CZ37107U1 - Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek - Google Patents

Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek Download PDF

Info

Publication number
CZ37107U1
CZ37107U1 CZ2020-38093U CZ202038093U CZ37107U1 CZ 37107 U1 CZ37107 U1 CZ 37107U1 CZ 202038093 U CZ202038093 U CZ 202038093U CZ 37107 U1 CZ37107 U1 CZ 37107U1
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
electrolyte
powder
hydrogen peroxide
sulfuric acid
galvanic cell
Prior art date
Application number
CZ2020-38093U
Other languages
English (en)
Inventor
Luděk Sosnovec
Sosnovec Luděk RNDr., Ph.D.
Original Assignee
Extreme Light Infrastructure ERIC (ELI ERIC)
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Extreme Light Infrastructure ERIC (ELI ERIC) filed Critical Extreme Light Infrastructure ERIC (ELI ERIC)
Priority to CZ2020-38093U priority Critical patent/CZ37107U1/cs
Publication of CZ37107U1 publication Critical patent/CZ37107U1/cs

Links

Classifications

    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M6/00Primary cells; Manufacture thereof
    • H01M6/42Grouping of primary cells into batteries
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M6/00Primary cells; Manufacture thereof
    • H01M6/02Details
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M6/00Primary cells; Manufacture thereof
    • H01M6/04Cells with aqueous electrolyte
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M6/00Primary cells; Manufacture thereof
    • H01M6/04Cells with aqueous electrolyte
    • H01M6/045Cells with aqueous electrolyte characterised by aqueous electrolyte
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M6/00Primary cells; Manufacture thereof
    • H01M6/04Cells with aqueous electrolyte
    • H01M6/06Dry cells, i.e. cells wherein the electrolyte is rendered non-fluid
    • H01M6/12Dry cells, i.e. cells wherein the electrolyte is rendered non-fluid with flat electrodes
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E60/00Enabling technologies; Technologies with a potential or indirect contribution to GHG emissions mitigation
    • Y02E60/10Energy storage using batteries

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Electrochemistry (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Battery Electrode And Active Subsutance (AREA)

Description

Úřad průmyslového vlastnictví v zápisném řízení nezjišťuje, zda předmět užitného vzoru splňuje podmínky způsobilosti k ochraně podle § 1 zák. ě. 478/1992 Sb.
Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek
Oblast techniky
Předkládané technické řešení se týká produktu vzniklého z ekologického zpracování směsi vzniklé z chemického odpadu obsahující kyselinu sírovou a peroxid vodíku. Produkt vytvořený tímto ekologickým zpracováním je možné využít jako součást elektrolytu vhodného pro galvanický článek. V dalším provedení se předkládané technické řešení týká elektrolytu pro galvanický článek, galvanického článku, a zejména primární baterii, poskytující elektrickou energii, přičemž elektrolyt pro galvanický článek i galvanický článek obsahuje výše zmíněný produkt.
Dosavadní stav techniky
Existuje celá řada elektrolytů, které jsou vhodné pro implementaci do galvanických článků.
US 6465124 B1 popisuje elektrochemický systém založený na hořčíkové anodě. Dokument dále zveřejňuje elektrolyt sestávající se z kyseliny sírové sloužící k rozpuštění pevné sraženiny, kterou je hydroxid hořečnatý nebo uhličitan hořečnatý. Galvanický článek dále obsahuje katalyzátor, který je složený z paladia a iridia. V jednom provedení je podle US 6465124 B1 koncentrace kyseliny v rozmezí od 0,01 M až 0,1 M. V dalším provedení je katolytovou částí peroxid vodíku. Dokument rovněž uvádí jedno konkrétní provedení elektrolytu, který obsahuje 40 g/l mořské vody, 0,5 M peroxidu vodíku a 0,1 M kyseliny sírové v celkovém objemu dvou litrů.
EP 2333884 A1 zveřejňuje primární baterii obsahující zápornou elektrodu obsahující hliník, hliníkovou slitinu nebo směs hliníkových slitin s kyselým elektrolytem. Kladná elektroda obsahuje peroxid vodíku nebo jakýkoliv jiný peroxid nebo směs peroxidů s kyselým elektrolytem. Záporná elektroda může být ve formě kyselinového gelu, který obsahuje peroxid vodíku. Jedna z možných kyselin je kyselina sírová. V jistém provedení je zveřejněné použití cíničitanu draselného jako stabilizátoru.
JP S58155656 A se týká způsobu výroby alkalické baterie s použitím oxidu stříbrného, oxidu manganičitého jako kladné elektrody. Záporná elektroda se sestává ze zinku. Dokument prezentuje alkalický elektrolyt a směs kyseliny sírové a peroxidu vodíku.
Nepatentová literatura Shimin, Z., Jianhong, J. and Debi, Z. (2012), Exploration of aqueous zinchydrogen peroxide batteries. Int. J. Energy Res., 36: 953-962.
doi:10.1002/er.1847 se týká elektrolytu na bázi chloridu amonného. Kyselina sírová a peroxid vodíku jsou použity pro aktivaci na opačných elektrodách.
Nevýhodou výše uvedených řešení je agresivita elektrolytu a jeho možné dopady na životní prostředí. Další nevýhodou je jejich chemická nestabilita s rostoucím časem.
Výsledkem experimentů v laboratořích bývá často chemický odpad vzniklý ze silných kyselin nebo louhů používaných k čištění chemických nádob. Konkrétněji je odpadem myšlena směs kyseliny sírové a peroxidu vodíku v poměru od 3:1 do 7:1, která se používá k odstranění organických usazenin, plastových pouzder integrovaných obvodů apod. Protože výše uvedená směs (běžně označována odborným termínem Piraňa) je znečištěná organickými zbytky, nelze ji dále jednoduše použít jako běžnou kyselinu, resp. silný oxidační roztok. Nastoleným technickým problémem, který se předkládané technické řešení snaží vyřešit, je účinné a ekologické zpracování odpadu vzniklého výše uvedeným způsobem za vzniku produktu, který má druhotné využití.
- 1 CZ 37107 U1
Podstata technického řešení
Předkládané technické řešení představuje produkt vzniklý ze zpracování chemického odpadu, který lze použít jako elektrolyt pro galvanický článek. Podstatou technického řešení je tedy prášek, kterým je produktem neutralizace znečištěné směsi kyseliny sírové a peroxidu vodíku hydroxidem draselným za vzniku bílé sraženiny (pasty) obsahující hydrogensíran draselný. Již samotná sraženina je v jistém přiblížení vhodná pro použití jako elektrolyt pro galvanický článek. Protože však pH vzniklé sraženiny je srovnatelné s původní kyselinou sírovou, a navíc pozvolným vysycháním mění své vlastnosti, je výhodnější jí vysušit za vzniku granulí a dalším pražením změnit produkt na směs obsahující stabilní síran draselný. Po rozdrcení vzniklých granulí a smícháním s rozpouštědlem, např. vodou, dosáhne vzniklý elektrolyt požadovaných vlastností vhodných pro využití v galvanických článcích. Navrhovanou formu elektrolytu na bázi síranu draselného lze skladovat ve formě bílého krystalického prášku neomezeně dlouhou dobu v suchém prostředí. Pro aktivaci elektrolytu pak stačí přidat rozpouštědlo, např. obyčejnou vodu.
V jistém provedení tak předkládané technické řešení představuje produkt vzniklý z ekologického způsob zpracování chemického odpadu. Způsob obsahuje kroky:
- poskytnutí roztoku znečištěné směsi kyseliny sírové a peroxidu vodíku vzniklé z chemického čištění, přičemž se roztok:
- zneutralizuje hydroxidem draselným za vzniku sraženiny obsahující hydrogensíran draselný; způsob dále obsahuje kroky
- separace vzniklé sraženiny od zbytku roztoku;
- sušení separované sraženiny za vzniku krystalicky pevné látky; a
- mletí krystalicky pevné látky na prášek.
Výsledný prášek tak představuje produkt vytvořený výše uvedeným způsobem, přičemž poskytuje technickou výhodu ve snadné přenositelnosti, uskladnění a chemické stability.
Směs kyseliny sírové (H2SO4), vody a peroxidu vodíku (H2O2) se v průmyslové praxi používá k čištění organických zbytků ze substrátů, jako např. skleněných nádob. Takovouto výslednou směs s organickými nečistotami, resp. produktů kyseliny s organickými látkami pak nelze dále použít, neboť je již kontaminovaná. Pro předkládané technické řešení představuje takováto „znečištěná“ směs výchozí látku pro výrobu prášku vhodného jako součást elektrolytu. V jiných provedení je možné využít „znečištěnou“ směs vzniklou z čištění tištěných spojů v elektrotechnice. V dalším provedení lze využít „znečištěnou“ směs vzniklou z čištění zbytků fotorezistu z křemíkových destiček.
V jistém provedení je možné využít „znečištěný“ roztok vzniklý ze směsi koncentrované kyseliny sírové (výhodně 96% roztok) a peroxidu vodíku (výhodně 35% roztok) za účelem čištění chemických nádob nebo jiným běžným účelem, například odstraňování pouzder integrovaných obvodů.
V jistém provedení lze jako výchozí směs pro výsledný produkt ve formě prášku vhodného pro výrobu elektrolytu použít Piraňu vzniklou ze smíchání kyseliny sírové s peroxidem vodíku v hmotnostním poměru 3:1. V dalším provedení lze využít i Piraňu v hmotnostním poměru kyseliny sírové a peroxidu vodíku 7:1. Poměr lze měnit podle účelu, přičemž na technologii likvidace, resp. neutralizace, se nic nemění.
V následujícím kroku dochází k neutralizaci výše uvedené směsi s roztokem hydroxidu draselného, přičemž meziproduktem je sraženina obsahující hydrogensíran draselný.
- 2 CZ 37107 U1
V dalším kroku předkládaného technického řešení dochází k separaci sraženiny od zbytku roztoku a sušení separované sraženiny, přičemž se tvoří krystalicky pevná látka; a vodní pára, případně oxidy uhlíku a dusíku z organických zbytků. Po vzniku sraženiny, zbývá v roztoku kromě vody také kyselina sírová. Tento zbytek kyseliny (již zředěné s nově vzniklou vodou) je možné smísit s doposud nepoužitou Piraňou a použít jako výchozí látku. Separovaná sraženinu se dále suší, a poté praží. Konečným krokem je mletí krystalicky pevné látky na prášek.
Výsledný produkt podle toho technického řešení, tj. prášek, je chemicky stabilní a poskytuje možnost vytvářet elektrolyt, po smíchání s rozpouštědlem, např. vodou. Vhodným poměrem lze měnit fýzikální vlastnosti, zejména viskozitu. V jistém příkladu uskutečnění lze např. použít 50 pl vody s 0,5 ml prášku vzniklého podle předkládaného technického řešení.
V jistém výhodném provedení probíhá krok sušení při teplotě do 150 °C. Sušení je výhodné zejména z hlediska stabilizace vlastností elektrolytu. Při teplotě nad 150 °C může dojít k reakci stopových organických zbytků s materiálem Petriho misky použité k sušení (vznik karbidů a nitridů na povrchu austenitické oceli).
Další provedení předkládaného technického řešení představuje galvanický článek obsahující:
- výše popsaný elektrolyt podle předkládaného technického řešení;
- zápornou elektrodu sestávající se z pozinkovaného ocelového plechu, přičemž je na elektrodě nanesen výše uvedený elektrolyt ve formě pasty, nebo gelu;
- kladnou elektrodu sestávající se z měděné folie; a
- izolantu mezi elektrodami, přičemž izolant je dále opatřen otvorem umožňující průchod elektrických nosičů.
Galvanický článek má napětí 1,1 V a lze jej sériově spojovat za účelem dosažení vyššího napětí (například tři až čtyři články pro napájení LED diody). Galvanický článek tak může představovat baterii. Galvanický článek, resp. baterie, představuje levný a přenositelný zdroj elektrické energie, přičemž je výsledným produktem ekologické likvidace nebezpečného chemického odpadu.
Objasnění výkresů
Obr. 1 představuje schématický nákres galvanického článku.
Obr. 2 představuje difraktorgram vzorku získaného podle předkládaného technického řešení.
Příklady uskutečnění technického řešení
V jistém provedení předkládaného technického řešení vznikl nebezpečný odpad po čištění skleněných Petriho misek z čisticího prostředku ve formě směsi kyseliny sírové a peroxidu vodíku v hmotnostním poměru 3:1 a rozpuštěných usazenin na dně výše zmiňovaných Petriho miskách. Tato organická sraženina vznikla po odpaření znečištěné demineralizované vody z čistých prostor po umytí technických součástek. V jistém konkrétním příkladu uskutečnění vznikla organická nečistota z technické součástky pracující ve vakuu, která obsahovala gumové těsnění (fluorokarbonový O-kroužek). V jiném příkladu obsahovaly Petriho misky i zbytky PET (polyethylentereftalátu). Demineralizovaná voda na čištění občas obsahuje i 25 % propanolu. Za experimentálních podmínek, např. s vysoko-výkonovými lasery, může dojít k chemické reakci čistící směsi s PET nebo gumovým těsněním a rozpuštěním do čistící směsi, což je obecně
- 3 CZ 37107 U1 nežádocí. Během odpaření znečištěné směsi demineralizované vody a propanolu vznikly na dně Petriho misky organické usazeniny. Tyto usazeniny nebylo možné vyčistit čistým propanolem, přičemž nastala tudíž potřeba použít nejsilnějšího rozpouštědla, Pirani. Výsledná „znečištěná směs“ kyseliny sírové a peroxidu vodíku byla ve formě roztoku. V některých provedeních lze výhodně využít Piraňu sestávající se z 98% roztoku kyseliny sírové a 35% roztoku peroxidu vodíku. Roztok „znečištěné“ kyseliny sírové a peroxidu vodíku se zneutralizoval hydroxidem draselným za vzniku sraženiny. Sraženina byla následovně separována od zbytku roztoku. Zbytek roztoku lze následně použít jako výchozí látku pro výrobu elektrolytu podle předkládaného technického řešení. Následně došlo k vysušení sraženiny tak, že se vytvořila krystalická bílá látka, která obsahovala síran draselný. Krystalická látka byla rozemleta na prášek, přičemž tento prášek představuje chemicky stabilní formu elektrolytu schopného vytvořit galvanický článek a nabíjet např. LED.
Sraženina byla sušena při optimální teplotě maximálně do 150 °C. Při teplotě nad 150 °C se rychleji uvolňovaly organické zbytky ve formě oxidu uhelnatého, případně jiných potenciálně nebezpečných oxidů. Aby nedošlo k nebezpečné koncentraci ve vzduchu, teplotu byla heuristicky optimalizována do 150 °C. Při nižších teplotách by vysoušení bylo mnohem bezpečnější, ale doba pro vysoušení byla příliš dlouhá. 150 °C je optimální z hlediska bezpečnosti a času. Po vysušení byla výsledná sraženina rozemleta na prášek. Podle RTG difrakční tomografie, který je zobrazen na obr. 2, výsledný prášek obsahoval síran draselný.
Výsledný prášek poskytuje chemickou stabilitu a je rovněž přenositelný, což bylo prokázáno experimentem, při kterém byl prášek uschován v suchém prostředí po dobu 14 dní. Po této době byl prášek smíchán s vodou a vytvořen elektrolyt, který se ve formě pasty nanesl na příslušné elektrody 1a 5. Kladná elektroda 5 se sestávala z měděného plíšku, záporná elektroda 1 se sestávala z pozinkovaného plechu z elektroinstalatérského odpadu. Po přiložení voltmetru dosahovala hodnota elektromotorického napětí stabilních 1,1 V.
V dalším příkladu uskutečnění vznikl nebezpečný odpad po čištění polovodičových desek s integrovaným elektrickým obvodem. Polovodičová deska obsahovala organické nečistoty ve formě plastů vzniklých z tavící pistole. K odstranění těchto zbytku byla použita směs kyseliny sírové a peroxidu vodíku (Piraňa) v hmotnostní koncentraci 4:2. Výsledná „znečištěná směs“ kyseliny sírové a peroxidu vodíku byla ve formě roztoku. V tomto konkrétním příkladu uskutečnění se Piraňa sestávala z 60% roztoku kyseliny sírové a 35% roztoku peroxidu vodíku. Roztok „znečištěné“ kyseliny sírové a peroxidu vodíku se zneutralizoval hydroxidem draselným za vzniku sraženiny. Sraženina byla následovně separována od zbytku roztoku. Následně došlo k vysušení sraženiny při teplotě 120 °C tak, že se vytvořila krystalická bílá látka, která obsahovala síran draselný. Krystalická látka byla rozemleta na prášek, přičemž tento prášek představuje chemicky stabilní formu elektrolytu schopného vytvořit galvanický článek a nabíjet např. LED. S výsledným práškem byly provedeny dva experimenty, první část vzorku byla uschována do nádoby a uskladněna do místnosti beze světla se suchým prostředím po dobu 14 dní. Druhá část vzorku se druhý den spotřebovala pro vytvoření elektrolytu, který vznikl smícháním prášku s vodou. V tomto příkladu uskutečnění bylo smícháno 50 g prášku s 5 cl vody za vytvoření pasty. Pasta se nanesla na elektrody 1 a 5, měděnou a pozinkovanou, přičemž změřené elektromotorické napětí dosahovalo hodnoty kolem 1,3 V. Stejný experiment byl proveden se vzorkem uskladněným v suchém prostředí po dobu 14 dní, přičemž výsledné elektromotorické napětí dosahovalo 1,2 V.
V jistých provedeních lze prášek vytvořit reakcí Pirani obsahující kyselinu sírovou a peroxid vodíku v hmotnostním poměru od 3:1 do 7:1, v závislosti na potřebě chemického čištění. Na postupu přípravy a vytvořeném elektrolytu bylo dosaženo obdobných výsledků.
Obr. 1 představuje schématický nákres galvanického článku. Jak je uvedeno výše, záporná elektroda 1 může být např. pozinkovaný plech. Kladná elektroda 5 může být např. měděný plíšek nebo tenká vrstva mědi. Tenkou vrstvou je myšlena tloušťka vrstvy v řádově několika desetin mm. Mezi elektrodami 1 a 5 je izolant 4, který se může sestávat z papíru. Izolant 4 je dále opatřen
- 4 CZ 37107 U1 otvorem 3, do kterého lze nasypat prášek a následně jej rozpustit v rozpouštědle. V dalším provedení lze rovnou opatřit otvor gelem 2 obsahující elektrolyt podle předkládaného technického řešení. Bylo zjištěno, že galvanický článek poskytuje elektromotorické napětí okolo 1,1 V.
V jiném přikladu uskutečnění byl mezi elektrodami 1 a 5 byl umístěn elektrický izolant ve formě tlustého plastu s otvorem uprostřed. Do otvoru byla nanesena pasta z elektrolytu, kterou tentokrát tvořil prášek s organickým rozpouštědlem, etanolem. V dalším příkladu bylo vyzkoušeno i vytvoření pasty z prášku podle technického řešení a glycerolu. Po přiložení voltmetru bylo naměřeno elektromotorické napětí kolem 1,3 V.
V dalším příkladu uskutečnění byla vytvořena primární baterie o elektromotorickém napětí 2,6 V ze čtyř článků výše uvedených galvanických článků sestavených ze zinkové záporné elektrody 1 a měděné kladné elektrody 5. Baterie napájela LED diodu o startovacím napětí 1,8 V a jmenovitém proudu 2 mA deset minut. Na každý článek bylo použito 0,5 ml práškového elektrolytu rozpuštěného v 80 μl vody. Kapacita prototypu je tedy 2 mA x 1/6 hod = 1/3 mAh. Pro větší množství elektrolytu a lepší kontakty lze dosáhnout kapacity větší. Po zhasnutí LED diody bylo zbytkové elektromotorické napětí 1,6 V.
Obr. 2 představuje difraktogram výsledného praženého produktu neutralizační reakce hydroxidu draselného se „znečištěnou“ směsí kyseliny sírové a peroxidu vodíku, přičemž produkt je formě prášku. Na difraktogramu bylo odhaleno, že výsledný produkt obsahuje přibližně 80 % hmotn. K2SO4 a 20 % hmotn. tri-hydrátu uhličitanu draselného.
Paralelně byl proveden experiment s čistým K2SO4, přičemž bylo zjištěno, že elektromotorické napětí je v rámci chyby měření stejné.
Průmyslová využitelnost
Předkládané technické řešení je možné využít jako ekologicky zpracovaný produkt vzniklý ze způsobu nakládání s odpadem chemických laboratoří, přičemž výsledný produkt lze snadno a levně použít pro výrobu galvanických článků, zejména primárních baterií.

Claims (6)

1. Prášek pro výrobu elektrolytu pro galvanický článek, vyznačující se tím, že sestává z produktu vzniklého reakcí roztoku odpadní znečištěné směsi kyseliny sírové a peroxidu vodíku vzniklé z chemického čištění s roztokem hydroxidu draselného, přičemž prášek je ve formě rozdrcené vysrážené a vysušené krystalické látky.
2. Prášek pro výrobu elektrolytu pro galvanický článek podle nároku 1, vyznačující se tím, že odpadní znečištěná směs kyseliny sírové a peroxidu vodíku obsahuje 96% kyselinu sírovou a 35% peroxid vodíku.
3. Prášek pro výrobu elektrolytu pro galvanický článek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že odpadní znečištěná směs kyseliny sírové a peroxidu vodíku obsahuje kyselinu sírovou a peroxid vodíku v hmotnostních poměrech od 3:1 do 7:1.
4. Elektrolyt pro galvanický článek, vyznačující se tím, že obsahuje prášek podle nároků 1 až 3 a rozpouštědlo, výhodně vodu.
5. Galvanický článek, vyznačující se tím, že obsahuje:
- elektrolyt podle nároků 4;
- zápornou elektrodu (1) sestávající se z pozinkovaného ocelového plechu, přičemž je na elektrodě nanesen elektrolyt podle nároku 4 ve formě pasty nebo gelu (2);
- kladnou elektrodu (5) sestávající se z měděné folie; a
- izolant (4) mezi elektrodami (1) a (5), přičemž izolant (4) je dále opatřen otvorem (3) umožňující průchod elektrických nosičů.
6. Baterie, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň dva galvanické články podle nároku 5.
CZ2020-38093U 2020-10-12 2020-10-12 Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek CZ37107U1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020-38093U CZ37107U1 (cs) 2020-10-12 2020-10-12 Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020-38093U CZ37107U1 (cs) 2020-10-12 2020-10-12 Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ37107U1 true CZ37107U1 (cs) 2023-06-08

Family

ID=86766566

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2020-38093U CZ37107U1 (cs) 2020-10-12 2020-10-12 Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ37107U1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CN108370011B (zh) 可充电式铝离子电池
Revel et al. Non-aqueous aluminium–air battery based on ionic liquid electrolyte
Zhao et al. A reversible Br 2/Br− redox couple in the aqueous phase as a high-performance catholyte for alkali-ion batteries
EP3571165B1 (en) Bismuth-based chloride-storage electrodes
US8911612B2 (en) Method of operating metal-bromine cells
ES2937060T3 (es) Generadores electroquímicos secundarios alcalinos con ánodo de zinc
JP6716364B2 (ja) リチウム−空気電池用液相触媒
CN107017450A (zh) 铝空气电池
US20240088467A1 (en) Methods and systems for discharging spent batteries
CN104205459B (zh) 生物燃料电池
CN107069133B (zh) 一种回收锂电池负极材料中的锂的方法
US8304121B2 (en) Primary aluminum hydride battery
Qu et al. Anionic Chemistry Modulation Enabled Environmental Self‐Charging Aqueous Zinc Batteries: The Case of Carbonate Ions
Chotipanich et al. Electronic and ionic conductivities enhancement of zinc anode for flexible printed zinc-air battery
CZ37107U1 (cs) Prášek pro přípravu elektrolytu pro galvanický článek
CZ309703B6 (cs) Způsob zpracování chemického odpadu pro následnou výrobu elektrolytu pro galvanický článek
US20150214590A1 (en) Microbial Batteries with Re-oxidizable Solid-State Electrodes for Conversion of Chemical Potential Energy into Electrical Energy
Mori Semi-rechargeable aluminum–Air battery with a TiO2 internal layer with plain salt water as an electrolyte
CN101286567B (zh) 一种电解质
ES2790253T3 (es) Procedimiento de recuperación selectiva de plata en presencia de aluminio, por vía electroquímica y en solución acuosa
Chitrada et al. Nanoporous anodic bismuth oxide photo-anodes
Adaxamjonovich GALVANIC CELLS AND ELECTRODE PROCESSES: PRACTICAL APPLICATIONS AND COMMON SYSTEMS
US408287A (en) Secondary battery
RU2282917C1 (ru) Гальванический источник постоянного тока
Sobirovich THE CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY IN GALVANIC CELLS

Legal Events

Date Code Title Description
FG1K Utility model registered

Effective date: 20230608

MK1K Utility model expired

Effective date: 20241012