/, která Je určena k přiložení zepředu a rozkrokovou část /6/, která Je umístěna mezi zadní částí /4/ a přední částí /5/, a která Je určena při používáni k umístění v rozkrokové části mezi stehny uživatele, vyznačující se tím, že při pohledu ve směru absorpčního tělesa, které při používání pleny, směřuje k uživateli, má absorpční tělesa /3/ první izolační vrstvu /15/, první absorpční vrstvu /16/, druhou absorpční vrstvu /17/ a druhou izolační vrstvu /18/; a že alespoň druhá absorpční vrstva a páfenostně pak první absorpční vrstva /16, 17/ obsahuje superabsarpční materiál, který Je rozdělen hlavně souměrně v příslušných vrstvách /16, 17/; a že absorpční tělesa /3/ má alespoň dvě vzájemně rozdílné celulozové vlákniny; a že hlavní část vláknité struktury v první absorpční vrstvě /16/ Je tvořena prvním typem celulozové vlákniny, mající nízkou schopnost rozptylovat kapalinu a kritickou měrnou hustotu převyšující 6 cm^/g pří 2,5 kPa; a že hlavní $ást vláknité struktury druhá absorpční vrstvy /17/ Je tvořena Jiným typem celulozové vlákniny, mající kritickou měrnou husto3 tu pod 3 cm /g při 2,5 kPa a vyšší schopnost rozptylovat palinu než celulózová vláknina v první absorpční vrstvě / přičee až druhá absorpční vrstva /17/ má velkou schopnost o vádět kapalinu z první absorpční vrstvy /16/.

Dětská plena podle bodu 7, vyznačující <a16/, d— tím, že první absorpční vrstva /16/ se rozprostírá přes část plachy druhé absorpční vrstvy /17/; a že první absorpční vrstva Je umístěna hlavně v rozkrokové části /6/ dětské pleny.

Dětská plana podle hodu 7 nebo 9, vy značující se t í i, že první izolující vrstva /15/ je vrstvou cslulózové vlákniny, mající kritickou měrnou hustotu nad. 9 cm^/g při tlaku 2,5 kPa a nízkou schopnost rozptylovat kapalinu.

?V 4021-¾.

- 2E

O

Opraven

Λ

C.

PAT'

U

Z} ·>

o < o to r<

t_ ·£· 1>

m >»o < Γ .to ^Ť3 2 / Em -<

Ni X ΓΟ > oo

R<5

1. Absorpční těleso /3/ určené, aby tvořila absorpční prvek absorbujícího předmětu, Jako Jsou dětská plena, hygienické vložky nebo zdravotnické ubrousky, a které obsahuje první absorpční vrstvu /15/, která Je při používání určena k přiložení na uživatele zepředu, a druha absorpční vrstvu /17/, která Je. pří používání určena k přiložení na vzdálené straně od uživatele, absorpční tělesa /3/ obsahuje alespoň dvě vzájemně rozdílné celulózová vlákniny, vyznačující se tím, že vláknitá struktura první absorpční vrstvy /16/ Je obecně tvořena prvním typem celulózová vlákniny, mající otevřenou strukturu, nízkou schopnost rozptylovat kapalinu a kritickou měrnou hustotu, převyšující
8 cm^/g při tlaku 2,5 kPa spolu s hmotností vláken mezi 180 až 600 mg/km, a hlavní část vláknitá struktury druhé absorpční vrstvy /17/ Je tvořena Jiným druhem celulózové vlákniny, mající kritickou měrnou hustotu pod 8 cm /g při tlaku 2,5 kPa spolu s hmotností vláken mezi 14G až 190 mg/km a vyšší schopnost rozptylovat kapalinu než celulózová vláknina v první absorpční vrstvě /16/; a že druhá absorpční vrstva /17/ obsahuje superabsorpční nateriál v qalulózové vláknině, alespoň v Jedné oblasti vrstvy /17/.

2. Absorpční těleso /3/ podle bodu 1, vyznačující se t í m, že celulózová vláknina v druhé absorpční vrstvě má schopnost rozptylovat kapalinu, která dosahuje po 10 minutách 5,5 g/g.

3. Absorpční těleso /3/ podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se t í m, že v první absoroční vrstvě /16/ Je obsažen superabsorpční materiál, který Je přimíšen obecně rovnoměrně v celulózové vláknině, alespoň v oblasti vrstvy /16/.

4. Absorpční těleso /3/ podle bodu 3, vyznačující se t í m, že superabsorpční materiál v první absorpční vrstvě /15/ má nižší absorpční rychlost než superabsorpční materiál v druhé absorpční vrstvě /17/i

b. Absorpční těleso /3/ podle Jednoho z předložených bodů, vyznačující se tím, že první absorpční vrstva /16/ má menší rozšíření než druhá absorpční vrstva /17/.

- 23 6. Absorpční tělesa /3/ padle Jednoho z předložených bodů, vyznačující se tím, že první absorpční vrstva /16/ Je tvořena obecně chemickotermomechanicky vyrobenou celulozovou vlákninou, a že alespoň 60% druhé absorpční vrstvy /17/ Je tvořeno chemicky vyrobenou celulozovou vlákninou.

7. Dětská plena, která obsahuje absorpční těleso uzavřené v povlaku /1, 2/, a která má zadní část /4/, která se pří použití přikládá na uživatele zezadu, a přední část /5/, která se: pří použití přikládá na uživatele zepředu a rozkrokovau část /6/, která Je umístěna mezi zadní částí /4/ a přední částí /5/, a která Je při použití určena pro umístění v rozkrokové oblastí mezi stehy uživatele, kde absorpční těleso /3/ obsahuje alespoň dvě vzájemně rozdílné celulózové vlákniny a obsahuje první absorpční vrstvu /16/, která pří použití směřuje k uživatali, a druhou absorpční vrstvu /17/, která Je při použití určena» být dále ad uživatele, vyznačující se tím, že při pohledu ve směru ze strany absorpčního tělesa, která přiléhá při použití k uživateli, obsahuje absorpční. tělesa /3/ první izolující vrstvu /15/ a druhou izolující vrstvu /16/, a alespoň druhá a přednostně pak první absorpční vrstva /16, 17/ obsahuje superabsorpční materiál, alespoň v Jedné oblasti příslušné vrstvy /16, 17/; a že vláknitá struktura první absorpční vrstvy /16/ Je tvořena obecně prvním typem calulózová vlákniny, mající otevřenou strukturu, nízkou schopnost rozptylovat kapalinu a kritickou měrnou hustotu, která dosahuje přes 6 cm /g při tlaku 2,5 kPa spolu s hmotností vláken mezi 1SU až 60Q mg/km a hlavní část druhé absorpční vrstvy /17/ Je tvořena Jiným druhem celulózové vlákniny, mající kritickou měrnou hustotu pod

6 cm /g při tlaku 2,5 kPa spolu, s hmotností vláken mezi 14Q až 190 mg/km a vyšší schopnost rozptylovat kapalínu než calulózová vláknina v první absorpční vrstvě /15/; aže druhá absorpční vrstva /17/ obsahuje superabsorpční materiál v celulózové vláknině, alespoň v Jednom pásmu vrstvy /17/.

6., Dětská plena podle bodu 7, vyznačující se ti m, že první absorpční vrstva /15/ se rozprostírá přes část plochy druhé absorpční vrstvy /17/; a že první absorpční vrstva Je umístěna hlavně v rozkrokové částí /6/ dětské pleny.
9. Dětská plena padle bodu 7 nebo Θ, vyznačující se t í m, že první izolující vrstva /15/ Je vrstvou celulózové vlákniny, mající kritickou měrnou hustotu nad 3 cm^/g při tlaku 2,5 kPa a nízkou schopnost rozptylovat kapali