CZ309092A3

CZ309092A3 - Layered bodies from supporting and decorative layers and process for producing thereof

Info

Publication number: CZ309092A3
Application number: CS923090A
Authority: CZ
Inventors: Franz Gubitz; Jean-Pierre Nething; Mathias Schremmer
Original assignee: Hoechst Ag
Priority date: 1991-10-10
Filing date: 1992-10-09
Publication date: 1993-04-14
Also published as: BR9203938A; KR930007644A; EP0536670B1; RU2072922C1; MX9205853A; SK309092A3; PL296207A1; EP0536670A1; ES2120977T3; DE59209424D1; JPH05208474A; TW234703B; US5532065A; ATE168625T1; CA2080259A1; PL174362B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vrstvených těles, sestávají cích v podstatě z termoplastického polyesteru, která jsou vytvořena z nosné vrstvy a z dekorační vrstvy s textilním povrchem.

Dosavadní; stav techniky

Konstrukční prvky a stavební díly, přicházející v tomto případě v úvahu, musí vždy podle svého použití vyhovovat jednomu nebo několika z následujících požadavků :

musí být dekorativní a/nebo musí absorbovat nárazy, musí mít atraktivní na omak a je třeba u nich počítat s bezpečnostně technickými aspekty. Při použití ve vnitřních prostorách motorových vozidel jsou na vrstvená tělesa kladeny ještě další dodatečné požadavky, jako je nepatrné tepelné stárnutí, UV-stabilita, oddolnost vůči oděru, dobrý stav povrchu a oddolnost vůči tvarování za tepla.

Některé příklady z praxe pro vrstvená tělesa jsou například potahy opěradel sedacího nábytku, potahy schránek na šperky a z oblasti motorových vozidel například potahy sloupků a vnitřních stěn dveří.

Pro tyto konstrukce byly dosud používány většinou kombinace následujících materiálů : akrylonitril-butadien-styrenové polymery (ABS) , polyfenylenoxid (PPO) , polyvinylchlorid (PVC) , polyurethan (PU) , polypropylen (PP) , polymethylmethakrylát, jakož i dřevovláknité materiály jako nosné materiály v kombinaci s textiliemi. Textilní povrchový materiál se obvykle nanáší na masivní nosný materiál pomocí lepení.

V současné době je centrálním tematem odstraňování a recyklování plastů, obzvláště v oblasti automobilového průmyslu. Bylo již objeveno mnoho koncepcí pro opětné zpracování a znovuvyužití plastových odpadů. Vyskytují se však problémy s recyklováním vrstvených systémů, u nichž jednotlivé komponenty sestávají z různých polymerů. Z tohoto aspektu se proto usilovalo o konstrukce, které by sestávaly zcela ze stejných druhů materiálů.

Omezení na jediný materiál nebo druh materiálu však vede nutně k omezení realisovatelné kombinace technických dat vrstvených materiálů z těchto látek vyrobených.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že se k dobře recyklova►Λ'..

telným vrstveným materiálům z nosičové a dekorativní vrstvy, ..které mají široké spektrum výhodných technických vlastností a není zde potřebné ustoupit od použití technicky výhodných pomocných přísad, příměsí nebo modifikačních přísad, dojít tak, že se jako plastová base použijí polyesterové materiály a dekorační a nosná vrstva se navzájem spojí tavným procesem.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou vrstvená tělesa z polyesterového materiálu, vyznačující se tím, že sestávají z masivní nosné vrstvy z polyesterového materiálu, který může obsahovat až 50 % hmotnostních, výhodně 5 až 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polymerních materiálů, jiného, s ním kompatabilního materiálu, a popřípadě až 50 % hmotnostních, výhodně 10 až 40 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost směsi, ztužujících a/nebo plnících přísad a dalších pomocných látek, a z dekorační vrstvy, která je vytvořena popřípadě z většího počtu vrstev opticky a/nebo hapticky (o.makově) působících materiálů, které všechny v podstatě sestávají z polyesterového materiálu, přičemž nosná vrstva je s vrstvou materiálu dekorační vrstvy, která je s ní ve styku, na ploše styku nerozpustně spojena a vrstvy mají ve svém celku takové složení, že homogenní směs obou složenin se může znoovu použít pro výrobu plastových konstrukčních prvků s dostatečnými mechanickými daty.

Výhodně mají mít vrstvy ve svém celku takové složení, aby se mohla homogenní směs obou složení znovu použít pro výrobu nosné vrstvy vrstvených těles podle vynálezu s dostatečnými mechanickými vlastnostmi.

Vždy podle požadavků na optiku, haptiku a nárazy pohlcující schopnosti, může být dekor vícevrstvý, například z textilního povrchu, mezivrstvy z lehce tvarovatelného, elastického, voluminesního a zpravidla 0,5 až 5,0 mm silného plošného tělesa, jako je například deska z měkké pěny nebo odpovídajícím způsobem silná rounová netkaná textilie ze střižových nebo nekonečných vláken a popřípadě kašírovací podšívka.

Pro nosnou vrstvu se může vždy podle daných požadavků použít jako materiál normální termoplastický polyester nebo polyesterový materiál, modifikovaný ztužovacími, lnícími a/nebo elastomernírai přísadami.

Při tom přicházejí v zásadě v úvahu všechny známé krystalisovatelné, lineární nebo slabě rozvětvené polyestery, jaké jsou například popsány v publikacích R. E. Wilfong, J. Polymer Sci. 54, str. 385 - 410 (1961) nebo Ullmanns Enzyklopádie der technischen Chemie (4. vydání) díl 19, str. 61 - 68 (1980) .

Pro nosnou vrstvu jsou vhodné polyestery, které se v podstatě získají z aromatických dikarboxylových kyselin, jako je například kyselina ftalová nebo isoftalová, kyselina 1,4-naftalendikarboxylová, kyselina 1,5-naftalendikarboxylová nebo kyselina 2,6-naftalendikarboxylová , nebo hydroxykarboxylových kyselin, jako je například kyselina para-(2-hydroxyethyl)-benzoová, a z alifatických diolů se 2 až 6 , výhodně 2 až 4 uhlíkovými atomy, jako je například ethylenglykol, 1,3-propandiol, nebo 1,4-butandiol, pomocí kokondensace. Tyto polyesterové surové materiály se mohou také modifikovat zakondensováním nepatrných podílů alifatických dikarboxylových kyselin, jako je například kyselina glutarová, kyselina adipová nebo kyselina sebaková, nebo polyglykolů, například diethylenglykolu (2,2-dihydroxydiethylether) , triethylenglykolu (1,2-di-/2-hydroxyethoxy/-ethan) , nebo také nepatrných podílů výšemolekulárních polyethylenglykolů.

Vhodné jsou dále polyestery, které jako kyselinové komponenty obsahují vedle kyseliny tereftalové až 20 molových % , výhodně až 10 % molových jiných aromatických, aralifatických nebo alifatických dikarboxylových kyselin a/nebo až 2 % molová, výhodně až 1 % molové trifunkčních nebo vícefunkčních karboxylových kyselin a/nebo které jako diolovou komponentu obsahují vedle butylenglykolu nebo výhodně ethylenglykolu až 20 % molových, výhodně až 10 % molových, aromatických, aralifatických nebo jiných alifatických diolů a/nebo až 2 % molová, výhodně až 1 % molové trifunkčních nebo vícefunkčních alkoholů.

Ke zde diskutovaným dikarboxylovým kyselinám a trifunkčním nebo vícefunkčním karboxylovým kyselinám patří například kyselina isoftalová, kyselina ftalová, alkylsubstituované ftalové kyseliny, alkylsubstituované isoftalové kyseliny, alkylsubstituované tereftalové kyseliny, naftalendikarboxylové kyseliny, jako je například kyselina 2,6-naftalen-dikarboxylová nebo kyselina 2,7-naftalen-dikarboxylová, alifatické dikarboxylové kyseliny, jako je například kyselina jantarová, kyselina adipová, kyselina sebaková nebo kyselina dekandikarboxyiaSAlt¹»·’f ·λ č.'-i 1 i, lová, nebo alicyklické dikarboxylové kyseliny, jako jsou například kyseliny cyklohexandikarboxylové, kyselina trimesinová, kyselina trimellitová nebo kyselina pyromellitová.

K výše uváděným diolovým komponentám nebo trifunkčním nebo vícefunkčním alkoholům patří například trimethylenglykol, 1,2-propandiol, hexamethylenglykol, neopentylglykol, diethylenglykol, triethylenglykol,

1,4-cyklohexan-dimethanol, 1,4-bis-hydroxymethyl-cyklohexan, dihydroxybenzeny nebo polyhydroxybenzeny, jako je například hydrochinon nebo resorcin, bisfenoly, jako je například bisfenol A nebo bisfenol F , aromatické dioly, jako jsou například etherdioly z bisfenolú a glykolů, trimethylolpropan nebo pentaerythritol. Jako diolové komponenty se mohou dále použít lineární oligoestery, popřípadě polyestery, nebo oligoethery, popřípadě polyethery, se vždy dvěma koncovými hydroxylovými skupinami a o molekulových hmotnostech až 10 000 , výhodně až 5 000 , obzvláště výhodně až 2 000 . K těmto patří například polytetrahydrofurany a polyethylenoxidy s molekulovou hmotností 400 až 2 000 .

Namísto těchto kokomponent nebo dodatečně k nim může polyester používaný podle předloženého vynálezu obsahovat také až 20 % molových, výhodně až 10 % molových, hydroxykarboxylových kyselin, jako je například kyselina epsilon-hydroxykapronová, hydroxybenzooové kyseliny, hydroxyethylbenzoové kyseliny nebo hydroxyethoxybenzoové kyseliny.

Vedle homopolyesterů a kopolyesterů na basi polybutylentereftalátu nebo polyethylentereftalátů samotώ si** *· >· \’i μ Λ·»* ·· ných může jako polyester také přicházet v úvahu směs homopolyesteru a kopolyesteru, jako je například směs z polybutylentereftalátu a polyethylentereftalátu, nebo také směsi jednoho nebo několika uvažovaných homopolyesterů nebo kopolyesterů s alespoň jedním dalším polyesterem, jako jsou například směsi z polyethylentereftalátu a polyesteru na basi bisfenol A/kyselina isoftalová/kyselina tereftalová.

Výhodné jsou však polyethylentereftalát (PET) , polybutylentereftalát (PBT), ostatní polyalkylentereftaláty (PTP) , polybutylentereftalát s vysokou rázovou houževnatostí (HI-PBT) , termoplastický polyesterelastomer (TPE) a kapalně krystalický polyester (LCP) .

Další polyester, který se může použít podle předloženého vynálezu je například poly-(cyklohexan— 1,4-dimethylol)-tereftalát.

Výše definované polyestery se mohou samozřejmě zpracovat v čisté formě na nosnou vrstvu vrstvených těles podle předloženého vynálezu, nebo se mohou navzájem mísit v libovolnývh poměrech. Z technického hlediska může být výhodné používání převážně jednotných polymerů. Tak se může například pro výrobu nosné vrstvy využít jako obzvláště výhodný polyethylentereftalát v čisté formě nebo ve směsi výhodně méně než 50 % hmotnostních polybutylentereftalátu. Je však překvapivě také možné bez zásadních nevýhod pro pozdější recyklování použít směsí výše definovaného polyesteru s až 50 % hmotnostními, vztaženo na hmotnost směsi, s jinými kompatabilními polymery a/nebo elastomery.

Vu.:·. .A i**»'.,

Kompatabilní polymery, které nepatří do skupiny polyesterů, a přesto se mohou mísit s výše uvedenými polyestery, jsou například polykarbonáty, akrylonitril-butadien-styrenové kopolymery nebo methyl-methakrylát-butadien-styrenové kopolymery.

Polyestery a směsi polyesterů s uvedenými kompatabilními polymery se mohou používat s nebo bez ztužujících nebo plnících přísad. Jako přísady se pouřívá mastek, křída, skleněná vlákna, skleněné kuličky, dřevěná moučka, silikáty, například hořčíku a/nebo hliníku, jílové minerály, saze, síran barnatý, jemnozrnné nebo vláknité elementární kovy, whisker, wollastonit, dolomit nebo celulosa, v obvyklých a potřebných množstvích 0 až 50 % hmotnostních , výhodně 10 až 40 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost celkové směsi.

Do polyesterů a výše uvedených plněných nebo neplněných polymerních směsí je možno ještě přidávat běžné přísady, jako jsou například světelné a tepelné stabilisátory a kostabilisátory, barvící prostředky, pigmenty, maziva, prostředky proti vzplanutí, nadouvadla a/nebo chemické kopulační systémy mezi polyesterem a přísadami.

Jako polyestery přicházejí vedle nově vyrobených produktů (jungfraulichen) v úvahu recyklišáty první, druhé a vyšších generací, jakož i směsi čerstvých produktů a recyklisátů všech výše uvedených polyesterů, které popřípadě obsahují příměsi a přísady a/nebo jsou modifikovány přimíšením jiných kompatabilních polymerů. Recyklišáty mohou pocházet z částí motorových vozidel, z lahví od nápojů, textilních odpadů a podobně.

kž.yš·'

Dekorační vrstva představuje vnější vzhled, obzvláště optiku a haptiku vrstvených těles podle předloženého vynálezu. Sestává z jednoho, nebo z řady vnějších textilních materiálů, které určují optiku a omak.

V dekorační vrstvě mohou však být naneseny také vrstvy, které dále zlepšují haptiku vrstvených těles .

Pro zlepšení přilnavosti dekorační vrstvy na nosném materiálu vrstveného tělesa může mít dekorační vrstva bezprostředně na nosném materiálu ohraničující vrstvu jiného textilního materiálu, takzvanou kašírovací podšívku .

Pevné spojení dekorační vrstvy s nosnou vrstvou se provádí stavením navzájem sousedících ploch obou vrstev, nebo výhodně penetrací roztavené nosné hmoty do neroztavené sousední plochy dekorační vrstvy.

Výhodně mají vrstvená tělesa podle předloženého vynálezu jedo až třívrstvou dekorační vrstvu, přičemž vnější vrstva sestává z textilního materiálu a jedna vrstva z pěnové hmoty.

Jednotlivé vrstvy dekorační vrstvy jsou navzájem spojené pomocí lepidla nebo stavením. Jako výhodná lepidla je možno uvést známé polymerní disperse, především ale známá tavná lepidla na basi polyesteru, styren/butadienu, polychloroprenu nebo obzvláště na basi polyurethanu, jak je například popsáno v Ullmann , Enzyklopádie der technischen Chemie, 4. vydání, díl 14 , str.

227 - 268 , obzvláště str. 257 .

Svaření se provádí natavením spojovaných ploch a následujícím slisováním, například plamenným bondierováním.

Lepené, popřípadě svařované spoje mohou být plnoplošné, nebo se mohou po slepovaných plochách provést statistická nebo předem určená, rovnoměrně rozmístěná slepovací místa nebo svařovací místa.

Jako textilní materiál dekorační vrstvy přicházejí v úvahu v zásadě všechny textilní plochy, které mohou být na polyesterový nosič výše uváděnými způsoby připojeny, nebo které mohou být spojeny s měkkou pěnovou hmotou a které jsou vždy podle typu vrstveného tělesa trojdimensionálně tvarovatelné.

Textilní vrstva dekorační vrstvy sestává z polyesterové příze, sestávající výhodně z takových polyesterů, které se získají kokondensací z dikarboxylových kyselin, jako je například kyselina tereftalová, kyselina isoftalová, kyselina ftalová, kyselina 1,4-naftalendikarboxylová, kyselina 1,5-naftalendikarboxylová nebo kyselina 2,6-naftalendikarboxylová, z hydroxykarboxylových kyselin, jako je například kyselina para-(2-hydroxyethyl)-benzoová, a z alifatických diolů se 2 až 6 , výhodně 2 až 4 uhlíkovými atomy, jako je například ethylenglykol, 1,3-propandiol nebo 1,4-propandiol .

Tyto polyesterové surové materiály se mohou také modifikovat zakondensováním nepatrných součástí alifatických dikarboxylových kyselin, jako je například kyselina glutarová, kyselina adipová nebo kyselina sebaková, nebo polyglykolů, jako je například diethylenglykol (2,2-dihydroxydiethyl-ether) nebo triethylenglykol (1,2-di/2-hydroxy-ethoxy/ethan) nebo také nepatrných podílů výšemolekulárních polyethylenglykolů.

Výhodně sestává textilní vrstva vrstveného tělesa podle předloženého vynálezu z polyesteru s alespoň 85 % molovými ethylentereftalátových členů v řetězci. Obzvláště výhodně jsou textilní vrstvy z čistého nebo maximálně 5 % molovými modifikovaného polyethylentereftalátu.

U textilních plošných materiálů, používaných v předloženém vynálezu jako dekorační vrstva, se v podstatě jedná o materiály, vyrobené procesem tkaní, pletení, šití nebo všívání. Mohou se také použít netkané textilie z polyesteru, takzvaná rouna ze střižových vláken nebo nekonečných vláken. Soubor vláken, tvořící textilu podobné plochy, patří rovněž k možné skupině dekoračních materiálů.

Jako materiály, které mohou dále zleršovat haptiku vrstvených těles, jsou dobře vhodné vrstvy ze známých polyurethanových pěn (pěny PUR) na basi polyesterů nebo polyetherů, obsahujících hydroxylové skupiny (polyesterové nebo polyetherové dioleny) . Podrobnosti o dobře vhodných PUR-pěnách jsou například popsané v publikaci Ullmann, Enzyklopádie der technischen Chemie, 4. vydání, díl 19, str. 301 a další, obzvláště str. 317 a další.

Dále jsou pro zlepšení haptiky vhodné také relativně silné (voluminesní) netkané textilie z polyesterových vláken, obzvláště takové, které jsou o sobě

známými způsoby předem zpevněné, jako jsou například rounové materiály ze střižových vláken nebo z nekonečných vláken, vyrobené postupem pokládání, mykání nebo prošití.

Kašírovací podšívka, přítomná popřípadě pro zlepšení přilnavosti dekoračních materiálů na nosný materiál, je textilní materiál, vyrobený procesem pletení, tkaní nebo šití, nebo sestává z netkaného textilního materiálu, takzvaného rouna, ze střižových vláken nebo nekonečných vláken. Vláknitý materiál kašírovací podšívky sestává výhodně z takových polyesterů, jaké jsou popsány u dekoračních materiálů, v jednotlivých případech výhodně ze stejného vláknitého materiálu jako je u textilního materiálu dekorační vrstvy.

Obzvláště výhodná jsou vrstvená tělesa podle předloženého vynálezu, která jsou co do v nich obsaženého polymerního materiálu druhově jednotná, to znamená, že sestávají pouze z polyesterů výše uvedené definice.

Předmětem předloženého vynálezu je dále způsob výroby výše popsaných vrstvených těles z termoplastického polyesteru, sestávajících z alespoň jedné masivní nosné vrstvy a z dekorační vrstvy, u nichž se pomocí pracovních postupů, obvyklých pro termoplasty, nosná vrstva a dekorační vrstva uvedou do styku a navzájem se nerozebiratelně spojí'.

Při tomto postupu se dosáhne pevného a dlouhotrvajícího spojení mezi nosnou vrstvou a dekorační vrstvou přímým zainjektováním textilního dekoračního materiá ' . í:

lu do roztaveného termoplastického polyesteru, určeného pro nosnou vrstvu.

Pro způsob podle předloženého vynálezu se používají vstřikovací lisy, které jsou opatřené teplotní regulací o přesnosti +/- 10 °C a které jsou vybavené odpovídajícími vstřikovacími nástroji.

Vstřikovací teplota je nastavena na 20 až 100 °C , výhodně . 30 až 60 °C nad teplotu počátku měknutí nosného materiálu. Zpravidla leží teplota zpracování polymerních materiálů, používaných pro výrobu nosné vrstvy, na kterou je nastavena vstřikovací teplota, v rozmezí 230 až 280 °C .

Obzvláště výhodný je automatický přívod dekorační vrstvy ve formě pásu ke vstřikovacímu lisu.

Materiály pro nosnou vrstvu a dekorační vrstvu jsou v rámci výše uvedených specifikací a strukturních znaků voleny tak, aby se mohla použít homogenní směs stejného složení znovu pro výrobu plastových konstrukčních prvků s dostatečnými mechanickými vlastnostmi .

Při tom se podle předloženého vynálezu pracuje tak, že se používá čerstvý homopolyester nebo kopolyester s nebo bez ztužovacích přísad, plnidel, elastomerů a ochranných přísad, jakož i stabilisačních příměsí.

Je však ale rovněž tak možné použít pro výrobu nosné vrstvy recyklovaný polyester nebo polyester, obsahující recyklisát.

V dalších výhodných formách provedení způsobu podle předloženého vynálezu se materiály pro nosnou vrstvu a dekorační vrstvu volí v rámci výše uvedených specifikací a strukturních znaků tak, aby se získala druhově čistá plastová vrstvená tělesa.

Příklady provedeni vynálezu

Dále uváděné příklady provedení předmět předloženého vynálezu blíže objasňují.

Příklad 1

Potah sloupku řízení motorových vozidel se vyrobí z polyethylentereftalátů (PET) , ztuženého 30 % hmotnostními skleněných vláken, jako nosné vrstvy a z textilní plošné tkaniny z polyethylentereftalátů (PET) s 2,5 mm silnou pěnovou mezivrstvou jako dekorační vrstvy. Spojení nosné a dekorační vrstvy probíhá podle procesu vstřikovacího lití zainjektováním dekorační vrstvy s plastifikovaným polyesterem ve vstřikovacím lisu. Polyesterová tavenina má teplotu 260 až 270 °C . Střední tloušňka stěny nosné vrstvy je 2,5 mm. Specifický vstřikovací tlak a dodatečný tlak byl nastaven na 21,5 MPa .

Příklad 2

Stejným postupem jako je popsáno v příkladě se z polybutylentereftalátu (PBT) jako nosné vrstvy a textilní okrouhle pletené..tkaniny, 1,5 mm silné mezivrstvy z pěnové hmoty a polyesterové kašírovací podšívky z polyethylentereftalátu (PET) vyrobí odkládací police. Polyesterová tavenina měla teplozu ve hmotě 250 °C . Střední tlouštka stěny nosné vrstvy činí mm. Specifický vstřikovací tlak činí 18,5 MPa , specifický dodatečný tlak činí 20,0 MPa .

Vyrobená odkládací police byla rozmělněna v mlýnu. Získaný polyesterový recyklisát byl ze 100 % znovu opět použit pro výrobu nosné vrstvy pro odkládací polici. Na základě zkoušky se zkušebními tělesy, odebranými z této odkládací police ve srovnání s výsledky zkoušky se zkušebními těleesy z odkládací police, vyrobené z čerstvého polybutylentereftalátu (nosná vrstva), je zřejmé, že nedošlo k podstatné změně mechanických vlastností, totiž pevnosti v tahu a houževnatosti. Toto také platí obzvláště pro oddolnost vůči tvarování za tepla.

Odkládací police, které byly vyrobeny jak z polyesterového recyklátu, tak z čerstvého polyestereu, mohou splňovat nezměněné kvalitativní požadavky. Vedle odkládacích polic s nosnými vrstvami ze 100 % recyklátu, byly provedeny pokusy se směsemi s podílem 20 , , 50 a 70 dílů čerstvého polybutylentereftalátu (PBT) ve směsi s recyklátem. Zkušební hodnoty pro pevnosti v tahu a houževnatost leží, jak bylo možno očekávat, mezi hodnotami pro odkládací police z čerstvého

PBT-granulátu a 100% polyesterrového regranulátu.

Příklad 3

Vanovitá odkládací přihrádka na střední konkolu motorových vozidel se vyrobí jako vrstvené těleso ve dvou pracovních stupních z vícevrstvé dekorační vrstvy a polyesterové nosné vrstvy.

Vícevrstvá dekorační vrstva sestává z textilní dekorační vrchní vrstvy z polyethylentereftalátu (PET), polyesterové pěnové vrstvy o síle 2,5 mm a kašírovací podšívky, které jsou navzájem spojené plamenným bondierováním. Tato pásovitá dekorační vrstva se přivádí do kalandru. Polybutylentereftalátová tavenina s vysokou rázovou houževnatostí (HI-PBT), plastifikovaná v extruderu se jmenovitým průměrem šneku 60 mm a s vytlačovací štěrbinovou tryskou o šířce 120 cm , se při teplotě ve hmotě extruduje na spodní stranu dekorační vrstvy.

Po ochlazení nosné vrstvy o tlouštce 3 mm se z nekonečné desky, převrstvené textilním dekorem, odřezávají úseky o délce vždy 32 cm a šířce 17 cm.

Takto vyrobená vrstvená pravoúhlá tělesa se pomocí zahřívání zářením ohřejí až do potřebné hloubky nosné vrstvy 2 až 3 mm při teplotě topných elementů 500 až 550 °C během 7 až 15 sekund až na teplotu měknutí asi 210 °C. Velmi rychlým zahřátím se vyloučí poškození dekoru, nebot v mezivrstvě z pěnové hmoty je velmi vysoký teplotní gradient. Vanovitá odkládací přihrádka na střední konzole motorových vozidel se nyní

vyrobí v přístroji s matricí a patricí zformováním vrstvených těles.

Příklad 4

Potah vnitřních stran dveří motorových vozidel se vyrobí nainjektováním dekorační vrstvy s vrstvou pěnové hmoty na plastifikovaný polyethylentereftalátový recyklisát (PET) procesem vstřikovacího lití v přístroji pro vstřikovací lití. Polyesterová tavenina má teplotu 260 až 270 °C . Tlouštka stěny nosné vrstvy činí 3,0 mm.

PET-recyklisát nosné vrstvy byl získán z vratných PET nápojových lahví, které již byly několikrát plněny. Tyto lahve byly rozmělněny, promyty, usušeny a rozemlety. . Surový recyklisát se zpracuje s 0,2 % hmotnostními natriummontanátu jako nukleačním činidlem as 20 % hmotnostními skleněných kuliček na složeninu schopnou vstřikovacího lití a potom se použije pro výrobu nosné vrstvy. Z materiálu pro extrusní vyfukovací proces výroby lahví je tedy vhodný materiál pro proces vstřikovacího lití.

Příklad 5

Opěradlo kancelářské židle bylo vyrobeno z polybutylentereftalátu jako nosné vrstvy a z vrchní dekorové vrstvy, sestávající z textilní okrouhlé pleteni

ny z polyethylentereftalátu, 4 mm silné mezivrstvy pěnové hmoty a z kašírovací podšívky, které byly navzájem spojeny svařením. Výroba proběhla procesem vstřikovacího lití nainjektováním materiálu dekoru na plastifikovaný polyester v přístroji pro vstřikovací lití.

Tavenina polyesteru měla teplotu ve hmotě 250 °C . Střední tloušíka nosné vrstvy činila 2,4 mm. Specifický vstřikovací tlak byl 15,5 MPa , specifický dodatečný tlak 16,0 MPa.

Stejným pracovním postupem jako v příkladě 2 se opěradlo kancelářské židle podrobý procesu recykla ce. Jak při částečném přimíšení recyklisátu k čerstvému polybutylentereftalátu (PBT) , tak také při 100% použití recyklisátu se může provést čtyřikrát recyklisač ní proces s tím výsledkem, že se pokaždé mohou splnit nezměněné kvalitativní požadavky na opěradla.

Recyklisát z opěradel kancelářských židlí byl v dalším pokuse zpracován s polypropylenovým recykli sátém a kompatibilisátory na směs polyesteru a polypropylenu. Z této směsi vyrobená opěradla splňují stejně jako opěradla z recyklisátu polyesteru nezměněné kvalitativní požadavky.

ρ v 3090 -92

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY \

Vrstvená tělesa, vyznačující se tím, že sestávají z masivní nosné vrstvy z polyesterového materiálu, který může obsahovat až 50 % hmotnostních, výhodně 5 až 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polymerních materiálů, jiného, s ním kompatabilního materiálu, a popřípadě až 5Ó % hmotnostních, výhodně 10 až 40 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost směsi, ztužujících a/nebo plnících přísad a dalších pomocných látek, a z dekorační vrstvy, která je vytvořena popřípadě z většího počtu vrstev opticky a/nebo hapticky íomakově) působících materiálů, které všechny v podstatě sestávají z polyesterového materiálu, přičemž nosná vrstva je s vrstvou materiálu dekorační vrstvy, která je s ní ve styku, na ploše styku nerozpustně spojena a vrstvy mají ve svém celku takové složení, že homogenní směs obou složenin se může znoovu použít pro výrobu plastových konstrukčních prvků s dostatečnými mechanickými daty.
2. Vrstvená tělesa podle nároku 1 , vyznačující se tím, že mají jedno až třívrstvou dekorační vrstvu, přičemž vnější vrstva sestává z textilního materiálu.
3. Vrstvená tělesa podle nároku 1 , vyznačující se tím, že mají dvou až třívrstvou dekorační vrstvu, přičemž vnější vrstva sestává z textilního materiálu a jedna vrstva sestává z pěnové hmoty.
4. Vrstvená tělesa podle nároku 1 , vyznačující se tím, že jednotlivé vrstvy dekorační vrstvy jsou navzájem spojené slepením nebo svařením.
5. Vrstvená tělesa podle alespoň jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že nosná vrstva sestává z čerstvého homopolyesteru nebo kopolyesteru s nebo bez ztužujících přísad, plnidel, elastomerů a ochranných přísad jakož i přídavku stabilisátorů.
6. Vrstvená tělesa podle alespoň jednoho z nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že nosná vrstva sestává z polyesterového recyklisátu nebo z polyesteru, obsahujícího recyklisát.
7. Vrstvená tělesa podle alespoň jednoho z nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že vrstvená tělesa jsou s ohledem na v nich obsažený polymerní materiál t «νΐίΛνΤ’.'Λ',.ί- * r'·<». \ ·,

.. í-.i j./Ušů v. ί'ΛΧ<..'/i-ř.Ví.V*.'.

druhově čistá.
8. Způsob výroby vrstvených těles z termoplastického polyesteru, sestávajících z alespoň jedné masivní nosné vrstvy a jedné dekorační vrstvy, vyznačující se tím, že pracovním postupem obvyklým pro termoplasty uvede do styku nosná vrstva a dekorační vrstva a nevratně se navzájem spojí.
9. Způsob podle nároku 8 , vyznačující se tím, že se pevné a trvanlivé spojení mezi nosnou vrstvou a dekorační vrstvou dosáhne přímým nainjektováním textilního dekoračního materiálu na roztavený termoplastický polyester, určený pro nosnou vrstvu.
10. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 8 a 9,vyznačující se tím, že materiály pro nosnou vrstvu a dekorační vrstvu jsou v rámci výše uvedených specifikací a strukturních nároků voleny tak, aby se dala použít homogenní směs stejného složení znovu pro výrobu plastových konstrukčních prvků s dostatečnými mechanickými daty.
11. Způsob podle alespoň jednoho z nároků

8 až 10 , vyznačující se tím, že se použije čerstvý homopolyester nebo kopolyester s nebo bez ztužujících přísad, plnidel, elastomerů a ochranných přísad, jakož i přídavku stabilisátorů.

CVS:
12. Způsob podle alespoň jednoho z nároků

8 až 11, vyznačující se tím, že se pro výrobu nosné vrstvy použije polyesterový recyklisát nebo polyester, obsahující recyklisát.