CZ316897A3

CZ316897A3 - Jednosměrná skleněná tkanina

Info

Publication number: CZ316897A3
Application number: CZ973168A
Authority: CZ
Inventors: Diego Scari´; Marco Scari´
Original assignee: Gividi Italia S. P. A.
Priority date: 1996-02-08
Filing date: 1996-12-17
Publication date: 1998-02-18
Also published as: EP0820540B1; KR19980703708A; ES2144281T3; DE69607603T2; CN1181117A; US5752550A; ATE191522T1; ITMI960237A0; JPH10509777A; DE820540T1; CZ288853B6; CN1061712C; TW399110B; KR100263509B1; ITMI960237A1; DE69607603D1; EP0820540A1; HK1005514A1; WO1997029230A1; AU1373597A

Description

(57) Anotace:

Jednosměrná skleněná tkanina , zhotovená z nekonečných nití (2, 3) je zakroucena, s nízkým počtem zákrutů nebo je bez zákrutu, s různou hmotností, vyjádřenou v gramech. Tkanina je osnově provázána skleněnými nitěmi o jemnosti 5,5 až 34 tex v odstupech až do 20 cm v jednonitné perlinkové vazbě. Skleněná tkanina se používá k výrobě laminátů pro plošné obvody.

CZ 3168-97 A3

- 1 1/

r..

Jednosměrná skleněná tkanina

Oblast techniky .

Vynález se týká jednosměrné skleněné tkaniny, vyrobené ze spojité příze, která je zakroucena, skána nebo má nulové zkrutné závity, s různou hmotností v gramech a Je proložena tenkými skleněnými nitmi jako stabilizační vazbou; vynález se také týká jejího použití při výrobě plošných obvodů.

Dosavadní stav techniky

Skleněné tkaniny se dnes používá s úspěchem v širokém rozsahu aplikacím Mezi hlavními otjekty lze uvést aplikace, týkající se pokrokových konstrukčních celků pro letecký a námořní průmysl, jakož i dielektrické materiály pro elektrotechnický a elektronický průmysl.

Zejména pak je předmětem zájmu výroba skleněných tkanin pro použití v’ elektrotechnickém a elektronickém průmyslu, s výhodou při konstrukci laminátů pro plošné obvody a při výrobě tkanin a sítí, použitých jako vyztužení v četných průmyslových aplikacích.

Miniaturizace elektronických zařízení vede k různým problémům při jejich sestavování, včetně soustředění stop na plošných obvodech a tedy nutnosti, aby byly tyto

- stopy užší.

- Tento modernizovaný způsob práce nepozměnil radikálně kritéria pro výrobu laminátů, avšak vyžaduje používání skleněných tkanin, které mají mnohem dokonalejší strukturu než tkaniny dosud běžně používané.

t»··

Zejména tkalcovský průmysl musí najít rozřešení problémů, souvisejících s povrchem tkanin, který musí být co nejvíce plochý a hladký a pokud možno bez volných vlasů a vůbec textilních závad a stálost jeho rozměrů musí být co nejvyšší.

Je zřejmé, že obvyklá skleněná tkanina, která tvoří strukturní nosnou vrstvu laminátu na bázi vazby tkaniny, nemůže již snést snížení uvedených parametrů.

Z toho důvodu je zapotřebí vytvořit skleněnou tkaninu, jejíž výkonnost je stále vyšší ve srovnání s tkaninami, jichž je dosud běžně používáno.

V důsledku stále přísnějších technických podmínek, požadovaných pro plošné obvody, musí odborník nyní považovat za kritické některé vlastnosti laminátů, jako povrchu, rozměrová stálost, deformace, perforovatelnost, tlouštka,. dielektrioká konstanta a podobně, takže vlastnosti laminátů závisejí nejen na použitých pryskyřicích,,, nýbrž také na struktuře skleněné tkaniny.

Ryze jednosměrné skleněné výrobky, použité pro moderní materiály jsou známy. Výrobek tohoto druhu sestává z řady přízí, popřípadě nití, uspořádaných vedle sebe. Jednosměrné výrobky tohoto druhu nelze použít pro výrobu monolitových, sklem vyztužených pryskyřičných laminátů za použití běžné technologie, a to vzhledem k nesnadné manipulaci s vrstvou nití a zejména k nutnosti změnit zásadně techniku tvarování pryskyřičných, sklem vyztužených tabulí, běžně používaných. Vrstva nití, spojená epoxido vou pryskyřicí, by skutečně nemohla vydržet standartní tvarovací tlaky a nitě by při svém pohybu vyvolaly vznik dutin nebo nepravidelné rozložení mezi sklem a pryskyřicí.

Jedno řešení tohoto problému je uvedeno v patentových přihláškách EP 0478051 a WO 94/02306, obě na- jméno Akzo, které se týkají způsobu výroby kartonů pro plošné obvody, vyztužených jednosměrným skleněným výrobkem. Tyto postupy zahrnují použití mimořádně složitých a nákladných strojů.

Proto je stále zapotřebí vytvořit skleněnou tkaninu, která je pokud možno jednosměrná a může být zpracována dostupnou technologií, avšak není zatížena shora uvedenými problémy, zejména pokud jde o strukturní stabilitu, a která je schopna vytvořit monolitní lamináty, které vyhovují požadavkům, kladeným na plošné obvody.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že jednosměrná skleněná tkanina, zhotovená ze spojité nitě (příze), která je zakroucena,’ má nízký počet závitů nebo nulové zkrutné závity, má různé hmotnosti, vyjádřené v gramech a je propletena tenkými skleněnými nitěmi jako vazbou, umožňuje výrobu laminátů pro plošné obvody, vyhovující požadavkům, vznikajícím v důsledku pokračující miniaturizace.

Proto je předmětem vynálezu jednosměrná skleněná tkanina, zhotovená ze spojité niti, která má nízký počet závitů nebo nulové zkrutné závity, a různou hmotnost v gramech a je osnovně provázána skleněnými nitěmi o 5,5 až 34 tex v idstupech až do 20 cm v perlinkové jednonitové vazbě.

Vynález se také týká použití uvedené skleněné tkaniny pro výrobu laminátů pro plošné obvody, jakož i plošných obvodů, sestávajících z uvedených laminátů.

·*· I» • ·

- 4 ♦·♦ • · ·ί v » · ♦* * * · ·· • φ ♦·· · ♦

Vynález tedy vytváří tkaninu, která umožňuje.získat monolitní sklem vyztužené pryskyřičné lamináty, které mají znamenité vlastnosti při výrobě plošných obvodů za použití běžných technik a vybavení.

Tohoto výsledku se dosahuje v důsledku stability jednosměrné tkaniny podle vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Předmět vynálezu, jeho různá provedení a výhody s ním spojené budou blíže popsány v následující části popisu v souvislosti s výkresy, kde obr. 1 znázorňuje schematicky axonometrický pohled na běžnou tkaninu.

Obr. 2 znázorňuje' tkaninu podle obr. 1 ve svislém řezu podle roviny II-II.

Obr. '3 znázorňuje schematicky axonometrický pohled na tkaninu podle vynálezu.

Obr. 4 znázorňuje pohled se strany na tkaninu podle obr. 3 v řezu podle roviny IV-IV.

Obr. 5 znázorňuje pohled na tkaninu podle obr. 3 v řezu podle roviny V-V.

Příklady provedení vynálezu

Ve vyobrazeních je užito vztahové značky 1 pro osnovní niti (příze), značky 2 pro útkové niti a značky 3 pro vazbové niti.

· ♦ · 9 9 .9 φ > 9« · 9 · 999♦ * * · 9 9 ·» « · φ* 9 9 · 9 99 99» 9

- 5 U tkaniny podle vynálezu se provázání v osnovním směru dosáhne za užití skleněných nití o 5,5 až 22 tex.

Vazební niti leží ve dvojicích poblíže spodních nití a nejsou na tkanině viditelné. V tkanině jsou tyto niti propleteny s útky, přičemž jsou střídavě umístěny na- horní straně vpravo na prvním útku a u druhého útku na jeho levé spodní straně, což vede k vazbě, která je odborníkům v textilním oboru známa jako perlinková jednonitová vazba. Zavedením spojovacích nití, jež jsou označovány jako vazbové niti, se dosáhne stabilisace spodních nití, což dovoluje manipulovat s jednosměrnou tkaninou bez prokluzování nití, což by mohlo vést k přepětí a velmi silné deformaci při následujícím impregnačním postupu. Niti u tkaniny podle vynálezu jsou tak dokonale navzájem seřízeny a mají rovnoměrné napětí, čímž se zabrání jejich přesunutí,· vzájemnému překrývání nebo vytvoření při tvarovacích tlacích, vznikajících při běžném dnes používaném technologickém postupu, a dosáhne se rovnoměrného poměru pryskyřice/sklo ve hmotě laminátu.

U prvního provedení vynálezu sestává jednosměrná tkanina z niti (příze), uspořádané ve směru osnovy v poměru nejméně 90 % celkové hmotnosti tkaniny. U jednosměrné tkaniny podle vynálezu jsou útky považovány pouze za vazbu osnovních nití (přízí).

Vazbové niti mohou být uspořádány v maximálním vzájemném odstupu 20 cm. U výhodného provedení lze užít odstupu mezi 10 a 15 cm a počtu útků až do 8 nití na 1 cm. .

Nit (příze), která tvoří tkaninu, sestává z obvyklých vláken s výhodou o průměru mezi 5 a 13 mikrometry.

U výhodného provedení má nit (příze) hodnotu tex mezi 22 a 136.

Zvláště výhodným provedením je jednosměrná tkanina, kde osnova má hodnotu mezi 22 a 136, s výhodou 74 tex, útek má hodnotu mezi 11 a 68, s výhodou 34 tex a vazbové niti mají hodnotu mezi 5 a 34, s výhodou 11 tex.

Tkanina podle vynálezu může být dokonale zpracována za použití standardních impregnačních a tvarovacích postupů se zřejmými ekonomickými výhodami a bez nutnosti investic do nové technologie.

Lamináty, vytvořené z pryskyřice, vyztužené sklem,, například epoxidové pryskyřice, vyztužené sklem, a obsahující tkaninu podle vynálezu jako nosnou strukturu, mají velmi nízké hodnoty. drsnosti povrchu (W.t.), menší než 2/Um. Pro srovnání uvádíme, že hodnoty drsnosti obvyklých laminátů jsou 4 mikrometry.

Při nízké drsnosti laminátů je umožněno další snížení rozměrů stop za dosažení značných výhod, pokud jde o celkový výkon panelů, jakož i o přímé použití tenkých měděných stop při značných ekonomických a ekologických výhodách. Při užití této soustavy je možné dosáhnout úspory mědi a odstranit leptání, které,se provádí toxickými (jedovatými) kyselinami.

Při použití vynálezu je také možno dosáhnout takových hodnot rozměrové stálosti, které jsou alespoň o 60 % nižší než běžné standardní hodnoty ekvivalentní hodnotě 200 ppm.

To je možné v důsledku přímočarosti, která je vlastní jednosměrné tkanině a která nedovoluje, jak

U- - 7 k tomu dochází u tkanin se standardní vazbou, prodloužení při tvarování laminátu a následné sražení pří následujících zpracovávacích stupních. Při nízkých hodnotách rozměrové stálosti je možno uložení suchého filmu ' a vůbec výroba vícevrstvých útvarů řídit snadněji a proto je možno materiál vyrábět výkonnějším a hospodárnějším způsobem.

Dalšími výhodami, získanými u shora popsaných laminátů, jerovioměmá . derovatelnost (možnost perforování) laminátu při zlepšené jakosti děrování, větší hospodárnost perforacního děje při úspoře v ohledu opotřebení vrtacích hrotů, povrch oproštěný od vměsků a nadměrných tlouštěk, které vyvolávají ztenčení mědi (měděných stop·), stejnosměrná tlouštka a složení laminátu, což umožňuje dosáhnout stejnosměrnější dielektrické konstanty na celém plošném obvoduze jména pro použití zahrnující vysoké frekvence, například 3-30 GHz, používaných v telekomunikaci a při satelitním přenosu dat, větší rozměrová stálost D . .-CTEal.fa , menší počet mikroskopických duS C cLD X j y tin, delší doba odolnosti proti vzniku skvrn, vetší hospodárnost při výrobě tkaniny.

Použití nové jednosměrné tkaniny podle vynálezu také vede k výhodám ve spojení se způsobem výroby laminátů. Jelikož tkanina podle vynálezu má dobu smáčení, která je o 50 % kratší ve srovnání se standardní tkaninou, může být epoxidová pryskyřice, použitá k impregnování, připravena ze směsí, jež jsou viskosnější, a tedy obsahují menší množství rozpouštědla, jež má být odpařeno, proto je možno dosáhnout vyšší pracovní rychlosti při úspoře množství použitého rozpouštědla.

Jednosměrná, takto zhotovená tkanina je kromě toho zvláště vhodná pro impregnaci za horka roztavenými formulovanými pryskyřičnými systémy a pryskyřicemi, neobsahujícími rozpouštědlo, což vede k dalším úsporám rozpouštědla,, blížícím se téměř 100 a dokonce k větším rychlostem impregnování.

Vynález také dává řešení problému nedostačující

Čistoty v důsledku přítomnosti zbytků organických slouče nin, jako škrobu, jichž se používá při tkaní, a jež se potom odstraní. Přítomnost těchto zbytků v laminátu mění jeho chemické a fyzikální.vlastnosti. Je zřejmé, že standardní látky jsou velmi kompaktní a dají se proto jen velmi nesnadno Čistit vzhledem k nesnadnosti, se kterou může teplo' do nich pronikat a proto k' nesnadnosti, se kterou mohou uniknout destilační páry vzniklé spálením nečistot. Na druhé straně umožňuje tkanina podle Vynálezu v důsledku své větší propustnosti optimální čištění, aniž by při tomto .úkonu se změnila struktura tkaniny.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Jednosměrná skleněná tkanina, zhotovená ze spojité niti (příze)která je zakroucena, má nízký počet závitů nebo nulové zkrutné závity s různou hmotností, vyjádřenou v gramech, vyznačující se tím, že je osnovně provázána skleněnými nitmi o 5,5 až 34 tex v odstupech až do 20 cm v perlinkové jednonitové vazbě.
2. Skleněná tkanina podle nároku 1, vyznačující se tím, že poměr hmotnosti niti (příze), uspořádané ve směru osnovy, k celkové hmotnosti tkaniny je nejméně 90 %.
3. Skleněná tkanina podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že nit (příze) sestává z vlákna o průměru mezi 5 a 13 mikrometry.
4. Skleněná tkanina podle nároků 1 až 3, v y z n a-

Sující se tím, že nit má hodnotu tex mezi

22 a 136.
5. Skleněná tkanina podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že osnova má hodnotu tex mezi 22 a 136, útek má hodnotu mezi 11 a 68 tex a vazbové niti hodnotu mezi- 5 a 34 tex.
6. Použití sklenění tkaniny podle nároků 1 až 5, k výrobě laminátů pro plošné obvody.
7. Plošné obvody, vyznačující se tím, že lamináty obsahují skleněnou tkaninu podle nároků 1 až 5.