CZ397398A3 - Způsob a zařízení pro snížení napadení teplosměnný povrchů škodlivými složkami suspenzí pevných částic - Google Patents

Způsob a zařízení pro snížení napadení teplosměnný povrchů škodlivými složkami suspenzí pevných částic Download PDF

Info

Publication number
CZ397398A3
CZ397398A3 CZ19983973A CZ397398A CZ397398A3 CZ 397398 A3 CZ397398 A3 CZ 397398A3 CZ 19983973 A CZ19983973 A CZ 19983973A CZ 397398 A CZ397398 A CZ 397398A CZ 397398 A3 CZ397398 A3 CZ 397398A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
chamber
reactor
heat exchange
solid particles
bed
Prior art date
Application number
CZ19983973A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ295707B6 (cs
Inventor
Timo Hyppänen
Original Assignee
Foster Wheeler Energia Oy
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Foster Wheeler Energia Oy filed Critical Foster Wheeler Energia Oy
Publication of CZ397398A3 publication Critical patent/CZ397398A3/cs
Publication of CZ295707B6 publication Critical patent/CZ295707B6/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/24—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique
    • B01J8/38—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed containing a rotatable device or being subject to rotation or to a circulatory movement, i.e. leaving a vessel and subsequently re-entering it
    • B01J8/384—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed containing a rotatable device or being subject to rotation or to a circulatory movement, i.e. leaving a vessel and subsequently re-entering it being subject to a circulatory movement only
    • B01J8/388—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed containing a rotatable device or being subject to rotation or to a circulatory movement, i.e. leaving a vessel and subsequently re-entering it being subject to a circulatory movement only externally, i.e. the particles leaving the vessel and subsequently re-entering it
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/24—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique
    • B01J8/26—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with two or more fluidised beds, e.g. reactor and regeneration installations
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F22—STEAM GENERATION
    • F22B—METHODS OF STEAM GENERATION; STEAM BOILERS
    • F22B31/00—Modifications of boiler construction, or of tube systems, dependent on installation of combustion apparatus; Arrangements of dispositions of combustion apparatus
    • F22B31/0007—Modifications of boiler construction, or of tube systems, dependent on installation of combustion apparatus; Arrangements of dispositions of combustion apparatus with combustion in a fluidized bed
    • F22B31/0084—Modifications of boiler construction, or of tube systems, dependent on installation of combustion apparatus; Arrangements of dispositions of combustion apparatus with combustion in a fluidized bed with recirculation of separated solids or with cooling of the bed particles outside the combustion bed
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F23—COMBUSTION APPARATUS; COMBUSTION PROCESSES
    • F23C—METHODS OR APPARATUS FOR COMBUSTION USING FLUID FUEL OR SOLID FUEL SUSPENDED IN  A CARRIER GAS OR AIR 
    • F23C10/00—Fluidised bed combustion apparatus
    • F23C10/005—Fluidised bed combustion apparatus comprising two or more beds
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F23—COMBUSTION APPARATUS; COMBUSTION PROCESSES
    • F23C—METHODS OR APPARATUS FOR COMBUSTION USING FLUID FUEL OR SOLID FUEL SUSPENDED IN  A CARRIER GAS OR AIR 
    • F23C10/00—Fluidised bed combustion apparatus
    • F23C10/02—Fluidised bed combustion apparatus with means specially adapted for achieving or promoting a circulating movement of particles within the bed or for a recirculation of particles entrained from the bed
    • F23C10/04—Fluidised bed combustion apparatus with means specially adapted for achieving or promoting a circulating movement of particles within the bed or for a recirculation of particles entrained from the bed the particles being circulated to a section, e.g. a heat-exchange section or a return duct, at least partially shielded from the combustion zone, before being reintroduced into the combustion zone
    • F23C10/08—Fluidised bed combustion apparatus with means specially adapted for achieving or promoting a circulating movement of particles within the bed or for a recirculation of particles entrained from the bed the particles being circulated to a section, e.g. a heat-exchange section or a return duct, at least partially shielded from the combustion zone, before being reintroduced into the combustion zone characterised by the arrangement of separation apparatus, e.g. cyclones, for separating particles from the flue gases
    • F23C10/10—Fluidised bed combustion apparatus with means specially adapted for achieving or promoting a circulating movement of particles within the bed or for a recirculation of particles entrained from the bed the particles being circulated to a section, e.g. a heat-exchange section or a return duct, at least partially shielded from the combustion zone, before being reintroduced into the combustion zone characterised by the arrangement of separation apparatus, e.g. cyclones, for separating particles from the flue gases the separation apparatus being located outside the combustion chamber
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F23—COMBUSTION APPARATUS; COMBUSTION PROCESSES
    • F23C—METHODS OR APPARATUS FOR COMBUSTION USING FLUID FUEL OR SOLID FUEL SUSPENDED IN  A CARRIER GAS OR AIR 
    • F23C2206/00—Fluidised bed combustion
    • F23C2206/10—Circulating fluidised bed
    • F23C2206/103—Cooling recirculating particles

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Devices And Processes Conducted In The Presence Of Fluids And Solid Particles (AREA)
  • Fluidized-Bed Combustion And Resonant Combustion (AREA)
  • Heat Treatment Of Articles (AREA)
  • Preventing Corrosion Or Incrustation Of Metals (AREA)
  • Fertilizers (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)
  • Dairy Products (AREA)
  • Crucibles And Fluidized-Bed Furnaces (AREA)

Description

Oblast techniky
Vynález se týká způsobu a zařízení pro napadení teplosměnných ploch škodlivými složkami pevných částic, zejména v teplosměnné komoře s fluidním ložem.
zmenšeni suspenzí reaktorů
Předložený vynálezu je zejména použitelný pro rekuperaci tepla z pevných částic v reaktorech s cirkulujícím fluidním ložem, lze jej ale také aplikovat na jiné reaktory s fluidním ložem. Takovéto reaktory s fluidním ložem zahrnují reaktorovou nebo procesní komoru, jako například spalovací komoru, ve které je fluidní lože pevných částic, a teplosměnnou komoru (HTC, heat transfer chamber), která je prostřednictvím pevných částic ve spojení se procesní komorou a ve které jsou umístěny teplosměnné plochy. Teplosměnná komora může být různými cestami a v různých místech spojena s procesní komorou aby nastávala výměna pevných částic mezi komorami. Teplosměnná komora může ve zvláštním případě také být tvořena procesní komorou samotnou.
Dosavadní stav techniky
Reaktory s fluidním ložem, jako například reaktory s cirkulujícím fluidním ložem, se používají v různých spalovacích, teplosměnných, chemických a metalurgických procesech. Teplo, pocházející ze spalovacích nebo jiných exotermických procesů, se zpravidla rekuperuje z pevných částic fluidního lože pomocí teplosměnných ploch? Teplosměnné plochy vedou rekuperované teplo do média, jako například vody nebo páry, které která přenáší teplo z reaktoru.
Teplosměnné plochy jsou zpravidla umístěny v procesní komoře nebo v konvekční sekci uspořádané v cestě plynu za procesní komorou nebo v cirkulujícím fluidním loži reaktoru, v separátoru částic. Další teplosměnné plochy jsou často uspořádány ve zvláštní teplosměnné komoře (HTC), která může být částí procesní komory nebo, v reaktorech s cirkulujícím fluidním ložem, částí systému recyklace pevných částic.
HTC je zpravidla probublávané fluidní lože, které zahrnuje přívodní prostředek pro zavádění nepřetržitého toku horkých pevných částic z procesní komory do HTC, teplosměnné plochy, a vypouštěcí prostředek pro nepřetržitou recyklaci pevných částic z HTC do procesní komory.
Koroze je faktor, který se při konstrukci teplosměnných ploch musí vždy brát v úvahu. Je důležitý zejména když jsou teplosměnné plochy použity v procesech, které používají nebo produkují korozívní materiály. Jejich příkladem je spalování obtížných paliv, jako například slámy nebo RDF, která obsahují korozívní příměsi, například chloridy. Korozívní příměsi jsou také přítomny v materiálu fluidního lože, a přicházejí tak do styku s teplosměnnými povrchy v HTC, což vede k rychlé korozi uvedených ploch. Například chlor v materiálu lože může způsobit chloridovou korozi teplosměnných ploch.
Problémy koroze jsou zvlášť závažné když je teplota v HTC vysoká, například vlivem dohořívání, což může snadno nastat když je HTC přímo připojena k peci. Dohořívání nebo jiné chemické, procesy v HTC mohou také vést k redukční atmosféře, kde snadno nastává koroze působením CO. Redukční podmínky spolu s úsadami chloridů jsou zvlášť, náchylné ke zvýšenému koroznímu napadení.
Korozí a erozí způsobené ubývání kovů je neodmyslitelným problémem všech probublávaných fluidních loží, a jeho minimalizaci bylo věnováno značné úsilí. Normální prostředky proti korozi spočívají ve změnách povrchu kovu nebo jeho teploty. V některých případech jsou účinné povrchové úpravy jako například chromování, nitridace, nebo povlékání karbidem wolframu. Protože všechny mechanismy koroze jsou závislé na teplotě, korozi teplosměnných ploch se lze do jisté míry vyhnout umístěním ploch do vhodné polohy v systému.
Povrchové úpravy však nejsou vždy proveditelné, a podmínky a teploty mohou být různé v různých místech a stupních procesu. Také při volbě provozní teploty je třeba brát v úvahu korozní nečistoty přítomné v každém konkrétním systému. Tyto nečistoty se mohou měnit při použití různých parametrů procesu, například různých paliv. Jsou tedy velmi žádány postupy pro minimalizaci rizika koroze snížením koncentrace aktuální korozní nečistoty.
Podstata vynálezu
Cílem předloženého vynálezu je poskytnout způsob a zařízení pro přestup tepla v reaktoru s fluidním ložem, ve kterém je minimalizována výše uvedená nevýhoda spočívající ·· ·· ·· · ·* 9··· · · · · · · • · · ··· · · • ····· · · · ··· » · * · · · ···· ·· ·· ··· ·· v napadení teplosměnných ploch vnější teplosměnné komory škodlivými složkami suspenzí pevných částic.
Zejména je cílem předloženého vynálezu poskytnout způsob a zařízení pro rekuperaci tepla z reaktorů s fluidním ložem, ve kterých je minimalizováno riziko koroze způsobené nečistotami.
Předložený vynález poskytuje zlepšený způsob a zařízení pro zmenšení napadení teplosměnných ploch teplosměnných komor reaktorů s fluidním ložem škodlivými složkami suspenzí pevných částic. Vynález je použitelný zejména v reaktorech s fluidním ložem zahrnujících:
reaktorovou komoru, jako například procesní komoru nebo spalovací komoru, ve které je lože pevných částic, prostředky pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, výstup reaktorové komory a vstup reaktorové komory, a teplosměnnou komoru, ve které je lože pevných částic, prostředky pro fluidizaci uvedeného lože částic, teplosměnné plochy alespoň částečně ve styku s uvedeným ložem pevných částic, vstup teplosměnné komory spojený s výstupem uvedené reaktorové komory, a výstup pevných částic z teplosměnné komory spojený se vstupem reaktorové komory.
Podle výhodného provedení vynálezu nový způsob zahrnuje kroky:
vypuštění pevných částic z uvedené reaktorové komory uvedeným výstupem reaktorové komory;
zavedení uvedených vypuštěných pevných částic do zřeďovaci komory, ve které je lože pevných částic;
inaktivace a/nebo oddělení nečistot, škodlivých pro teplosměnné plochy, od lože pevných částic v uvedené zřeďovaci komoře;
vypuštění pevných částic z uvedené zřeďovaci komory pomocí výstupu zřeďovaci komory;
recyklace pevných částic vypuštěných z uvedené teplosměné komory do uvedené reaktorové komory vstupem rektorové komory.
Tím se škodlivé složky jako například složky vyvolávající korozi, oddělují ze suspenze pevných .částic oddělují ze suspenze pevných částic dopravované zřeďovaci komorou a/nebo se inaktivují, když jí procházejí. Škodlivé plynné nebo jemně částicové tuhé složky mohou být snadno odděleny vypláchnutím proplachovacím plynem, který může být zároveň použit pro fluidizaci lože pevných částic ve zřeďovaci komoře. Proplachovací plyn může být inertní plyn nebo plyn vyvolávající chemickou reakci v loži z pevných částic. Tento plyn obsahující vzduch nebo jiný . plyn obsahující kyslík může být použit pro vyvolání oxidačních reakcí. Doba zdržení potřebná pro vypláchnutí nebo chemické reakce ve zřeďovaci komoře může být řízena pro dosažení optimálních výsledků. Doba zdržení může být regulována např. řízením hustoty lože, rychlostí toku pevných částic nebo objemem lože v zřeďovaci komoře.
Podle dalšího aspektu předloženého vynálezu je uspořádán reaktor s fluidním ložem, který má reaktorovou ř · · • « ·· · 4 komoru a teplosměnnou komoru, a dále má zřeďovací komoru, která má prostředky pro inaktivaci v a/nebo oddělení nečistot, škodlivých pro teplosměnné plochy, od lože pevných částic v uvedené zřeďovací komoře;
vstup zřeďovací komory, propojený s výstupem uvedené reaktorové komory pro zavádění pevných částic z reaktorové komory do uvedené zřeďovací komory, a výstup zřeďovací komory, propojený s uvedeným vstupem teplosměnné komory, pro zavádění pevných částic z uvedené zřeďovací komory do uvedené teplosměnné komory.
Zřeďovací komora může být umístěna horizontálně přilehlá k teplosměnné komoře, a je-li požadováno, také s ní ve společné skříni. Pro tok pevných částic může být uspořádán přetok ze zřeďovací komory do teplosměnné komory nebo přes mezilehlou dopravní komoru podle jiného vytvoření vynálezu být teplosměnnou komorou. Zřeďovací komora tak může mít otvory, které umožňují pevným částicím proudit skrze otvory dolů do teplosměnné komory. Zřeďovací komora a teplosměnné komora tak mohou mít v podstatě podobný horizontální průřez a mohou být uspořádány ve společné skříni.
Zřeďovací komora může uspořádána přímo nad
Podle dalšího aspektu předloženého vynálezu je navržen zlepšený způsob získávání tepla z pevných částic v reaktoru s fluidním ložem, využívající teplosměnné komory (HTC), zahrnující kroky:
nepřetržité zavádění horkých pevných částic z procesní komory do HTC, a spojité vypouštění uvedených pevných částic z HTC do procesní komory rekuperace tepla y uvedených pevných částic v HTC prostřednictvím teplosměnných ploch zdržení přenosu uvedených pevných částic z výstupu procesní komory na vstup oblasti teplosměnné plochy po dobu alespoň 2 sekund.
Předložený vynález poskytuje také zlepšený aparát pro rekuperaci tepla z pevných částic v reaktoru s fluidním ložem, pomocí HTC, který zahrnuje:
prostředky pro kontinuální zavádění pevných částic z procesní komory do HTC a pro spojité vypouštění uvedených pevných částic z HTC do procesní komory teplosměnné povrchy pro rekuperaci tepla z uvedených pevných částic a prostředky pro dopravu rekuperovaného tepla z HTC prostředky pro zdržení přenosu uvedených pevných částic z výstupu procesní komory na vstup do oblasti teplosměnných ploch na.dobu alespoň 2 sekund.
Podle vynálezu se zdržení přenosu pevných částic může provádět pomocí zvláštní komory, takzvané zřeďovací komory, přes kterou se uvedené pevné částice přenášejí do HTC.
Požadované zdržení může být zajištěno také zvláštní konstrukcí HTC, kterážto konstrukce obecně zpomaluje pevné částice a poskytuje v podstatě stejnoměrný tok pevné látky
do oblasti teplosměnné plochy. Například HTC může být rozdělena na první část a druhou část pomocí horizontální nebo vertikální perforované desky, která je umístěna tak, že teplosměnné plochy jsou ve druhé části. První část, zde nazývaná zřeďovací komora nebo zřeďovací zóna, pak má funkci mezilehlé materiálové zásoby, kde pevná látka zůstává několik sekund, předtím než vstupuje do aktuální teplosměnné zóny. Zřeďovací komory a zřeďovací zóny mohou být také nazývány společným termínem zřeďovací prostor.
Hlavním účelem uvedeného zřeďovacího prostoru je podpořit odstraňování škodlivých nečistot, tj. složek vyvolávajících korozi, z uvedených pevných látek. Uvedený zřeďovací prostor je s výhodou proplachován fluidizačním plynem pro zintenzivnění chemických reakcí uvedených nečistot a/nebo pro vyplachování, tj. odstraňování,, uvedených nečistot e jejich reakčních produktů. Zředění může ve většině případů mít funkci snížení teploty, avšak jestliže ve zřeďovací komoře probíhají exotermní reakce, jako například dohořívání, může teplota vzrůstat.
Proplachovacím plynem, který může zároveň být fluidizačním plynem, může podle výhodného provedení vynálezu být vzduch nebo jiný plyn obsahující kyslík, protože pak např. oxid uhelnatý resp. elementární síra mohou být oxidovány na oxid uhličitý resp. oxid sírový, které mohou být z materiálu fluidního lože vypláchnuty jako plynné látky. Proplachovacím plynem může být, je-li třeba, inertní plyn.
Těkavé chloridové sloučeniny, jako například NaCl, HC1, KC1 nebo ZnC^, a alkálie mohou se mohou z materiálu lože odstraňovat proplachovacím plynem. Při dostatečné době zdržení mohou být požadované chemické reakce a propláchnutí téměř úplné.
Požadované doba zdržení závisí na procesech v procesní komoře. Zřeďovací prostor by měl být dimenzován tak, aby by čas zdržení dostatečný, např. 2 až 15 sekund. Jestliže, za podmínek stacionárního stavu, je objem pevných částic ve zřeďovacím prostoru V, pevné částice mají hustotu r a hmotnostní průtok je Qm, je průměrná doba T zdržení pevných částic ve zřeďovacím prostoru
T = V * r / Qm
Hustota pevných částic ve zřeďovacím prostoru závisí, do jisté míry, na rychlosti toku fluidizačního plynu. Snížením rychlosti fluidizačního plynu může být zvýšena hustota pevných částic, a doba zdržení pak je, v souladu s výše uvedeným vzorcem, delší. Zároveň však jsou sníženy účinky fluidizačního plynu na zintenzivnění chemických reakcí škodlivých nečistot a na vyplachování reakčních produktů z pevné látky. Snížení rychlosti toku fluidizačního plynu tedy nemůže být efektivním prostředkem pro řízení zřeďovacího prostoru.
Pro udrženi vhodných chemických reakcí a podmínek vyplachování ve vzhůru tekoucím fluidním loži částic, při současném nárůstu hustoty lože, může být fluidizace snížena jen ve spodních částech lože, a v horních částech lože se může udržovat normální částech může být dosažena vertikálně vysoké poloze, nad rošt.
rychlost. Fluidizace v horních tryskami umístěnými ve stěnách ve nebo tryskami dosahujícími vysoko
Za předpokladu, že hustota pevných částic ve zřeďovacím prostoru je konstantní, závisí doba zdržení jen na hmotnostním průtoku Qm a na objemu V pevných částic ve stacionárním stavu. Za podmínek stacionárním stavu se hmotnostní průtok ve zřeďovacím prostoru rovná hmotnostnímu průtoku vystupujícímu z něho. Jestliže je konstrukce zřeďovacího prostoru taková, že uvedený objem V je konstantní, určuje dobu T zdržení samotná rychlost průtoku Qm do zřeďovacího prostoru.
prostor, z něhož se fluidizovaný materiál přes přepad, je příkladem konstrukce Jestliže například HTC s takovýmto je částí recyklačního systému rychlost cirkulace a dobu T zdržení..
Zřeďovací lože vypouští s konstantním objemem V zřeďovacím prostorem cirkulujícího fluidizovaného lože, systému určuje hmotnostní průtok Qm Takováto konstrukce může být uspokoj ivá, -když je dimenzována tak, že že s nejvyšší rychlostí průtoku Qm je doba T zdržení ještě dostatečná. Za podmínek nižší rychlosti průtoku Qm se doba T stává delší, a poskytuje tak lepší zředění škodlivých nečistot.
Doba T zdržení ve zřeďovacím prostoru je konstantní, jestliže je konstantní rychlost výstupního toku, objem pevné látky ve zřeďovacím prostoru a jejich hustota. Jednou cestou pro získání konstantního objemu pevné látky ve zřeďovacím prostoru, při jeho maximální velikosti, je udržovat výstupní hmotnostní průtok nižší než je příslušný vstupní hmotnostní průtok, a vracet přebytek pevné látky přímo do reaktorové komory.
Konstantní doba zdržení může být získána udržováním konstantní hustoty lože a výstupního průtoku např.
fluidizačním plynem. Jestliže je tak učiněn kontrolovatelným výstupní průtok, je získán zřeďovací prostor s nastavitelnou dobou zdržení.
Kontrolovatelná doba zdržení může být užitečná, jestliže se mění procesní parametry, jako například palivo v topeništi. Nevýhodou tohoto druhu systémů je spojitost mezi dobou zdržení a velikostí přestupu tepla HTC.
Zřeďovací komora může mít také funkci třídící komory, která propouští do teplosměnné zóny jen pevný materiál s velikosti zrna pod určitým limitem. Třídění se může provádět mechanickým separátorem nebo pomocí fluidizačního plynu. Komora, která je použita jako třídič, musí být opatřena zvláštním vypouštěcím kanálem pro hrubý materiál.
Přehled obrázků na výkresech
Výše uvedené cíle, znaky a výhody předloženého vynálezu budou blíže vysvětleny v následujícím popisu za pomoci přiložených výkresů, na kterých obr. 1 je v řezu schematický nárys reaktoru s cirkulujícím fluidním ložem zahrnujícího zřeďovací komoru podle předloženého vynálezu, obr. 2 je v řezu schematický nárys spodní části reaktoru s fluidním ložem zahrnujícího zřeďovací komoru podle jiného provedení předloženého vynálezu, obr. 3 a 4 jsou v řezu. schematické nárysy dalších reaktorů s fluidním ložem zahrnujících zřeďovací komoru podle
dalších příkladných provedení předloženého vynálezu.
Příklady provedení vynálezu
Odkazujíce na výkresy dále označují shodné vztahové značky jako na obr. 1 shodné části na obr. 2 až 4. Vztahové značky na obr. 2 však vztahové značky na obr. resp. 4 .
předchází číslovka 2 a obdobně 3 resp. 4 předchází číslovka 3
Způsob a zařízení podle předloženého vynálezu bude nejprve popsáno ve spojení s reaktorem 10 s cirkulujícím fluidním ložem, majícím reaktorovou komoru 12, separátor 14 částic, zřeďovací komoru 16 a teplosměnnou komoru 18. Zřeďovací komora 16 a teplosměnná komora 18 jsou vytvořeny ve společné skříni 19.
Fluidní lože pevných částic 20 je uspořádáno v reaktorové komoře 12. Prostředky pro zavádění fluidizačního plynu, jako například rošt 22 a větrná skříň 24, jsou uspořádány ve spodní části reaktorové komory, pro stálou fluidizaci lože 20 . Výstup 26 reaktorového plynu je uspořádán v nej hořejší části reaktorové komory 12., pro vypouštění pevných částic strhávaných kouřovým plynem ž reaktorové komory. Pevné částice se oddělují z plynu v separátoru 14 částic a plyn se vypouští skrze výstup 28. plynu a konvekční sekci 30. Pevné částice oddělené z plynu se dopravují směrem dolů prostřednictvím vratného vedení 32 a přes vstup 34 zřeďovací komory do spodní části zřeďovací komory 16 . Pevné částice se shromažďují jako směrem dolů proudící částicové lože 32 v nejnižší části vratného vedení 32. Částice zavedené do lože 16' pevných částic ve zřeďovací komoře 16 jsou dopravovány vzhůru ložem pomoci fluidizačního plynu zaváděného skrze rošt 36 ve dnu zřeďovací komory. \
Fluidizační plyn zároveň tvoří proplachovací plyn pro odstraňování škodlivých složek z lože pevných částic. Fluidizační plyn může být použit také pro řízení hustoty lože. Zvýšená hustota prodlužuje dobu zdržení pevných částic ve zřeďovací komoře.
Zřeďovací komora 16 a teplosměnná komora 18 jsou navzájem odděleny dělící stěnou 38, zabraňující pevným částicím volně proudit z jedné komory do druhé. Volný průchod 4 0, tvořící výstup zřeďovací komory, je uspořádán nad dělící stěnou umožňující pevným částicím opouštět přepadem zřeďovací komoru 16 . Plyn se vypouští ze zřeďovací komory také průchodem 40.
Za podmínek stacionárního stavu se materiál vypouští ze zřeďovací komory 16 průchodem 40 stejnou rychlostí, jakou materiál do ní vstupuje. když je materiál ve zřeďovací komoře, proplachuje se plynem, přiváděným skrze rošt 3 6.
Pevné částice ve zřeďovací komoře 16 a ve spodní části vratného vedení 32 účinkují jako plynový uzávěr mezi spodní částí separátoru částic a reaktorovou komorou.
Vertikální úroveň horního okraje dělící stěny 38 může být zvolena vyšší nebo nižší, čímž se řídí úroveň průchodu 40 a objem lože ve zřeďovací komoře 16.. Větší objemy lože poskytují delší doby zdržení, než menší objemy lože.
Pevné částice vypouštěné ze zřeďovací komory jsou vyčištěny od škodlivých složek vypláchnutím a případně inaktivací aktivních škodlivých složek. Takto vyčištěné částice proudí do mezilehlé dopravní komory 42 umístěné mezi ·· ·9 ·· • · · · · » · · · · ·· ·· zřeďovací komorou 16 a teplosměnnou komorou 18.. Pevné částice sestupuji dolů v dopravní komoře 42 k otvoru 44 v její spodní části, přičemž uvedený otvor je propojen s teplosměnnou komorou . 18 . Otvor 44 tvoří vstup do spodní části teplosměnné komory 18.
Teplosměnné plochy 46 jsou uspořádány v teplosměnné komoře 18.. Pevné částice zaváděné do lože 18' v komoře 18 jsou fluidizovány fluidizačním plynem zaváděným skrze rošt 48 a hnány přepadem skrze výstup 50 teplosměnné komory, přičemž výstup zároveň tvoří vstup reaktorové komory, otevřený.do spodní'části reaktorové komory. Plyny vypouštěné z teplosměnné komory se současně zavádějí do reaktorové komory. Také plyny ze zřeďovací komory mohou být vypouštěny skrze týž výstup, jestliže nejsou vypouštěny zvláštním vedením. Za podmínek stacionárního stavu se materiál, který vstupuje do teplosměnné komory, stejnou rychlostí vypouští výstupem 50.. V konstrukci podle obr. 1 je objem pevné látky ve zřeďovací komoře v podstatě konstantní, určený horním koncem dělící stěny 3.8. Doba zdržení, tj . doba, jakou trvá pevné látce projít zřeďovací prostor, je tedy přísně určena rychlostí cirkulace v reaktoru. Některé možnosti řízení, v termínech zřeďování škodlivých nečistot, mohou být získány podle vynálezu změnami rychlosti proudění fluidizačního plynu a tím hustoty lože ve zřeďovací komoře, což ovlivňuje dobu zdržení částic v loži.
Ve vytvoření podle obr. 1 je možné v části teplosměnné komory 18 zarazit fluidizaci, takže pevné částice mohou proudit přímo ze zřeďovací komory 16 na hořejšek lože 18' do otvoru 50.
Obr. 2 představuje zřeďovací komoru 216 a teplosměnnou
4« ·» • · » * » · · « 9·· • · ··>· «· komoru 218 ve společné skříni 219 zapojené do vnitřní cirkulace pevných částic ve spodní části reaktorové komory 212 s fluidním ložem. Pevné částice se zde přímo zavádějí výstupem 226 reaktorové komory do zřeďovací komory 216. Ve vytvoření znázorněném na obr. 2 závisí množství pevné látky vstupující do zřeďovací komory na hydrodynamice pevného materiálu lože uvnitř reaktorové komory.
Pevné částice proudí směrem dolů ve zřeďovací komoře a vypouštějí se z ní otvorem 234 ve spodní části dělící stěny 238. Vypouštěné pevné částice se přímo zavádějí na hořejšek lože pevných částic v sousedící teplosměnné komoře 218. Výstupní otvor 250 vede pevné částice přetokem z teplosměnné komory 218 do spodní části reaktorové komory 212 .
Obr. 3 představuje schematický pohled na jiné vytvoření předloženého vynálezu, podle kterého je zřeďovací komora 316 vytvořena ve společné skříni 319 s teplosměnnou komorou 318. Skříň 319 je rozdělena na horní část a spodní část vyrovnávačem toku, tj. horizontální perforovanou deskou 352. Teplosměnné plochy 346 jsou uspořádány ve spodní části 318 skříně v loži 318 pevných částic. Horní část tvoří zřeďovací zónu. Vyrovnávač 352 toku v podstatě zabraňuje míšení částic mezi horní a dolní zónou, tj. mezi zřeďovací a teplosměnnou zónou. Vyrovnávač 352 toku také poskytuje ze zřeďovací zóny 316 do tvoření mrtvých zón v loži materiál se vypouští stacionární tok pevných částic teplosměnné zóny 318 a zabraňuje v teplosměnné komoře. Pevný z teplosměnné komory otvorem 354 v nejnižší části dělící stěny 356 do přilehlého vertikálního dopravního kanálu 358 propojeného se vstupem 350 do spodní části reaktorové komory. Prostředky 360 pro fluidizaci lože v teplosměnném ·« • φφ >>
»·· ····
»« »· φ · φ φ φ · φ φ φ φ«· ♦·» φ φ φφ φ · kanálu 358 zdvihají pevné částice vzhůru a zajišťují vypouštění pevného materiálu z teplosměnné komory do reakční komory. Fluidizační plyn zaváděný do teplosměnné komory 318 proudí skrze otvory v perforované desce 352 do zřeďovaci komory 316.nad ní, kde působí jako proplachovací plyn.
Pevný materiál se ve vytvoření podle obr. 3 zavádí výstupním otvorem 326 ve stěně reaktorové komory do zřeďovaci komory 316 a proudí z ní perforovanou deskou 352 do teplosměnné komory. Účelem perforované desky 352 je tlumit největší amplitudy turbulentního pohybu částic a poskytnout v podstatě stejnoměrný tok pevné látky do teplosměnné komory.
Provoz zřeďovaci komory 316 je látky otvorem 326, a rychlostmi poskytovaného prostředky 360 a 360' určen průtokem pevné fluidizačního plynu Úroveň pevné látky v kanálu 358 je vždy na okraji otvoru 350, ale snížením rychlosti fluidizace v kanálu 358 hustota pevné látky uvnitř něho roste. Potom roste také objem ve zřeďovaci komoře 316 a doba zdržení v něm. Důvodem toho je, že hydrostatický tlak pevné látky v komoře 318 je vždy v rovnováze s hydrostatickým tlakem pevné látky v kanálu 358. Zvýšením rychlosti fluidizace ve zřeďovaci komoře 316 hladina pevné látky v něm příslušně roste, ale doba zdrženi se neprodlužuje, neboť, současně klesá hustota pevné látky ve zřeďovaci komoře. Uvedené zvýšení fluidizace nicméně má pozitivní efekt na provoz zřeďovaci komory zvýšením vyplachování škodlivých nečistot z ní.
Doba T zdržení klesá s nárůstem průtoku pevné látky skrze otvor 326. Nicméně vlivem účinku tření se úroveň pevné látky ve zřeďovaci komoře stává vyšší než v rovnováze,
- 17 • *>
a vyrovnává tak do jisté míry snížení T. Může eventuelně existovat maximum průtoku kanálem 358, a nejvyšším vstupním průtokem se zřeďovací komora naplňuje. Konstrukce znázorněná na obr. 3 tak poskytuje samoregulující dobu zdržení se spodní mezí.
Vytvoření znázorněné na obr. 3 může být alternativně realizováno v horizontální skříni dělené vertikální perforovanou deskou na dvě horizontálně sousedící komory, zřeďovací komoru a teplosměnnou komoru.
Obr. 4 představuje ještě další schematický nárys spodní části komory 412 reaktoru s cirkulujícím fluidním ložem se skříní 419, majícího zřeďovací komoru 416 a teplosměnnou komoru 418, k ní připojenou. Zřeďovací komora 416 je umístěna nad teplosměnnou komorou 418 ve společné skříni 419. Pevný materiál vstupuje do zřeďovací komory 416 vratným vedením 432, které má ve spodní části plynový uzávěr 462.
Systém podle obr. 4 může pracovat tak, že zřeďovací komora 416 je plná, tj. naplněná po okraj otvoru 464 ve své horní části, přičemž uvedený otvor dovoluje pevným částicím proudit do reaktorové komory 412. Ve dně zřeďovací komory 416 jsou prostředky 436 pro přivádění proplachovacího plynu, který proudí ložem pevných částic ve zřeďovací komoře, a otvorem 464 do reaktorové komory. Ve zřeďovací komoře jsou také prostředky 466 pro přivádění fluidizačního plynu do výstupního kanálu 468, pro vypouštění pevných částic řízenou rychlostí ze zřeďovací komory a vedení uvedených částic směrem ke vstupu 444 teplosměnné komory 418.
Pomocí fluidizačního plynu přiváděného pomocí prostředků 466 ze vypouští prostřednictvím výstupního kanálu 468 přes přepad 470 řízené množství pevných částic do druhého kanálu 472, který vede pevné částice do teplosměnné komory 418. Výška přepadu 470 je s výhodou taková, že z první komory 468 do druhého kanálu 472 bez fluidizačního plynu neodchází žádná pevná látka. Teplosměnná komora zahrnuje teplosměnné plochy 446 a prostředky 448 pro přivádění fluidizačního plynu pro zajištění vypouštění pevného materiálu z teplosměnné komory otvorem 450 do reaktorové komory.
Jak je popsáno výše, rychlost vypouštění částic ze zřeďovací komory v tomto systému určuje průtok Qm. Protože Qm je ovladatelný a objem pevné látky ve zřeďovacím prostoru je konstantní, představuje obr. 4 systém s kontrolovatelnou dobou zdržení.
Ačkoliv byl předložený vynález popsán detailně včetně jeho výhodných provedení, je zřejmé, že bez opuštění rozsahu a myšlenky vynálezu jsou možné četné modifikace. Tak'je možné spojit výše popsané provedení a zavádět pevné částice z vnější cirkulace pevných částic, prostřednictvím vratného vedení, a/nebo přímo z reaktorové komory z její vnitřní cirkulace pevných částic, do zřeďovací komory. Velké zatížení pevných částic se může zavádět pouze nebo hlavně prostřednictvím vratného vedení, a výstupní otvory ve spodních úrovních v reaktorové komoře mohou fungovat pro recyklaci v opačném směru proti vypouštěnému jako přebytek přetokem, komory. Za podmínek malého zatížení se přivádět pouze nebo hlavně z vnitřní cirkulace výstupními otvory na spodních úrovních ve stěnách reaktorové komory.

Claims (23)

1. Způsob spalování paliva nebo provádění jiných exotermních procesů v reaktoru s fluidním ložem, přičemž reaktor zahrnuje reaktorovou komoru (212, 312, 412), jako například procesní komoru nebo spalovací komoru, ve které je lože pevných částic, prostředky pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, výstup (226, 326) reaktorové komory a vstup (250, 350, 450) reaktorové komory, první komoru (216, 316, 416) bez vnitřní teplosměnné plochy, přičemž první komora je propojena s výstupem uvedené reaktorové komory a obsahuje lože pevných částic, teplosměnnou komoru (218, 318, 418), mající lože pevných částic, prostředky pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, teplosměnné plochy (246, 346, 446) alespoň částečně ve styku s uvedeným ložem pevných částic, vstup teplosměnné komory a výstup teplosměnné komory spojený se vstupem reaktorové komory, přičemž v reaktoru s fluidním ložem se pevné částice vypouštějí z uvedené reaktorové komory výstupem (226, 326) a zavádějí se do první komory, pevné částice se zavádějí z první komory do teplosměnné komory, a
• • «· • · • • · • · • • · • 4 • • • · · • • • · ® · • • · • « • • »· • · · · • · ·· • · • · • · ··· ·· • ·
pevné částice se recyklují z teplosměnné komory do reaktorové komory skrze vstup (250, 350, 450) reaktorové komory, vyznačující se tím, že se uvedené pevné částice zavádějí do první komory na hořejšek lože pevných částic skrze vstup umístěný v horní části první komory, a pevné částice se vypouštějí z uvedené první komory skrze výstup umístěný v její spodní části, se do alespoň části první komory zavádí proplachovací plyn pro inaktivaci v a/nebo oddělení nečistot, škodlivých pro teplosměnné plochy, od lože pevných částic v uvedené zřeďovací komoře, a se proplachovací plyn vypouští z uvedené první komory skrze výstup (226, 326, 464) do reaktorové komory.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že proplachovacím plynem je plyn obsahující kyslík, jako například vzduch, zajištující oxidační reakce v první komoře.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že proplachovacím plynem je fluidizační plyn fluidizující lože pevných částic v první komoře.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že doba zdržení pevných částic proudících z výstupu reaktorové komory skrze první komoru na vstup teplosměnné komory je řízena řízením doby zdržení pevných částic v první komoře ·· ·· ·· • · · · · · pro zajištění dostatku času pro oddělené nečistot od a/nebo inaktivaci nečistot v pevných částicích proudících z reaktorové komory do teplosměnné komory.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že doba zdržení se řídí řízením hustoty lože pevných částic v první komoře.
6. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že doba zdržení se řídí řízením objemu lože pevných částic v první komoře.
7.
do první korozívní reaktorové
Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se komory zavádí proplachovací plyn inaktivující složky v proudu pevných částic z výstupu komory na vstup teplosměnné komory.
8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pevné částice vypouštěné z reaktorové komory se zavádějí na hořejšek fluidizovaného lože částic v první zóně skříně (319), rozdělené perforovanou deskou (352) na první zónu (316), tvořící první komoru, a druhou zónu (318), tvořící teplosměnnou komoru.
9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že doba zdržení pevných částic v první komoře je > 2 sekundy, s výhodou 2 až 15 sekund.
10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že směr toku pevných částic v první komoře (216, 316, 416) je shora dolů.
11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že směr toku pevných částic v teplosměnné komoře (218, 418) je zdola nahoru.
12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že směr toku pevných částic v teplosměnné komoře (318) je shora dolů.
13. Reaktor s fluidním ložem zahrnující:
reaktorovou komoru (212, 312, 412), jako například procesní komoru nebo spalovací komoru, mající lože pevných částic, prostředky pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, výstup (226, 326) reaktorové komory a vstup (250, 350, 450) reaktorové komory, první komoru (216, 316, 416) bez vnitřních teplosměnných ploch, která je propojena s výstupem uvedené reaktorové komory a uvnitř které je lože pevných částic, teplosměnnou komoru (218, 318, 418) mající lože pevných částic, prostředky pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, teplosměnné plochy (246, 346, 446) alespoň částečně v kontaktu s uvedeným ložem pevných částic, vstup teplosměnné komory propojený s uvedenou první komorou a výstup teplosměnné komory připojený na vstup reaktorové komory, vyznačující se tím, že první komora (16) má vstup první komory pro pevné částice ve své horní části, výstup pro pevné částice ve své spodní části, prostředky pro zavádění proplachovacího plynu do alespoň části první komory pro inaktivaci v a/nebo oddělení nečistot, škodlivých pro teplosměnné plochy, od lože pevných částic v uvedené zřeďovací komoře a otvor (226, 326, 464) pro vypouštění proplachovacího plynu z první komory do reaktorové komory.
14. Reaktor s fluidním ložem podle nároku 13, vyznačující se tím, že zařízení zahrnuje prostředky pro řízení doby zdržení pevných částic, proudících z výstupu reaktorové komory skrze první komoru na vstup teplosměnné komory, řízením doby zdržení v první komoře, pro zajištění dostatku času pro oddělení nečistot od pevných částic a/nebo inaktivaci nečistot v pevných částicích proudících z reaktorové komory do teplosměnné komory.
15. Reaktor s fluidním ložem podle nároku 14, vyznačující se tím, že prostředky pro řízení doby zdržení v první komoře zahrnují prostředky pro řízení fluidizace lože pevných částic v první komoře, pro řízení hustoty pevných částic v uvedeném loži.
16. Reaktor s fluidním ložem podle nároku 14, vyznačující se tím, že prostředky pro řízení doby zdržení v první komoře zahrnují prostředky pro řízení objemu lože pevných částic v první komoře.
17. Reaktor s vyznačující se tím, jsou uspořádány ve (238, 358) oddělující fluidním ložem že první komora a podle nároku 13, teplosměnná komora společné skříni mající dělící stěnu první komoru od uvedené teplosměnné komory.
18. Reaktor s fluidňím ložem podle nároku 13, vyznačující se tím, že první komora (316) a teplosměnná komora (318) jsou uspořádány jedna na druhé ve společné skříni (319) a jsou odděleny horizontální perforovanou deskou (352) na dvě komory.
19. Reaktor s fluidňím ložem podle nároku 13, vyznačující se tím, že mezi první komorou (416) a teplosměnnóu komorou (418) je uspořádána dopravní komora (472), stěna (470) mezi první komorou a dopravní komorou dovoluje pevným částicím proudit do horní části dopravní komory, a stěna (470) mezi dopravní komorou a teplosměnnou komorou má ve své spodní části alespoň jeden otvor (444), tvořící vstup vstup teplosměnné komory pro umožnění proudění pevných částic ze spodní části dopravní komory do spodní části teplosměnné komory.
20.. Reaktor s fluidňím ložem podle nároku 13, vyznačující se tím, že teplosměnná komora (218) je přilehlá ke spodní části reaktorové komory a má s ní společný stěnový díl, a uvedený stěnový díl má otvor (250), tvořící výstup teplosměnné komory a vstup reaktorové komory, umožňující pevným částicím proudit z uvedené teplosměnné komory do reaktorové komory.
21. Reaktor s fluidňím ložem podle nároku 20, vyznačující se tím, že uvedený otvor (250) v uvedeném společném stěnovém dílu je umístěn v úrovni umožňující proudění pevných částic přetokem z hořejšku lože pevných částic v teplosměnné komoře do reaktorové komory.
22. Reaktor s fluidním ložem podle nároku 13, vyznačující se tím, že mezi výstupem (354) teplosměnné komory a vstupem (350) reaktorové komory je v její spodní části uspořádáno vertikální dopravní vedení (358) pro dopravu pevných částic z teplosměnné komory do reaktorové komory.
23. Reaktor s fluidním ložem podle nároku 13, vyznačující se tím, že zahrnuje prostředky (226, 326, 464) pro vypouštění proplachovacího plynu z první komory do reaktorové komory.
CZ19983973A 1996-06-05 1997-06-04 Způsob spalování paliva nebo provádění jiných exotermních procesů v reaktoru s fluidním ložem a reaktor s fluidním ložem pro provádění tohoto způsobu CZ295707B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
FI962332A FI102316B (fi) 1996-06-05 1996-06-05 Menetelmä ja laite kiintoainesuspensioiden haitallisten komponenttien lämmönsiirtopinnoille aiheuttaman korroosion vähentämiseksi

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ397398A3 true CZ397398A3 (cs) 2000-01-12
CZ295707B6 CZ295707B6 (cs) 2005-10-12

Family

ID=8546141

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ19983973A CZ295707B6 (cs) 1996-06-05 1997-06-04 Způsob spalování paliva nebo provádění jiných exotermních procesů v reaktoru s fluidním ložem a reaktor s fluidním ložem pro provádění tohoto způsobu

Country Status (14)

Country Link
US (1) US6293781B1 (cs)
EP (1) EP0901597B1 (cs)
JP (1) JP3417952B2 (cs)
CN (1) CN1134608C (cs)
AT (1) ATE198649T1 (cs)
AU (1) AU3034597A (cs)
CA (1) CA2256893C (cs)
CZ (1) CZ295707B6 (cs)
DE (1) DE69703885T2 (cs)
DK (1) DK0901597T3 (cs)
ES (1) ES2155253T3 (cs)
FI (1) FI102316B (cs)
PL (1) PL185470B1 (cs)
WO (1) WO1997046829A1 (cs)

Families Citing this family (12)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FI110205B (fi) * 1998-10-02 2002-12-13 Foster Wheeler Energia Oy Menetelmä ja laite leijupetilämmönsiirtimessä
DE19903510C2 (de) * 1999-01-29 2002-03-07 Mg Technologies Ag Verfahren zum Verbrennen oder Vergasen in der zirkulierenden Wirbelschicht
FR2803020B1 (fr) * 1999-12-22 2002-04-12 Abb Alstom Power Comb Procede pour reduire les emissions d'oxydes d'azote dans une installation de combustion en lit fluidise circulant
TW571049B (en) * 2001-11-12 2004-01-11 Ishikawajima Harima Heavy Ind Circulating fluidized bed boiler
CN100353116C (zh) * 2002-12-06 2007-12-05 中国科学院工程热物理研究所 调节循环流化床锅炉炉膛温度的冷灰器和方法
FI122481B (fi) 2004-12-29 2012-02-15 Metso Power Oy Tulistimen rakenne
CN101311626B (zh) * 2007-05-25 2012-03-14 巴布考克及威尔考克斯公司 整体式流化床灰冷却器
EP2338972B1 (en) 2009-12-23 2018-05-16 Eppendorf Ag Apparatus and method for generating a tool motion
CN103423738B (zh) * 2013-07-01 2016-05-04 中国华能集团清洁能源技术研究院有限公司 一种燃用高钠煤的紧凑型循环流化床锅炉
EP2884167A1 (en) * 2013-12-16 2015-06-17 Doosan Lentjes GmbH Fluidized bed apparatus
PL3054215T3 (pl) * 2015-02-04 2017-08-31 Doosan Lentjes Gmbh Wymiennik ciepła ze złożem fluidalnym
PL3222911T3 (pl) * 2016-03-21 2019-01-31 Doosan Lentjes Gmbh Wymiennik ciepła ze złożem fluidalnym i odpowiadające urządzenie spalające

Family Cites Families (21)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4469050A (en) * 1981-12-17 1984-09-04 York-Shipley, Inc. Fast fluidized bed reactor and method of operating the reactor
US4453497A (en) 1982-12-21 1984-06-12 Struthers Wells Corporation Augmented heat transfer method and apparatus
FR2563118B1 (fr) 1984-04-20 1987-04-30 Creusot Loire Procede et installation de traitement de matiere en lit fluidise circulant
US4579070A (en) * 1985-03-01 1986-04-01 The M. W. Kellogg Company Reducing mode circulating fluid bed combustion
SE455726B (sv) * 1986-12-11 1988-08-01 Goetaverken Energy Ab Forfarande vid reglering av kyleffekten i partikelkylare samt partikelkylare for pannor med cirkulerande fluidiserad bedd
US4709662A (en) * 1987-01-20 1987-12-01 Riley Stoker Corporation Fluidized bed heat generator and method of operation
JPS6461509A (en) 1987-05-11 1989-03-08 Toray Industries Polyester fiber suitable for forming cloth
JPS63315809A (ja) * 1987-06-17 1988-12-23 Mitsui Eng & Shipbuild Co Ltd 循環型流動層ボイラのデンスベツド最下部の異常燃焼防止装置
JPH0830566B2 (ja) 1987-09-22 1996-03-27 三井造船株式会社 循環型流動層ボイラ
JPH0449448Y2 (cs) * 1987-10-08 1992-11-20
US5141708A (en) * 1987-12-21 1992-08-25 Foster Wheeler Energy Corporation Fluidized bed combustion system and method having an integrated recycle heat exchanger
US5275788A (en) * 1988-11-11 1994-01-04 Peter Stoholm Circulating fluidized bed reactor
DE4007635C1 (cs) 1990-03-10 1991-09-19 Vereinigte Kesselwerke Ag, 4000 Duesseldorf, De
US5140950A (en) * 1991-05-15 1992-08-25 Foster Wheeler Energy Corporation Fluidized bed combustion system and method having an integral recycle heat exchanger with recycle rate control and backflow sealing
JPH0552316A (ja) * 1991-08-20 1993-03-02 Mitsui Eng & Shipbuild Co Ltd 循環型流動層ボイラの窒素酸化物低減方法
DE4200244A1 (de) * 1992-01-08 1993-07-15 Metallgesellschaft Ag Verfahren und vorrichtung zum kuehlen der heissen feststoffe eines wirbelschichtreaktors
US5406914A (en) * 1992-11-10 1995-04-18 A. Ahlstrom Corporation Method and apparatus for operating a circulating fluidized bed reactor system
US5540894A (en) 1993-05-26 1996-07-30 A. Ahlstrom Corporation Method and apparatus for processing bed material in fluidized bed reactors
US5533471A (en) * 1994-08-17 1996-07-09 A. Ahlstrom Corporation fluidized bed reactor and method of operation thereof
US5463968A (en) * 1994-08-25 1995-11-07 Foster Wheeler Energy Corporation Fluidized bed combustion system and method having a multicompartment variable duty recycle heat exchanger
US5570645A (en) * 1995-02-06 1996-11-05 Foster Wheeler Energy Corporation Fluidized bed system and method of operating same utilizing an external heat exchanger

Also Published As

Publication number Publication date
FI962332A (fi) 1997-12-06
CN1221482A (zh) 1999-06-30
EP0901597B1 (en) 2001-01-10
JP3417952B2 (ja) 2003-06-16
DE69703885T2 (de) 2001-07-19
FI102316B1 (fi) 1998-11-13
CA2256893A1 (en) 1997-12-11
FI962332A0 (fi) 1996-06-05
FI102316B (fi) 1998-11-13
WO1997046829A1 (en) 1997-12-11
ES2155253T3 (es) 2001-05-01
CN1134608C (zh) 2004-01-14
US6293781B1 (en) 2001-09-25
JPH11512814A (ja) 1999-11-02
DK0901597T3 (da) 2001-06-05
CZ295707B6 (cs) 2005-10-12
ATE198649T1 (de) 2001-01-15
DE69703885D1 (de) 2001-02-15
CA2256893C (en) 2004-01-13
PL185470B1 (pl) 2003-05-30
PL330293A1 (en) 1999-05-10
AU3034597A (en) 1998-01-05
EP0901597A1 (en) 1999-03-17

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR100306026B1 (ko) 순환 유동상 시스템을 구동시키는 방법 및 장치
CZ397398A3 (cs) Způsob a zařízení pro snížení napadení teplosměnný povrchů škodlivými složkami suspenzí pevných částic
EP0682761B1 (en) Method and apparatus for recovering heat in a fluidized bed reactor
KR100338695B1 (ko) 순환유동상반응기시스템및순환유동상반응기시스템을구동시키는방법
EP0640199B1 (en) Method and apparatus for providing a gas seal in a return duct and/or controlling the circulating mass flow in a circulating fluidized bed reactor
EP0801592B1 (en) Fluidized bed assembly with flow equalization
US5540894A (en) Method and apparatus for processing bed material in fluidized bed reactors
FI109935B (fi) Kiertomassatyyppinen leijukerrosreaktorisysteemi ja menetelmä kiertomassatyyppisen leijukerrosreaktorisysteemin käyttämiseksi
RU2557182C2 (ru) Устройство и способ для подачи и предварительного нагрева садки металла для плавильной установки
JP3913229B2 (ja) 循環流動炉
US4427372A (en) Method and apparatus for continuously burning particles in air stream in a vertical furnace
KR100261720B1 (ko) 유동층 반응기 및 그 작동방법
US5772969A (en) Method and apparatus for recovering heat in a fluidized bed reactor
CA2148597C (en) Method and apparatus for transporting solid particles from one chamber to another chamber
RU2072893C1 (ru) Способ переноса твердых частиц и устройство для его осуществления
JPH04301020A (ja) 流動層還元炉の炉下部構造
IL109573A (en) Method and apparatus for transporting solid particles from one chamber to another chamber
WO2012052616A1 (en) A method of and an arrangement for controlling the operation of a fluidized bed boiler

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20110604