CZ37024U1 - Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří - Google Patents

Description

Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří

Oblast techniky

Řešení se týká repelentních přípravků sloužících k odpuzování zvěře vůči okusu a ohryzu a poškozování kořenů rostlin.

Dosavadní stav techniky

Značným problémem při zalesňování je rozrývání výsadeb černou zvěří - divokými prasaty. Ke značným škodám dochází hlavně při výsadbě obalovaných sazenic, které se získávají pěstováním v nádobách. Z výsledků lesnického výzkumu vyplynulo, že rozrývání půdy pod čerstvě vysazenými sazenicemi je časově vymezeno hlavně po dobu cca 14 dnů po výsadbě. Ve snaze zajistit ochranu sazenic před tímto poškozováním se v minulosti v podmínkách lesnické praxe ověřovalo několik chemických přípravků, z nichž nejvyšší účinnost prokázalo použití karbidu vápenatého. Z uvedených důvodů se v současnosti ověřuje také použití speciálních hnojiv na bázi kaustického kalcinovaného magnezitu (MgO) a karbidu vápenatého (CaC2).

Okusem listů a letorostů (hlavně na výsadbách lesních porostů), jakož i poškozováním stromové kůry (zejména v zimním období) způsobuje spárkatá zvěř značné škody. Hlavně jedle, která je vysazována méně než ostatní jehličnaté dřeviny, je pro zvěř lákavým zpestřením stravy. Podobně, také mladé stromky listnáčů (buk, dub, jasan...) jsou zvěří poškozovány. Nejrozšířenější jsou škody ohryzem způsobené srnčí a jelení zvěří. V posledních desetiletích došlo i u nás k významnému nárůstu stavů spárkaté zvěře, v důsledku čehož došlo i ke zvýšení škod způsobených ohryzem.

Jedním z více možných způsobů, jak lze účinně snížit tyto škody, poskytuje chemická ochrana v podobě chuťových repelentů, které se aplikují přímo na stromky. Účinné chemické repelenty mohou významně snížit náklady spojené se zabezpečením dřevin, jelikož není třeba budovat nákladné oplocenky, nebo obnovovat výsadbu sazenic.

U nás a také v zahraničí se v současnosti používá několik typů chemických repelentů, které jsou více nebo méně účinné. V praxi se však pozorovalo, že zvěř si po jisté době může na aplikovaný repelent zvyknout a je proto třeba ho obměnit, tj. střídat obsažené účinné látky.

V současnosti používané chemické repelenty proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří je možno rozdělit na: odstrašující, způsobující bolest, vzbuzující podmíněný odpor a repelenty chuťové. V podstatě vždy se jedná o chuťové a pachové účinné látky, přičemž u některých repelentů se jejich účinky kombinují.

V minulosti se používalo několik předmětných repelentů na bázi tetramethylthiuram disulfidu - (CH3)2N-CS-S-S-CS-N(CH3)2 thiramu (TMTD), který se používá hlavně jako fungicid. V současnosti je použití tetramethylthiuram disulfidu jako repelentního přípravku zakázáno.

Populární jsou repelenty obsahující ichtyol, talový olej, písek, mletý vápenec a destilační zbytky tuků. Aktuálně se například používá repelent proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří, obsahující cca 26 % hmotn. křemenného písku, cca 10 % hmotn. talového oleje, cca 4 % hmotn. odpadního tuku a cca 8 % hmotn. ethylalkoholu. Z publikovaných údajů vyplývá, že k ošetření 1000 kusů sazenic se spotřebuje 4 až 6 kg repelentního přípravku uvedeného typu. Komerčně dostupné jsou také přípravky napodobující lidský pot a další pachové přírodní, resp. přírodě identické látky. V menším rozsahu se i u nás používá repelentní přípravek francouzské provenience obsahující v litru cca 165 g ichtyolového „komplexu“.

- 1 CZ 37024 U1

V posledních letech byla, ověřována účinnost více vývojových přípravků obsahujících různé pálivé a dráždivé látky (kapsaicin, piperin), denatonium benzoát, tzv. Bitrex jako sloučeninu mimořádně hořké chuti, albumin, krevní moučku, rybí olej, dimethylsulfoxid (DMSO) a několik rostlinných silic - esenciálních olejů. Pokusně byl ověřován také účinek některých barviv, jakož i luminiscenčních přísad.

V posledním období se pod odbornou gescí Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech v podmínkách lesnické praxe ověřuje účinnost více originálních repelentních přípravků. Jedná se o vývojové přípravky obsahující karbid vápníku (CaC2) a lanolin a repelenty na bázi směsí amonných solí a oxidů alkalických zemin.

Výsledkem kooperace slovenských a českých pracovišť bylo také řešení, jehož základem je použití sulfidu fosforečného (P4S10) na odpuzování zvěře a škůdců (ÚV 9594).

Z publikovaných výsledků zahraničního výzkumu je třeba uvést práci Ward, J.S. a Williams, S.C. („Effectiveness of deer repellents in Connecticut“, Human-Wildlife Interactions 4 (1): 56-66, 2010) podle které se při zkoušení celkem deseti komerčních přípravků osvědčilo použití repelentů na bázi zkažených slepičích vajec a kojotí moči. Studie Trenta, Nolteho a Wagnera hodnotila účinnost 20 v USA dostupných repelentních přípravků, přičemž jako nejúčinnější se ukázaly přípravky obsahující rozkládající. zkažený jatečný odpad).

Podstata technického řešení

Přestože několik již zmíněných chemických repelentních přípravků proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří se osvědčilo v praxi nebo vykázalo požadovanou úroveň účinnosti při jejich dlouhodobém ověřování, během vývojových prací se prokázalo, že přípravky tohoto typu lze připravovat i na bázi obecně dostupnějších a levnějších surovin. Například řešení, základem kterých jsou různé formulace s obsahem karbidu vápníku, i když se v praxi jeví jako velmi účinné, bude možné v nejbližší budoucnosti s největší pravděpodobností využívat jen v omezené míře. Příčinou bude patrně špatná dostupnost a neúnosně vysoká cena suroviny (CaC2), vyplývající z enormní energetické náročnosti její výroby.

Zjistilo se, že jako repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří a poškozování kořenů rostlin, zejména dřevin, lze s výhodou použít tuhé směsi, suspenze, pasty nebo krémy obsahující elementární síru.

V zemské kůře se síra vyskytuje volná i vázaná v množství asi dvakrát větším než uhlík. V živých organismech se vyskytuje ve formě anorganických a organických sloučenin. V přírodě se síra vyskytuje volná (elementární) i vázaná ve sloučeninách, zejména v sirnících a síranech. Přirozená síra je jednak původu sopečného a také bakteriálního, kdy vzniká rozkladem sirovodíku uvolněného hnitím organických látek a funkcí některých druhů bakterií. Síra je velmi důležitý biogenní prvek, neboť je součástí některých bílkovin.

Jsou známy tři modifikace elementární síry. Kosočtverečná neboli rombická síra je nejstálejší a nejvíce rozšířená forma, která se nachází i v přírodě. Má hezkou žlutou barvu (t.t. 112,6 °C), je křehká, ve vodě se nerozpouští a není jedovatá.

Jednoklonná neboli monoklinická síra je stálá jen při teplotě 95 až 119 °C. Krystalizuje jen při pomalém chlazení roztavené síry. Není stálá, při teplotě místnosti se její krystaly kalí a postupně rozpadají na stálou kosočtverečnou síru. Beztvará neboli amorfní síra vzniká zahříváním síry a jejím prudkým ochlazením. Tato, třetí modifikace elementární síry, je hnědá, měkká a nerozpouští se ani v sirouhlíku.

- 2 CZ 37024 U1

Síra se obvykle dodává v různých druzích lišících se čistotou a velikostí částic. Je to především syrová síra. kolíková síra, sirný květ, čištěná síra, sirné mléko a koloidní síra. Pro průmyslové aplikace se připravuje mletá síra.

Síra, podobně jako kyslík, je značně reaktivní. V přítomnosti vlhkosti se i vlivem vzdušného kyslíku postupně okysličuje a tvoří charakteristicky zapáchající a kysele reagující oxid siřičitý (SO2). Postupné uvolňování oxidu siřičitého tvoří základ odpudivého pachově - chuťového působení repelentů ve smyslu řešení. Rovněž abrazivní působení částic síry synergicky přispívá k prohloubení jejich repelentní účinnosti u přípravků proti ohryzu.

Elementární síra, jako pozvolně a dlouhodobě působící pachový repelent, se ukázala být účinná i při její plošné aplikaci na půdu. Její aplikací lze významně snížit poškozování kořenů rostlin, zejména čerstvě vysazených sazenic rozrýváním černou zvěří - divokými prasaty. V této souvislosti se také osvědčila aplikace hnojiv s obsahem elementární síry. Zvláště je výhodné, pokud taková hnojiva obsahují vedle elementární síry také zdroje základních, sekundárních a stopových živin.

Experimentálně se potvrdilo, že chemické repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří ve smyslu řešení lze připravit dispergováním elementární síry ve vhodném kapalném prostředí. Ukázalo se, že je výhodné, pokud kapalná fáze používaná k dispergaci tuhých částic elementární síry obsahuje alespoň jednu z látek zahrnujících některý z rostlinných olejů, některý z esterů mastných kyselin, některý z disperzí styren - akrylátových komplexů, talový olej, dimethylsulfoxid (DMSO), nebo některý z lignosulfonátů.

Potvrdilo se, že repelentní přípravky podle řešení lze připravovat jak dispergací pevné elementární síry v kapalné fázi, tak i dispergací tekuté rozpuštěné síry ve vhodné kapalině, za účinného míchání. V závislosti na podmínkách dispergace tekuté síry je tímto způsobem možné připravovat suspenze elementární síry charakterizovaných různou granulometrií tuhé fáze. V případě dispergace tuhé síry je účelné, aby její částice byly menší než cca 400 pm.

S cílem dosáhnout potřebné přilnavosti částic síry na povrchu ošetřovaných rostlin, se jako efektivní ukázalo, aby kapalná fáze obsahovala látku s adhezivní účinností. V této souvislosti se například osvědčil přídavek některého ze styren-akrylátových komplexů, vinyl acetátových kopolymerů nebo styren butylakrylátových kopolymerů ve formě jejich vodných disperzí nebo lignosulfonátů (např. vápenatý nebo hořečnatý sulfitový výluh).

Za účelem dosažení optimálních reologických vlastností kapalné fáze a zvýšení její adheze lze použít také přídavek některého z přírodních biopolymerů na bázi polysacharidů (škrob, deriváty celulózy, např. CMC), hydrolyzátů kolagenu a keratinu, rostlinných gum (xantanová, nebo akáciová, tzv. arabská guma) a podobně. V zájmu zajištění určité hydrofóbnosti repelentních přípravků proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří podle řešení se jako účelné ukázalo, pokud kapalná fáze sloužící k dispergaci elementární síry obsahuje také některý z rostlinných olejů, nebo některý z esterů mastných kyselin. V této souvislosti se také osvědčil přídavek tzv. „borového oleje“, který se získává ze sulfátového mýdla, vyráběného z buničiny jako vedlejší produkt při procesu výroby celulózy. Tento tzv. borový olej se odborně označuje jako talový olej a je znám také pod označením jako „tekutá kalafuna“.

V praxi se prokázalo, že přítomnost elementární síry v repelentních přípravcích proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří a poškozování kořenů rostlin ve smyslu řešení zajišťuje významnou fungicidní ochranu rostlin proti houbovým patogenům a je také zdrojem významného biogenního prvku z pohledu výživy.

- 3 CZ 37024 U1

Příklady uskutečnění technického řešení

V dalším uváděné příklady ozřejmují a dokumentují předmětné řešení, ale neomezují současně nároky na jeho ochranu.

Příklad 1

Za účelem přípravy repelentního přípravku proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří se postupovalo tak, že do 70 dílů hmotnostních vodného roztoku lignosulfonátu hořečnatého tzv. hořečnatého sulfitového výluhu, obsahujícího cca 50 % hmotn. sušiny, se za účinného míchání postupně přidalo 30 dílů hmotnostních roztavené elementární síry teploty cca 120 °C. Do takto připravené disperze elementární síry, jemné krémové konzistence, se po jejím vychladnutí postupně a za míchání přidalo 15 dílů hmotnostních talového oleje a 15 dílů hmotnostních hrubě mleté technické síry, obsahující cca 65 % částic 100 < d > 400 μm.

Důkladnou homogenizací se takto připravil repelentní přípravek s výše uvedeným určením, který se aplikoval na terminály sazenic konifer nátěrem pomocí dvouramenného kartáče.

Příklad 2

V zájmu ověření přípravy repelentního přípravku proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří ve smyslu řešení, se postupovalo tak, že do nádoby opatřené účinným mícháním (vrtulové míchadlo na hřídeli osazené v elektrické vrtačce) bylo předloženo 6 kg vodní disperze styren-akrylát, přičemž za míchání se postupně přidalo:

0,5 kg metylesteru řepkového oleje (MERO),

0,2 kg dimethylsulfoxidu (DMSO),

1,3 kg vody a 2,0 kg hrubě mleté elementární síry (80 % částic 40 < d > 250 μm).

Rozmícháním uvedené směsi se získalo 10 kg repelentního přípravku podle řešení, který byl použit pro ošetření listnáčů proti okusu a ohryzu zvěří.

Příklad 3

Obdobným způsobem jako v příkladu 2 byl připraven vzorek přípravku, přičemž místo styren-akrylátového kopolymeru byla použita vodní disperze vinylacetátu.

Příklad 4

Obdobným způsobem jako v příkladu 2 byl připraven vzorek přípravku, přičemž místo styrenakrylátového kopolymeru byla použita vodní disperze kopolymeru styren-butylakrylátu.

Příklad 5

Do nádoby opatřené míchadlem se navážilo.

350 g surového lanolinu tmavě hnědé barvy Fatty acids od francouzské firmy Lanolines de la Tossee a 650 g slunečnicového oleje potravinářské kvality.

- 4 CZ 37024 U1

Nádoba s lanolinem a olejem se umístila do vodní lázně zahřívané pomocí elektrického ponorného vařiče, ve kterém při teplotě 60 až 70 °C došlo, za občasného promíchání směsi, k vytvoření homogenní lanolin-olejové emulze. Do emulze, která měla tmavě hnědou barvu a za horká volně tekla se přidalo 200 g hrubě mleté elementární síry (80 % částic 40 < d > 250 μm).

Důkladnou homogenizací se takto připravil repelentní přípravek proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří, který se aplikoval na terminály sazenic dřevin nátěrem rukou chráněnou rukavicí.

Příklad 6

Do nádoby opatřené účinným mícháním se předložilo 6,5 kg vody a za účinného míchání se postupně přidalo 130 g xantanové pryže. Přídavkem zředěné cca 8 % kyseliny octové se za stálého míchání upravilo pH směsi tak, aby došlo k jejímu výraznému zvýšení viskozity - vytvoření řídkého gelu.

Potom se za míchání postupně přidalo 1700 g hrubě mleté elementární síry (80 % částic 40 < d > 250 μm).

Důkladnou homogenizací se takto připravil repelentní přípravek proti okusu a ohryzu lesních porostů zvěří, který se aplikoval na terminály sazenic dřevin nátěrem rukou chráněnou rukavicí.

Příklad 7

Při přípravě repelentního přípravku proti okusu a ohryzu rostlin zvěří ve smyslu tohoto řešení se postupovalo tak, že do nádoby opatřené účinným mícháním bylo předloženo 450 litrů vody. Obsah nádoby se zahřál na cca 75 °C a poté se za míchání postupně přidalo 220 kg práškového lignosulfonátu vápenatého - sulfitového výluhu. Do takto připraveného tmavě hnědého vodného roztoku se za účinného míchání postupně přidalo 100 kg roztavené tekuté elementární síry teploty cca 120 °C. Po částečném ochlazení připravené sirné disperze bylo za míchání přidáno 150 kg hrubě mleté elementární síry, která obsahovala cca 80 % částic velikosti 40 < d > 300 μm. Uvedeným způsobem se připravilo 920 kg repelentního přípravku pastovité konzistence, který byl použit k ochraně sazenic lesních dřevin před okusem a ohryzem spárkatou zvěří.

Příklad 8

V zájmu přípravy repelentního přípravku určeného k ochraně obalovaných sazenic lesních dřevin před poškozením divokými prasaty se v míchacím zařízení homogenizovalo :

20,6 kg fosforečného hnojiva FOSMAG (Lovochemie) obsahujícího 25 % celkového P2O5 (10 % P2O5 rozpustného v neutrálním citranu amonném, 6% P2O5 rozpustného ve vodě, 7 % celkové síry, jako S),

23,2 kg technického síranu draselného (K&S), K2SO4,

16,2 kg kaustického magnezitu (SMZ, Jelšava)

40,0 kg mleté elementární síry.

Uvedeným způsobem se připravilo 100 kg práškového přípravku s repelentním účinkem proti rozrývání půdy a poškozování kořenů lesních výsadeb divokými prasaty podle řešení. Přípravek poskytoval rostlinám také rostlinné živiny v poměrech vhodných k přezimování rostlin obsahoval: 5,15 % hmotn. fosforu (jako P2O5), 12,1 % hmotn. draslíku (jako K2O), 45,55 % hmotn. celkové síry (jako S) a 13,8 % hmotn. hořčíku (jako MgO).

Přípravek byl aplikován v množství cca 0,1 kg na povrch půdy kolem vysazených sazenic.

- 5 CZ 37024 U1

Příklad 9

Za účelem přípravy repelentního přípravku, ve smyslu řešení, určeného na ochranu výsadby lesních dřevin v jarním období se smísilo :

12,9 kg methylenmočoviny Sazolene Shorter 39 G Chip 40 (Saviolife S.r.l. Italy) která obsahovala 40,0 % hmotn. celkového dusíku (jako N), 18,5 hmotn.% dusíku rozpustného ve studené vodě (jako N),

20,6 kg fosforečného hnojiva FOSMAG, obdobné kvality jako v příkladu 1,

10,3 kg technického síranu draselného, K2SO4, obsahujícího 52 % hmotn. draslíku (jako K2O) a 17,7 % hmotn. síry (jako S),

16,2 kg kaustického magnezitu (SMZ, Jelšava) a 40,0 kg mleté elementární síry.

Homogenizací se připravilo 100 kg práškového přípravku podle řešení, který obsahoval:

5,1 % hmotn. celkového dusíku (jako N); 5,15 % hmotn. celkového fosforu (jako P2O5);

5,4 % hmotn. celkového draslíku (jako K2O); 40,3 % hmotn. celkové síry (jako S);

0,4 % hmotn. vápníku (jako CaO) a 13,8 % hmotn. hořčíku (jako MgO).

Přípravek byl za účelem zabezpečení ochrany sazenic lesních dřevin aplikován rovnoměrným posypem povrchu půdy kolem sazenic, v množství cca 100 g na sazenici.

Příklad 10

Za účelem přípravy repelentu podle řešení ve formě suspenze se postupovalo tak, že se nejprve připravil stabilizační bentonitový aditiv, a to konverzí obvyklého bentonitu (montmorilonitu v jeho vápenaté formě) pomocí uhličitanu sodného - sody, Na2CO3 v přítomnosti vody. Připravený bentonitový gel byl použit ke stabilizaci mleté elementární síry v roztoku hnojivých složek.

Na přípravu 1000 kg suspenzního přípravku ve smyslu řešení se použilo:

610 kg fosforečno-draselného vodného roztoku sestávajícího z hydrogenu a dihydrogen fosforečnanu draselného (K2HPO4 a KH2PO4), obsahujícího 18 % hmotn. fosforu (jako P2O5) a 21 % hmotn. draslíku (jako K2O) v bez chloridové formě,

350 kg jemně mleté elementární síry a 40 kg připraveného bentonitového stabilizačního aditiva.

Uvedeným způsobem připravený repelent v suspenzní formě obsahoval 11, % hmotn. celkového fosforu (jako P2O5), 12,8 % hmotn. celkového draslíku (jako K2O) v chlór neobsahující formě a 35 % hmotn. elementární síry (jako S). Přípravek byl aplikován na povrch půdy kolem sazenic.

- 6 CZ 37024 U1

Příklad 11

K výrobě repelentního přípravku ve smyslu řešení se připravila směs sestávající z:

% hmotn. mleté elementární síry, % hmotn.práškového dihydrogen fosforečnanu draselného, KH2PO4 (MKP), obsahujícího 51,6 % hmotn. fosforu (jako P2O5) a 34,1 % hmotn. draslíku (jako K2O), % hmotn. práškového koncentrátu mikroelementů připraveného smícháním a následným umletím síranů zinku, manganu a mědi, práškového chelátu železa typu Fe-EDDHMA 6,5 Fe (Rexoline Q 48), krystalické kyseliny trihydrogen borité a tetrahydrátu molybdenanu amonného % hmotn. methylenmočoviny Sazolene Shorter 39 G Chip 40 stejné kvality a provenience jako v příkladu 9.

Homogenizací směsi připravený repelentní přípravek byl aplikován obdobným způsobem jako v příkladech 8 a 9.

Příklad 12

Za účelem přípravy vzorků repelentního přípravku, podle řešení, určeného k ochraně sazenic lesních dřevin proti okusu a ohryzu zvěří, ve formě koncentrované suspenze až krému, se postupovalo následovně.

Ve vodní lázni roztál surový lanolin (Woolgrease Fatty Acides, Lanolines de La Tosseé), který měl při teplotě místnosti konzistenci velmi hustého tmavě hnědého krému až pasty. Rovněž se na teplotu 45 až 50 °C zahřál chemicky čistý octan ethylnatý. Do nádoby opatřené míchadlem se navážilo 660 g zahřátého ethylnatého octanu a za míchání se přidalo 640 g zahřátého, tekutého surového lanolinu. Do takto připravené emulze, teploty cca 50 °C, se za míchání přidalo 700 g mleté elementární síry. Připravená směs byla za tepla poměrně řídká a byla tekutá a lehce mísitelná, avšak po vychladnutí se její reologické vlastnosti významně změnily - měla charakter viskózní suspenze až krému.

Připravený repelent ve smyslu řešení byl rukou chráněnou rukavicí aplikován na terminály sazenic lesních dřevin.

Průmyslová využitelnost

Pro repelentní přípravky proti kusu a ohryzu a poškozování kořenů výsadeb rostlin, zejména dřevin, podle řešení je charakteristické, že obsahují elementární síru. Přípravky mohou mít charakter prášků, drtí, suspenzí, past, nebo až krémů. Účinnost repelentních přípravků ve smyslu řešení je založena na pachově-chuťovém a abrazivním působení elementární síry. Aplikací předmětných přípravků se dosahuje také fungicidní ochrany rostlin proti houbovým patogenům a významný je také vliv síry z pohledu výživy rostlin.

Claims (10)

1. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a proti poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří vyznačující se tím, že obsahují elementární síru.

2. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 1, vyznačující se tím, že jsou ve formě prášku, drti, suspenze, pasty nebo krému.

3. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že obsahují základní a/nebo sekundární a/nebo stopové rostlinné živiny.

4. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že elementární síra je dispergována v kapalné fázi.

5. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 4, vyznačující se tím, že kapalná fáze obsahuje rostlinný olej.

6. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 4, vyznačující se tím, že kapalná fáze obsahuje alespoň jeden z esterů mastných kyselin.

7. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 4, vyznačující se tím, že kapalná fáze obsahuje vodní disperzi styren akrylátového komplexu.

8. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 4, vyznačující se tím, že kapalná fáze obsahuje talový olej.

9. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 4, vyznačující se tím, že kapalná fáze obsahuje lignosulfonát.

10. Repelentní přípravky proti okusu a ohryzu lesních porostů a poškozování kořenů lesních výsadeb zvěří podle nároku 4, vyznačující se tím, že kapalná fáze obsahuje diethylsulfoxid DMSO.