CZ302995A3 - Engineering structure for built-up structures made of reinforced concrete or the like material - Google Patents

Description

Stavební konstrukce pro moijito^ podobného materiálu aflé=stavby ze železobetonu nebo

Oblast techniky

Vynález se týká stavební konstrukce pro montované stavby ze železobetonu nebo podobného materiálu, obsahující dno, boční stěny, čelní stěny a také krycí desku, osazenou nad dnem a tvořící základnu odstavné plochy pro nejméně jedno motorové vozidlo, přičemž část stavební konstrukce pod krycí deskou je upravena pro osazení do terénu a pod krycí deskou je uvnitř stavební konstrukce vytvořen zásobník pro kapaliny opatřený přítokem a odtokem. Tato stavební konstrukce je známa z EP-B1-0 209 833, přičemž podobný známý stav techniky je obsažen V DE-U1-85 20 976.7.

Dosavadní stav techniky

Některé druhy známých stavebních konstrukcí jsou vytvářeny ve formě prefabrikovaných přemístitelných prostorových buněk a slouží v převážné míře jako garáže pro parkování motorových vozidel. Zvláštnost jejich konstrukčního provedení spočívá v tom, že tyto montované stavební konstrukce obsahují dělicí podlahovou konstrukci, tvořící krycí desku oddělující prostor garáže od prostoru další spodní komory stavební konstrukce, tvořící základ garáže a současně další prostor využitelný pro další účely. Tyto další účely spočívají u obou typů těchto známých provedení stavebních konstrukcí v tom, že garáž je využitelná v uzavřeném obvodu pro získávání energie pomocí systému s tepelným zásobníkem. Při tomto provedení je zejména do spodní komory vestavěn zásobník pro teplonosnou látku, který je popřípadě také zabetonován do stěny komory a opatřen přítokovým a výtokovým potrubím, která jsou součástí uzavřeného okruhu pro kapalinu jako teplonosnou látku. Další části prostoru spodní komory mohou být opatřeny přídavnými ústrojími, která jsou součástí zařízení pro uchovávání energie.

Úkolem vynálezu je vyřešit další rozšíření možností využití stavební konstrukce, mající uvedené konstrukční znaky.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen stavební konstrukcí pro montované stavby ze železobetonu nebo podobného materiálu, obsahující dno, boční stěny, čelní stěny a také krycí desku osazenou nad dnem a tvořící základnu odstavné plochy pro nejméně jedno motorové vozidlo, přičemž část stavební konstrukce pod krycí deskou je upravena pro osazení do terénu a pod krycí deskou je uvnitř stavební konstrukce vytvořen zásobník pro kapalíny opatřený přítokem a odtokem. Podstata vynálezu spočívá v tom, že krycí deska je vytvořena jako součást parkovací plochy a kapalinovým zásobníkem je zásobníkem vody, přičemž vtokové potrubí zásobníku vody je opatřeno přítokovou přípojkou dešťové vody a/nebo odpadních vod a/nebo podzemních nebo povrchových vod a výtokové potrubí zásobníku vody je tvořeno odváděcím potrubím pro odvod užitkové vody a/nebo odpadní přípojkou.

Zadaný úkol je vyřešen také stavební konstrukcí pro montované stavby ze železobetonu nebo podobného materiálu podle dalšího výhodného provedení vynálezu, obsahující dno, boční stěny, čelní stěny a také krycí desku osazenou nad dnem, přičemž krycí deska tvoří podlahovou desku prostorové buňky, zejména montované garážové jednotky, a část stavební konstrukce pod krycí deskou je upravena pro osazení do terénu

I a pod krycí deskou je uvnitř stavební konstrukce vytvořen kapalinový zásobník opatřený přítokem a odtokem. Podstata tohoto provedení vynálezu spočívá v tom, že kapalinovým zásobníkem je nádrž na vodu, jejíž přítokové potrubí je opatřeno vtokovou přípojkou pro dešťovou vodu a/nebo odpadní vodu a/nebo podzemní nebo povrchovou vodu a odtok nádrže na vodu je tvořen odváděcím potrubím pro upotřebenou vodu nebo odpadní přípojkou.

Řešení podle vynálezu navazuje na to, že například z EP-A2-0 565 921 je již známo upravovat, uchovávat jako dočasnou zásobu a přivádět k novému využití nebo nechávat vsakovat dešťovou vodu, přiváděnou zejména ze střešních ploch budovy, šetrně s ohledem na okolní prostředí.

Řešení podle vynálezu je přitom založeno na poznatku, že zemina nacházející se pod garážemi, jinými druhy prostorových buněk a krabicových konstrukcí nebo pod parkovacími plochami nebyla dosud dostatečně intenzivně využívána. Naproti tomu přináší řešení podle základního provedení vynálezu, uvedeného také v nároku 1, výhodu lepšího využití parkovacích ploch, zatímco další výhodné základní řešení, obsažené v nároku 5, řeší problém lepšího využití terénu pod garážemi nebo jinými srovnatelně velkými krabicovými prostorovými buňkami, které kromě odstavných prostorů pro motorová vozidla mohou sloužit jako skladovací buňky nebo jiné užitkové prostory, popřípadě také jako obytné a administrativní jednotky. Přitom bylo pamatováno na to, že tyto stavební konstrukce mohou být osazovány do terénu jako samostatné jednotlivé jednotky, ale mohou být také řazeny do vzájemně spřažených řad stavebních konstrukcí. Při řešení se nevylučovala možnost, že by stavební konstrukce vytvořené ve formě prostorových konstrukčních buněk nemohly být doplňovány dalšími garážovými buňkami nebo jinými prostorovými buňkami, přičemž v takovém případě by stavební konstrukce podle vynálezu sloužila jako základová konstrukce pro tyto přídavné prostorové buňky nebo pro skupiny takových buněk.

Zásobník vody, který je součástí stavební konstrukce podle vynálezu, není zpravidla součástí uzavřeného obvodu, ale tvoří část otevřeného hydraulického obvodu. Při tomto řešení může být na vtokové potrubí zásobníku vody napojen nejen přívod dešťové vody, ale také přívod předtím použité užitkové vody, to znamená přívod odpadních vod, které jsou po úpravě vhodné pro další použití. Přitom další úprava vody není určena jen pro možnost dalšího využití vody ve formě užitkové vody, ale upravená voda může být také odváděna šetrným způsobem do okolního prostředí tak, že se nechá vsakovat do podloží stavební konstrukce.

Při využití použité vody jako užitkové vody přichází v první řadě v úvahu zavlažování zahrady a jiných volných ploch. Tato voda může být využívána také pro takovou spotřebu, při které není vyžadována kvalita pitné vody a pro kterou jsou již v moderních budovách připraveny vlastní rozvody, například pro plnění praček nebo pro splachování splachovacích záchodů. Mezní případ regenerace použité vody až na kvalitu pitné vody nelze sice vyloučit, ale tento případ se v normálních případech vyskytuje jen výjimečně protože je spojen s vysokými provozními náklady.

Z DE-A1-39 27 042 je známo, že při stavbě nových stavebních objektů se základové konstrukce, stěny, stropní konstrukce a podobně vytvářejí ve formě dutých těles, ve kterých jsou jednokomorové nebo dvoukomorové zásobní prostory pro uchovávání předem upravené deštové vody, která je potom odebírána zejména v suchém období, kdy je nedostatek deštových srážek. Tento systém s dutými tělesy musí být přitom vytvořen celý vodotěsný, protože tvoří součást stavební konstrukce, kterou také nese.

Ve výhodném provedení stavební konstrukce podle nároků 2 až 4 je krycí deska (10) upravena na své horní straně přímo jako otevřená parkovací plocha (16), přičemž v alternativním provedení je krycí deska (10) opatřena vrstvou (19) prvků tvořících parkovací plochu (16), přičemž je pamatováno na to, že mezi parkovací plochou a horní stranou krycí desky (10) je nutno ještě vytvořit drenážní vrstvu (20).

Řešení podle vynálezu nevylučuje možnost vestavění zásobníků kapalin podle vynálezu do vlastního konstrukční tělesa stavební konstrukce jako je tomu u známých zásobníků kapalin pro kapaliny sloužící jako nosiče tepla. Využitelný prostor se ještě zvětší, jestliže stěnová konstrukce (32) stavebního objektu tvoří přímo plášť zásobníku vody.

Při využití řešení podle vynálezu je možno dosáhnout také snížení stavebních nákladů. Toto snížení je zvláště výrazné, jestliže se nosná konstrukce zásobníku vody vytvoří z vodotěsného materiálu, který je současně materiálem pro vytvoření nosných stěn stavební konstrukce. Náklady jsou nízké také v takovém případě, kdy je nosné těleso zásobníku vody vytvořeno z betonu jako propustného materiálu, avšak je na své vnitřní straně opatřeno vodonepropustnou vrstvou (34), která nemusí být samonosnou vrstvou, protože je přilepena na betonových stěnách.

Plného využití základové konstrukce garáže podle vynálezu je možno dosáhnout, jestliže zásobník vody zabírá celou vnitřní půdorysnou plochu stavební konstrukce. V mnoha případech se však objevuje požadavek na jiné využití části půdorysné plochy, ať již jako prostor pro personál nebo jako dílna nebo jako prostor pro uložení přídavných zařízení pro dopravu a/nebo ovládání funkce vnějšího vodního obvodu, navazujícího na zásobník vody. Pro tyto účely se však využívá nejvýše 25%, především nejvýše 10% nebo v mezním případě jen 5% půdorysné plochy suterénu.

Nároky 11 až 15 obsahuji různá další výhodná provedení stavební konstrukce podle vynálezu. Zvláštní význam má skutečnost, že na rozdíl od známých řešení, ze kterých vynález vychází, nemusí mít využitelný prostor (12) pod krycí deskou (10) stejnou půdorysnou plochu jako garáž (30) nebo jiná prostorová buňka (31) vytvořená nad krycí deskou. Je přitom dobře možné, že spodní prostor bude vytvořen s většími rozměry než garáž nebo jiná prostorová buňka a že je možno dosáhnout jeho zvětšení přibližně o maximální skladovací objem. Ukazuje se však, že půdorysná plocha garáže má tolik kapacity, že se vystačí s půdorysnou plochou spodního prostoru stavební konstrukce, čímž se podstatně snižují potřebné výrobní náklady.

Při pouze částečném překrývání půdorysů garáží a jiných prostorových buněk se spodními oblastmi je možno využít alespoň té části spodní konstrukce, která se nachází pod prostorovými buňkami jako základové konstrukce (50) pro garáž nebo prostorovou buňku.

Zjistilo se také, že jestliže je stavební konstrukce podle vynálezu vytvořena ve své horní části jako garáž nebo jinak využitelná prostorová buňka, nemusí mít její spodní část, využívaná potom jako zásobník vody nebo obsahující zásobník vody, větší rozměry než mají konvenční parkovací dvougaráže vytvářené z prefabrikovaných dílců, protože celá stavební konstrukce může být vytvořena z dvoupodlažní prefabrikované buňky upravené pro dvě stání nad sebou, ve které se výkyvná vestavěná vnitřní konstrukce nahradí krycí deskou (10) podle vynálezu. Zvláště výhodná je u tohoto provedení skutečnost, že pro výrobu těchto stavebních konstrukcí je možno využít stejných výrobních zařízení a postupů jsou při hotovení dvoupodlažní garáže pro dvě vozidla.

Do rámce vynálezu spadá především, jak již bylo řečeno, zužitkování dešťové vody a/nebo některých druhů odpadních vod, ale v některých případech je možno do zásobníku vody přivádět také podzemní vodu, popřípadě také povrchovou vodu z potoků nebo jezer, jestliže to místní podmínky umožňují. U řešení podle vynálezu není uvažováno s dočasným uchováváním čisté pitné vody, avšak ve zmíněných mezních případech se počítá s přípravou pitné vody a s jejím uchováváním v zásobě, která je potřebná například pro plnění plaveckých bazénů. .

Přesto se však dává přednost takovému provedení, u kterého je zásobník vody opatřen přídavně přípojkou (52) pro přívod čerstvé vody, která by sloužila ve zvláštních případech pro doplnění zásoby vody nad úroveň minimální hladiny v suchém období, kdy není k dispozici žádný zdroj upravitelné vody.

Spodní část stavební konstrukce, obsahující zásobník (12) vody, může být vytvořena jako přístupná z horní strany, aby bylo možno provádět kontrolu, údržbu, opravy a podobně, přičemž vstupní otvor z horní části stavební konstrukce by měl být vytvořen přímo v krycí desce (10). Přitom je třeba dát přednost takovému provedení vstupního revizního otvoru, zejména v případě použití horní části stavební konstrukce jako odstavného prostoru pro motorová vozidla, které by bylo dostatečně těsné, aby nemohlo dojít ke kontaminaci vody v zásobníku olejem nebo benzinem, uniklým při provozu motorového vozidla, a na druhé straně aby také nedocházelo ke zvyšování tlaku vodních par v prostoru garáže nad obvyklé atmosférické hodnoty, protože by to mohlo vést k urychlení koroze částí konstrukce motorových vozidel.

Při kolísání hladiny vody v zásobníku (12) vody dochází k přetlakovému nebo sacímu účinku na vzduch obsažený ve spodní části stavební konstrukce. Jestliže tento objem vzduchu nemůže komunikovat s okolním ovzduším, zejména při hermetickém uzavření prostupu (58) v krycí desce, doporučuje se vestavět odvětrávací ústrojí (64), které při klesající hladině vody v zásobníku může být využito také jako zavzdušňovací ústrojí. Současně se tím dosahuje ve spodním prostoru stavební konstrukce výhodných klimatizačních účinků.

Po stavební stránce může být toto odvětrávací ústrojí tvořeno trubkou uloženou souose s odvodňovací trubkou (68) pro srážkovou vodu, vyvedenou na střechu garáže nebo jiné prostorové buňky. Zvláště výhodné je takové konkrétní provedení, které obsahuje samostatné zavzdušňovací a odvzdušňovací potrubí (64), jak je to uvedeno v nárocích 90 až 95, přičemž odvzdušňovací potrubí udržuje v důsledku využití vnějšího tepelného záření, dopadajícího na trubku, a z toho vyplývajícího komínového účinku, cirkulaci celého vnitřního objemu plynu v zásobníku vody.

Za normálních podmínek se předpokládá, že ve spodním prostoru stavební konstrukce bude umístěn vždy jeden zásobník vody, který by měl být využíván alternativně pro zužitkování upotřebené vody nebo pro její odstraňování. Využívání upotřebené vody přichází v úvahu zejména v privátní oblasti, odstraňování vody se uplatňuje zejména v komunální oblasti. Jsou však možné mezní případy, u kterých spodní prostor garáže, ležící pod úrovní terénu, je dostatečný k dvojitému nebo dokonce vícenásobnému využití. V takovém případě je výhodné rozdělit zásobník (12) vody nebo při použití několika zásobníků alespoň spodní prostor stavební konstrukce rozdělit do nejméně dvou oddílů upravených pro různé využívání vody, přičemž při tomto rozdílném využívání se za primární považuje využívání (264) použité vody k dalším účelů, a za sekundární využití se pokládá odvádění vody (268) do kanalizace. Při úpravě odpadních vod z domácností se jedná také o úpravu splaškových vod (266), to znamená odpadních vod, které nejsou znečištěny fekáliemi. Pro využití odpadních vod mohou být také využity dva oddíly podle toho, zda přichází v úvahu využití zmíněných splaškových vod nebo také srážkové vody a popřípadě podzemní nebo povrchové vody. V takovém případě přichází v úvahu také trojkomorové vytvoření spodní části stavební konstrukce. Jsou možné také další druhy využití různých druhů vod, které se od sebe liší především způsobem úpravy před dočasným skladováním a/nebo požadovanou kvalitou pro další zpracování nebo odvádění mimo stavební konstrukci.

Pomocí ukazovacího ústrojí (74) pro oznamování stavu naplnění příslušného zásobníku vody a/nebo příslušné filtrační komory může obsluha zařízení získávat alespoň jednu informaci, přenášenou do horního prostoru nad spodním prostorem stavební konstrukce, aby potom mohla být provedena potřebná regulační opatření. Tyto možnosti ručního ovládání činnosti zařízení jsou mnohostranné. Z nich bude uváděno jen měnění úrovně hladiny vody v zásobníku přívodem čerstvé vody nebo odčerpáváním části obsahu zásobníku, které se může provádět nejen pro zajištění dostatku vody k dalšímu využití, ale především pro dosažení potřebné změny úrovně hladiny vody v zásobníku. Další opatření by mohlo například spočívat v zahájení čištění filtru. Ručně ovládaná změny výšky hladiny vody, prováděná odčerpáváním vody, se může uskutečňovat například tehdy, když se s blížícím se zimním obdobím zvětšuje hloubka promrznutí okolní zeminy a je třeba zamezit zamrznutí uskladněné vody.

Ve výhodném provedení vynálezu probíhá změna (86) mezi letní úrovní hladiny (1098) vody a zimní úrovní (110) automaticky. Jestliže se u tohoto provedení použije hydromechanického čidla jako snímače teploty zeminy, může probíhat činnost tohoto čidla bez přívodu energie z vnějšku. Místo hydromechanického prvku je možno použít pro snímání teploty i jiného libovolného snímacího prvku (98), jehož činnost se obejde bez vnějšího přívodu energie. Jako řídicí ústrojí, obsahující kombinaci čidla a ventilu, může sloužit dokonce i některý z termostatických ventilů (102), používaných v širokém rozsahu u vytápěcích systémů a opatřených čidly umístěnými v odstupu a obsahujícími prvky z roztažného materiálu.

Aby nemohlo dojít ani při chybném řízení stavu vody

V zásobníku nebo při mimořádně tuhých zimních podmínkách k poškození stavební konstrukce zmrzlou vodou, může být zásobní komora vytvořena v takovém tvaru, že se zužuje od svého horního konce směrem dolů, aby se tlak ledu na stěny (32) stavební konstrukce nebo jejích jednotlivých komor mohl převést na silové složky, probíhající rovnoběžně s vnitřními plochami stěn a vytlačující horní ledovou vrstvu směrem do horní rozšířené části zásobníku nebo komory.

Ukazovací ústrojí (74) informující o výšce hladiny ve spodním prostoru stavební konstrukce může být podle dalšího výhodného provedení vynálezu využito k tomu, aby oznamovalo při běžném provozu, že určitý minimální požadovaný objem vody nepoklesl pod požadovanou hodnotu a vyloučilo se v suchých obdobích takové vyprázdnění zásobníku vody, které by vedlo k poškození čerpadla (104) pro odčerpávání vody ze zásobníku Chodem na sucho.

Naopak již zmíněné požadované doplňování obsahu zásobníku vody přívodem pitné vody by bylo neúčelné, jestliže by probíhalo v době špičkového zatížení odběrné vodovodní soustavy pro rozvod pitné vody. Potřebám vodáren by více vyhovovalo, když by přívod pitné vody probíhal jen v časových intervalech s nižšími odběrovými požadavky. Není také vhodné, aby se při doplňování zásobníku vody zásobou pitné vody naplňoval zásobník na svou plnou kapacitu. Pro udržování požadované hladiny vody je možno použít také automatických regulačních ústrojí (106) s plovákovým ventilem.

Přepínání mezi maximálním naplněním zásobníku vody v letním období (90) a minimálním naplněním zásobníku vody v zimním období (92), kdy je okolní zemina promrzlá do značné hloubky, se může uskutečňovat, jak již bylo uvedeno v předchozím popisu, jednak normálním odčerpáváním vody, kterým se má dosáhnout snížení výšky hladiny vody, a jednak omezením přívodu pitné vody pro zvýšení hladiny vody. Za výhodné se však pokládá redukování výšky hladiny pomocí přepadovéhp ústrojí, u kterého je možno snadno a volitelně nastavit spodní druhý přepad (110) pro zimní provoz, který je možno pro letní provoz snadno uzavřít a vyřadit z provozu uzavíracím ventilem (114).

Snížení hladiny vody v zásobníku pro zimní provoz není nutné v takovém případě, jestliže je stavební konstrukce podle vynálezu osazena svou spodní částí v terénu do takové hloubky, ve které se zásobník vody, popřípadě maximální výška hladiny v zásobníku nacházejí ve všech ročních obdobích v terénu pod úrovni zámrzné hloubky (88) v půdě. To však vyžaduje v mnoha případech, například vytvoření stavebního objektu ve formě dvoupatrové parkovací garáže, vysoké stavební náklady. Kromě toho je třeba počítat s dalšími praktickými požadavky v rámci základních nezbytných stavebních nákladů. Protože v letním období se často vyskytují místní přívalové lijáky, například při bouřkách, mezi kterými jsou zase dlouhé časové intervaly bez deště, je třeba vytvořit v zásobníku vody větší zásobu vody, která by byla k dispozici pro další využití. K tomu navíc přistupuje potřeba zavlažování půdy v letním období a v suchých periodách, která vyvolává další nároky na dodávku užitkové vody. Tato spotřeba je v zimním období snížena na mnohem nižší úroveň. Kromě toho nelze v zimním období často počítat s větší vydatností dešťových srážek.

Nároky 39 až 49 obsahují další výhodná provedení stavební konstrukce podle vynálezu, obsahující znaky konstrukčního řešení, vhodné pro využití zásobníku vody vřazeného zásobníku (268), sloužícího pro odvádění vody. Odváděná voda by sice mohla být odváděna přímo do kanalizace, avšak vhodná kanalizační síť není u všech stavebních objektů k dispozici. Protože většina odváděčích kanálů pro odvádění odpadních vod je na mnoha místech přetížena, objevuje se stále více tendence k řešení odvádění srážkových vod do místních vsakovacích ploch, čímž se také podporuje obnova hladiny podzemních vod. Jinak je možno při tomto lokálním řešení také zamezit tomu, aby nedocházelo k ředění odpadních vod, jak je tomu u obvyklých směšovacích systémů a tím nadbytečnému zatěžování odpadních soustav.

Řešení podle vynálezu proto pamatuje na různá potřebná opatření při projektování stavebních konstrukcí a jejich stavbě, která by zajišťovala odvádění odpadních vod, uchovávaných v zásobníku uvnitř stavební konstrukce podle vynálezu, přímo do půdy pod stavební konstrukcí po nutném vyčištění, které probíhá uvnitř stavební konstrukce pomocí přídavných zařízení, přičemž odstraňování vody se uskutečňuje zejména jejím vsakováním do půdy. Jedná-li se o odpadní vody, které nepotřebují žádné předčištění, může se zásobník vody, postavený uvnitř stavební konstrukce podle vynálezu využít alespoň pro dočasné uchovávání vody pro další dávkované odvádění. Řešení podle vynálezu přitom bere v úvahu tu skutečnost, že i při naplnění zásobníku užitkové vody, ke kterému může dojít například při výpadku odběru v době dovolených, je k dispozici přídavný vyrovnávací prostor nad maximální hladinou užitkové vody, nacházející se nad přepadem.

U řešení podle vynálezu je brán ohled na to, že přímý přívod vody do podzemních vod je nežádoucí, takže se podle výšky hladiny (95) podzemní vody v místě hotovené stavební konstrukce volí vsakování vody do podloží v blízkosti horní úrovně (94) terénu nebo do nasákavé podkladní vrstvy pod stavební konstrukcí.

Řešení podle vynálezu obsahuje také taková konstrukční opatření, aby při stoupající hladině podzemní vody nebo zadržované povrchové vody mohla voda stoupat také na vnější straně bočních a/nebo čelních stěn stavební konstrukce a/nebo byla provedena opatření, která by zamezila zvednutí stavební konstrukce vztlakem vody při stoupající hladině podzemní vody. Je výhodné se postarat také o to, aby vsakující se voda byla pravidelně rozváděna kolem základové konstrukce hotovené stavby.

Do rámce problematiky přímého vsakování nebo dalšího využívání odpadních vod po jejich příslušné úpravě spadá také problém spočívající v tom, že v různých krajinných oblastech je množství deštové vody, která se má vsáknout do půdy a která pochází například z deštových srážek, místně velmi rozdílné. Množství přiváděných srážkových vod, odváděných ze střech a komunikací, představuje značný problém svou závislostí na konkrétních místních podmínkách, představovaných různými sklony odvodňovaných ploch a také různým rozměrem těchto odvodňovaných ploch. Z tohoto důvodu se vynález zaměřil také na řešení spřaženého systému (obr. 12) různých stavebních konstrukcí podle vynálezu, jehož cílem je takové propojení sousedních stavebních konstrukcí podle vynálezu, u kterého by nebyly zásobníky vody nebo vřazený mezilehlý zásobník vody naplněny na maximální úroveň hladiny, aby zbývající prostor zásobníku mohl být využit pro tu stavební konstrukci, jejíž zásobník vody byl již naplněn až do úrovně nejvyšší přípustné hladiny. Přitom bylo také uvažováno s tím, že by se přebytečná voda odváděla, jak je tomu u systému veřejné kanalizační sítě a podle potřeby by bylo možno jednotlivá propojovací potrubí mezi dvojicemi sousedních stavebních konstrukcí od sebe izolovat, uzavřít pomocí uzavíracích ústrojí (184, 186), kontrolovat jednotlivá dílčí potrubí a popřípadě provádět na nich opravy a údržbu. Propojovací potrubí tohoto spřaženého systému mohou být vytvořena v jednotlivých úsecích nebo jako celek ve formě vsakovacích potrubních větví (174), aby se také dosáhlo maximálního vsakovacího výkonu. Tato potrubí mohou být uložena například v bezprostředním sousedství komunikačních ploch při výluce dopravy na komunikaci, vynucené ukládáním j iných podél vozovky (192) nebo potrubí pro přívod vody do zásobovacích potrubí do výkopů napříč vozovkou. Do přívodních stavebních konstrukcí mohou být napojeny také přípojky vedené od uličních dešťových vpustí (180) a/nebo jiných vpustí pro odvod vody, napojené na kanalizační systém jako otevřené přípojky, které je možno využít pro napojení kanalizačního systému podle vynálezu pro odvádění přebývající vody.

Pro odběr vody ze zásobníku je účelné, aby byla připravena opatření zamezující zvíření vody v zásobníku vody při například silném přívodu dešťové vody při místních vydatných dešťových srážkách, které by rozvířilo usazený kal tvořený částicemi nečistot, které by potom mohly být odnášeny proudem odváděné vody. Účinné opatření pro čištění vody sedimentací představuje také oddělení již dříve přivedené vody od čerstvé přiváděné vody. Vynález také pamatuje na přivádění vody do horních vrstev vody v zásobníku usměrňováním proudu vody směrem nahoru například pomocí výtokového potrubního oblouku (217). V letním období vede tento přívod vody v důsledku teplotních a hustotních poměrů ve vodním sloupci ke stabilnímu vrstvení vody v zásobníku. Další přerušení odvodu vody ze zásobníku umožňuje řešení podle nároku 50, přičemž nároky 51, 52 a 53 obsahují konstrukční úpravy, které mají zamezit vstupu plovoucích látek a částic do objemu vody, která je odváděna mimo stavební konstrukci. Přitom je konstrukční provedední podle nároku 51 výhodné zejména v případě, kdy plášť (202) komory oddělující odběrné ústrojí pro odběr vody od části objemu zásobníku, uchovávajícího skladované množství vody má dostatečnou tloušťku, přičemž použití trubních tvarovek (206) přichází v úvahu v těch případech, kdy je plášť komory tvořen poměrně tenkými stěnami. Oběma vtokovým soustavám je společné takové konstrukční provedení, při kterém je vstup (205) odebírané vody do pláště komory uložen níže než výstup (207) ze stěny komorového pláště, vyústěný do vnitřního pros15 toru komor, takže voda vtékající pláštěm komory proudí zejména směrem nahoru. Vstup vody tímto kanálem může začít teprve tehdy, až se vnější otvor (205) přívodního úseku dostane pod vrstvu plovoucích látek na povrchu sloupce vody. Pro udržování vrstev vody v komorovém plášti v nepromíchaném stavu slouží dále perforovaná nárazová a usměrňovači stěna (211), uložená proti vtokovému kanálu, která usměrňuje přiváděný proud vody do horních oblastí zásobníku.

Jestliže je požadována likvidace choroboplodných zárodků ve vodě, může se dovnitř pláště (178) odběrné komory umístit zdroj (179) záření a/nebo se stěny komory a/nebo vstupní oblast čerpadla nebo jeho výtlačného potrubí opatří baktericidně působícím povrchem. Pro obohacování vody kyslíkem nebo pro produkci kyslíku ve stavu zrodu je možno dále použít elektrod, které jsou zejména napojeny na solární zdroj elektrické energie. Vznikající kyslík se přitom produkuje s výhodou na elektrodě ležící mimo plášt komory a odvádí se s odvzdušňovacím proudem.

Jestliže plášt (178) komory sloužící k odebírání vody neobsahuje čerpadlo, které by v něm mohlo být uloženo, ale jen nasávací otvor odčerpávacího potrubí, jehož čerpadlo je umístěno mimo komoru nebo dokonce mimo vnitřní prostor stavební konstrukce podle vynálezu, doporučuje se, aby odčerpávací potrubí bylo opatřeno patním ventilem. V dalším výhodném provedení vynálezu je čerpadlo nebo odčerpávací potrubí vedeno otvorem ve stěně pláště odběrné komory, přičemž pro snadnější montáž a demontáž je čerpadlo nebo odčerpávací potrubí vsunuto z vnější strany odběrné komory v průchozí objímce (209), obsahující obvodové těsnění těsnicí objímku vůči stěně (202) odběrné komory.

Stavební konstrukce podle vynálezu je opatřena pro zajištění svých funkcí nejen různými přípojkami pro přívod vody, ale je ve své spodní části opatřena elektrickými a/nebo mechanickými ústrojími, která vyžadují přívod nejméně jednoho elektrického vedení nebo nejméně jednoho potrubí pro rozvod tlakového vzduchu. Nároky 55 až 59 popisují výhodná řešení, podle kterých jsou všechna tato elektrická vedení a potrubí pro pracovní tlakové látky vedena jedinou průchozí objímkou (210) procházející stěnou stavební konstrukce.

Také vstup vody do zásobníku stavební konstrukce podle vynálezu je v ještě jiném výhodném provedení vynálezu oddělen oď zbývajícího skladovacího prostoru zásobníku vody, přičemž vhodná konkrétní řešení pro dosažení tohoto účinku jsou obsažena v nárocích 60 až 82. Výhodně se v této oddělené oblasti nechá probíhat alespoň jedno oddělování látek klesajících ke dnu, tak zvaného kalu, přičemž kromě takového kalu, který obvykle spadá do rozsahu tohoto pojmu, přicházejí v úvahu také jiné přiváděné tuhé látky, například kousky cihelné drtě a podobně. Oddělování se podporuje vytvořením cyklónového proudění vody uvnitř vtokové komory, které se vytváří jednak tangenciálním vtokem vody do komory, která má kruhový vodorovný průřez, a jednak pomocí přídavných usměrňovačích úprav uvnitř vtokové komory, přičemž zejména při tangenciálním vtékání proudu vody do vtokové komory se přídavně proud vody usměrňuje do cirkulace směřující podél vnitřních stěn vtokové komory směrem dolů. Tato cirkulace by se měla vytvářet odpovídajícím tvarovým vytvořením (228) usměrňovačích ploch a jejich vzájemným uspořádáním, které by mělo být takové, že nad vlastní zachycovací zónou (229) pro zachycování kalu již bude proudění uklidněné, takže nedochází k rozviřování již usazeného kalu. Pro odebírání kalu přicházejí v úvahu různé technické možnosti, například je možno použít vyjímatelného kalníku (231) nebo splachovacího ústrojí v oblasti dna, které kal odsaje pomocí vodoproudého čerpadla (233) z prohlubně (235) ve dně komory.

Vtoková komora (218) může kromě toho sloužit k úpravě vody přiváděné do zásobníku. Pro jednoduché případy postačuje jednoduché vedení vody přes síta, zatímco při složitějších případech je nutno použít filtrační techniky, přičemž pro nasazení přicházejí v principu v úvahu všechny běžně známé techniky až po použití baktericidních povrchových ploch. Praktické meze pro použití jednotlivých technických prostředků jsou dány hodnotami filtračních tlaků, které jsou k dispozici.

Rovněž je možno použít známých regeneračních technik pro regeneraci filtrů, přičemž v úvahu přichází zejména zpětné proplachování filtrů nebo dokonce samočisticí postup, prováděné vodou odebíranou ze zásobníku vody. Zejména je přitom možno využít také tak zvaného biologického zkrápěného filtru v rámci perkolace, známého z čisticích technik pro čištění odpadních vod, přičemž rozdíl mezi použitými filtry a známými biologickými zkrápěnými filtry spočívá v tom, že filtr působí při vtokovém postupu jako rychle protékaný filtr především mechanickými účinky a po přerušení přívodu vody vtokovým proudem jsou zachycené látky vystaveny pomalému biologickému působení. Zavlažováním filtru je zajištěno, že filtrační materiál nikdy úplně nevyschne a tím je zajištěna potřebná populace mikroorganismů pro biologický rozklad zachycených látek. Provzdušňování se přitom stará o dostatečný přívod kyslíku, podporující růst těchto mikroorganismů. Tím je možno dosáhnout například rozkladu dusíkatých látek, například ptačího trusu, přeměnou čpavku na dusičnany a dále potom na molekulární dusík. Přídavně k tomu se získává požadovaná stálá cirkulace vody v zásobníku se stálým obohacováním kyslíkem také celého obsahu zásobníku mimo vtokovou a výtokovou zónu. Provzdušňovaný přívod vody k filtru se uskutečňuje zejména vstřikovacím nebo sprchovacím ústrojím 237), které nasává podobně jako Venturiho trubice vzduch v místě před svým výstupním průřezem.

Nároky 103 až 106 se týkají konstrukčního provedení, kterým má být zajištěno dílčí zavodňování filtru v jednotlivých úsecích a/nebo postupným zaplavováním a tím vytvářet časový a prostorový gradient parciálního tlaku kyslíku ve filtru, aby se u mikroorganismů vyvolala taková látková výměna, která by podporoval denitrační proces.

Jak již bylo řečeno, pro přepínání úrovně hladiny ve vodním zásobníku mezi letním a zimním provozem jsou upraveny nejméně dva přepady, tvořené prvním přepadem (108) a druhým přepadem (110). Ve výhodném provedení vynálezu je zásobník opatřen ještě třetím přepadem (112), jestliže filtrace probíhá v sítové trubce nebo ve filtru a představuje průtočný odpor, měřitelný ve sloupci vody. Filtr umístěný ve vtokové komoře, kterým je zejména prstencový filtr je přitom při vytvoření ve formě prstencového filtru upraven pro protékání vody v radiálním směru z vnější strany dovnitř, takže vodní sloupec, nacházející se ve směru prostupu vody před filtrem, to znamená sloupec vody ve vtokové komoře, je vyšší o průtočný odpor filtru, vyjádřený výškou vodního sloupce, než vodní sloupec v oblasti vlastního skladovacího prostoru, nacházejícího ve směru proudění vody za vtokovou komorou, popřípadě za filtrem, ze kterého se odvádí voda v případě prstencového filtru zejména z jeho jádrového prostoru do vlastního skladovacího prostoru. Třetí přepad (112) umístěný ve vtokové komoře (218) je tedy umístěn o výšku vodního sloupce, odpovídající filtračnímu odporu, výše než první přepad (108) v oblasti vlastního skladovacího prostoru za vtokovou komorou. Uspořádání prvního přepadu společně s třetím přepadem zajišťuje, že při nadměrném přítoku vody do vtokové oblasti stavební konstrukce se bude přebytečná voda odvádět společně s plovoucími látkami v zásobníku vody z vlastního zásobního prostoru zásobníku.

Nároky 83 až 88 se konečně týkají filtrace vody odváděném.

ze zásobníku, která musí být zejména přizpůsobena poměrům v čistírně odpadních vod, ale také odběru užitkové vody. Při použití filtru s tuhým filtračním materiálem je možno do filtru osadit například filtrační vložky nebo filtrační rohože. V úvahu přicházejí také slinuté filtrační prvky, spojené do konstrukčních jednotek. Materiál těchto jednotek je zejména organického nebo minerálního původu. Na druhé straně mohou být jako filtrační materiály použity sypké hmoty. Těmito hmotami mohou být také organické hmoty, které jsou vhodné pro sorpci organických škodlivých látek. Odebírání těchto sypkých hmot pro regeneraci a obnovení filtračních funkcí se usnadní, jestliže je sypký filtrační materiál uložen v některém typu obalu, například v pytlíku nebo sáčku a podobně. Tento způsob uložení sypkého filtračního materiálu může být využit také u prstencového filtru (236), umístěného na vtokové straně vtokové komory. Za prstencové filtry se obecně považují takové druhy filtrů, který má vnější prostor a vnitřní prostor, přičemž mezi vnějším prostorem a vnitřním prostorem prstencového filtru nebo naopak je udržováno proudění upravované vody, procházející vrstvou s filtračním účinkem. Uložení sypkého filtračního materiálu v některém z obalů umožňuje snadnou výměnu filtračních prvků a jejich vnější regeneraci v důsledku snadného vyjímání filtračních prvků z omezovačích stěn filtru.

Nároky 109 až 118 se týkají přídavného využití vnějších ploch stavební konstrukce podle vynálezu, zejména jáko nosiče základového tělesa (274) osazeného rostlinami a uloženého svou spodní částí v terénu, které tvoří filtr nebo zásobník. Pro zlepšení klimatu je uvažováno s opatřením stavební konstrukce pláštěm z materiálu propouštějícího záření a zejména provětrávatelného. Zavlažování osazených rostlin se zajišťuje zejména kapilárním vzlínáním v přívodních trubičkách,, podporovaným odpařováním z povrchu filtru nebo transpirací rostlin.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 svislý řez prvním příkladným provedením stavební konstrukce ve formě odstavné parkovací plochy pro motorová vozidla, obr. 2 svislý řez alternativním provedením stavební konstrukce ze stavebních dílců pro vytvoření dvougaráže, obr. 3 svislý řez jinou stavební konstrukcí, jejíž spodní část má jiné půdorysné rozměry, obr. 4 svislý řez provedením přepadového systému v zásobníku vody pod krycí deskou, obr. 5 svislý řez alternativním provedením stavební konstrukce, obr. 6 svislý řez příkladným provedením stavební konstrukce s integrovaným zajištěním proti vyplavání, obr. 7 svislý řez stavební konstrukcí, použitou ve speciálních základových podmínkách, obr. 8 svislý řez výhodným provedením řízení hladiny vody v zásobníku stavební konstrukce, obr. 9 svislý řez zásobníkovou částí stavební konstrukce, mající tři samostatné oddíly pro použitou vodu, splaškovou vodu a odvod přebytečné vody, obr. 10 svislý řez tříplášťovýra koncentrickým prstencovým filtrem se dvěma různými filtračními vrstvami, obr. 11 půdorysný pohled na stavební konstrukci se dvěma zásobníkovými oddíly, obr. 12 pohled na vzájemné propojení stavebních konstrukcí stejného provedení, obr. 13 svislý řez stavební konstrukcí, jejíž vnější plochy jsou využity pro filtrační účely, a obr. 14 svislý řez výhodným příkladným provedením odběrné komory.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno v řezu příkladné provedení stavby jako odstavné plochy pro motorová vozidla, pod kterou je vytvořen zásobník. Zásobník má své boční stěny 32, 33 vytvořeny monoliticky společně se dnem 8. Krycí deska 10 nese v tomto příkladném provedení boční obvodové stěny 7, 9. které jsou vyrobeny jako monolitické konstrukce vcelku s podlahovou krycí deskou 10, jako je tomu v případě první boční obvodové stěny 7, nebo jsou k podlahové krycí desce 10 upevněny, jako je tomu u druhé boční obvodové stěny 9. Podlahová krycí deska 10 je na své spodní straně opatřena izolační vrstvou 11, která je na obr. 2 zobrazena jen zčásti. Vrstva 20 uložená na podlahové krycí desce 10 je vytvořena jako propustná pro vodu a působí společně s kanálkovými systémy obsahujícími bud otevřené kanálky 22 nebo uzavřené kanálky 23,. Nosné boční stěny 32 mohou být přitom vytvořeny jako propustné pro vodu a v tom případě musí být opatřeny vodonepropustnou vrstvou 34. nebo mohou být tvořeny přímo vodotěsnými bočními stěnami

33. Pod podlahovou vrstvou 18 je uložena mezivrstva 13 a na horní ploše podlahové vrstvy 18 je uložena pojezdová vrstva 19 tvořící pojezdovou plochu. Tato pojezdová vrstva 19 přechází bez dělicích spár do okolní vozovky nebo jiné komunikační plochy. Na obr. 1 je rovněž zobrazena odběrná komora 178, která je v tomto příkladu tvořena nízkou komorou, jejímiž největšími rozměry jsou vodorovná délka a šířka a která je vytvořena na dně 8,. Horní stěna odběrné komory 178 je ohraničena po obvodu vystupujícím okrajem 17, zachycujícím sediment 72. Ve dně odběrné komory 178 jsou vytvořeny vyvýšeniny 25 pro zlepšení odlučování usazenin. Vtokový kanál 204 je upraven jako bariéra pro zachycování plovoucích látek. Odběrná komora 178 je uzavřena neznázorněným otevíracím poklopem, které má umožnit čištění jejího vnitřního prostoru. Vtokové potrubí 14 je vyústěno do zásobníku výtokovým obloukem 217. který je ukončovací tvarovkou, jejíž výstupní ústí je obráceno nahoru a leží v úrovni minimální hladiny 91 v zá22 sobníku nebo o něco pod ní.

Obr. 2 znázorňuje alternativní příkladné provedení stavebního objektu vytvořeného ze stavebních prvků a dílců, které jsou obvykle používány pro stavbu dvoupodlažních parkovacích garáží. Podlahová a současně deska 10 garáže je přitom odlita vcelku se zbývající částí garáže ve výrobně. Zásobník 12 je opatřen potřebnými ústrojími pro úpravu použité vody. Ve vtokové komoře 218 je integrován prstencový koaxiální filtr s radiálním průtokem z vnější strany směrem dovnitř. Voda vytéká výtokovým obloukem 217, který je uspořádán tangenciál ně k válcovému filtru. Tvarovka ve tvaru výtokového oblouku

217 je vsunuta do neznázorněného hrdla ve stěně vtokové komory 218. Prstencový filtr je možno vsunout do hrdla svislé pevné trubky 223. ve které je pevně uložen. Spodní konec svislé pevné trubky 223 je vsunut do druhého vtokového oblouku 230, tvořícího vstupní část výtokového potrubí pro odvod vody z filtru, které je ukončeno ve výtokovém oblouku 217, jehož horní ústí je v úrovni minimální hladiny 91, popřípadě mírné pod ní, aby se zamezilo zviřování usazeného sedimentu 72, zobrazeného částečně na obr. 2. Na dně vtokové komory

218 je v jejím středu vytvořen kalník, který může být vytahován neznázorněným kladkostrojem nahoru a odstraňován z vtokové komory 218. Přívod čerstvého vzduchu a odvádění upotřebeného vzduchu je u tohoto jednoduchého provedení zajištěno společným potrubím 64., které je na svém horním konci opatřeno kloboučkem 66 proti vnikání cizích těles. Společné potrubí 64 je uloženo soustředně s odvodňovací trubkou 68 pro odvádění srážkové vody ze střechy. Na obr. 2 je zobrazena také odběrná komora 178, ve které je umístěno ponorné čerpadlo 104. na jehož výstupu je namontován zpětný ventil 198. Víko 201 odběrné komory 178 je odebratelné. Kapalina vtéká do odběrné komory 178 kanálky, do kterých se dostává z vnější strany v oblasti jejich spodních konců a proudí nahoru a potom směrem dovnitř. Částečně perforovaná usměrňovači stě23 na 211 usměrňuje proud vtékající kapaliny nahoru do odběrné komory 178. zvláště pokud je zásobník 12 naplněn do úrovně, dosahující k poklopu komory. Miska 105 obklopující ponorné čerpadlo 104 zamezuje vnikání kalu, usazeného na dně, do nasávacích otvorů ponorného čerpadla 104 nebo jeho neznázorněného spodního ventilu, aniž by muselo být ponorné čerpadlo 104 uloženo nad dnem nádrže. Ponorné čerpadlo 104 může být opatřeno dalším neznázorněným věncem, který zajišťuje při nižší hladině kapaliny trvalé obklopení vnějšího pláště ponorného čerpadla 104 vodou, aby bylo zabezpečeno chlazení ponorného čerpadla 104 i při nižších hladinách vody a nemohlo dojít k chodu nasucho.

Přívodní potrubí 52 čerstvé vody, odváděči potrubí 26 použité vody a elektrická vedení 56 jsou vedena společným zasouvacím dílem, který je zasunut společné se svým těsnicím kroužkem do spojovací objímky 210. která se osadí do boční stěny 32 stavební konstrukce při jejím hotovení. V přívodním potrubí 52 pro přívod čerstvé vody je zařazen zpětný uzávěr 116, aby bylo znemožněno vracení vody ze zásobníku 12 do napájecího potrubí. Dodávání pitné vody do tohoto napájecího potrubí se uskutečňuje neznázorněným tak zvaným volným vtokem, který se může nacházet na vnější straně stavební konstrukce. Přívodní potrubí 52 pro přívod pitné vody může být vedeno pod dnem komory, odkud je potom vyvedeno nahoru, ovšem v neznázorněném alternativním provedení může být vyústěno do vtokového potrubí 14, popřípadě v další variantě z horní strany do filtru 236 přes neznázorněné přívodní ústrojí s nejméně jednou trysku. Přívodní ústrojí může být tvořeno tak zvaným perlátorem, používaným v domácnostech.

Obr. 3 znázorňuje příklad, u kterého má část stavební konstrukce, umístěná pod úrovní stropní desky, jiné vodorovné rozměry, v tomto případě menší rozměry, než má nahoře uložená garáž nebo prostorová buňka. Zásobník 12, uložený pod teré24 nem, nezabírá celou půdorysnou plochu nad ním uložené garáže 30 nebo prostorové buňky 31. V podlahové konstrukci garáže 30 je vytvořen prostup 58, který je možno uzavřít poklopem 60 a pod kterým jsou na stěně zásobníku 12 upevněna stupadla 62. Na druhé straně je stavební konstrukce uložena na základu 50, který může být připraven a osazen jako prefabrikovaný dílec.

Obr. 4 znázorňuje výhodné příkladné provedení zásobníkového a přepadového ústrojí, umístěného uvnitř zásobníkového prostoru pod podlahovou a současně krycí deskou 10. Vtoková komora 218 obsahuje vnější přepad 112. který je umístěn výše o hodnotu odporu v neznázornéném filtru ve filtrační komoře, vyjádřenou výškou kapalinového sloupce, než zásobníkový přepad 108. Oba tyto přepady 108, 112 do společného odpadního potrubí, které je potom zavedeno přes zápachový uzávěr 122, opatřený mřížkou proti vnikání krys, do sousedního oddílu nebo přímo do komunálního kanalizačního potrubí. Výška zásobníkového přepadu 108 určuje maximální letní požadovanou hladinu, výška vnějšího přepadu 112 určuje maximální filtrační vzdutí ve vtokové komoře 218. Druhý přepad 110 reguluje automatický zimní pokles na maximální zimní požadovanou hladinu 92 hydromechanickým ovládáním termostatického ventilu pomocí čidla 100, které je spojeno kapilární trubičkou 126 s ventilem. V průtokovém směru je před termostatickým ventilem umístěn další uzavírací ventil 114 a potom zpětný uzávěr 116. Ventilová jednotka je doplněna lapači 120, 118 nečistot, který zamezují poruše zařízení v důsledku vniknutí cizích látek. Vstupní otvor druhého přepadu 110 je vytvořen na konci ponorné trubky, aby bylo znemožněno vnikání plovoucích látek. Průřez letního zásobníkového přepadu 108 a vnějšího přepadu 112 a také dalších odváděčích potrubí se určuje při přívodu srážkových vod podle kritických dešťů, zatímco zimní druhý přepad 110 je vytvořen s podstatně menším průřezem. Potřebné armatury jsou v tomto případě tvořeny zejména běžně používanými instalačními tvarovkami a ventily, které se používají v instalacích pro zásobování pitnou vodou.

Na obr. 5 je znázorněno zvláštní konstrukční provedení stavební konstrukce podle vynálezu. Horní konstrukční deska 42 zásobníku je vytvořena jako monolitický celek s bočními stěnami 44, zatímco podlahový dílec 46 je prefabrikovaný a je spojen s bočními stěnami 44 v místě styčné spáry 43, ve které je vytvořen pevný nebo uvolnitelný spoj. V jiné variantě tohoto konstrukčního detailu mohou být díly bočních stěn 44 volně osazeny na podlahový dílec 46 přes spáru 45.

Obr. 6 znázorňuje příkladné provedení stavební konstrukce s integrovaným vztlakovým zařízením. V tomto příkladu je propojen vnitřní prostor zásobníku potrubím 142 přes zpětný ventil 136. další potrubí a výstupní otvor 146 s vnější stranou základového dílce. Základový dílec je opatřen dolů vystupujícími žebry 150 a mezi nimi se nacházejícími vybráními 152 pro lepší rozvádění vody pod základovou plochou. Vybrání 152 mohou být vytvořena také ve formě kanálků 148. Stavební konstrukce je po obvodu obklopena vsakovacím potrubím 156, které může být uloženo v jednom z výhodných příkladných provedení také pod úrovní terénu. Přemísťování zpětného uzávěru

136 do jeho uzavírací polohy účinkem přídavné tahové síly, podporované ve svém uzavíracím pohybu přídavnou tažnou silou, závislou na výšce hladiny vody, která je v tomto příkladném provedení vyvozována vztlakovou silou plováku 138. Odbočka

137 potrubí 142 určuje vnější minimální hladinu vody v základech, která je nutná k dosažení proudění podzemní vody, tlačící z vnější strany na stěny, do vnitřního prostoru zásobníku. Pod touto kritickou hladinou 139 by měla hmotnost stavební konstrukce přesáhnout hydrostatický vztlak této konstrukce. Potrubí 142 je opatřeno odvzdušňovacím kanálem 144, aby se zamezilo sacímu účinku v potrubní smyčce a vyloučil se nežádoucí efekt vyvolaný uzavřeným vzduchem. Pro kontrolu správné funkce zpětného uzávěru je zpětný uzávěr 136 spojen s dálkovým ovládacím ústrojím 140. které je s výhodou kombinováno s odvzdušňovacím kanálem 144 ♦ Odvzdušňovací kanál 144 je vytvořen tak, že zpětný uzávěr 136 je možno pomocí neznázorněného zařízení demontovat k provedení potřebné údržby, aniž by bylo nutno vyprázdňovat celý obsah zásobníku. Přebytečná voda se může odvádět potrubím 128 bud do podložní propustné vrstvy 132 nebo do obvodového vsakovacího potrubí 156. Stavební konstrukce je proto založena na propustné základové půdě 130.

Obr. 7 znázorňuje stavební konstrukci, která se používá například ve speciálních zakládacích podmínkách. Ty mohou být představovány například vysokou hladinou spodní vody, dosahující až nad základovou spáru, nebo půdou 130 s nepříznivými filtračními vlastnostmi. Vsakování přebytečné vody probíhá v takovém případě prostřednictvím vsakovacího potrubí 156, umístěného v blízkosti horní úrovně 94 terénu a uloženého v propustné vrstvě 132. Mezi rostlou základovou půdou 130 a touto propustnou vrstvou 132 je uložen zásypový materiál 160 s příznivými filtračními vlastnostmi. Dolů vystupující žebra 150 pod základovou deskou jsou opatřena pro lepší a rovnoměrnější rozvádění vody příčnými kanálky 172. Zajištění proti vztlaku pomocí zpětného uzávěru 136 je v tomto případě modifikováno. Vztlaková uzávěra je připojena na hladinový kanál 170, který je vybaven měřicím ústrojím maximální hladiny a spínacím ústrojím a kterým je možno odebírat vzorky vody ze základové oblasti k provedení její analýzy. Odvádění přebytečné vody ze zásobníku je zajišťováno čerpadlem 168„ které může volitelně čerpat vodu bud do výtokové komory 163 nebo v případě nedostatečné rychlosti vsakování vody a při naplnění zásobníku může být přebytečná voda odváděna do dalšího potrubí, opatřeného ventilem 169 a vedoucího mimo stavební konstrukci, přičemž ventil 169 je za normálních provozních podmínek uzavřen a jen při současném překročení maximál27 ního stavu naplnění zásobníku a komory je otevřen pomocí dvou měřicích ústrojí 171, 165 pro měření stupně naplnění těchto prostor.

Obr. 8 znázorňuje výhodné uspořádání zařízení pro regulaci stupně naplnění stavební konstrukce. Základní součástí tohoto měřicího zařízení je měřicí tyč 76, která je na svém spodním konci opatřena plovákem 82 a která je vedena volně posuvně ve vodicím pouzdru 78, procházejícím podlahovou deskou 10 do volného vnitřního prostoru garáže nebo prostorové buňky a podobného stavebního objektu. Měřicí tyč 76 je opatřena ukazovacím jazýčkem 77, který ukazuje na přiřazené stupnici 80 stav vody v oddělení podzemní části stavební konstrukce, ve kterém se nachází plovák 82. Měřicí tyč 76 ovládá přitom přímým mechanickým kontaktem nebo bezdotykově například pomocí magnetického pole elektrický spínač nebo neznázorněný ventil. V tomto příkladu je také znázorněna varianta přepadového ovládacího ústrojí £6, které je schopno pomocí přepadového otvoru 87, jehož výška se může plynule měnit pomocí zařízení 85 ovládajícího plynule snižování hladiny v zimním období. Zařízení 85 může být ovládáno také automaticky pomocí teplotního čidla 98, které ovládá jeho činnost nebo je uvádí do chodu. Přívodní potrubí 52 pro přívod čerstvé vody je v tomto příkladném provedení vybaveno plovákovým ventilem 106♦

Obr. 9 znázorňuje příkladné trojdílné provedení zásobníkové konstrukce, sestávající z prvního oddílu 264 pro využití odpadních vod, z druhého oddílu 266 pro znečištěnou vodu a z třetího oddílu 268 pro odvádění přebytečné vody. Součástí prvního oddílu 264 je vtoková komora 218. ve které je umístěn válcový sítový filtr se soustřednou ponornou stěnou. Na stěnách komory jsou upravena usměrňovači ústrojí 228. která přispívají k lepšímu oddělování usazovatelných látek ještě před filtrem. Ve stěně odebírací komory je uložena objímka

209. do které je vsazeno odběrné ponorné čerpadlo 104♦ Odběrná komora 178 je podlouhlá v podélném směru, aby byla schopna pojmout a udržet v zásobníku co největší objem vody i při nižších vodních stavech. U tohoto řešení je možné dosáhnout lepšího odloučení i jemnějších částic v důsledku delší doby setrvání vody v zásobníku a oddělení nově přitékající vody v zásobníku, takže ve výtlačném potrubí za ponorným čerpadlem 104 již není nutná žádná další filtrace. Při zvýšených hygienických požadavcích na odpadní vodu je možno aplikovat také ozařování komory zdrojem záření, například rtuťovou výbojkou. Přebytečná voda se odvádí již popsanými přetokovými ústrojí mi, která již nejsou v tomto příkladu popisována, do komory pro znečištěnou vodu. Ve vtokové komoře pro znečištěnou vodu je uložen koaxiální prstencový filtr, který slouží jednak jako mechanický ponorný filtr a jednak při přívodu odpadní vody do komory jako zkrápěcí filtr, který je zkrápěn tryskou 237. napájenou cirkulačním ústrojím 239.

Přebytečná voda se převádí známým způsobem přepadem do vyrovnávacího zásobníku, tvořícího třetí oddíl 268 tohoto příkladného zařízení. Voda protéká působením vlastní tíže filtrem 203, například pískovým filtrem, kterým protéká čištěná voda shora dolů. Zpětný proplach se přitom může provádět pomoci odběrných kanálků 258. přičemž zpětnému proudění vtokovým otvorem komory je zamezeno pomocí zpětného ventilu. Horní strana komory má prohloubený tvar, aby se v této části zachycovaly sedimenty 72. Filtrát odtéká výtokovým potrubím 24 buď k vsakování nebo může být dále využíván jako použitá užitková voda. Podle druhu využití použité vody může být uvedený filtr 203 umístěn také uvnitř odběrné komory 178 nebo ve směru proudění za ní v prvním oddílu 264, určeném pro přívod použité vody. Zanášení filtru zachycovatelnými látkami je možno výrazně omezit zapouzdřením.

Obr. 10 znázorňuje příkladné provedení tříplášťového prstencového filtru, upraveného pro usnadnění jeho obsluhy a údržby a obsahujícího dva různé sypké filtrační materiály 248, 250. Tento příklad je výhodný při větší spotřebě vody, zejména u spřažených systémů, zásobujících několik spotřebitelů užitkovou vodou. Tento prstencový filtr je opatřen vnější sítovou stěnou 240. střední sítovou stěnou 246 a vnitřní sítovou stěnou 242. které však nejsou v celé své ploše průchozí, ale jejich horní části jsou plné. Filtr je možno regenerovat pomocí proplachovacího potrubí, umístěného v jeho spodní části. Jednotlivé sypké filtrační materiály nevyplňují ve filtru celý vnitřní prostor jednotlivých prstencových filtračních komor, ale horní části těchto komor jsou od výšky, kde začínají plné úseky dělicích stěn, obsahují prázdný prostor, aby byl umožněn volný pohyb a promícháváni sypkého filtračního materiálu při regeneračním proplachu filtru. Proplachová voda je odváděna propustným horním ohraničením filtru, který je nahoře opatřen obvodovým věncem. Přívod proplachovací vody probíhá volitelně bud uvolnitelnou zásuvkovou spojkou pod skříní filtru nebo potrubím, které se zasouvá shora do filtru a které je možno zase odstranit. Proplachovací voda se může společně s usazeným kalem odebírat z prohlubně 235 ve dně filtrační komory. Prstencový filtr je z vnější strany obklopen přídavným sítem 252, které je svým spodním kruhovým okrajem uloženo na dně filtru, opatřeném na obvodu přírubovým lemem. Podstatně zlepšeného odlučování sedimentů je dosaženo ponornou stěnou 234. která společně s usměrňovacími ústrojími 228. upevněnými na stěně filtru, udržuje cirkulační proudění vody, směřující směrem dolů. Voda přiváděná do filtru vstupuje do spodní části prstencového filtru prstencovou mezerou kolem svislé trubky 222. Zkrápécí voda se přivádí zkrápěcím ústrojím opatřeným tryskami 237 a výkyvnou kolébkou 256 se dvěma komorami, která je uložena výkyvné kolem výkyvné osy 257. Jak již bylo uvedeno, dochází při tomto uspořádání k nucenému přívalovému vylévání obsahu výkyvné kolébky 256 střídavě na dvě strany. Vylitá voda se dostává do žlabovité horní části filtru, kde se rozlévá a protéká potom otvory ve filtrační skříni a filtračním sypkým materiálem. Žlabovitá horní část filtru je opatřena neznázorněnými usměrňovacími stěnami, které rozvádějí roztěkej ící se vodu do jednotlivých úseků filtru pro rovnoměrnější prosakování.

Obr. 11 znázorňuje půdorys příkladného provedení stavební konstrukce se dvěma zásobníkovými oddíly, z nichž jeden je určen pro užitkovou vodu a je opatřen na svém vstupu prstencovým filtrem a druhý oddíl je upraven pro vyrovnávání nerovnoměrných přítoků a čištění odpadních vod pro následné vsakování, přičemž tento stavební objekt může být spřažen s dalšími objekty stejného druhu. Přebytečná užitková voda proudí ze sousedních zařízení přívodním potrubím 188 do zásobníku užitkové vody, vytvořeného ve stavební konstrukci, zatímco přebytečná voda protéká převáděcím potrubím 190 nebo odpadním potrubím do dalšího stavebního objektu. Vtokové a výtokové potrubí je vyústěno do svislých trubek 183, 185 a každé z nich může být samostatně uzavřeno. Uzavírání těchto potrubí se může ovládat z místa nad stropní deskou zásobníkového prostoru pomocí neznázorněného ovládacího ústrojí. V tomto příkladu je také zobrazen podrobněji prostup potrubí obvodovou stěnou zásobníku. Tento prostup je tvořen zásuvným dílem 212. pevnou spojovací objímkou 210 a těsněním 213, které jsou tvořeny tvarovkami, běžně používanými u zdravotně technických systémů v budovách. Je-li stavební konstrukce vytvořena z betonu, osadí se spojovací objímka 210 před odléváním betonové stěny do bednění a potom se zaleje betonovou směsí a tím se zakotví ve stěně.

Odvádění vody z třetího oddílu 268. který představuje vyrovnávací komoru, se uskutečňuje přes válcový ponořený filtr, například pískový filtr nebo filtr ze slinutého materiálu. Z tohoto filtru se voda odvádí kanálkovým systémem odběrných kanálků 258, vytvořených v dně komory, mimo zásobník do vsakovacího potrubí 156.

Obr. 12 uvádí příklad vzájemného propojení mezi stavebními konstrukcemi stejného druhu. Přebytečná užitková voda se odvádí potrubními smyčkami 176 do sousední stavební konstrukce. Při likvidaci odpadních vod vsakováním jsou jednotlivé potrubní větve 174 vytvořeny ve formě vsakovacích potrubí. Chráněná plocha 192 je v tomto případě odvodňována povrchovými přípojkami 180 do vyrovnávacích zásobníků 196 v jednotlivých stavebních konstrukcích, ve kterých se čistí pomocí filtračního zařízení a nechává se vsakovat pod stavební konstrukci. Propojovací potrubí s potrubními větvemi 174 a potrubními smyčkami 176 jsou zavedena pomocí svislých úseků potrubí do příslušných vyrovnávacích zásobníků 196 tak, že k převádění vody do dalšího stavebního objektu dochází teprve po naplnění vyrovnávacího zásobníku 196 nebo zaplnění vsakovacího potrubí. Konec posledního odpadního potrubí je vytvořen ve formě povrchového výstupu.

Obr. 13 zobrazuje konstrukční jednotku, u které je pro filtrační účely využito také vnějších ploch stavební konstrukce. V osazených žlabech 270 a na střeše stavební konstrukce jsou uloženy prefabrikované prvky dna s osazenými rostlinami. Půdní filtr využívá přitom schopností kořenů rostlin udržovat půdní těleso v trvale propustném stavu, takže nedochází k zanesení pórů v půdě kalem a půda se také dobře provzdušňuje. Toto konstrukční provedení je používáno pro úpravu a likvidaci znečištěných vod, přičemž v létě zvětšuje zvýšená transpirace rostlin spotřebu vody natolik, že odtok vody klesá na nulu. v zimě je zajištěno pomocí krytu propouštějícího záření rychlé zvýšení teploty během dne, takže ani v zimě nemůže dojít k trvalému promrznutí půdy. Při nižší vzdušné vlhkosti je půdní těleso zvlhčováno kapilárním účinkem v zavlažovacím potrubí 259. napojeném na zásobník vody. V nejjednodušším příkladném provedení je pro zajištění kapilárního vzlínání vody vyplněno zavlažovači potrubí 259 pískem s určitou velikostí zrn. Vhodnou volbou zrnitosti náplně je možno stanovit maximální rychlost dopravy vody. Při osázení půdy není uvažováno jen s využitím filtračních vlastností půdního tělesa, ale také se bere ohled na estetický a klimatický účinek takových ozeleněných částí stavební konstrukce.

Obr. 14 obsahuje zvláště výhodné provedení odběrové komory, která má v tomto případě rozměry sudu pro zachycování dešťové vody a je opatřena odebratelným víkem 187. Voda se přivádí vstupní tvarovkou tvořenou dvěma vzájemně spojenými oblouky, z nichž nejspodnější oblouk 199 je svou vnější stranou natočen o 180° směrem nahoru. Minimální hladina vody v zásobníku leží nad tímto nejspodnějším obloukem 199. takže díly této vstupní tvarovce nemůže docházet k pronikání plovoucích látek a nečistot do komory. Protože výstupní otvor této tvarovky je obrácen nahoru, může být tento nejspodnější oblouk 199 umístěn velmi nízko, v podstatě v blízkosti dna komory, takže zásobník může být až na malý zbytkový objem zcela vyprázdněn, čerpadlo 104 pro odčerpávání vody je uloženo uvnitř misky 105 uložené na dně komory, takže do sacího otvoru 107 čerpadla 104 nemohou vnikat usazené sedimenty» Komora dále obsahuje vestavěný plovákový spínač s horní polohou 103 pro přívod čerstvé vody a se spodní polohou 101 pro zabezpečení chodu čerpadla 104 nasucho. Připojovací kabely 99 plovákového spínače a čerpadla 104. přičemž také odváděči potrubí jsou vedena kabelovými průchodkami, vešroubovanými d© stěn komory a sloužícími současně jako mechanické upevnění plovákového spínače a odváděcího potrubí. Odebratelné víko 187 komory je opatřeno odvětrávacím otvorem 197. který působí současně jako otvor umožňující únik vody. Tím je zamezeno zvedání odebratelného víka 187, majícího klenbový tvar, při úplném naplnění komory vodou.

Claims (117)

1. Stavební konstrukce pro montované stavby ze železobetonu nebo podobného materiálu, obsahující dno, boční stěny, čelní stěny a také krycí desku (10), osazenou nad dnem a tvořící základnu odstavné plochy pro nejméně jedno motorové vozidlo, přičemž část stavební konstrukce pod krycí deskou (10) je upravena pro osazení do terénu a pod krycí deskou (10) je uvnitř stavební konstrukce vytvořen zásobník pro kapalinu opatřený přítokem a odtokem, vyznačuj ící se t í m , že krycí deska (10) je vytvořena jako součást parkovací plochy (16) a kapalinovým zásobníkem (12) je zásobníkem vody, přičemž přítok (14) zásobníku (12) vody je opatřeno přítokovou přípojkou dešťové vody a/nebo odpadních vod a/nebo podzemních nebo povrchových vod a výtok (24) zásobníku (12) vody je tvořeno odváděcím potrubím (26) pro odvod užitkové vody a/nebo odpadní přípojkou (28).

2. Stavební konstrukce podle nároku 1, vyznačující se tím, že krycí deska (10) je upravena přímo jako parkovací plocha (16).

3. Stavební konstrukce podle nároku 1, vyznačující se tím, že krycí deska (10) je upravena jako nosná deska pro dopravní vrstvu (18), vytvořenou na místě ve formě parkovací plochy.

4. Stavební konstrukce podle nároku 3, vyznačující se tím, že horní strana nosné desky je sama nebo v kombinaci s úložnou vrstvou (20) vytvořena ve formě vodorovné drenáže(22).

5. Stavební konstrukce pro montované stavby ze železobetonu nebo jiného materiálu, obsahující dno, boční stěny, čel34 ní stěny a také krycí desku, probíhající nade dnem, přičemž krycí deska (10) tvoří podlahovou desku prostorové buňky (30), zejména montované garážové jednotky, a část stavební konstrukce pod krycí deskou je upravena pro osazení do terénu a pod krycí deskou je uvnitř stavební konstrukce vytvořen kapalinový zásobník (12) opatřený přítokem a odtokem, vyznačující se tím, že kapalinovým zásobníkem (12) je zásobník na vodu, jejíž přítok (14) je tvořen přítokovou přípojkou pro dešťovou vodu a/nebo odpadní vodu a/nebo podzemní nebo povrchovou vodu a odtok (24) nádrže na vodu je tvořen odváděcím potrubím (26) pro upotřebenou vodu nebo odpadní přípojkou (28).

6. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 5, jejíž kapalinový zásobník je při výrobě vytvořen jako součást stěnových konstrukcí,vyznačující se tím, že boční stěny (32) stavební konstrukce jsou nosným tělesem kapalinového zásobníku (12).

7. Stavební konstrukce podle nároku 6, vyznačující se tím , že nosné těleso (32) kapalinového zásobníku (12) je vytvořeno z vodotěsného materiálu stěn stavební konstrukce.

8. Stavební konstrukce podle nároku 6, vyznačující se tím, že nosné těleso (32) kapalinového zásobníku (12) je vytvořeno z materiálu stěn stavební konstrukce, propustného pro vodu, například z betonu, s vnitřní vodonepropustnou vrstvou (34).

9. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 8, v y z n ačující se tím, že zásobník (12) vody zabírá celou vnitřní půdorysnou plochu stavební konstrukce.

10. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 8, v y z n a35 čující se tí m , že zásobník (12) vody zabírá nejméně 75%, zejména nejméně 90%, a nejvýše zejména 95% celkové vnitřní půdorysné plochy stavební konstrukce a v suchém zbývajícím prostoru (36) nade dnem jsou umístěna dopravní a/nebo řídicí zařízení.

11. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím , že dno, boční stěny a čelní stěny jsou vytvořeny vcelku ve formě nahoru otevřené krabicové skořepiny, která se spojena do celku s prefabrikovanou celistvou krycí deskou (10).

12. Stavební konstrukce podle nároků 5 až 10 a nároku 11,vyznačující se tím, že krycí deska (10) je integrální součástí prefabrikované garážové nebo prostorové buňky (38).

13. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 10, v y z n ačující se tím, že krycí deska (10) a boční stěny (44) jsou prefabrikovány jako monolitický celek a jsou spojeny s prefabrikovaným podlahovým dílcem (46).

14. Stavební konstrukce podle nároků 10 až 12, v y z n ačující se tím, že krycí deska (10), popřípadě podlahový dílec (46) volně navazují na ostatní části stavební konstrukce.

15. Stavební konstrukce podle nároků 10 až 12, vyznačující se tím, že krycí deska (10), popřípadě podlahový dílec (46) jsou vzájemně spojeny na staveništi.

16. Stavební konstrukce podle nároků 5 až 15, v y z n ačující se tím, že oblast (48) stavební konstrukce pod rovinou krycí desky (10) má odlišné, zejména menší půdorysné rozměry než garážová nebo prostorové buňka (38).

17. Stavební konstrukce podle nároků 5 až 16, vyznačující se tím , že v oblasti (48), ve které garážová nebo prostorová buňka (38) přesahuje spodní část stavební konstrukce, je tato spodnější část vytvořena ve formě základu (50) garážové nebo prostorové buňky (38), popřípadě garáže (30).

18. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že alespoň dílčí oblasti stěn stavební konstrukce, nacházející se pod krycí deskou a popřípadě také tato krycí deska, popřípadě nad ní vytvořené části stěnových konstrukcí jsou vyrobeny z pojeného recyklovaného materiálu.

19. Stavební konstrukce podle nároků 5 až 18, v y z n ačující se tím, že má dimenze parkovací dvougaráže s krycí deskou jako mezilehlou podlahovou konstrukcí.

20. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 19, vyznačující se tím, že zásobník vody je přídavně opatřen přívodním potrubím (52) pro přívod čerstvé vody.

21. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 20, v y z n ačující se tím,že krycí deska (10) obsahuje nejméně jeden průlezný prostup (58) pro vstup obsluhy do prostoru pod krycí deskou stavební konstrukce, který je při uzavření poklopem součástí pojezdové plochy.

22. Stavební konstrukce podle nároku 21, vyznačující se tím, že poklop (60) prostupu (58) je plynotěsný a kapalinotěsný.

23. Stavební konstrukce podle nároku 21 nebo 22, vyznačující se tím, že pod prostupem (58) jsou předem připraveny stoupací pomůcky, zejména stupadla (62).

24. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 23, v y znáčů jí c i s e t í m , že prostor stavební konstrukce pod krycí deskou (10) je opatřen odvětrávacím potrubím (64), tvořeným zejména trubkou procházející krycí deskou.

25. Stavební konstrukce podle nároku 24 a podle jednoho z nároků 5 až 23, vyznačující se tím, že trubka (64) sloužící pro odvětrávání je uložena souose s odvodňovací trubkou (68) pro odvodňování horní strany střechy garážové nebo prostorové buňky.

26. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že zásobník vody je rozdělen do nejméně dvou oddílů pro různé využití a různou úpravu vody.

27. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 26, vyznačující se tím, že zásobník vody, popřípadě každý oddíl zásobníku vody podle nároku 26 je opatřen ukazovacím ústrojím (74) úrovně hladiny v zásobníku, rozděleného do různých oddílů a komor.

28. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 27, vyznačující se tím, že je opatřena přepínacím ovládacím ústrojím (86) pro nastavování maximální hladiny vody v příslušném oddílu kapalinového zásobníku pro letní a zimní provoz s ohledem na předpokládanou zámrznou hloubku (88) okolní zeminy (96) v místě stavební konstrukce.

29. Stavební konstrukce podle nároku 28, vyznačující se tím, že přepínací ovládací ústrojí (86) je spřaženo s teplotním čidlem (98).

30. Stavební konstrukce podle nároku 29, vyznačující se tím, že čidlem pro měření teploty okolní ze38 miny (96) je hydromechanické čidlo (100).

31. Stavební konstrukce podle nároků 27 až 30, v y znáčů j í c í se tím, že ukazovací ústrojí (74) pro indikaci naplnění zásobníku je opatřeno měřicí tyčí (76), která prochází krycí deskou a je spojena s plovákem (82) na vodní náplni kapalinového zásobníku, přičemž měřicí tyč (76) spolupůsobí se dvěma koncovými kontakty (84), z nichž horní koncový kontakt (84) je ovládán při poklesu hladiny vody v zásobníku pod spodní požadovaný objem pro doplnění objemu pitné vody přívodním potrubím (52) podle nároku 20 a spodní koncový kontakt (84) je bezpečnostním kontaktem pro čerpadlo (104) umístěné v zásobníku, zamezujícím jeho chodu nasucho odpojením provozního napětí čerpadla (104).

32. Stavební konstrukce podle nároků 20 až 31, v y z n ačující se tím, že je opatřena regulací přívodu pitné vody, který je otevírán jen v době nízkého odběru, zejména v noci.

33. Stavební konstrukce podle nároků 20 až 32, vyznačující se tím, že je opatřena automatickým omezovacím ústrojím (106) přívodu (52) pitné vody do zásobníku až do dosažení maximální hladiny vody.

34. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 33, v y z n a čující se tím, že pro různé úrovně hladiny v letním a zimním provozu je opatřena přepadovým ústrojím pro odvádění přebytečné vody.

35. Stavební konstrukce podle nároku 34, vyznačující se tím, že první přepad (108) je nastaven na požadovanou letní maximální hladinu (90) a druhý přepad (110) je nastaven na požadovanou zimní maximální hladinu (92), přičemž druhý přepad (110) je kombinován s uzavíracím ventilem (114), účinným při letním provozu.

36. Stavební konstrukce podle nároku 35, vyznačující se tím, že druhý přepad je opatřen ventilem 124), ovládaným zejména teplotním čidlem (98) podle nároku 29, a ve směru proudění vody za tímto ventilem (124) je umístěn zpětný uzávěr (116).

37. Stavební konstrukce podle nároku 35 nebo 36, vyznačující se tím, že mezi druhým přepadem (110) a uzavíracím ventilem (114) je umístěn první lapač (120) nečistot a za druhým ventilem (114) je v provedení podle nároku 36 za zpětným uzávěrem (116) ve směru proudu vody umístěn druhý lapač (118) nečistot.

38. Stavební konstrukce podle nároků 34 až 37, v y z n ačující se tím, že je opatřeno společným odtokovým potrubím (128) přetokového ústrojí, opatřeným zejména zápachovým uzávěrem (122) a mřížkou proti vnikání živočichů, zejména krys.

39. Stavební konstrukce podle nároků laž 38, vyznačující se tím, že je osazena v místě s propustnou půdou (130) a s přívodem přebytečné vody, zejména při odvádění vody odpadním potrubím (128) přepadového ústrojí tělesem stavební konstrukce, zejména jejím základem, do půdy (130) propouštějící vodu.

40. Stavební konstrukce podle nároku 39, vyznačující se tím, že je opatřena zpětným uzávěrem (136), vřazeným mezi základovou desku a stěny stavební konstrukce a propustnou půdu (130) a zajištujícím stavební konstrukci proti zaplavení.

41. Stavební konstrukce podle nároku 40, vyznačuj ícís e t í m , že je opatřena přídavným zdrojem síly působící v závislosti na stavu vody v zásobníku jako vratná síla zpětného uzávěru (136) a/nebo ovládací ústrojí pro zkoušení funkce a pro údržbu zpětného uzávěru (136), umožňující zejména ovládání zpětného uzávěru (136) z oblasti nad krycí deskou (10).

42. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 41, v y z určující se tím, že je uložena na násypovém mateteriálu, propustném pro vodu, zejména na štěrkopískové propustné vrstvě (132).

43. Stavební konstrukce podle nároků 39 až 42, v y z n ačující se tím, že spodní strana základové desky je opatřena drenážními kanálky (148) nebo nejméně jednou skupinou dolů vystupujících žeber (150) a mezi nimi uspořádaných vybrání (152).

44. Stavební konstrukce podle nároků 39 až 43, vyznačující se tím, že na vnější straně bočních stěn a/nebo čelních stěn je upravena vrstva (134) propustná pro vodu.

45. Stavební konstrukce podle nároku 44, vyznačující se tím, že propustná vrstva (134) je spojena se stavební konstrukcí při její výrobě ve výrobně.

46. Stavební konstrukce podle nároku 44, vyznačující se tím, že propustná vrstva (134) je spojena se stavební konstrukcí na staveništi ve vyhloubené jámě a je z vnější strany zasypána.

47. Stavební konstrukce podle nároků 39 až 46, vyznačující se tím, že odtok přebytečné vody je spojen spojovacím potrubím (154) se vsakovacím potrubím (156), uloženým v terénu kolem stavební konstrukce, které je osazeno v celé své délce v propustném materiálu nebo navazuje na propustnou vrstvu (134) uloženou v terénu kolem stavební konstrukce .

48. Stavební konstrukce podle nároků 39 až 47, v y z n ač u j ící se tím, že je propojena s jinou stavební konstrukcí stejného druhu nejméně jedním společným potrubním systémem (174, 176), spojujícím stavební konstrukce zejména do dvojic a upraveným pro další odvádění přebytečné vody do sousední stavební konstrukce.

49. Stavební konstrukce podle nároku 48, vyznačující se tím, že ve vtokové a výtokové oblasti pro přebytečnou vodu v příslušné stavební konstrukci a/nebo na nejméně jednom otevřeném výtoku přebytečné vody z potrubního systému je umístěno uzavírací ústrojí (184, 186) pro uzavírání jednotlivých úseků potrubního systému a ovladatelné zejména z prostoru nad krycí deskou (10).

50. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 49, v y z n ačující se tím, že v zásobníku vody je umístěno čerpadlo (104) nebo nasávací otvor (200) odčerpávacího potrubí uvnitř odběrné komory (178), spojené utěsněné se základovou deskou nebo opatřené vlastní uzavřenou základovou deskou, do které je zaústěn vtok vody opatřený odlučovačem plovoucích látek a přivedený ze zásobníku vody.

51. Stavební konstrukce podle nároku 50, vyznačující se tím, že vtok vody s odlučovacím ústrojím pro zachycování plovoucích látek je tvořen soustavou vtokových kanálů (204) rozmístěných po výšce odběrné komory (178) a majících sklon od vnější spodní strany k vnitřní horní straně.

52. Stavební konstrukce podle nároku 51, vyznačující se tím, že vtokové kanály (204) jsou vytvořeny ve stěně pláště (202) odběrné komory (178).

53. Stavební konstrukce podle nároku 51, vyznačující se tím, že kanály procházející stěnou pláště (202) komory jsou tvořeny trubními tvarovkami (206), zejména dvojitými obloukovými tvarovkami.

54. Stavební konstrukce podle nároků 51 až 53, vyznačující se tím, že odčerpávací potrubí je opatřeno patním ventilem (200), zejména tvořeným kombinací zpětného ventilu a předřazeného sítového koše.

55. Stavební konstrukce podle nároků 20 až 49, vyznačující se tím, že ve stěnách stavební konstrukce je vytvořen společný průchod (208) pro nejméně jedno elektrické vedení, pro potrubí k přívodu čerstvé vody podle nároku 20 nebo pro odčerpávaci potrubí podle nároku 50, umístěné za čerpadlem.

56. Stavební konstrukce podle nároků 20 až 55, vyznačující se tím, že průchod je vytvořen v boční nebo v čelní stěně pod krycí deskou.

57. Stavební konstrukce podle nároku 55 nebo 56, vyznačující se tím, že ve stěně stavební konstrukce je při výrobě ve výrobně osazena spojovací objímka (210), do které je utěsněné vsunut zásuvný díl (212) obsahující průchodky pro potrubí a vodiče.

58. Stavební konstrukce podle nároku 57, vyznačující se tím, že zásuvný díl (212) je opatřen nosnou deskou pro průchodky potrubí a vodičů, ke které je připevněn prstencový límec (214) vystupující dovnitř, mezi jehož vnější obvodovou stěnou a vnitřním obvodem spojovací objímky (210) je osazeno prstencové těsnění (216).

59. Stavební konstrukce podle nároku 57 nebo 58, vyznačující se tím, že zásuvný díl (212) je zajištěn uvolnitelným kotevním spojem proti vytažení tahovou silou.

60. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 59, vyznačující se tím, že přítoková přípojka pro přívod deštové vody a/nebo odpadní vody do zásobníku je vyústěna do vtokové komory (218) probíhající z oblasti dna zásobníku vody s uzavřenou částí dna a s uzavřenou stěnovou částí směrem nahoru a opatřené otevřeným nebo otevíratelným koncem, přičemž na horní straně dílu dna je upravena odlučovací zóna (220) pro usazeniny a uvnitř vtokové komory (218) je vyústěna nahoru výtokové trubka (222) pro odvod vody, která je výtokové propojena s oblastí dna v zásobníku vody.

61. Stavební konstrukce podle nároku 60, vyznačující se tím, že v odlučovací zóně (220) je uložena vyjímatelná zachycovací nádoba (224) pro zachycování kalu.

62. Stavební konstrukce podle nároku 60 nebo 61, vyznačující se tím, že dno vtokové komory (218) je tvořeno dnem skříně.

63. Stavební konstrukce podle nároků 60 až 62, vyznačující se tím,že výtokové trubka (222) je uložena centricky v zejména válcové vtokové komoře (218).

64. Stavební konstrukce podle nároků 60 až 63, vyznačující se tím, že výtokové trubka (222) sestává z potrubního oblouku (230), procházejícího stěnovým dílem, a ze svislé trubky, nasazené uvolnitelně na potrubním oblouku (230).

65. Stavební konstrukce podle nároků 60 až 63, v y značujícís e t í m , že přítoková přípojka (226) je zaústěna do vtokové komory (218) tangenciálně.

66. Stavební konstrukce podle nároků 60 až 65, vyznačující se tím, že nahoru otevřený konec výtokové trubky (222) je upraven ve výšce ústí přítokové přípojky (226) ve vtokové komoře (218).

67. Stavební konstrukce podle nároků 65 a 66, vyznačující se tím, že stěnové díly vtokové komory (218) jsou opatřeny usměrňovacími plochami (228) vytvořenými a uspořádanými pro převedení tangenciálního vtokového proudu na cirkulační proud vody, směrovaný dolů.

68. Stavební konstrukce podle nároků 60 až 67, vyznačující se tím, že před horním vtokovým koncem výtokové trubky pro odtok vody je umístěna nahoru probíhající sítová trubka (232), která je zejména uvolnitelné nasazena na výtokovou trubku.

69. Stavební konstrukce podle nároků 60 až 67, vyznačující se tím, že před horním vtokovým koncem výtokové trubky pro odtok vody je umístěn nahoru probíhající prstencový filtr (236), jehož vnitřní prostor je propojen s výtokovou trubkou a jejíž vnější plocha je propojena s vnitřním prostorem vtokové komory.

70. Stavební konstrukce podle nároku 69, vyznačující se tím, že prstencový filtr (236) je vytvořen ve tvaru válce.

71. Stavební konstrukce podle nároku 69, vyznačuj ícís etím, že prstencový filtr je tvořen skládaným filtrem (238).

72. Stavební konstrukce podle nároku 69, vyznačující se tím, že prstencový filtr má mnohoúhelníkový tvar.

73. Stavební konstrukce podle nároků 69 až 72, vyznačující se tím, že prstencový filtr je opatřen vnější sítovou stěnou (240) a vnitřní sítovou stěnou (242) a mezi nimi uloženou vyjímatelnou a zejména výměnnou nebo regenerovatelnou filtrační vložkou (244).

74. Stavební konstrukce podle nároku 73, vyznačující se tím, že filtrační vložka (244) je tvořena sypkým materiálem s filtračními schopnostmi.

75. Stavební konstrukce podle nároků 69 až 74, vyznačující se tím, že prstencový filtr je nesen výtokovou trubkou (222), na které je zejména nasazen.

76. Stavební konstrukce podle nároků 69 až 75, vyznačující se tím, že prstencový filtr je opatřen nejméně jednou obvodovou střední sítovou stěnou (246), propustnou pro vodu, kterou je filtrační prostor rozdělen na radiálně vnitřní oddíl (248) a na radiálně vnější oddíl (250) obsahující různé filtrační materiály.

77. Stavební konstrukce podle nároků 6í až 76, vyznačující se tím, že prstencový filtr obsahuje přídavné síto (252), nesené zejména uvolnitelně na prstencovém filtru, pro zamezení přístupu hrubších látek do prstencového filtru.

78. Stavební konstrukce podle nároků 69 až 77, vyznačující s e t í m , že prstencový filtr je opatřen zpětným proplachovacím ústrojím (254).

79. Stavební konstrukce podle nároků 69 až 77, vyznačující se tím, že prstencový filtr je opatřen dočasně, zejména periodicky ovladatelným samočisticím ústrojím, přičemž na prstencový filtr se přivádí nebo alespoň nakapává zejména provzdušněná voda ze zásobníku vody.

80. Stavební konstrukce podle nároku 70, vyznačující se tím, že voda pro samočisticí proces se přivádí z odbočky napojené do výstupního potrubí za čerpadlem ovladatelným ventilovým ústrojím.

81. Stavební konstrukce podle nároků 35 až 80, vyznačující se tím, že je opatřena třetím přepadem (112), který je svým ústím uspořádán ve vtokové komoře nad prstencovým filtrem a je umístěn nad prvním přepadem (108) o výšku odporu prstencového filtru, měřeného jako výška vodního sloupce.

82. Stavební konstrukce podle nároku 81, vyznačující se tím, že vývod prvního přepadu (108) je sloučen s vývodem třetího přepadu (112) a před nimi je v potrubí vřazen zápachový uzávěr (122).

83. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 82, vyznačující se tím, že výtok vody ze zásobníku vody je tvořen filtrem (203) ze zrnitého nebo pevného filtračního materiálu, který je svou vnější stranou propojen s propustným podkladem pod stavební konstrukcí nebo s potrubím pro odvádění upotřebené vody.

84. Stavební konstrukce podle nároku 83, vyznačující se tím, že filtr (203) ze zrnitého nebo pevného materiálu obsahuje filtrační vrstvu na dně zásobníku vody a je zejména touto vrstvou tvořen.

85. Stavební konstrukce podle nároku 83 nebo 84, vyznačující se tím, že filtr (203) ze zrnitého nebo soudržného materiálu, uložený ve filtrační komoře (202), protékané shora dolů, obsahuje filtrační vrstvu a/nebo se nachází uvnitř komory vytvořené podle nároků 50 až 53.

86. Stavební konstrukce podle nároku 84 nebo 85, vyznačující se tím, že dno zásobníku vody a/nebo filtrační komory je tvořeno odběrným kanálkovým systémem (258).

87. Stavební konstrukce podle nároku 85 nebo 86, vyznačující se tím, že filtrační komora má svůj vlastní uzavřený díl dna.

88. Stavební konstrukce podle nároku 85 nebo 86, vyznačující se tím, že dno stavební konstrukce je současně dnem filtrační komory, které je vytvořeno zejména ve formě dna propustného pro vodu.

89. Stavební konstrukce podle nároků 69 až 88, vyznačující se tím, že filtrační materiál uvedený v nárocích 73 až 76 a 83 až 85 je součástí propustného pláště konstrukce.

90. Stavební konstrukce podle nároků 24 až 88, vy značující se tím, že je opatřena vždy nejméně jedním potrubím pro přívod a odvod vzduchu pro odvětrávání oblasti pod krycí deskou (10).

91. Stavební konstrukce podle nároku 90, vyznačující se tím, že je opatřena odvětrá vacím potrubím, umístěným alespoň částečně na vnější straně obvodového pláště nebo střechy garáže nebo prostorové buňky a vystaveným atmosférickému záření, přičemž odvětrávací potrubí je uspořádáno zejména na jižní straně stavební konstrukce.

92. Stavební konstrukce podle nároku 91, vyznačující se tím, že odvětrávací potrubí je opatřeno vnější povlakovou vrstvou se zvýšenou schopností pohlcovat záření, zejména se zvýšenou selektivní pohltivostí záření_o

93. Stavební konstrukce podle nároku 91 nebo 92, vyznačující se tím, že k vnějšímu ohraničení odvětrávacího potrubí je v odstupu přiřazena vrstva propouštějící záření.

94. Stavební konstrukce podle nároků 91 až 93, vyznačující se tim, že alespoň část stěny odvětrávacího potrubí je propustná pro záření.

95. Stavební konstrukce podle nároků 91 až 94, vyznačující se tím, že na vnější straně alespoň částí odvětrávacího potrubí je nanesena izolační vrstva, zejména propouštějící záření.

96. Stavební konstrukce podle nároků 48 až 95, vyznačující se tím, že v případě spřažení podle nároku 48 jsou jednotlivé nebo všechny potrubní úseky spojovacího potrubí upraveny jako vsakovací potrubí (174) pro přebytečnou vodu mezi jednotlivými stavebními konstrukcemi.

97. Stavební konstrukce podle nároků 50 až 96, vyznačující se tím, že čerpadlo nebo nasávací otvor odčerpávacího potrubí nebo přetokového potrubí je umístěno ve směru proudění za filtrem (203), který je osazen ve skříni odběrné komory (178) podle nároků 50 až 53.

98. Stavební konstrukce podle nároku 97, vyznačující se tím, že filtr (203) je vytvořen podle nároků 69 až 76 nebo 83 až 89.

99. Stavební konstrukce podle nároků 50 až 98, vyznač ují cis e t í m , že čerpadlo (104) nebo patní ventil je veden pláštěm (202) komory zejména objímkou (209) zasunutelnou z vnější strany komory.

100. Stavební konstrukce podle nároků 66 až 99, vyznačující se tím, že horní konec vtokového potrubí (14) ve vtokové komoře podle nároku 66 je uložena v terénu pod maximální zámrznou hloubkou (88) půdy a filtr (236) je uložen zejména větším podílem vnější vstupní plochy (240) nad maximální zámrznou hloubkou, přičemž spodní strana vtokového potrubí (14) je nejvýhodněji umístěna ve stejné výšce s nejspodnější vstupní oblastí filtru.

101. Stavební konstrukce podle nároků 50 až 100, vyznačující se tím, že sítová trubka (232) je obklopena zejména válcovou, nejvýhodněji koncentrickou ponornou stěnou (234), která je upevněna zejména nasaditelně na sítové trubce (232).

102. Stavební konstrukce podle nároků 79 až 101, vyznačující se tím, že nad prstencovým filtrem je výkyvné uložena nejméně dvoukomorová kolébka (256).

103. Stavební konstrukce podle nároku 102, vyznačující se tím, že výtokový otvor (237) pro výtok vody pro samočisticí operaci ve filtru podle nároku 79 je umístěn nad výkyvným bodem, popřípadě výkyvnou osou (257) ko50 lébky (256).

104. Stavební konstrukce podle nároku 103, vyznačující se tím, že kolébka (256) má své těžiště nad výkyvným bodem, popřípadě výkyvnou osou (257) v poloze, ve které při částečném naplnění jedné z komor kolébky (256), je kolébka (256) udržována ve stabilní rovnovážné poloze.

105. Stavební konstrukce podle nároku 103, vyznačující se tím, že komory kolébky (256) jsou vytvořeny tak, že ve stabilní rovnovážné poloze se vyprazdňuje nejméně jedna z těch komor, které v této poloze neleží pod výtokovým otvorem pro vodu, a současně je přitom protilehlá komora, vzhledem k výkyvnému bodu nebo k výkyvné ose, uložena pod výtokovým otvorem (237) a v této poloze je plněna přiváděnou vodou tak, že u kolébky (256) se střídavým vyprazdňováním a plněním komor vykonává poloha výsledného těžiště periodický kývavý pohyb.

106. Stavební konstrukce podle nároků 1 až 105, vyznačující se tím, že výpust vody ze zásobníku vody nebo z nejméně jednoho oddílu zásobníku vody v případě různé potřeby a/nebo z pláště komory zásobníku je tvořena nejméně jedním filtrem (203) ze sypkého nebo tuhého materiálu, který je svým výstupem vyústěn v případě vsakování do propustné půdy (130) nebo zeminy mimo stavební konstrukce nebo při odvádění a odebírání filtrátu je spojen s dalším potrubím, vyústěným do jiného oddílu zásobníku nebo je vyveden ze stavební konstrukce.

107. Stavební konstrukce podle nároků 83 až 106, vyznačující se tím, že je opatřena ve směru proudění vody před před (203) filtrem se sypkým nebo pevným filtračním materiálem komorou, která je opatřena podle nároků 51 až 53 bariérou pro zachycování plovoucích látek.

108. Stavební konstrukce podle nároků 5 až 107, vyznačující se tím, že garáž nebo prostorová buňka je opatřena filtrační vrstvou (260), vytvořenou na střešní ploše.

109. Stavební konstrukce podle nároku 108, vyznačující se tím, že ve filtrační vrstvě (260) na horní straně střechy je vytvořen drenážní systém (262).

110. Stavební konstrukce podle nároku 108, vyznačující se tím, že střešní deska je opatřena na své horní ploše drenážním systémem (262), vytvořeným samostatně nebo společně s filtrační vrstvou (260).

111. Stavební konstrukce podle nároků 5 až 108, vyznačující se tím, že stavební konstrukce je opatřena nejméně jedním korýtkovitým žlabem (270), upraveným na vnějších stěnách stavební konstrukce.

112. Stavební konstrukce podle nároku 111, vyznačující se tím, že korýtkovité žlaby (270) jsou vzájemně propojeny kanály (272).

113. Stavební konstrukce podle nároku 112, vyznačující se tím, že v prohloubeních korýtkovitých žlabů (270) je uložena filtrační vrstva (260).

114. Stavební konstrukce podle nároků 109 až 113, vyznačující se tím, že filtrační vrstva (260) je opatřena na své pracovní straně osazenými rostlinami (274).

115. Stavební konstrukce podle nároků 109 až 114, v y zn'ačující se tím, že filtrační vrstva (260) je upravena na své pracovní straně pro osazení rostlinami.

116. Stavební konstrukce podle nároků 110 až 115, vyznačující se tím, že je opatřena nejméně jedním přívodním potrubím (265) a jedním odtokovým potrubím (267) ze střešní plochy, přivedeným ke každému z korýtkovítých žlabů (270) a odvedeným zejména vnitřkem stavební konstrukce, zejména uvnitř stěnových konstrukcí stavební konstrukce.

117. Stavební konstrukce podle nároků 116 až 113, vyznačující se tím, že vždy nejméně jedno potrubí přivedené na střechu stavební konstrukce a/nebo vždy do jednoho žlabového kanálu a/nebo do kanálu podle nároku 113 je vyplněno hmotou (259) pro přívod vody kapilárním účinkem.