CZ36622U1 - Zvukoabsorpční materiál na bázi skla s optickým fotoluminiscenčním efektem - Google Patents

Description

Úřad průmyslového vlastnictví v zápisném řízení nezjišťuje, zda předmět užitného vzoru splňuje podmínky způsobilosti k ochraně podle § 1 zák. ě. 478/1992 Sb.

CZ 36622 UI

Zvukoabsorpční materiál na bázi skla s optickým fotoluminiscenčním efektem

Oblast techniky

Technické řešení se týká zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s optickým fotoluminiscenčním efektem.

Dosavadní stav techniky

V současné době je známá celá řada interiérových i exteriérových zvukoabsorpčních prvků, podhledů i stěnových obkladů, které snižují hluk v daném prostředí nebo jinak přispívají ke zlepšení akustického komfortu. K těmto prvkům patří také prvky z materiálu na bázi skla - např. z CZ AO č. 129479 je známý skleněný stavební panel, který slouží jako obklad exteriérových stěn stavebních děl; z CZ 27170 je pak známý zvukoabsorpční skleněný panel tvořený vzájemně teplotně spečenými skleněnými částicemi různých tvarů, mezi kterými je vytvořen multicelulámí vzduchový labyrint, ve kterém dochází k útlumu zvuku.

Nevýhodou těchto řešení je, že nevyužívají všechny možnosti a vlastnosti skla jako výchozího materiálu.

Cílem technického řešení je zvukoabsorpční materiál na bázi skla se specifickým optickým efektem.

Podstata technického řešení

Cíle technického řešení se dosáhne zvukoabsorpčním materiálem na bázi skla s fotoluminiscenčním svítícím efektem, který je tvořený vzájemně teplotně slinutými skleněnými střepy různých geometrických tvarů, mezi kterými je vytvořený multicelulámí vzduchový labyrint, a který je na svém povrchu opatřený vrstvou glazurového transparentního laku s částicemi alespoň jednoho fotoluminiscenčního pigmentu na bázi sulfidu nebo oxidosulfidu (MxOySz:Eu Ln nebo ZnS:Cu) nebo na bázi hlinitanových solí kovů alkalických zemin (AlxSryCa(l-y)Oz: EuDy), popřípadě alespoň jednoho pigmentu na bázi hlinitanových solí kovů alkalických zemin v kombinaci s alespoň jedním pigmentem reagujícím na ultrafialové světlo (typicky organické pigmenty).

Fotoluminiscenční pigmenty na bázi hlinitanových solí kovů alkalických zemin jsou nej univerzálnější řadou fotoluminiscenčních pigmentů, které se vyznačují vysokou svítivostí, dlouhou dobou vyzařování a vysokou teplotní odolností (až 500 °C). V základním stavu na denním světle mají žlutou, lehce nažloutlou, žlutozelenou nebo bílou barvu. Rychle absorbují světelnou energii a při excitaci v temném prostředí, např. tma, černý box, jsou schopné intenzivně vyzařovat fotoluminiscenční záření s jasně zelenou, modrozelenou, modrou nebo fialovou barvou.

Fotoluminiscenční pigmenty reaktivní na UV záření (převážně organické pigmenty), mají v základním stavu na denním světle matnou barvu odpovídající barvě jejich fotoluminiscenčního vyzařování po jejich excitaci. Při excitaci v temném prostředí, např. tma, černý box, jsou schopné intenzivně vyzařovat fotoluminiscenční záření se svěží oranžovou, zelenou, červenou, růžovou nebo modrou barvou.

Kombinace fotoluminiscenčního pigmentu/pigmentů na bázi hlinitanových solí kovů alkalických zemin a fotoluminiscenčního pigmentu/pigmentů reaktivního na UV záření se často nazývá neonový fotoluminiscenční pigment.

-1 CZ 36622 UI

Fotoluminiscenční pigmenty na bázi sulfidu nebo oxidosulfidu (nejčastěji zinečnatého, popřípadě kademnatého aj. aktivované dalšími kovy jako stříbro, měď, europium, lanthan aj.) mají podobní fotoluminiscenčními vlastnostmi jako výše popsané typy fotoluminiscenčních pigmentů na bázi hlinitanů s tím rozdílem, že pigmenty na bázi sulfidů bývají více citlivé na zrnitost (s nižší velikostí částic mohou ztrácet na svítivosti). Typ aktivátoru a jeho množství pak také podmiňují fluorescenční barvu. Pigmenty mají v základním stavu na denním světle zelenou, oranžovou a bílou barvu a při excitaci v temném prostředí, např. tma, černý box, jsou schopné intenzivně vyzařovat fotoluminiscenční záření jasně zelené, červené, oranžové nebo bílé barvy.

Po vyčerpání absorbované světelné energie fotoluminiscenční pigment kteréhokoliv výše uvedeného typu opět bledne do výchozího stavu. Fotoluminiscenční pigmenty mají v závislosti na konkrétním typu zrnitost 2 až 85 pm a po osvitu vhodným zářením jsou schopné vyzařovat pohlcenou energii ve formě viditelného fotoluminiscenčního záření, a to až po dobu 12 hod. Čas potřebný pro obnovení fotoluminiscenčního vyzařování je závislý na intenzitě absorbovaného záření; nejvhodnějším zářením je přitom sluneční, případně UV záření.

Fotoluminiscenční pigmenty se na povrch materiálu na bázi skla nanáší rozmíchané v glazurovém transparentním laku (s výhodou organickém na bázi vody) libovolným známým způsobem nanášení, např. nátěrem, potiskem nebo nástřikem, kdy podstatná většina laku zůstává pouze na povrchu tohoto materiálu. Nejvýhodnějším způsobem je zejména potisk a nástřik, kdy se dosáhne nejvyšší rovnoměrnosti vrstvy laku. Poměr glazurového transparentního laku a fotoluminiscenčního pigmentu v nanášené kompozici je 1:1 až 10:1; po vyschnutí je poměr fotoluminiscenčního pigmentu vůči sušině glazurového transparentního laku ve vytvořené vrstvě 10:8 až 1:8 - podíl pigmentu/pigmentů je tedy cca 10 až 60 hm. % vytvořené vrstvy. Fotoluminiscenční pigment je přitom z principu v celé ploše materiálu s vrstvou laku rozmístěn v podstatě rovnoměrně - viz např. obr. 1 až 8.

Pro dosažení požadovaného fotoluminiscenčního efektu je nezbytné aplikovat minimálně 20 g pigmentu na 1 m² plochy materiálu; s výhodou se aplikuje 80 až 100 g pigmentu/pigmentů na 1 m² plochy materiálu. Vytvořená vrstva má po vysušení laku tloušťku 20 až 150 pm, s výhodou 60 až 100 pm. Vhodným transparentním lakem je hydroglazura (tj. organický vodou ředitelný transparentní lak), která je založená na systému teplem vytvrzovaných pryskyřic, přičemž obsahuje 80 % sušiny a 20 % vody. Po aplikaci se voda vypařuje a dochází k polymeraci pryskyřic. Malé množství pomalu se odpařující vody přitom napomáhá slití laku do souvislé homogenní vrstvy. Po vytvoření této vrstvy se dosáhne chemické vazby krátkodobým ohřevem na teplotu 170 °C +/- 20 °C.

V rámci materiálu podle technického řešení lze pro dosažení požadovaných optických vlastností a efektů jeho skleněné hmoty kombinovat skla různých typů nebo s různou barevnou úpravou s podobnou teplotní roztažností.

Ve výhodné variantě se zvukoabsorpční materiál podle technického řešení připraví vrstvením skleněných střepů různých frakcí (s výhodou střepů se všemi rozměry menšími než 30 mm), kdy se na sebe ukládají vrstvy skleněných střepů tak, že každá z vrstev je tvořena střepy srovnatelné velikosti (nebo jednoho typu skla), ale rozměrově (nebo co do typu skla) odlišných od sousední vrstvy, což má za následek estetickou odlišnost výsledných výrobků a jejich vnitřní i vnější struktury. Připravená směs skleněných střepů (rozvrstvených nebo ne) se zarovná do formy libovolného tvaru a společně s ní se umístí do tavící pece, kde se po určené tavící křivce dílčím postupem ohřívá na teplotu 710 až 840 °C, s výhodou kolem 750 °C. Při tom dochází k natavení a slinutí skleněných střepů a tvorbě multicelulámího labyrintu ve struktuře takto vytvářeného materiálu. Po vychladnutí po určené chladící křivce se vytvořený materiál v případě potřeby dále řeže na potřebný rozměr nebo se formátuje nebo tvaruje do požadovaného tvaru. Skleněné střepy si do určité míry zachovávají svůj výchozí tvar a prostorové rozložení, v důsledku čehož se ve vnitřní struktuře tohoto materiálu vytváří členitý multicelulámí vzduchový labyrint. Členitý, avšak bez ostrých hran, je také vnější povrch tohoto materiálu.

-2 CZ 36622 UI

Nános transparentního laku s fotoluminiscenčním pigmentem probíhá až po slinutí.

Zvukoabsorpční materiál na bázi skla podle technického řešení dosahuje díky svému multicelulámímu vzduchovému labyrintu velmi dobrých zvukoabsorpčních vlastností, když funguje jako porézní absorbér, kdy k útlumu zvuku dochází vlivem kmitání vzduchu v jeho labyrintu a tření o jeho stěny, přitom však díky fotoluminiscenčnímu pigmentu/pigmentům získává nevšední barevný efekt/efekty. Fotoluminiscenční pigment/pigmenty může/mohou být na povrchu tohoto materiálu rozmístěn/rozmístěny v podstatě náhodně, nebo může/mohou být uspořádán/uspořádány do libovolných obrazců a tvarů, kdy může výrobek z tohoto materiálu plnit např. designové nebo technické úkoly (např. může sloužit jako pasivní protipožární bezpečnostní značky, pasivní značení únikových východů nebo jiných kritických míst, případně pro výrobu sportovních, např. rybářských, případně outdoorových potřeb apod.).

Zvukoabsorpční materiál na bázi skla podle technického řešení, resp. výrobky z něj, je použitelný jak v exteriéru, tak i interiéru. Díky multicelulámímu vzduchovému labyrintu je prodyšný a vodopropustný. Současně je prostupný pro světlo, nehořlavý, odolný vůči řadě chemikálií aomyvatelný. Výhodou je, že pro jeho výrobu lze použít skleněný odpad. Díky fotoluminiscenčnímu pigmentu/pigmentům má nevšední a jasný fotoluminiscenční efekt.

Dle potřeby a uvažované aplikace se z tohoto materiálu mohou vyrábět plošné panely pro umístění např. na stěny nebo strop interiéru, případně exteriéru, prostorové výrobky libovolného tvaru, jako např. tvárnice, ale také designové výrobky.

V případě potřeby je možné do struktury zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla podle technického řešení zakomponovat další vhodné složky, např. soli zvyšující výslednou pórovitost tohoto materiálu, jako např. uhličitan sodný, uhličitan draselný, chlorid sodný, tetraboritan sodný apod. Současně lze do struktury tohoto materiálu zakomponovat i další neskleněné složky, jako např. barviva, kovy, minerály apod. Kromě toho lze v rámci tohoto materiálu pro dosažení požadovaných optických vlastností a efektů kombinovat skla různých typů nebo s různou barevnou úpravou s podobnou teplotní roztažností, např. sklo na bázi Zr s krystalínovým křišťálovým sklem (sodnodraselný křišťál bezolovnatý), apod., případně pro zabarvení výsledného materiálu použít barevná skla, ve formě střepů a/nebo barevných skleněných korálků (rokajl), apod. Součástí materiálu může být i podíl uranového skla (až 17,5 % hm.) s fluorescenčním vyzařováním, které tvoří část skleněné hmoty tohoto materiálu, a/nebo podíl (až 17,5 % hm.) alespoň jednoho fotoluminiscenčního písku zakomponovaného ve skleněné hmotě tohoto materiálu. Dále lze na povrch tohoto materiálu vhodným způsobem nánosu nanášet termochromní a/nebo fotochromní pigment/pigmenty rozmíchaný/é v glazurovém transparentním laku. Tento pigment/pigmenty je možné nanášet v jedné vrstvě laku současně s fotoluminiscenčním pigmentem/pigmenty.

Objasnění výkresů

Na přiložených výkresech je na obr. 1 fotografie detailu panelu vytvořeného z první varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s žlutozeleným fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování, na obr. 2 fotografie detailu panelu vytvořeného z druhé varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s modrozeleným fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování, na obr. 3 fotografie detailu panelu vytvořeného ze třetí varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s žlutozeleným fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování, na obr. 4 fotografie detailu panelu vytvořeného ze čtvrté varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s fialovým fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování, na obr. 5 fotografie detailu panelu vytvořeného z páté varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s modrým fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování, na

-3 CZ 36622 UI obr. 6 fotografie detailu panelu vytvořeného z šesté varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s modrozeleným fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování, na obr. 7 fotografie detailu panelu vytvořeného ze sedmé varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s červeným fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování, a na obr. 8 fotografie detailu panelu vytvořeného z osmé varianty zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla se zeleným fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování.

Příklady uskutečnění technického řešení

Níže je pro názornost uvedeno 8 ilustrativních příkladů zvukoabsorpčního materiálu na bázi skla s fotoluminiscenčním efektem podle technického řešení.

Příklad 1

Ve formě se vytvořila rovnoměrná plošná vrstva ze 6 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry menšími než 15 mm. Na ni se uložila vrstva ze 7 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry většími než 5 mm a současně menšími než 30 mm. Takto připravený polotovar se rychlostí 200 °C/h ohřál na teplotu 600 °C. Na ní setrval 60 minut a poté se rychlostí 175 °C/h ohřál na teplotu 775 °C, na které setrval dalších 10 minut. Přitom došlo knatavení a slinutí skleněných střepů; poté následovalo řízené chlazení. Tímto postupem se připravil zvukoabsorpční panel na bázi skla s hmotností 13 kg, v jehož vnitřní struktuře byl vytvořený multicelulámí vzduchový labyrint. Plocha tohoto panelu byla 0,45 m². Najeden povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 250 g kompozice vytvořené smícháním 200 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 50 g fotoluminiscenčního pigmentu (PLE-P-Z-6E) s velikostí částic 5 až 15 pm. Poměr fotoluminiscenčního pigmentu a laku tak byl 1: 4. Po nástřiku se panel 60 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku na povrchu panelu měla tloušťku 100 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 10:32 (podíl fotoluminiscenčního pigmentu byl cca 23,8 hm. %).

Takto připravený panel je ze strany nástřiku mírně nažloutlý. Po osvitu přirozeným denním světlem vyzařoval v celé ploše žlutozelené fotoluminiscenční záření - viz obr. 1 na kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím osvitu přirozeným denním světlem.

Příklad 2

Ve formě se vytvořila rovnoměrná plošná vrstva z 5 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry menšími než 10 mm. Na ni se uložila vrstva z 8 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry většími než 5 mm a současně menšími než 30 mm. Takto připravený polotovar se rychlostí 320 °C/h ohřál na teplotu 640 °C. Na ní setrval 40 minut a poté se rychlostí 200 °C/h ohřál na teplotu 840 °C, na které setrval dalších 5 minut. Přitom došlo k natavení a slinutí skleněných střepů; poté následovalo řízené chlazení. Tímto postupem se připravil zvukoabsorpční panel na bázi skla s hmotností 13 kg, v jehož vnitřní struktuře byl vytvořený multicelulámí vzduchový labyrint. Plocha tohoto panelu byla 0,45 m². Najeden povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 110 g kompozice vytvořené smícháním 100 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 10 g fotoluminiscenčního pigmentu (PLE-P-M-4C) s velikostí částic 45 až 55 pm. Poměr fotoluminiscenčního pigmentu a laku tak byl 1:10. Po nástřiku se panel 15 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku na povrchu panelu měla tloušťku 50 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 1:8 (podíl fotoluminiscenčního pigmentu byl cca 11,11 hm. %).

Takto připravený panel je ze strany nástřiku s mírně bílým nádechem. Po osvitu přirozeným denním světlem vyzařoval v celé ploše modrozelené fotoluminiscenční záření - viz obr. 2 na

-4 CZ 36622 UI kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím osvitu přirozeným denním světlem.

Příklad 3

Ve formě se vytvořila rovnoměrná plošná vrstva z 6,5 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry menšími než 10 mm. Na ni se uložila vrstva z 6,5 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry většími než 5 mm a současně menšími než 30 mm. Takto připravený polotovar se rychlostí 320 °C/h ohřál na teplotu 640 °C. Na ní setrval 40 minut a poté se rychlostí 180 °C/h ohřál na teplotu 820 °C, na které setrval dalších 5 minut. Přitom došlo k natavení a slinutí skleněných střepů; poté následovalo řízené chlazení. Tímto postupem se připravil zvukoabsorpční panel na bázi skla s hmotností 13 kg, v jehož vnitřní struktuře byl vytvořený multicelulámí vzduchový labyrint. Plocha tohoto panelu byla 0,45 m². Najeden povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 480 g kompozice vytvořené smícháním 420 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 60 g fotoluminiscenčního pigmentu (PUE-P-Z-6F) s velikostí částic 2 až 10 pm. Poměr fotoluminiscenčního pigmentu a laku tak byl 1:7. Po nástřiku se panel 120 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku na povrchu panelu měla po usušení tloušťku 150 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 10:56 (podíl fotoluminiscenčního pigmentu byl cca 15,15 hm. %).

Takto připravený panel má ze strany nástřiku mírně nažloutlý. Po osvitu přirozeným denním světlem vyzařoval v celé ploše žlutozelené fotoluminiscenční záření - viz obr. 3 na kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím osvitu přirozeným denním světlem.

Příklad 4

Ve formě se vytvořila rovnoměrná plošná vrstva ze 2,5 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry menšími než 20 mm. Na ni se uložila vrstva z 6 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry většími než 15 mm a současně menšími než 40 mm. Na ni se uložila vrstva z 4,5 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry většími než 15 mm. Takto připravený polotovar se rychlostí 200 °C/h ohřál na teplotu 650 °C. Na ní setrval 30 minut a poté se rychlostí 100 °C/h ohřál na teplotu 750 °C, na které setrval dalších 15 minut. Přitom došlo k natavení a slinutí skleněných střepů; poté následovalo řízené chlazení. Tímto postupem se připravil zvukoabsorpční panel na bázi skla s hmotností 13 kg, v jehož vnitřní struktuře byl vytvořený multicelulámí vzduchový labyrint. Plocha tohoto panelu byla 0,45 m². Na jeden povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 150 g kompozice vytvořené smícháním 75 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 75 g fotoluminiscenčního pigmentu (PUE-P-F-6C) s velikostí částic 45 až 75 pm. Poměr fotochromního pigmentu a laku tak byl 1:1. Po nástřiku se panel 40 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku měla tloušťku 60 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 10:8 (podíl fotoluminiscenčního pigmentu byl cca 55,6 hm. %).

Takto připravený panel má ze strany nástřiku bílý nádech. Po osvitu přirozeným denním světlem vyzařoval v celé ploše fialové fotoluminiscenční záření - viz obr. 4 na kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím osvitu přirozeným denním světlem.

Příklad 5

Ve formě se vytvořila rovnoměrná plošná vrstva ze 4 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry menšími než 25 mm. Na ni se uložila vrstva z 9 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry většími než 15 mm a současně menšími než 40 mm. Takto připravený polotovar se rychlostí 205 °C/h ohřál na teplotu 615 °C. Na ní setrval 50 minut a poté se rychlostí 170 °C/h ohřál na teplotu 785 °C, na které setrval dalších 10 minut. Přitom došlo k natavení a slinutí skleněných střepů; poté následovalo řízené chlazení. Tímto postupem se

-5 CZ 36622 UI připravil zvukoabsorpční panel na bázi skla s hmotností 13 kg, v jehož vnitřní struktuře byl vytvořený multicelulámí vzduchový labyrint. Plocha tohoto panelu byla 0,45 m². Najeden povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 270 g kompozice vytvořené smícháním 225 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 45 g fotoluminiscenčního pigmentu (PLE-P-M-9D) s velikostí částic 25 až 35 pm. Poměr fotochromního pigmentu a laku tak byl 1: 5. Po nástřiku se panel 70 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku na povrchu panelu měla tloušťku 90 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 1:4 (podíl fotoluminiscenčního pigmentu byl 20 hm. %).

Takto připravený panel má ze strany nástřiku bílý nádech. Po osvitu přirozeným denním světlem vyzařoval v celé ploše modré fotoluminiscenční záření - viz obr. 5 na kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím osvitu přirozeným denním světlem.

Příklad 6

Stejným postupem jako v příkladu 5 se vytvořil stejný zvukoabsorpční panel na bázi skla. Na povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 120 g kompozice vytvořené smícháním 90 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 30 g červeného fotoluminiscenčního pigmentu (PLE-P-M-5B) s velikostí částic 65 až 85 pm. Poměr fotoluminiscenčního pigmentu a laku tak byl 1:3. Po nástřiku se panel 30 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku na povrchu panelu měla tloušťku 20 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 10:24 (podíl fotoluminiscenčního pigmentu byl cca 29,4 hm. %).

Takto připravený panel má ze strany nástřiku mírně nažloutlý. Po osvitu přirozeným denním světlem vyzařoval v celé ploše modrozelené fotoluminiscenční záření - viz obr. 6 na kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím osvitu přirozeným denním světlem.

Příklad 7

Ve formě se vytvořila rovnoměrná plošná vrstva ze 5 kg střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry menšími než 15 mm a rozprostřela do plošné vrstvy do formy. Na ni se uložila vrstva ze 8 kg skleněných střepů krystalínového křišťálového skla se všemi rozměry většími než 5 mm a současně menšími než 30 mm. Takto připravený polotovar se rychlostí 190 °C/h ohřál na teplotu 570 °C. Na ní setrval 90 minut a poté se rychlostí 70 °C/h ohřál na teplotu 710 °C, na které setrval dalších 30 min. Přitom došlo k natavení a slinutí skleněných střepů; poté následovalo řízené chlazení. Tímto postupem se připravil zvukoabsorpční panel na bázi skla s hmotností 13 kg, v jehož vnitřní struktuře byl vytvořený multicelulámí vzduchový labyrint. Plocha tohoto panelu byla 0,45 m². Najeden povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 240 g kompozice vytvořené smícháním 200 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 40 g fotoluminiscenčního pigmentu na bázi sulfidů (PLE-PS-C-4D) s velikostí částic 20 až 50 pm. Poměr fotochromního pigmentu a laku tak byl 1:5. Po nástřiku se panel 60 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku na povrchu panelu měla tloušťku 80 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 1:4 (podíl fotoluminiscenčního pigmentu byl 20 hm. %).

Takto připravený panel má ze strany nástřiku matný červenooranžový nádech. Po osvitu přirozeným denním světlem vyzařoval v celé ploše jasně červené fotoluminiscenční záření - viz obr. 7 na kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím osvitu přirozeným denním světlem.

-6 CZ 36622 UI

Příklad 8

Stejným postupem jako v příkladu 7 se vytvořil stejný zvukoabsorpční panel na bázi skla. Na povrch tohoto panelu se po jeho vychladnutí nástřikem naneslo 110 g kompozice vytvořené 5 smícháním 55 g hydroglazurového organického laku (transparentní lak BGS400) a 55 g fotoluminiscenčního UV aktivního neonového pigmentu (PUE-PN-Z-4D) s velikostí částic 25 až 35 pm. Poměr fotoluminiscenčního pigmentu a laku tak byl 1:1. Po nástřiku se panel 30 minut sušil při teplotě 170 °C. Výsledná vrstva laku na povrchu panelu měla tloušťku 70 pm; poměr fotoluminiscenčního pigmentu a sušiny laku po zaschnutí (odpaření vody) byl 10:8 (podíl ίο fotoluminiscenčního pigmentu byl cca 55,6 hm.%).

Takto připravený panel má ze strany nástřiku matný zelený odstín. Po osvitu běžným či ultrafialovým světlem (UV A) vyzařoval panel v celé ploše zelené fotoluminiscenční záření - viz obr. 8 na kterém je fotografie tohoto panelu ve fázi fotoluminiscenčního vyzařování po předchozím 15 osvitu přirozeným denním světlem.

Claims (3)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zvukoabsorpční materiál na bázi skla s optickým fotoluminiscenčním efektem, který je tvořený vzájemně teplotně slinutými skleněnými střepy, mezi kterými je vytvořený multicelulámí

   5 vzduchový labyrint, vyznačující se tím, že na povrchu tohoto materiálu je nanesená vrstva glazurového transparentního laku, ve které jsou uložené částice alespoň jednoho fotoluminiscenčního pigmentu, přičemž hmotnostní poměr částic fotoluminiscenčního pigmentu vůči sušině glazurového transparentního lakuje 10:8 až 1:10.
2. 2. Zvukoabsorpční materiál na bázi skla podle nároku 1, vyznačující se tím, že vrstva glazurového ίο transparentního laku má tloušťku 20 až 150 pm.
3. 3. Zvukoabsorpční materiál na bázi skla podle nároku 1, vyznačující se tím, že fotoluminiscenční pigment má zrnitost 2 až 85 pm.