CZ302985B6 - Zpusob zlepšení prezentace textu ze strojove citelného textu v prirozeném jazyce - Google Patents

Abstract

Zpusob slouží k prezentaci textu pro zlepšené lidské ctení. Tento zpusob zahrnuje vyjímání atributu specifických pro text ze strojove citelného textu a zmeny prezentace textu ve shode s temito atributy. Ve výhodném usporádání zpusobu se z vety vyjmou slovní druhy a interpunkce, aplikují se pravidla skládání, která používají slovní druhy k urcování skládacích bodu, prezentují textové segmenty každý na novou rádku a mají urcené horizontální posunutí založené na atributech specifických pro text. Jeden zpusob zobrazuje text na ohnutých krivkách, jejichž tvar závisí na obsahu textu. Jiný zpusob zahrnuje zobrazování relativního umístení textu v hierarchii za použití rovin usporádaných strídave vertikálne a horizontálne bez prekrývání. Jiný zpusob podporuje ctení textových segmentu na protilehlých stránkách bez cekání na stránkování. Ješte jiný zpusob zobrazuje text, který umožnuje ctení odzdola nahoru jako by byl cten od zacátku do konce. Ješte jiný zpusob zobrazuje slova v barvách odrážejících vztahy mezi slovy a vetšími textovými segmenty, kterých jsou soucástí.

Description

(57) Anotace:

Způsob slouží k prezentaci textu pro zlepšené lidské čtení. Tento způsob zahrnuje vyjímání atributů specifických pro text ze strojově čitelného textu a změny prezentace textu ve shodě s těmito atributy. Ve výhodném uspořádání způsobu se z věty vyjmou slovní druhy a interpunkce, aplikují se pravidla skládání, která používají slovní druhy k určování skládacích bodů, prezentují textové segmenty každý na novou řádku a mají určené horizontální posunutí založené na atributech specifických pro text. Jeden způsob zobrazujetext na ohnutých křivkách, jejichž tvar závisí na obsahu textu. Jiný způsob zahrnuje zobrazování relativního umístění textu v hierarchii za použití rovin uspořádaných střídavě vertikálně a horizontálně bez překrývání. Jiný způsob podporuje čtení textových segmentů na protilehlých stránkách bez čekání na stránkování. Ještě jiný způsob zobrazuje text, který umožňuje čtení odzdola nahoru jako by byl čten od začátku do konce. Ještě jiný způsob zobrazuje slova v barvách odrážejících vztahy mezi slovy a většími textovými segmenty, kterých jsou součástí.

CZ 302985 Β6

Způsob zlepšení prezentace textu ze strojově čitelného textu v přirozeném jazyce

Oblast techniky

Tato přihláška je navazující částí na nevyřízenou přihlášku číslo 08/693 444, podanou 7. srpna 1996. Tento vynález se vztahuje k prezentaci textu za pomoci počítače. Blíže určeno, vynález se vztahuje ke zlepšené textové presentaci používající atributy závislé na obsahu ke zlepšení čtecího zážitku.

Dosavadní stav techniky

Cílem čtení je působení na mysl čtenáře. Toto je pravda, ať už je čtený text tvořen novelou nebo je to displej v letadle. Materiál prezentovaný v netextovém médiu dává informace vhodné k lidskému pochopení ze hranicí odpovídajícího jednodimenzionálního textu. Statické obrázky představují objektové atributy jako jsou barvy, relativní vlhkosti, relativní polohy, vzory, seskupení a hierarchie, takže objekt je viděn v kontextu. Například, obrázek malého předmětu umístěného spolu s dalšími v rohu dává rozdílnou informaci než tento samý předmět, zvětšený, samotný, který je umístěn ve středu. Počáteční věty a odstavce dodávají kontextové informace samotným umístěním. Pohybující se obrázky mají jako přidané atributy pohyb a dočasnou změnu. Hodně informací přichází do mozku vizuálně pomocí rozpoznávání obrazců. Ostatní informace přicházejí jako sluchové informace, které předávají informace přízvukem, měnící se modulací hlasu, a měnící se hlasitostí.

Počítačová prezentace textu pro lidské čtení zklamala ve využití velké části lidského mozku. Výsledkem je, že je užita pouze část s možné šířky pásma a počítačová prezentace textu je často vnímána jako nepřátelská, neměnná, mechanická a obecně nedostatečná v určitém směru. Když mají možnost, většina lidí upřednostňuje čtení tištěné knihy, před knihou na počítačové obrazovce. Stávající počítačová prezentace textu je chabá ve srovnání s knihou a ještě chabější v porovnání s jejími potenciálními možnostmi.

Určitá práce byla již v oblasti prezentace počítačového textu udělána. Huanng (patent US 4 880 385) popisuje opticko-mechanické zařízení pro rychlé čtení, které umožňuje sledování textu vytisknutého na papír sledovacím oknem po jedné řádce, s automatickým posunováním řádků.

V metodách počítačové analýzy přirozeného jazyka do slovních druhů již bylo dosaženo pokroku. Schabes et al. (patent US 5 475 588), popisuje zlepšený systém syntaktické analýzy pro vytváření syntaktických stromů. Black Jr. et al. (patent US 5 331 556) popisuje metodu na ukládání částí řečové informace do souboru spolu s originálním textem pro zlepšené pozdější vyhledávání daného textu. Okamoto et al. (patent US 4 661 924) a Church (patent US 5 146 405) popisuje metody pro odstranění nejednoznačnosti vícenásobných slovních druhů. Zamora et al. (patent US 4 887 212), van Vliembergen (patent US 5 068 789), Hemphill et al. (patent US5083268) popisuje metody pro syntaktickou analýzu textu přirozeného jazyka. Všechny výše uvedené patenty jsou zde zahrnuty pomocí odkazu.

Čtení je složitý proces, ve kterém je mnoho faktorů, které určují rozdíly ve výkonnosti čtení mezi čtenáři a také ve výkonnosti jednoho čtenáře při různých příležitostech. Tyto faktory obsahují přirozené neurofyziologické podmínky jako je dyslexie, ale také věk, faktory chování a motivace, vzdělávací úroveň a dřívější Čtecí praxe a omezení ve vnímání. Čtenář může mít také rozličné čtecí cíle, které budou ovlivňovat to, jak se staví ke čtenému materiálu. I pres to všechno, text je počítačem prezentován v nejhorším případě jako jednoznačné korálky na šňůrce, v nejlepším případě jako podobný dvojrozměrnému textu prezentovanému knihami. Ve skutečnosti nezáleží

-1 CZ 302985 B6 na tom, zdaje text prezentován tiskem nebo na elektronickém displeji, protože textová prezentace je v podstatě identická.

Příklady konstantní prezentace textu jsou četné. Tématické věty jsou prezentovány stejně jako jiné věty v odstavci. Technická slova nejsou prezentována odlišně od netechnických slov. Přídavná jména se objevují stejně jako podstatná jména. Obtížné názvy z hlediska vzdělání jsou prezentovány stejně jako názvy obyčejné. Poslední odstavec v kapitole je prezentován stejně jako úrovní odstavec. Text je prezentován jako dělené řádky konstantní šířky vyrovnané vlevo, vyžadují trhavý pohyb očí z pravého okraje na levý kraj v pravidelných intervalech. Text je rozdělen v půlce věty, půlce výrazu a půlce myšlenky, platí prastará pravidla sazby. Takový text nutí oko k pohybu tam a zpátky přes velké vzdálenosti, a tím napodobuje válec psacího stroje. Text se posunuje manuálně, rozdělen do velkých kusů určených počtem řádků, které se vejdou na obrazovku.

Existuje několik dobrých důvodů pro to, aby se na stránku v knize nedávala pouze jedna rozšířená věta. Tyto důvody jsou nevhodně přenášeny na text na počítačovém monitoru. Možnost modifikace prezentace textu pro rozšíření čtenářovy schopnosti číst text tím, že se zapojí síla digitální manipulace se zdá být přehlížena těmi, kdo jsou zběhlí v práci na počítači.

Žádoucí by tedy mohla být metoda zobrazování polohy textu ve vztahu k hierarchiím textu, ve kterých text existuje. Žádoucí by rovněž mohla být metoda pro zobrazování textu na opačných stranách, která umožňuje čtení textu bez čekání na změny stránky. Užitečné by také mohly být systém zobrazování textu, který využívá přirozené lidské schopnosti a východy po pohybovat se dopředu při pozorování objektů a metoda zobrazení textu užitím kvantitativní barevné modifikace k transparentní reprezentaci souhrnných vztahů mezi většími větnými fragmenty a slovy uvnitř.

Za účelem uchopení všech informací v autorském textu musí prezentace textu, ze své definice, systematicky prezentovat posloupnosti slov napsané autorem v jednoznačné struktuře. Je také žádoucí, aby dodatečné informace, které mají být zobrazeny v rozšířeném textu pro zlepšené čtení, byly začleněny do nezbytných procesů textové prezentace samotné (to jest, umístění znaků na kontrastní pozadí v rozličných polohách v čase a prostoru), spíše než zavádění dodatečných symbolů, což vyžaduje dodatečné seznámení, čtení a interpretaci čtenáře.

Dosud známé metody syntaktické analýzy založené na strojovém zpracování za účelem vytvoření syntaktických značek před zobrazením, jak uvádí Van Zuijlen (Pat. US 5 060 155), nejen brání zahrnutí nesyntaktických vlastností, jako je relativní fyzická délka slova nebo délka segmentu, v jakékoliv strojově čitelné analýze textu, ale také při řešení technických problémů v konkrétní oblasti eliminují takové nesyntaktické vlastnosti všechny dohromady (např. nahrazení slova indexem). Výsledkem je, že grafický stromový diagram, který může být vytvořen s touto syntaktickou značkou před zobrazením, může pouze rozptýlit jednotlivá slova na povrchu x, y prostoru v prostorově chaotických polích. Pokud jsou ve stromovém diagramu odstraněna nevětná označení, řádky a index, je nemožné zjistit posloupnost slov v původní větě nebo o jakou strojově čitelnou syntaktickou strukturu se jednalo.

Je znám také patent US 4 270 284, Podle tohoto řešení se jedná o použití obrazovky namísto zvýrazňovačů a pastelek při zobrazování textu při podpore výuky lingvistických, literárních a/nebo stylistických charakteristických rysů jazyků pro srovnávací účely. Metodologie podle tohoto patentu požaduje uživatelovu volbu množiny podobných a/nebo různých částí jazykového textu, které mají být učitelem zvýrazněny podobnými barvami, které se liší od obecné barvy jazykového textu a barvy pozadí. Kromě toho a zásadně systém vyučuje pomocí vizuální blízkosti.

Patent US 4 270 284 je jasně a výhradně zaměřen na učitelem motivované barvení vybraného textu. Chybí jakákoli myšlenka nebo návrh změny pozice textových segmentů na displeji, natož

-2CZ 302985 B6 textových segmentů, které reflektují předchozí výběr atributů specifických pro text, to je neříká se nic ve vztahu k uspořádání textových segmentů zobrazovaného textu. Mluví se výhradně o zabarvování vybraných znaků textu pro zobrazení.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález je směrován na metodou rozšíření textu a přístroj pro prezentaci textu pro zlepšení lidského čtení. Vynález obsahuje atributy závislé na textu pro vyjímání ze strojově čitelného textu, měnící textovou prezentaci ve shodě s těmito atributy a vytvářející trojrozměrný (časová a čtecí hladina) vizuální produkt pro rozšíření Čtecího zážitku. Výhodné uspořádání vynálezu vyjímá atributy jako jsou slovní druhy ze vstupní věty a zobrazí tuto větu ve vrstvících se textových segmentech dolů přes celou obrazovku. Členění a horizontální posunutí je určeno aplikací pravidel, které využívají slovní druhy, interpunkci a volby čtenáře. Barva textu a pozadí se také může měnit v závislosti na slovních druzích a na poloze vět v odstavcích a odstavců v kapitolách.

Podstatou nového řešení je, že text se syntakticky analyzuje ve vztahu k interpunkci a slovním druhům za účelem extrahování atributů specifických pro text. Tyto atributy specifické pro text se uloží s ohledem na slovní druhy za účelem vytvoření obohaceného textu, na který se aplikují primární pravidla skládání následovaná sekundárními pravidly skládání aplikovaná v posloupnosti řazení pravidel skládání. Tím se text rozdělí na textové segmenty, kde pravidla skládání mají jako vstupy alespoň interpunkční atributy a atributy slovních druhů a vizuální atributy jako výstupy. Poté se aplikují sekundární pravidla skládání až k dosažení limitu, který je s výhodou minimální délka řádky a kde vizuální atributy obsahují zobrazení textových segmentů v nových řádcích. Následně se na textové segmenty aplikují pravidla pro horizontální posunutí textového segmentu za účelem určení horizontálního posunutí pro každý textový segment. Pravidla pro horizontální posunutí zahrnují slovní druhy jako vstupy a vizuální atributy horizontálního posunutí jako výstupy za účelem vytvoření zlepšeného textu. Takto zlepšený text se zobrazí řazením textových segmentů do kaskády v řádcích směrem dolů a napříč displeje.

V jednom provedení atributy specifické pro text zahrnují umístění textu v celkovém textu, prezentace textu zahrnuje barvu pozadí a zpracování textu zahrnuje změnu barvy pozadí ve shodě s umístěním textu.

V jiném možném provedení atributy specifické pro text zahrnují míru obtížnosti textu, prezentace textu zahrnuje automatickou lychlost posouvání textu a zpracování textu zahrnuje změnu rychlosti prezentace textu ve shodě s uvedenou mírou obtížnosti textu. Míra obtížnosti textu s výhodou zahrnuje odhadovanou dobu výslovnosti tohoto textu a/nebo odhadovanou vzdělávací úroveň tohoto textu a/nebo počet slabik v daném textu.

Je výhodné, když vizuální atributy zahrnují zobrazování textových segmentů v barvě závisející na slovních druzích a/nebo zobrazování textových segmentů na nových řádkách.

Primární pravidla skládání mohou obsahovat jako vstupy interpunkci a sekundární pravidla skládání zahrnují jako vstupy slovní druhy. Pravidla skládání dále mohou obsahovat mikrogramatiku pro odstranění nejednoznačnosti slovních druhů.

V dalším provedení způsob dále obsahuje určení pravděpodobných slovních druhů slov z etapy syntaktické analýzy. Může dále obsahovat stanovení pravidel pro barevné zobrazení, která zahrnují jako vstupy pravděpodobné slovní druhy a barvu textu jako výstup a zobrazení daného textu v závislosti na výstupu barvy textu.

V dalším možném provedení aplikace primárních a sekundárních pravidel skládání zahrnuje stanovení minimální délky textového segmentu, stanovení maximální délky textového segmentu

-3CZ 302985 B6 a určení poloh primárních skládacích bodů v textu pomocí aplikace primárních pravidel skládání. Tím se tento text rozdělí na superfáze. Rovněž tak zahrnuje určení poloh sekundárních skládacích bodů v superfázích pomocí aplikace sekundárních pravidel skládání, čímž se superfáze rozdělí do textových segmentů. Předchozí krok se opakuje dokud nejsou všechny textové segmenty menší než maximální délka textového segmentu a větší než minimální délka textového segmentu.

Výhodné je, pokud způsob dále obsahuje přijetí uživatelských úprav zobrazených bodů skládání textu, uložení uživatelských úprav ve strojově čitelné formě a/nebo přijetí uživatelských úprav slovních druhů zobrazeného textu a uložení těchto uživatelských úprav ve strojově čitelné formě io a/nebo přijetí uživatelských komentářů ke slovním druhům zobrazeného textu ajejich uložení ve strojově čitelné formě.

Vynález dodává významné vizuální atributy k rozšíření prezentace počítačově zobrazovaného textu nad neměnné a mechanické textové zobrazování současných systémů. Je vytvořen význam15 ný vizuální podnět tak, že souvisí s obsahem nového výrazu a jeho vztahem k výrazu původnímu.

Tento podnět je k dispozici před čtením textu, čímž se dodává do textu kontext. Zpracování syntaktické analýzy věty používá větnou interpunkci a obsah k vytvoření systému významných vizuálních podnětů zahrnujících zřetelné výrazy, které podporují rychlejší rozeznáváni slov ve výrazu a jejich významy. Rozšířená věta se kaskádně zobrazuje dolů po stránce ve formě významných výrazů předurčených obsahem textu a čtenářovými preferencemi a oči se tak pohybují ve krátké vzdálenosti od výrazu k výrazu.

Věta představuje kompletní myšlenku a odstavec představuje samostatný předmět nebo tvrzení.

Čtecí chápání se zlepší, pokud se objevuje pouze jedna věta a když přechod od jednoho odstavce 25 ke druhému je vizuálně signalizován a obsahuje přestávku pro objevení se těchto prvků textu.

Vynález vytváří vhodné vizuální atributy pro zajištění těchto visuálních signálů. Tyto vizuální atributy mohou obsahovat členění textu, horizontální posunutí jedné řady ve vztahu k jiné, barvu textu a barvu pozadí, jas textu a animaci. Animace může obsahovat blikání a mizení, časově závislé, dočasné a progresivní rozjasnění částí textu a pohyb textu od standardního ke kaskádního mu provedení.

V ukázkové čtecí části si čtenář vybere text ke čtení a informuje čtecí systém o typu textu, např. novela. Čtecí systém vybere správné prostředí předem uložené pro čtenáře, který čte vybraný typ textu. Čtenář má šanci upravit si pravidla čtení. Začíná se na začátku kapitoly, kde čtenář přestal a text je prezentován jednou větou za druhou, kaskádovitě dolů přes celou obrazovku. Protože se zobrazované řádky dělí na smysluplné segmenty textu, místo aby libovolně končily po 80 znacích, je možné číst a chápat celý segment, s výsledným pohybem oči ze středu textového segmentu do středu dalšího textového segmentu, dolů pres celou obrazovku. Barevné pozadí věty je funkce umístění věty a odstavci a odstavce v kapitole. Všechny věty v odstavci můžou mít stejný odstín, ale mají přírůstkové a tudíž rozeznatelné změny v barevné sytosti nebo tmavosti mezi větami a přírůstkové, tudíž rozeznatelné změny v odstínu mezi odstavci. Barva pozadí takto poskytuje nepísmenovou poziční informaci, signalizující začátek a konec odstavce a začátek a konec kapitoly.

Věty jsou rozděleny ve shodě s pravidly schválenými čtenářem. Každá předložka skládá výraz predpověditelným způsobem, což má za následek vznik dvou segmentů textu, kde každý z těchto segmentů je na jiném řádku. Obsah hořejší řádky má vliv na horizontální posunutí řádky dolejší. Stejná předložka skládá a horizontálně přemístí text stejným způsobem kdykoliv je to možné. Výsledek toho je, že stejná předložka způsobuje podobné uspořádání, které je již dlouho čtenáři známé. Slovní druhy mají vliv na barvu textu podle pravidel, schválených čtenářem. Výsledkem je, že jak struktura vět, tak slovní druhy jsou okamžitě rozpoznatelné rozpoznáním uspořádání a barvy, ještě před tím, než je rozpoznáno slovo v textu, což poskytuje čtenáři vizuální, nepísmenové vjemy.

-4CZ 302985 B6

Věty se posunují vpřed rychlostí určenou pravidlem, které bylo dříve zvoleno čtenářem. Vzorec je funkcí typu textu, množství slov, vzdělávací úrovně a počtu slabik na řádce. Rychlost posouvání je trochu větší než rychlost, která je pro čtenáře pohodlná, aby se zvyšovala chápavost. Delší přestávka mezí prezentací vět signalizuje nový odstavec předtím, než se objeví. Čtenář má možnost lehce působit na čtecí systém tím, že pozdrží složení věty na obrazovce a tím, že zrychluje nebo zpomaluje prezentaci.

Výše uvedený příklad čtecí lekce je pouze příkladný a nelimituje ani nevyěerpává všechna možná uspořádání v rámci tohoto vynálezu.

Proces rozšiřování využívá faktu, že prvky textu mají nepísmenné kvality, které mohou být použity k vytvoření textové prezentace v Čase a prostoru, který je smysluplnější a zvyšuje čtenářovu schopnost chápání vlastního smyslu textu ve většímu stupni, než existující formáty na počítači nebo papíru. Kaskádní řazení výrazů dolů přes celou obrazovku vytváří takový následek, který by mohl být u textu zaznamenán pri poslechu živého čtení bez toho, aby si čtenář musel text pro sebe vokalizovat, Čtení takto rozšířeného textuje téměř jako poslouchání očima, ale jako celkový vizuální balíček, který je zažíván téměř souběžně.

Jiný aspekt vynálezu je tvořen zaznamenáváním akcí čtenáře, který hlasitě čte text a může obsahovat záznam mluvení, pohybů rukou, pohybů očí, pohybu hlavy a pohybů úst. Jevy jsou s výhodou zaznamenávány a mapovány na odpovídající slova v textu. Textové zobrazení se může měnit ve shodě s zaznamenanou akcí. Atributy zobrazeného textu mohou obsahovat posunutí textu, výšku znakové sady, tloušťku znakové sady, mezery mezi znaky, mezery mezi slovy a mezery mezi řádky.

Podle jiného aspektu vynálezu se zobrazuje poloha textu vzhledem k hierarchiím textových jednotek, ve kterých se text nachází tím, že se mění nepřekrývající se zobrazení ploch nebo oken. Okna nebo plochy představují rozdílné hierarchie jsou zobrazeny bez překrývání jako funkce pořadí textových jednotek v hierarchii. Jedno uspořádání střídavě horizontálně a vertikálně zobrazuje bez překrývání soubory oken pro hierarchie textových jednotek.

Podle dalšího aspektu vynálezu se zobrazuje text na protějších stránkách, takže text na protější stránce se může číst bez čekání na stránkování. Jedna metoda nahrazuje obsah textu každé protější stránky, jeli čtena druhá protější stránka bez čekání na to, že budou obě protější stránky přečteny.

Podle jednoho dalšího aspektu vynálezu se zobrazuje text s původní textovou posloupností od zdola nahoru v perspektivě, takže čtení textu odzdola nahoru se zdá být čtením textu od začátku do konce. V jednom uspořádání se posunuje text plynule dopředu tak, že se zdá, že se čtenář při čtení textu pohybuje dopředu.

Podle ještě dalšího aspektu vynálezu se vypočítává vztah mezi slovy a většími segmenty textu, od kterých jsou tato slova oddělena. Jedno uspořádání začíná s větou a opakovaně dělí věty na segmenty podle vztahu mezi segmenty a podsegmenty. Vztah mezi segmenty a podsegmenty je používán k výpočtu hodnoty barvy. Vývojový stupeň nebo úroveň nebo rekurze v segmentaěním algoritmu jsou také používány ke zjištění hodnoty barvy. Vypočítaná hodnota barvy je použita ke zobrazení barvy každého slova nebo výrazu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je vysokoúrovňový vývojový diagram metody použité v uspořádání podle tohoto vynálezu;

Obr. 2 je tabulka zobrazující různé atributy prvků v jedné větě;

-5CZ 302985 B6

Obr. 3 obsahuje ukázku rozšířeného textu, který obsahuje kaskádní řazení a pravé sestupné úhty;

Obr. 4 uvádí větu z obrázku 3 jako rozšířený text obsahující kaskádní řazení a pravé a levé sestupné úhly;

Obr. 5 zobrazuje detailně krok 110;

Obr. 6 zobrazuje množiny slov zavádějící hierarchii druhotných skládacích bodů;

Obr. 7 zobrazuje polohy skládacích bodů ve větě;

Obr. 8 zobrazuje krok 136 v detailu;

Obr. 9 zobrazuje větu z obrázku 7 jako rozšířený text;

Obr. 10 zobrazuje mapu průběhu změn vzorkování prezentačních intervalů, v níž čas potřebný ke čtení je funkcí obtížnosti a složitosti věty;

Obr. 11 zobrazuje větu ze schématu 7 ukazující vizuální výslovnost zdůrazněných slabik;

Obr. 12 je diagram zobrazující pruhy a sektory používané při výpočtu horizontálního posunutí; Obr. 13 zobrazuje křivku vhodnou pro ohýbání textu;

Obr. 14 zobrazuje pravidla pro umístění segmentů textu na křivce z obrázku 13 jako funkci textových atributů začátku a konce segmentu;

Obr. 15 zobrazuje mezivýsledek algoritmu ohýbání textu;

Obr. 16 zobrazuje několik ohnutých segmentů textu tvarovaných do křivek ve shodě s obrázkem 14 a obrázkem 15;

Obr. 17 zobrazuje počítačový displej, na kterém je kniha před otevřením;

Obr. 18 zobrazuje počítačový displej s knihou z obrázku 17 po otevření, ukazující obsažené kapitoly;

Obr. 19 zobrazuje počítačový displej s knihou z obrázku 17 po otevření, ukazující obsažené kapitoly;

Obr. 19 zobrazuje počítačový displej s knihou, která má kapitoly dle obrázku 18, po výběru kapitoly, ukazující obsažené stránky;

Obr. 19A zobrazuje alternativní uspořádání počítačového displeje s mohou, která má kapitoly dle obrázku 18, po výběru kapitoly, ukazující obsažené stránky;

Obr. 20 zobrazuje počítačový displej, na kterém jsou stránky dle obrázku 19, po výběru stránky, ukazující obsažené odstavce;

Obr. 21 zobrazuje počítačový displej, na kterém jsou odstavce dle obrázku 20, po výběru odstavce, ukazující obsažené věty;

Obr. 22 zobrazuje počítačový displej, na kterém je kaskádně řazena věta na stránce vybrané na obrázku 20;

Obr. 23 ilustruje metodu pro zobrazování textu na více stránkách na displeji;

Obr. 24 ilustruje jinou metodu pro zobrazování textu na více stránkách na displeji;

Obr. 25 zobrazuje metodu pro zobrazování textu, která umožňuje čtení od začátku do konce, od zdola nahoru a která může být udělána tak, že se zdá, že se text pohybuje dopředu;

Obr. 26 zobrazuje text ze schématu 25 po pohybu textu dopředu;

Obr. 27 je stromový diagram věty rozdělené pro přirazení barvy a vybarvení podle obsahu.

-6CZ 302985 Β6

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 ukazuje vysokoúrovňový vývojový diagram metody využité v uspořádání dle vynálezu. Kroky v obr. 1 a všech takových obrázcích mohou být samozřejmě rozděleny na dodatečné kroky nebo mohou být složeny do méně kroků a stále budou popisovat stejné uspořádání.

V kroku 102 je zapnuto čtecí zařízení a je zadána identifikace čtenáře a identifikace textového souboru, který se má číst. Ve výhodném uspořádání se čtenářova identifikace získá z operačního systému. V jiném uspořádání je čtenář k identifikaci vyzván, V ještě jiném uspořádání se předpokládá pouze jeden čtenář. Na základě identifikace čtenáře jsou v kroku 104 vybrány jeho specifické parametry. Tyto parametry jsou detailně probrány dále. Na základě identifikace textu jsou v kroku 106 vybrány textový soubor a jeho specifické parametry. Ve výhodném uspořádání mají parametry standardní hodnoty a nepožadují čtenářův vstup. V nej výhodnějším uspořádání je dovolen vstup čtenářem preferovaných specifických parametrů, hodnoty jsou akceptovány a v kroku 108 se uloží, V jednom uspořádání se uživateli dovoleno otevřít nabídky obsahující dialogové boxy, prohlédnout si standardní parametry a upravit je za použití standardních uživatelských rozhraní včetně číselného vstupu, textového vstupu, posuvných proužků a tlačítek. Ve výhodném uspořádání je také na základě vhodného přístupového povolení povolena modifikace globálních parametrů, které platí pro všechny čtenáře textu. Čtenáři je rovněž povoleno mít soubor parametrů pouze pro daný text, pro všechny texty stejného typu nebo pro všechny texty, které tento čtenář čte.

Specifické parametry čtenáře obsahují: rozměr zobrazovacího pole; paletu barev pro pozadí a text; vstupy množin slov pro pravidla; minimální délku výrazu; maximální délka řádky; minimální a maximální váha segmentu textu; sestupné úhly vstupy pravidel pro horizontální posunutí; volba horizontálního zarovnávání; délka mezery mezi výrazy; rychlost posunování; proporce mezer mezi větami a mezi odstavci; definice označování; specifikace animace definice parametrů k odvození prezentačních intervalů závislých na obsahu; definice parametrů a vážení pro odvození materiálu, váhy, hustoty, složitosti a obsahu výrazu/textu; identity typů písma pro speciální případy.

Rozměry zobrazovacího pole

Rozměry zobrazovacího pole mohou specifikovat velikost okna pro sledování textu ve dvou rozměrech X a Y a třetím rozměru, čase. Toto pole může zahrnovat celou obrazovku nebo menší část obrazovky. Časová dimenze může obsahovat čas, po který se budou objevovat časově závislé animace, jak je blikání.

Paleta barev

Paleta barev pro pozadí a proto text povoluje specifikaci preferované barvy pozadí a textu, která se mění s textem. Ve výhodném uspořádání se odstín a jas barvy pozadí mění jak s pozicí věty v odstavci, tak s pozicí odstavce v kapitole. V nej výhodnějším uspořádání je jak nastaven na jednu úroveň pro první větu v odstavci, na druhou úroveň pro poslední větu v odstavci a jas v každé větě mezi nimi se postupně mění z první úrovně na úroveň druhou. Ve výhodném uspořádání je odstín pozadu nastaven na první hodnotu pro první odstavec v kapitole, na druhou hodnotu pro poslední odstavec v kapitole a odstín se postupně v každém odstavci mění z první hodnoty na druhou. V nej výhodnějším uspořádání je první odstín zelený a druhý odstín je fialový.

Ve výhodných uspořádáních se může barva textu lišit v závislosti na kategoriálních a průběhových atributech slov. Kategoriální atribut je funkce kategorie, do které spadá dané slovo. V nejvýhodnějším uspořádání kategorie obsahují slovní druhy jako třeba slovesa nebo technická slova. Průběžné atributy zahrnují ty atributy, které se mohou měnit, jako je vzdělávací úroveň (například dvanáctá třída), počet slabik a délka slova. Ve výhodném uspořádání mají různé slovní dru-7CZ 302985 B6 hy různé barvy textu. V nej výhodnějším uspořádání se barva textu mění společně s barvou pozadí, aby byl zajištěn optimální, čtenářem preferovaný kontrast.

Pro specifikaci některých slovních druhů mohou být použity množiny slov. Například l je zájmeno, had je sloveso, a je neurčitý člen a farm může být podstatné jméno, sloveso, nebo přídavné jméno. Slovní druhy potřebují být pouze pravděpodobné slovní druhy, jak je tomu u slova farm, které by mohlo být podstatným jménem, slovesem, nebo přídavným jménem. Příklad slovních druhů v jedné větě je ukázán na obr. 2. Zde je zobrazen sloupec 150 slovních druhů s více možnostmi stejně jako je zobrazen sloupec 152 jednoznačných slovních druhů.

Ve výhodných uspořádáních se množiny slov vkládají za použití dvou metod. První metoda využívá strukturovaný textový formát jako je standardní zobecněný jazyk pro členění dokladů (Standard General ized Mark-up Language-SGML), umožňující import a export velkých množin slov a slovníků z různých zdrojů. Standardní syntaktické analyzátory SGML jsou pak použity k uložení množin slov ve vhodné databázi. Druhá metoda dovoluje interaktivní editaci množin slov za použití hierarchie stahovacích menu a dialogových rámečků. Ve výhodném uspořádání jsou čtenářem specifikované množiny slov uloženy v databázi oddělené od množiny slov ze slovníku nebo z významového slovníku, což umožňuje oddělené uložení, editaci a rychlejší vybírání. Minimálně délka textového segmentu a maximální délka řádky

Výhodné uspořádání obsahuje čtenářem specifikovanou minimální délku textového segmentu. Textový segment je kousek textu, který je zobrazen na jedné rádce displeje. Minimální délka textového segmentu, která může být vyznačena ve slovech, je minimum, které si čtenář přeje vidět na jedné řádce. Maximální délka řádky je maximální délka, kterou si čtenář přeje vidět na jedné řádce. Délky mohou být měřeny počtem znaků, slov, slabik, vzdělávací úrovni, nebo jakýmkoliv počtem jejich součinů. V jednom uspořádání je minimální délka řádky 10 znaků a maximální délka řádky je 35 znaků.

Váha výrazu

Váha výrazu je odvozený atribut výrazu (textového segmentu nebo potenciálního textového segmentu), který udává určité měřítko obsažnosti výrazu. V jednom uspořádání je důležitost výrazu jednoduše dána počtem slov ve výrazu. Ve výhodném uspořádání zahrnuje důležitost výrazu hustotu výrazu a komplexnost výrazu. Hustota výrazu může obsahovat množství technických slov nebo množství slov překračující úroveň určité třídy. Komplexnost výrazu může obsahovat množství pravopisných podobností mezi slovy ve výrazu, množství nejednoznačných slov a celkovou váhu slov, jejíž váhaje specifikována čtenářem.

Minimální a maximální váha textového segmentu

Výhodné uspořádání obsahuje čtenářem specifikovanou minimální a maximální váhu textového segmentu. Váha textového segmentuje množství textu, které si čtenář přeje vidět na jedné řádce. Ve výhodných uspořádáních je váha textového segmentu součtem vah výrazů v daném textovém segmentu.

Pravidla horizontálního zarovnávání řádek

Pravidla horizontálního zarovnávání řádek specifikují horizontální zarovnávání řádky textu ve vztahu k řádce předcházející. Zarovnávání může obsahovat typ zarovnávání pro umísťovanou řádku nebo výraz, to je zarovnávání doprava, doleva nebo na střed. Zarovnávání může také obsahovat část textu z předchozí řádky od kterého je zarovnávání měřeno, to jest celá řádka textu nebo jeden výraz proti bodu zarovnávání této Části textu, například nejvíce vlevo, nejvíce vpravo, nebo na střed. Horizontální zarovnávání je v jednom provedení jednoduše měřeno v umísťované řádce, spíše než v souvislosti s předešlou řádkou.

- 8 CZ 302985 B6

Ve výhodném uspořádání je první výraz na řádce zarovnán na střed, měřeno od středu posledního výrazu v bezprostředně předcházející řádce. V jiném uspořádání je celá řádka textu zarovnána na střed pod střed řádky předcházející. V ještě dalším uspořádání se vypočítává těžiště textového segmentu za použití obtížnosti každého slova a je použito jako střed textového segmentu pro zarovná vací účely.

Sestupný úhel

Sestupný úhel je velikost horizontálního posunutí pro každou novou řádku, modifikující horizontální pozici požadovanou pravidly horizontálního zarovnání. Z definice je každý textový segment zobrazen na nové řádce. Ve výhodném uspořádání je sestupný úhel specifikován ve znacích. Sestupný úhel a horizontální zarovnávání alespoň částečně určují textovou kaskádu dolů po obrazovce ve výhodných uspořádáních. Příklad kaskádně řazeného textu je ilustrován na obrázcích 3 a 4. Sestupný úhel může být nulový, což znamená, že horizontální umístění textového segmentu je určeno pouze pravidly horizontálního zarovnání řádek. Sestupný úhel může být levý, kde následující řádka je posunuta vlevo v porovnání s předchozí řádkou, nebo pravý, kde se text posunuje vpravo. Obr. 3 zobrazuje pouze pravé sestupné úhly.

V jednom uspořádání je sestupný úhel konstantní pro každou novou řádku. Ve výhodném uspořádání je sestupný úhel funkcí váhy textového segmentu předcházející řádky. V jiném výhodném uspořádání vyžadují pravidla horizontálního zarovnání středové zarovnání pod střed každé bezprostředně předcházející řádky a sestupný úhel je vypočítáván pro vytvoření v podstatě rovné cesty, když vždy řádky textu jsou prezentovány, od středu řádky ke středu řádky, zleva shora doprava dolů na ploše displeje.

Ve výhodném uspořádání zahrnují vstupy pro pravidla sestupných úhlů textové atributy z předcházející řádky. V jednom výhodném uspořádání vstupy obsahují důvod pro skládání předchozí řádky, to jest prvotní skládací bod, druhotný skládací bod nebo pravidlo zhroucení. Ve výhodném uspořádání je vyžadován kladnější sestupný úhel, když bezprostředně předcházející řádka je skládána díky prvotnímu skládacímu bodu spíše než díky druhotnému skládacímu bodu. V jiném výhodném uspořádání obsahují vstupy váhu textového segmentu stávající řádky a řádky předchozí.

Je nutné si uvědomit, že pravidlo horizontálního zarovnání by mohlo vyžadovat zarovnávání vlevo a měření horizontálního posunutí od levého okraje, stejně tak jako nulový sestupný úhel, což má za výsledek zarovnání textu vlevo na každé řádce.

Dále je nutné si uvědomit, že horizontální umísťování textu může být prováděno mnoho způsoby, které jsou stejné s předešlým příkladem. Zejména vypočítávání umístění textu se může provádět tak, že se nejdříve zarovnává a poté posunuje nebo nejprve posunuje a poté zarovnává, se stejnými výsledky.

Délka rozestupu

V jednom uspořádání jsou rozestupy spojovány se skládacími body jejichž poloha byla určena, ale díky ostatním pravidlům zůstávají na stejné řádce a nezpůsobuje složení. Rozestup žádné nebo více mezer se přidává po skládacím bodu tam, kde tento skládací bod nezpůsobil vytvoření nové řádky. Ve výhodném uspořádání je délka rozestupu parametrem, který si určuje čtenář a ve kterém má rozestup o nulové délce za následek to, že se žádné rozestupy nevytváří. Rozestupy umožňují visuální nápovědu k existenci výrazu i tam, kde výrazy nezpůsobily utvoření nové řádky.

-9CZ 302985 B6

Rychlost posunu

Rychlost posunu určují délku zobrazení a časové intervaly mezi prezentacemi jednoho a dalšího seskupení textu. Ve výhodném uspořádání je jedna věta prezentována na jedné obrazovce. Ve výhodném uspořádání může být délka zobrazení funkcí příslušně váženého počtu slov a textu vzdělávací úrovně, doby výslovnosti, počtu výrazů, počtu siabik nebo váhy výrazu, časové intervaly mohou obsahovat interval mezi větami a odstavci. Ve výhodném uspořádání je časový interval mezi větami a odstavci různý. Takto může být stálá předchozí rychlost textu v současných systémech nahrazena rychlostí závislou na poloze textu a na jeho obsahu.

Stanoviště

Stanoviště jsou místa zobrazovací ploch, na kterých se text zobrazuje. Stanoviště mohou být identifikovaná okna, ve kterých je text prezentován nebo body, ve kterých prezentace textu začíná. Výhodné uspořádání obsahuje aktivní stanoviště textu, kde je čtený text prezentován. Jiné výhodné uspořádání obsahuje stanoviště před čtením zobrazující text, který má být čten a stanoviště pro čtení, které zobrazuje již přečtený text. V jednom uspořádání je celý text prezentovaný na všech stanovištích na pozorovací ploše řízen očekávaným časem čtení nebo výslovnosti. V jednom uspořádání je povoleno, aby byla na displeji pouze zhruba jedna minuta materiálu v libovolném jednom čase.

Animace

Animace je časově závislá prezentace textu. Příklady animace obsahují blikání, rozpouštění a odpalování, což je rozjasňování za sebou jdoucích částí textu danou rychlostí. Ve výhodném uspořádání se uskutečňuje upravený posunovací efekt tak, že text připravený ke čtení se hromadí do jednotných řádek na stanovišti před čtením v horní části obrazovky, dříve čtené řádky se hromadí na stanovišti po čtení v dolní části obrazovky a aktivní věty se kaskádně řadí na aktivním stanovišti ve středu obrazovky. V jednom uspořádání se text před čtením a text po čtení a/nebo barvy pozadí liší od současně čteného textu.

Značení

Značení obsahuje určování toho, zda bude věta označena definicí nebo kresbou přiřazenou ke slovu. Ve výhodném uspořádání množina slov specifikuje, která slova budou označena definicí. Když čtenář vybere označené slovo, může se zobrazit definice, kresba nebo jiná elektronická ilustrace slova. Ve výhodném uspořádání zobrazení označené slovo, pokud je vybráno, překryvné okénko, které obsahuje definici nebo kresbu. Výhodná metoda výběru zahrnuje používání myši a pravého přeřazovacího tlačítka.

Čtecí událost

Čtecí událost zahrnuje objevování a mizení věty a jakýkoli dodatečný čas před tím, než se objeví další věta. Čtecí událost obsahuje řadu čtecích okamžiků. Čtecí okamžik je zmrazené objevení se textu před očima čtenáře, který se pokouší text pochopit. U mnoha čtenářů je ve čtecím okamžiku oko zaměřené na výraz, kde výraz je samotný na řádce a čtenář tento jeden výraz chápe.

Rychlost čtení

Prezentační interval je doba trvání prezentace věty na obrazovce. Prezentační interval může být nastavitelný čtenářem, nebo může být určen automaticky. Řízení čtenářem může být v jednom uspořádání prováděno tisknutím tlačítka myši. V jiném uspořádání se může řízení čtenářem provádět detekci pohybu očí nebo detekci změny mozkových vln. Detekce mozkových vln pracuje

- 10CZ 302985 B6 tak, že se vytváří žádosti o novou větu, když se mozkové vlny odpovídající čtecí aktivitě změní na mozkové vlny spojené s dokončením Čtení dané věty.

Rychlost čtení je měřena v obsahu textu za jednotku času. Takové jednotky obsahu textu mohou být měřeny v délkových jednotkách jako je počet slov, slabik, doba výslovnosti, nebo kterékoli z dříve zmíněných měření délky výrazu nebo váhy nebo jakýkoli součet jejich součinů. Jednotky obsahu textu mohou být také měřeny v jednotkách složitosti, jako jsou ty, které byly diskutovány dříve vzhledem ke složitosti nebo váze výrazu nebo jakýkoli součet jejich součinů. Ve výhodném uspořádání jsou jednotky obsahu textu vypočítávány pro zobrazenou větu a jsou použity k orovnání aktuální rychlosti čtení v jednotkách obsahu textu za určitý čas s prezentačními intervaly řízenými čtenářem a k nastavení prezentačního intervalu textu pro automaticky řízené prezentační intervaly textu. Takto může být vytvořen prezentační interval závislý na obsahu a může sledovat vhodnou, čtenářem preferovanou rychlost prezentace.

Speciální události

Speciální události jsou časově závislé události, které se objevují v průběhu čtecí události. Speciální události zahrnují vizuální nebo slyšitelnou nápovědu, která dává signál o zbývajícím čase. Když například uplyne 75 % prezentačního intervalu závislého na obsahu, objeví se na obrazovce vizuální nápověda. Speciální události mohou být zprostředkovány typem písma pro speciální události. Komplexní speciální události jsou tvořeny řadou speciálních událostí.

Vizuální výslovnost

Vizuální výslovnost zahrnuje časové rozvržení změny barvy nebo jasu jednotlivých výrazů, slov a slabik, ale ne nutně všech. Jedno uspořádání zdůrazňuje delší, složitější slova vyžadující delší čas k vyslovení použitím zvýraznění. Vizuální výslovnost je příkladem komplexní speciální události.

Stažené kaskády

V jednom uspořádání je text zobrazen na stanovišti před čtením po určitou procentní hodnotu prezentačního intervalu závislého na obsahu a poté je prezentován ve větné kaskádě, pouze jeden textový segment nebo pouze jedna řádka v jednom čase. Stažení kaskády je příkladem komplexní speciální události.

Nelineární text

Lineární text je text, který je prezentován a Čten od začátku do konce. Kniha uzpůsobená ke čtení od začátku do konce je běžný příklad lineárního textu. Nelineární text obsahuje prezentaci a čtení textu v jiném pořadí než lineárním. Jedním příkladem nelineárního textuje hypertext, kde jsou určitá slova prezentována tak, aby označovala spojení, například text je v šikmé závorce nebo je obarven namodro. Nelineární textová prezentace může být jak řízená Čtenářem, tak automatická. Jedním takovým příkladem je automatická prezentace hypertextu v poradí, kdy se první zobrazuje nej hlubší úroveň, následovaná prvním hypertextovým spojením, při ignorování cyklů. Jiným příkladem je prezentace začínající z nejvyšší úrovně, kdy se prezentuje první úroveň textu, následovaná jakýmikoli hypertextovými spojeními z hlavní úrovně, následovaná jakýmkoli hypertextovými spojeními z první úrovně a pokračující až do nejhlubší úrovně nebo než čtenář zasáhne. Ještě další příklad je prořezávání prezentace z nejvyšší nebo nejhlubší úrovně tak, aby obsahovala pouze část s těmi klíčovými slovy, o která je zájem.

Magická čtenářská lupa

V jednom uspořádání může textová prezentace začít prezentací obyčejného neformátovaného textu. Pokud si Čtenář přeje vidět prezentovaný text jako rozšířený text, označí část textu určenou

-II CZ 302985 B6 k rozšíření umístěním ikony jako je ikona magické čtenářské lupy na určitou část věty. Tato a následující věty jsou prezentovány jako rozšířený text. Tato prezentace rozšířeného textu pokračuje do té doby, než čtenář deaktivuje magickou čtenářskou lupu. Tato magická čtenářská lupa může sloužit jako alternativní vstupní místo do rozšířeného textového procesoru.

Způsob

Na obr. 1, v kroku 110, je text předzpracován. Krok 110 je detailně znázorněn na obr. 5. Text je syntakticky analyzován za účelem identifikace odstavců, vět, slov a interpunkce. Odstavce io mohou být identifikovány prázdnými řádky, značkami odstavců, znaky odsazení, tabelačními znaky nebo jakýmkoli jiným vhodným znakem v textu. Věty mohou být identifikovány za použití gramatických pravidel zahrnujících tečky, mezery, psaní prvních slov velkými písmeny a zkratky nebo jejich nedostatek. Ve výhodném uspořádání čtení dobře uspořádaného textu, tečka, otazník nebo vykřičník, buď samotné, nebo následované tečkou, dvěmi mezerami nebo koncem odstavce, signalizují konec věty.

V kroku 124 je ve větě označena slova a interpunkce. Originální, autorem specifikované zdůraznění, například kurzíva nebo podtržení, je ve výhodném uspořádání uchováno. V jednom uspořádání, kde je konec slova označen v gramatických pravidlech neviditelným znakem nebo inter20 punkcí je použit standardní lexikální snímač jako je Lex^tR\ Jiné uspořádáni používá ručně psaný lexikální analyzátor. Jedno uspořádání ukládá formátovací znaky jako jsou tabelátory a odsazení jako interpunkci. Umístění slova je s výhodou uloženo jako atribut slova, k zajištění spojení s původní prací a hledání v ní.

Výhodné uspořádání také umožňuje spojení skupin slov dohromady a jejich rozpoznání jako skupiny slov. V jednom uspořádání jsou takové skupiny slov rozpoznávány lexikálním snímačem. V jiném provedení jsou taková slova rozpoznávána preprocesorem, který předchází lexikálnímu snímači, aby se zajistilo rozpoznávání slov jako výrazu spíše než jako pouhých individuálních slov. Spojená slova, například, Prince of Whales, budou rozpoznána jako je výraz a nebu30 dou rozdělena předložkou na dva výrazy zobrazené na dvou řádcích.

V kroku 126 se vyhledávají slova ve slovnících, významových slovnících a tabulkách za účelem určení slovních atributů. Text je dále zpracován za účelem určení kategoriálních a průběhových atributů. Ve výhodném uspořádání zahrnují důležité kategoriální atributy slovní druhy a důležité průběhové atributy zahrnují umístění slova, vzdělávací úroveň, dobu výslovnosti a počet, polohu, znění a úroveň hlasového důrazu slabik. Identifikátor slovního druhu se 100% přesností by požadovalo rozsáhlé programování k určení skutečného kontextu textu. Taková přesnost není požadována při provozování vynálezu, jelikož chyby mají malé následky, protože čtenář je člověk a ne stroj. Možné slovní druhy jsou nejprve určeny vyhledáním slova ve slovníku nebo ve významo40 vém slovníku. Tento slovník nebo významový slovník potřebuje mít pro slovo pouze vhodné slovní druhy, ne definici. Například, slovo farm by mohlo být podstatné jméno, sloveso nebo přídavné jméno. Výhodné uspořádání uloží atribut slovního druhu za použití bitové mapy za účelem zachování více možných slovních druhů. Jedno uspořádání explicitně ukládá atributy nejednoznačnosti, což indikuje, zda slovo je stále vícenásobně možný slovní druh. Jiné uspořádání užívá existence více než jednoho možného slovního druhu jako indikaci nejednoznačnosti.

Ve výhodném uspořádání existují standardní slovní druhy ve slovníku a mohou být vyhledány.

V nej výhodnějším uspořádání může být přidána množina slov pro potlačení nebo k doplnění standardní množiny. V jiném uspořádání jsou technická slova specifikována množinou slov vlo50 ženou uživatelem.

Obr. 6 znázorňuje devět množin slov specifikujících slovní druhy, uspořádaných v hierarchii. Takové množiny slov a hierarchie jsou také užívány jako vstup pro pravidla skládání, která budou popsána později. Výhodné uspořádání kontroly množiny slov zobrazené na obr. 6, začínají třídou 1, podtrídou 1 a končící třídou 3, podtřídou 1. Hledání je skončeno tehdy, když je slovo

- 12 CZ 302985 B6 nebo výraz nalezen. Díky omezenému slovníku a statické povaze slovních množin na obr. 6 využívá nej výhodnější uspořádání rychlý, ručně psaný syntaktický analyzátor k vyhledávání slov a výrazů v obr. 6. Výhodná uspořádání obsahují syntaktické analyzátory psané v jazycích C, C++, Perl, kompilovaný AWK, AWK a AWK kC, C s funkcemi běžných výrazů nebo jiný vhodný jazyk. Jeden syntaktický analyzátor využívá YACC.

V jednom uspořádání je slovníkem komerčně dostupný slovník na elektronickém médiu jako je

CD-ROM. Standardní slovník je syntakticky analyzován na slovní atributy jako jsou slovní druhy a počet slabik. Protože slovní definice nejsou v mnoha uspořádáních potřebné, je možné uΙοί o žení četných slov s přiřazeným počtem slabik a slovními druhy. V nej výhodnějším uspořádání jsou nej běžněji a nejnověji použita slova uložena v paměti s rychlým přístupem, jako je paměť typu RAM. V uspořádáních, kde mají být slovníky sestavovány ručně, se s výhodou používá rychlá metoda používající transformace klíčů, detekci kolize a oblasti paměti, V uspořádáních kde jsou množiny slov před čtením pevné, je s výhodou používána dokonalá transformace klíčů bez oblasti paměti.

V ještě jiném uspořádání je úroveň důrazu pri výslovnosti odvozená jako atribut závisející částečně na slovním druhu. V nej výhodnějším uspořádání je důraz při výslovnosti rozdělen na primární, sekundární a žádný. V jednom uspořádání jsou doba výslovnosti a skutečný zvuk, například takový jaký se nalezne ve zvukovém souboru, také vybírání ze slovníku nebo výkladového slovníku a uchovány jako slovní atributy.

V kroku 128 se hledají slovní množiny specifické pro čtenáře a pro text. Ve výhodném uspořádání jsou čtenářem specifikované slovní množiny uchovávány v databázi oddělené od množin slov ze slovníků nebo výkladových slovníků, což umožňuje oddělené ukládání a rychlejší vyhledávání. V jednom uspořádání jsou čtenářem specifikované slovní množiny kontrolovány dříve než slovníky a slovníky jsou kontrolovány pouze tehdy, když jsou potřebná slova nebo výrazy nalezeny ve čtenářem specifikovaných slovních množinách. Výhodná uspořádání používají hierarchii databází k vyhledávání slov.

V kroku 130 jsou vícenásobné slovní druhy zbaveny nejednoznačnosti. V jednom uspořádání je použita mikrogramatika k určení pravděpodobných slovních druhů. Mikrogramatika používá přilehlá nebo blízká slova k přesnějšímu určení nejpravděpodobnější slovní druhy pro slovo. Například, slovo farm ve frázi a farm in bude pravděpodobně podstatné jméno, protože mu před35 chází člen a následuje po něm předložka. Jestliže by v jiném příkladu slovo mohlo být jak podstatným jménem tak slovesem a předchází mu could, will, shall, nebo to, pak je dané slovo pravděpodobně sloveso. Kdyby slovo farm předcházelo will, pak je toto slovo pravděpodobně sloveso, V jiném uspořádání jsou všechny nejednoznačnosti jednoduše odstraňovány výběrem statisticky nej pravděpodobnějšího použití slova. V ještě jiném provedení se neprovádí automatické odstranění nejednoznačnosti, pouze manuální odstranění za použití editace člověkem. Ve výhodném uspořádání je atribut nejednoznačnosti ukládán pro každé slovo aby indikoval, zda více možných slovních druhů stále existuje i po odstranění nejednoznačnosti. V ještě jiném uspořádání není atribut nejednoznačnosti uložen, ale je odvozen od existence více možných slovních druhů, uložených pro slovo. V jednom uspořádání je nejednoznačnost odvozena od vizuálního zobrazení pruhovaných nebo měnících se barev textu přirazených ke každému slovnímu druhu. Například, pokud jsou slovesa oranžová a přídavná jména žlutá, pak by možné sloveso nebo přídavné jméno mohlo mít střídavě žluté nebo oranžové pruhy nebo znaky textu.

V jednom uspořádání vynálezu jsou slovní druhy určeny částečně vyhledáváním morfémů (koře50 nových slov) a přiřazením atributů slovních druhů založených na koncovce, například -ly,

-ing.

V kroku 132 jsou atributy určené ke slovům a výrazům uloženy a tvoří obohacenou větu, která pravděpodobně zůstane mezi Čtenáři nezměněna. Například vzdělávací úroveň a slovní druh slo55 va zůstanou nezměněny pro různé čtenáře i přesto, že si mohou přát různou délku textového

- 13CZ 302985 B6 segmentu a rychlost prezentace. V jednom uspořádání je obohacená věta uložena v trvalé paměti jako je soubor, V jiném uspořádání je obohacený text uložen na CD-ROM. Ve výhodném uspořádání je obohacená věta implementována jako zřetězený seznam uzlů, kde má každý uzel slovní a výrazové atributy popsané výše, včetně umístění slova v původním textu.

Na obr. 5 v kroku 134 jsou určeny primární skládací body, za použití pravidel o primárních skládacích bodech. Skládací body jsou body, které rozdělují text a jsou umístěny mezi písmeny. Ve výhodném uspořádání se skládací body dělí na primární a sekundární. Primární skládací body jsou určeny užitím pravidel o primárním skládání, které určují polohu primárního skládacího bodu v závislosti na interpunkčních znaménkách. Obr. 7 zobrazuje primární skládací bod po čárce, která následuje po slově Africa. Primární skládací body rozdělují text na supervýrazy. Ve výhodném uspořádání jsou primární skládací body umístěny v každé čárce, dvojtečce, středníku, levé závorky, svorky a složené závorky. Poloha skládacích bodů může být uložena jako atribut v uzlu ve zřetězeném seznamu uhlů, které tvoří obohacenou větu.

Sekundární skládací body jsou určeny užitím pravidel o sekundárních skládacích bode. Ve výhodném uspořádáních jsou sekundární skládací body a pravidla seřazeny v hierarchii a do pravidel sekundárního skládání vstupují slovní druhy jako vstup. V nej výhodnějším uspořádání obsahují pravidla sekundárního skládání jako pravidlo vstupy atributů obsahu textu textových segmentů a výrazů, které jsou zpracovávané. Sekundární skládací bod může být například požadován, když segment textu přesáhne čtenářem preferovanou maximální váhu segmentu textu i presto, že ještě nebyla dosažena maximální délka segmentu textu.

Průběhové atributy, jako je obtížnost výrazu, hustota, složitost, síla a doba výslovnosti, mohou být použity jako vstupy k pravidlu, které modifikuje zařazení zavedené tabulky, jako je tabulka na obr. 6, za použití samotných slovních druhů k určení pozic sekundárních skládacích bodů. Například segment textu, které má váhu větší o více než 35 procent nad průměrem, by byl zařazen do třídy 1 bez ohledu na to jaké zařazení by bylo jinak požadováno tabulkou z obr. 6. V jednom výhodném uspořádání je váha nebo síla výrazu použita výhradně k určení pozic sekundárních skládacích bodů, namísto pouhých slovních druhů.

V alternativním uspořádání vyžadují skládací pravidla skládání založené na počtu znaků na řádce a slovní druhy jsou zobrazeny za použití barev odpovídajících slovnímu druhu daného slova. Toto uspořádání možná nenabízí výhody kaskádního razení, ale nabízí vizuální nápovědy na displeji, založené na obsahu textu.

Obr. 6 zobrazuje tabulku použitou ve výhodném uspořádání k určení sekundárních skládacích bodů. Například předložky určují sekundární skládací body třídy 3, podtridy l. Na obr. 7 jsou sekundární body třídy 3 před předložkami in a of'. Sekundární skládací body rozdělují supervýrazy do min i výrazů, jako to je zobrazeno na obr, 7. Minivýrazy se vztahují k textovým segmentům tak, že tyto minivýrazy jsou často stejné jako textové segmenty a jsou často zobrazeny každý na jiné rádce. Nicméně, když jsou jednou minivýrazy identifikovány, pravidla mohou vyžadovat, aby se více nebo méně než jeden tento minívýraz objevil na řádce jak textový segment.

Pravidla primárního skládání jsou aplikovaná jako první, následována pravidly sekundárního skládání, která jsou aplikována v pořadí podle pozice skládacího pravidla. Na obr. 6 je ukázán příklad zařazování pravidla sekundárního skládání, založeného na zařazování slovních množin, které dávají podnět ke vzniku sekundárních skládacích bodů. Některá výhodná uspořádání spíše než pouhé užívání slovního druhu užívají buď váhu, nebo sílu výrazu k určení pozice sekundárního skládacího bodu. Nejvýhodnější uspořádání umožňuje čtenáři vkládat preference pro určování zařazování sekundárních skládacích bodů podle slovních druhů nebo podle váhy/síly výrazu. Někteří čtenáři dávají přednost segmentování textu na základě struktury, zatímco jiní dávají přednost segmentování textu na základě složitosti nebo odhadu času potřebného k přečtení segmentu textu.

- 14CZ 302985 B6

Ve výhodném uspořádání jsou pravidla sekundárního skládání aplikovaná pouze do doby, než je dosaženo limitu. Tímto limitem často bývá minimální délka řádky. Jedna metoda pro určení umístění sekundárních skládacích bodů je ukázána na obr. 5, krok 136, a podrobně na obr. 8, krok 136. V jednom uspořádání, kde by aplikace pravidla sekundárního skládání na supervýraz mohla vyústit v délku minivýrazu menší než je minimální specifikovaná délka řádky, není toto pravidlo skládání aplikováno a na daném supervýrazu nejsou aplikována ani žádná další pravidla skládání. Naopak, když by jinak neexistoval v řádce překračující maximální možnou délku žádní skládací bod, je aplikováno pravidlo zhroucení, které vynutí složení textu do dvou řádků. Když jsou všechny supervýrazy ve stavu, že se na ně neaplikuje žádné další pravidlo skládání, pak je sdružovací proces úplný.

Na obr. 1 mohou být v kroku 111 použity parametry, atributy a pravidla skládání jako vstupy k pravidlům horizontálního posunutí. Pravidla horizontálního posunutí určují horizontální polohu textových segmentů. Ve výhodném uspořádání zahrnuji pravidla horizontálního posunutí jak pravidla horizontálního zarovnávání, tak pravidla sestupného úhlu. Horizontální posunutí je v tomto uspořádání součtem výsledků pravidla horizontálního zarovnávání a pravidla sestupného úhlu.

V lehce realizovatelném uspořádání je pravidlo horizontálního posunutí jednoduše sestupný úhel aplikovaný na středově zarovnaný textový segment. Takové uspořádání nepoužívá jako vstup pravidla skládání ukončující předcházející textový segment a zajišťuje minimální pohyb očí při čtení větné kaskády. Jiné uspořádání přidává levý sestup pro předchozí skládací body třídy l a pravý sestup pro předchozí skládací body třídy 3. Výhodné uspořádání umožňuje použít čtenářům specifikované dodatečné posunutí vpravo nebo vlevo pro skládací body, včetně čtenářům zadaných hodnot pro primární skládací body a každou třídu a podtřídu sekundárních skládacích bodů. Jedno uspořádání ukládá přidané posunutí do tabulky v jednotkách znaků. Po určení horizontálního posunutí zbývá prezentace textu.

V příkladu na obr. 9, je supervýraz 1 „I had a farm in Africa“ oddělen od supervýrazu 2 „at the foot of the Ngong Hills“ primárním skládacím bodem, který následuje po čárce. Supervýraz 2 je rozdělen do dvou minivýrazu sekundárním skládacím bodem před předložkou „of“. V uspořádání ilustrovaném na obr. 9 jsou dva minívýrazy prezentovány jako stejný textový segment, protože minivýraz „in Africa“, nedosahuje minimální délky tri slov, jak bylo zadáno čtenářem. První minivýraz, „at the foot“, je na nové řádce zarovnán na střed pod textový segment nad ním a posunut pravým sestupným úhlem. Poslední minivýraz „of the Ngong Hills“, je posunut vlevo, protože pravidla horizontálního posunutí vyžaduje posunutí vlevo, když je předchozí řádka ukončená sekundárním namísto primárním skládacím bodem. Takto je na obr. 9 určeno celkové horizontální posunutí kombinací sestupného úhlu a zarovnáním řádky.

Párová interpunkční znaménka obsahující kulaté závorky, složené závorky, hranaté závorky a uvozovky slouží jako interpunkční znaménka, která určují umístění primárních skládacích bodů ve výhodném uspořádání. V jednom uspořádání je taková párová interpunkce zahrnuta jako vstup pro pravidla horizontálního posunutí, obsahující horizontální zarovnání a pravidla sestupného úhlu. Například dlouhý textový segment s více výrazy uzavřený v kulatých závorkách by mohl mít redukované horizontální posuny a také vertikální posun, to jest menší řádkování, než další text v aktivní zobrazovací oblasti plochy displeje.

V kroku 112 je vytvořen rozšířený text. V tomto kroku jsou utvořeny kódy potřebné k vytvoření řádně zobrazeného textového segmentu. Například tak, kde čtenářovy specifikace požadují obarvení technických slov červeně a obohacený text indikuje technické slovo, může být utvořena posloupnost znaků změny režimu, která bude při zobrazení interpretována jako požadavek na červený text. Podobné kódování může být požadováno pro animaci. V tomto okamžiku může být rozšířený text uložen pro pozdější zobrazení.

V kroku 113 je rozšířený text prezentován na zobrazovacím zařízení, jeden textový segment na nově utvořené řádce. Rozšířený text může také obsahovat animaci, barvu pozadí, barvu textu,

- 15CZ 302985 B6 označování a rychlosti prezentace, jak bylo výše popsáno. Ve výhodném uspořádání je barva pozadí prezentována jako funkce umístění věty a odstavce.

V jiném uspořádání, zobrazeném na obr. 11, je určitý text zpočátku prezentován v jedné barvě nebo jasu na určitou dobu, následovanou prezentací v jiné barvě nebo jasu. Na obr. 11 je věta prezentována na třech nově utvořených řádcích označených šipkami 200, 202 a 203. V těchto řádcích je celý iexí prezentován na jedné řádce, se slovy na obr. 11 zobrazenými na různých řádcích, aby se ilustrovala dočasná změna barvy/zvýraznění počátečního textu 206 na barvu/zvýraznění textu 207 a počáteční barvy/zvýraznění textu 208 na 209. Text ,,Af‘ 206 je zdůrazněná slaio bika ve slově „Africa“ a je zpočátku pro tento účel zobrazována v barvě/zvýraznění 206. Text gong” je také zdůrazněná slabika ve slově „Ngong“ a má počáteční barvu/zvýraznění 208, po níž následuje barva/zvýraznění 209.

Výhodné uspořádání zobrazené na obr. 1 umožňuje editaci obohaceného textu z kroku 132 15 a rozšířeného textu z kroku 113. Ve výhodném uspořádání je použito zařízení pro ukazování na slovo, jako je myš, k výběru části textu pro editaci. Vnitřně je vybrána obohacená věta odpovídající dané části rozšířeného textu a atributy jsou zpřístupněny pro editaci. Toto je možné realizovat za použití roletových menu, které umožňují editaci každého atributu obohaceného a rozšířeného textu. Kde by mohla editace obohaceného textu ovlivnit prezentaci, je text znovu předzpracován

2o podle kroku 110. V editační části kroku 114 jsou akceptovány čtenářovy poznámky, jak skryté, tak okamžitě viditelné, a mohou být uloženy v obohacených a rozšířených větách. Takové poznámky vykonávají stejnou funkci jako ručně psané poznámky v knize. Editovatelné vlastnosti zahrnují slovní druhy, definici, barvu, text, skládací body a horizontální posunutí.

Editované atributy a zobrazení v tomto uspořádání mohou být také v kroku 116 uloženy, čímž se uchovají změny. V jednom uspořádání jsou uloženy pouze rozšířené věty. Ve výhodném uspořádání je uložen jak obohacený, tak rozšířený text. Ve výhodných uspořádáních jsou některé úpravy zaznamenány buďjako čtenářem specifikované, nebo jak globální, pro prezentaci všem čtenářům daného textu. Manuální editace rozšířeného textu je zejména užitečná tam, kde bude ten samý text opakovaně prohlížen ostatními čtenáři, jako je to u elektronické knihy.

V jedné obměně uspořádání podle obr. 1 jsou kroky 113, 114 a 116 vynechány, takže nedochází k lidskému zásahu a okamžitému zobrazení. V tomto uspořádání je obohacený a rozšířený text vytvořen a uložen pro pozdější zobrazení. Rozšířený text může být uložen ve standardním formá35 tu textových procesorů, jako jsou Microsoft Word® nebo Corel Word Perfect®. V tomto uspořádání může být prezentační software jednoduchý, malý a rychlý v porovnání se softwarem požadovaným k vyhledávání slov a analýze textu. Taková prezentace je výhodným uspořádáním pro masovou distribuci rozšířeného textu, které bude čteno jako „elektronické knihy“.

V příbuzné variaci uspořádání z obr. 1 je v kroku 106 vybrán samotný rozšířený text, bez požadovaného předzpracování a bez povolení úprav. Taková prezentace je také výhodným uspořádáním pro masovou distribuci rozšířeného textu, které bude čteno jako „elektronické knihy“.

Podle kroku 113 na obr. 1 může být prezentace každé obrazovky rozšířeného textu manuálně spuštěna, například kliknutím myši. Ve výhodném uspořádání je rychlost prezentace řízena parametry, které jsou specifikovány čtenářem, které obsahují zobrazovací čas textu a čas pro objevení nové věty a nového odstavce. V nej výhodnějším uspořádání je měřen obsah textu a prezentační interval textuje závislý na tomto obsahu textu. Ve výhodném uspřádání je doba výslovnosti textu užita jako měřítko obsahu textu k určení prezentačního intervalu. V jiném uspořádání jsou k mě50 ření obsahu textu a k určení prezentačního intervalu užity váhy vět.

Výhodné uspořádání umožňuje čtenářům prodloužit čas prezentace věty, stejně jako jim umožňuje zvýšit nebo snížit rychlost prezentace. Tato rychlost může být zaznamenána stejně tak, jako délka věty a obtížnost věty odpovídající specifickému prezentačnímu intervalu. Obr. 10 zobrazu55 je příklad 3-D grafu, „Presentatíon Interval Sampling History Map - mapa průběhu změn vzor- 16CZ 302985 B6 kování prezentačních intervalů“, který zobrazuje čas potřebný k přečtení věty jako funkci dvou atributů, obtížnosti věty a délky věty. Čas potřebný ke čtení může být měřen čtenářovými preferencemi nebo dříve zmíněným sledováním pohybu očí nebo aktivity mozkových vln. Poté může být tento čas korelován se dvěma atributy, tak, jak tomu je v obr. 10 nebo sjakýmkoli počtem atributů. Prezentační interval ve výhodném uspořádání je průběžně upravován tak, aby odpovídal předpo vězenému požadovanému čtecímu času.

V ještě jiném uspořádání, nejvhodnějším tam, kde se přesně měří rychlost čtení, se vstupy k pravidlům skládání mění a sleduje se výsledná rychlost čtení. V uspořádání, které je vhodné pro io vytváření optimálního čtecího produktu pro hromadný trh, se mění vstupy k pravidlům skládání a zaznamenávají se rychlosti čtení pro vzorek populace. Vstupy se mění pro dosažení optimální čtecí rychlosti a pochopení. Například důležitost dávaná sekundárními pravidly skládání slovním druhům ve vztahu k váze výrazu se pro optimální čtecí rychlost mění.

V jiném uspořádání je analyzována čtenářova manuální editace počáteční zobrazené věty na relativní příspěvky větné struktury, slovní druhy, délky a složitosti. Po takovém počátečním „ladicím“ nebo „tréninkovém“ období je použito obdobné vážení v pravidlech skládání pro automatické rozšíření textu. Pozdější úpravy mohou být použity k dalšímu vylepšení pravidel skládání.

V kroku 118 se zastaví prezentace textu, když není žádný další text ke čtení, nebo když se čtenář rozhodne přestat. Krok 120 zajistí vyčištění, včetně paměti konečného obohaceného a rozšířeného textu, stejně tak, jako paměti historie Čtecí lekce.

²⁵ Příklad způsobu

Souhrn příkladného způsobu

Předkládaný vynález obsahuje způsob pro skládání a posouvání textu, u kterého žadatel věří, že je zlepšením oproti způsobu dříve popsanému pod hlavičkou „způsob“.

Jedno uspořádání stávajícího vynálezu klasifikuje interpunkční znaménka buď jako „řadová, nebo jako „vydělující“. Mezi řadová interpunkční znaménka patří středník, dvojtečka, čárka, jednotlivá dvojitá pomlčka („—„) a výpustka. Mezi vydělující nebo vkládaná interpunkční znamén35 ka patří uvozovky, vsuvková znaménka, závorky (jako v [and]) a pár dvojitých pomlček. Stávající vynález pracuje nejlépe, když vydělené segmenty nezačínají v jednom vyděleném segmentu a nekončí v jiném. Toto je ten případ.

Segmenty mezi vydělujícími interpunkčními znaménky mohou být sériově rozděleny řadovými interpunkčními znaménky, mohou být dále vyděleny vnitřními vydělujícími interpunkčními znaménky, nebo oboje. Existuje jeden případ, kdy dvě čárky v jednom segmentu vytvářejí určitý způsob vydělení: střední segment tří nově utvořených segmentů je „vydělen“ zbývajícími dvěma segmenty. Toto je běžné a může to rozlišovat vztažnou větu od nerestriktivní věty. Je to také způsob, jakým jsou vloženy do větších výrazů výrazy jako „for instance“ a podobné. Určitý vydělený text, například text v uvozovkách, může překlenout více než jen jednu větu.

V níže popsané metodě jsou identifikovány vydělené segmenty a text, který je vně těchto vydělených segmentů, je zkoumán, zda neobsahuje řadová interpunkční znaménka. Ta jsou použita pro skládání jako první. Poté je oddělen nevydělený text od vyděleného pomocí skládacích kroků, které dají každý typ textu na novou řádku. Vydělený text je umístěn na svoji vlastní řádku s vydělujícími interpunkčními znaménky na samém začátku a konci každého segmentu. Tento cyklus je opakován tak dlouho, jak je to potřeba. Když segment neobsahuje žádná interpunkční znaménka jiná než ty, která jsou na začátku a na konci, je připraven k opuštění algoritmické části, která se zabývá „skládáním podle interpunkčních znamének“ a začíná se „skládání pouze podle slov“

- 17CZ 302985 Β6 (skládání na základě slov). Kroky 1 až J_5 v níže uvedeném algoritmu se zabývají skládáním podle interpunkčních znamének.

Skládání pouze podle slov začíná krokem J6 a složí každý segment tak, aby vyhovoval stanovenému maximu a minimu. Skládací body budou v textu specifikovány „stěžejními slovy“. Stěžejní slova mohou být specifikována seznamem slov. Ve výhodném uspořádání je slovům nebo výrazům ze siovního seznamu přiřazen klasifikační kód nebo kódové slovo, obsahující informace o daném slovu. V příkladu ilustrovaném níže obsahuje klasifikace písmennou předponu a číselné zařazení neboli číslo úrovně, Písmenné předpony zahrnují „b“ (skládání před tímto slovem, ne po něm), „a“ (rezervováno pro budoucí použití, skládání po tomto stavu), „x“ (seznam určitých osobních zájmen), ,.y“ (seznam předem determinujících výrazů v platnosti Členů), „z“ (seznam zpětně determinujících výrazů v platnosti členů). Příklady slov a přidružených kódů obsahuje dodatek 1.

V příkladu uvedeném níže jsou čísla úrovní v rozmezí od 0 do 99, Nižší čísla úrovní mají vyšší zařazení a jsou algoritmem zpracovávána jako prvá. V krocích popsaných níže je použita proměnná „n“ k označení této hodnoty. Rozsah 10 až 39 obsahuje stěžejní slova „b“. Rozsah 40 až 46 obsahuje slovesa, 40 (modální), 41 (háve, pomocná slovesa), 42 (slovesa „to be“), 43 (jednoznačně přechodná slovesa), 44 (jednoznačně nepřechodná slovesa), 45 (nejednoznačná přechodná slovesa, slova, která nejsou vždy slovesy) a 46 (nejednoznačná nepřechodná slovesa, slova, která nejsou vždy slovesy).

Písmenné předpony patřící ke slovesům obsahují „c“ (infinitiv), „d“ (příčestí minulé), „e“ (jiné formy, které nepotřebují pomocná slovesa), „f‘ (může být jak infinitiv, tak příčestí minulé) a „g“ (gerundium). Klasifikace sloves je použita ve zlepšeném způsobu zacházení se slovesy, která je popsána v jiné sekci.

„Pruh“ odkazuje na jednotku horizontálního posunutí, která je rozdělena na podjednotky horizontálního posunutí, nazývané „sektor“. Ve výhodném uspořádání je každý pruh široký 4 mezery aje dále rozdělený na 4 sektory o šířce 1 mezery. Pruhy jsou číslovány od i do 5 a sektory jsou označeny A, B, C a D. Ve výhodném uspořádání začíná pruh 1, sektor A dvě mezery od levého okraje, dále následuje sektor B, pak C a D a po nich následuje pruh 2, sektor A, a tak dále.

„X“ (velké X) označuje číslo generace, to jest rekurzivní úroveň v algoritmu. Věta je například rozdělena na segment I a segment 2, segment 2 je dále rozdělen na segmenty 2.1 a 2.2, a segment 2.1 je dále rozdělen na segmenty 2.1.1 a 2,1.2. Segmenty 2.1.1 a 2.1.2 jsou ve 3. generaci. X je často užíváno k určení hrubého horizontálního posunutí, to je čísla pruhu.

„x“ (malé x) označuje index neboli posun do věty nebo části věty na určité slovo. Malé x se zvětšuj e/zmenšuje ve slovech, ne ve znacích.

„n“ odkazuje na Číslo úrovně stěžejních slov. V níže uvedeném příkladu je rozsah úrovně stěžejních slov od 1 do 99.

Tabulka 320 na obr. 12 obsahuje řádku 322 záhlaví, která obsahuje mezery od levého okraje pro každý sloupec pod ní. Řádka 324 záhlaví obsahuje úrovně stěžejních slov. Řádky jsou rozděleny do rady pruhů 328, který je každý dále rozdělen do 4 sektorů. Řada (písmen) X, například ve 330, označují polohu začátku textového segmentu, která je dána úrovní stěžejního slova a pruhem.

Písmena X v tabulce ukazují sektor a pruh, do kterých bude umístěn první znak segmentu jako funkce stěžejního slova použitého k vytvoření složení, které vytvořilo daný segment. Každá úroveň stěžejního slova, například b 10, b20, může být umístěna v kterémkoli pruhu od pruhu 2 výše. Použitý pruh je určen tím, v které generaci větného skládání se objevilo skládání pro daný segment. Poté je v daném pruhu (například, pruh 3 pro skládání třetí generace) určen úrovní stěžejního slova sektor, jak je to ukázáno v tabulce. Takto bude skládání třetí generace, utvořené slovem

- 18CZ 302985 B6 úrovně b20, umístěno v pruhu 3, sektoru B a skládání třetí generace, utvořené slovem úrovně b70, bude umístěno v pruhu 3, sektoru D.

Úrovně ukázané v tabulce v úrovni b85 budou mít skládání, které se objeví jak před, tak po slově a tím ve skutečnosti umístí slovo jako takové na vlastní řádce. Instrukce v tabulce uvádějí, kde by slovo b85 mělo být umístěno a kde by měl být umístěn segment, který následuje po slově b85. Kritérium pro slovo b85 není na seznamu stěžejních slov, ale místo toho je definováno jako jakékoli slovo přesahující 12 znaků. Jak vyplývá z jejich pozice v tabulce stěžejních slov, slova b85 jsou použita pro skládání tehdy, pokud nejsou jiné možnosti uvedené výše v seznamu v segmentu, který je vyšetřován za účelem skládání. Toto není jinak výslovně popsáno v algoritmu.

Způsob

Rekurzivní algoritmus začíná nastavením X=l. Nejprve bude tudíž použit první pruh a jedná se o první generaci algoritmu.

Skládání podle interpunkce

1. Jsou ve větě/segmentu jiná interpunkční znaménka než ta interpunkční znaménka, která mohou být přítomna na samém začátku nebo konci věty/segmentu? Ano - jdi na krok 2. Ne - jdi na krok

16.

2. Jsou v této větě/segmentu vydělující interpunkční znaménka? Ano - jdi na krok 3. Ne - jdi na krok 4.

3. Jsou v této větě/segmentu radová interpunkční znaménka mimo vydělený text? (Pokud věta začíná bez uvozovek, ale má dále ve větě druhou část uvozovek [to jest, přímá řeč začala v minulé větě a končí v této větě], potom je segment od začátku věty až po mezeru, která následuje po druhé části uvozovek také vydělený segment; podobné pravidlo platí, když věta obsahuje první, ale ne již druhou část uvozovek.) Ano - jdi na krok 4. Ne - jdi na krok 9.

4. Jsou v nevyděleném textu z kroku 3 dvojtečky nebo středníky? Ano - jdi na krok 5. Ne - jdi na krok 6.

5. Slož větu/segment po každé dvojtečce/středníku a umísti text, který následuje po každé dvojtečce/středníku (který může obsahovat vydělený text) na novou řádku a odsaď každou novou řádku na pozici pruh X» sektoru A; pak jdi na krok 6.

6. Obsahuje nevydělený text čárky? Ano - jdi na krok 7. Ne - jdi na krok 8.

7. Slož větu/segment po každé čárce a umísti text, který následuje po každé čárce (který může obsahovat vydělený text) na novou řádku; odsaď novou řádku textu, který následuje po první čárce na pruh X. sektor D; odsaď novou řádku textu, která následuje po druhé čárce na pruh X, sektor B; odsaď jakékoli dodatečné řády textu, který následuje po lichých čárkách na pruh X, sektor D; odsaď jakékoli dodatečné řádky textu, který následuje po sudých čárkách na pruh X, sektor B. Pak jdi na krok l_5.

8. Jsou v nevyděleném textu nějaká interpunkční znaménka typu jednotlivé dvojité pomlčky (--), nebo výpustky (...) ? Ano - pak slož větu/segment bezprostředně před každou jednotlivou dvojitou pomlčkou nebo výpustkou: umísti každý nový segment, který obsahuje jednotlivou dvojitou pomlčku nebo výpustku a vzdálený text (který také může obsahovat vydělený text) na novou řádku; odsaď každou novou řádku na pruh X, sektor C. Pak jdi na krok 15.

9. Je nějaký text umístěný mezi úplným začátkem věty/segmentu (který sám může být vydělující interpunkční znaménko) a prvním vydělujícím interpunkčním znaménkem uvnitř věty/segmentu?

- 19CZ 302985 B6

Ano - jdi na krok 10. Ne - pak zachovej první vydělující interpunkční znaménko na stejné pozici (neskládej ani neodsazuj na tomto vydělujícím interpunkčním znaménku; například vsuvkové znaménko může uvádět a ukončovat větu nebo segment, ale jestliže budou po něm okamžitě následovat uvozovky - budou, podle tohoto kroku, ponechány spolu); a jdi na krok 11.

10. Slož větu/segment bezprostředně před prvním vydělujícím interpunkčním znaménkem (které má podle kroku 9 k sobě blízký lcxí), umísti lolo první vydělující interpunkční znaménko uvnitř věty/segmentu a všechen vzdálený text, který k tomu patří, na novou řádku; odsaď tuto novou řádku na pruh X» sektor D. Pak jdi na krok TL io

11. Obsahuje věta/segment odpovídající vydělující interpunkční znaménko (to jest, druhý člen vydělujícího páru)? Ano - jdi na krok 12. Ne - pak je druhý člen tohoto vydělujícího páru v další větě; jdi na krok L5.

12. Je nějaký vzdálený text ke druhému členu (jako podle kroku _H) párových vydělujících interpunkčních znamének? Ano - pak jdi na krok 13. Ne - pak druhý člen těchto párových vydělujících interpunkčních znamének je konec této věty/segmentu; jdi na krok J_5.

13. Slož větu/segment bezprostředně po tomto druhém členu vydělujícího páru; odsaď tuto novou

2« řádku textu na pozic pruhu X, sektor B; pak jdi na krok 14.

14. Je nějaké jiné vydělující interpunkční znaménko v textu vzdáleném k druhému členu předcházejícího vydělujícího páru? Ano - jdi zpět na krok 10 a opakuj kroky 10 až 14 pro tento další vydělený segment, vzdálený (nevložený do) předchozímu. Ne - jdi na krok 15.

15. Vezmi každý žňových segmentů vytvořených v krocích 1 až 14, přičti 1 k X a jdi zpátky na krok 1. Opakuj skládací a odsazovací instrukce za použití pruhu 1 + X. Opakuj kroky 1 až 15 dokud nemají všechny segmenty interpunkční znaménka umístěná pouze na začátku, nebo na konci, nebo obojí každého segmentu. Tímto způsobem jsou nakonec všechny segmenty poslány na krok 16, na skládání pouze podle slov.

Skládání pouze podle slov

16. Skládání pouze podle slov začíná tímto krokem. Pro jakoukoli hodnotu X v kroku J_, kde je odpověď „ne“ a segment se posílá na krok 16, užij vyšší z: 2 nebo X pro pruh k zahájení skládání pouze podle slov. Pokud například věta, která prochází cyklem poprvé, (kde X - 1), nemá žádná interpunkční znaménka mezi začátkem a koncem a odpověď na krok i je „ne“, pak se skládání pouze podle slov nezačne s X (které se rovná 1), ale s 2 (která je větší), tj. v pruhu 2. Pokud ale byly třeba dva cykly s kroky 1 až 15 k získání segmentu připraveného pro skládání pouze podle slov, pak na začátku třetího cyklu se X rovná 3 a odpověď’ na krok 1 je „ne“, takže krok ]_6 skládání pouze podle slov začíná s pruhem X — 3. Toto umístí skládání pouze podle slov o jeden pruh doprava od posledního pruhu užitého ke skládání podle interpunkčních znamének. Po určení, do kterého pruhu bude odsazeno skládání první generace věty/segmentu, jdi na krok J_7.

17. Přesahuje věta/segment maximální hodnotu řádky (například, počet slov nebo znaků v segmentu) nebo přesahuje za využitelné místo doprava? Ne - zastav. Ano - jdi na krok j_8.

18. Jsou v daném segmentu slova, která mohou být nalezena v seznamu stěžejních slov na úrovni [n] (například, úroveň blO, když n = 10)? Ne - jdi na 18A. Ano - jdi na krok J9.

18A. Opakuj otázku pro seznam stěžejních slov na úrovni [n+1 j (například, úroveň b20, pak b30. a tak dále); pokud v daném segmentu nejsou žádná slova, která by mohla být nalezena v seznamu stěžejních slov v kterékoliv úrovni až do 95, pak jdi na krok 29. Slova NB označená 99, s předponami w, x, y, z jsou použita ve slovesné smyčce, ale nejsou přímo užita jako stěžejní slova pro skládání.

-20CZ 302985 B6

19. Je v daném segmentu více než jedno slovo na úrovni stěžejního slova [n]? Ano - použij první slovo, které se objeví v posloupnosti daného segmentu a jdi na krok 20. Ne - jdi na krok 21.

20. Přesahuje segment utvořený za použití slova v kroku 19 minimální hodnotu řádky? Ne - pak opakuj otázku za použití následujícího slova v posloupnosti v daném segmentu, které je na stejné úrovni stěžejního slova [n]; pokud žádné ze stěžejních slov na úrovni [n] nevytvoří část, která převyšuje minimální hodnotu řádky, pak jdi zpět na krok ]_8 a opakuj ho pro [n+1]. Ano — jdi na krok 21.

21. Slož větu v místě určeném slovem (před slovem, je-li předpona b, po slově, je-li předpona a) a umístí nově utvořený segment na jeden ze sektorů v pruhu X nebo pruhu 2 podle toho, co je větší. Sektor, který má být v tomto pruhu použit, bude určen úrovní stěžejního slova (viz obr. 12, popsaný dále). Pak jdi na krok 22.

22. Přesahuje daný segment maximální hodnotu řádku, nebo přesahuje za využitelné místo doprava? Ne - zastav. Ano - jdi na krok 23.

23. Jsou ještě nějaké nezkontrolované úrovně v seznamu stěžejních slov? Zkontroluj je až po n =

95. Slova v seznamu slov, která mají kódová slova sn=99 například w99, x99, y99, z99, jsou použita ve slovesné smyčce popsané v následné části, ale nejsou přímo použita jako stěžejní slova pro skládání. Ano jdi na krok 24. Ne - jdi na krok 29.

24. Jsou v daném segmentu slova, která mohou být nalezena v seznamu stěžejních slov na úrovni [n] (například, úroveň blO, je-li n = 10)? Ne - pak opakuj otázku pro seznam stěžejních slov úrovně [n+1]. Pokud v daném segmentu nejsou žádná slova, která mohou být nalezena na kterékoliv úrovni v seznamu stěžejních slov, pak jdi na krok 29. Ano - jdi na krok 25.

25. Je v daném segmentu více než jedno slovo na úrovni stěžejních slov [n]? Ano - použij první slovo, které se objeví v posloupnosti segmentu a jdi na krok 26. Ne - jdi na krok 27.

26. Přesahuje daný segment, utvořený za použití slova z kroku 25, minimální hodnotu řádku? Ne - pak opakuj otázku za použití následujícího slova v posloupnosti daného segmentu, která je na stejné úrovni stěžejních slov [n]; pokud žádné ze stěžejních slov na úrovni [n] nevytvoří segment, který přesahuje minimální hodnotu řádku, pak jdi zpět na krok 24 a opakuj to samé pro [n+1]. Ano - jdi na krok 27.

27. Slož větu v místě určeném slovem (před slovem, je-li předpona b, po slově, je-li předpona a) a umístí nově utvořený segment do pruhu X+l nebo pruhu 2+1, podle toho, který je větší (to jest, jeden pruh doprava od toho pruhu, který je použit pro odsazení v předchozí generaci skládání pouze podle slov). Přesahuje vytvořený segment maximální hodnotu řádky nebo přesahuje za využitelné místo doprava? Ne — zastav. Ano - pak jdi na krok 28.

28. Existují na seznamu stěžejních slov stále ještě nějaké úrovně, které nebyly zkontrolované?

Ano - jdi zpět na krok 23 a vykonej jakákoliv možná složení za použití pruhu X+x, nebo pruhu

2+x s odsazením podle tabulky na obr. 12. Ne - jdi na krok 29.

29. „Ohni“ daný segment na dva nebo více nově vytvořených segmentů tak, že tyto nově utvořené segmenty jsou menší než maximální hodnota řádku a využitelné místo vpravo a umísti tyto nově utvořené segmenty do středově zarovnané polohy, pod první segment skupiny.

-21 CZ 302985 B6

Dodatečné skládání pro slovesa

Tato sekce popisuje dodatečný proces pro skládání textu, který zahrnuje anglická slovesa. Tento dodatečný proces se hodí do výše popsaného algoritmu „zlepšeného skládání“ v kroku 18, jak bude popsáno níže. Tento dodatečný proces není vyžadován pro používání vynálezu, ale poskytuje dodatečné skládací zpracování pro slovesa, jak bude popsáno níže.

Je žádoucí, aby proces skládání textu vyloučil přerušení řetězce příbuzných sloves, která by měla zůstat v jediném segmentu a aby se skládání objevilo u sloves, když je identifikován samostatný slovesný výraz; nepožaduje se tedy, aby sloveso, když je identifikováno, bylo nutně dáno na začátek nové řádky a i dentifikace vhodné hranice výrazu obsahujícího jedno nebo více sloves může vyústit v utvoření nové řádky po slovese (v angličtině).

Pro proces skládání textu je také žádoucí: vyloučit oddělení slova „to“ od infinitivu (a jen infinitivu) následujícího slovesa; podobně spojit, pokud předcházejí slovesu, slova „and“ a „or“ se slovesy identifikovanými pro skládání (všechny slovesné formy, ne pouze infinitivy); zpracovat specifické kombinace slovesa - předložky (nebo slovesa + příslovce) jako jedno slovo tak, že následné skládání vyloučí oddělení těchto předložek nebo příslovcí od kombinace, ke které náleží (například, „they brokeup to fight“ nebo „he walked up the hill“); a podobně zpracovat záporné formy pomocných sloves jako jedno slovo tak, že mohou být rozpoznána jako jedno slovo v místech, kde jsou vztažena k jiným slovesům (například, „could not go“ by mělo být zpracováno stejně jako „could go“). Bylo by také žádoucí, aby zkracování zájmem pomocných sloves bylo označeno jako slovesa, (například, „you'11“, „we ve“, „you're“).

Slovesa jsou složitá. Mohou být pomocná, modální, nebo normální. Mohou být pravidelná nebo nepravidelná v časování. Mohou být přechodná, nepřechodná nebo obojí ve své schopnosti přibírat předmět. Mohou být nejednoznačná vtom, jestli jsou opravdu slovesy nebo jinými slovními druhy. Mohou být kombinována se specifickými předložkami nebo příslovci tak, aby změnila význam od významu samotného slovesa. Mají několik forem, které mohou, ale nemusí být kombinovány s pomocnými slovesy, aby utvořily různé časy a které souhlasí s osobou a pádem daného podmětu.

V současnosti není praktické směřovat kaskádní formátování k používání všech těchto proměnných ve všech jejich kombinacích. Je ale možné klasifikovat slovesa do čtyř hlavních skupin (modální, háve, be a obyčejná slovesa); dále klasifikovat obyčejná slovesa na jednoznačná a nejednoznačná a přechodná a striktně nepřechodná; a v každé z těchto skupin identifikovat až pět rozdílných forem (infinitiv, příčestí minulé, gerundium, ostatní a kombinovaný infinitiv - příčestí minulé).

Definice pro způsob skládací podle sloves x (malé x) označuje index nebo posunutí do věty nebo fragmentu věty na určité slovo, x se zvětšuje/zmenšuje ve slovech, ne ve znacích.

Člen „n“ v algoritmu slovesné smyčky odkazuje na pozici slova v textu ve vztahu k vyšetřovanému slovu. Proměnná „n“ tedy neodkazuje na úroveň stěžejního slova, jako tomu bylo v předchozím algoritmu.

Úvod

Pro každou z těchto funkčně-formálních kategorií sloves existují základní operace, které budou určovat, jestli se skládání objeví u slovesa x (které bylo jinak identifikováno pro skládáni pomocí kriterií MIN a MAX). Tyto operace sledují slovo bezprostředně před (x-1) vyšetřovaným slovesem a určují, jestli patří do množiny slov specificky definovaných pro danou funkčně-formální

-22CZ 302985 B6 skupinu. Na základě toho je pak potenciální skládání buď přeskočeno (a je zvažováno následující sloveso v segmentu, který je kandidátem na skládání na dané stěžejní úrovni), nebo je potenciální skládání ponecháno otevřené ke zvýšení v závislostí na výsledcích operací (x+1).

Obsah těchto množin pro operaci (x-1) bude obsahovat: slova, která by odstranila nejednoznačnost sloveso-podstatné jméno na podstatné jméno; a slova, kterájsou vhodná pomocná slovesa pro zkoumané sloveso.

V následující operaci bude odloženo potenciální skládán před x, pokud x+1 je sloveso. Sloveso x+t se prozkoumá, aby se zjistilo, zda předchozí slovo (x) je na jeho seznamu; pokud x není na seznamu pro x+1, pak se provede složení před x+1 a ne před x (protože x+1 je sloveso patřící k jinému slovesnému výrazu). Pokud je x na seznamu pro sloveso x+1, (to jest, x je pomocné sloveso pro x+1), pak se skládání na x+1 neprovede a je zkoumáno slovo, které následuje po x+1 (to jest x+2). Pokud slovo následující po x+1 není sloveso, provede se původně odložené skládání před x.

Tento proces využívá přímosti skládacího procesu: existující skládací postup posouvá zkoumání každého potenciálního slovesa od prvního k poslednímu ve větné posloupnosti. Pokud spolu dvě slovesa sousedí, pak operace x-1 vykonaná pro druhé sloveso v sousedícím páru sloves (operace, která zkoumá první sloveso páru, aby se zjistilo, zdaje na seznamu, který je specifický pro skupinu forem druhého slovesa), určí, jestli má dojít ke skládání mezi prvním a druhým slovesem.

Operace x+l je požadována pro každé sloveso, dokonce i když je to první slovo za minimální hodnotou řádku. Důvod pro toto je, že je možné, že pomocná slovesa zkoumaného slovesa x byl v předchozím potenciálním skládání pominuta, protože spadala do minimální hodnoty řádky. Avšak při pohledu zpátky k začátku segmentu operace x-1 zjistí, jestli pomocné sloveso k x mu opravdu předcházelo (i presto, že x-1 je v minimální hodnotě řádky). V tomto případě se skládání na x neprovádí.

Navíc, i když je v tomto případě x následováno jiným slovesem (nebo v jakémkoliv případě, kde x-1 je pomocné sloveso pro x), nebude toto sloveso následující po x (na pozici x+1) aktivně vyhledáváno, jakmile operace (x-l) určí, že xje předcházeno pomocným slovesem pro x. Místo toho bude proces skládání - který je stále řízen faktem, že segment zůstává větší než maximální hodnota řádky (protože potenciální skládání na x se neprovedlo) — pokračovat k dalšímu dostupnému slovesu v daném segmentu; poté proces najde sloveso, které předtím bylo x+1 a tato sloveso analyzuje jako nové x (zde nazývané x^). Operace x^-1 se nyní podívá zpět na původní x a určí, zda x*-l je vhodné pomocné sloveso pro x*.

Operace x-1 pro slovesa úrovně 40 (modální slovesa, viz níže) a operace x-1 a x+1 pro slovesa úrovně 45/46 (nejednoznačná slovesa, která mohou být buď přechodná [45J, nebo striktně nepřechodná [46]) jsou mírně odlišné od těch, které jsou použity pro všechna ostatní slovesa.

V případě modálních sloves byl algoritmus zjednodušen, protože pouze infinitiv modálního slovesa (a existuje jen jedno modální sloveso, které se používá v infinitivu, to jest „do“), může být předcházen jiným modálním slovesem (například „could do“). V případě sloves úrovní 45/46 se zpočátku provádí typická operace x-1, aleje následována specializovanými otázkami x-1 a x+1. Ty se pokusí odstranit nejednoznačnost x a budou obsahovat vzájemné vztahy sloveso-sloveso na každé straně x.

Vyšetřování potenciálního skládání na slovesu x na nižší úrovni (například 40), může skončit tím, že se provede skládání v mezeře předcházející sloveso vyšší úrovně (například 46), které následuje sloveso x, pokud jedno nebo více sloves postupně následuje x. Jakmile se provede skládání, pak je znovu kladena otázka, zdaje délka >MAX. Pokud je potřebné další skládání, pak proces znovu nejdříve vyhledává slovesa nižších úrovní. Toto odfiltruje nejprve výrazy se základnějšími slovesy (například ty, které začínají modálním slovesem, jako je „I could háve bought some milk“); následují slovesné časy obsahující pomocná slovesa (například, „We háve been going

-23CZ 302985 Bó there for several yeras“); dále následují jednoznačná slovesa a pak nejednoznačná slovesa. Dá se doufat, že segmenty budou tak často zkráceny na <Max za použití jiných úrovní sloves, že kroky pro nejednoznačná slovesa nebudou Často používány. V okamžiku, kdy jsou použita slovesa úrovně 45/46 pro inicializaci vyšetřování skládání, slovesa vyšších úrovní budou již všechna odfiltrována. Toto dovoluje některé užitečné předpoklady, zahrnující vzájemné vztahy slovesosloveso, které se objevují mezi dvěma různými slovesy 45/46.

Existují čtyři referenční seznamy, které jsou použity navíc k porovnávání sloveso-sloveso: seznam určitých osobních zájmen (který udělá z okamžitě následujícího nejednoznačného slovesa určité sloveso, označené x99 v seznamu slov); seznam předem determinujících výrazů (který udělá z následného nejednoznačného slovesa určité slovo, které nebude sloveso, označené y99 v seznamu slov) seznam následně determinujících výrazů (který udělá z předchozího nejednoznačného slovesa vhodnou hranici výrazu, označenu z99 v seznamu slov); a pomocný slovesný seznam pro gerundium (který by měl zabránit skládání před gerundiem slovesa, označeným w99 v seznamu slov).

Pro zařazení nově vytvořených segmentů do pruhů a sektorů mohou být stále použity výše zmíněné algoritmy. Pruh X, do kterého jsou vloženy nově vytvořené segmenty, je odvozen od postupného průběhu skládání generačních předchůdců segmentu. Sektor (a, b, c, d) v každém pruhu, do kterého je nově utvořený segment umístěn, byl až do teď funkcí úrovně stěžejního slova daného slova. Protože všechna tato slova ve slovesném cyklu jsou podle definice slovesa, bylo by přiřazení sektoru stejné, například sektor b.

Přiřazení sektoru by ale mohlo být modifikováno při pokusu vyjádřit rozdíly mezi skládáními slovesného cyklu. Jakékoliv skládání utvořené v mezeře, která je před vyšetřovaným slovesem x, může být v sektoru c. Jakékoliv skládání utvořené v mezeře, která je před následným slovesem po x (to jest x+n), když x bylo následováno jedním nebo více slovesy, by mohlo být v sektoru b, pokud sloveso v x+n bylo jednoznačně (43 nebo 44). Jakákoliv jiná skládání v mezerách po x by mohla být v sektoru d.

Souhrn procesu

Je vytvořen lexikon sloves. I když toto lze udělat manuálně, zde prezentovaná pravidla umožňují tuto činnost zautomatizovat za pomoci elektronického slovníku. Každé sloveso je označeno podle své funkce a formy.

V současné terminologii seznamu stěžejních slov budou slovesa na úrovni 40 až 49. Čtyři funkční skupiny tudíž budou: modální slovesa = 40; slovesa háve = 41; slovesa be - 42; a obyčejná slovesa - 43/44 a 45/46. Skupiny 43/44 jsou jednoznačná slovesa, to jest jsou vždy slovesy. Skupiny 45/46 jsou nejednoznačná slovesa, tj. není jisté, že jsou slovesy. Liché číslo v každém z těchto párů představuje přechodná slovesa; sudé číslo představuje striktně nepřechodná slovesa. Slovesa na úrovni buď 43, nebo 44 budou vyhledávána současně, při hledání nového kandidátského slovesa pro skládání; je-li nalezeno sloveso z úrovně 43 nebo 44, operace x-1 jsou různé pro úroveň 43 a úroveň 44. Podobně budou nejprve vyhledána současně slovesa úrovně 45 a 46, ale jakmile jsou jednou identifikována pro potenciální skládání, budou zpracovávána odlišně.

„Otevřená slovesa, totiž ta, kterým nepředchází sloveso, budou identifikována pro potenciální skládání jako funkce Čísla funkční skupiny, jako se to dělá pro jiná stěžejní slova na seznamu stěžejních slov. Řetězec po sobě následujících sloves (nebo potenciálních sloves) může mít v sobě několik úrovní funkčních slov: „He shouldnot (40) háve (44) been (42) bringing (43) work (43) home“. Kroky navržené později umožní (x-1) a poté (x+1) operacím pokračovat řetězcem nezávisle na úrovních stěžejních slov v řetězci.

Výhodný způsob obsahuje pět různých druhů klasifikací slovesných předpon, které jsou založeny na formě každého slovesa. Každá z těchto pěti skupin byla proto nazvána: c (pro infinitivní for-24CZ 302985 B6 mu, například „to walk“, ale také „1 walk“ atd.); d (pro příčestí minulé, například walked); e (pro jiné formy, které nepřijímají žádná pomocná slovesa, obsahující: ta modální slovesa, která mají pouze tuto formu, třetí osoba čísla jednotného u pravidelných sloves, například, „he walks“, ale také „he goes“); f (pro formy, které jsou jak infinitivem, tak příčestím minulým, jako u některých nepravidelných sloves jako je „to cut“ a „háve cuť‘); g (pro gerunidum, například walking).

Příklady toho, jak by specifická slovesa byla označena touto klasifikací, jsou uvedeny níže. Další příklady jsou obsaženy v dodatku 1.

Do c 40, Did e 40, Does e 40, Could e 40, Might e 40, Háve c 41, Had d 41, Having g 41, Has e 41, Be c 42, Been d 42, Being g 42, Am e 42, Is e 42, Were e 42. Walk c 45, Walked d 45, Walking g 45, Walks e 45, Cut f 45, Cuts e 45, Done d 45, Doing g 45, Bring c 43, Brought d 45, Bringing g 45, Go c 45, Gone d 45, Going g 46, Goes e 44, Went e 44.

Integrace s výše uvedeným příkladným způsobem

Následující kroky 18 a 18A nahradí kro Γ8 a 18A ve výše uvedeném algoritmu v uspořádáním, která používají algoritmus slovesné smyčky:

18. Jsou v daném segmentu slovesa, které je možné nalézt v seznamu stěžejních slov na úrovni [n] (od blO po b39 a od b50 po b99)? Ne - jdi na 18A. Ano -jdi na krok 19.

Krok 18A. Opakuj otázku pro seznam stěžejních slov úrovně [n+l ]. Pokud zde nejsou žádná další stěžejná slova na úrovni b39, pak předtím, než se půjde na úroveň b50, jdi do slovesné smyčky pro algoritmy zahrnující úroveň 40 až 49. Po dokončení slovesné smyčky pro úroveň 40 až 49 pokračuj skládáním, které začíná úrovní b50 v kroku 18. Pokud daný segment neobsahuje žádná slova, která mohou být nalezena na jakékoliv úrovni v seznamu stěžejních slov, jdi na krok 29. Slovesná smyčka (V následujícím textu znamená Ol - Q48 otázky 1 až 48) Ql. Jsou v daném segmentu nějaká slova s označením 40 až 46 (s jakýmkoliv písmenem z písmen c, d, e, f nebo g před číslem)?

Ne-jdi zpět na krok L8 ve výchozím algoritmu.

Ano—jdi na krok Q2.

Q2. Je v daném segmentu sloveso označené 40 (nebo ve zbývajícím segmentu)?

Ne—jdi na krok 020.

Ano—jdi na krok 03.

03. Je v daném segmentu pro první (nebo následující) sloveso úroveň 40 (x) x za minimální hodnotou řádku (>MIN)?

Ne—jdi zpět na krok 02 a vyšetří pro další sloveso úrovně 40 v segmentu vzdáleném od x.

Ano—jdi na 04.

04. Je sloveso x forma „c“ (to jest, je označeno c40)?

Ne—jdi na krok 06.

Ano—jdi na krok 05.

Q5. Je slovo předcházející x, tj. (x-1), sloveso úrovně 40?

-25CZ 302985 B6

Ne-jdi na krok Q6.

Ano—pak neprováděj skládání v mezeře před x. Místo toho jdi zpět na krok Q2 a vyšetři pro další sloveso úrovně 40 v segmentu vzdáleném od x.

06. Skládání pravděpodobně bude v mezeře před x, ale místo toho může být skládání před jiným slovesem na x+n. Zkontroluj slovo (slova) následující po x tj. (x+n), počínaje n=l. Je x+n sloveso (to jest, jakékoliv slovo označené 40, 41, 42, 43, 44, 45, nebo 46, s jakýmkoliv z následujících písmen před číslem: c, d, e, f, g)?

Ne--jdi na krok Q6A.

Ano-jdi na krok 07.

06A. Je x forma „c“ nebo forma „f⁴?

Ne—pak proveď skládání v mezeře před x. Pokud slovo „and“ nebo slovo „or⁴⁴ je tím slovem, které předchází x, pak se před x skládání neprovádí. Místo toho, pokud slovo „and“ nebo slovo „of⁴ jsou větší než minimální hodnota řádky, (>M1N), proveď skládání před slovem „and“ nebo slovem „or“. Pokud slovo „and⁴⁴ nebo slovo „or“ předcházející x je menší než minimální hodnota řádky (<MIN), pak skládání neprováděj - místo toho jdi zpět na krok 2 a posuď na slovesa v segmentu vzdáleném od x. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru A. Pak jdi na krok Q19.

Ano-pak jdi na krok Q6B.

Q6B. Je x-1 slovo „to“?

Ne-pak proveď skládání v mezeře před x. Pokud slovo „and“ nebo slovo „or“ je tím slovem, které předchází x, pak se před x skládání neprovádí. Místo toho, pokud slovo „and⁴⁴ nebo slovo „or⁴⁴ jsou větší než minimální hodnota řádky, (<MIN), proveď skládání před slovem „and“ nebo slovem „or⁴⁴. Pokud slovo „and“ nebo slovo „or“ předcházející x je menší než minimální hodnota řádky (<MIN), pak skládání neprováděj - místo toho jdi zpět na krok 2 a posuď na slovesa v segmentu vzdáleném od x. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru C. Pak jdi na krok Q19.

Ano—pak proveď skládání v mezeře před „to“. Pokud slovo, které bezprostředně předchází „to“, je „and“ nebo „or“, pak proveď skládání před „and⁴⁴ nebo „or“ místo skládání před „to“. Pokud slovo „and⁴⁴ nebo slovo „or“ a slovo „to⁴⁴ jsou všechna větší než minimální hodnota řádky, (>MIN), pak proveď skládání před slovem „and“ nebo před slovem „or⁴⁴ nebo před slovem „to“ podle toho, kteréje první. Pokud slovo „and“ nebo slovo „or“ nebo slovo „to⁴⁴ předcházející x je menší než minimální hodnota řádky (<ΜΓΝ), pak neprováděj skládání - místo toho jdi zpět na krok 2 a posuď na slovesa v segmentu vzdáleném od x. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru C. Pak jdi na krok Ql 9.

07. Je x+n forma ,.e“?

Ne-jdi na krok Q7A.

Ano-jdi na krok Q17.

Q7A. Je x+n forma „c“?

Ne-jdi na krok Q9.

Ano-jdi na krok Q8.

-26CZ 302985 B6

Q8. Je (x+n) - 1 sloveso úrovně 40?

Ne--jdi na krok 017.

Ano—jdi na krok Q18.

09. Je x+n forma „f“?

Ne--jdi na krokQll.

Ano—jdi na krok OlO.

Q10. Je (x+n) - 1 sloveso úrovně 40, 44, nebo 42? (Je třeba si všimnout, že se předpokládá, že bude velice vzácné, aby taková nepravidelná slovesa, jejichž infinitiv a příěestí minulé jsou stejné, (to jest formy „f ‘), by také mohla být striktně přechodná a že by pisatel předcházel příěestí minulému takového slovesa slovesem „be“).

Ne-jdi na krok Q17.

Ano—jdi na krok 018.

Q11. Je x+n jedno z následujících: d41, d42, d43, nebo d45?

Ne—jdi na krok QL3.

Ano—jdi na krok Q12.

012. Je (x+n) - 1 sloveso buď úrovně 41, nebo 42?

Ne-jdi na krok 017.

Ano-jdi na krok Q18.

013. Je x+n jedno z: d44 nebo d46?

Ne-jdi na krok 015.

Ano—jdi na krok 014.

014. Je (x+n) - 1 sloveso úrovně 44?

Ne-jdi na krok Q17.

Ano—jdi na krok 018.

015. Je x+n forma „g“?

Ne-jdi na krok Q17.

Ano—jdi na krok 016.

Q16. Je (x+n) - 1 sloveso úrovně 42 nebo pomocné sloveso gerundia (w99)?

Ne-jdi na krok 017.

Ano-jdi na krok 018.

Q17. [„ano“ pro 07, nebo „ne“ pro 08,10,12,14, 15, 161. Pak proveď skládání, ale ne v mezeře před x. Místo toho proveď skládání v mezeře před x+n. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru B. Pak jdi na krok Q19.

-27CZ 302985 B6

018. [„ano“ pro 08, pro 10,12, 14, 16], Pak přičti 1 k n a jdi zpět na krok Q6 za použití n+1 místo n. (to znamená, prozkoumej následující slovo, které následuje pro x+1 a zjisti, zda to je nebo není sloveso a podle tohoto pokračuj.)

019. Existují stále segmenty, které převyšují maximální hodnotu řádky (nebo místo, které je k dispozici vpravo)?

Ne—skonči.

Ano—jdi zpět na krok Q2.

Q20. Existuje v segmentu (nebo ve zbývajícím segmentu) sloveso úrovně 44?

Ne—jdi na krok 034.

Ano—jdi na krok 021.

021. Je x pro první (následující) sloveso úrovně 44 (x) v daném segmentu za minimální hodnotou řádky (>MIN)?

Ne-jdi zpět na krok 020 a posuď segment na sloveso úrovně 44 vzdálené od x.

Ano-jdi na krok 022.

022. Je x forma „e“?

Ne—jdi na krok Q22A.

Ano—jdi na krok 023.

Q22A. Je x forma „c“?

Ne—jdi na krok 024.

Ano—jdi na krok 023.

023. Je (x-4) sloveso úrovně 40?

Ne-jdi na krok 033.

Ano-jdi na krok 032.

Q24. Je x forma „f‘?

Ne— jdi na krok Q26.

Ano-jdi na krok 025.

025. Je (x-1) sloveso úrovně 40,41, nebo 42?

Ne-jdi na krok 033.

Ano-jdi na krok 032.

026. Je x jakékoliv z následujících: d414, d42, d43, nebo d45?

Ne—jdi na krok 028.

Ano-jdi na krok Q27.

-28CZ 302985 B6

Q27. Je (x-1) sloveso úrovně 4[ nebo 42?

Ne-jdi na krok 033.

Ano—jdi na krok 032.

028. Je x jedno z následujících: d44 nebo d46?

Ne-jdi na krok 030.

Ano—jdi na krok 029.

to

029. Je (x-1) sloveso úrovně 41?

Ne-jdi na krok 033.

Ano—jdi na krok 032.

Q30. Je x forma „g“?

Ne—jdi na krok Q32.

Ano—jdi na krok 031.

031. Je (x-1) sloveso úrovně 42 nebo pomocné sloveso pro gerundium (w99)?

Ne-jdi na krok Q33.

Ano—jdi na krok 032.

032. [„ano“ pro 023, 25, 27, 29 nebo 31] Jdi na krok Q32A.

Q32A. Je x sloveso úrovně 45 nebo 46?

io Ne—pak neprováděj skládání v mezeře před x. Místo toho jdi zpět na krok Q20 a posuď na jiné sloveso v segmentu vzdáleném od x. (Pokud v daném segmentu nejsou žádná další slovesa úrovně 41. krok Q20 přesměruje prozkoumávání na krok 034 pro slovesa úrovně 42. Podobně je prozkoumávání přesměrováno z kroku 034 na krok 036 pro slovesa úrovně 43/44 a z kroku 036 na krok Q38 pro slovesa úrovně 45/46.

Ano-jdi na krok Q40.

033. [„ano“ pro 022, nebo „ne“ pro 023, 25, 27, 29, 30, nebo 3_L] Jdi na 033A.

O33A. Je x sloveso úrovně 45 nebo 46?

Ne-pak se pravděpodobně bude skládat v mezeře před x, ale nejprve zkontroluj (x+n). Jdi zpět na krok 06.

Ano—jdi na krok 042.

034. Jsou v daném segmentu (nebo ve zbývajícím segmentu) nějaká slovesa úrovně 42?

Ne-jdi na krok 036.

Ano—jdi na krok 035.

035. Je x pro první (následující) sloveso úrovně 42 (x) v daném segmentu za minimální hodnotou řádky (>MIN)?

-29CZ 302985 B6

Ne~jdi zpět na krok 034 a posuď segment vzdálený od x na další sloveso úrovně 42.

Ano-jdi na krok 022.

036. Jsou v daném segmentu (nebo ve zbývajícím segmentu) nějaká slovesa úrovně 43 nebo úrovně 44? [Poznámka: slovesa na obou úrovních, 43 nebo 44, jsou vyhledávána v tomto kroku]?

Ne-jdi na krok 038.

Ano-jdi na krok Q37.

037. Je x pro první (následující) sloveso úrovně 43/44 (x) v daném segmentu za minimální hodnotou řádky (>MIN)?

Ne-jdi zpět na krok Q36 a posuď segment vzdálený od x na další sloveso úrovně 43/44.

Ano—jdi na krok Q22.

Q38. Jsou v daném segmentu (nebo ve zbývajícím segmentu) nějaká slovesa úrovně 45 nebo úrovně 46? [Poznámka: slovesa na obu úrovních, 45 nebo 46, jsou vyhledávána v tomto kroku]?

Ne-jdi zpět k obvyklým algoritmům v kroku J_8 a pokračuj ve vyšetřování za použití stěžejních slov úrovně b50.

Ano-jdi na krok 039.

039. Je x pro první (následující) sloveso úrovně 45/46 (x) v daném segmentu za minimální hodnotou řádky (>MIN)?

Ne-jdi zpět na krok 038 a posuď segment vzdálený od x na další sloveso úrovně 45/46.

Ano-jdi na krok 022.

040. [„ano“ z kroku 032A]. Je x sloveso úrovně 45?

Ne—[x je tedy sloveso úrovně 46]. Proveď skládání v mezeře po x. Pak jdi na krok Q19.

Ano-jdi na krok 041.

041. [x je sloveso úrovně 45]. Je (x+1) sloveso? [Poznámka: pokud je teď (x+1) opravdu sloveso, pak (x+1) by mělo být sloveso buď úrovně 45, nebo 46]

Ne~pak neprováděj skládání v mezeře po x. Místo toho jdi zpět na krok 038 a posuď segment vzdálený od x na další sloveso úrovně 45/46.

Ano—pak neprováděj skládání v mezeře před x. Místo toho proveď skládání v mezeře před (x+1) (která je také mezerou po x). Umísti tento nově utvořený segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru D. Pak jdi na krok 019. 042. [„ano“ z kroku 033 A] Je (x+1) sloveso?

Ne-jdi na krok Q43.

Ano--pak proveď skládání v mezeře před (x+1), která je také mezerou po x. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru D. Pak jdi na krok 019.

Q43. Je x forma „c“ nebo forma „f‘?

Ne-jdi na krok Q45.

-30CZ 302985 B6

Ano-jdi na krok 044.

Q44, Je (x-1) slovo „to“?

Ne-jdi na krok Q45.

Ano—pak proveď skládání v mezeře před „to“. Pokud slovo, které bezprostředně předchází „to“, je „and“ nebo „or“, pak proveď skládání před „and“ nebo „oř“ místo skládání před „to“. Pokud slovo „and“ nebo slovo „or“ a slovo „to“ jsou všechna větší než minimální hodnota řádky, (>M1N). pak proveď skládání před slovem „and“ nebo před slovem „or“ nebo před slovem „to“ podle toho, které je první. Pokud slovo „and“ nebo slovo „or“ nebo slovo „to“ předcházející xje menší než minimální hodnota řádky (<MIN), pak neprováděj skládání - místo toho jdi zpět na krok 38 a posuď na slovesa úrovně 45/46 v segmentu vzdáleném od x. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru C. Pak jdi na krok Q19.

Q45. Je (x-1) slovo na seznamu určitých osobních zájmen [seznam x99; tato slova jsou I, we, he, she, they, who, atd.]?

Ne-jdi na krok Q46.

Ano—pak proveď skládání v mezeře po x. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu k jiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru D. Pak jdi na krok 019.

046. Je (x-1) slovo v množině předem determinujících výrazů [y991?

Ne-jdi na Q46A,

Ano—pak neprováděj skládání v mezeře před x a jdi zpět na krok 038 a posuď na slovesa úrovně 45/46 v segmentu vzdáleném od x,

Q46A. Je x forma „f“, „d“ nebo „g“?

Ne-jdi na krok Q47.

Ano-pak proveď skládání v mezeře před x. Pokud slovo „and“ nebo „oř“ je slovem před x, (x1), pak neprováděj skládání před x. Místo toho, pokud slovo „and“ nebo „or“ jsou větší než minimální hodnota řádky (>MIN), proveď skládání před slovem „and“ nebo „or“. Pokud slovo „and“ nebo „or“ předcházející xje menší než minimální hodnota řádky (<MfN). pak neprováděj skládání - místo toho jdi zpět na krok 38 a posud na slovesa úrovně 45/46 v segmentu vzdáleném od x.

047. Je x sloveso úrovně 45?

Ne—pak neprováděj skládání v mezeře před x, jdi zpět na krok 03 8 a posuď na slovesa úrovně 45/46 v segmentu vzdáleném od x.

Ano—jdi na krok 048.

Q48. Je (x+l) slovo v množině následně determinujících výrazů [z991?

Ne-pak nesdružuj v mezeře před x a jdi zpět na krok 038 a zkontroluj pro slovesa úrovně 45/46 v dané části vzdálené od x.

Ano—pak proveď skládání v mezeře před x. Pokud slovo „and“ nebo „or“ je slovem před x. pak neprováděj skládání před x. Místo toho, pokud slovo „and“ nebo „or“ jsou větší než minimální hodnota řádky (>MIN), proveď skládání před slovem „and“ nebo „oř“. Pokud slovo „and“ nebo „or“ předcházející xje menší než minimální hodnota řádky (<MIN), pak neprováděj skládání -31 CZ 302985 Β6 místo toho jdi zpět na krok 38 a posuď na slovesa úrovně 45/46 v segmentu vzdáleném od x. Umísti tento nový segment do pruhu X (ve vztahu kjiným předchozím generacím skládání z původního segmentu/věty), sektoru C. Pak jdi na krok 019.

(konec slovesné smyčky).

DODATEČNÉ ASPEKTY VYNÁLEZU

Rozšíření textu za použití akcí předčitatele

Prezentace může být rozšířena za použití akcí čtenáře nebo předčitatele jako vstupů a rozmanitých audiovizuálních efektů jako výstupů. V jednom uspořádání čte čtenář nebo předčítající text nahlas a při tom mění po efekt výšku hlasu, přízvuk, hlasitost a pausy. Termín „předčítající“ je použit k rozlišení od čtenáře rozšířeného textu a k upozornění, že čtení nahlas může obsahovat hodně akcí kromě řeči. Mluvený text je zaznamenán pro použití při zobrazování textu. V jednom uspořádání je mluvený text zaznamenán elektronicky a analyzován na atributy mluvené akce jako je výška hlasu, přízvuk, hlasitost a pausy. Ve výhodném uspořádání se atributy mluveného textu analyzují a tyto analyzované atributy jsou uchovány vedle mluveného textu jako takového. Atributy jako je výška hlasu, přízvuk a hlasitost jsou uloženy a mapovány tak, aby odpovídali písmenům textu, slabikám a slovům, která jsou rovněž uložena, takže dané atributy mohou být vybrány a reprodukovány v určité podobě v souladu s původním textem. Atributy akce přečítajícího mohou být prezentovány jako zobrazovací atributy jako jsou síla znakové sady, tloušťka řádku znakové sady, výšky znaku znakové sady, barva znaku, barva pozadí, mezery mezi znaky, mezery mezi slovesy, mezery mezi řádky a mezery mezi větami.

V jednom příkladu vynálezu je hlasitost čtenáře reprodukována jako síla znakové sady a výška hlasu je reprodukována jako tloušťka znakové sady, s tím, že vyšší výšky jsou reprodukovány jako užší znaky a nižší výšky jsou reprodukovány jako Širší znaky. Síla znakové sady se může vztahovat na počet obrazových prvků nastavených na jednotce plochy na jinou barvu než jsou obrazové prvky místního pozadí. V jednom příkladu je silný text černý na bílém pozadí, zatímco méně silný text je šedý na bílém pozadí. V jiném příkladu vynálezu se barva znaku mění ve shodě s výškou hlasu. Například, slova s vyšší výškou jsou reprodukována více k červenému konci barevného spektra, zatímco slova s nižší výškou jsou reprodukována více k fialovému konci barevného spektra. V jiném příkladu je text umisťován mimo normální základní horizontální řádku textu, ve shodě s výškou hlasu předčitatele. Jedno uspořádání posune text výše pro vyšší než průměrnou výšku a níže pro nižší než průměrnou výšku.

V jiném příkladu vynálezu jsou intervaly a doby výslovnosti specifických slov předčitatelem reprodukovány v rozšířeném textu pomocí mezer mezi písmeny, slovy a větami. Čtenářova doba výslovnosti slov a mezery mezi písmeny, slovy a větami. Čtenářova doba dovolí měření normálních mezer mezi slovy a větami. Slova vyslovovaná pomaleji než normálně mohou být reprodukována s dodatečnými mezerami mezi písmeny slova. Delší než normální časový odstup mezi slovy může být reprodukována za použití delších než normálních mezer mezi slovy na zobrazeném textu. Ještě delší časové odstupy se mohou reprodukovat zobrazením oddělených slov nebo výrazů na nových řádcích. Extrémně dlouhé časové odstupy mohou být zobrazeny jako oddělená slova nebo výrazy na nových rádcích, které jsou vertikálně oddělené větší vzdáleností než normálně.

Ruční gestikulace

V jiném aspektu vynálezu zahrnují akce předčitatele, které jsou zaznamenány během čtení, gesta rukou a prstů. Poloha a orientace rukou je s výhodou zaznamenána a uložena tak, aby odpovídala každému slovu čtenému nahlas. Orientace se vztahuje ke směru, kterým ukazují ruce, prsty nebo dlaně. Ve dvojrozměrné rovině se může orientace zaznamenávat jako dvojrozměrný vektor.

V trojrozměrném modelu mohou být ruce zaznamenány jako trojrozměrný vektor. Polohy se

-32CZ 302985 B6 mohou zaznamenávat jako pozice, které se vztahují k ramenům předčitatele nebo jinému referenčnímu bodu těla.

Ve vybraných vhodných textových výběrech se může vertikální a horizontální posunutí textu měnit ve shodě s obsahem textu. Jeden takový příklad by mohlo být zobrazení vět „On one hand...“ a „On the other hand...“ První výraz by byl posunut horizontálně doprava. Podobně, by mohlo být použito vertikální posunutí k vyjádření kontrastu akcí rukou, jako je například „He promised this, but the delivered only this“.

Poloha a orientace ruky může být zaznamenána za použití známé technologie, jako je umístění infračervených odrazných bodů na strategických místech na rukou. Odrazy promítaných infračervených světel mohou být zachyceny a uloženy, což umožňuje pozdější reprodukci pohybu ruky.

V jiné metodě používá předčitatel rukavice a polohy ruky jsou přímo zaznamenány pomocí digitální kamery, která využívá kontrast rukou proti tmavšímu pozadí.

Výrazy obličeje

Podle jiného aspektu vynálezu jsou zaznamenávány během čtení výrazy obličeje předčitatele a jsou ukládány ve shodě se čtenými slovy. Jedno uspořádání zaznamenává tvar očí nebo očních víček, otevřenost očí, polohu obočí, polohu hlavy, polohu čelistí a tvar úst. Výrazy obličeje předčitatele se mohou zaznamenávat na základě slova a zpětně zobrazovat na základě řádky. V jednom uspořádání jsou použity extrémní polohy pro reprezentaci polohy pro celou řádku. V jiném uspořádání je použita průměrná poloha k reprezentaci polohy pro celou řádku. V ještě jiném uspořádání jsou použity výrazy obličeje ke změně prezentace textu samotného. V jednom příkladu je použit stupeň otevření úst k obměňování stupně otevření určitých zavřených samohlásek, jako je „O“. Čím více jsou otevřena ústa předčitatele, tím širším se stává O a otvor v něm.

V jiném příkladu se stupeň výšky určitých písmen, jako je „W“ nebo „T“, mění v závislosti na stupni otevření očních víček. Reprezentace výrazu obličeje, která je popsána výše, je kombinována s mizením textu, popsaném dříve v jednom aspektu vynálezu. V jednom uspořádání je nad slovem, které mizí nebo je zvýrazňováno, reprodukována čárová kresba lidského obličeje. Rysy obličeje na animovaném obličeji se dynamicky mění. V jiném uspořádání je vedle každé řádky textu reprezentován jeden obličej s tím, že tento obličej je animován, když řádka mizí. V ještě jiném uspořádání je obličej prezentován blízko výrazu, který má být rozšířen a na tomto obličeji se objevují statické výrazy.

Prezentace textu podél zakřivené řádky

V jiném aspektu tohoto vynálezu je text zobrazen podél zakřivené základní čáry namísto běžné horizontální přímé čáry, jako funkce akcí předčitatele. V jednom uspořádání je zakřivený čára buď neviditelná, nebo podstatně méně viditelná než rozmístěný text. Tato křivka se v jednom uspořádání mění ve shodě s akcí předčitatele. V jednom příkladu je horizontální posunutí křivky větší pro vyšší výšky a menší pro nižší výšky. Výška slova může být získána z fonetického slovníku, takže například výška slova se může vyhledat spíše než získávat z hlasu mluvčího. V jiném příkladu se horizontální posunutí mění ve shodě s hlasitostí hlasu předčitatele. V jednom příkladu je akce předčitatele dostatečně tlumená tak, aby se udržela rovnoměrně plynoucí hladce zakřivená řádka.

Ohýbání textu

Úvod

V mluveném jazyce vytváří variabilita přízvuku, výšky hlasu a hlasitosti od slova ke slovu signál, který lze považovat za křivku nebo trajektorii. Z výslovnosti pouze několika slov ve větě je začátek takové křivky „nakreslen“ na „sluchovou tabuli“. Posluchač používá tuto počáteční křivku

-33 CZ 302985 B6 k tomu, aby v mysli vystavěl a předvídal strukturu výrazu nebo věty jako celku dokonce před tím, než byla kompletně vyslovena mluvčím.

Díky této mocné informaci je mluvení-poslouchání velmi účinné. Současná technologie prezentace textu neumožňuje snadno systém, který by mohl konzistentně a smysluplně zobrazovat tyto sluchové křivky v grafické formě. Místo toho musí čtenář oživit řečnickou sílu věty dekódováním symbolů iexíu a opěiným vytvořením sluchové reprezentace věty jako celku v mysii.

Segmenty ve větě mohou být identifikovány za pomoci analýzy obsahu, takže budou mít charakteristické prozodické obrysy. Stávající vynález popisuje způsob pro vytváření grafických korelací těchto obrysů větných segmentů a pro začlenění těchto grafických podjednotek do větší struktury za účelem zobrazení věty jako celku.

Postup

1. Segmenty věty se identifikují za použití algoritmů skládání vět popsaných dříve.

2. Místo pravidel horizontálního posunutí je definována množina křivek a každý segment věty je přiřazen kjedné z těchto křivek.

3. Křivky jsou poté uspořádány na čtecí pole způsobem, který jednoznačně popisuje pořadí segmentů (například od shora dolů); poloha segmentů v těchto uspořádáních může být mírně modifikována beze změny implikované posloupnosti, za účelem optimalizace vnímání křivek a čtení věty.

Vzorek hlavní křivky 340, která definuje velikost a orientaci křivek segmentů, je zobrazen na obr. 13. Na křivce 340 leží řada písmen, jako je písmeno „H“ 344. Šipka 342 na vrcholu křivky označuje pozici, podle kterého by křivka větného segmentu, která byla nakreslena od počátečního písmene (od A do G) ke koncovému písmenu (od H do K), byla orientována na čtecím poli a ve vztahu k jiným křivkám větné části.

Poloha počátečního písmene na křivce je určena okolnostmi začátku segmentu a poloha koncového písmene je určena okolnostmi konce segmentu. Tyto okolnosti jsou shrnuty v tabulce 350 na obr. 14.

Poté, co algoritmus skládání vět identifikoval segmenty věty, které budou v oddělených řádkách (v tomto popise budou na oddělených křivkách), je změřena délka daného segmentu a je nakreslena čára odpovídající této délce. Poté je čára ohnuta tak, že tvar (ve stupních a orientaci) nově utvořené zakřivené čáry odpovídá polohám počátečního a koncového písmene, specifikovaným na obr. 13 a 14. Je také identifikován „kyvný“ bod neboli pozice šipky na vrcholu křivky.

Velikost křivky segmentuje určena její délkou ve znacích, avšak bez ohledu na její délku budou tvar a orientace křivky segmentu určeny postupem popsaným výše. Pokud je segment velmi krátký, takže zakřivený segment by byl příliš malý a křivka příliš extrémní, bude definována minimální křivka. Krátké segmenty s koncem H pak budou umístěny na počáteční písmeno specifikované jejich počátečními okolnostmi, ale zbytek tohoto segmentu bude sledovat zakřivení specifikované trajektorii minimální křivky a „kyvný bod“ bude také specifikován minimální křivkou. Podobně budou i krátké segmenty s koncem I, J nebo K umístěny na koncové písmeno specifikované jejich koncovými okolnostmi a zbytek segmentu bude sledovat zakřivení specifikované trajektorií minimální křivky a jejím „kyvným bodem“.

Parametry pro maximální délku řádky budou pravděpodobně bránit tomu, aby byly segmenty příliš dlouhé, tj. aby měly tolik znaků, že jejich křivky by byly velmi velké a relativně ploché.

-34CZ 302985 B6

Tyto nově utvořené křivky budou poté v tomto příkladu umístěny s prvním segmentem věty na vrcholu, V jednom uspořádání je poloha kyvného bodu funkcí následujícího segmentu, což by mohlo být rozvinuto tak, že byla funkcí konce předcházejícího segmentu. Poté, co jsou všechny křivky umístěny, jsou umístěny na křivku znaky textu pro každý segment a řádky a kyvné body jsou vymazány. Příklad tohoto procesuje ukázán na obr. 15 a 16.

Nové vlastnosti poskytované postupem ohýbání textu

Tento způsob prezentace textu umožňuje čtenáři rozpoznat individuální strukturu segmentu io a funkci (ne pouze umístění) v celkové struktuře věty, pomocí zvláštní křivky v rozmístění jeho znaků. Toto zajišťuje grafické informace, které usnadní poznávací zpracování segmentů věty při čtení. Je to podobné způsobu, kdy změny ve výšce hlasu a přízvuku od slova ke slovu v řeči utváří sluchovou křivku, která pomáhá posluchači předpovědět jak dlouhý bude výraz a jestli to bude nebo nebude konec věty. Běžný text používá pouze interpunkční znaménka, která jsou často objevena až ve chvíli, kdy čtenář přečte celý výraz. To zabraňuje čtenáři v tom, aby si v mysli vytvořil odpovídající fonologický model toho co bylo čteno, dokud není přečtena celá část. Křivky vytvořené zde předloženým procesem umožňují poznat tento typ informace o funkci a struktuře výrazu, takže tato informace může být použita v rozpoznávání slov a v chápání výrazu. Tyto křivky jsou také definovány obsahem (to jest, stěžejními slovy) jiným, než jsou interpunkční zna20 ménka. Také dále diferencují segmenty vytvořené v procesu skládání věty tím, že zobrazují okolnosti začátku i konce segmentu.

Na obr. 15 je zobrazena věta 380, první věta projevu zGettysburgu v kaskádní formě, tak, jak byla generována algoritmy (krok i pod titulkem Postup, viz. výše). Sloupec 386 specifikuje počá25 teční písmeno 382 a konečné písmeno 384 pro každou řádku věty. Toto určuje typ křivky, která bude přiřazena ke každému segmentu.

Integrace těchto křivek individuálních segmentů, z kroku 3, je ilustrována na obr. 16. Například věta 408 je ohnuta podle křivky 400, začínající na počáteční pozici A 402 a končící na konečné pozici I 404 a mající kyvný bod označený jako 406. Následné segmenty jsou umístěny pod předcházejícími segmenty umístěním kyvného bodu přibližně do dvou třetin křivky nad nimi. Dodatečná pravidla založená na obsahu optimalizuji tyto polohy kyvného bodu. V jednom uspořádání se neobjevují řádky a počáteční/koncová písmena a objevují se pouze znaky text. Řada křivek ohýbajících text a generovaných příkladem na obr. 15 je ilustrována křivkami 410, 412, 414, 416 a418.

Křivky rozšiřují „vizuální prozódii“ prezentace textu. Každá věta nabývá ještě více unikátního vizuálního vzhledu. Křivky také rozbijí monotónnost lineárně prezentovaného textu, což může redukovat únavu očních svalů.

Zobrazení hierarchie textu

Jiný aspekt předkládaného vynálezu poskytuje vylepšené způsoby pro zobrazování hierarchií textu a umístění čteného textu v těchto hierarchiích. Tradiční hierarchie textu seřazená od vyššího k nižšímu pořadí obsahuje číslo svazku, oddíl, kapitolu, pododdíl, stránku, odstavec a větu. Předkládaný vynález poskytuje způsob pro informaci čtenáře jak o počtu jednotek v každé hierarchii, tak o poloze čteného textu v dané hierarchii.

Na obr. 17 je ilustrovaná neotevřená kniha 200. Kniha 200 je k otevření vybrána čtenářem, jak je indikováno v „X“. Čtenářův výběr může být proveden za použití jakéhokoli způsobu známého v oboru, včetně pohybu kurzoru a výběru myší. Na obr. 18 byla kniha 200 vybrána, otevřena a zobrazena jako rovina 202. vyplňující podstatnou Část stínítka 201 displeje. Otevření knihy 200 odhalilo množství kapitol 206, kde každá z nich má odkrytý okraj 204. V jednom uspořádání mají okraje kapitol vepsané číslo kapitoly, jak indikuje 208, Čtenářům výběr kapitoly 4 je indiko55 ván „X“ v obr. 18, což způsobí oddělení kapitol u kapitoly 4, jak je ilustrováno na obr. 19.

-35CZ 302985 B6

Na obr. 19 je ilustrován výsledek výběru kapitoly 4. Kapitoly 206 jsou zobrazeny jako oddělené, takže zobrazí kapitolu 4, s odkrytými stránkami 210 v dané kapitole. Stránky 210 mají odkryté vertikální okraje 212. V jednom uspořádání vynálezu jsou stránky číslovány a uspořádány tak, aby zrcadlily stránky v tištěném vydání dané knihy. V jiném uspořádání vynálezu jsou stránky číslovány tak, aby se využil rozšířený formát prezentace textu a není činěn jakýkoli pokus o zrcadlení tištěného vydání dané knihy. Stránky mohou být zejména formátovány a očíslovány tak, aby obsahovaly pouze maximální počet odstavců nebo maximální počet slov podle toho, čehož je dosaženo dříve. V tomto uspořádání nemusí být odstavce rozděleny na stránky. V tomto uspořádání je maximální počet odstavců a slov s výhodou nastaven na hodnoty, které se přibližují těm, jaké má normálně publikovaná stránka. V ještě jiném uspořádání vynálezu je počet stránek v kapitole stanoven na maximum, například 50, s odstavci rovnoměrně rozdělenými na těchto 50 stránek. V tomto posledním příkladu je na displeji prezentováno nejvýše pouze 50 stránek. Čtenářův výběr stránky 3 je indikován „X“ na obr. 19, což způsobí oddělení stránek u stránky 3, jakje vidět na obr. 20.

Na obr. 19A je vidět výsledek výběru kapitoly 4 z obr. 18 v alternativním uspořádání. Kapitoly 206 jsou zobrazeny jako oddělené, takže zobrazí kapitolu 4, s odkrytými stránkami 210A v dané kapitole. Stránky 210A mají odkryté horizontální okraje 212A. V tomto uspořádání je vkládání textových hierarchií označeno okraji, které mají kratší délku pro hierarchie v nižším pořadí.

V příkladu z obr. 19A mají stránky 210A okraje orientované v zásadě paralelně ke kapitolám 206, ale s tím, že okraje 212A stránek 210A mají kratší délku než okraje kapitol 206.

Na obr, 20 je ilustrován výsledek výběru stránky 3. Stránky 210 se rozdělily u stránky 3, aby se zobrazily odstavce 214 na této stránce. V počátečním zobrazení jsou zobrazeny pouze dolní horizontální okraje 216 odstavců. Čtenářův výběr odstavce 3 je v obr. 20 indikován „X“, což způsobí rozdělení odstavců u odstavce 3, jak je zobrazeno na obr. 21.

Na obr. 21 je nyní ilustrován výsledek výběru odstavce 3. Odstavce 214 se rozdělily u odstavce 3, čímž se odkryly věty 218, které mají vertikální okraje 220. V jednom uspořádání je nejprve zobrazena první věta připravená ke čtení, což je ilustrováno první větou 222. V jiném uspořádání jsou nejprve v úvodním odstavci zobrazeny pouze okraje 220. Čtenářův výběr věty 4 je v obr. 21 označen „X“, což způsobí rozdělení vět u věty 4, jak je zobrazeno na obr. 22.

Na obr. 22 je nyní ilustrován výsledek 223 výběru věty 4. Věta 4 je právě čtená věta. V jednom uspořádání se dokončení čtení věty 4 indikuje čtenářovou aktivací počítačové periferie, jako je tlačítko myši. V jiném uspořádání se dokončení čtení věty indikuje uplynutím časového úseku vypočítaného tak, aby odpovídal váze věty a čtenářově současné rychlosti čtení. Ve výhodném uspořádání je dokončení čtení věty přepínatelné mezi režimem založeným na čase a čtenářem ovládaným režimem. V jednom uspořádání je rychlost nastavitelná čtenářem za použití vstupu jako je například posuvný pruh. Toto umožňuje čtenáři snadno zvyšovat a snižovat rychlost tak, aby to vyhovovalo čtené pasáži.

Když je indikováno dokončení čtení věty, posouvá se následující věta na její pozici. V jednom uspořádání podle obr. 22 sklouzne věta 4 rychle doleva, čímž odhalí větu 5, která je pod ní.

V jiném uspořádání sklouzne věta 4 a všechny následující věty v odstavci doleva o šířku jednoho vertikálního okraje a věta 4 sklouzává dále doleva a zaujme místo pod větou 3. V tomto posledním uspořádání se může čtená věta udržovat na stejné pozici tak, že se věta posune před tím než se její text objeví čtenáři. Po přečtení poslední věty v odstavci se otevře následující odstavec a odkryje věty které obsahuje, což se velmi podobá ilustraci na obr. 21 s tím, že je odkryt nebo stažen následující odstavec.

Ve výhodném uspořádání vynálezu jsou střídající se hierarchie textu reprezentovány rovinami, které mají střídavě horizontální a vertikální odhalené okraje. Řečeno jinak, za použití nynější terminologie Microsoft Windows, střídající se hierarchie textu jsou reprezentovány střídavě hori-36CZ 302985 B6 zontálními a vertikálními nepřekrývajícími se rovinami. V jednom uspořádání se vnější, vyšší hierarchie textu objevují za vnitřními, nižšími hierarchiemi textu, jelikož nižší hierarchie textu se zobrazují přes otevřené vyšší hierarchie textu. V jiném uspořádání se vnější, vyšší hierarchie textu objevují blíže ke čtenáři, s vnitřními, nižšími hierarchiemi zobrazenými dále od diváka. V tomto uspořádání s výhodou není právě otevřená hierarchie textu zobrazena, s výjimkou právě čtené věty. V jednom příkladu používajícím horizontální bez překrývání uspořádané textové jednotky s otevřenou textovou jednotkou číslo 3, vypadají textové jednotky jako rozložený balíček karet, mající 1 na svrchu 2 na vrchu vrchní hrany 3 a 4 pod 3 a 5 pod 4. Jednotky směrem k vrcholu obrazovky se zdají být blíže diváku než jednotky směrem ke spodní části obrazovky. Toto je úprava, která je použito v uspořádání na obr. 22 vzhledem k odstavcům, ale s otevřeným odstavcem číslo 3.

V jiném příkladu jsou textové jednotky 1 až 3 tak, jak bylo dříve popsáno, ale textová jednotka 4 je na vrchu dolní hrany textové jednotky 3 a textová jednotka 5 je na vrchu všech, kromě horní hrany textové jednotky 4. V tomto uspořádání se jeví textové jednotky jako rostoucí dále od diváka od vnějších okrajů do té doby, než je zobrazena otevřená textová jednotka, načež se textové jednotky jeví jako přibližující se k diváku, dokud nedosáhnou protilehlého vnějšího okraje. Toto uspořádání je podobné případu řady vložených divadelních opon, kde vnější opony jsou vpředu, více vnitřní opony jsou za vnějšími oponami a odkrývají menší otvor než vnější opony,

V obecném případě je orientace okrajů různá v závislosti na reprezentované úrovni hierarchie textu. Zatímco mají ilustrovaná provedení okraje orientované střídavě horizontálně a vertikálně s odchylkou 90 stupňů, v obecném případě by odchylka mohla být menší. V jednom příkladě má nejvyšší úroveň hierarchie horizontální okraje (ve směru od pozice 9 hodin k pozicí 3 hodiny), a další, nižší úroveň je odchýlena pod úhlem 30 stupňů, ve směru od pozice 10 hodin k pozici 4 hodiny.

Zobrazení současně čtené knihy může být vysvětleno opět podle obr, 22 bez odkazu na to, jak se Čtenář dostal ke čtení specifické věty. Další nižší textová hierarchie je indikována kapitolami 206. které jsou uspořádány horizontálně bez překrývání a mají odkryté horizontální dolní okraje 204. Další nižší textová hierarchie, stránky 210, jsou zobrazeny jako překrývající kapitoly 206. Stránky 210 jsou uspořádány vertikálně bez překrýváni a mají odkryté vertikální okraje 212. Další nižší textová hierarchie, odstavce 214, jsou zobrazeny přes stránky 210. Odstavce 214 jsou uspořádány horizontálně bez překrývání a mají odkryté horizontální okraje 216. Další nižší textová hierarchie, věty 218, jsou uspořádány vertikálně bez překrývání a mají odkryté vertikální okraje 220.

Čtenář je schopný si vizuálně představit polohu čtené věty v odstavci, odstavce na stránce, stránky v kapitole a kapitoly v knize. Používáním známého trojrozměrného stínování a technik perspektivního zobrazování, například stínováni a zkosení rovinné hrany, mohou vkládané rovinné textové hierarchie dát čtenáři trojrozměrný pocit umístění čteného textu.

V jednom uspořádání jsou věty zobrazovány v horizontálně posuvných rovinách. V jiném uspořádání jsou věty zobrazeny v řadě rovin uspořádaných horizontálně bez překrývání, které se posouvají horizontálně, podobně jako odstavce 214 na obr. 22. V jednom uspořádání jsou věty vždy nastaveny tak, aby byly zobrazeny jako roviny uspořádané buď horizontálně, nebo vertikálně bez překrýváni tak, že se vyšší textové hierarchie střídají jako roviny uspořádané horizontálně a vertikálně bez překrývání.

V některých textech může být vysoký počet jednotek, například velké množství stránek v kapitole nebo kniha bez kapitol. K vypořádání se s touto situací může být utvořena umělá hierarchie.

V jednom uspořádání může být utvořena „desítková“ hierarchie. Když je například počet kapitol větší než 50, může být utvořena umělá jednotka „10 kapitol“. Tato umělá jednotka může být utvořena buď jako vyšší textová hierarchie pro zobrazení jako taková, nebo jednoduše jako jednotka podobného zařazení pro uspořádání bez překrývání, ale s jiným zobrazením. V jednom

-37CZ 302985 B6 příkladu jsou jednotky „10 kapitol“ uspořádány vertikálně bez překiývání, zatímco kapitoly jsou uspořádány horizontálně bez překrývání. V jiném příkladu jsou jak jednotky „10 kapitol“, tak kapitoly uspořádány horizontálně bez překrývání, ale jednotka „10 kapitol“ má tmavší barvu nebojinak odlišný vzhled.

Zobrazení textu na protilehlých stránkách

V jiném aspektu vynálezu je poskytnut způsob pro zobrazování textu na následných stránkách. Na obr. 23 je zobrazena levá stránka 250 s pravým okrajem 252, stejně jako pravá stránka 254 io s levým okrajem 255, zastíněným pravým okrajem 252. Stránka číslo 3 je zobrazena jako levá stránka 250 a stránka číslo 4 je zobrazena jako pravá stránka 254. Stránka číslo 3 je pomocí „X“ označena jako stránka čtená. Dokončení čtení stránky číslo 3 se může indikovat čtecímu systému akcí čtenáře nebo dokončením časového intervalu. Po dokončení čtení stránky číslo 3, což je indikováno šipkou 251, je stránka číslo 4 zobrazena před stránkou číslo 3, s levým okrajem 255 pravé stránky 254 zastiňujícím pravý okraj 252 levé stránky 250. Po dokončení čtení stránky číslo 6, což je indikováno šipkou 253, jsou zobrazeny nové stránky tak, že stránka číslo 5 je zobrazena jako levá stránka 250 a stránka číslo 6 jako pravá stránka 254. Tímto způsobem se stránky střídají vlevo a vpravo, aby napodobily známý styl papírových knih, na který jsou čtenáři zvyklí.

Na obr. 24 je zobrazeno jiné uspořádání vynálezu. Levá stránka 260 s pravým okrajem 262, stejně jako pravá stránka 264 s levým okrajem 265, zastíněným pravým okrajem 262. Stránka číslo 3 je zobrazena jako levá stránka 260 a stránka číslo 4 je zobrazeno jako pravá stránka 264. Stránka číslo 3 je označena pomocí „X“ Po dokončení čtení stránky číslo 3, což je indikováno šipkou

261, je stránka číslo 4 přesunuta dopředu tak, že levý okraj 265 zastiňuje pravý okraj 262. Navíc je po dokončení čtení stránky číslo 3 tato stránka číslo 3 odstraněna a nahrazena stránkou číslo 5. Tato konfigurace není možná při použití tradičních papírových vazeb. Po dokončení čtení stránky číslo 4, což je indikováno šipkou 263. je stránka číslo 5 přesunuta dopředu a stránka číslo 4 je odstraněna a nahrazena stránkou číslo 6.

Uspořádání zobrazení na obr. 24 má tu výhodu, že umožňuje rozdělení textových segmentů na stránky, zatímco vždy poskytují ke čtení na obrazovce další stránku. Toto umožňuje čtenáři posunout se od dříve zobrazeného textu bez čekání na nové zobrazení textu. Například segment textu rozdělený na stránky 3 a 4 může čtenář číst bez přestávky potřebné k zobrazení obsahu stránky 4.

Segment textu rozdělený na stránky 4 a 5 může čtenář Číst bez přestávky potřebné k zobrazení obsahu stránky 5. V podstatě je čtenář schopný číst elektronicky zobrazený text bez čekání na otočení stránky, přičemž má současně k dispozici známou prezentaci textu na protilehlých stránkách, jako návrat zpět k vázaným, papírovým knihám. Středová konfigurace z obr. 24 není vázaná vazbou.

Zobrazení textu pro čtení zepředu dozadu

Na obr. 25 je ilustrován jiný aspekt vynálezu. Na stínítku je zobrazen text 280 s první řádkou textu 282, druhou řádkou textu 284, třetí řádkou textu 286 a čtvrtou řádkou textu 288. Za použití perspektivních zobrazovacích technik je možné zajistit, že se bude první řádka 282 zdát blíže čtenáři než druhá řádka 284, druhá řádka 284 blíže než třetí řádka 286 a třetí řádka blíže než čtvrtá řádka 288. V jednom uspořádání vynálezu je text zobrazen tak, že je najednou zobrazena jedna zobrazovací stránka se všemi řádky, kde jsou dokonce i nejvzdálenější řádky čitelné. V jednom uspořádání je právě čtená řádka indikována tím, že je světlejší nebo má větší kontrast než řádky, které čtenář nečte. Právě čtená řádka může být odhadována postupem zesvětlujícího kurzoru širokého jeden řádek rychlostí, která se rovná odhadnuté rychlosti čtení čtenáře. Ve variantě tohoto uspořádání postupuje široký průsvitný filtr o šířce jedné řádky po aktivně čtené řádce tak, že text, který není na právě čtené rádce se jeví mírně rozmazaný a méně čitelný než právě čtený text.

-38CZ 302985 B6

Na obr. 26 je ilustrováno zobrazení z obr. 25 jako modifikovaná zobrazovací stránka 290, s textem posunutým o jednu řádku dopředu. První řádka 282 byla vytlačena z obrazovky, zatímco druhá řádka 284 je nyní v popředí. V tomto uspořádání vynálezu může být text posunován po řádkách směrem ke čtenáři. Se současnou technologií může být text hladce posunován dopředu směrem ke čtenáři. Perspektivního efektu může být dosaženo použitím větších znakových sad a větších mezer mezi řádky u nižších řádek textu. Mohou být také použity trojrozměrné znakové sady. Ve výhodném uspořádání je text zobrazován jako rozšířený text po zpracování, které používá způsoby skládání popsané výše.

V alternativním uspořádání je text zobrazen tak, že se jeví jako by byl zobrazen od začátku ke konci pokud je člen od zdola nahoru, jak je to popsáno výše. V tomto provedení je text zobrazován staticky, jedna obrazovka v danou dobu, s textem stránkovaným v kusech s více řádky namísto hladkého posunování.

Uspořádání zobrazená na obr. 25 a 26 využívají procesu přirozeného zpracování obrazů, zvoleného pro lidskou evoluci. Lidé, dříve než uměli číst, zpracovali informace za chůze nebo při jiném pohybu kupředu, s novými informacemi objevujícími se nejprve jako vzdálenější a blížícími se s časem a pohybem po krajině. Angličtina se píše od shora dolů, aby se umožnilo Čtenáři číst to, co bylo napsáno na předchozí řádce. Psaní od zdola nahoru by překrylo právě napsané řádky pisatelovou rukou. Tento aspekt je v trochu jiné formě velice dobře známý levorukým pisatelům. Angličtina se píše zleva doprava, což dovoluje pravorukým pisatelům vidět slova, která právě napsali. Levorucí pisatelé překryjí to, co právě napsali a často si osvojí křečovitou pozici ruky, když se pokoušejí kompenzovat tuto nevýhodu. Publikování až dosud adaptovalo styl od shora dolů, který se používá pro ručně psaný text, aniž by to bylo nutné. Předkládaný vynález uvolňuje zobrazování textu z konvence od shora dolů a umožňuje zobrazování v přirozenějším, ačkoliv nekonvenčním zobrazovacím formátu.

Změna způsobů přechodu podle úrovní textu

V jiném aspektu vynálezu se způsoby přechodu mezi textovými obrazovkami mění jako funkce úrovně nebo hierarchického zařazení textu. V jednom uspořádání je přechod mezi větvemi v odstavci jiný než přechod mezi odstavci. Přechod mezi větami se může měnit jako funkce umístění věty v odstavci. Přechod mezi odstavci se může měnit jako funkce umístění odstavce v kapitole nebo jiné textové hierarchii, v níž se nalézá.

V jednom příkladu vynálezu se přechod mezi odstavci provádí rozpouštěním právě zobrazené věty před tím, než je zobrazena další věta. Rozpouštění může být jemnozmné pro první odstavec v kapitole, hrubozmné pro poslední odstavec v kapitole s kontinuální zrnitostí mezi těmito mezerami pro odstavce umístěné mezi nimi. V jiném příkladu vynálezu může být každá následná veta v odstavci zobrazena s počátkem umístěným buď více vpravo, nebo více dole nebo obojí. Takto by následné věty v odstavci postupovaly v průběhu odstavce buď směrem doprava, nebo dolů, nebo oběma směry.

V jiném uspořádání vynálezu je k odstavci, který má být zobrazen, přidružen hudební klíč hraný nástrojem. V jednom příkladu jsou ke každému odstavci přiřazeny stejný klíč a nástroj. V tomto klíči se na začátku zobrazení odstavce zahraje sestupně na stupnici počet not odpovídající počtu vět v odstavci. Na začátku zobrazení každé věty se hraje odpovídající nota na stupnici buď vzestupně, nebo sestupně. V odpovídajícím příkladu se hraje počet not, který odpovídá číslu neb poloze dané věty. V jednom uspořádání se hraje akord, pokud věta obsahovala více než jednu hlavní nebo vedlejší větu. V jiném uspořádání se může hrát molový nebo disharmonický akord, pokud věta obsahuje kontrastní výrazy jako je „přesto“ nebo „ačkoliv“. V jednom provedení je použit jiný nástroj a/nebo klíč pro každý odstavec.

-39CZ 302985 Bó

Dočasné vysunutí

V jiném aspektu vynálezu se vybírají určitá slova k dočasnému vysunutí z ostatních slov ve větě. Tato vybraná slova jsou v jednom příkladu zobrazena před tím, než jsou zobrazena zbývající slova ve větě. V jiném příkladu jsou vybraná slova zobrazena poté, kdy již nejsou zobrazována zbývající siova. V ještě jiném príkiadu jsou vybraná siova zobrazena jak před zobrazením zbývajících slov, tak poté, kdy již zbývající slova nejsou zobrazována. Předpokládá se, že slova zobrazená před nebo po zbývajících slovech budou přitahovat větší pozornost čtenáře. Předpokládá se, že slova zobrazená před zbývajícími slovy budou zaregistrována a částečně analyzována čtenářem před tím, než začne číst zbytek věty, což by mělo přimět Čtenáře, aby si dané slovo uvědomil, takže tento čtenář není zastižen nepozorný a nemusí se vracet.

V jednom uspořádání jsou slova vybrána na základě předpokládaných potíží, které čtenář bude mít s těmito vybranými slovy. V jednom příklad jsou pro dočasné vysunutí vybrána slova nad určitou vzdělávací úrovní. V jiném příkladu jsou pro dočasné vysunutí vybrána slova, která mají nesoulad mezi zvukem a hláskováním. Nesoulad mezi zvukem a hláskováním se vztahuje na slova, jejichž výslovnost se nedá odvodit od hláskování. V ještě jiném příkladu je použit slovník frekvence slov a pro dočasné vysunutí jsou vybrána slova používaná s malou frekvencí.

Vybarvení podle obsahu

V jiném aspektu vynálezu je použita barva v souvislosti s textovou analýzou pro zobrazení vzájemného vztahu mezi částmi věty. Jedno uspořádání tohoto způsobu může obsahovat kroky vyjmenované níže.

a. Analyzováni věty, rozdělení věty na více textových segmentů na základě vztahu těchto textových segmentů mezi sebou.

b. Organizace těchto textových segmentů do stromu, který má kořenový nadřízený uzel a množství nadřízených uzlů a odvozených uzlů.

c. Přiřazení atributu každému odvozenému uzlu na základě vztahu s nadřízeným uzlem.

d. Přiřazení barvy kořenovému uzlu.

e. Pro každý odvozený uzel pod kořenovým uzlem, přiřazení barvy každému odvozenému uzlu na základě barvy nadřízeného uzlu, modifikované vztahem mezi odvozeným uzlem a nadřízeným uzlem.

f. Opakování kroku e dokud všechny uzly nemají přiřazenou barvu.

g. Zobrazení textu v řádkách v podstatě stejném pořadí, jaké bylo specifikováno autorem, za použití barvy přiřazené ve stromu.

Na obr. 27, v jednom provedení výše citovaného algoritmu, jsou vztahy nadřízený- odvozený vybrány ze skupiny skládající se z entity, akce a modifikace. Původní věta 300 je rozdělena na tři textové segmenty 302, 304 a 306. jak je identifikováno stromem 301. Textový segment 302 má věcný vztah k původní větě 300, segment 304 má akční vztah k původní větě 300 a segment 306 má akční vztah k původní větě 300. Původní věta 300 má v generaci 0 v 308 počáteční barvu trojitou (červenou, zelenou, modrou) ROO-GOO-BOO, jak je indikováno ve větě 300. Množství barvy dodané každé generaci odvozených segmentů může být funkcí samotného čísla generace. Na obr. 27 je první odvozené generaci dodáno 100 jednotek barvy v 310. 50 jednotek barvy je dodáno druhé generaci 312 a 25 jednotek barvy je dodáno třetí generaci 314. Barva jako taková je dodána

-40 CZ 302985 B6 jako funkce vztahu nadřízený-od vožený. Na obr. 27 je dodávána modrá pro věci, červená pro akce a zelená pro modifíkátory.

Na obr. 27 má segment 302 věcný vztah s původní větou 300 a je na první generační úrovni, takže je dodáno 100 jednotek modré. Množství dodané barvy je menší v každé generaci. Funkce každého slova ve větě je takto ovlivněna nejvíce ftinkcí největšího segmentu, jehož je součástí. Nové přednosti dodané postupem barvení podle obsahu

Řeč je komunikační systém, ve kterém individuálně pronesené jednotky, jako jsou slova, mají samostatný význam a širší význam je vytvářen vztahy mezi skupinou slov. Posloupnost slov je důležitá strukturální informace, která je použita pro stavbu významu vztahů mezi slovy. V posloupnostech slov mají menší posloupnosti slov mezi sebou speciální vztahy. Takto je pořadí dvou nebo více menších posloupností slov ve větší posloupnosti slov také formou strukturální informace, která je použita pro stavbu významu vztahů mezi všemi slovy.

Kromě vybírání pořadí, ve kterém jsou slova pronesena, mluvčí také vyslovuje každé slovo nebo skupinu slov s určitými zvukovými atributy, které se přidávají k prosté výslovnosti fonémů, která indikuje čím dané slovo je. Tyto dodatečné zvukové atributy zahrnují výšku hlasu, hlasitost a zabarvení, se kterým jsou slova pronesena. Tyto zvukové atributy se zaměňují a kombinují tak, že konkrétní slovo ve výrazu bude modifikováno podle toho, jaké jsou tyto dodatečné zvukové atributy pro daný výraz jako celek.

Tyto dodatečné atributy výslovnosti, jako je výška hlasu, hlasitost a zabarvení, (dále nazývané intonační atributy) proto reprezentují vícerozměrný systém hodnot, které je možno kombinovat a které se zaměňují v následných úrovních diferenciace skupin slov do menších podjednotek ve větších skupinách slov. Tyto hodnoty reprezentují vztah slova (nebo slov) k větší jednotce skupiny slov, jejíž je (jsou) součástí.

Navíc je každá podjednotka udržována v rozsahu intonačních hodnot, který je vhodný pro její okamžitou souvislost. Větší jednotka, která sama může obsahovat několik podjednotek, bude podobně souviset s ještě větší jednotkou obsahující podjednotky jako je ona sama, se změnou v jedné z těchto samých intonačních hodnot, která je vhodná pro tuto větší souvislost.

Například, pečlivý poslech věty: „The purple hat of the purle clown was put into a purle box.“ rozliší, že intonační hodnoty každého ze slov „purple“ vhodně oddělí toto slovo „purple“ tónovým způsobem od větších jednotek, které slovo „purple“ v každém případu modifikuje. V prvním případu „The purple hať⁴ je základní entita věty jako celku: intonační hodnota slova „purple je v tomto případě vybudována ze základní množiny hodnot užívaných k reprezentaci základní entity.

Ve druhém případu je výraz „of the (purple) clown“ jako takový sám segment, který má modifikující vztah k celému předmětnému výrazu. Toto druhé slovo „purple“ má proto nižší hlasitost než první slovo „purple“, ale má stále výšku, která je tónovým způsobem odděluje od slova „clown“ stejně, jako první slovo „purple“ samo sebe odděluje od slova „hať⁴.

Ve třetím případě se celý výraz - „was put into a purple box“ - mění do jiného tónového rozměru, (zabarvení je ostřejší), aby se oddělil od první části věty, což je způsob jak popsat to, že je tato část v „akčním“ rozměru ve vztahu k dané větě. Podjednotky tohoto výrazu si udržují tuto základní hodnotu rozměru zabarvení a pak jí modifikují změnou intonačních hodnot každé podjednotky na základě vztahu podjednotky k většímu segmentu, jehož jsou součástí. Tímto způsobem má stále, při menší souvislosti svého vztahu k „the (purple) box“, třetí slovo „purple“ výšku, která ho tónově odděluje od slova „box⁴⁴, ale rovněž má také trochu ostřejší zabarvení než první dvě slova „purple“, protože je také v „akčním⁴⁴ rozměru, jako součást „was put into a (purple) box.“

-41 CZ 302985 B6

K další ilustraci této intonační struktury je třeba si všimnout, jak má slovo „hat“ v následující větě dvě různé množiny intonačních hodnot: „The purple hat of the purpte clown was put into the hat box.“ Druhé slovo „hat“ v této větě má množinu intonačních hodnot, která označuje jeho modifíkační vlastnosti pro entitu („box“, předmět) akčního segmentu („was put into“) dané věty. V kontrastu s tím má první slovo „hat“ množinu intonačních hodnot, které ho umisťuj í jako základní entitu věty jako celku. Druhé slovo „hat“ ve druhé příkladné větě má ve skutečnosti množinu hodnot výšky, hlasitosti a zabarvení ekvivalentní se třetím slovem „purple“ v první příkladné větě.

Tyto rozměry intonace v řeči, jak je uvedeno výše, mají kombinační a proměňující hodnotu. Tyto rozměry intonace jsou také transparentní v tom, že jsou chápány zároveň se slovní jednotkou, která nese individuální informaci významu slova: každé řečené slovo tudíž nese soubor jak sémantických, tak syntaktických informací. Tímto způsobem jsou rozměry intonace neanotativní; to znamená, že nepožadují dodatečné vyjádření. Člověk například neřekne před každým výrazem věty: „Předmět - the purple hat - modifikátor předmětu - of the purple clown - sloveso - was put into - předmět - the purple box.“

Existující metody reprezentace vztahů mezi skupinami slov ve větě, jako jsou syntaktické stromy nebo gramatické diagramy, nejsou nicméně transparentní, ale místo toho se spoléhají na dodatečný komentář a symboly k označení skupin slov. Tato označení jsou naopak pevná a nekombinují nebo nezaměňují hodnoty v následným úrovních rozlišování podjednotek nebo omezují takové hodnoty podle jejich kontextu.

Je tedy žádoucí, aby rozšířená textová prezentace obohatila vzhled aktuálních slov textu vizuálními atributy, které jsou podobné intonačním atributům řeči. Tyto vizuální atributy by měly tvořit vícerozměrný systém kombinovatelných a zaměnitelných hodnot, které reprezentují atributy slov navíc k jejich slovně-specifickým významům. Tyto vizuální atributy by také měly být transparentní, to jest, vnímatelné zároveň s vnímáním slov jako takových.

Navíc, pokud způsob textové prezentace systematicky neujišťuje, že autorem specifikovaná posloupnost slov je jednoznačně reprezentována, není to textová prezentace tak, jak je míněno v této diskusi, ale prostě způsob k demonstraci výsledků jistého úzkého aspektu textové analýzy, která podřizuje integritu autorovy zprávy cílům takové analýzy.

Postup „barvení podle obsahu“ popsaný výše, jedinečně reprezentuje tyto intonační podmínky řeči v jednoznačné textové prezentaci. Navíc je postup „barvení podle obsahu“ nový přístup k syntaktické analýze jako takové, v němž se vlastnosti entity, akce a modifikace, které reprezentují vztahy mezi nadřízenými segmenty a odvozenými segmenty, také kombinují a zaměňují v následných úrovních diferenciace věty.

Jinými slovy, není to pouze tak, že by rozšířená vizuální prezentace textu měla aspirovat na podmínky řeči, ale syntaktická analýza jako taková by měla aspirovat na podmínky intonování. Základní cvičení pro testování gramatických pravidel v lingvistické analýze je utvoření řady slov za použití gramatických pravidel a poté poslouchání navrhované věty za účelem určení, zda to „zní správně“. Je možné, jako je to ilustrováno předchozí diskusí o intonačních hodnotách, že vnitřní „usuzování“, kterým se „celé věty“ intuitivné rozpoznávají jako platné návrhy, je zprostředkováno vícerozměrným systémem atributů pro vztahy podjednotek k větším jednotkám, jejichž vnějším vyjádřením je intonování. Matematika mysli může být hudební.

Tento způsob může být použit k zobrazení textu buď za použití výše popsaného skládání textu, nebo za použití standardního textového zobrazení, ale v barvě. Tento způsob může také přestat se segmentováním věty do slov. Algoritmus může například zastavit po pevném počtu úrovní nebo nechat výrazy nedotčené a nechat všechna slova ve výrazu se stejnou barvou.

-42CZ 302985 B6

Početné charakteristiky a výhody vynálezu pokryté tímto dokumentem byly popsány v předcházejícím popisu. Nicméně je třeba si uvědomit, že tento popis je v mnoha ohledech pouze ilustrativní. V detailech, zejména v kombinačních, oddělujících a upravujících krocích, je možné provádět změny bez překročení rozsahu tohoto vynálezu. Rozsah tohoto vynálezu je samozřejmě defí5 nován v jazyce, ve kterém jsou vyjádřeny připojené patentové nároky.

-43CZ 302985 B6

DODATEK 1 blOafter b10 although b10as much as b10 because blObefore b10 how b10if b10 íf only b10 inasmuch as b10 in čase b10 in order that blOexcept b10 in lieu of b10 in špite of b20 but b20 for whom b20 in which b20 for which b20 above which b30l b30 he e40 can e40 caďt e40 can not e40 couid e40 couid not e40 couldďt e40 1ΊΙ

-44CZ 302985 B6 e40 he'll e40 iťll e40 l*d e40 he’d c4O háve to e40 had to c40 do c40 do not c40 don‘t e40 does e40 doesďt e40 does not e40 did e40 did not e40 didn’t c41 háve e41 l've e41 háve not e41 haven't d41 had d41 had not d41 hadn’t g41 having e41 has e41 has not e41 hasďt c42 be d42 been g42 beíng e42 am

-45CZ 302985 B6 e42 is e42 are e42 Pm e42 he's e42 iťs e42 am not e42 Pm not e42 are not e42 areďt e42 isn't e42 he’s not c45 awake d45 awakened g45 awaking e43 awakes e43 awoke e43 ate c45 abandon d45 abandoned g45 abandoning e43 abandons c44 abstain d44 abstained g46 abstaining e44 abstains c43 accept d45 accepted g45 accepting e43 accepts c43 accompany

-46CZ 302985 B6 d45 accompanied g45 accompanying c43 accompanies c43 account for d45 accounted for g45 accounting for c43 accounts for c43 accumulate d45 accumulated g45 accumulating e43 accumulates c43 accuse d45 accused g45 accusing e43 accuses c45 act d45 acted g45 acting e45 acts c43 add d45 added g45 add ing e43 adds c43 adjust d45 adjust g45 adjusting e43 adjusts c43 adopt d45 adopted g45 adopting

-47CZ 302985 B6 c43 adopts c43 advise d45 advised g45 advising e43 advises c43 affirm d45 affirmed g45 affirming e43 affirms c46 aggregate d46 aggregated g46 aggregating e46 aggregates c44 agree d44 agreed g46 agreeing e44 agrees c43 agree to d45 agreed to g45 agreeing to c43 agrees to c43 agree upon d45 agreed upon g45 agreeing upon c43 agrees upon c43 atlow d45 allowed g45 allowing e43 aliows c43 allow for

-48CZ 302985 B6 c45 allowed for g45 allowing for e43 allows for c43 amend d45 amended g45 amend ing e45 amends c45 answer d45 answered g45 answering e45 answers c44 appear d44 appeared g46 appearing e44 appears c43 apply d45 applied g45 applying e43 applies c44 arrive d44 arrived g46 arriving e44 arríves c43 arrive at d45 arrived at g45 arriving at e43 arríves at c43 ask d45 asked g45 asking

-49 CZ 302985 B6 e43 asks c43 ask for d45 asked for g45 asking for e43 asks for c43 attach d45 attached g45 attaching e43 attaches c45 attack d45 attacked g45 attacking e45 attacks c43 avoid d45 avoided g45 avoiding e43 avoids c43 abrogate d45 abrogated g45 abrogating e43 abrogates c43 actuate d45 actuated g46 actuating e43 actuates c43 adapt d45 adapted g45 adapting e43 adapts c45 advocate

-50CZ 302985 B6 d45 advocated g45 advocating e45 advocates c43 ailay d45 allayed g45 allaying e43 allays c43 allege d45 alleged g45 alleging e43 aileges c43 append d45 appended g45 appending e43 appends c43 arraign d45 arraigned g45 arraigning e43 arraigns c43 authenticate c45 authenticated g45 authenticating e43 authenticates c43 avow d45 avowed g45 avowing e43 avows b50 both b50 either b60 again

-51 CZ 302985 B6 b60 as b6O away b60 besides b60 aíwavs b60 during b60 by b60 conceming b60 about b70 above b70 across b70 against b70 along b70 amid b70 among b70 around b70 beneath b70 beside b70 inside b70 between b70 below b70 beyond b75at b70 into b75 in b75 for b75 from b80of b81 and bdO all b90 any

- 52CZ 302985 B6 b90 anybody b90 anyone b90 both b90 each b90 either b90 everybody b90 everyone b90 few b90 itself b90 herself b90 himseff b90 greater than b95a w99 advise w99 advised w99 advising w99 advises w99 admít w99 admitted w99 admits w99 anticipate w99 anticipated w99 anticipates w99 avoid w99 avoided w99 avoids x99 I x99 he y99 an y99 a

-53 CZ 302985 B6 y99 his y99 her y99 its z99 a z99 an z99 his z99 him z99 her z99 hers z99 it z99 its z99 ali z99 both z99 everybody z99 any z99 each z99 everything z99 anybody z99 either z99 few z99 anything z99 enough

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zlepšení prezentace textu ze strojově čitelného textu v přirozeném jazyce založený na specifických parametrech čtenáře zahrnujících alespoň rozměry zobrazovacího pole, vyznačující se tím, že text se syntakticky analyzuje ve vztahu k interpunkci a slovním druhům za účelem extrahování atributů specifických pro text, tyto atributy specifické pro text se uloží s ohledem na slovní druhy za účelem vytvoření obohaceného textu, na který se aplikují primární pravidla skládání následovaná sekundárními pravidly skládání aplikovaná v posloupnosti řazení pravidel skládání, čímž se text rozdělí na textové segmenty, kde pravidla skládání mají jako vstupy alespoň interpunkční atributy a atributy slovních druhů a vizuální atributy jako výstupy, načež se aplikují sekundární pravidla skládání až k dosažení limitu, kterým je s výhodou minimální délka řádky a kde vizuální atributy obsahují zobrazení textových segmentů v nových řádcích, poté se na textové segmenty aplikují pravidla pro horizontální posunutí textového segmentu za účelem určení horizontálního posunutí pro každý textový segment, kde pravidla pro horizontální posunutí zahrnují slovní druhy jako vstupy a vizuální atributy horizontálního posunutí jako výstupy za účelem vytvoření zlepšeného textu a takto zlepšený text se zobrazí řazením textových segmentů do kaskády v řádcích směrem dolů a napříč displejem.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že atributy specifické pro text zahrnují umístění textu v celkovém textu, prezentace textu zahrnuje barvu pozadí a zpracování textu zahrnuje změnu barvy pozadí ve shodě s umístěním textu.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že atributy specifické pro text zahrnuj í míru obtížnosti textu, prezentace textu zahrnuje automatickou rychlost posouvání textu a zpracování textu zahrnuje změnu rychlosti prezentace textu ve shodě s uvedenou mírou obtížnosti textu.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že míra obtížnosti textu zahrnuje odhadovanou dobu výslovnosti tohoto textu a/nebo odhadovanou vzdělávací úroveň tohoto textu a/nebo počet slabik v daném textu.
5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vizuální atributy zahrnují zobrazování textových segmentů v barvě závisející na slovních druzích a/nebo zobrazování textových segmentů na nových řádcích.
6. 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že primární pravidla skládání obsahuj í/zahmují jako vstupy interpunkci a sekundární pravidla skládání zahrnují jako vstupy slovní druhy.
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že pravidla skládání dále obsahují mikrogramatiku pro odstranění nejednoznačnosti slovních druhů.
8. 8. Způsob podle nároku l, vyznačující se tím, že dále obsahuje určení pravděpodobných slovních druhů slov z etapy syntaktické analýzy.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že dáte obsahuje stanovení pravidel pro barevné zobrazení, která zahrnují jako vstupy pravděpodobné slovní druhy a barvu textu jako výstup a zobrazení daného textu v závislosti na výstupu barvy textu.
10. 10. Způsob podle nároků 1 a 6, vyznačující se tím, že aplikace primárních a sekundárních pravidel skládání zahrnuje stanovení minimální délky textového segmentu, stanovení maximální délky textového segmentu, určení poloh primárních skládacích bodů v textu pomocí aplikace primárních pravidel skládání, čímž se tento text rozdělí na superfráze, určení poloh

    -55CZ 302985 Bó sekundárních skládacích bodů v superfrázích pomocí aplikace sekundárních pravidel skládání, čímž se superfráze rozdělí do textových segmentů; opakování předchozího kroku dokud nejsou všechny textové segmenty menší než maximální délka textového segmentu a větší než minimální délka textového segmentu.
11. 11. Způsob podle nároků 1 až 10, vy z n a č uj íc í se t í m , že dále obsahuje přijetí uživatelských úprav zobrazených bodů skládání textu, uiožení uživatelských úprav ve strojově cite i né fomně a/nebo přijetí uživatelských úprav slovních druhů zobrazeného textu a uložení těchto uživatelských úprav ve strojově čitelné formě a/nebo přijetí uživatelských komentářů ke slovním io druhům zobrazeného textu a jejich uložení ve strojově čitelné formě.