CZ303046B6 - II. Inhibitory HIV proteasy - Google Patents

Abstract

Rešení se týká inhibitoru HIV proteasy obsahujících substituované boranové, karboranové nebo metallakarboranové klastry s poctem atomu boru v každém individuálním klastru 6 až 12, kde náboj každého individuálního boranového, karboranového, nebo metallakarboranového klastru je 0, -1 nebo -2, pricemž pocet boranových, karboranových, nebo metallakarboranových klastru v molekule inhibitoru je 1 až 9, pricemž karboranové klastry v metallakarboranových inhibitorech jsou koordinovány na atom prechodného kovu, vybraného ze skupiny tvorené Co, Fe, Ni a Ru, a jejich využití v medicíne k lécbe pacientu infikovaných HIV a k lécbe AIDS. Tyto slouceniny se vyznacují vysokou úcinností a stabilitou.

Description

(57) Anotace:

Řešení se týká inhibitorů HIV proteasy obsahujících substituované boranové, karboranové nebo metallakarboranovéklastrys počtem atomu bont v každém individuálním klastru 6 až 12, kde náboj každého individuálního boranového, karboranového, nebo metal lak arbo ranového klastru je 0. -I nebo -2, přičemž počet boranových, karbo ran o vých. nebo metallakarboranových klastru v molekule inhibitoru je 1 až 9, přičemž katboranové klastry v metallakatboranových inhibitorech jsou koordinovány na atom přechodného kovu, vybraného ze skupiny tvořené Co, Fe, Ni a Ru. a jejich využití v medicíně k léčbě pacientů infikovaných HIV a k léčbě AIDS. Tyto sloučeniny se vyznačují vysokou účinností a stabilitou.

II. Inhibitory HIV proteasy

Oblast techniky

Vynález se týká nových inhibitorů HIV proteasy a jejich využití, a to jak in vitro, tak in vivo.

• Dosavadní stav techniky

Virus lidské imunodeficience (HIV) byl identifikován jako etiologické agens AIDS nezávisle v Paříži a Washingtonu (Barre-Sinoussi, F., Chermann, J. C., Rey, F., Nugeyre, M. I., Chamaret, S., Gruest, J., Dauguet, C.. Axler-Blin, C., Vezinet-Brun, F., Rouzinoux C., Rozenbaum W., Montagnier, L. (1983) Science 220, 868 až 871; Popovic, M., Samgadharan, M. G.. Read, E.,

Gallo, R. C. (1984) Science 224, 497 až 500). Úsilí posledních 18 let vyvinout účinná virostatika proti AIDS vedlo k objevení řady léků, které výrazně napomohly v léčení této nemoci. Přesto se stále nedaří dostat nemoc pod kontrolu a zastavit její šíření. AIDS tak zůstává vážným celosvětovým problémem. Zvláště v rozvojových zemích a zejména v centrální Africe dosahuje epidemie katastrofických rozměrů ohrožujících samu podstatu existence národů a společnosti.

Virus lidské imunodeficience (HIV) patří do rodu Lentivirus z čeledi Retroviridae. Do této čeledi patří viry, které obsahují diploidní RNA genom a replikují se pomocí reversní transkriptasy. Retroviry se dále dělí do tri rodů: onkoviry, lentiviry a spumaviry (Gelderblom, H. R., P. A. Marx, M. Ožel, D. Gheysen, R. J. Munn, K. I. Joy, and G. Pauli (1990) Morphogenesis and Fine

Structure of Lentiviruses. In Pearl, Lawrence (Ed.). Retroviral Proteinases: Control of Maturation and Morphogenesis). Rod Lentivirus zahrnuje viry, které způsobují pomalá chronická onemocnění. Nej významnějšími zástupci jsou HTV-1, HIV-2 (dále uváděné pod shrnující zkratkou HIV) a opičí lentivirus SIV.

Zralý virion HIV je sférická částice o průměru přibližně 100 až 110 nm. Virové jádro obalené kapsidovým proteinem sestává ze dvou kopií genomové jednovláknové RNA, nukleokapsidových proteinů (NC) a virových enzymů reverzní transkriptasy (RT), integrasy (IN) a proteasy (PR). Povrchový obal je tvořen fosfolipidovou membránou pocházející z hostitelské buňky. Z obalu vyčnívají knoflíčkovité útvary složené ze tri molekul glykosylovaného povrchového pro35 ternu SU, které jsou volně zakotveny do transmembránového proteinu TM (Gelderblom, H. R., P. A. Marx, M. Ožel, D. Gheysen, R. J. Munn, K. I. Joy, and G. Pauli (1990) Morphogenesis and Fine Structure of Lentiviruses. In Pearl, Lawrence (Ed.). Retroviral Proteinases: Control of Maturation and Morphogenesis).

HIV genom tvoří dvě identické molekuly RNA o velikosti přibližně 9,2 kb, které kódují 9 různých genů. Základní struktura genomu, která je typická pro všechny retroviry, je tvořena třemi strukturními geny gag, pol a env. Vedle strukturních genů bylo v genomu HIV rozpoznáno 6 genů kódujících proteiny s regulační funkcí, které se podílejí na replikaci viru.

Replikační cyklus HIV uvnitř hostitelské buňky můžeme rozdělit do několika etap (Carrasco L., Senenberg N., Wimmwe E. (1993) Regulation of Gene Expression in Animal Viruses, ed. by L. C Carrasco, et al., Plenům Press, New York): povrchový glykoprotein virového obalu SU rozpoznává a s vysokou afinitou se váže k proteinovému receptorů CD4+, který je exprimován na povrchu T-lymfocytů. K účinné vazbě je navíc zapotřebí ještě koreceptoru, specifického podle typu hostitelské buňky. Virus vstupuje do buňky endocytosou nebo fúzí virového obalu s povrchem buňky a obsah kapsidy se dostává do cytoplazmy buňky. Reversní transkriptasa (RT) přepisuje virovou RNA do dvouřetězcové DNA, která je integrasou (IN) začleněna do chromosomu hostitelské buňky. Takto přetrvává v klidovém stavu (latentní infekce) až do okamžiku, kdy je aktivována a dochází k transkripci virových genů hostitelskou RNA polymerasou II. Podle provirové mRNA se na ribosomech hostitelské buňky syntetisují virové polyproteinové prekursory Gag a

- 1 CZ 303046 B6

Gag-Pol. Posttranslačně modifikované polyproteiny a genomová RNA se soustřeďují u povrchu buňky a procesem nazývaným pučením se uvolňují ve virionu z buňky. Polyproteinové prcku rsory Gag a Gag-Pol jsou v nezralé částici štěpeny virem kódovanou proteasou (PR) za vzniku funkčních proteinů, čímž vytvářejí zralou, infekční částici. Je-li HIV PR poškozena nebo její aktivita inhibována, virion zůstává nezralý.

Nejvíce prostudovanou je HIV-1 PR. Je to dimemí aspartátová proteasa, která se skládá ze dvou stejných nekovalentně vázaných podjednotek. Primární strukturu monomemí jednotky tvoří 99 aminokyselin. K poznání sekundární struktury HIV-1 PR nejvíce přispěly krystalografické strukturní analysy (Wlodawer, A., Miller, M., Jaskolski, M., sathyanarayana, Β. K„ Baldwin, E,, Weber, I. T., Selk, L. M., Clawson, L., Schneider, J., Kent, S. B. (1989) Science 245, 616 až 621), které odhalily přesnou dvojnásobnou rotační C₂ symetrii a vysoký obsah β-struktur. Čtyři z řetězců v jádře molekuly vytvářejí list tvaru „písmena ψ“ charakteristický pro všechny aspartátové proteasy. Triplet aktivního místa (Asp25-Thr26-Gly27) je umístěn v ohybu proteinového řetězce ajeho struktura je stabilizována sítí vodíkových vazeb.

HIV PR se musí nejprve autokatalyticky vyštěpit z polyproteinového prekursoru a následně v něm rozštěpit devět přesně definovaných míst. HIV PR specificky štěpí virový polyprotein i přesto, že se štěpená místa od sebe navzájem dosti liší v aminokyselinové sekvenci. Na rozdíl od jiných endopeptidas (pepsin, trpysin, renin) hydro lyžuj ících peptidové vazby v sousedství určitých aminokyselin, se u HIV PR obdobná závislost na primární sekvenci nedá snadno stanovit. Zde se spíše předpokládá specifita plynoucí z kumulativního účinku na sobě nezávislých převážně slabých interakcí mezi jednotlivými vedlejšími řetězci v substrátu a odpovídajícím podmístem v enzymu. Podstatný vliv má hydrofobní interakce, plocha povrchu, polarita, potenciál sekundární struktury a další vlivy (Poorman, R. A., Tomasselli, A. G., Heinrikson, R. L., Kézdy F. J. (1991) J. Biol. Chem. 266, 14554 až 14561).

Inhibitory HIV proteasy

Několik kroků životního cyklu HIV bylo vybráno jako bod možného terapeutického zásahu. Jedná se především o reversní transkriptasu (dideoxynukleosidy, jejich analoga a nenukleosidové inhibitory), navázání a vstup virionu do hostitelské buňky (rozpustné CD4 receptory a jejich deriváty, polyaniontové sloučeniny, inhibitoiy fúze), integrace proviní integrasou do hostitelského chromosomu, regulace transkripce proteinovými produkty genů tat a rev aj. (pro souhrn De Clerq, E. (1998) Collect. Czech. Chem. Commun. 63, 449 až 479). Zrání retroviru a především jeho nej důležitější enzym HIV proteasa, která je předmětem této přihlášky vynálezu, se stal také předmětem rozsáhlého výzkumu a racionálního navrhování léčiv. Pro klinické používání byly nebo v nej bližší době bude v ČR schváleno sedm inhibitorů: saquínavir, ritonavir, indinavir, nelfinavir, amprenavir, lopinavir a atazanavir. Všechny tyto inhibitory kompetitivně inhibuj i vazbu přirozených substrátů na HIV PR a snižují infektivitu viru blokováním maturace virionu.

Vznik resistence vůči inhibitorům HIV PR

Uvedení proteasových inhibitorů na trh na přelomu roků 1995 a 1996 a zavedení vysoce aktivní anti retrovirové terapie (HAART - highly active antiretroviral therapy) vedlo ke zpomalení nástupu oportunních infekcí a poklesu mortality, což zvýšilo naději pacientů i lékařů na nalezení uspokojivé terapie AIDS. Bohužel, brzy po zavedení nových léčiv se objevily i jejich limity.

Při aplikaci PR inhibitoru dojde k potlačení replikace viru. Je-li replikace potlačena neúplně, může pod selekčním tlakem přežít malá populace viru resistentního vůči příslušnému inhibitoru. Tento jev vede k resistenci viru (Larder, B„ Richman, D., Vella, S. (1998) HIV resistance and implications far therapy, MediCom lne., Atlanta, USA). Do dnešní doby byly pozorovány mutace na nejméně 49 pozicích v 99 aminokyselinovém monomeru (Gulnik, S„ Erickson, J. W., Xie, D. (2000) Vitam. Horm. 58, 213 až 256).

- 2 CZ 303046 B6

Hlavními faktory, které jsou zodpovědné za rychlý vývoj resistentních variant, jsou přirozená variabilita HIV genomu (polymorfismus) a dynamická virová replikace za latentní fáze a během ustáleného stavu (Erickson, J, W., Buřt, S. K. (1996) Annu. Rev. Pharmacol. Toxicol. 36, 545 až 571). Genetická variabilita HIV vzniká pravděpodobně kombinací vlivu vysoké chybovosti reversní transkriptasy, genomové rekombinace a selekční síly lidského imunitního systému.

Existuje několik možných strategií, kterými si virus může vyvinout resistenci k proteasovým inhibitorům. Mezi hlavní patří mutace ve vazebném místě enzymu, které přímo ovlivňují vazbu; mutace mimo vazebné místo enzymu, které ovlivňují vazbu inhibitoru nepřímo; mutace štěpených míst HIV PR v póly proteinových substrátech. Svůj příspěvek k resistenci mohou mít mutace které snižují stabilitu dimeru HIV PR a tím afinitu k inhibitoru, a konečně i mutace mimo vlastní oblast proteasy, které mohou mít za následek například účinnější posun čtecího rámce (Erickson, J. W., Buřt, S. K. (1996) Annu. Rev. Pharmacol. Toxicol. 36, 545 až 571; Boden, D., Markowitz, M, (1998) Antimicrob. Agents Chemother. 42, 2775 až 2783).

Známé inhibitory HIV proteasy můžeme rozdělit do tří základních skupin: (i) sloučeniny navržené jako izostery tranzitního stavu substrátu (stati nový, hydroxyethy lam i nový, hydroxy methy lenový, hydroxyethylenový, θ'α'-difluorketony apod.) (ii) látky navržené pomocí racionálního designu na základě geometrické podobnosti se substrátem (např. inhibitory řady DMP) (iii) sloučeniny s náhodnou strukturní podobností k substrátu, získané screeningem přírodních látek izolovaných např. z biologického materiálu (Lebon, F., Ledecq M. (2000) Curr. Med. Chem. 7, 455 až 477).

Design inhibitorů virových proteas je netriviální problém. Na rozdíl od řady jiných enzymů, jejichž substrátem je jednoduchá organická molekula (např. synthasa oxidu dusnatého má jako přirozený substrát L-arginin, a tak jednoduché modifikace jako Ν^ω—OH-Arg či N^w--Me- Arg jsou velmi úspěšnými inhibitory), je v případě návrhu inhibitoru pro tento enzym situace podstatně složitější. Přirozeným substrátem je totiž polypeptid, kterýje na specifickém místě rozpoznán a rozštěpen za vzniku funkčních enzymů a strukturních proteinů virionu. Teoreticky, jak metodami molekulového modelování na semiempirické úrovni a ab initio výpočty, i prakticky představuje design specifického inhibitoru HIV proteasy složitý problém, kdy nízkomolekulámí substrát musí mít vyšší afinitu k enzymu než přirozený polypeptid.

Všechny inhibitory HIV proteasy používané v lékařské praxi (saquinavir, ritonavir, idinavir, nelfinavir, amprenavir, lopinavir a atazanavir) lze zařadit do skupiny (i). Mají peptidomimetický charakter a jsou kompetitivními inhibitory aktivního centra enzymu. Takové látky však obvykle mají nepříznivé farmakodynamické vlastnosti (pro dosažení účinné koncentrace v infikovaných buňkách je potřeba podávat orálně značné dávky léčiv) a po čase vůči nim vzniká rezistence. Pro překonání rezistence je tedy obecnou snahou objevit inhibitory nepeptidové povahy, které je možné vyvíjet racionálním návrhem léčiv na základě strukturních informací, získaných rentgenostruktumí analysou komplexů HIV PR a dosud známých inhibitorů, případě testováním kombinatoriálních nebo jiných knihoven chemických sloučenin.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody odstraňují inhibitory HIV proteasy obsahující klastry vybrané ze skupiny tvořené borany a/nebo karborany a/nebo metal lakarborany, s počtem atomů boru v každém individuálním klastru 6 až 12, kde náboj každého individuálního boranového, karboranového, nebo metallakarboranového kl astru je 0, -1 nebo -2, přičemž počet boraných, karboranových, nebo metallakarboranových klastrů v molekule inhibitoru je 1 až 9, přičemž karboranové klastry v metal lakarboranových inhibitorech jsou koordinovány na atom přechodného kovu, vybraného ze skupiny tvořené Co, Fe, Ni a Ru, obecného vzorce I

-3 CZ 303046 B6 (R^l)_nA(—X—“Y_g—Z)_m (I) kde Ajeklastrový anion Β,οΗ?²’, B12Hi2^(2_), CB6H₇ ^Í_), ΟΒ7Η8^ιΛ CB9H₁₀ ⁽'⁾, CB_l0Hn^H, ΟΒ,,Η,Λ

SiB,,H₁₂ ^H, SiBnH,/²“’, SnBuH11^{(2 )}, GeBnH,/²’’, 7.8-C2B₉H_i2 ⁽A 7,9-Ο2Β9Η12⁽Λ Si2Bi₀H,₂ ⁽’\ [(l,2-C,B9HltX-3-Co(lII)]^H, [(1, 7-C,B9H₁₁)₂-3-Co(1I1)]^í’\ [(Ο,Β,Η,ύΟοίΙΠχΟ.Β,οΗιοΧΟο(Ιϊίχυ,Β^Η,ΟΓ² *, [(l ,2—C2B9H] 1)2—3—Fe(III)]^í_\ [(1,7-0^,,)^3-^(111)]^ [(1,2C2B9H„)23—Ni(III)]^<_>, [14C5H5)Fe(III)(CB₁₀H₁₁)]⁽-⁾, [(C5H5)Co(III)(l,2-<B10H ,,)]<’>, [(C5H5)Ni(111)(1,2CBioH,,)]^, [(C2B1OH12)2M(III)]^Í‘⁾ nebo neutrální klastr l,2-C2B₈H₁₀, l,6-C₂B₈H₁₀, 1,1010 C₂B₈H_l0, 1,2C₂B_1oH₁₂, 1,7-C₂B,_oH₁₂, 1,12^C₂B₁₀H₁₂, P₂B₎₀H₁₀, SBnH,,, ΝΒ,,Η,,, ΡΒ,,Η,,, [[(C₅H₅X1,2-C₂B₉H„)-G_O(III)], [(0₅Η₅)(1,7-Ο₂Β₉Η„)-3-0ο(ΙΗ)], [(Ο₅Η5)(1,2-Ο₂Β₉Η„>Fe(III)], [(C₅ H₅)(l,7C₂B₉H,,>-Fe(III)], [(Ο₅Η₅)(1,2-Ο₂Β₉Η„)Νΐ([ΙΙ)], [(C₆H₅)Fe(II)(C₃B₈H,,)], [(C₅H₅)Ru(lI)(C₃B₈H,,)], [(CjBsHnh-FeOI)], [(C₅H_s)Fe(II)(C₃B₇H₁₀)], [HC₅H₅)Fe(lI)(PC₂B₈H₁₀)], [(0₂Β₉Η,,>-Οο(ΙΠΧ0₃Β₈Ηι,)], [(Ο₂Η₁₀Η,₂)~Μ(ΙΠχθ5Η₅)] kde substituenty obecné15 ho vzorce —X—Y—Z a R^l jsou navázány na atomech boru, uhlíku nebo heteroatomech klastru A, kde j je 1 až 3,

M značí Fe, Co, Ni, Ru a kde R¹ je stejné nebo různé a je vybráno ze skupiny obsahující vodík, halogen, methyl, hydroxy, fenyl, fenylen, thiol, methoxy a trifluormethoxy skupinu, mjeO, 1 a 2, n je 0 až 12, gje 0 nebo 1

X je různé nebo stejné a značí skupinu-(CH₂CH₂O)_q- -(OCH₂CH₂)_q- -XCH₂CH₂O)_qCH₂CH₂-(OCH₂CH,)_qN(R³)-, -COCH2CH2)qN⁺(R³XR⁷)-, -<OCH2CH₂)_qN(R³XCH2CH2O)q-, ~(OCH2CH2)qN⁺(R³)(R⁷(CH2CH₂O)_q-, v případě metallkarboranů typu [(1,2-C₂B₉H,,)r-3-M(HI)]^(_) je dále na X můstkově vázaná sku35 pina >N(R³)⁺, na níž je připojen substituent Y, kde M má vpředu uvedený význam kde q nabývá hodnot 0 až 12, kde R³ je stejné nebo různé a značí vodík, A, -(CH2CH2O)q-A, -S(=OX(R⁷), -C(=O)(R⁵), S(--())2N(R⁷)(R⁸), C, až C8 alkyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, C2 až C₈ alkenyl substituovaný 0 až 3

R¹⁰, C2 až C8 alkynyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, fenyl substituovaný 0 až 5 R¹⁰, naftyl substituovaný 0 až 5 R¹⁰, adamantyl substituovaný 0 až 5 R¹⁰, C3 až C,₄ karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 5 R¹⁰ nebo 0 až 5 R¹¹, nebo 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny tvořené z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 4 R, kde q má vpředu uvedený význam a kje 0, 1 nebo 2, kde R¹⁰ je stejné nebo různé a značí vodík, ketoskupinu, halogen, kyanoskupinu, -CH2N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)(R⁸), —C(=O)O(R⁷), -C(=OXR⁵), OC(=O)(R⁷), ~O(R⁷), C2 až C₆ alkoxyalkyl,-S(=O\(R⁷), NHC(-NH)NH(R⁷). C(-NH)M1(R⁷), -C(=O)N(R⁷)(R⁸), -N(R⁸)C(=O)(R⁷), -N-O(R⁸), -N(R⁸)C(=O)O(R⁸), -OC(=O)N(R⁷XR⁸), -N(R⁷)C(=O)N(R⁷XR⁸), -N(R⁸)S(=O)₂N(R⁷)(R⁸),

-N(R⁸)S(-O)2(R⁷), -S(=O)2N(R⁷)(R⁸), C, až C₄ alkyl, C₂ až C₄ alkenyl, C₃ až C,_o cykloalkyl, C₃ až C₆ cykloalkylmethyl, fenyl, pentafluorfenyl, fenylmethyl, fenethyl, fenoxy, fenylmethoxy, nitro, C₇ až C,_o arylaikyl, -C(=O)-NH(OH), -C(=O)-NH(NH₂), -B(OH)₂, sulfonamid formyl, C₃ až C₍, cykloalkoxy, C, až C₄ alkyl substituovaný -N(R⁷)(R⁸), C| až C₄ hydroxy laiky 1, methy lendioxy, ethylendioxy, C, až C₄ haloalkyl, C, až C₄ haloalkoxy, C, až C₄ alkoxy karbonyl, Ci až C₄

-4CZ 303046 B6 alky Ikarbony loxy, Cj až C₄ alkyl karbonyl, C[ až C₄ alky Ikarbony lamino, -OCH₂C(=O)O(R⁷), 2(l-morfolino)ethoxy, azido, -C(R⁸)=N-O(R⁸), C₅ až C|₄ karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 5 R¹¹, nebo 5— až 10—členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 2 R^H, kde k má vpředu uvedený význam, kde R⁷ je stejné nebo různé a značí vodík, fenyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, fenylmethyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, Ci až C₆ alkyl substituovaný 0 až 3 R , C₂ až C₄ alkenyl substituovaný 0 až 3 R , C_t až C₆ alkylkarbonyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, C| až C6 alkoxykarbonyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, Ci až Có alkylaminokarbonyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, C₃ až C₆ alkoxyalkyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, chránící skupinu na aminoskupině ze skupiny ftalimid a benzyl, pokud je R⁷ vázán na atom dusíku, nebo chránící skupinu na hydroxy skupině ze skupiny pentafluorfenyl a di benzy Imethy 1, pokud je R⁷ vázán na atom kyslíku, kde R¹⁴ je různé nebo stejné a značí

alkenyl, C₃ až C₎₀ cykloalkyl, C₃ až C₆ cykloalkyl methyl, fenyl, benzyl, fenethyl, fenoxy, benzylalkoxy, C| až C₄ alkyl substituovaný -NH₂, C_t až C₄ hydroxyalkyl, methylenů i oxy, ethylendioxy, Ci až C₄ haloalkyl, Ci až C₄ haloalkoxy, Ct až C₄ alkoxykarbonyl, Ci až C₄ alky Ikarbony loxy, Cj až C₄ alkylkarbonyl, Ci až C₄ alky Ikarbony lamino, -OCH₂C(=O)OH, 2-(l-morfolino)ethoxy, azido, C₅ až C_u karbocyklický zbytek, 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 3 R^ó, kde R⁶, pokud je substituentem na uhlíku, je různé nebo stejné a značí fenyl, fenylmethyl, fenethyl, fenoxy, fenylmethoxy, halogen, hydroxy, nitro, kyano, Ci až C4 alkyl, C3 až Cb cykloalkyl, C3 až C6 cykloalkyImethy 1, C7 až C10 arylalkyl, Ct až C4 alkoxy, -C(=O)OH, ~C(=O)-NH(OH), -C(=O)-NH(NH2), -B(OH)2, sulfonamid, formyl C3 až Có cykloalkoxy, -O(R⁷), Ci až C4 alkyl substituovaný -N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)(R⁸), C₂ až C₆ alkoxyalkyl, C| až C₄ hydroxyalkyl, methy lendioxy, ethylendioxy, Cj až C₄ haloalkyl, C| až C₄ haloalkoxy, Ci až C₄ no)ethoxy, -C(R^S)=N-O(R⁸),

5- až 10-členný heterocyklus obsahující l až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 3 R⁹, C₃ až C₄ uhlíkatý řetězec, jehož druhý konec je připojený k vedlejšímu atomu uhlíku na kruhu a vytváří 5- nebo 6-členný kruh, tento 5nebo 6—členný kruh může být substituovaný na některém z alifatických uhlíků skupinami halogen, Ci až C₄ alkyl, Ci až C₄ alkoxy, hydroxy, ~N(R⁷)(R⁸), nebo pokud je R⁶ připojen k nasycenému atomu uhlíku, R⁶ může být =O nebo =S, kde k a R mají vpředu uvedený význam, kde R⁸ je stejné nebo různé a značí vodík, hydroxy, tri fl uormethy 1, Cj až C₆ alkoxy, C₂ až C₆ alkenyl, fenylmethyl, amino, Ci až C₆ alkyl, C_t až C₆ alkyl substituovaný 0 až 3 skupinami vybranými nezávisle z hydroxy, C| až C₄ alkoxy, halogen, amino, chránící skupinu na aminoskupině ze skupiny ftalimid a benzyl, pokud je R⁸ vázán na atom dusíku, nebo chránící skupinu na hydroxyskupině ze skupiny pentafluorfenyl a dibenzylmethyl pokud je R⁸ vázán na atom kyslíku, kde R⁹ je různé nebo stejné a značí vodík nebo methyl, kde R⁶, pokud je substituentem na dusíku, je různé nebo stejné a značí fenyl, fenylmethyl, fenethyl, hydroxy, Cj až C₄ hydroxyalkyl, Ci až C₄ alkoxy, Ci až C₄ alkyl, C₃ až C_b cykloalkyl,

-5 CZ 303046 B6

C₃ až C₆ cykloalkylmethyl, -CH₂N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)(R⁸), C₂ až C₆ alkoxyalkyl, C| až C₄ haloalkyl, Cj až C₄ alkoxy karbonyl, -C(=O)OH, C| až C₄ alkyl karbony loxy, C| až C₄ alkyl karbonyl, C(R⁸)=N-O(R⁸), kde R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam,

R⁷ a R⁸ mohou být alternativně připojeny tak, aby tvořily -~(CH2)4-, -{CH2)5-, “CH2CH2N(R⁹)CH2CH₂- nebo AZH₂CH₂OCH₂CH₃kde R⁵ je různé nebo stejné a značí vodík, halogen, fenylmethyl, fenethyl, -C(-O)-NH(OH), -C(=O)-NH(NH₂), -B(OH)₂, sulfonamid, azido, formyl, fenoxy, fenylmethoxy, nitro, kyano, CH₂N(R )(R), -N(R )(R),

OCH₂C(=O)OH, -<'(-O)O(R), -OC(-OXR ), -O(R⁷), C₂ až C₆ alkoxyalkyl, -S(=O)k(R⁷), -NHC(=NH)NH(R⁷), -C(=NH)NH(R⁷), -€(=O)N(R⁷)(R⁸), -N(R⁸)C(=O)(R⁷), ^_N—O(R⁸),

-N(R⁸)C(=O)O(R⁸), OC(-O)N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)C(-O)N(R⁷)(R⁸), -C(R⁸)=N-O(R⁸), -N(R⁸)S(=O)2N(R⁷XR⁸), -N(R⁸)S(-O)2(R⁷), -S(-O)2N(R⁷)(R⁸), C, až C4 alkyl, C₂ až C₄ alkenyl, C₃ až Cjo cykloalkyl, C₃ až C₆ cykloalkylmethyl, C₇ až C10 arylalkyl, C₃ až C₆ cykloalkoxy, C_t až C₄ alkyl substituovaný -N(R⁷)(R⁸), Ci až C4 hydroxyalkyl, Ci až C4 haloalkyl, Ci až C4 haloalkoxy, C] až C4 alkoxy karbonyl, Ct až C4 alkyl karbony loxy, Ci až C4 alkyl karbonyl, Ct až C4 alkylkarbonylamino, 2-{l-morfolino)ethoxy, C7 až Cm arylalkyl substituovaný 0 až 2 R⁶, C5 až Ci4 karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 3 R⁶, 5- až 10-ělenný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 3 R⁶, kde k, R⁶, R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam, kde R¹¹, pokud je substituentem na uhlíku, je různé nebo stejné a značí fenethyl, fenoxy, C3 až C10 cykloalkyl, C3 až C6 cykloalkylmethyl, C7 až Ci0 arylalkyl, -C(=O)-NH(NH2), C2 až C6 alkoxyalkyl, methy lendioxy, ethylendioxy, C| až C4 alkyl karbony loxy, -NHS(=O)-(R⁸), fenylmethoxy, halogen, 2-(l-morfoiino)ethoxy, -C{=O)O(R⁷), -C(=O)-NH(OH), -C(=O)N(R⁷)N(R⁷)(R⁸), kyano, -B(OH)2, sulfonamid, formyl, C₃-C₆ cykloalkoxy, C! až C₄ haloalkyl, C_t až C₄ haloalkoxy, C₂ až C₄ haloalkenyl, C₂ až C₄ haloalkynyl, ~N(R⁷)(R⁸), -C(R⁸)=N-O(R⁸), -NO2, -O(R⁷), -N(R¹²)(R¹³), -S(=OX(R⁷), -S(=OXN(R⁷XR^s), -C(=O)N(R⁷)(R⁸), -OC(=O)N(R⁷XR⁸), C(=0XR⁵), -OC(=OXR⁵), -OC(=O)O(R⁷), fenyl, -C(-O(N(R⁷)(R⁸)-(Ci až C4 alkyl), N(R⁷)(R⁸), -C(-O)N(R^í2XR¹³), -C(-OHC, až C4 alkyl)-N(R⁷)C(=O)O(R⁷), Cj až C4 alkoxy substituovaný 0 až 4 skupinami nezávisle vybranými ze skupin: R⁵, C₃ až C₆ cykloalkyl, -C(=O)O(R⁷), -C(=O)N(R⁷XR⁸), -N(R⁷)(R⁸) nebo hydroxyl,

C| až C₄ alkyl substituovaný 0 až 4 skupinami nezávisle vybranými ze skupin:

R⁵, =N(R⁸), =NN(R⁷)C(=O)N(R⁷)(R⁸) nebo -N(R^?XR⁸),

C; až C₄ alkenyl substituovaný 0 až 4 R⁵, C2 až C4 alkynyl substituovaný 0 až 4 R⁵, 5- až 6členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, C3 až C₄ uhlíkatý řetězec jehož druhý konec je připojený k vedlejšímu atomu uhlíku na kruhu a vytváří 5- nebo 6-členný kruh, tento 5- nebo 6-členný kruh může být substituovaný na některém z alifatických uhlíků skupinami halogen, Ci až C₄ alkyl, Ci až C₄ alkoxy, hydroxy, -N(R⁷)(R⁸), nebo pokud je R¹¹ připojen k nasycenému atomu uhlíku, R¹¹ může být =O nebo =S, kde k, R⁵, R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam, kde R^l? je různé nebo stejné a značí vodík nebo Ci až C₃ alkyl, kde R¹³ je různé nebo stejné a značí C(-O)N(R⁷)(R⁸), -C(=O)NH(R⁸), -C(=O)C(R⁵)2N(R⁷)(R⁸), -€(=O)C(R⁵)2N(R⁷)NH(R⁸), -C(=O)C(R⁵)2N(R⁷)C(=0)O(R⁷), -C(-0)11, -C(-O)(R⁵), -C(=O)(C, až C4 alkyl)-N(R⁷)(R⁸), -C(=O)-(C, až C₄ alkyl)-, N(R⁷)C(=O)O(R⁷), kde R⁵, R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam, kde R¹¹, pokud je substituentem na dusíku, je různé nebo stejné a značí fenyl, fenylmethyl, fenethyl, hydroxyl, C^až C₄ hydroxyalkyl, Cj až C₄ alkoxy, Cj až C₄ alky, C₃ až C₆ cykloalkyl, C₃

-6CZ 303046 B6 až C₆ cykloalkyl methyl, -CH₂N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)(R⁸), C₂ až C₆ atkoxyalkyl, Cj až C₄ haloalkyl, C] až C₄ alkoxy karbonyl, ~C(=O)OH, C_t až C₄ alkyl karbony loxy, C_t až C₄ alkylkarbonyl nebo -C(R⁸)=N-O(R⁸), kde R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam, kde R¹¹, pokud je substituentem na síře, značí =O, kde Y je různé nebo stejné a značí C₍ až Ci₀ alkandiyl substituovaný 0 až 4 substituenty ze skupiny tvořené R² a R‘\ Cj až Cm cykloalkandiyl substituovaný 0 až 4 skupinami R²; -X—, -C(=O)-; -(CH2CH2O)q-; -O(CH3CH2O)q-; 4OCH2CH2)q-; 4CH2CH,O)qCH2CH?-; -S(=O\-; -P(=O)(OR³)-X-; -P(=O)(N(R³XR⁴))-X-; -P(=O)(N(R³)(R⁴))-X-; -C(=O>-X-; -<CF2)_q-; fenylen substituovaný nezávisle 0 až 3 substituenty R¹⁴, kde k, q, X, R¹⁴ a R³ mají vpředu uvedený význam, kde R² je různé nebo stejné a značí vodík, -A, -X-A, -O(R⁷), -S(R⁷), -N(R⁷), -C(=O)O(R⁷), keto, C| až C8 alkyl substituovaný 0 až 3 R⁵, C2 až C₈ alkenyl substituovaný 0 až 3 R⁵, fenyl, benzyl, fenyl substituovaný nezávisle 0 až 5 substituenty R¹⁴, alkynyl substituovaný 0 až 3 R⁵, Ci až C₈ perfluoralkyl, C₃ až C_t4 karbocyklus substituovaný 0 až 3 R⁵ nebo 0 až 3 R⁶, nebo 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 2 ethylenglykoly, 0 až 2 diethylenglykoly, 0 až 2 R\ kde A, X, R⁵, R⁶, R⁷, R¹¹ a R¹⁴ mají vpředu uvedený význam, kde R⁴ je různé nebo stejné a značí vodík, Ci až C8 alkyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, C2 až C₈ alkenyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, C2 až C8 alkynyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, a C3 až C₁₄ karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 5 R¹⁰ nebo 0 až 5 R¹¹. nebo 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 2 R¹¹, kde R¹⁰ a R¹¹ mají vpředu uvedený význam, kde Z je různé nebo stejné a značí vodík, A, -X-A, (-X-A)₂, -C(=O)-X-A, -CH(OH)-X-A, -CH(NH₂)-X-A, NH-A, NH-C:H(OH)CH-NH A, -S(=OX-X-A, O-P(=O)(OR'>X-A, -Q~ P(=O)(N(R³)(R⁴))-X-A, R³, R⁷, R¹⁰, Ci až Cm alkyl substituovaný 0 až 4 skupinami R², -OH, —O(R³), kalix[4]aren substituovaný nezávisle 0 až 4 R³, kde k, A, X, R², R³, R⁴, R⁷ a R¹⁰ mají vpředu uvedený význam, ajejich farmaceuticky přijatelné soli, přičemž do rozsahu těchto inhibitorů HIV proteas spadají následující sloučeniny:

GB-53 [(84(CH₂)₆(CH)₃CCH₂-O4CH_r<H₂O)₂)-l,2-C₂B₉Hm)(l',2'-C₂B₉Hi₁>-3,3 '-Co]Na,

GB-60 [(8-((5-(CH3)2Nbl-C,oH₆-S02NH-(CH₂-CH₂0)₂-l,2-C₂B9H_loXl',2'-C₂B₉H_t,)3,3 '-Co] Na,

GB-63 [(84C₆H₄(COXSO₂)N-(CH₂-<H₂O)₂)-l,2-C₂B₉HmXr,2'-C₂B₉H,i>-3,3'-Co]Na

GB-78 [l,3,5-((l,2-C₂B₉H_l0)-3,3^,-Co(r,2'-C₂B₉H_lt)-8-{OCH₂CH₂)₂O)₃-C₆H₃]Na₃, ajejich farmaceuticky přijatelné soli.

Dále předmětem vynálezu je použití sloučenin vybraných ze skupiny

GB-72 [(8-(kalix[4]aren-0-(CH₂-CH20)₂)“l,2-C₂B₉H₁oXl',2'-C₂B₉H],)-3,3'-Co]Na

GB-73 [1,3-((1,2-C₂B₉Hm)“3,3^r-Co(l',2'-C₂B₉Hn)-8-(OCH₂CH₂)₂O)₂-kalix[4]aren]Na₂

GB-74 [1,2,3-((1,2-C₂B₉H₁₀)-3,3'-Co(r,2'-C₂B9H,i)-8-(OCH2CH2)₂O)₃-kalix[4]aren]Na₃

GB-75 [l,2,3,44(l,2-C₂B₉Hm)-3,3'-Co(I',2'-C₂B₉Hn)-84OCH₂CH₂)₂O)4-kalix[4]aren]Na₄ ajejich farmaceuticky přijatelné soli pro výrobu léčiva jako inhibitoru HIV proteázy.

Dále předmětem vynálezu jsou nové sloučeniny vybrané ze skupiny

-7CZ 303046 B6

GB-46 [(l,2-C₂B₉H_!0)-3,3'-Co(l',2'-C₂B₉H, 1)-8-( OCH₂CH₂)₂NH(CB ioH|₀)-CH₂C H₂OCH₂CH2-8' -O-( 1 ,2 -C₂B₉H, ₀)-3 ,3' '-Co( 1' ”,2 C₂B₉H, 1 )]Na₂

GB—48 [(l,2-C₂B₉H_]0>~3,3^ř-Co(l',2'-C2B9H),)-8-(OCH2CH2)2NH(CH2CH2CH2CH3)-CH2CH2OCH2CH2-8'-O-(l,2-C2B9Hio)-3,3-Co(l^,,2^/-C2B9Hn)]Na

GB-49 [(M(CB₁₀H₁₁)NH-<CH₂-CH₂0)₂)-l,2-C2B9H,oXl',2^,-C₂B₉H,₁)-3,3^,-Co]K

GB-50 [(l,2-C₂B₉H₁₀)-3,3^,-Co(i;2'-C₂B₉H_Ii>-84OCH₂CH₂)2N(CH2CH3)2-CH2CH2OCH₂CH₂-8-O-<l,2”-C₂B₉H₁₀)-3,3''-Co(l',2”'-C₂B₉H₁₁)]Na

GB-51 [(8-((4-C H₃)-C₆H₄-SO?NH-(CH₂-CH₂0)₂)-l,2-C₂B₉H_]oX V,2'-C₂B₉H ,()-3,3 Co]Na

GB-52 [(8-((4-CH₃)-C₆H₄-SO₂N(CH₂CH₂CH₂CH₃HCH₂-CH₂O)₂)-l,2-C₂B₉H,₀Xl',2 'C ₂B₉H„)-3,3'-Co]N a

GB-53 [(8-((CH₂)_ť>(CH)₃CCH₂-0-(CH₂-CH₂0)r“l,2-C₂B₉H₁oXl',2'-C₂B₉Hii)-3,3'-Co]Na GB-57 [(l,2-C₂B₉H_I0)-3,3'-Co(r,2'-€₂B₉H,i)-84OCH₂CH₂)₂N(SO₂((4-CH₃)-C₆H₅))-CH₂CH₂OCH₂CH₂-8''-0-(r\2-C₂B₉H₁o)-3,3-Co(l' ,2'-C₂B₉H₁i)]Na₂

GB-ÓO [(8-((5-(CH₃)₂N)-l-C_!oH₆-S0₂NH-(CH₂-CH₂0)₂)-l,2-C₂B9H_]0Xr,2^,-C₂B₉Hi₁)3,3'-Co]Na

GB63 [(8-(C₆H4(COXSO₂)N-(CH₂-CH₂O)-l₎2-C₂B₉Hi₀Xl',2'-C₂B₉H,_])-3,3'-Co]Na

GB-65 [(8-(((4-CH₃)-C₍,H₄SO₂)₂N-(CH₂-CH₂O)₂>-l,2-C₂B₉Hi₀)(r,2'-C₂B₉H₁₁>-3,3 'Co]Na

GB—67 [(8-((4-NH₂)-C₆H4S0₂NH-(CH₂-CH₂0)₂)-l,2-C₂B9H_loXr,2'-C₂B₉Hn)-3,3'-Co]Na

GB-70 [(l,2-C₂B₉H|₍₎)-3,3'-Co(l',2^,-C2B9H10)-8,8^,-p-NH-CH2CH₂OCH₂CH₂-8—O—(l,2-C₂B₉H₁₀)-3,3^ř-Co(l '_t2'''-C₂B₉H₁₁)]Na

GB-71 [(l,2-C₂B₉H_lo)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉Hio)-8,8^ř-g-N(CH2CH2OCH2CH2-8-0-(],2-C2B9Hl0)-3”,3'-Co(];2'^ř'-C2B₉H₁₁)]Na₂

GB-78 [l,3,5-((l,2-C₂B₉H₁₀)-3,3'-Co(i;2^ř-C₂B₉H|₁)-8-(OCH₂CH₂)₂O)3-C₆H₃]Na₃ GB-79 [(l,2-C₂B₉H]o)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉H|i)-8-(OCH₂CH₂)₂0)₃-NH]Na₂

GB-80 [(b2-C₂B₉H_I0)-3,3^,-Co(l')2^,-C2B₉H₁i)-8-(OCH₂CH₂)₂NH-CH₂CH2OCH₂CH₂-8O-(l ,2-C₂B₉H|₀)-3'',3''-Co(r”,2'-C₂B₉H_1])]Na

GB-90 [(8-((2-CH₁)-C₆H4-SO₂NH-(CH₂-CH₂O)₂)~l,2-C₂B₉H₁₀)(l^,,2'-C₂B9H₁i)-3,3'-Co]Na

GB-91 [(8-<2,4,^(CH₃)₃-C₆H₂-SO₂NH4CH₂-CH₂O)₂)-l_}2-C₂B₉H₁₀)(l',2'-C₂B₉H₁₁ )-3,3Co]Na

GB-104 [(l,2-C₂B₉H₁₀)-3,3^,-Co(ť,2'-C₂B₉H,₁)-8-(OCH₂CH2)2NH(CH₂C₆H5bCH₂CH₂OCH₂CH2-8-O-(l ,2' -C₂B₉Hi₀)-3,3-Co(1',2'-C₂B₉Hi,)]Na

GB-105 [(l,2-C₂B₉H_l0)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉Hn)-8-(OCH₂CH₂)₂NH(CH₂CH₂OH)-CH₂CH₂> C)CH₂CH,-8-O-( 1' \2”-C₂B₉Hio)-3 ,3 ^r -Co( 1 ',2C₂BqH, ,)]Na

GB-106 [(l,2-C₂B₉H_l0)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉Hi_l)-8-XOCH₂CH₂)₂NH(C(CH3)₃)-CH₂CH₂OCH₂CH₂-8”-O-(r',2^,ř-C₂B₉H_l0)“3,3-Co(r'',2'-C₂B₉Hi₁)]Na ajejich farmaceuticky přijatelné soli, které jsou vhodné pro použití jako inhibitory HIV proteázy. Dále předmětem vynálezu je způsob přípravy nových sloučenin

GB-49, GB-51, GB-52, GB-53, GB-60, GB-63, GB-65, GB-67, GB-70, GB-90, GB-91, který spočívá v tom, že se sloučeninou L-Y-Z nebo L-Z, kde L je vybráno ze skupiny tvořené deprotonizovanou hydroxyskupinou a/nebo aminoskupinou a/nebo substituovanou aminoskupinou a/nebo amidem a/nebo sulfonamidem a/nebo thioetherem, a kde Y a Z mají vpředu uvedený význam,

-8CZ 303046 B6 působí na 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollid).

Tento postup byl popsán v literatuře pro jiné sloučeniny (Plešek J., Gruner B., Heřmánek S., Báča J., Mareček M., Jánchenová, J., Lhotský A., Holub K., Selucký P., Rais J., Císařová I., Čáslavský J., Polyhedron 2002, 21, 975 až 86; Grttner B„ Plešek J., Báča J., Císařová I., Dozol J-F., Rouquette H., Viňas C., Selucký P., Rais, J., New. J. Chem. 2002, 26, 1519 až 1527; Sivaev I. B., Stariková Z. A., Sjóberg S., Bregadze V. I., J. Organomet. Chem.2Q02 649, 1 až 8), zde je použit ve zdokonalené podobě k přípravě nových sloučenin.

Obdobou je způsob přípravy sloučenin GB-46, GB-48, GB 50, GB-57, GB-71, GB 72, GB73, GB-74, GB-75, GB-78, GB -79. GB-80, GB-104, GB-105 a GB106. který spočívá v tom, že se sloučeninou

L-Y-Z nebo L-Z, kde L je vybráno ze skupiny tvořené polyoleátem a/nebo polyfenolátem a/nebo amínoskupinou a/nebo substituovanou amínoskupinou a/nebo amidem a/nebo sulfonamidem a/nebo thioetherem, a kde Y a Z mají vpředu uvedený význam, působí na 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollid), na vzniklý produkt se po jeho purifikací působí dále 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollidem) a postup se opakuje až do požadovaného stupně náhrady reaktivních protonů v polyolech, polyfenolech, aminech, amidech a sulfonamidech, takto získané sloučeniny obsahují více kobalt bis(dikarbollidových)klastrů.

Dále předmětem vynálezu je léčivo určené k léčbě AIDS, které obsahuje nejméně jeden inhibitor HIV proteasy obecného vzorce 1 podle nároku 1 a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Léčivo určené k léčbě AIDS s výhodou obsahuje nejméně jeden z vpředu uvedených inhibitorů HIV proteasy.

Zavedení derivátů klastrových sloučenin boru jako nového strukturního prvku přináší velice pozoruhodné inhibiční vlastnosti pro HIV proteasu a její mutanty, které jsou rezistentní vůči jiným inhibitorům.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázek 1 znázorňuje strukturu sloučenin popsaných v příkladech. Každá ze sloučenin je označena zkratkou.

Obrázek 2 znázorňuje inhibiční účinek inhibitoru GB—48 ve tkáňových kulturách transfekovaných provirovým klonem NL4-3.

Příklady provedení vynálezu

Předložený vynález je dále demonstrován na následujících příkladech, které jej však žádným způsobem neomezují.

1. Syntéza látek

2. Testování účinnosti známých i nových látek in vitro

3. Testování inhibice infektivity viru HIV ve tkáňových kulturách

Struktury a zkratky všech sloučenin popsaných v příkladech jsou uvedeny na obrázku 1. Atomy boru nesoucí vodík, popřípadě substituent jsou označeny šedými kuličkami, atomy uhlíku nesoucí vodík, popřípadě substituent Černými kuličkami, kobalt je označen příslušnou značkou prvku.

-9CZ 303046 B6

Atomy na klastrech jsou číslovány standardním způsobem. Číselné údaje chemických posunů v NMR spektrech jsou uvedeny v ppm.

1. Syntéza látek

Obecná metoda syntézy nových látek GB-46, GB—48. GB—49, GB-50, GB-51, GB-52, GB-53, GB-57, GB-60, GB-63, GB-65, GB-67, GB-70, GB-78, GB-79, GB-80, GB-90, GB-91, GB104, GB-105 aGB-106.

Sloučenina L-Y-Z (1,5 mmol), popřípadě L-Z, kde L, Y a Z mají vpřed uvedený význam, je přidána k suspenzi NaH (80%, chráněný olejem) (0,1 g, 3,3 mmol) v benzenu (1,5 ml) a 1,2d i methoxy ethanu (3 ml). Poté je přidán 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollid) (0,50 g, 1,22 mmol) nebo 8-tetrahydrofuran-kobalt bis(dikarbollid) (0,48 g, 1,22 mmol) a reakční směs je zahřáta na 70 °C. Průběh reakce je monitorován pomocí tenkovrstevné chromatografie, dokud skvrna výchozího kobalt bis(dikarbollidu) nevymizí (Rf = 0,6 na Silufolu, CHC1₃ použit jako eluent). Reakce je ukončena obvykle během 5 až 10 min. Po ochlazení na teplotu místnosti je přidáno 10 ml diethyletheru a směs zfiltrována papírovým filtrem, který je následně promyt několika ml ethanolu (odstranění zbytků NaH). Filtrát je odpařen ve vakuu, k odparku je přidáno 20 ml vody a přibližně 2 ml suspenze jsou odpařeny pro odstranění zbytkových rozpouštědel. Poté je produkt extrahován dvakrát dichlormethanem (celkem 10 ml). Pro urychlení separace fází je vhodné přidat chlorid sodný (0,2 g). Spojené organické frakce jsou zfiltrovány papírovým filtrem a zkontrolovány pomocí tenkovrstevné chromatografie (Silufol, acetonitril/chloroform 1:2 v/v). V případě přítomnosti jedné skvrny je roztok v dichlormethanu převrstven dvojnásobným objemem hexanu a ponechán krystalovat nejméně dva dny. Produkt se vyloučí v podobě krystalů nebo pevného oleje. V druhém případě je supematant dekantován od olejové vrstvy, která je převedena na křehkou pěnu ve vakuu při 50 °C (cca 15 min).

V případě, že TLC původního produktu poskytuje více skvrn, je produkt zakotven na silikagelu a postupnou elucí směsí acetonitril/chloroform (1:2 v/v) jsou separovány jednotlivé komponenty směsí. Po odpaření mobilní fáze jsou látky zpracovány, jak je vpředu uvedeno.

Výtěžky preparace jsou téměř kvantitativní vzhledem k výchozímu kobalt bis(dikarbollidu). Sodné soli krystalizují obvykle s dvěma molekulami vody najeden kation Na⁺.

Při přípravě sloučenin GB-35, GB-46, GB-48, GB-50, GB-56, GB-57, GB-71, GB-77, GB78, GB-79, GB-80, GB-104, GB-105 a GB-106 se postup opakuje až do požadovaného stupně náhrady reaktivních protonů v polyolech, póly fenolech, aminech, amidech a sulfonamidech. Takto získané sloučeniny obsahují více kobalt bis(dikarbollidových) klastrů.

GB-72 až GB-75

Sloučeniny byly připraveny reakcí kalix[4]arenu s 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollidem) podle výše uvedeného postupu.

Charakterizace sloučenin připravených podle vpředu uvedené „Obecné metody syntézy nových látek“

Sloučeniny připravené podle vpředu uvedené metody mají až na 'HNMR signály skupin -Y-Z, popřípadě -Z prakticky totožná ^lH i B NMR spektra zbylé části molekuly. Všechny nové sloučeniny byly charakterizovány ^]H i ¹¹B NMR spektroskopií, data lze shrnout do celkové obecné charakteristiky spekter, která je uvedena dále.

V 'H NMR jsou charakteristické dvě skupiny CH^™: 4,23 ppm (s, H) a 3,10 ppm (s, 2H), seskupení O-CH₂CH₂O-B: 4,11 ppm (t, 2H) a 3,81 ppm (t, 2H), seskupení O~CH₂CH₂O~: obě CH₂-skupiny resonují v rozmezí 3,64-3,59 ppm (m, 4H). Hydratační voda: charakteristický široký signál při cca 4,30 ppm.

ⁿB NMR: Překryv dvou Šestic signálů s poměrem intensit 1:1:2:2:2:1, tj. teoreticky 12 signálů. Rozlišitelných je 11, dva splývají (při -22,1 ppm). Pouze signál při 23,4 ppm je singlet (Odpovídá B(S)-O-), ostatní jsou dublety. Mimořádně velký rozsah spektra (cca 52 ppm od + 22,93 do - 10CZ 303046 B6

28,42 ppm) je dán rozsahem spektra substituovaného ligandu - v něm skryté signály nesubstituovaného ligandu mají rozsah jen 22,5 ppm.

2. Testování účinnosti známých i nových látek in vitro

Známé i nové látky byly nejprve testovány na svou schopnost inhibovat specifickou aktivitu divokého typu HIV proteasy in vitro s použitím čisté rekombinantní HIV proteasy a chromogenního peptidového substrátu odvozeného z aminokyselinové sekvence jednoho ze štěpených míst virového polyproteinu. Testování bylo provedeno podle methody publikované jedním ze spoluautorů této přihlášky vynálezu (Konvalinka, J., Litera, J., Weber, J., Vondrásek, J., Hradilek, M., Souček, M., Pichová, I., Majer, P., Strop, P., Sedláček, J., Heuser, A.-M., Kottler, H. and Kraeusslich, H.-G. (1997). Eur. J. Biochem. 250, 559 až 566). V typickém experimentu bylo přidáno různé množství testovaného inhibitoru rozpuštěného v DMSO (tak, aby finální koncentrace DMSO nepřesáhla 2,5 %) k 8 nM čisté rekombinantní HIV protease v 1 ml acetátového pufru pH 4,7 obsahujícího 0,3 M NaCI a reakce byla odstartována přidáním 15μΜ chromogenního substrátu o sekvenci KARVNIeF(NO₂)EANIe-NH₂ (kde Nle značí norleucín a F(NO₂) je paranitrofenylalanin). Průběh reakce je sledován na spektrofotometru jako pokles absorbance pri 305 nm. Hodnoty IC_So a Kj testovaných sloučenin byly vypočítány z experimentálních dat jak bylo popsáno v práci (Majer, P., Urban, J., Gregorová, E., Konvalinka, J., Novek, P., Stehlíková,

J., Andreánsky, M., Sedláček, J. and Strop, P. (1993) Arch. Biochem. Biophys. 304, 1 až 8) a jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1: Hodnoty IC₅₀ jednotlivých inhibitorů stanovené pro divoký typ HIV-1 proteasy.

Inhibitor	ICso
GB-46	50 nM
GB-48	100 nM
GB-49	220 nM
GB-50	160 nM
GB-51	130 nM
GB-52	190 nM
GB-53	180 nM
GB-57	70 nM
GB-60	260 nM
GB-63	130 nM
GB-65	120 nM
GB-67	200 nM
GB-70	230 nM

Inhibitor	ICso
GB-71	250 nM
GB-72	210 nM
GB-73	110nM
GB-74	100 nM
GB-75	91 nM
GB-78	120 nM
GB-79	130 nM
GB-80	140 nM
GB-90	230 nM
GB-91	210 nM
GB-104	140 nM
GB-105	140 nM
GB-106	130nM

Vybrané nové sloučeniny GB-48 a GB-80 byly testovány, na schopnost inhibovat rezistentní varianty HIV-1 proteas. V Tabulce 2 jsou uvedeny inhibiční konstanty Kj pro klinicky používané inhibitory saquinavir, indinavir a pro sloučeniny GB-^48 a GB-80. Všechny tri proteasy váží saquinavir a indinavir daleko hůře než divoký typ HIV-1 proteasy. Je zřejmé, že afinita GB-48 a GB-80 k těmto rezistentním proteasám je srovnatelná s afinitou k divokému typu. Testované karborany si oproti klinicky používaným inhibitorům zachovávají inhibiční schopnost k rezistentním variantám HIV-1 proteas.

-11 CZ 303046 B6

Tabulka 2: Inhibiční konstanty Ki [nM] divokého typu a rezistentních variant HIV-1 proteasy pro klinicky používané inhibitory sequinavir (SQV) a indinavir (IDV) a pro dva nové inhibitory podle vynálezu ((iB—48 a GB-80).

Typ HIV proteasy	Mutace	SQV	IDV	GB-48	GB-80
divoký typ	—	0,04	0,12	2,2	4,9
HIV PR 15	M46I.A71V.V82TJ84V	13	21	9.0	22
HIV PR K4	L10Í,L24l,L33F,M46L, 154V,L63P,A71V,V82A,I84V	180	35	24	13
HIV PR 5/1	L1OI,I15V,E35D,N37S,R41K, I62V,L63P,A71V,G73S,L9OM	2,9	5,5	4,6	40

3. Testování inhibice infektivity viru HIV ve tkáňových kulturách

Protivirová aktivita inhibitorů podle vynálezu ve tkáňových kulturách byla testována variantou publikované methody (Benyoucef S, Hober D, Shen L, Ajana F, Gerard Y, Bocket-Mouton L, Mouton Y, Wattre P. (1996) Microbial Immunol. 40(5), 381 až 8).

Buňky PM1 infikované virovým kmenem NL4-3 byly pasážovány dva dny po infekci a zředěny 1:10 čerstvými, neinfikovanými buňkami. Pro odstranění nenavázaného viru byly buňky promyty předehřátým médiem čtyři hodiny po infekci. Poté byly buňky inkubovány po 40 hodin s proteasovým inhibitorem podle vynálezu rozpuštěným v DMSO ve finální koncentraci od 0,74 do 60 mikromolámí. Kontrolní buňky byly inkubovány ve stejné koncentraci DMSO jako testované buňky. Pro sklizení volného viru byly buňky centrifugovány při 1500 otáčkách za minutu po dobu 5 min, a 10 mikrolitrů supernatantu bylo odebráno pro titraci. Virová infektivita byla kvantifikována titraci buněčného supernatantu pomocí buněk TZM. Jedná se o reportérové buňky nesoucí ve svém genomu TLR promotor z HIV spojený s genem pro beta-galaktosidasu, aktivovaným Tat proteinem produkovaným příchozím virem. Dva dny po infekcí byly reportérové buňky lisovány a fixovány směsí methanol/aceton. Beta-galaktosidasová aktivita infikovaných buněk byla vizualizována modrým zbarvením po přidání chromogenního substrátu X-gal. Všechny titrace se prováděly v duplikátech. Titr viru a směrodatná odchylka byly vypočítány ze tri nezávislých titraci. Příklad testování aktivity je uveden na obrázku 2. Je zde znázorněn vliv látky GB-48 na infektivitu viru v buňkách PM1 transfekovaných virovým kmenem NL4-3. Inhibitor GB^t8 byl přidán do média v DMSO do finální koncentrace naznačené v obrázku. Buněčné supematanty (obsahující virus) byly sklizeny 2 dny po transfekci a titrovány pomocí TZM buněk, které byly obarveny a infikované buňky byly spočítány. Sloučenina GB-48 silně inhibovala infektivitu viru při koncentracích 6,6-60 μΜ. V těchto koncentracích docházelo k poklesu titru viru nejméně o tri řády.

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný ve farmaceutickém průmyslu a v medicíně k léčbě pacientů infikovaných HIV a k léčbě onemocnění AIDS.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Inhibitory HIV proteasy obsahující klastry vybrané ze skupiny tvořené borany a/nebo karborany a/nebo metal lakarborany, s počtem atomů boru v každém individuálním klastru 6 až 12, kde náboj každého individuálního boranového, karboranového, nebo metallakarboranového klastru je 0, -1 nebo -2, přičemž počet boranových, karboranových, nebo metallakarboranových klastru v molekule inhibitoru je 1 až 9, přičemž karboranové klastry v metallakarboranových inhibitorech jsou koordinovány na atom přechodného kovu, vybraného ze skupiny tvořené Co, Fe, Ni a Ru, obecného vzorce I (R')_nA(—X--Y_g—Z)_m (I), kde A je klastrový anion Β,,,Η,,,¹² BI2HI2¹²·’, CB6H₇<-’, CB,H₈' CB,H|<,^W, ΟΒ,,,Η,,'Λ ϋΒ,,Η,Λ SiB||Hi2^W, SÍBhH,/²', SnB„H„'²·’. GeBnH,,'²’, 7,8-C,B,H,,'-', 7,9-C2B,H12‘ Si,B„,Hl2'>, [(Ι,Ζ-ΌζΒ,Η,,νθ-ΓοΟΙΙ)]'-’, [(I,7-C2B,H„)2-3-Co(HI)]<->, [(C2B9H,,)Co(III)(C2B8H,o)JCo(IHXC2B9H,1)J^l2'^>, [(l,2-C2B₉H,,)2-3-Fe(ni>l^l-\ [(1,7-C₂B,H_ll)₂-3-Fe(III)]^<-^>.

   [(1,2—C₂B₉H„ )₂—3—Ni(III)]^t_\ [HC5H5)Fe(IIIXCB1(!H|,)]¹-’, [(CsH₅)Co(IIIX 1,2-CB ,„H,, )]<’, [(α₅Η₅)Νί(ΙΙΐχΐ,2-εΒ,οΗ₁,)]^,·^,) [(C₂BioH₁₂)₂M(III)]^h nebo neutrální klastr 1,2-C₂B₈H_IO, 1,6C,B₈H_i0, 1,1O-C₂B₈H_1o, 1,2-C₂B_wH₁₂, 1,7-C₂B_1oH₁₂, 1,12-C₂B,„H_i2, P₂B,oH,_o, SBnH,,, H„, PB„H„, [(C₅H₅X1,2-C₂B>H,,)-Co(in)], [<C,H₅X 1,7-CjUs.H, ,>3 to(III)], [(C_SH,X 1,2-C,B,H„>-Fe(IID], [(C5H5XI, 7-C₂B„H„)-Fe(Ill)], [(C₅H₅Xl,2-C₂B₉H„)Ni(III)], [(C,H₅)Fe(Il)(C₃B₈H„)], [(C₅H_í)Ru(IIXC₃B₈H_ii)], [(CAHujj-FeOl)], [(C₅H₅)FedlXC₃B7H_l0)], [1-(C₅H₅>Fe(IIXPC₂B₈H,o)]. [(CjBoHnj-CoíIIIXCjBdH,,)], [(C₂H,₉H₁₂)-M(IIIXC_SH,)1, kde substituenty obecného vzorce —X—Y—Z a R¹ jsou navázány na atomech boru, uhlíku nebo heteroatomech klastru A, kde j je 1 až 3,

   M značí Fe, Co, Ni, Ru a kde R¹ je stejné nebo různé aje vybráno ze skupiny obsahující vodík, halogen, methyl, hydroxy, fenyl, fenylen, thiol, methoxy a trifluormethoxy skupinu, m je 0, l a 2, n je 0 až 12, gje 0 nebo 1

   X je různé nebo stejné a značí skupinu -(CH₂CH₂O)_q- -(OCH₂CH₂)q-, -(C^C^O^CIFCIF-(OCH₂CH₂)_qN(R³)-, -(OCH2CH2)qNXR³)(R⁷)-, -(OCH2CH₂)_qN(R³)(CH2CH2O)q-, -(OCH2CH2)„N⁺(R³XR⁷XCH2CH₂O)_q-, v případě metallkarboranů typu [(1,2-Ο₂Β₉Η|ΐ)₂-3-Μ(ΙΙΓ)]^! ’’ je dále na X můstkově vázaná skupina >N(R³)⁺, na níž je připojen substituent Y, kde M má vpředu uvedený význam, kde q nabývá hodnot 0 až 12, kde R³ je stejné nebo různé a značí vodík, A, {CH2CH2O)q -A. -S(=O)k(R⁷), -C(=O)(R⁵), -S(=O)2N(R⁷)(R⁸), C, až C8 alkyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, C2 až C₈ aikenyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, C2 až C8 alkynyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, fenyl substituovaný 0 až 5 R¹⁰, naftyl substituovaný 0 až 5 R¹⁰, adamantyl substituovaný 0 až 5 R¹⁰, C3 až C_u karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 5 R¹⁰ nebo 0 až 5 Rⁿ, nebo 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny tvořené z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 4 R¹¹, kde q má vpředu uvedený význam a k je 0, 1 nebo 2,

   -13CZ 303046 B6 kde R¹⁰ je stejné nebo různé a značí vodík, ketoskupinu, halogen, kyanoskupinu, -CH2N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)(R⁸), -C(=O)O(R⁷), -C(())(R⁵), -OC(=OXR⁷), -O(R⁷), C2 až C₆ alkoxyalkyl, -S(-O\(R⁷), NHC(-NH)NH(R⁷), -C(-NH)NH(R⁷), -C(=O)N(R⁷)(R⁸), -N(R^S)C(=O)(R⁷), -NO(R⁸), -N(R⁸)C(-O)O(R⁸), -OC(0)N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)C(=O)N(R⁷)(R⁸), -N(R⁸)S(=O)2N(R⁷)(R⁸), -N(R⁸)S(=O)2(R⁷), -S(=O)2N(R⁷)(R⁸), C, až C4 alkyl, C₂ až C₄ alkenyl, C₃ až C₁₀ cykloalkyl, C₃ až Cč cykloalky(methyl, fenyl, pentafluorfenyl, fenylmethyl, fenethyl, fenoxy, fenylmethoxy, nitro, C₇ až Ci₀ arylalkyl, -C(=O)-NH(OH), -C(=O)-NH(NH₂), -B(OH)₂, sulfonamid, formyl, C₃ až C_b cykloalkoxy, Ci až C₄ alkyl substituovaný -N(R⁷)(R⁸), Ci až C4 hydroxylaíkyl, methy lendioxy, ethylendioxy, C| až C4 haloalkyl, Ct až C4 haloalkoxy, Cj až C4 alkoxy karbonyl, Ct až C4 alkyl karbony loxy, Ci až C4 alkyl karbonyl, Ci až C4 alky lkarbony lamino, -OCH2C(=O)O(R⁷), 2-{l“morfolino)ethoxy, azido, -C(R⁸)=N-O(R⁸), C5 až C_]4 karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 5 R¹¹, nebo 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 2 Rⁿ, kde k má vpředu uvedený význam, kde R⁷ je stejné nebo různé a značí vodík, fenyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, fenylmethyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, Ci až C6 alkyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, C2 až C₄ alkenyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, Ci až C<, alkylkarbonyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, C] až C6 alkoxykarbonyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, C| až C6 alkylaminokarbonyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, C₃ až C₆ alkoxyalkyl substituovaný 0 až 3 R¹⁴, chránící skupinu na aminoskupině ze skupiny ftalimid a benzyl, pokud je R⁷ vázán na atom dusíku, nebo chránící skupinu na hydroxyskupině ze skupiny pentafluorfenyl a d i benzyl methyl, pokud je R⁷ vázán na atom kyslíku, kde R¹⁴ je různé nebo stejné a značí

   H, keto, halogen, kyano, -CH₂NH₂, -NH₂, -C(=O)OH, -OC(=OXCi až C₃ alkyl), -OH, C₂ až C₆ alkoxyalkyl, -C(=O)NH₂, -OC(=O)NH₂, -NHC(=O)NH₂, -S(=O)₂NH₂, Ci až C₄ alkyl, C₂ až C₄ alkenyl, C₃ až C₎₀ cykloalkyl, C₃ až C₆ cykloalkylmethyl, fenyl, benzyl, fenethyl, fenoxy, benzyloxy, nitro, C₇ až C,_o arylalkyl, -C(=O)-NH(OH), -C(=O)-NH(NH₂), -B(OH)₂, C₄ až C₆ cykloalkoxy, Ci až C₄ alkyl substituovaný -NH₂, C] až C₄ hydroxyalkyl, methy lendioxy, ethylendioxy, C] až C₄ haloalkyl, Ci až C₄ haloalkoxy, Ci až C₄ alkoxykarbonyl, C_f až C₄ alkylkarbonyloxy, C] až C₄ alkylkarbonyl, C| až C₄ alkylkarbonylamino, ~OCH₂C(=O)OH, 2-(l-morfolino)ethoxy, azido, C₅ až C|₄ karbocyklický zbytek, 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 3 R⁶, kde R⁶, pokud je substituentem na uhlíku, je různé nebo stejné a značí fenyl, fenylmethyl, fenethyl, fenoxy, fenylmethoxy, halogen, hydroxy, nitro, kyano, C[ až C₄ alkyl, C₃ až C_ó cykloalkyl, C₃ až C₆ cykloalkylmethyl, C₇ až C₎₀ arylalkyl, C, až C₄ alkoxy, -C(=O)OH, —C(“O)-NH(OH), -C(=O)-NH(NH₂), -B(OHh, sulfonamid, formyl, C₃ až C₆ cykloalkoxy, -O(R⁷), Cj až C4 alkyl substituovaný -N(R⁷)(R⁸), -N(R^?XR⁸), C2 až C₆ alkoxyalkyl, Cj až C₄ hydroxyalkyl, methy lendioxy, ethylendioxy, Cj až C₄ haloalkyl, Cj až C₄ haloalkoxy, Ci až C₄ alkoxykarbonyl, Cj až C₄ alkylkarbonyloxy, Cj až C₄ alkylkarbonyl, C| až C₄ alkylkarbonylamino, -S(=O\(R⁷), -S(=O)2N(R^?XR⁸), -NHS(=O)2(R⁸), -OCH₂C(=O)OH, 2-<lmorfolino)ethoxy, -C(R⁸>N-O(R⁸),

   5- až 10-Členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 3 R⁹, C₃ až C₄ uhlíkatý řetězec, jehož druhý konec je připojený k vedlejšímu atomu uhlíku na kruhu a vytváří 5- nebo 6-členný kruh, tento 5nebo 6-členný kruh může být substituovaný na některém z alifatických uhlíků skupinami halogen, Cj až C₄ alkyl, Ci až C₄ alkoxy, hydroxy, -N(R⁷)(R⁸), nebo pokud je R⁶ připojen k nasycenému atomu uhlíku, R⁶ může být =O nebo =S, kde k a R⁷ mají vpředu uvedený význam, kde R⁸ je stejné nebo různé a značí

   - 14CZ 303046 B6 vodík, hydroxy, trifl uormethy 1, C| až C₆ alkoxy, C₂ až C₆ alkenyl, fenylmethyl, amino, C| až C₆ alkyl, C] až C₆ alkyl substituovaný 0 až 3 skupinami vybranými nezávisle z hydroxy, C] až C₄ alkoxy, halogen, amino, chránící skupinu na aminoskupině ze skupiny ftalimid a benzyl, pokud je R⁸ vázán na atom dusíku, nebo chránící skupinu na hydroxy skup i ně ze skupiny pentafluorfenyl a dibenzylmethyl, pokud je R^s vázán na atom kyslíku, kde R⁹ je různé nebo stejné a značí vodík nebo methyl, kde R⁶, pokud je substituentem na dusíku, je různé nebo stejné a značí fenyl, fenylmethyl, fenethyl, hydroxy, Ci až C4 hydroxyalkyl, Ct až C4 alkoxy, Q až C4 alkyl, C3 až C6 cykloalkyl, C3 až C6 cykloalkylmethyl, -CH2N(R⁷)(R^S), -N(R⁷)(R⁸), C2 až C₆ alkoxyalkyl, C, až C₄ haloalkyl, Ci až C₄ alkoxy karbonyl, -C(=O)OH, C_t až C₄ alkylkarbonyloxy, Ci až C₄ alkylkarbonyl, C(R⁸)=N-O(R⁸), kde R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam,

   R⁷ a R⁸ mohou být alternativně připojeny tak, aby tvořily -<CH2)4-, ~(CH2)5-, -CH2CH2N(R⁹)CH2CH₂- nebo -CH₂CH₂OCH₂CH₂kde R⁵ je různé nebo stejné a značí vodík, halogen, fenylmethyl, fenethyl, -C(=O)-NH(OH), C(-O>NH(NH₂), -B(OH)₂, sulfonamid, azido, formyl, fenoxy, fenylmethoxy, nitro, kyano, -CH₂N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)(R⁸), -OCH2C(=O)OH, -C(=O)O(R⁷), -CC(--O)(R^f), -O(R⁷), C2 až C₆ alkoxyalkyl, -S(=O\(R⁷), -NHC(=NH)NH(R⁷), -C(=NH)NH(R⁷), -C(=O)N(R⁷)(R⁸), -N(R⁸)C(O)(R⁷), =N-O(R⁸),

   -N(R⁸)C(=O)O(R⁸), OC(=O)N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)C(-O)N(R⁷)(R⁸), C(R⁸)==N-O(R^s). -N(R⁸)S(=O)2N(R⁷XR^s), -N(R^s)S(=O)2(R⁷), -S(=O)2N(R⁷)(R⁸), C, až C4 alkyl, C₂ až C₄ alkenyl, C₃ až Cio cykloalkyl, C₃ až C₆ cykloalkylmethyl, C₇ až C_i0 arylalkyl, C₃ až C₆ cykloalkoxy, C| až C₄ alkyl substituovaný -N(R⁷)(R⁸), Ci až C4 hydroxyalkyl, Ci až C4 haloalkyl, Ci až C4 haloalkoxy, Ci až C4 alkoxykarbonyl, Ci až C4 alkylkarbonyloxy, C, až C4 alkylkarbonyl, Ci až C4 alkylkarbonylamino, 2-(l-morfolino)ethoxy, C7 až C]0 arylalkyl substituovaný 0 až 2 R⁶, C5 až C_]4 karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 3 R⁶, 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 3 R⁶, kde k, R⁶, R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam, kde R¹¹, pokud je substituentem na uhlíku, je různé nebo stejné a značí fenethyl, fenoxy, C3 až Cjo cykloalkyl, C3 až C6 cykloalkylmethyl, C7 až Ct0 arylalkyl, -C(=O)-NH(NH2), C2 až C6 alkoxyalkyl, methy lendioxy, ethy lendioxy, Ci až C4 alkylkarbonyloxy, -NHS(=O>(R⁸), fenylmethoxy, halogen, 2-(l-morfolino)ethoxy, -C(=O)O(R⁷), -C(=O)-NH(OH), -C(=O)N(R⁷)N(R⁷)(R⁸), kyano, -B(OH)2, sulfonamid, formyl, C₃-C₆ cykloalkoxy, C_t až C₄ haloalkyl, C| až C₄ haloalkoxy, C₂ až C₄ haloalkenyl, C₂ až C₄ haloalkynyl, -N(R^?XR⁸), -C(R⁸)=N-O(R⁸), -NO2, -O(R⁷), -N(R¹²XR¹³), -S(=OX(R⁷), -S(=OXN(R’XR'), C(=O)N(R⁷XR⁸), -OC(=O)N(R⁷XR⁸), -C(=OXR⁵), OC(=OXR⁵). OC(=O)O(R⁷), fenyl, -C(=O)N(R’HC, až C4 alkyl), N(R⁷)(R⁸), -C(=O)N(R^I2XR¹³), -C(=OHCi až C4 alkyl)-N(R⁷)C(=O)O(R⁷), C, až C4 alkoxy substituovaný 0 až 4 skupinami nezávisle vybranými ze skupin: R⁵, C₃ až C₆ cykloalkyl, -C(=O)O(R⁷), -C(=O)N(R’XR’), -N(R⁷)(R⁸) nebo hydroxyl,

   C| až C₄ alkyl substituovaný 0 až 4 skupinami nezávisle vybranými ze skupin:

   R^s, =N(R⁸), =NN(R’)C(=O)N(R⁷)(R⁸) nebo-N(R⁷XR⁸),

   C₂ až C₄ alkenyl substituovaný 0 až 4 R^s, C2 až C4 alkynyl substituovaný 0 až 4 R⁵, 5- až 6členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, C3 až C₄ uhlíkatý řetězec jehož druhý konec je připojený k vedlejšímu atomu uhlíku na kruhu a vytváří 5- nebo 6-členný kruh, tento 5- nebo 6-členný kruh může být substituovaný na některém z alifatických uhlíků skupinami halogen, Ci až C₄ alkyl, C] až C₄ alkoxy, hydroxy, -N(R⁷)(R⁸), nebo pokud je Rⁿ připojen k nasycenému atomu uhlíku, R¹¹ může být =O nebo -S, kde k, R⁵, R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam,

   - 15CZ 303046 B6 kde R¹² je různé nebo stejné a značí vodík nebo Ci až C₃ alkyl, kde R¹³ je různé nebo stejné a značí -C(=O)N(R⁷)(R⁸), -C(=O)N(R⁷)NH(R⁸),

   -C(=O)C(R³)2N(R⁷)(R⁸), C(-())C(R⁵)2N(R⁷)NH(R^s), -C(=O)C(R⁵)₂N(R⁷)C(-O)O(R⁷),

   -C(=O)H, -C(-O)(R⁵), -C(=O)4Ci až C4 alkyl)-N(R⁷)(R⁸), -C(=OHCi až C4 alkyl)-, N(R⁷)C(=O)O(R⁷), kde R⁵, R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam, kde R^u, pokud je substituentem na dusíku, je různé nebo stejné a značí fenyl, fenylmethyl, fenethyl, hydroxyl, Cj až C4 hydroxyalkyl, C] až C4 alkoxy, C| až C4 alkyl, C3 až Cg cykloalkyl, C3 až Ců cykloalky(methyl, -CH2N(R⁷)(R⁸), -N(R⁷)(R⁸), C2 až C$ alkoxyalkyl, C| až C₄ haloalkyl, C| až C₄ alkoxykarbonyl, -C(-O)OH, Cj až C₄ alkylkarbonyloxy, C| až C₄ alkylkarbonyl nebo ~C(R^S)-NO(RN, kde R⁷ a R⁸ mají vpředu uvedený význam, kde R¹', pokud je substituentem na síře, značí =O, kde Y je různé nebo stejné a značí Cj až Cio alkandiyl substituovaný 0 až 4 substituenty ze skupiny tvořené R² a R³; C] až Cw cykloalkandiyl substituovaný 0 až 4 skupinami R²; -X-, -C(=O)~; 4CH2CH2O)q-; -O(CH2CH2O)q~; 4OCH2CH2)q-; -(CH2CH2O)qCH2CH2-; -S(=O\-; -P(=O)(OR³)-X-; -P(=OXN(R³)(R⁴)bX-; -P(=O)(N(R³)(R⁴))-X-; -<(=O)-X-; -(CF2)_q-; fenylen substituovaný nezávisle 0 až 3 substituenty R¹⁴, kde k, q, X, R¹⁴ a R³ mají vpředu uvedený význam, kde R² je různé nebo stejné a značí vodík, -A, -X-A, -O(R⁷), -S(R⁷), -N(R⁷), -C(-O)O(R⁷), keto, C| až Cg alkyl substituovaný 0 až 3 R⁵, C2 až Cg alkeny 1 substituovaný 0 až 3 R⁵, fenyl, benzyl, fenyl substituovaný nezávisle 0 až 5 substituenty R¹⁴, alkynyl substituovaný 0 až 3 R⁵, Cj až C8 perfluoralkyl, C₃ až C[₄ karbocyklus substituovaný 0 až 3 R⁵ nebo 0 až 3 R⁶, nebo 5- až 10—členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 2 ethy lengly koly, 0 až 2 diethylenglykoly, 0 až 2 R⁶, kde A, X, R⁵, R⁶, R⁷, R¹¹ a R¹⁴ mají vpředu uvedený význam, kde R⁴ je různé nebo stejné a značí vodík, Ci až C8 alkyl substituovaný 0 až 3 R^t0, C2 až Cg alkenyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, C2 až C8 alkynyl substituovaný 0 až 3 R¹⁰, a C3 až C_t4 karbocyklický zbytek substituovaný 0 až 5 R^1Ď nebo 0 až 5 R¹¹, nebo 5- až 10-členný heterocyklus obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané nezávisle z kyslíku, síry a dusíku, nebo týž heterocyklus substituovaný 0 až 2 R¹', kde R¹⁰ a R¹¹ mají vpředu uvedený význam, kde Z je různé nebo stejné a značí vodík, A, -X-A, (-X-A)₂, -C(-O)-X-A, -CH(OH)-X_A, -CH(NH₂>~X-A, NH-A, NH-CH(OH)CH-NH-A, -S(=O)_k-X-A, -0-P(=OXOR³)_X-A, -OP(-OXN(R)(R⁴))—X-A. R³, R⁷, R¹⁰, C| až C₁₀ alkyl substituovaný 0 až 4 skupinami R², —OH, -O(R³), kalix[4]aren substituovaný nezávisle 0 až 4 R³, kde k, A, X, R², R³, R⁴, R⁷ a R^t0 mají vpředu uvedený význam, ajejich farmaceuticky přijatelné soli, přičemž do rozsahu tohoto nároku dále spadají následující sloučeniny:

   GB-53 [(8-{(CH₂)_ó(CH)₃CCH₂-CHCH₂-CH₂O)₂)-l, 2-C₂B₉H_]0)(l ',2'-C₂B₉H, ,>-3,3 '-Co]Na,

   GB-60 [(8-X(54CH₃)₂N)-l-C₁₀H₆-SO₂NH-(CH₂-CH₂O)₂)-l,2-C₂B₉H,₍))(l',2'-C₂B9Hii)3,3'-Co]Na,

   GB-63 [(8-CC₆H₄(CO)(SO₂)N-(CH2-<H₂O)₂)-l, 2-C₂B₉H,_oX1',2'-€₂B₉H ,,)-3,3'-Co]Na,

   - 16 CZ 303046 B6 to

   GB-78 [l,3,54(b2-C₂B₉H_l0)-33'-Co(l^,í2^,-C₂B₉H₁₁)-8-(OCH₂CH₂)₂O)3-C6H3]Na,, ajejich farmaceuticky přijatelné soli.
2. 2. Použití sloučenin podle nároku 1 vybraných ze skupiny

   GB-72 t(8-(kalix[4]aren-GKCH₂-CH₂0)₂>-l,2-C2B9H₁o)(t^,,2'-C₂B₉Hi₁)-3,3-Co]Na

   GB-73 [ 1,3-(( l,2-C₂B₉Hio)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉H₁₁)-8-(OCH₂CH₂)₂O)2-kalix[4]aren]Na₂

   GB-74 [1,2,3-((1,2-C₂B₉H₁₀)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉H_ll)-8-(OCH₂CH₂)₂O)3-kalix[4]aren]Na_₁ GB-75 [ 1,2,3,4-(( l,2-C₂B₉Hio)-3,3 ^,-Co(r,2'-C₂B₉Hi,)-8-(OCH₂CH₂)₂O)4-kalix[4]aren]Na4 ajejich farmaceuticky přijatelné soli pro výrobu léčiva jako inhibitoru HIV proteázy.
3. 3. Sloučeniny podle nároku 1, vybrané ze skupiny

   GB—16 [(l,2-C₂B₉H_l0)-3,3'-Co(l',2-C₂B₉H₁,)-8-(OCH₂CH₂)₂NH(CBi₀H₁₀)-<H₂CH₂OCH₂CH₂-8'^r-<Hl'\2-C2B9Hi0)-3'\3”^,-Co(r'',2”'-C2B₉H,_i)]Na₂

   GB-48 [(I,2-C₂B₉H_!0)-3,3'-Co(l',2'-C₂B₉H₁₁)-8-(OCH₂CH₂)₂NH(CH₂CH₂CH₂CH3pCH₂CH₂OCH₂CH₂-8-O-(l ,2-C₂B₉H,₀)-3 ,3 -Co(1 \2'-C₂B₉H,₁)]Na

   GB^I9 [(8-((CB₁₍₎H_i1)NH-(CH₂-CH₂0)₂)-1,2-C₂B₉H,o)(1',2'-C₂B₉H₁,)-3,3'-Co]K

   GB-50 [(l,2-C₂B₉H₁₀)-3,3^ř-Co(r,2'-C2B9H,,)-8-(OCH2CH2)2N(CH2CH3)2-CH2CH2OCH2CH2-8”-<HL\2-C2B9H10)-3”, 3^,-Co(r”,2'”-C2B₉H|₁)]Na

   GB-51 [(84(4-CH₃y€₆H₄SO₂NH-(CH₂-GH₂O)₂)-l,2-C₂B₉H₎0)(r,2^,-C2B₉Hi,)-3,3'-Co]Na

   GB-52 [(8-((4—CH3)-C₆H4-SO₂N(CH₂CH₂CH₂CH3)-(CH₂-CH₂O)₂)-l,2-C₂B₉H_l0xr,2'C₂B₉H„)-3,3'-Co]Na

   GB-53 [(8-<(CH₂)₆(CH)3CCH₂-0-(CH₂-CH₂0)2>-l,2-C2B9H₁oXl\2'-C₂B9Hi₁)-33'-Co]Na

   GB-57 [(l,2-C₂B₉H,₀)-33^Co(l',2'-C3B9H,,)-8-(OCH2CH2)₂N(SO₃((4-CH3)-C₆H₅))-CH₂CH₂OCH₂CH^8 -O-(l.2 <’₂B₉H,_o)-3 ,3 '-Co(l ,2' -C₂B₉Hi,)]Na₂

   GB-60 [(8-((5-(CH3)₂N)“1-CioH6-S0₂NH—(CH₂-CH₂0)₂)-l,2-C₂B₉Hio)(l ,2'-C₂B₉H,,)3,3'-Co]Na

   GB-63 [(8-(C6H₄(CO)(SO₂)N-(CH₂-CH₂O)₂)-l,2—C₂B₉Hio)(l \2'-C₂B₉Hji)-3,3'-Co]Na

   GB-65 [(8-(((4CH3)-C6H4S0₂)₂N-(CH₂-CH₂0)₂)-l,2-C₃B₉Hio)(l',2'-C₂B₉H,,)-3,3-Co]Na GB-67 [(8-((4-NH₂)-C6H₄S0₂NH-(CH₂-CH₂0)2)-l,2-C₂B₉Hio)(r,2'-C₂B₉H₁₁)-3,3'-Co]Na

   GB-70 [(l,2-C₂B₉Hio)-3,3'-Co(l',2'-C2B9H,o)-8,8'-g-NH-CH₂CH₂OCH₂CH₂-8^,'-CHr\‘ 2”-C₂B₉H₁₀)-3'\3'”-Co(r,2”'-C₂B₉H_1])]Na

   GB-71 [(l,2-C₂B₉H₁₀>~3,3^,-Co(l',2'-C₂B₉H,₀)-8,8'-p-N(CH₂CH₂OCH₂CH₂-8'-O-(l,2 -C₂B₉H1₀)-3 ,3 '-Co( 1' ,2 '-C₂B₉H,, ))₂]Na₂

   GB-78 [l,3,54(I,2-C₂B₉H₁₀)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉H_l,)-84OCH₂CH₂)₂O)₃C₆H3]Na3 GB-79 [((1,2—C₂B₉H₁₀)—3,3'—Co( I',2'—C₂B₉H,i)-8—(OCH₂CH₂)₂0)3-NH]Na₂

   GB-80 [(l,2-C₂B₉Hio)-3,3'-Co(r,2'-C₂B₉H_ti)-8-(OCH₂CH₂)₂NH-CH₂CH₂CX2H₂CH₂-8 O—(r',2''-C₂B₉H_l0)-3,3'-Co(l',2'-C₂B₉H₁₁)JNa

   GB-90 [(8-((2-CH₃)-C₆H₄-SO₂NH-(CH₂-CH2O)₂)-l,2-C₂B₉H|₀)(l ^,,2'-C₂B₉H₁₁)-3,3'-Co]Na

   GB-91 [(8-(2,4,6-(CH3)3-C₆H₂-SO₂NH-(CH₂-CH₂O)₂)-l,2-C₂B₉H₁₀)(l2'-C₂B₉H,,)-3,3Co]Na

   GB-104 [(I,2-C₂B₉H_to)-3,3'-Co(l',2'-C2B9H₁|)-8-(OCH₂CH₂)2NH(CH₂C₆H5)-CH₂CH₂OCH₂CH^8-O-(1 ',2”-C₂B₉H_1o)-3'\3 '-Co(1'^'-C^B^njjNa

   GB-105 [(l,2-C₂BGI₁₀)-3,3' Co(l'.2 G₂B₉H_tl)-8-(OCH₂CH₂)₂NH(CH₂CH₂OHPCH2CH₂OCH₂CH₂-8' -CH 1 ,2' '-C₂B₉Hio)-3 ,3 -Co( Γ,2 -C₂B₉H,, )]Na

   - 17 CZ 303046 B6

   GB-106 [(l,2-G₂B₉H₁₀>-33'-Co(l',2'=C2B₉H_],>-8-(OCH2CH₂)2NH(C(CH3)3)-CH2CH₂OCH₂CH₂-8^,r-Q-<l'',2-C₂B₉H₁₀)-3'',3'-Co(l',2'”-C₂B9H,₁)]Na ajejich farmaceuticky přijatelné soli pro použití jako inhibitory HIV proteázy.
4. 4. Způsob přípravy sloučenin GB-49, GB -51. GB-52, GB-53, GB-60, GB-63, GB-65, GB67, GB-70, GB—90, GB-91 podle nároku 3, vyznačující se tím, že se sloučeninou L-Y-Z nebo L-Z, kde L je vybráno ze skupiny tvořené deprotonizovanou hydroxyskupinou a/nebo aminoskupinou a/nebo substituovanou aminoskupinou a/nebo amidem a/nebo sulfonamidem a/nebo thioetherem, a kde Y a Z mají v nároku 1 uvedený význam, působí na 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollid).
5. 5. Způsob přípravy sloučenin GB-46, GB-48, GB-50, GB-57, GB-71, GB-72, GB-73, GB74, GB-75, GB-78, GB-79, GB-80, GB-104, GB-105 a GB-106 podle nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že se sloučeninou

   L-Y-Z nebo L-Z, kde L je vybráno ze skupiny tvořené deprotonizovanou hydroxyskupinou a/nebo aminoskupinou a/nebo substituovanou aminoskupinou a/nebo amidem a/nebo sulfonamidem a/nebo thioetherem, a kde Y a Z mají v nároku 1 uvedený význam, působí na 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollid), na vzniklý produkt se po jeho purifikaci působí dále 8-dioxan-kobalt bis(dikarbollidem) a postup se opakuje až do požadovaného stupně náhrady reaktivních protonů v polyolech, póly fenolech, aminech, amidech a sulfonamidech, takto získané sloučeniny obsahují více kobalt bis(dikarbollidových) klastru.
6. 6. Léčivo určené k léčbě AIDS, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně jeden inhibitor HIV proteasy podle nároku 1 ajejich farmaceuticky přijatelné soli.
7. 7. Léčivo určené k léčbě AIDS, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně jeden z inhibitorů HIV proteasy podle nároků 2 a/nebo 3.