CZ304188B6

CZ304188B6 - Způsob výroby fingolimodu založený na otevírání aziridinového kruhu

Info

Publication number: CZ304188B6
Application number: CZ2012-406A
Authority: CZ
Inventors: Stanislav Rádl; Jan Doubský
Original assignee: Zentiva, K.S.
Priority date: 2012-06-15
Filing date: 2012-06-15
Publication date: 2013-12-18
Also published as: HUP1500023A2; HU230655B1; CZ2012406A3; WO2013185740A1

Abstract

Řešení se týká způsobu přípravy 2-amino-2-[2-(4-oktylfenyl)ethyl]propan-1,3-diolu vzorce I zahrnující otvírání aziridinového kruhu intermediátů vzorce LVI, působením organokovových sloučenin, s výhodou Grignardových činidel vzorce LVII, za vzniku klíčových intermediátů vzorců LVIII nebo LIX. Sloučeniny vzorců LIX a LXII.

Description

Způsob výroby fingolimodu založený na otevírání aziridinového kruhu

Oblast techniky

Vynález se týká nového způsobu výroby 2-amino-2-[2-(4-oktylfenyl)ethyl]propan-l,3-diolu 1

známého pod firemním kódem FTY 720 nebo generickým názvem fingolimod, který je ve formě hydrochloridu účinnou látkou léčiva Gilenya (Novartis), používaného při léčbě roztroušené sklerózy.

Dosavadní stav techniky

První zmínka o přípravě fingolimodu I uvedená ve Schématu 1 byla publikována v roce 1995 (Adachi K., Kohara T., Nakao N., Arifa M., Chiba K., Mishina T., Sasaki S., FujitaT.: Bioorg. Med.Chem. Lett. 1995, 5, 853-856). Vychází se z halogenderivátů Ha (X = Br) nebo lib (X = I), které reakcí s acetamidomalonátem III poskytnou příslušný intermediát IV, jehož dalším zpracováním se získá fingolimod 1. V článku nejsou uvedeny žádné podrobnosti přípravy, ani výtěžky.

Ha; X = Br III lib; X = I

Schéma 1: Syntéza fingolimodu

První kompletní příprava byla popsána v japonském patentu firmy Yoshitomi Pharmaceutical (Mishina T., Obara T.: JP11310566, 1998), který popisuje dva postupy syntézy fingolimodu. První z nich je obdobou syntézy uvedené ve Schématu 1, popisuje ale i syntézu příslušného jodderivátu lib. Syntéza vychází z derivátu V, který Friedel-Craftsovou acylací s chloridem příslušné kyseliny v přítomnosti A1C1₃ poskytuje keton VI. Ten se následně redukuje pomocí triethylsilanu na příslušný acetát VII. Dalším krokem je hydrolýza acetátu za vzniku alkoholu VIII, ten se převede na mesylát IX, který reakcí sNal poskytne jodid lib (Schéma 2). Odlišná syntéza jodidu lib z 4-(2-hydroxyethyl)fenolu byla publikována v roce 2004 (Seidel G., Faurich D., Furstner A.; J. Org. Chem. 2004, 69, 3950-3952).

- 1 CZ 304188 B6

1 N	\zX	Nal		.,OSO₂Me ² MeSO_zCI Τ	x^-OH

Me(CH₂)₇			Me(CH₂)₇	Me(CH₂)₇
lib; X = 1			IX	Vlil

Schéma 2: Syntéza jodidu lib

Jodid lib může být podle uvedeného patentu převeden na finální produkt dvěma způsoby. První způsob spočívá v jeho reakci s diethyl-acetamidomalonátem 111 v přítomnosti ethoxidu sodného za vzniku esteru IV. Ten pak redukcí LiAlH₄ poskytne diol X, který se následně acyluje acetanhydridem za vzniku acetátu XI. Jeho hydrolýzou se získá fingolimod I (Schéma 3). Nevýhodou tohoto postupu je obtížné získání výchozích halogenderivátů (viz předchozí odstavec). Další ío nevýhodou je nutnost poměrně zdlouhavého převádění esterových skupin na skupiny hydroxylové (redukce, ochránění a opětovné odchránění).

fingolimod (I)

Schéma 3: Syntéza fingolimodu z jodidu lib

Alternativní cesta přípravy fingolimodu z jodidu lib (Schéma 4) spočívá v jeho reakci s diethylmalonátem XII za přítomnosti ethoxidu sodného. Vzniklý ester XIII je převeden na aminoester XV reakcí s aminačním činidlem XIV. Posledním krokem je redukce esterových skupin borohydridem sodným. Tento postup opět vychází z obtížně připravitelného jodidu 11b, což je

-2 CZ 304188 B6

zjevnou nevýhodou tohoto postupu. Opět je zde nutnost redukce esterových skupin na hydroxylové skupiny.

CH₃(CH₂)₇'

O.

A λ^οε· y°Ei o

XII

NaOEt

H?N. OEt

NaBH₄

CH₃(CH₂)

OEt

XV

Schéma 4: Syntéza fingolimodu

Druhá možnost popsaná ve výše uvedeném patentu JP11310556 vychází opět z diethylacetamidomalonátu III, který reaguje s 2-haloethylbenzenem XVI za vzniku esteru XVII. Jeho ío následnou redukcí vzniklý diol XVIII je pak acylován na intermediát XIX. Ten je Friedel-Crafitsovou acylací s chloridem kyseliny oktanové v přítomnosti A1C1₃ převeden na keton XX (Schéma

5)·

XVI

Schéma 5: Syntéza intermediátu XX

Keton XX může být převeden na fingolimod I podle uvedeného patentu JP1 1310556 třemi způsoby uvedenými ve Schématu 6. První cesta spočívá v redukci ketoskupiny v intermediátu XX, která poskytuje látku XI, jejíž převedení na fingolimod (I) je znázorněno ve Schématu 3. Další popsaná možnost je deacetylace chráněné hydroxyskupiny látky XX vedoucí k diolu XXI, jehož ketoskupina se poté nechá redukovat za vzniku látky XXII, a následnou .V-deacctylací se získá fingolimod I. Poslední možnost znázorněná ve Schématu 6 pak spočívá v úplné deacetylaci látky XX na látku XXIII, jejíž redukcí se poté získá fingolimod I. Způsob znázorněný ve schématech 5

-3 CZ 304188 B6 a 6 si v podstatě ponechává nevýhody uvedené u způsobu ze Schématu 2 a 3, pouze mění pořadí jednotlivých kroků.

CH₃(CH₂)₇

XI

fingolimod (I)

Schéma 6: Syntéza fingolimodu z ketonu XX io

Další způsob přípravy fingolimodu 1 byl popsán v článku publikovaném v roce 2000 (Durand F., Peralba P., Sierra F., Renaut P.: Synthesis. 2000, 505-506) (Schéma 7). Výchozí látkou je oktylbenzen, který poskytuje Friedel-Craftsovou acylací s bromacetylchloridem za přítomnosti chloridu hlinitého bromacetofenonový derivát XXIV. Dále následuje kondenzace se sodnou solí diethyl-acetamidomalonátu 111 za vzniku ketoderivátu XXV, jehož redukcí vzniká intermediát IV. Syntéza fingolimodu 1 z této látky je uvedena ve Schématu 3. Opět si způsob ponechává nevýhody uvedené u Schématu 3.

Schéma 7: Syntéza intermediátu IV z oktylbenzenu

-4CZ 304188 B6

Další metoda přípravy byla popsána v publikaci z roku 2001 (Kalita B., Barua N., Bezbarua M., Bez G.: Synlett. 2001,9, 1411-1414). Substituovaný benzaldehyd XXVI byl připraven Negishiho reakcí «-oktylzinkjodidu sp-chlorbenzaldehydem za přítomnosti Ni°. Takto získaný aldehyd následně reaguje s vinylmagneziumbromidem za vzniku derivátu allylalkoholu XXVII. Epoxidace dvojné vazby pomocí /w-CPBA poskytne epoxid XXVIII, jehož reakcí s MgSO₄-NaNO₂ se získá nitrodiol XXIX. Ten je převeden na nenasycený nitroderivát XXX pomocí chlortrimethylsilanu a jodidu sodného. Následná redukce dvojné vazby se provede hydrogenací na Pd/C a takto vzniklý nitroderivát XXXI se dále nechá reagovat s formaldehydem za vzniku nitrodiolu XXXII. Fingolimod 1 se pak získá redukcí nitroskupiny na Ra-Ni (Schéma 8). Tento způsob sice již nevyžaduje převádění esterové funkce na hydroxylovou skupinu, jedná se ale o postup lineární a poměrně zdlouhavý.

Cl

Me(CH₂)₇Znl

Ni(0)

Me(CH₂)₇'

XXVI

O CH,=CHMgBr

m-CPBA

OH

Me(CH₂)

NO, TMSCI-Nal

Me(CH₂)₇

MgSO₄

NaNO₂

XXIX

Me(CH₂)₇

XXVIII

XXX

Schéma 8: Syntéza fingolimodu z 4-chlorbenzaldehydu

Odlišný způsob využití oktylbenzaldehydu XXVI je popsán v literatuře z roku 2005 (Sugiyama S., Arai S., Kiriyama M., Ishii K.: Chem. Pharm. Bull. 2005, 53, 100-102). 4-Oktylbenzaldehyd XXVI, který se působením butyllithia převede na derivát alkynu XXXIV. Adicí katecholboranu na trojnou vazbu vzniká, po zpracování reakční směsi vodou, derivát boronové kyseliny XXXV. Následným krokem je pak Petasisova reakce s dihydroxyacetonem a benzylaminem za vzniku nenasyceného intermediátu XXXVI. Ten je na fingolimod I převeden hydrogenacín a Pd/C (Schéma 9). Nevýhodou tohoto postupuje použití drahého katecholboranu.

-5 CZ 304188 B6

Ό CBr₄ Ph₃P

Me(CH₂)₇

XXXIII

BuLi

Me(CH₂)/

XXXIV

XXVI

fingolimod (I)

XXXVI katecholboran

HOCH₂COCH₂OH

Me(CH₂)₇

XXXV

Schéma 9: Syntéza fingolimodu

Další publikovaná (Kim S., Lee H., Lee M., Lee T.: Synthesis. 2006, 5, 753-755) metoda vychází z 2-amino-2-(hydroxymethyl)propan-l,3-diolu (Tris) XXXVII, který je nejprve ochráněn ve formě acetonidu a na dusíku ve formě Boc-derivátu XXXVIIIa, a ten je následně Swernovou oxidací převeden na aldehyd XXXIX. Tento aldehyd pak reakcí s dimethyl-2-oxopropylfosfonátem a p-toluensulfonylazidem dává derivát alkynu XL. Následná Sonogashirova reakce s 1jod-4-oktylbenzenem poté vede k intermediátu XLI, jehož redukcí vzniklý Boc-amin XLII je převeden na fingolimod (1) kyselou hydrolýzou (Schéma 10). Tento postup vychází z logické výchozí látky - levného 2-amino-2-(hydroxymethyl)propan-l,3-diolu (Tris). Nevýhodou tak může být Swernova oxidace alkoholu XXXVIIIa na příslušný aldehyd (zapáchající vedlejší produkty) a použití potenciálně nebezpečného tosyl azidu.

H 1.Me₂C(OMe)₂2. Boc₂O__j

H₂ ‘

OH

XXXVII

NHBoc

CICOCOCI

DMSO

OH

XXXVIIIa fl NHBoc O

XXXIX

CH₃(CH₂)7(Ph₃P)Pd

Cul

fingolimod (I) XLII XLI

Schéma 10: Syntéza fingolimodu z Tris

V čínském časopise byla publikována syntéza fingolimodu (1) (Liang, T.: Jilin Daxue Xuebao, Lixueban, 2008, 46, 139-142), která představuje spíše souhrn známých reakcí. Prvním krokem je Friedel-Craftsova acylace benzenu chloridem oktanové kyseliny. Redukcí takto připraveného ketonu se získá oktylbenzen, jehož převedení na fingolimod (I) je pak již jen modifikací postupu znázorněného ve Schématech 7 a 3.

Postup popsaný v patentové přihlášce firmy Novartis (Sedelmeier G.: WO 2009115534) vychází z 2,4'-dibromacetofenonu XLI 11, který reakcí s diethyl-acetamidomalonátem III poskytuje dies-6CZ 304188 B6 ter XLIV. Následuje Sonogashirova reakce s 1-oktynem za vzniku alkynu VL. Ten je následně hydrogenován na palladiu na intermediát IV, jehož převedení na fingolimod I bylo již popsáno v několika předešlých postupech (Schéma 11).

Schéma 11: Syntéza intremediátu IV z 2,4'-dibromacetofenonu

Další postup vedoucí k fingolimodu 1 je popsán v čínském patentu Xuzhou Normál University (Wang Y., Ji G„ Gu S., Zhang X., Li L., Chen Y.: CN1814583, CN 100548968). Syntéza vychází ze styrenu, který je nejprve acylován chloridem oktanové kyseliny na intermediát VLI, který poté reakcí s diethyl-acetamidomalonátem III poskytne intermediát VLIT Redukcí ketoskupiny v této látce se získá známý intermediát IV, jehož převedení na fingolimod 1 je již popsáno v několika předešlých postupech.

Schéma 12: Syntéza intermediátu IV ze styrenu

Nejnovější postup přípravy fingolimodu I, založený na Julia-olefinaci, je popsaný v čínské patentové přihlášce firmy Growingchem (Feng X., Feng H: CN 102120720). Výchozí sulfid VLIII, připravený reakcí 4-oktylbenzylbromidu s 2-merkaptobenzo[č/]thiazolem, se nejprve oxiduje na sulfon IL, který se v následujícím kroku využije pro olefinaci aldehydu L. Nenasycený derivát LI se dále hydrogenuje na Pd, a takto vzniklý acetonid fingolimodu Lil se poté podrobí kyselé hydrolýze poskytující fingolimod ve formě hydrochloridu (Schéma 13). Ze stejného pracoviště pochází i obdobný přístup spočívající ve Wittigově olefinaci aldehydu L 4-oktylbenzyltrifenylfosfonium bromidem poskytující nenasycený derivát LI (Feng X., Mei Y., Luo Y.: Monatsh. Chem. 2012, 143, 161-164). Podobně jako postup uvedený ve Schématu 10 tento postup opět využívá aldehydu L, získávaného Swernovou oxidací alkoholu XXXVIIIa (zapáchající vedlejší produkty).

-7CZ 304188 B6

VLIII IL

Schéma 13: Syntéza fingolimodu Julia-olefinací

Je známo, že některé deriváty aziridinu lze reakcí s vhodnými nukleofilními činidly regioselektivně otevřít na odpovídající aminoderiváty. Příkladem může být nukleofilní otvírání substituovaných aziridinů Lili organokovovými deriváty typu R₂CuLi v přítomnost BF₃Et₂O poskytující sekundární aminy LIV (Eis M. J., Ganem B.: Tetrahedron Lett. 1985, 26, 1153-6). Další možností je otvírání aziridinů 3-methoxyfenylmagneziumbromidem za přítomností CuBr-Me₂S io popsané Bringemannem a kol. (Bringmann G., Bischof S. K. Mueller S., Gulder T., Winter C., Stich A., Heidrun M., Kaiser M., Brun R., Dreher J., Baumann, K.: Eur. J. Med. Chem. 2010, 45,

5370-5383) (Schéma 14).

R₂CuLi

BF₃.Et₂O

R² ^R!Ín-R’

Lili

ArMgBr

CuBr.Me₂S

R¹ = Boc R² = H,Me

Boc

R² R²LIV

R² R²LV

Schéma 14: Nukleofilní otvírání 1,2,2-trisubstituovaných derivátů aziridinu Lili

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je efektivní způsob syntézy fingolimodu. Vynález je založen na zjištění, že sloučeniny obecného vzorce LVI lze regioselektivně otevřít na odpovídající aminoderiváty působením Grignardových činidel obecného vzorce LVU. Tato reakce poskytuje odpovídající monocyklické deriváty LVIII a LIX, které lze převést na fingolimod (Schéma 15). Hlavní výhodou tohoto postupu syntézy fingolimodu vzhledem ke stavu techniky je snadná dostupnost výchozího derivátu LVI z levného a komerčně dobře dostupného 2-amino-2-(hydroxymethyl)propan-l,3diolu (Tris). Obdobně jsou snadno dostupné i sloučeniny obecného vzorce LVIL

-8CZ 304188 B6

Podrobný popis vynálezu

Spirocyklické látky obecného vzorce LVI, kde R¹, R² je H, CM (ne)substituovaný alkyl, nebo kde R¹, R² je (CH2)_n-A-(CH₂)_m, přičemž n, m je 1-3 a A je buď heteroatom, např. O, S, NR¹, nebo kde Aje CR^]R², kde R¹ a R² mají stejný význam jako je popsáno výše, a kde R’ je chránící skupina, například (ne)substituovaný benzyl, nebo skupina COOR⁵, kde R⁵ je (ne)rozvětvený C,.6 alkyl, (ne)substituovaný aryl, nebo (ne)substituovaný benzyl, lze dle vynálezu otevřít pomocí benzylmagneziumhalidů-Grignardových činidel obecného vzorce LVU, kde R⁴ je 1- oktyl, Cl, Br, nebo I a kde X je Cl, Br, nebo I za katalýzy solí a komplexů přechodných kovů, zvláště pak sloučenin Cu(například Cul, CuBr-Me₂S, CuCl), na odpovídající monocyklické deriváty LV1II a LIX (Schéma 15).

Pro LVI II

H₂o R³ = COOR⁵ _H ⁺ R⁴ = CH₃(CH_z)₇

Schéma 15: Nukleofílní otvírání aziridinu LVI benzylmagneziumhalidy

V případě sloučenin LVIII (R⁴ je 1—oktyl), kde R je chránící skupina COOR⁵, lze tyto sloučeniny převést kyselou hydrolýzou přímo na fingolimod I. Pokud je v takovém případě R⁵ (ne)substituovaný-benzyl, lze rovněž provést nejprve selektivní hydrogenolytické odchránění aminoskupiny, a následně pak odchránit diolové seskupení kyselou hydrolýzou za vzniku fingolimodu.

V případě sloučenin LVIII kde R³ je chránící skupina benzylového typuje převedení na fingolimod I prováděno ve dvou stupních, kdy se hydrogenolytické odchránění aminoskupiny provádí buď před, nebo po kyselém odchránění diolového seskupení.

U sloučenin LIX, kde R⁴ je Cl, Br, nebo I, se tyto primárně vzniklé halogenderiváty převádí dále na oktylderiváty LVIII buďto přímo reakcí s organokovovými činidly LX nebo ve dvou krocích s využitím Sonogashirovy reakce, kdy arylhalogenid LIX reaguje nejprve s 1-oktynem LXI a vzniklý alkyn LXII se pak hydrogenuje za vzniku chráněného fingolimodu LVIII (Schéma 16). Fingolimod opět vznikne po odstranění chránících skupin, jak je popsáno výše.

-9CZ 304188 B6

Schéma 16: Příprava fingolimodu z arylhalogenidů LIX

Pro přímou transformaci arylhalogenidů LIX na oktyl-deriváty LV1II je zejména vhodné využití Nigishiho reakce organozinečnatých sloučenin LX, kde M je ZnX nebo ZnX-LiY, přičemž X může, ale nemusí být totožné s Y a představují Cl, Br nebo I. Reakce probíhá za katalýzy solemi a komplexy přechodných kovů - zejména pak Pd a Ni - a případně též za přítomnosti ligandů, jako jsou především fosfiny PR⁶R⁷R⁸ a fosfíty P(OR⁶)(OR⁷)(OR⁸), heterocyklické karbenové ligandy a tridentátní (tzv. pincer) ligandy na bázi aminů a fosfinů. R⁶, R⁷ a R⁸ mohou být (ne)substituované alkylové, cykloalkylové, bicyklické nebo (hetero)aromatické skupiny, a zvláště výhodně je-li RÝR⁷=R⁸, kde R⁶ je (ne)substituovaný bifenyl. Průběh reakce lze dále ovlivnit dalšími aditivy jako např. LiX a ZnX₂ (X=C1, Br, I), alkeny a dieny, nebo terciárními a heterocyklickými aminy

V druhém případě reakce arylhalogenidů LIX s 1-oktynem LXI probíhá za katalýzy přechodnými kovy či jejich solemi a komplexy, zejména pak Pd a Cu, případně oběma současně. Jako kokatalyzátory se zde využívají ligandy identické s výše popsanými, zejména pak fosfiny PR⁶R⁷R⁸, kde R^R⁷=R⁸, kde R⁶ je (ne)substituovaný bifenyl. Reakci lze provádět v polárních i nepolárních, aprotických i protických rozpouštědel za přítomnosti bází jako jsou uhličitany alkalických kovů nebo aminy. Nej lepších výsledků bylo dosaženo s použitím posledně jmenovaných bifenylových ligandů, s výhodou XPhos, v přítomnosti komplexů Pd° či Pd²⁺ (Pd(MeCN)₂Cl₂, Pd₂(dba)₃), nebo s výhodou i přímo v přítomnosti Pd/C, kdy lze využít i méně reaktivní arylchlorid LIX (R'=R²=Me, R³=Boc, R⁴=C1).

Grignardova činidla LVU, využívaná pro regioselektivní otevírání aziridinů LVI, lze snadno připravit zodpovídajících benzylhalogenidů reakcí s přebytkem kovového hořčíku. Benzylhalogenidy obsahující v poloze 4 Cl, Br, nebo I jsou vesměs komerčně dostupné. Při syntéze 4-oktylbenzylhalogenidů jsme vycházeli z methyl 4-chlorbenzoátu, který reakcí s oktylmagneziumchloridem nebo oktylmagneziumbromidem za katalýzy solí železa poskytl methyl 4-oktylbenzoát. V rámci optimalizace této konkrétní reakce se podařilo podstatně snížit množství použitého rozpouštědla a tím zatraktivnit reakci pro případné komerční použití. Redukcí methyl 4oktylbenzoátu Synhydridem nebo LAH byl získán ve vysokých výtěžcích 4-oktylbenzylalkohol. Převedení 4-oktylbenzylalkoholu na 4-oktylbenzylchlorid bylo provedeno známým postupem pomocí thionylchloridu. Podobně byl 4-oktylbenzylalkohol převeden na 4-oktylbenzylbromid pomocí PBr₃.

- 10CZ 304188 B6

Při přípravě Grignardova činidla z benzylhalogenidů je pro potlačení vzniku diarylových vedlejších produktů a pro dosažení vysoké konverze kromě kontroly teploty rovněž důležitá volba vhodného rozpouštědla. Reakce probíhá nejlépe v etherech - s výhodou v diethyl etheru, methyl terc-butyl etheru, 2-methyltetrahydrofuranu nebo tetrahydrofuranu - a v jejich směsích s aromatickými uhlovodíky, s výhodou s toluenem. Takto připravený roztok Grignardova činidla se použije pro regioselektivní otevírání aziridinů LVI.

Deriváty aziridinů LVI byly opět syntetizovány buď podle popsaných postupů, nebo analogickým způsobem. Výchozí tris(hydroxymethyl)aminomethan XXXVII byl nejprve pomocí vhodné chránicí skupiny substituován na N, poté byly dvě hydroxylové skupiny ochráněny ve formě acetalu nebo ketalu (s výhodou ve formě acetonidu), a zbylá hydroxyskupina byla aktivována jako mesylát, tosylát, nebo jiný benzensulfonát. Působením silné báze, s výhodou NaHMDS, došlo poté k tvorbě příslušného 5,7-dioxa-l-azaspiro[2.5]oktanového derivátu.

Tímto způsobem byly připraveny deriváty LVIa (R¹⁼R²=Me, R³=Boc) a LVIb (R^l=R²=Me, R³=BnOCO), které jsou zvláště vhodné pro přípravu fingolimodu.

O

LVIb

LVIa,

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Methyl 4-oktylbenzoát

K roztoku methyl 4-chlorbenzoátu (10 g; 58,6 mmol) a Fe(acac)₃ (1 g) ve směsi suchého THF (90 ml) a NMP (10 ml) byl za míchání pod Ar lineárním dávkovačem během 1 hodiny přikapán 2M roztok oktylmagnezium chloridu v THF (35 ml, 70 mmol) a směs byla za laboratorní teploty míchána další 1 hodinu. Poté byla směs nalita na směs vody (90 ml), koně. HCI (10 ml) a diethyleteru (200 ml), směs byla protřepána, vrstvy odděleny a vodná vrstva byla dále extrahována 2 x 50 ml diethyletheru. Spojené organické extrakty byly promyty vodou (2 x 100 ml) a sušeny MgSO<j. Destilací surového produktu získáno 11,7 g (80 %) olejovité kapaliny (dle HPLC obsah 99,7 %) o t.v. 120 až 122 °C/11,99 Pa (0,09 torr).

Příklad 2

Methyl 4-oktylbenzoát

K roztoku methyl 4-chlorbenzoátu (10 g; 58,6 mmol) a Fe(acac)₃ (1 g) ve směsi suchého THF (90 ml) a NMP (10 ml) byl za míchání pod Ar lineárním dávkovačem během 1 hodiny přikapán 2M roztok oktylmagnezium bromidu v diethyletheru (35 ml, 70 mmol). Po přidání 25 ml byl současně dalším dávkovačem přidáván průběžně roztok dalšího Fe(acac)₃ (0,3 g) v NMP (3 ml) tak, aby přidávání obou komponent bylo ukončeno současně. Po dalším míchání za laboratorní teploty po dobu 1 hodiny byla směs nalita na směs vody (90 ml), konc. HCI (10 ml) a diethyleteru (200 ml). Směs byla protřepána, vrstvy odděleny a vodná vrstva byla dále extrahována 2 x ml diethyletheru. Spojené organické extrakty byly promyty vodou (2 x 100 ml) a sušeny MgSO₄. Destilací surového produktu získáno 13,6 g (93 %) olejovité kapaliny (dle HPLC obsah 99,3 %) o t.v. 118 až 122 °C/10,66 - 11,99 Pa (0,08-0,09 torr).

Příklad 3

4-Oktylbenzylalkohol

K míchanému roztoku methyl 4-oktylbenzoátu (24,8 g; 100 mmol) v toluenu (200 ml) byl pod dusíkem při teplotě 2 až 5 °C lineárním dávkovačem během 1 hodiny přikapán 65% roztok Synhydridu a směs byla míchána za laboratorní teploty přes noc. Směs byla rozložena přidáním roztoku vinanu sodnodraselného (150 g) ve vodě (300) - pozor, zpočátku silně pění. Vodná vrstva byla extrahována 4 x 50 ml toluenu, spojené organické vrstvy byly promyty 2 x 50 ml solanky a sušeny MgSO₄. Po odpaření bylo získáno 18,4 g (83 %) odparku o HPLC obsahu 96,5 %, který byl použit k následující reakci bez dalšího čištění.

Příklad 4

4-Oktylbenzylalkohol

K míchanému roztoku methyl 4-oktylbenzoátu (2,5 g; 10 mmol) v THF (50 ml) byl pod dusíkem při teplotě 2 až 5 °C lineárním dávkovačem během 1 hodiny přikapán roztok LiAlH₄ (20 ml, 1M v THF) a směs byla míchána za laboratorní teploty přes noc. Směs byla rozložena postupným přidáním vody (15 ml), 15 % roztoku NaOH (15 ml) a vody (45 ml). Takto vzniklá směs byla míchána za laboratorní teploty 30 minut, nerozpustný podíl byl odsát a promyt ethylacetátem (5 ml). Vodná vrstva byla dále extrahována ethylacetátem (4 x 25 ml), spojené organické extrakty byly důkladně promyty solankou a sušeny MgSO₄. Po odpaření bylo získáno 2,1 g odparku (95 %) o HPLC obsahu 98,9 %, který byl použit k následující reakci bez dalšího čištění.

Příklad 5

4-Oktylbenzylchlorid

K míchanému roztoku 4-oktylbenzylalkoholu (14,2 g; 64 mmol) v acetonitrilu (350 ml) byl přidán thionylchlorid (6,5 ml) a směs byla míchána 1 hodinu v lázni o teplotě 90 °C. Po ochlazení byla směs zředěna diethyletherem (700 ml), promyta solankou (4 x 100 ml) a poté vodou (2 x 100 ml). Po vysušení MgSO₄ byl zbytek destilován ve vakuu. Bylo získáno 12,5 g (81 %) o t.v. 110 až 115 °C/23,99 Pa (0,18 torr).

Příklad 6

4-Oktylbenzylbromid

K míchanému roztoku 4-oktylbenzylalkoholu (14,2 g; 64 mmol) v diethyletheru (400 ml) byl přikapán lineárním dávkovačem během 1 hodiny PBr₃ (25 ml) a směs byla míchána 1 hodinu v lázni o teplotě 90 °C. Po ochlazení byla směs zředěna diethyletherem (700 ml), promyta solankou (4 x 100 ml) a poté vodou (2 x 100 ml). Po vysušení MgSO₄ byl zbytek destilován ve vakuu. Bylo získáno 14,3 g (79 %) o t.v. 132 až 141 °C/79,99 - 106,67 Pa (0,6-0,8 torr).

- 12 CZ 304188 B6

Příklad 7 (5-/erc-ButyloxykarbonyIamino-2,2-dimethyl[l,3]dioxan-5-yl)methanol (XXXVllla)

K suspenzi tris(hydroxymethyl)aminomethanu (XXXVII) (60,6 g; 0,5 mol) v DMF (450 ml) byl za míchání za laboratorní teploty přidán Boc₂O (120 g, 0,55 mol) a směs byla míchána za laboratorní teploty další 2 hodiny. Poté byl přidán 2,2-dimethoxypropan (74 ml; 0,6 mol) a monohydrát /?-toluensulfonové kyseliny (4,7 g, 25 mmol) a homogenní reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 18 hodin. Po naředění diethyletherem (1000 ml) byla směs extrahována nasyceným roztokem NaHCO₃ (3 x 100 ml) a solankou (100 ml). Organická fáze byla sušena Na₂SO₄ a po odpaření byl získán surový produkt (135 g), který byl krystalován ze směsi hexan-MTBE 9:1. Spolu s frakcí získanou po zahuštění matečných louhů bylo celkově získáno 115,6 g (88 %) produktu XXXVllla ve formě bezbarvých jehlicovitých krystalů o t.t. 99 až 101 °C. 'H NMR (250 MHz, CDC1₃): δ = 1,43 (s, 3H), 1,46 (2x s, 12H),3,73 (d, 2H,./=6,5 Hz), 3,80 (m, 2H), 3,86 (m, 2H), 4,18 (bs, IH), 5,31 (bs, IH). ¹³C NMR (62,5 MHz, CDC1₃): δ = 20,38; 26,72; 28,31; (3C); 53,69; 64,38; 64,38; 64,69; 80,43; 98,75; 156,41.

Příklad 8 (5-ferc-Butyloxykarbonylamino-2,2-dimethyl[l,3]dioxan-5-yl)methylmethansulfonát LXIIla

K roztoku XXXVlIa (7,84 g; 30 mmol) a Et₃N (10,5 ml; 75 mmol) v dichlormethanu (60 ml) byl při teplotě -5 °C pomalu přikapáván methansulfonylchloridu (2,55 ml; 33 mmol), přičemž se teplota v reakční směsi zvýšila na 3 °C. Poté byla reakční směs pomalu ohřátá na laboratorní teplotu a po 3 hodinách byla zpracována nalitím do MTBE (150 ml) a následnou extrakcí vodou (2 x 50 ml), 10% vodným roztokem citrónové kyseliny (2 x 50 ml) a nasyceným roztokem NaHCO₃ (50 ml). Organický podíl byl sušen Na₂SO₄ a po odpaření bylo získáno 9,73 g (96 %) mesylátu LXIIlaa ve formě lehce nažloutlých krystalů. Pro analytické účely byl produkt překrystalizován z MTBE, získané krystaly měly t.t. 97 až 99 °C. *H NMR (250 MHz, CDC1₃): δ = 1,41 (s, 3H), 1,44 (s, 9H), 1,48 (s, 3H), 3,04 (s, 2H), 3,85 (d, 2H, J= 12,0 Hz), 3,99 (d, 2H, J = 12,0 Hz), 4,58 (s, 2H), 4,77 (bs, IH). ¹³C NMR (62,5 MHz, CDC1₃): δ = 22,19; 24,60; 28,20 (3C); 36,93; 51,36; 62,79; 62,84 (2C); 68,38; 98,89; 154,57. HRMS (APCI-MS, pozitivní mód): spočteno pro C]₃H₂6NO7S [M+H]⁺: 340,142449 Da, nalezeno: 340,1425.

Příklad 9 (5-/crc-Butyloxykarbonylamino-2,2-dimethyl[l ,3]dioxan-5-yl)methyl-/?-toluensulfonát LXIIIab

K roztoku XXXVllla (2,6 g; 10 mmol) a Et₃N (1,5 ml; 10,5 mmol) v dichlormethanu (20 ml) byl přidán p-toluensulfonylchloridu (2,0 g; 10,5 mmol) a nakonec DMAP (120 mg) a směs byla míchána za laboratorní teploty 4 hodiny. Poté byl přidán nasycený roztok NH₄C1 (15 ml) a voda (5 ml), organická fáze byla oddělena a vodná extrahována dichlormethanem (2x10 ml). Spojené organické podíly byly promyty 10% vodným roztokem citrónové kyseliny a nasyceným roztokem NaHCO₃. Organický podíl byl sušen Na₂SO₄ a po odpaření získaný odparek byl rozpuštěn ve směsi hexan - EtOAc 9:1, vzniklý roztok byl přefiltrován přes sloupeček silikagelu (50 g) a vymyt stejnou směsí rozpouštědel (500 ml). Po odpaření a krystalizaci z MTBE bylo získáno 2,6 g (62 %) tosylátu LXIIIab o t.t. 106 až 107 °C. 'H NMR (250 MHz, CDC1₃): δ = 1,40 (s, 9H), 1,42 (s, 3H), 1,43 (s, 3H), 2,44 (s, 3H), 3,79 (d, 2H, /= 12,0 Hz), 3,98 (d, 2H, J= 12,0 Hz), 4,34 (s, 2H), 7,33 - 7,38 (m, 2H), 7,77 - 7,81 (m, 2H). ^I3C NMR (62,5 MHz, CDC1₃): δ = 21,54; 22,07; 24,59; 28,17 (3C); 51,37; 62,68 (2C); 63,11; 68,66; 98,71; 127,95 (2C); 129,86 (2C);

- 13 CZ 304188 B6

132,41; 144,94; 154,41. HRMS (APCI-MS, pozitivní mód): spočteno pro C₁₉H₃oN0₇S [M+H]⁺: 416,i 73749 Da, nalezeno: 416,1742.

Příklad 10 l-(/erc-Butoxykarbonyl)-6,6-dimethyl-5,7-dioxa-l-azaspiro[2.5]oktan (LVIa, R^l=R²=Me, R³=Boc)

LVIa

K roztoku mesylátu LXIIIaa (9,72 g; 28,64 mmol) v suchém THF (150 ml) ochlazeném na teplotu -8 °C byl během 5 min přikapán roztok NaHMDS (17 ml; 2M v THF; 34 mmol). Teplota reakční směsi během přidávání NaHMDS vzrostla na -2 °C. Během dalších 2 hodin se nechala směs ohřát na laboratorní teplotu, poté byl postupně přidán nasycený roztok NH₄C1 (150 ml), voda (50 ml) a MTBE (150 ml). Vodná fáze byla oddělena a extrahována MTBE (2 x 50 ml). Spojené organické podíly byly promyty 10% vodným roztokem citrónové kyseliny (1 x 50 ml) a nasyceným roztokem NaHCO₃ (1 x 50 ml). Po odpaření bylo získáno 6,8 g (98 %) aziridinu LVIa ve formě světle béžové krystalické hmoty. Krystalizaci vzorku z hexanu byl získán vzorek o t.t. 49 až 52 °C. ’H NMR (250 MHz, CDC1₃): δ = 1,46 (s, 3H), 1,47 (s, 9H), 1,52 (s, 3H), 2,21 (d, 2H, J= 0,7 Hz), 3,65 (m, 2H, J= 12,6 Hz), 3,97 (m, 2H, J= 12,6 Hz), ¹³C NMR (62,5 MHz, CDC1₃): δ = 22,69; 24,73; 27,95 (3C); 35,50; 40,24; 63,94 (2C); 81,74; 98,69; 160,37. HRMS (APCI-MS, pozitivní mód): spočteno pro C_]2H₂₂NO₄ [M+H]⁺: 244,154335 Da, nalezeno: 244,1543.

Příklad 11 l-(Zerc-Butoxykarbonyl)-6,6-dimethyl-5,7-dioxa-l-azaspiro[2.5]oktan (LVIa, R^l=R²=Me, R³=Boc)

K roztoku 72-toluensulfonátu LXIIIab (416 mg; 1 mmol) v suchém THF (10 ml) ochlazeném na teplotu 0 °C byl pomalu přikapán roztok NaHMDS (0,6 ml; 2M v THF; 1,2 mmol) a poté se nechala směs ohřát na laboratorní teplotu. Po dalších 4 hodinách byl postupně přidán nasycený roztok NH₄C1 (50 ml), voda (2 ml) a směs byla extrahována ethylacetátem (3x5 ml). Po vysušení bezvodým Na₂SO₄ a odpaření bylo získáno 226 mg (93 %) aziridinu LVIa o NMR čistotě 95 %.

Příklad 12

Benzyl 1,3-dihydroxy-2-(hydroxymethyl)propan-2-ylcarbamate

K suspenzi tris(hydroxymethyl)aminomethanu (XXXVII) (12,1 g; 100 mmol) a NaHCO₃ (10,6 g, 125 mmol) ve směsi vody (50 ml) a ethylacetátu (100 ml) byl za míchání za laboratorní teploty přidán lineárním dávkovačem během 1 hodiny benzylchlorformiát (14,5 ml, 100 mmol) a směs byla míchána za laboratorní teploty další 5 hodin. Směs byla zředěna ethylacetátem (100 ml) a promyta vodou (2 x 50 ml). Organická vrstva byla poté odpařena k suchu, byl přidán toluen

- 14CZ 304188 B6 (50 ml), který byl poté odpařen na odparce. To se ještě 2 x opakovalo. Bylo získáno 18,1 g odparku (71 %), který byl bez dalšího čištění použit k následující reakci.

Příklad 13 (5-Benzyloxykarbonylamino-2,2-dimethyl[l,3]dioxan-5-yl)methanol (XXXVlIIb)

Směs benzyl l,3-dihydroxy-2-(hydroxymethyI)propan-2-ylcarbamatu (5,1 g, 20 mmol), 2,2dimethoxypropanu (3,0 g, 28 mmol), monohydrátu μ-toluensulfonové kyseliny (0,5 g) mmol) a DMF (15 ml) byla za laboratorní teploty míchána 10 dní. Po naředění diethyletherem (50 ml) byla směs extrahována nasyceným roztokem NaHCO₃ (3x10 ml) a solankou (10 ml). Organická fáze byla sušena Na₂SO₄ a po odpaření byl získán surový produkt XXXVlIIb; (4,3 g), který byl použit k další reakci.

Příklad 14 l-(Benzyloxykarbonyl)-6,6-dimethyl-5,7-dioxa-l-azaspiro[2.5]oktan (FVIb, R'=R²=Me, R³=BzOCO)

LVIb

Postupem popsaným v Příkladu 11 byl získán v 88% výtěžku aziridin FVIb o HPFC čistotě 95 až 97 %.

Příklad 15

5-(/řr/-Butyloxykarbonylamino-2,2-dimethyl-5-(4-oktylfenylethyl)-l,3-dioxan ZerT-Butyl2,2-dimethyl-5-(4-oktylfenethyl)-l ,3-dioxan-5-ylkarbamát LVIIIa

A) Hořčík (0,4 g) převrstvený suchým diethyletherem (2 ml) byl aktivován 1,2-dibromethanem (25 μΐ) pod dusíkem. Před odezněním reakce byl přidán naráz roztok 4-oktylbenzylchloridu (0,4 g) v suchém diethyletheru (2 ml). Pak byla reakce udržována postupným přikapáváním roztoku 4-oktylbenzylchloridu (2,0 g) ve směsi suchého diethyletheru (8 ml) a toluenu (5 ml). Po dokapání roztoku byla směs ještě 1 hodinu míchána za laboratorní teploty pod dusíkem. Roztok Grignardovy soli byl poté natažen do injekční stříkačky a použit ke kroku B).

Β) K míchané suspenzi aziridinu FVIa (1,2 g; 5 mmol) a CuBr-Me₂S (0,5 g; 2,4 mmol) v suchém diethyletheru (25 ml) byl při teplotě -70 °C během 1 hodiny přikapán roztok Grignardovy soli získaný dle A). Po dokapání byla směs míchána 1 hodinu při uvedené teplotě a poté byla směs míchána pod dusíkem bez chlazení přes noc. Směs byla rozložena přídavkem nasyceného roztoku chloridu amonného (7 ml). Nerozpustný podíl byl odsát přes křemelinu a promyt diethyletherem. Filtrát byl poté rozdělen, vodná vrstva extrahována diethyletherem (2x5 ml). Spojené organické frakce byly promyty solankou (2x3 ml) a sušeny síranem hořečnatým. Po odpaření získaný odparek byl destilován Kugelrohr destilací za vakua 6,67 Pa (0,05 torr). Bylo získáno 0,65 g (72 % počítáno na FVIa) tuhého produktu o HPFC čistotě 93,5 %. Krystalizaci vzorku z pentanu byly získány bezbarvé krystaly o HPFC čistotě 97,6 % a o t.t. 61 až 65 °C.

- 15 CZ 304188 B6

Příklad 16

5-(/er/-Butyloxykarbonylamino-2,2-dimethyl-5-(4-oktylfenethyl)-l ,3-dioxan Zerř-Butyl 2,2dimethyl-5-(4-oktylfenethyl)-l ,3-dioxan-5-ylkarbamát LVIlla

Postupem popsaným v Příkladu 15 s použitím 2-methyltetrahydrofuranu bylo získáno 83 % produktu LVIlla.

Příklad 17

5-(7erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-chlorfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LlXa, R=R²=Me, R³=Boc, R⁴=CI)

A) Hořčík (3,2 g; 132mmol) převrstvený suchým diethyletherem (25 ml) byl aktivován 150 μΐ 1,2-dibromethanu («1,5 mol %) pod dusíkem. Pod odeznění reakce byla směs ochlazena na 15 °C a během 1 hodiny byl přikapán roztok /7-chlorbenzylchloridu (10,6 g; 66 mmol) v suchém diethyletheru (110 ml), přičemž byla směs chlazena tak, aby byla teplota udržována v rozmezí 15 až 25 °C. Po přidání veškerého chloridu byla směs ještě 30 minut míchána za laboratorní teploty pod dusíkem. Roztok Grignardovy soli byl poté natažen do injekční stříkačky a použit ke kroku

B) .

Β) K míchané suspenzi aziridinu LVIa (4,9 g; 20 mmol) a CuBr-Me₂S (2,5 g; 12 mmol) v suchém diethyletheru (80 ml) byl při teplotě -65 °C přikapán roztok Grignardovy soli získaný dle A) tak, aby teplota nepřesáhla -60 °C. Po dokapání byla směs ponechána zvolna ohřát na -10 °C (15 hodin), a poté byla rozložena přidáním nasyceného vodného roztoku NH₄C1 (60 ml) a vody (20 ml). Organická fáze byla oddělena a vodná fáze byla extrahována ještě MTBE (2 x 25 ml). Spojené organické frakce byly promyty solankou (50 ml), přefiltrovány přes křemelinu a odpařeny. K olejovitému odparku byl při 50 °C přidán heptan s 5 % objemovými MTBE (40 ml), směs byla ochlazena na 30 °C, a po naočkování cca 20 mg produktu byla ponechána několik hodin při 5 °C. Takto bylo získáno 5,9 g (79 %) čistého chloridu LlXa ve formě bezbarvých jehlicovitých krystalů o t.t. 94 až 95 °C. Z matečných louhů lze obdobně získat ještě dalších 0,9 g produktu. Celkový výtěžek tedy činil 6,8 g (92 %) LlXa. 'H NMR (250 MHz, CDC1₃: δ = 1,41 (s, 3H), 1,43 (s, 3H), 1,47 (s, 9H), 1,96 (m,2H), 2,54 (m, 2H), 3,67 (d, 2H,J= 11,7 Hz), 3,88 (d, 2H, J= 11,7 Hz), 4,96 (bs, IH), 7,07 - 7,14 (m, 2H), 7,18 - 7,27 (m, 2H). ^I3C NMR (62,5 MHz, CDC1₃): δ = 19,80; 27,33; 28,42 (3C); 28,51; 33,52; 51,68; 66,35 (2C); 79,46; 98,43; 128,51 (2C); 129,71 (2C); 131,65; 140,45; 154,90. HRMS (APC1-MS, pozitivní mód): spočteno pro C|₉H₂9NO₄ ³⁵C1 [M+HRA 370,1780 Da, nalezeno: 370,1788 Da.

Příklad 18

5-(/erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-chlorfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l ,3]dioxan (LlXa, R'=R²=Me, R³=Boc, R⁴=C1)

Postupem popsaným v Příkladu 17 s použitím Cul (15 % mol) místo CuBr-Me₂S bylo získáno 88 % produktu LXla.

Příklad 19

5-(/erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-chlorfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LlXa, R'=R²=Me, R³=Boc, R⁴=C1)

- 16CZ 304188 B6

Postupem popsaným v Příkladu 17, s použitím CuCl (20 % mol) místo CuBrMe₂S bylo ze 2 mmol aziridinu LVla získáno po chromatografií na silikagelu (2 až 10% EtOAc/»-hexan) 69 % produktu LIXa.

Příklad 20

5-(/erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-chlorfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LIXa, R¹⁼R²=Me, R³=Boc, R⁴=C1)

Postupem popsaným v Příkladu 17, s použitím LbCuCfi (5 % mol) místo CuBr-Me₂S a směsi THF-Et2O 1:2 jako rozpouštědla, bylo ze 2 mmol aziridinu LVla získáno po chromatografií na silikagelu (2 až 10% EtOAc/z?-hexan) 34 % produktu LIXa.

Příklad 21

5-(/erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-bromfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[ 1,3]dioxan (LlXb, R¹⁼R²=Me, R³=Boc, R⁴=Br)

A) Postupem popsaným v Příkladu 17 byl připraven z hořčíku (1,5 g; 60 mmol) a/?-brombenzylbromidu (7,5 g; 30 mmol) 0,5M roztok/?-brombenzy]magneziumbromidu v diethyletheru.

B) Podle postupu uvedeného v Příkladu 17 bylo z aziridinu LVla (2,43 g; 10 mmol), CuBr-Me₂S (1,23 g; 6 mmol) a 30 mmol výše popsaného roztoku Grignardova činidla získáno po krystalizací z heptanu s 5 objemovými % MTBE 3,1 g (74 %) čistého bromidu LlXb ve formě bezbarvých krystalů o t.t. 84 až 87 °C. 'H NMR (250 MHz, CDCl·,: δ = 1,42 (s, 3H), 1,43 (s, 3H), 1,47 (s, 9H), 1,95 (m, 2H), 2,52 (m, 2H), 3,67 (d, 2H, J = 11,6 Hz), 3,88 (d, 2H, J = 11,6 Hz), 4,97 (bs, 1H), 7,02 - 7,11 (m, 2H), 7,33 - 7,42 (m, 2H). ^I3C NMR (62,5 MHz, CDC1₃): δ = 19,64; 27,33; 28,34 (3C); 28,49; 33,35; 51,56; 66,26 (2C); 79,35; 98,36; 119,57; 130,06 (2C); 131,39 (2C); 140,88; 154,83. HRMS (APCI-MS, pozitivní mód): spočteno pro C,₉H₂₉NO₄ ⁷⁹Br [M+HR⁺: 414,1274 Da, nalezeno: 414,1280 Da.

Příklad 22

5-(/erc-ButyIoxykarbonylamino)-5-[2-(4-bromfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LlXb, R=R²=Me, R³=Boc, R⁴=Br)

A) Postupem popsaným v Příkladu 17 byl připraven z hořčíku (1,9 g; 79 mmol) a/>-brombenzylbromidu (9,0 g; 36 mmol) 0,5M roztok 77-brombenzylmagneziumbromidu ve 2-methyltetrahydrofuranu.

B) Podle postupu uvedeného v Příkladu 17 bylo z aziridinu LVla (2,43 g; 10 mmol), CuBr-Me₂S (1,23 g; 6 mmol) a 30 mmol výše popsaného roztoku Grignardova činidla získáno po krystalizací z heptanu s 5 % objemovými MTBE 2,86 g (69 %) čistého bromidu LlXb.

Příklad 23

5-(terc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-bromfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LlXb, R'=R²=Me, R³=Boc, R⁴=Br)

- 17CZ 304188 B6

A) Postupem popsaným v Příkladu 17 byl připraven z hořčíku (730 mg; 30 mmol) a/z-brombenzylbromidu (3,75 g; 15 mmol) 0,5M roztok μ-brombenzylmagneziumbromidu ve směsi toluenMTBE 1:2.

B) Podle postupu uvedeného v Příkladu 17 bylo ze 2 mmol aziridinu LVIa a 6 mmol výše popsaného roztoku Grignardova činidla získáno po chromatografii na silikagelu (2 až 10% EtOAc/«hexan) 71 % produktu LlXb.

Příklad 24

5-(/erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-bromfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LlXb, R=R²=Me, R³=Boc, R⁴=Br)

A) Postupem popsaným v Příkladu 17 byl připraven z hořčíku (730 mg; 30 mmol) a/?-brombenzylbromidu (3,75 g; 15 mmol) 0,5M roztok /z-brombenzylmagneziumbromidu ve směsi toluenEt₂O 1:2.

B) Podle postupu uvedeného v Příkladu 17 bylo ze 2 mmol aziridinu LVIa a 6 mmol výše popsaného roztoku Grignardova činidla získáno po chromatografii na silikagelu (2 až 10% EtOAc/«hexan) 90 % produktu LlXb.

Příklad 25

Postupem popsaným v Příkladu 22, s použitím CuCl (20 mol%) místo CuBr-Me₂S, bylo ze 2 mmol aziridinu LVIa získáno po chromatografii na silikagelu (2 až 10% EtOAc/«-hexan) 58 % produktu LlXb.

Příklad 26

5-(fórc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-[4-( l-oktyn-l-yl)fenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[ 1,3]dioxan (LXII, R'=R²=Me, R³=Boc)

Do baňky obsahující arylchlorid LlXa (555 mg; 1,5 mmol), K₂CO₃ (311 mg; 2,25 mmol), XPhos (14 mg; 2 %mol) a 10% Pd/C (32 mg; 2 %mol) byl po odplynění a napuštění argonem se přidán suchý dimethylacetamid (2 ml) a 1-oktyn (LX1, 550 μΐ). Reakční směs byla zahřívána v olejové lázni při 110°C po dobu 24 hodin. Po ochlazení na laboratorní teplotu byla směs naředěna MTBE (5 ml) a «-hexanem (5 ml), přefiltrována přes křemelinu a promyta 10% citrónové kyseliny (1x5 ml), nasyc. NaHCO₃ (1x5 ml), a solankou (1x5 ml). Po odpaření byla směs dělena sloupcovou chromatografii na silikagelu (2 až 10% EtOAc/«-hexan). Bylo získáno 351 mg (53 %) čistého alkynu LXII jako světle žluté krystalické hmoty.

Příklad 27

5-(řerc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-[4-(l-oktyn-l-yl)fenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LXII, R'=R²=Me, R =Boc)

Postupem popsaným v Příkladu 26, s použitím 1 %mol Pd₂(dba)₃ místo 10% Pd/C, byl získán produkt LXII ve výtěžku 34 %.

- 18 CZ 304188 B6

Příklad 28

5-(terc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-[4-(l-oktyn-l-yl)fenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LXII, R'=R²=Me, R³=Boc)

Postupem popsaným v Příkladu 26, s použitím arylbromidu LlXb namísto chloridu LlXa, byl získán produkt LXII ve výtěžku 27 %.

Příklad 29

5-(/erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-oktylfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LVIIIa, R'=R²=Me, R³=Boc)

Ve Schlenkově baňce bylo po odplynění rozpuštěno 166 mg arylbromidu LlXb (0,4 mmol),

6,5 mg SPhos (4 %mol) a 1,8 mg Pd(OAc)₂ (2 mol%) ve 2 ml suchého THF. Při laboratorní teplotě byl během 30 min přidán lineárním dávkovačem 0,5M roztok «-CgHpZnBr v THF (1,2 ml). Po 30 min byla reakční směs rozložena přídavkem 4 ml 0,5M vodného roztoku Na₃EDTA, a extrahována 3x 4 ml směsi «-hexan/MTBE 2:1. Po odpaření byla surová směs čištěna chromatograficky na silikagelu (2 až 10% EtOAc/«-hexan). Takto bylo získáno 113 mg (63 %) čistého produktu LVIIIa jako bezbarvých krystalů o t.t. 63 až 65 °C.

Příklad 30

5-(ferc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-oktylfenyl)ethyI]-2,2-dimethyl[ 1,3]dioxan (LVIIIa, R=R²=Me, R³=Boc)

Ve Schlenkově baňce bylo po odplynění rozpuštěno 148 mg arylchloridu LlXa (0,4 mmol),

7,5 mg RuPhos (4 %mol) a 1,8 mg Pd(OAc)₂ (2 % mol) ve 2 ml suchého THF. Směs byla zahřívána v lázni na 60 °C a při této teplotě bylo během 90 min přidáno 1,8 ml 0,5M roztoku nCgHpZnBr v THF. Reakční směs byla zahřívána na stejnou teplotu dalších 20 hodin. Po ochlazení na laboratorní teplotu byla zpracována postupem popsaným v Příkladu 29. Bylo získáno 93 mg (52 %) čistého produktu LVIIIa.

Příklad 31

5-(terc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-oktylfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LVIIIa, R'=R²=Me, R³=Boc)

A) Roztok /z-C₈H₁₇ZnBr (0,67M v DMAc) byl připraven z 0,98 g práškového zinku (15 mmol) a 1,93 g «-oktylbromidu (10 mmol) postupem popsaným v literatuře (Huo, S.: Org. Lett. 2003, 5, 423).

B) Ve Schlenkově baňce bylo po odplynění rozpuštěno 332 mg arylbromidu LlXb (0,8 mmol), 13 mg SPhos (4 %mol) a 3,6 mg Pd(OAc)₂ (2 % mol) ve 4 ml suchého THF. Při laboratorní teplotě bylo během 30 min přikapáno lineárním dávkovačem 1,8 ml výše uvedeného 0,67M roztoku «-C₈Hi₇ZnBr (1,2 mmol). Po dalších 30 min byla reakční směs zpracována postupem popsaným v Příkladu 29. Bylo získáno 217 mg (61 %) čistého produktu LVIIIa.

- 19CZ 304188 B6

Příklad 32

5-(fórc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-oktylfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LVIIIa, R'=R²=Me, R³=Boc)

Ve Schlenkově baňce bylo po odplynění rozpuštěno 166 mg arylbromidu LlXb (0,4 mmol) a 4 mg Pdft-BuaPft (2 %mol) v 0,5 ml suchého THF a 1,5 ml NMP. Po ochlazení na 0 °C byl přidán 0,5M roztok «-C₈H_]7ZnBr v THF (1,2 ml), a reakční směs byla dále míchána při laboratorní teplotě 1,5 hodiny. Po zpracování popsaném v Příkladu 29 bylo získáno 65 mg (36 %) čistého produktu LVIIIa.

Příklad 33

5-(/erc-Butyloxykarbonylamino)-5-[2-(4-oktylfenyl)ethyl]-2,2-dimethyl[l,3]dioxan (LVIIIa, R=R²=Me, R³=Boc)

Ve Schlenkově baňce bylo po odplynění rozpuštěno 166 mg arylbromidu LlXb (0,4 mmol) a

5,5 mg PEPPSI-IPr (2 %mol) ve 2 ml suchého NMP. Při laboratorní teplotě byl přidán 0,5M roztok z?-C₈H|₇ZnBr (1,3 mmol), a poté byla reakční směs zahřívána na 40 °C. Po 4 h byla směs zpracována postupem popsaným v Příkladu 29. Bylo získáno 52 mg (29 %) čistého produktu LVIIIa.

Příklad 34

Postup popsaný v Příkladu 33 byl modifikován přidáním 3,2 ekv. LiBr do reakční směsi. Takto byl získán čistý produkt LlXa ve výtěžku 41 %.

Příklad 35

Podle postupu popsaného v Příkladu 34, s použitím arylchloridu LlXa namísto bromidu LlXb, bylo získáno 22 % čistého produktu LVIIIa.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob přípravy 2-amino-2-[2-(4-oktylfenyl)ethyl]propan-l,3-diolu vzorce 1

-20CZ 304188 B6 vyznačující se tím, že zahrnuje otvírání aziridinového kruhu intermediátu vzorce LVI (LVI) kde R¹, R² je H, Ci_4 alkyl, případně substituovaný C,_4 alkyl, nebo kde R¹, R² je (CH2)_n-A(CH₂)_m, přičemž n, m je 1 až 3 a A je buď heteroatom, např. O, S, NR¹, nebo kde Aje CR^², kde R¹ a R² mají stejný význam, jako je popsáno výše, a kde R³ je chránicí skupina, například benzyl, případně substituovaný benzyl, nebo skupina COOR⁵, kde R⁵ je lineární nebo rozvětvený Ci_₆ alkyl, substituovaný nebo nesubstituovaný aryl, nebo substituovaný nebo nesubstituovaný benzyl, působením organokovových sloučenin, s výhodou Grignardových činidel vzorce LVU

R'

MgX (LVU), kde R⁴je 1-oktyl, Cl, Br, nebo I a kde Xje Cl, Br, nebo I, za katalýzy, za vzniku intermediátu vzorce LVIII nebo LIX (LVIII), (LIX), kde R¹, R², R³ mají výše uvedený význam a R⁴ je Cl, Br, I, které se odstraněním chráničích skupin převedou na fingolimod vzorce I.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvírání aziridinového kruhu sloučenin vzorce LVI působením Grignardových činidel vzorce LVU je prováděno za katalýzy solí a komplexů přechodných kovů, zvláště pak sloučenin Cu.
3. Způsob podle nároků 1 a2, vy zn ač u j í cí se t í m , že otvírání aziridinového kruhu u sloučenin vzorce LVI je prováděno Grignardovým činidlem vzorce LVU, kde R⁴ je 1-oktyl, a produkty jsou přímo intermediáty vzorce LVIII

-21 CZ 304188 B6 kde R¹, R², R³ mají výše uvedený význam.
4. Způsob podle nároků 1 a2, vy znač u j í c í se t í m , že otvírání aziridinového kruhu u sloučenin vzorce LVI je prováděno Grignardovými činidly vzorce LVU, kde R⁴ je Cl, Br, nebo I, produkty jsou intermediáty vzorce LIX.

kde R¹, R² a R³ mají výše uvedený význam.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že meziprodukty vzorce LIX jsou dále reakcí s organokovovými činidly odvozenými od 1 —oktylhalidů, s výhodou s organozinečnatými činidly obecného vzorce o-C_xl l|-ZnX, kde X = Cl, Br, nebo I, za katalýzy přechodných kovů, s výhodou Pd, převedeny na intermediáty vzorce LVI1I.
6. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že meziprodukty vzorce LIX jsou dále reakcí s 1-oktynem za katalýzy Pd převedeny na sloučeniny obecného vzorce LXI1 (LXII), kde R¹, R² a R³ mají výše uvedený význam, které jsou v dalším stupni převedeny na intermediáty vzorce LVIII.
7. Způsob podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že R¹ a R² je methylskupina a R³ je COOR⁵, kde R⁵ je /er/-butyl nebo benzyl a R⁴ je 1—oktyl, Cl, Br, nebo I.
8. Sloučeniny obecného vzorce LIX, kde R¹, R² je methylskupina a R³ je COOR⁵, kde R⁵ je /ív/ butyl nebo benzyl a R⁴ je Cl, Br, nebo 1.
9. Sloučeniny obecného vzorce LXII, kde R¹, R² je methylskupina a R³ je COOR⁵, kde R⁵ je fó/7-butyl nebo benzyl.