CZ335391A3 - Coagulant-flocculant with clarifying activity - Google Patents

Description

(57) Koagulačnč-flokulační činidlo s čířícím účinkem sestávající z manganové, křemičitanové a alkalické složky, kde jeho manganová složka, obsahující manganistanovou a/nebo manganatou sůl, je ke složce alkalické v celkové koncentraci nejvýše 4,5 % hmot., přičemž křemičitanové anionty jeho křemičitanové složky jsou s kationty alkalických zemin a/nebo kationty ρ-, d- přechodných prvků alkalické složky v molárním poměru 2.8 :1 až 1: 2.1.

AM AK v v

J > o ω =7 c j

--Τ

Koa<=rulačnS - flokulační činidlo s čířícím účinkem^

TJ

TK

T?

ο • NJ» o

czx u3

CQ

Ob1ast t echniky

A . Číření surové vody, koagulace a flokulace vodních ΐ 1 f suspenzi,odstraňování rozpuštěných kovů ze znečištěné vody.

íl

Dosavadní stav techniky

Pro číření surové vody je nejčastěji jako Čířícího činidla využíváno síranů železa a hliníku , nebo chloridu železitého při přidávání hydroxidu vápenatého.

Pro čištění vodních suspenzí , které obsahují jemné ···’ <

nerozpustné látky, anebo pro odstraňování rozpuštěných kovů ze.v znečištěných vod se pro vysrážení těchto látek a kovů do sedimentovatelné a filtrovatelné formy používají nejčastěji koagulačně - flokulační činidla na bázi syntetických organických-i «.

nebo anorganických polyelektrolytů.

Jsou známa i koagulačně - flokulační činidla na« křemičitanové bázi,kde se vysrážení provádí postupným dávkováním vodního skla a čistých chemikálií·' (např. chloridu vápenatého, chloridu železitého ).

Ve všech výšeuvedených případech je používáno chemicky čistých látek, a vlastní činidla jsou náročná na technologickou přípravu. Do odpadních vod z těchto úpraven vody jsou vnášeny z hlediska přípustného znečištění vod nežádoucí položky (např.železo a sulfáty ).

i t

Podstata vynálezu

Podstata koagulačně - ílokulačního činidla s čířícím účinkem dle vynálezu spočívá v tom, že jeho manganová složka, obsahující manganistanovou a/nebo manganatou sůl, je ke složce křemičitanové v celkové koncentraci nejvýše 4,5 % hmotnostních, přičemž kationty kovů alkalických zemin a/nebo kationty p~, d- f přechodných prvků jeho alkalické složky jsou s křemičitanovými anionty jeho křemičitanové složky v molárním poměru 2.8 : 1 až : 2.1 .

Příklady provedeni vynálezu

Křemičitanová složka se v nížeuváděných příkladech nazývá složkou A.

Alkalická složka, se v nížeuváděných příkladech nazývá složkou B.

I

Manganová složka se v nížeuvedných příkladech nazývá složkou C.

Celková koncentrace manganové složky C k alkalické složce B, uvedená v hmotnostních procentech, se v nížeuvedených příkladech nazývá koncentrací K.

Molární poměr kationtů složky B k aniontům složky A , vyjádřený v mol/mol se v nížeuvedených příkladech nazývá molární poměr M.

Příklad 1.

Složka A sestává z vodného roztoku 10¾ hmotnostních vodního skla

Složka B sestává z vodného roztoku 7¾ hmotnostních chloridu vápenatého a 2SS hmotnostních chloridu hořečnatého.

Složka C sestává z jednoho hmotnostního dílu manganistanu draselného a dvou hmotnostních dílů síranu manganatého.

Koncentrace K jsou 2% hmotnostní.

Molární poměr M je 2,7; 1 .

2.

Přiklad

Složka A sestává z vodného roztoku 6% hmotnostních vodního skla. Složka B sestává z vodného roztoku 4% hmotnostních hydroxidu vápenatého a 1,2% hmotnostních hydroxidu hořečnatého. Složka C sestává z manganistanu draselného.

Koncentrace K je 3.5% hmotnostních.

b Molární poměr M je 2 : 1 .

ř ' ϊ

Příklad 3.

Složka A sestává z vodného roztoku 8% hmotnostních vodního skla. Složka B sestává z vodného roztoku 2% hmotnostních chloridu titaničitého a 15% hmotnostních kyseliny dusičné.

Složka C sestává z manganistanu draselného.

Koncentrace K jsou 0.04% hmotnostní.

Molární poměr M je 1 : 1,1 .

Přiklad 4.

Složka A sestává v vodného roztoku 10% hmotnostních vodního skla.

Složka B sestává z vodného roztoku 5% hmotnostních hydroxidu · vápenatého. Složka C sestává z manganistanu draselného.

Koncentrace K je 0.001% hmotnostní.

Molární poměr M je 2,1 : 1 .

Příklad 5.

Složka A sestává z vodného roztoku 7% hmotnostních křemičitanů draselného a 8% hmotnostních křemičitanů sodného.

Složka B sestává z butanolového roztoku 2% hmotnostních chloridu vápenatého v n-butanolu.

Složka C sestává ze chloridu manganatého.

Koncentrace K jsou 0.4% hmotnostní.

Molární poměr M je i : 1,2 í

,í

Z C3

Příklad 6.

Složka ft sestává z vodného roztoku 36¾ hmotnostních vodního skla. Složka B sestává z vodného roztoku sulíitového výluhu, který obsahuje 7¾ hmotnostních ligninu, 30¾ hmotnostních 1ignosulfonanu vápenatého , 7¾ hmotnostních 1ignosulfonanu sodného, 3¾ hmotnostních d-xylozy 3¾ hmotnostních 1-epifúkosy.

Složka C sestává z jednoho dílu hmotnostního manganistanu draselného a z jednoho dílu hmotnostního chloridu , manganatého.

Koncentrace K jsou 0.2¾ hmotnostní.

Molární poměr M je 2,4 : 1

Průmyslová využitelnost

Koagulačně - flokulační Činidlo s čířícím účinkem dle vynálezu je použitelné například k číření povrchových a podzemních vod, odstraňování popílkových a popelových frakcí z vod odtékajících se složiSť popílků a popelů uhelných elektráren a tepláren, nebo pro odstraňování těžkých kovů z odpadních vod sléváren, válcoven a brusíren.

Claims (2)

1. PATENTOVÉ NAHOKY

   1. Koagulačně - ílokulační Činidlo s čířícím účinkem obsahující manganovou, křemičitanovou a alkalickou složku vyznačující se tí m , že jeho manganová složka , obsahující manganistanovou a/nebo manganatou sůl , je ke složce alkalické . v celkové koncentraci nejvýSe 4.5 36 hmotnostních.
2. 2. Koaguiačně - ílokulační činidlo s čířícím účinkem dle nároku 1, vyznačující se tím, že křemičitanové anionty v křemičitanové složce jsou s kationty alkalických zemin v alkalické složce a/nebo s kationty ρ-, d- přechodných prvků v alkalické složce v molárním poměru 2.8 : 1 až 1 .· 2.1.