CZ393397A3 - Pružné závěsné zařízení - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Pružné závěsné zařízení bez hlavního závěsu, provedené s alespoň dvěma spojovacími díly a spojovacími rameny, která je spojují, obsahuje jeden nebo více sklopných stupňů /1/, uspořádaných v řadě, provedených vždy s alespoň dvěma spojovacími elementy /5.3, 5.4/, které obsahují vždy jeden tlačný element /2.4, 2.5/ tuhý v ohybu a jeden tažný element /3.4, 3.5/ pružný v tahu, které jsou upevněny vždy prostřednictvím ohebného spojení na mezičláncích /20/ nebo přímo na spojovacích dílech /23, 24/ a jsou prostřednictvím alespoň jednoho přiřazeného výztužného elementu /4.3, 4.4/ alespoň přibližně odolné ve smyku.

J7A3 - Ýý • · ·»···· · · ♦ · ···· · · · · · · · • · · · · · ··· ··· ··· · · · · · · ··

01-2873-97-Ho

PV 3933-97

Pružné závěsné zařízení

Oblast techniky

Vynález se týká pružného závěsu s alespoň dvěma díly spojují.

závěsného zařízení bez hlavního a spojovacími rameny, které je

Dosavadní stav techniky

Jsou známé různé pružné závěsy, které se používají zejména u plastových uzávěrů, vytvořených jako jeden díl vstřikováním do formy. U těchto závěsů pro plastové uzávěry má být zpravidla dosaženo takzvaného zaskakovacího efektu. Pod výrazem zaskakovací efekt je nutno chápat samočinné otevření závěsu po určitém vynuceném počátečním vychýlení (po překonání úvrati) systému závěsu, jakož i analogický efekt při uzavírání, který vznikne tím, že závěs se sám po překročení úvrati samočinně vrátí do zavřené polohy. Tento efekt v zásadě přebírají zvláštní pružné elementy. V souvislosti s těmito zaskakovacími efekty existují charakteristické veličiny jako zaskakovací síla a účinný úhel. Pod výrazem zaskakovací síla je nutno chápat odpor, který klade systém závěsu při otvírání, respektive zavírání. Účinný úhel je definován rozsahem, který díly závěsu na základě pružného působení samočinné překonají, takže je stanoven rozsahem mezi klidovými polohami dílů závěsu.

Základní princip u většiny takových závěsů spočívá v tom, že víčkový díl se vykývne kolem definované hlavní osy pohybu.

V evropském patentu EP 0 056 469 je popsán závěs pro • · ·»···· · · · · • · ·· ·· · · · · ·· · ·· ···« · • · · · · · · ··· · · · · · · · · · ·· plastový uzávěr, jehož osa otáčení je tvořena hlavním závěsem ve formě fólie, který spojuje víčko a těleso uzávěru, a která je jasně stanovena. Zaskakovacího efektu se dosáhne vzájemnou součinností pružných ramen, uspořádaných po stranách tohoto hlavního závěsu. Zaskakovací efekt spočívá u jednoho provedení na ohybu mezičlánků tvaru U au jiných provedení na ohybu stěn částí uzávěru, přičemž zpravidla se víčko uzávěru ohne ve střední oblasti. Zaskakovací efekt nastává i zde v důsledku ohybu kolem úzké strany.

Závěsná zařízeni, známá z patentových spisů WO 92/13775 nebo EP 0 331 940, používají pro dosažení pružného účinku pro zaskakovací efektu primárního ohybového efektu v kombinaci s hlavní osou. Příslušné uzávěry se otevírají v důsledku existujících geometrických hlavních os v podstatě na kruhové dráze. U uvedených konstrukcí vyčnívají u uzavřeného uzávěru určité části z vnějšího obrysu uzávěru ven.

V patentu US 5 148 912 je popsáno závěsné zařízení pro uzávěr s tělesem uzávěru a víkem, u něhož má uzávěr stejný kruhový průřez jako samotné těleso uzávěru. Víko a těleso uzávěru jsou navzájem spojeny dvěma ohebnými spojovacími rameny ve tvaru pásu, která mají lichoběžníkový tvar. Tato spojovací ramena jsou pružná a ohebná a na uzávěru a tělese uzávěru jsou upevněna prostřednictvím tenkých míst. Závěsy ve formě fólie v těchto tenkých místech na straně tělesa uzávěru jsou uspořádány vůči sobě šikmo. Při pohledu shora na uzávěr jsou tyto závěsy ve formě fólie uspořádány nutně, avšak neočekávaně, ve formě písmene V otevřeného směrem dolů. Uspořádáni obou závěsů ve formě fólie na straně víka je provedeno zrcadlově symetricky. Tento závěs však nedisponuje žádným dobrým zaskakovacím efektem, protože nemohou vznikat žádné vhodné pružné síly.

Známá závěsná zařízení mají různé nevýhody. U všech • ·

··· · · · · · · · ·· známých závěsů s hlavní osou, vůči níž jsou upínací pásy nebo podobné elementy uspořádány přesazené (přesazení os otáčení), existuje potřeba uspořádání této hlavní osy u konvexních uzávěrů, vyrobených vstříknutím do formy, mimo vnější obrysy uzávěru. Přečnívající elementy jsou však z technických a estetických důvodů nežádoucí. Další nevýhoda spočívá v tom, že zaskakovací efekt je v důsledku obtížného mechanického ovlivňování nepředvídatelný a zpravidla dochází k nevhodnému zaskakovacímu efektu nebo k nepřípustnému namáhání materiálu. Nevýhodou je rovněž skutečnost, že známá závěsná zařízení umožňují dosahování pouze nepředvídatelných nebo nedostatečných účinných úhlů, jejichž hodnota často činí pouze asi 100°. U známých principů je v důsledku nepředvídatelného způsobu činnosti zvlášť nevýhodné, že u nové geometrie uzávěrů, požadované zejména z návrhářských důvodů, musí být vyrobeny vždy nákladné série prototypů, aby se dosáhlo technicky uspokojivé kinematiky uzávěrů. Hlavní závěs, který existuje u známých uzávěrů, způsobuje to, že díly uzávěru musí být ve vystříknutém stavu uspořádány velmi blízko sebe. Příslušná vstřikovací forma má proto tu nevýhodu, že síla stěn v této oblasti musí být na základě nutného spojení mezi tělesy uzávěru velmi tenká. Problémy s ochlazováním a s opotřebením, které v důsledku toho nastávají, působí negativně na dobu cyklu a životnost vstřikovací formy.

Další omezení těchto známých závěsných zařízení, která se vyrábějí jako jeden díl z plastu vstřikováním do formy, spočívá v tom, že mohou být vyrobeny pouze systémy s maximálně jedním zaskakovacím efektem. Jinými slovy to znamená, že pro otevření uzávěru se s maximálně jednou úvratí dosáhne maximálně dvou klidových poloh. Těmito klidovými polohami jsou v podstatě otevřený a uzavřený stav uzávěru. V důsledku zpravidla nastávajících plastických deformací se otevřená klidová poloha neshoduje s polohou ve vystříknutém stavu.

• ·

• · · · ·· · · · · · • ···· »·· ···· ·· ·· ·· · ·

Mechanickými efekty, které jsou základem fungování takových uzávěrů, jsou v podstatě ohybové a pružné efekty. Energie, která je zapotřebí, aby se ohýbací element zdeformoval ohybem, určuje zaskakovací sílu závěsu. Je-li tento element vystaven ohybu relevantnímu pro dosažení tohoto efektu, jsou deformace vzniklé ohybem tohoto elementu velké ve srovnání s jeho charakteristickými veličinami (například tloušťkou ohýbací desky) nebo ohýbací elementy mají v nezatíženém stavu značné prostorové rozložení. U velmi malých uzávěrů nebo u zvláštních geometrií uzávěrů (malé poloměry zakřivení v oblasti závěsu) není možno potřebné funkční elementy známých závěsných zařízení, jako jsou hlavní závěs a upínací pásy, již uskutečnit nebo jejich vytvoření vede k nedostatečným zaskakovacím efektům nebo k nepřípustnému namáhání materiálu. Omezení spočívá navíc ještě v tom, že uzávěry musí mít v oblasti závěsu nutné konvexní vnější obrys.

Při sledování silového toku různých existujících plastových uzávěrů se zjistí, že u stejných typů uzávěrů existují značné variace. Tenká místa, neboli závěsy ve formě fólie, jsou u mnoha konstrukci namáhána nepřípustně vysoko. Je-li u uzávěru vytvořena hlavní osa pohybu ve formě tenkého místa, jsou z části ve funkčně důležitých elementech, zejména v částech vytvořených jako tenká fólie, patrná velká namáhání. Díly závěsu, které jsou navzájem spojeny například hlavním závěsem ve formě fólie, tvoří v otevřeném stavu vždy ještě relativně tuhou jednotku. Je-li uzávěru při otevřeném závěsu vnucován relativní pohyb podél hlavního závěsu vůči hlavní nádobě, mohou právě tímto tuhým spojením mezi víkem a hlavní nádobou vznikat ve funkčně důležitých elementech závěsu vysoká napětí, která mohou způsobit zničení uzávěru.

Dráha, kterou díly závěsu při otevírání nebo uzavírání relativně vůči sobě opisují, je u všech těchto známých principů závěsu v podstatě kruhovou dráhou, která je přesně • · • · · · předem dána hlavním závěsem ve formě fólie. Jsou-li kladeny požadavky na relativní pohyb dílů závěsu při otevírání, nemohou být tyto požadavky pokryty výše uvedenými konstrukcemi.

Mnohé materiály (rovněž plasty pro vstřikování do formy) mají nevhodné vlastnosti, když jsou delší dobu vystaveny namáhání. Tyto efekty tečení a stárnutí se negativně projevují na funkci uzávěru. Proto se ukázalo nevýhodným, že známá závěsná zařízení tyto okolnosti nijak neřeší a v klidových polohách mají často značná zbytková napětí.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit závěsné zařízeni, které při dosažení prakticky zcela předem stanovitelných dobrých zaskakovacích sil a velkých možných účinných úhlů, které podle potřeby mohou být i větší než 180-, umožní při odstranění zatížení materiálu definovaný, avšak proměnný, pohyb dílů uzávěru vůči sobě kolem virtuální osy podle potřeby i vytvoření několika stabilních poloh. Dále je úkolem vynálezu vytvořit závěsné které může být použito i u malých a komplikovaných, však i konkávních, geometrií uzávěru a může být prakticky zcela uvnitř vnějšího obrysu uzávěru.

nadměrných relativní pohybu a klidových zařízení, : zejména však i konkávních, uspořádáno prakticky zcela Zejména má být umožněno optimální vytvoření vstřikovací formy, aby se jednak zkrátila doba cyklu při výrobě a jednak zvýšila životnost vstřikovací formy.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje pružné závěsné zařízení bez hlavního závěsu s alespoň dvěma spojovanými díly a spojovacími rameny, která je spojují, podle vynálezu, jehož podstatou je, že obsahuje jeden nebo více sklopných stupňů, uspořádaných v řadě, provedených vždy s alespoň dvěma spojovacími elementy, které obsahují vždy jeden tlačný element tuhý v ohybu a jeden • · tažný element pružný v tahu, které jsou upevněny vždy prostřednictvím ohebného spojení na mezičláncích nebo přímo na spojovaných dílech a jsou prostřednictvím alespoň jednoho přiřazeného výztužného elementu alespoň přibližně odolné ve smyku.

Určitá vzájemná křivka pohybů dílů závěsného zařízení je například výhodná tehdy, když je nutno překonat oblast nějaké překážky. Dráha pohybu má však význam ale i tehdy, když oba díly závěsného zařízení obsahují funkčně navzájem součinné elementy. V oblasti plastových uzávěrů je například podstatné, když se vylévaci otvor stýká se svým utěsňujícím protikusem pod výhodným úhlem, aby bylo dosaženo optimálního utěsnění.

Řešení podle vynálezu který disponuje při otvírání klidovými napětí, a polohami.

kontrolovány.

umožňuje vytvoření systému závěsu, nebo více ke vzniku a zavírání dvěma polohami, v nichž v podstatě nedochází úvratěmi, nacházejícími se mezi těmito Stavy úvratí jsou stanoveny předem Při otevírání a uzavírání je možno klidovými a jsou dosáhnout více zaskakovacích efektů různými zaskakovacími silami, což vyplývá z konstrukční koncentrace funkčních elementů závěsného zařízení pro cílené využiti kvazistabilních stavů. Přitom z hlediska funkce nejsou již podstatnými mechanickými efekty ohybové efekty kolem úzké strany, nýbrž koordinované tažné a tlačné efekty se svými případnými sekundárními jevy. Jsou-li funkčně důležité elementy závěsného zařízení podle vynálezu namáhány na ohyb, jedná se pouze o sekundární jev. Deformace způsobené ohybem se v zásadě co nejvíce odstraní vhodnými technickými opatřeními, například provedením příslušných tlačných elementů tuhých v ohybu.

Typ závěsného zařízení podle vynálezu nemá, například u jednodílných plastových uzávěrů vyrobených vstřikováním do formy, žádné části přečnívající za obrys uzávěru.

Základní myšlenkou vynálezu je vytvořit a zkoncentrovat potřebné funkční elementy tak, že se dosáhne v podstatě předem určené kinematiky uzávěru, přičemž současně se zaručí, že koncové polohy a mezilehlé klidové polohy uzávěru jsou prakticky bez napětí.

Zaskakovací efekt, a zejména zaskakovací síla, je vytvářen podle vynálezu výlučně koncentrovanými funkčními elementy, nacházejícími se mezi díly závěsného zařízení. Víko a těleso plastového uzávěru mohou být proto provedeny s volně stanovenou tuhostí a s prakticky libovolnou geometrií.

Protože díly závěsného zařízení nejsou navzájem spojeny pevně prostřednictvím hlavního závěsu v hlavní ose pohybu, dosáhne se toho, že nezamýšlené relativní pohyby dílů závěsného zařízení, například krůt kolmo k ose otáčení, nezpůsobí poškození závěsného zařízení. Závěsné zařízení podle vynálezu nemá žádnou pevnou hlavní osu pohybu. V každém okamžiku pohybu může být určena pouze momentální osa otáčení, která není prostorově pevná, a která může být dočasně i mimoběžná. Tato virtuální osa, která se při pohybu pohybuje, neexistuje fyzicky a neshoduje se s žádným konstrukčním dílem závěsného zařízení. Kromě toho se části víka pohybují na stanovené dráze a spolehlivě dosáhnou určené koncové polohy. Geometrickou konstrukcí mechaniky závěsného zařízeni se podstatně ovlivní a řídí poloha a pohyb této virtuální osy a tudíž i relativní pohyb dílů závěsného zařízení. Může být umožněno dosažení více stupňů volnosti a celkového účinného úhlu většího než 180° s několika zaskakovacími efekty, pokud je to zapotřebí. Zvláštní provedení rovněž umožňují alespoň přibližně úplnou integraci funkčních elementů do vnějšího obrysu uzávěru, zejména u plastových uzávěrů vyrobených jako jeden kus vstřikováním do formy.

• · • ·

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematicky funkční provedení sklopného stupně 1 se dvěma mezičlánky 20, 21, dvěma tlačnými elementy

2.1, 2.2, dvěma tažnými elementy 3.1, 3.2 a dvěma výztužnými elementy 4.1, 4.2, obr. 2 příklad provedení sklopného stupně 1 v uzavřeném stavu, obr. 3 sklopný stupeň z obr. 2 v otevřeném stavu, obr. 4 schematicky křivku pohybu a tři stavy sklopení závěsného zařízení 25.1-25.3 se dvěma za sebou zařazenými sklopnými stupni, obr. 5 příklad použití sklopného stupně podle obr. 2 a 3 v plastovém uzávěru 25, vystříknutém do formy jako jeden díl, v uzavřeném stavu uzávěru, obr. 6 plastový uzávěr z obr. 5 v otevřeném stavu, obr. 7 sklopný stupeň 1 se dvěma tlačnými elementy 2.1,

2.2, navzájem spojenými tenkým místem 11, v uzavřeném stavu, obr. 8 další příklad provedení sklopného stupně 1 s dílčími výztužnými elementy 6, obr. 9 schematicky způsob činnosti zvláštního příkladného provedení s celkovým účinným úhlem 180°, obr. 10 schematicky spojovací element 5 se znázorněným úhlem K nuceného působení, obr. 11 schematicky postup sklápění s příslušnými úhly, obr. 12 graf optimalizace geometrií podle vynálezu, obr. 13 příklad provedení se dvěma za sebou zařazenými sklopnými stupni 1.1, 1.2 v uzavřené stavu, obr. 14 přiklad z obr. 13 v částečně otevřeném stavu, s otevřeným prvním sklopným stupněm 1.1, a obr. 15 příklad podle obr. 13 a 14 ve zcela otevřeném stavu, s otevřenými sklopnými stupni 1.1, 1.2.

Příklady provedení vynálezu

Nyní bude popsán vynález na několika příkladech provedení pro zaskakovací plastové uzávěry vyrobené jako jeden kus vstřikováním do formy. Vynález však na takové plastové díly není omezen. Závěsné zařízení podle vynálezu, které kloubově spojuje alespoň dva díly, sestává z jednoho nebo více sklopných stupňů, které jsou ohraničeny vždy dvěma tuhými mezičlánky, popřípadě díly samotnými. Jednotlivý sklopný stupeň má za úkol propůjčit závěsnému zařízení určitou dílčí zaskakovací sílu a dílčí úhel, vztaženo na celý otevírací/ uzavírací pohyb, a je příčinou zaskakovacího efektu. Je-li za sebou zařazeno několik sklopných stupňů, bude mít závěsné zařízení stejný počet zaskakovacích efektů jako sklopných stupňů. Závěsné zařízení prochází při otevírání, respektive uzavírání, tolika úvratěmi, kolik jich za sebou uspořádané sklopně stupně mají. Každý sklopný stupeň má tedy určitý podíl na celkovém účinném úhlu. Odpovídající dílčí úhel může odpovídajícím geometrickým uspořádáním funkčně důležitých elementů jednoho sklopného stupně zaujmout určitou požadovanou velikost. Souvislost mezi dílčím úhlem jednoho sklopného stupně a geometrickým uspořádáním existuje a bude cíleně použita.

Na obr. 1 jsou schematicky znázorněny funkční elementy sklopného stupně 1 v uzavřeném stavu. Sklopný stupeň 1 obsahuje dva tlačné elementy 2.1, 2.2, které jsou otočně, například prostřednictvím závěsů ve formě fólie, spojeny se dvěma mezičlánky 20, 21. Rovnoběžně s tlačnými elementy 2.1, 2.2 jsou uspořádány dva tažné elementy 3.1, 3.2. Mezi tlačnými elementy 2.1, 2.2 a oběma tažnými elementy 3.1, 3.2 jsou uspořádány dva výztužné elementy 4.1, 4.2. Sklopný stupeň i má proto dvě funkční skupiny, a to dva spojovací elementy 5.1,

5.2, které mají vždy jeden tlačný element 2.1, 2.2, jeden tažný element 3.1, 3.2 a jeden výztužný element 4.1, 4.2.

• * ·»··»· · · * · • · ·· * · · · · ·· _ » - · « » ····**· — ± u — · · · · » · · ·« • > · ·«· · · ·· »· · ·

Funkčně důležité elementy jsou otočně spojeny se dvěma tuhými mezičlánky 20, 21. Toto otočné spojení může být provedeno u plastových vík vyrobených vstřikováním do formy prostřednictvím tenkých míst nebo analogicky působících opatření. Mezičlánky 20 a 21 zde ohraničují sklopný stupeň 1 nebo sklopný stupeň 1 je přímo spojen s blíže neznázorněnými spojovanými díly.

Pro přechod sklopného stupně 1 ze zavřeného do otevřeného stavu se musí tuhé mezičlánky 20, 21 vůči sobě pohybovat tak, že první mezičlánek 20 se pohybuje dozadu kolem momentální osy otáčení, která je zde uspořádána přibližně rovnoběžně se spojovací linií středů obou tlačných elementů 2.1, 2.2 a v průběhu zavírání není pevná. Síla, která přitom musí výt použita, je zaskakovací silou sklopného stupně 1. Taková síla nastane přirozeně při otvírání závěsného zařízení, obsahujícího sklopný stupeň 1. Potřebná síla se mění až do dosažení úvratě sklopného stupně 1. Když se tato síla zvětší, zvětší se rovněž napětí ve funkčně důležitých elementech. Tažné elementy 3.1, 3.2 jsou stále více namáhány na tah a tlačné elementy 2.1, 2.2 jsou stále více namáhány na tlak. Jsou-li tato zatížení v přípustném rozsahu pro použitý materiál, zkracují se, popřípadě prodlužují se reverzibilně příslušné elementy. V těchto elementech se ukládá energie. Tlačné elementy 2.1, 2.2 a tažné elementy 3.1, 3.2 působí jako tlačné pružiny, respektive jako tažné pružné elementy, a vyvolávají pružný efekt každého spojovacího elementu 5.1,

5.2. Dosáhne-li se kritické úvrati, zaskočí sklopný stupeň 1 bez dalšího přičinění do otevřené polohy.

Proporce a uspořádání tlačných elementů 2.1, 2.2 a tažných elementů 3.1, 3.2 se určí tak, aby se dosáhlo optimálního účinného úhlu a zaskakovacích sil. Podstatné je, že v tlačném elementu 2.1, 2.2 mohou působit tlačné síly, které mohou být zachyceny, aniž by došlo k jeho vybočení.

• · • · · ·

- 11 K tomu je nutno vzít v úvahu tloušťku tlačných elementů 2.1, 2.2 v poměru k tloušťce tažných elementů 3.1, 3.2. Příliš malá tloušťka tlačných elementů 2.1, 2.2 vede k nežádoucímu zaskakování. Pomocné čárkované čáry na obr. 1, vedené koncovými body tlačného elementu 2.1, 2.2 a tažného elementu

3.1, 3.2 každého spojovacího elementu 5.1, 5.2 svírají úhel φ, který, jak bude dále ještě podrobněji popsáno, se podle vynálezu použije pro dosažení požadovaného dílčího úhlu sklopného stupně 1. Dále má pro dosažení optimální zaskakovací síly význam úhel opásání sevřený vektory 30 a 31 v koncových polohách uzávěru, které jsou kolmé k rovinám proloženým tlačnými elementy 2.1, 2.2 a tažnými elementy 3,1, 3.2. Při konstrukční realizaci vynálezu je nutno dbát na to, aby ohybová napětí, vyvolaná v tlačném elementu 2.1, 2.2, například excentrickým tlačením, byla vhodnými technickými opatřeními usměrněna tak, aby nedošlo k vybočení tlačného elementu 2.1, 2.2. Ve zvláštních případech mohou být tlačné elementy 2.1, 2.2 navzájem spojeny. Toto spojení může být s výhodou provedeno prostřednictvím desky odolné proti tlaku, popřípadě proti zlomení, která může tvořit jednotku s tlačnými elementy 2.1, 2.2. Taková deska odolná proti tlaku je v některých částech nebo, v případě potřeby, po celé své šířce upevněna na mezičláncích 20, 21 prostřednictvím vhodných závěsných elementů.

Vezmou-li se v úvahu známé závěsné systémy pro plastové uzávěry, je možno zjistit, že různé uzávěry různého tvaru nebo konstrukce, i když jsou vytvořeny na témže principu, mají různé zaskakovací efekty a různé zaskakovací síly. Určitá provedení těchto uzávěrů dokonce žádný zaskakovací efekt vůbec nemají, ačkoli tento zaskakovací efekt představuje explicitní cíl příslušných patentových spisů. Důvod toho spočívá v komplexních mechanických postupech, na nichž jsou tyto závěsy založeny, popřípadě v tom, že spojované díly samotné mají značný podíl na funkci uzávěru, a proto již při

nepatrných geometrických změnách požadované efekty nenastávají snadno nebo vůbec ne. Tyto nevýhody jsou řešením podle vynálezu odstraněny tím, že počet funkčně podstatných elementů je snížen na minimum a tyto elementy jsou koncentrovány místně a ve svých prostorových rozloženích, přičemž však současně je možno provádět flexibilnější pohyby oproti pohybům známých závěsných zařízení. Tím se zejména řešení podle vynálezu liší od zaskakovacích uzávěrů s pevnými hlavními osami pohybů, které relativně vůči sobě vždy opisují rotační pohyb kolem jedné, prostorově pevné, osy otáčení.

Funkční princip sklopného stupně i spočívá na přítomnosti jednoho nebo několika tlačných elementů 2.1, 2.2, zatížených tlakem, které tvoří účinnou kombinaci s odpovídajícím způsobem uspořádanými tažnými elementy 3.1, 3.2, zatíženými na tah. Tím, že tlačné elementy 2.1, 2.2 a tažné elementy 3.1, 3.2 jsou navzájem sladěny svým prostorovým rozložením a rozměry, se dosáhne toho, že tlačné a tažné sily jsou vyvozovány cíleně. Při nežádoucích pohybech není možno zamezit tomu, aby na tažný element 3.1, 3.2 působila rovněž sekundární tlaková zatížení. Tyto nežádoucí síly jsou však podstatně menší než tahová zatížení, vznikající při normálním provozu, a jsou z hlediska zamýšlené funkce závěsného zařízení zanedbatelné. Totéž platí pro tlačné elementy 2.1, 2.2. Aby byla mechanika závěsného zařízení chráněna proti namáhání ve střihu a aby se zabránilo nepřípustným pohybům, je pro každý sklopný stupeň 1 uspořádán alespoň jeden výztužný element 4.1, 4.2. Tento výztužný element 4.1, 4.2 může být, například u plastových dílů vyrobených vstřikovým litím, vytvořen jako tenká tuhá membrána nebo tenké místo. Tento výztužný element 4.1, 4.2 má pro vynález zvláštní význam v tom, že brání vzniku nežádoucích pohybů a koordinuje díly uzávěru kolem jejich virtuálních os pohybů. Výztužný element 4.1, 4.2 může, jako na obr. 1, přímo spojovat vždy jeden tažný element 3.1, 3.2 s jedním tlačným elementem 2.1, 2.2, avšak může být rovněž uspořádán na jiném

- 13 místě. Upínací síly a celkového účinného úhlu, a tudíž i zaskakovací efekt sklopného stupně i, může být podle vynálezu dosaženo pouze pomocí tlačných elementů 2.1, 2.2 a tažných elementů 3.1, 3.2 a nikoli pomocí ohýbacích pružin.

Na obr. 2 a 3 je znázorněno výhodné provedení sklopného stupně 1. Na obr. 2 je sklopný stupeň 1 v uzavřeném stavu a na obr. 3 v otevřeném stavu. Sklopný stupeň 1 obsahuje dva tlačné elementy 2.1, 2.2 a dva tažné elementy 3.1, 3.2. Příslušné výztužné elementy 4.1, 4.2, které zaručují potřebnou součinnost tlačných elementů 2.1, 2.2 a tažných elementů 3.1,

3.2, jsou v tomto případě tvořeny tuhou membránou, která je u znázorněného příkladu provedení z estetických důvodů, avšak především, když je závěsné zařízení vyrobeno z plastu technikou vstřikováním do formy, provedena jako tenká souvislá membrána. Tyto membrány, tímto způsobem vytvořené jako v podstatě lichoběžníkové elementy, mají výraznou vyztuženou tlačnou stranu a výraznou, relativně tenkou, pružnou tažnou stranu. Sklopný stupeň 1 potom sestává ze dvou spojovacích elementů 5.1, 5.2, které jsou spojeny tenkými místy 10 s mezičlánky 20.1, 21.1, sousedícími se sklopným stupněm 1. Namáhání tenkých míst 10 je možno udržovat v přijatelném rozsahu vhodnou geometrií, respektive odolností proti tlaku nebo tahu, podstatných elementů. Nadměrné síly mohou být v určitých oblastech odstraněny plastickou deformací přípustné části tenkých míst 10. Tlačné elementy 2.1, 2.2 jsou vytvořeny tak, že v žádném případě nemohou při běžných provozních zatíženích vybočit. Na obr. 3 je dobře vidět, jak se sklopný stupeň 1 pohybuje kolem tenkých míst 10 a zastaví se ve své otevřené poloze. Jak v poloze, znázorněné na obr. 2, tak i v poloze, znázorněné na obr. 3, jsou všechny elementy sklopného stupně 1 v podstatě bez napětí. V průběhu sklápění nejsou v zásadě zapotřebí ohýbací efekty ani v mezičláncích

20.1, 21.1 ani ve spojovacích elementech 5.1, 5.2. Průhyb nebo vybočení spojovacích elementů 5.1, 5.2 nenastane.

Možný relativní pohyb spojovaných dílů 23 , 24 závěsného zařízení je schematicky znázorněn na obr. 4. Spojované díly 23, 24 jsou v tomto případě spojeny dvěma v řadě za sebou zapojenými sklopnými stupni. První sklopný stupeň je sestaven z mezičlánků 20, 21 a ze spojovacích elementů 5.2. Druhý sklopný stupeň je sestaven z mezičlánků 21, 22 a ze spojovacích elementů 5.1. Na obr. 4 jsou znázorněny tři stavy sklopení závěsného zařízení 25.1. Závěsné zařízení je znázorněno v uzavřeném stavu 25.1, v prvním sklopeném stavu

25.2, to znamená s otevřeným prvním sklopným stupněm, a konečně v otevřeném stavu 25.3, v němž jsou oba sklopné stupně otevřené. Dráha otevírání závěsného zařízení je naznačena šipkou 32, představující prostorovou křivku. Dráha otevírání může být podstatně ovlivněna uspořádáním a dimenzováním jednotlivých sklopných stupňů. Na obr. 4 je znázorněno, že naznačená dráha otevíráni se velmi odchyluje od běžných kruhových drah otevírání, které nastávají zejména u závěsných zařízení s pevnou hlavní osou pohybu. Na rozdíl od jiných známých závěsných zařízení bez hlavní osy však přesto existuje definovaná dráha pohybu. První sklopný stupeň, který sestává ze spojovacích elementů 5.2 a z mezičlánků 20., 21, má bud menší zaskakovací sílu nebo stejnou zaskakovací sílu jako druhý sklopný stupeň, sestávající ze spojovacích elementů 5.1 a z mezičlánků 21, 22, avšak potom má geometricky podmíněný dřívější zaskakovací efekt. Při otevírání závěsného zařízení odskočí první sklopný stupeň nejprve do svého otevřeného stavu. Všechny tři stavy sklopeni 25.1, 25.2, 25.3, znázorněné na obr. 4, jsou v podstatě bez napětí tím, že se použijí další opatření, která budou podrobněji vysvětlena dále.

Na obr. 5 a 6 je znázorněno použití jednoho takového sklopného stupně pro plastový zaskakovací uzávěr 25, vyrobený jako jeden kus vstřikováním do formy. Uzávěr 25 obsahuje dva spojované díly, totiž těleso 24 uzávěru a příslušné víko 23. Vyprazdňovací otvor 16 v tělese 24 uzávěru spolupracuje s • · « · • ·

- 15 protikusem 17 na víku 23. Spojované díly jsou odděleny dělicí rovinou 15. Uzávěr 25 má u tohoto provedení jediný sklopný stupeň, který obsahuje spojovací elementy 5.3, 5.4. Spojovací elementy 5.3, 5.4 jsou spojeny s víkem 23 a s tělesem 24. uzávěru tenkými místy 10. Protože je v tomto případě upraven pouze jeden sklopný stupeň, jsou výše popsané mezičlánky nahrazeny víkem 23 a tělesem 24 uzávěru. Geometrie tohoto sklopného stupně umožňuje dosažení celkového účinného úhlu většího než 180’ a tudíž úhlu otevření asi 200°, takže uzávěr 25 v otevřené poloze, viz obr. 6, je vůči dělicí rovině 15 skloněn směrem dolů a vyprazdňovací otvor 16 je zcela přístupný. Je-li uzávěr 25 dimenzován ideálně, takže při ovládání uzávěru 25 nedochází k žádným nebo jen minimálním plastickým deformacím, jsou úhel otevření (poloha při vstřikování do formy) a účinný úhel sklopného stupně stejně velké. Zkosení 18 umožňuje bez velkých nákladů na nástroj vyrobit plastové víko 23 tak, že zmíněné otevřené polohy může být dosaženo, aniž by si vnější stěny částí uzávěru 25 překážely. Je samozřejmě možné vyrobit odpovídající uzávěr vstřikováním do formy i v otevřené poloze s úhlem otevření 180°, když je to z technických důvodů u nástroje zapotřebí. Spojovací elementy 5.3, 5.4 sestávají vždy z tlačných elementů

2.3, 2.4, které jsou velmi tuhé v ohybu, z tažných elementů

3.3, 3.4 a z mezi nimi uspořádaných výztužných membrán 4.3,

4.4, Vnější strana spojovacích elementů 5.3, 5.4 je rovná a optimálně se začleňuje do vnějšího obrysu uzavřeného víka 23. Průřez víka 23 na obr. 4 a 5 je optimální pro použití zde znázorněného sklopného stupně, protože mohou být provedena přímá tenká místa 10 a optimální úhel opásání. Tento druh sklopného stupně je však možno zkombinovat i s jinými geometriemi uzávěrů. Je možno použít kruhových průřezů nebo jiných než zde popsaných průřezů nebo i mírně zakřivených tenkých míst 10 nebo i jiných kloubových závěsných prostředků, upravených na jiném místě. Aby byl dobrý zaskakovací efekt zaručen, měla by být tenká místa, pokud možno, vytvořena jako ideální osy otáčení. Je samozřejmě možné použít za tím účelem i jiná odpovídající funkčně stejně hodnotná opatření. U zakřivených vnějších obrysů mohou být spojovací elementy vytvořeny odpovídajícím způsobem. Zvláštní výhoda řešení podle vynálezu spočívá v tom, že spojovací elementy 5.3, 5.4 mohou být v zásadě uspořádány nezávisle na poloze dělicí roviny 15. Je například možné posunout dělicí rovinu 15 ve svislém směru vůči tělesu 24 uzávěru a tak ji do tělesa 24 uzávěru zcela integrovat, což umožní velkou volnost z hlediska geometrie uzávěru a jeho vzhledu. Z obr. 5 a 6 je dobře patrné, že v uzavřeném stavu je sklopný stupeň uspořádán kolmo ke spojovaným dílům, respektive k dělicí rovině 15, a přímo přechází do tuhého tělesa 24 uzávěru a do víka 23.

Další výhodné příkladné provedení sklopného stupně 1 je znázorněno na obr. 7. Tento sklopný stupeň X obsahuje dva tlačné elementy 2.1, 2.2 a dva tažné elementy 3.1, 3.2, které jsou uspořádány navzájem rovnoběžně. Tlačné elementy 2.1, 2.2, které jsou tuhé v ohybu, se nacházejí přímo vedle střední roviny závěsného zařízení a jsou navzájem spojeny tenkými místy 11. Tato střední rovina nemusí být nutně shodná s rovinou symetrie. U tohoto výhodného provedení mohou být z estetických důvodů vždy jeden tažný element 3.1, 3.2 a jeden tlačný element 2.1, 2.2 navzájem spojeny tenkou tuhou membránou. U tohoto provedení, jakož i u jiných provedení, se samozřejmě mohou tloušťky stěn měnit, přičemž musí být zaručeno, že funkce sklopného stupně podle vynálezu zůstanou zachovány. Například je možné vytvořit výztužný element 4.1 s tloušťkou stěny, která odpovídá tloušťce stěny tažného elementu 3.1, 3.2, nebo popřípadě v určitých částech s větší tloušťkou stěny, pokud zůstane zachována funkční pružnost v tahu tažného elementu 3.1, 3.2. Spojovací elementy 5.1,

5.2, které jsou u tohoto provedení upraveny, jsou přímo navzájem spojeny tenkými místy 11 a mají vždy jednu zvýrazněnou vyztuženou tlačnou stranu a jednu relativně tenkou ·· ···· ·* · · • · · 4 · « • · · · · · tažnou stranu, která je pružná v tahu.

Další provedení sklopného stupně 1 je znázorněno na obr. 8, přičemž zde sklopný stupeň 1 sestává ze dvou tlačných elementů 2.1, 2.2 a dvou tažných elementů 3.1, 3.2. Tlačné elementy 2.1, 2.2, které jsou tuhé v ohybu, jsou prostřednictvím dvou tenkých míst 10.2, uspořádaných kolmo k hlavní rovině pohybů, upevněny na sousedních tuhých mezičláncích 20.2, 21.2. Tažné elementy 3.1, 3.2 jsou vytvořeny tak, že jsou vždy dvěma relativně dlouhými tenkými místy 10.1 upevněny na mezičláncích 20.2, 21.2. Přechod mezi dlouhými tenkými místy 10.1 a tažnými elementy 3.1, 3.2 zde přebírá funkci výše popsaných výztužných elementů. Výztužné elementy jsou u tohoto provedení spojeny s tažnými elementy

3,1, 3.2. Spojovací elementy 5 zde již nejsou provedeny jako prostorové jednotky, avšak obsahují i nadále funkční elementy podstatné pro řešení podle vynálezu, to jest tlačný element, tažný element a výztužný element. Kdyby se dvě tenká místa 10.1 jednoho tažného elementu 3.1, 3.2 průběžně spojila, vznikla by membrána tvaru lichoběžníku. Aby vznikly tažné elementy 3.1, 3.2 relativně pružné v tahu, ponechá se vlastní tažná hrana membrány, avšak na straně přivrácené k tlačnému elementu 2.1, 2.2 se provede odpovídající vybrání. Takto vytvořený tažný element 2.1, 2.2 může přenášet do relativně dlouhého tenkého místa relativně velké tahové síly a toto tak odlehčit.

Další výhodné provedení sklopného stupně sestává ze dvou tažných elementů a dvou tlačných elementů, které jsou navzájem pevně spojeny. Tlačné elementy, tuhé v ohybu, které jsou tímto způsobem integrovány, se nacházejí ve střední rovině (avšak nikoli nutně v rovině symetrie) závěsného zařízení a jsou upevněny dvěma tenkými místy, uspořádanými kolmo k hlavní rovině pohybů, na sousedních tuhých mezičláncích. Spojí-li se tažné elementy a tlačné elementy po celé své délce tuhou • · • · · ·

tenkou membránou, a spojí-li se membrána tenkými místy s mezičlánky, vznikne oblast tvaru lichoběžníku, která sestává z tažného elementu a z výztužného elementu.

Rozsáhlý význam základní myšlenky vynálezu bude vysvětlen podle obr. 9 až 12. Způsob činnosti bude podrobně objasněn podle zvláštního provedení sklopného stupně. V zásadě se může zvláštní volbou úhlů a délek měnit dílčí úhel, zaskakovací síla a zatížení materiálu sklopného stupně. Ještě jednou je nutno zdůraznit, že každý sklopný stupeň v zásadě zaujme pouze jeden dílčí úhel celého pohybu závěsného zařízení. V dále popsaném nej jednodušším případě jediného sklopného stupně však odpovídá dílčí úhel sklopného stupně celkovému účinnému úhlu. Potřebné souvislosti budou podrobněji objasněny dále.

Na obr. 9 je schematicky znázorněno provedení pouze s jedním sklopným stupněm, z něhož je zde znázorněna pouze část jednoho spojovacího elementu 5. Sklopný stupeň se v tomto případě vyznačuje dvěma rovinami 40, 41 symetrie. Tyto roviny 40, 41 symetrie zůstávají všeobecně zachovány v každé otevřené poloze závěsného zařízení. Toto provedení má (teoretický) účinný úhel o hodnotě 180°. V dalším se bude vycházet z toho, že pod výrazem poloha s úhlem otevření 0° se rozumí zavřený stav a pod výrazem otevřená poloha se rozumí úhel otevření 180°. Při objasňováni činnosti tohoto speciálního provedení budou uváděny odkazy na obě zmíněné roviny 40, 41 symetrie. Tento způsob uvažováni umožní objasnění činnosti podle jednoho dílčího problému. Kvůli jednoduchosti budou vždy jeden tlačný element a jeden tažný element uvažovány jako jedna geometrická jednotka ležící v jedné rovině. Následující parametry jsou pro řešení podle vynálezu důležité. Jedná se jednak o úhel φ mezi dvěma tenkými místy jednoho mezičlánku, respektive o úhel sevřený přímkami vedenými koncovými body tlačných a tažných elementů. Úhel uj opásání je úhlem patrným v půdorysu závěsného zařízení, který je sevřen mezi rovinami mezičlánků v • · — 19- · · · · · ······· » · ··*· ··· ··· ··· ·· · »* ·· ·» zavřené poloze (viz obr. 1, vektory 30., 31) . Pokud nejsou mezičlánky u jiných provedení kolmé k spojovaným dílům nebo tlačné a tažné elementy nejsou uspořádány navzájem rovnoběžně, je nutno provést určení úhlu m opásání. U rovnoběžného uspořádání tlačných a tažných elementů, jako u znázorněného provedení, jsou rovina, proložená tlačnými elementy, a rovina, proložená tažnými elementy, (na obr. 9 blíže neznázorněno), uspořádány s odstupem od sebe. Oba úhly určují rozhodujícím způsobem takzvané nucené působení (a proto i zaskakovací sílu) na mezičlánky a úhel otevření. Roviny symetrie nejsou na obr. 9 znázorněny. První rovina 40 symetrie je v průběhu celého otevírání stacionární rovinou symetrie sklopného stupně a všeobecně tvoří rovinu symetrie mezi spojovacími elementy 5.

Druhá rovina 41 symetrie je pohyblivá a v každém stadiu pohybu tvoří druhou rovinu symetrie, přičemž sama vždy tvoří rovinu symetrie každého spojovacího elementu 5. Z obr. 9 je patrná její poloha v zavřené poloze 41.1 a v otevřené poloze

41.2.

Vzhledem k symetrickému vytvoření bude činnost popsána podle dílčího modelu, který představuje čtvrtinu sklopného stupně. Tento dílčí model je znázorněn na obr. 9. Na obr. 9 je znázorněna polovina mezičlánku 21 a část spojovacího elementu 5. Znázorněný model popisuje přibližně mechanickou činnost sklopného stupně. Souvislosti a nucené působení, které vyvolají zaskakovací sílu, jsou znázorněny na modelu. Pod výrazem nucené působení je nutno chápat deformaci vnucenou materiálu, která vyvolá pružný (reverzibilní) napěťový stav. Materiál odolává vnucené pružné deformaci, na čemž je založen zaskakovací efekt. Podle vynálezu se vytvoří specifické zóny tahu a tlaku. Oblasti, označené jako zóny tlaku, se vytvoří tak, že se zamezí vybočení z jejich roviny. Oblasti, označené jako zóny tahu, mohou mít různou délku a tloušťku, takže vzhledem ke geometrii zůstane vnucené prodloužení při zatížení • · · ·

- 20 materiálu uvnitř pružných (reverzibilních) mezí. Symetrické provedení sklopného stupně podle druhé roviny 41 symetrie zaručuje dobrou zaskakovací sílu tím, že se uvnitř sklopného stupně zabrání vzniku efektu dvojitého závěsu.

Vychází se z toho, že pro modelovou představu se tenká místa 10, činná jako závěsy, považují za ideální závěsy. Pod výrazem ideální závěs je nutno chápat závěs, který nemá žádné vnitřní tření a u něhož nenastává žádné roztažení jeho dílů samotných. Rovněž se vychází z toho, že rotační pohyb všech bodů probíhá bez třeni kolem pevné osy tvořené tenkým místem 10. Předpokládá se, že díly, označené jako mezičlánky 21. nejsou deformovatelné. Každý ze spojovacích elementů 5 je uvažován jako element roztažitelný ve své rovině v zóně tahu. Spojovací elementy 5 zůstávají vždy v jedné rovině, takže jejich vybočení z této roviny se považuje za nepřípustné.

Vztahové značky *.l se vztahují na elementy v zavřené poloze a vztahové značky *.2 na elementy v otevřené poloze. Základ nuceného působení může být nejlépe pochopen tehdy, když se bod P uvažuje v prostoru. Tento bod P leží na ose 43 symetrie mezičlánků 5 a v pohyblivé druhé rovině 41 symetrie. Jeho poloha je závislá na úhlu otevření sklopného stupně. Poloha bodu P na ose 43 symetrie nemá pro tyto úvahy žádný podstatný význam. Bod P by se, na základě vytvoření závěsného zařízení, pohyboval na kruhové dráze kl se středem otáčení v bodě A a kolem tenkého místa 10 jako osy otáčeni. Vzhledem k symetrickému provedení sklopného stupně podle vynálezu se však, bod P vynuceně pohybuje po křivce k2 , která se u tohoto modelu blíží kružnici se středem v bodě B.

Přímka e2 , která spojuje stacionární bod B a pohyblivý bod na křivce k2, a která kvůli přehlednosti není na obr. 9 znázorněna (viz obr. 10), tvoří u každého úhlu otevření sklopného stupně ve svém bodě, ležícím na křivce k2, normálu η > ···· »»····· _L — ·· ···· · · · ··· · · · · · ·· ·· ·· k druhé rovině 41 symetrie. Tato přímka e2 se pohybuje společně se spojovacím elementem 5. Přímka jel, která spojuje stacionární bod B a pohyblivý bod na kruhové dráze kl, by byla popsána jako přímka e2, kdyby nebyla podrobena žádnému nucenému působení. Na obr. 9 jsou rovněž znázorněny poloviční úhel CU/2 opásání a úhel ¢/2, které mají rozhodující vliv na zaskakovací efekt.

Na obr. 10 je schematicky znázorněn stav nuceného působení na polovinu spojovacího elementu 5. Poloha 43.3 je polohou osy 43 symetrie v důsledku nuceného působení. Tlačná oblast 2 a tažná oblast 3 spojovacího elementu 5 jsou znázorněny jako čáry. Konstrukční poloha bodu P pro určení úhlu K nuceného působení nemusí samozřejmě nutně ležet ve středu zde znázorněného úseku osy 43 symetrie. Tato poloha je naproti tomu závislá na zvolených tloušťkách materiálu tlačné oblasti 2 a tažné oblasti 3. a je určena neutrálním bodem napětí na ose 43 symetrie. Pod výrazem neutrální bod napětí je nutno chápat bod, v němž jsou napětí podél osy 43 symetrie v rovnováze.

Na obr. 11 je pouze schematicky znázorněna část souvislostí sklopného stupně s úhlem t. otevřeni menším než 180°. Úhel _t otevření sklopného stupně může být zvolen podle příslušných požadavků. Aby se v zavřené a otevřené poloze sklopného stupně podle vynálezu dosáhlo dvou beznapěťových stavů, je nutno splnit dále popsanou souvislost. Souvislosti podle vynálezu jsou uvažovány i při úhlu 2 otevření větším než 180°. Vedle jen částečně znázorněného mezičlánku 21 je znázorněna polovina spojovacího elementu 5 v zavřené poloze 5.1 a v otevřené poloze 5.2. Mezičlánek 21 a spojovací element jsou spojeny tenkým místem 10 ve formě osy.

Pro dva beznapěťové stavy sklopného stupně je souvislost mezi úhlem i_ otevření sklopného stupně, úhlem LU opásání a • ·

úhlem spojovacích elementů definována následujícím vztahem:

Na obr. 12 je znázorněn typický průběh úhlu K nuceného působení sklopného stupně jako funkce úhlu uu opásání a úhlu jr otevření sklopného stupně. Přitom se vychází z toho, že se zvolí úhel ¢, který vede k beznapětovým koncovým polohám podle vynálezu. Jak již bylo uvedeno, znamená úhel K nuceného působení velikost nuceného působení materiálu. Při daném úhlu CU opásání je v bodech s horizontální tangentou dáno maximální nucené působení materiálu a úvrat zaskakovací síly. Úvrař. leží v polovině úhlu jt otevření sklopného stupně.

Na obr. 13 až 15 je znázorněno závěsné zařízení se dvěma sklopnými stupni 1.1, 1.2, s tuhými mezičlánky 20., 21 a 22 a se dvěma spojovanými díly 23, 24. Sklopné stupně 1.1, 1.2 mohou samozřejmě přecházet do spojovaných dílů 23, 24 rovněž přímo. Sklopné stupně 1.1, 1.2 jsou znázorněny schematicky a odpovídají například sklopným stupňům 1, popsaným podle obr. 2 a 3. Závěsné zařízení je na obr. 13 znázorněno v zavřeném stavu. Odskočí-li jeden sklopný stupeň 1.1 do svého otevřeného stavu, potom odpovídá první teoreticky beznapěřový stav sklopení závěsného zařízení stavu, znázorněnému na obr. 14. U tohoto stavu sklopení nepůsobí na závěsné zařízení žádné vnější síly. Sklopný stupeň 1.1 je zcela otevřený a další sklopný stupeň 1.2 je ještě zcela zavřený. Závěsné zařízeni, znázorněné na obr. 14, již způsobilo první dílčí zaskakovací efekt. Otevírá-li se závěsné zařízení dále, dosáhne se další úvrati a závěsné zařízení odskočí do dalšího v podstatě beznapětového stavu sklopení, jak je znázorněno na obr. 15. U závěsného zařízení, znázorněného na obr. 13 až 15, jde o zcela otevřený stav sklopení. Úhel otevření schematicky znázorněného závěsného zařízení je podstatně větší než 180°.

U závěsného zařízení podle vynálezu je výhodné, zejména u závěsného zařízení vyrobeného jako jeden kus vstřikováním do formy, zajistit celkový účinný úhel o velikosti 180°, aby se zjednodušilo provedení nástroje. Z výrobně technických důvodů se s výhodou použití geometrie sklopných stupňů, patrné z provedení, znázorněných na obr. 2, 3, 7 a 8, které obsahují co nejméně kloubových spojovacích míst. Zvláštní výhoda řešení podle vynálezu spočívá rovněž v tom, že při malých nákladech jak na údržbu, tak na nástroj, je možno díky koncentraci funkčních elementů při prakticky úplném odstranění zářezů nebo vybrání u uzávěrů, zejména v oblastech sousedících se závěsným zařízením, dosáhnout dobrého utěsnění. Utěsnění je možno s výhodou dosáhnout, při prakticky úplném odstranění vybrání, prostřednictvím opatření, která jsou uvedena v mezinárodní přihlášce patentu PCT/EP 95/00651. U zvláštních druhů provedení mohou být rovněž popsané tažné a tlačné elementy uspořádány nikoli rovnoběžně, nýbrž s určitým sklonem vůči sobě. U dlouhých závěsných zařízení mohou být vedle sebe uspořádány dva nebo i více sklopných stupňů. Jednotlivé vedle sebe uspořádané elementy sklopných stupňů nemusí přitom mít mezi sebou žádné spojení nebo, v případě potřeby, mohou být spojeny prostřednictvím funkčně důležité membrány. Proto připadá v úvahu kombinace činnosti několika sklopných stupňů, aby se dosáhlo například zvětšení zaskakovacího efektu.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Pružné závěsné zařízení bez hlavního závěsu s alespoň dvěma spojovanými díly a spojovacími rameny, která je spojují, vyznačující se tím, že obsahuje jeden nebo více sklopných stupňů (1), uspořádaných v řadě, provedených vždy s alespoň dvěma spojovacími elementy (5), které obsahují vždy jeden tlačný element (2) tuhý v ohybu a jeden tažný element (3) pružný v tahu, které jsou upevněny vždy prostřednictvím ohebného spojení na mezičláncích (20) nebo přímo na spojovaných dílech (23, 24) a jsou prostřednictvím alespoň jednoho přiřazeného výztužného elementu (4) alespoň přibližně odolné ve smyku.
2. 2. Pružné závěsné zařízení podle nároku 1, v y z n a čující se tím, že mezičlánky (20) a sklopné stupně (I) jsou jak v otevřené, tak i v zavřené, poloze v podstatě bez napětí.
3. 3. Pružné závěsné zařízení podle nároku 1 nebo 2, v y značující se tím, že tlačné elementy (2) a tažné elementy (3) sklopného stupně (1) jsou uspořádány navzájem rovnoběžně a roviny proložené tlačnými elementy (2) a tažnými elementy (3) jsou uspořádány ve vzájemném odstupu.
4. 4. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vždy dva spojovací elementy (5) jsou navzájem otočně spojeny kloubovou osou (II) , uspořádanou rovnoběžně s hlavní rovinou pohybů.
5. 5. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že úhel (φ), který je sevřen přímkami procházejícími koncovými body tlačných elementů (2) a tažných elementů (3), má hodnotu, která odpovídá vztahu sin(t/2) φ = 2*arctan[------------*sin( UJ/2)]

   1-cos(t/2) přičemž CU je úhel, který v půdorysu závěsného zařízení svírají dvě normály k rovinám proloženým vždy jedním tlačným elementem (2) a jedním tažným elementem (3) a τ je úhel otevření sklopného stupně.
6. 6. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že tlačné elementy (2) a tažné elementy (3) jsou vůči sobě uspořádány tak, že v každé otevřené poloze tvoří pohyblivá rovina (41) symetrie, kolmá k hlavni rovině pohybů, rovinu symetrie tlačných elementů (2) a tažných elementů (3).
7. 7. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že výztužný element (4) je tvořen tuhou membránou, spojující tlačný element (2) a tažný element (3) po celé své délce.
8. 8. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že výztužný element (4) je prostřednictvím dlouhých tenkých míst (10.1) spojen s mezičlánky (20) a bez přímé návaznosti na tlačný element (2) s tažným elementem (3).
9. 9. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že tlačné elementy (2) sklopného stupně (1) jsou navzájem spojeny v podstatě pevně.
10. 10. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že více sklopných stupňů • · · · ·· · ···· • · ····· · · · ··· ··· • ♦ · · · · · · •· ·· ·· · · · · · · · · (1) je navzájem spojeno tak, že závěsné zařízení obsahuje počet beznapěťových stavů, který odpovídá počtu sklopných stupňů, přičemž mezi vždy dvěma těmito stavy se nachází úvrať, a přičemž závěsné zařízení vždy mimo tuto úvrať samočinně zaujme pružně nejbližší sousední beznapěťový stav.
11. 11. Pružné závěsné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že výztužný element je spojen s tlačným elementem (2) a tažným elementem (3) a má stejnou tloušťku stěny jako tažný element (3).
12. 12. Použití pružného závěsného zařízení podle jednoho z předcházejících nároků 1 až 10 pro plastový uzávěr vyrobený jako jeden kus vstřikováním do formy.