CZ302979B6 - Rozhonová strela s tríštivým penetrátorem - Google Patents

Abstract

Rozhonová strela (10), s rozhonem (12) a s tríštivým penetrátorem (14) umísteným v rozhonu (12), má plášt (20) penetrátoru (14), který se pri nárazu tríštivého penetrátoru (14) rozlomí na alespon dve lomové cásti (22*, 24*) plášte, cemuž slouží vždy jedno místo lomu, které je umísteno mezi sousedícími lomovými cástmi (22*, 24*) plášte, a má centrální kanálek (30), a dále má jádro (26) penetrátoru (14) z plastu, uložené v kanálku (30). Špicka (26.4) jádra (26) vycnívající z plášte (20) penetrátoru (14) tvorí soucasne špicku penetrátoru (14). Plastem, který tvorí jádro (26) penetrátoru (14), je plast vpravený do kanálku (30) v tekutém stavu. Každé místo lomu je vytvoreno na souvislé oblasti plášte (20) penetrátoru (14) a tvorí tak místo (23*) lomu plášte. Na jádru (26) penetrátoru (14) jsou vytvorena místa lomu jádra, která navazují na místa (23*) lomu plášte.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká rozhonové střely s tříštivým penetrátorem umístěným v rozhonu, tvořícím plášť penetrátoru.

Dosavadní stav techniky

Tríštivé penetrátory se používají jako cvičná munice a jsou konstruovány tak, aby při nárazu sice ukázaly přesnost zásahu, ale přitom v oblasti cíle neudělaly žádnou větší škodu a eliminován má být zejména odrazový, resp. „ricochetový efekt“. Rozhonové střely slouží v zásadě tomu, aby bylo možno střílet podkalibemími projektily. Rozhonové střely stříštivými penetrátory se používají jako cvičné munice, protože umožňují střílet municí menšího kalibru zbraněmi, aniž je nutno tyto zbraně k cvičebným účelům přezbrojovat, tedy opatřit hlavněmi menšího kalibru nebo vložnými hlavněmi. Je tedy všeobecně uznáváno, že rozhonové střely s podkalibemími tříštivými penetrátory jsou optimální cvičnou municí,

Takové rozhonové střely s podkalibemími tříštivými penetrátory se staly známými například spisem EP 0 989 381, Osvědčují se při praktické aplikaci, jejich výroba však je poměrně nákladná.

Prostřednictvím spisu US 4 108 074 se stala známá střela ve formě tříštivého penetrátoru o plném kalibru, kde plášť penetrátoru je z oceli a jádro penetrátoru z umělé hmoty. Plášť penetrátoru má tvar pohárku a obklopuje zadní část jádra penetrátoru, zatímco přední část jádra penetrátoru z pláště vyčnívá. Plášť penetrátoru je po obvodu opatřen drážkami, které tvoří žádaná místa lomu. Při nárazu střely má dojít k rozlomení pláště penetrátoru na několik Částí. Jak již bylo shora uvedeno, jde v tomto případě o střelu plného kalibru, jež nemá rozhon. Předčasnému rozpadu pláště penetrátoru na jednotlivé části může tedy zabránit pouze jádro penetrátoru, neboť zde neexistuje plášť rozhonu, který by napomohl tomu, aby nedošlo k rozpadu na jednotlivé úseky pláště penetrátoru při přepravě střely do hlavně, z níž se střela odpaluje a při samotném výstřelu. Aby se tedy zamezilo předčasnému rozpadu na jednotlivé Části pláště penetrátoru, jsou žádaná místa lomu pouze naznačena a nevykazují skoro žádný zeslabující účinek. To má za důsledek, že kpožado35 vánému rozpadu na jednotlivé části pláště nedojde s jistotou ani při nárazu, respektive dopadu střely. Při použití takového penetrátoru u podkalibemí střely by tedy nemuselo dojít k požadovanému efektu, tedy bezpečnému rozpadu při každém úhlu dopadu.

Úkolem předkládaného vynálezu, vycházejícího ze stavu techniky známého z EP 0 989 381, je konstrukce zdokonalené rozhonové střely s podkalibemím tříštivým penetrátorem, jehož výroba by byla jednodušší než tomu je u dříve známých rozhonových střel tohoto druhu a jehož použití by bylo přinejmenším stejně výhodné.

Podstata vynálezu

Řešením vytýčeného úkoluje rozhonová střela výše uvedeného druhu, která má znaky hlavního patentového nároku. Výhodná další provedení takovéto rozhonové střely jsou předmětem závislých patentových nároků.

Toto rozhonová střela s podkalibemím tříštivým penetrátorem je optimální jak pro výrobu, tak i pro aplikaci. Plášť penetrátoru se rozlomí při nárazu v žádaných místech lomu na několik částí pláště, čímž se zmenší nežádoucí „ricochetový efekt“, neboť dílčí hmotnosti jsou vůči celkové hmotnosti menší a odpor vzduchu se zvětší. S výhodou jsou dílčí hmotnosti, na než se rozlomí části pláště, nejméně přibližně stejné, neboť tím se minimalizuje „ricochetový efekt“ celkově.

- 1 CZ 302979 Β6

Jádro penetrátoru je vytvořeno tak, aby během přepravy rozhonové střely k hlavní, během výstřelu a během letu střely drželo bezpečně pohromadě části pláště penetrátoru a u pláště penetrátoru složeného z několika dílů pak tyto díly, při nárazu, resp. dopadu však nebránily rozlomení pláště na jednotlivé části. Rozlomení na části pláště je zaručen žádanými místy lomu, která jsou umístěna na plášti a v podstatě probíhají po obvodu, ale nemusí být bezpodmínečně kolmo na podélnou osu rozhonové střely. Jádro penetrátoru samotné by mohlo zaručit rozlomení pláště na jednotlivé části pouze během letu. Aby se překonala namáhání, která působí během dopravy střely do hlavně a během výstřelu, pomáhá i plášť rozhonu tomu, aby se zamezilo rozlomení pláště penetrátoru.

Jak již bylo uvedeno, může být plášť penetrátoru vyroben zjednoho nebo z několika dílů, například z předního a ze zadního dílu. Pokud plášť penetrátoru tvoří několik dílů, pak jsou tyto díly s výhodou přímo spojeny například pomocí závitu, slepení, spájení nebo jiného v podstatě známého způsobu spojení. Části pláště jsou však spolu spojeny i zprostředkovaně prostřednictvím jádra penetrátoru a - před odpadnutím rozhonu po opuštění hlavně - i prostřednictvím rozhonu. Žádaná místa lomu jsou vytvořena například oblastmi pláště penetrátoru, která mají menší tloušťku stěny a/nebo náhlou změnu tloušťky stěny nebo která jsou vyrobena z jiného materiálu než zbytek pláště penetrátoru. S výhodou je opatřen žádaným místem lomu nejen plášť penetrátoru, nýbrž také jádro penetrátoru, přičemž místa lomu pláště a jádra spolu polohově sousedí. Dále může mít jádro penetrátoru žádané místo lomu špičky, které je umístěno v oblasti zadního konce špičky penetrátoru. Různé části pláště mohou být vyrobeny ze stejného nebo rozdílného materiálu. Jádro penetrátoru je s výhodou vyrobeno z umělé hmoty o vysoké pevnosti za tepla. Obecně je tato umělá hmota plněna vhodnými částicemi, což má mimo jiné vliv na křehkost ve stavu aplikace. Každopádně je jádro penetrátoru vyrobeno z takového materiálu, který lze během výroby uvést do tekutého stavu. Může se jednat o fluidní nebo pastový materiál, který se tvaruje tlakovou nebo lisostřikovou metodou. Případně lze použít také práškového materiálu, který se následně spojí působením tlaku a/nebo tepla v pevné těleso.

Průběh tříštění je ovlivněn množstvím parametrů, zejména konfigurací žádanou oblastí lomu pláště a jádra, dále absolutním a relativním průměrem pláště penetrátoru a jeho jádra a rovněž volbou vhodné umělé hmoty jádra penetrátoru.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je blíže objasněna v následujícím detailním popisu jeho provedení, v němž jsou odkazy na vyobrazení v přiložených výkresech, na nichž znázorňuje obr. 1 rozhonovou střelu stříštivým penetrátorem v řezu, procházejícím podélnou osou střely, obr. 2 představuje rozhonovou střelu s tříštivým penetrátorem znázorněnou na obr. 1 v půdorysu. Obr. 3 je tříštivý penetrátor rozhonové střely znázorněné na obr. 1 a obr. 2 v řezu, vedeným podélnou osou střely. Obr. 4 znázorňuje detail tříštivého penetrátoru z obr. 3 ve zvětšeném měřítku. Obr. 5 zobrazuje plášť penetrátoru jiného tříštivého penetrátoru v řezu vedeném podélnou osou střely. Na obr, 6a je zachycen tříštivý penetrátor v letu a tentýž tříštivý penetrátor je na obr. 6b znázorněn po nárazu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 a obr. 2 znázorňují rozhonovou střelu 10, kterou v podstatě tvoří rozhon 12 a podkalibemí tříštivý penetrátor Í4 s víčkem J_6 ve tvaru destičky, která zakrývá komoru 18_, jež slouží například pro uložení svítivé nálože. Tato trasírovací náplň ani komora j_8 pro ni však nejsou pro účel pojednávaného vynálezu bezpodmínečně nutné.

Rozhon 12 může být proveden stejně nebo podobně, jako tomu je u již známého rozhonu popsaného v dokumentu EP 989 381, tzn. pouze s pláštěm rozhonu, avšak bez separátního dna rozhonu. Rozhon 12 je opatřen na svém vnitrním povrchu kruhovými výstupky 12.1, mezi nimiž jsou vytvořeny kotevní žlábky. Tyto kruhové výstupky 12.1 zasahují do komplementárních kruhových drážek, resp. do kotevních žlábků 14.1 vnějšího povrchu tříštivého penetrátoru 14. Rozhon 12 je rozdělen na několik segmentů 12.2, které jsou navzájem spojeny pásmy 12.3 rozhonu 12, jež jsou předurčeny k lomu. Podkalibemí tříštivý penetrátor ]_4 je tvořen dle obr. 2 pláštěm 20 penetrátoru 14, který se skládá u uvedeného příkladu provedení z předního dílu 22 pláště 20 a zadního dílu 24 pláště 20 jakož i z jádra 26 penetrátoru H.

V podstatě má přední díl 22 pláště 20 směrem ke špičce tvar kužele 22.1, zatímco směrem vzad má tvar válce 22,2. Zadní díl pláště 20 má v podstatě válcový tvar, přičemž se shodují vnější průměry zadní oblasti předního dílu 22 s průměrem zadního dílu 24. Přední díl 22 pláště 20 je vzadu opatřen vnitřním závitem a zadní díl 24 je v předu opatřen vnějším závitem, takže vnitřní a vnější závit tvoří závitové spojení 23, jímž jsou díly 22, 24 pláště 20 spolu spojeny.

Oba díly 22. 24 pláště 20 jsou opatřeny jíž zmíněnými vnějšími žlábky 14.1, jež jsou zde k tomu, aby byly naplněny materiálem pláště 20 rozhonu 12, a to tak, aby byly oba díly 22, 24 pláště 20 před a během výstřelu spojeny prostřednictvím pláště 20 rozhonu 12·

Oba díly 22, 24 pláště 20 mohou být také tvarovány jinak a spolu spojeny jiným způsobem než jak je popsáno shora. Například může mít zadní díl 24 pláště 20 proměnný průměr a oba díly 22, 24 pláště 20 mohou mít také stupňovitý tvar. Spojení obou dílů 22, 24 pláště 20 může být rovněž provedeno sešroubováním, spájením, slepením, pomocí lemu nebo jakéhokoliv jiného způsobu spojování. U jiné varianty rozhonové střely dle vynálezu může být tříštivý penetrátor 14 tvořen rovněž pouze jednodílným pláštěm nebo je takový plášť složen z více než dvou dílů. Obecně se má za to, že jednodílné pláště 20 tříštivého penetrátoru 14 lze vyrábět racionálněji a také operace vzájemného spojování různých dílů pláště 20 odpadá.

Podle obr. 3 je plášť 20 tříštivého penetrátoru 14 opatřen žádaným místem 23* řízené předurčeným k lomu. U pojednávané rozhonové střely 10 je toto místo 23* lomu umístěno na zadním dílu 24 pláště 20, bezprostředně za vnějším závitem. Místo 23* žádaného lomu je umístěno a uspořádáno tak, aby se právě zde roztříštil plášť 20 tříštivého penetrátoru 14 na svoji přední lomovou část 22* a zadní lomovou část 24*.

Přední lomová část 22* a zadní lomová část 24* pláště 20 jsou v daném případě téměř, ne však zcela, shodné s předním dílem 22, resp. se zadním dílem 24 pláště 20. To však není nezbytné, protože v zásadě je možno plášť 20 penetrátoru 14 vyrobit z libovolného počtu dílů a rozlomit na libovolný jiný počet zlomků penetrátoru 14. Na jedné straně je žádoucí, aby plášť 20 penetrátoru 14 sestával z co nejmenšího počtu dílů, zatímco s ohledem na způsob je účinné třeba dát přednost rozlomení pláště 20 penetrátoru 14 na co největší počet částí.

U obr. 3 se upozorňuje na to, že vztahové značky uvedené na pravé polovině zde zobrazeného tříštivého penetrátoru Γ4 se týkají předního dílu 22 a zadního dílu 24 pláště 20, zatímco vztahové značky uvedené na levé polovině se týkají přední části 22* a zadní části 24*, které vzniknou při lomu, jakož i žádoucího místa 23*, v němž k tomuto lomu dojde.

Jak vyplývá z obr. 4, je u tohoto příkladu provedení plášť 20 penetrátoru 14, resp. jeho zadní díl 24 opatřen na svém vnějším povrchu kruhovým zahloubením 25, jímž je definováno místo 23* lomu pláště 20, čímž se značně zeslabí síla stěny, a to tak, že tloušťka pláště 20 se v místě 23* lomu prakticky rovná tloušťce fólie. Aby se zamezilo defektu tohoto lomového místa 23* během tlakového plnění jádra 26 penetrátoru 14 tekutou hmotou, může se ukázat nezbytné, aby se zahloubení 25 vytvořilo teprve po naplnění jádra 26 penetrátoru _14. Lomové místo 23* je situováno tak, aby na ně působil vrubový účinek tlakového namáhání, vycházejícího od vnitřního povrchu pláště 20 penetrátoru 14.

Lomové místo 23* může být - jak je běžně známo odborníkovi v oboru - stanoveno rovněž změnou materiálových vlastností namísto vlastností tvarových, případně í kombinací tvarových

-3CZ 302979 B6 a materiálových vlastností pláště 20 penetrátoru 14- Například mohou být díly 22 a 24 penetrátoru 14 spolu spojeny lepeným spojem, který vytváří místo 23* požadovaného lomu a při takové konstelaci by byl přední díl 22 totožný s přední lomovou částí 22* a zadní díl 24 shodný se zadní lomovou částí 24* pláště 20 tříštivěho penetrátoru J4.

Přední lomová část 22* i zadní lomová část 24*, včetně jim odpovídající délky jádra 26 penetrátoru j4, mají s výhodou - nikoliv však nezbytně - přibližně stejnou hmotnost, čímž se rozumí to, že těžší zobou lomových částí 22*. 24* má nanejvýše hmotnost odpovídající dvěma třetinám celkové hmotnosti obou lomových částí 22* a 24*.

V předním dílu 22 pláště 20 je vytvořen průchozí centrální otvor, který může mít například podobu vývrtu a vytváří přitom přední díl kanálku 30, v němž je umístěna střední část 26.1 jádra 26 penetrátoru Η. V nej přednější oblasti tohoto kanálku 30 jsou umístěna kruhová vybrání 30.1, kterájsou vyplněna materiálem jádra 26 penetrátoru 14. Zadní díl 24 pláště 20 je rovněž opatřen vybráním 24.1, které vychází od přední plochy a tvoří zadní úsek kanálku 30, není však průchozí a je tam uložena zadní část 26.2 jádra 26 tříštivého penetrátoru 14. Vybrání 24.1 má největší průměr v předním úseku, takže jádro 26 penetrátoru 14 zde vytváří osazení 26.3. Ve středním úseku má toto vybrání kruhové drážky, které jsou vyplněny materiálem jádra 26 penetrátoru 14. Zadní díl 24 pláště 20 penetrátoru 14 je opatřen dále slepým otvorem 32, jenž vychází od dna 24.2 zadního dílu 24 pláště 20 tříštivého penetrátoru ]4 a slouží ke vsazení komory 18 se svítivou složí.

Zadní část kanálku 30 má stupňovitý tvar, jak popsáno shora, a rovněž přední část kanálku 30 může mít tento stupňovitý tvar, který zajišťuje těsnější spojení pláště 20 penetrátoru 14 sjeho jádrem 26, čímž lze zejména zabránit relativním pohybům jádra 26 penetrátoru 14 vůči jeho plášti 20. Zároveň mohou působit hranové oblasti stupňů v oblasti místa 23* žádaného lomu vrubovým účinkem a tím podpořit rozlomení pláště 20 penetrátoru 14 při jeho nárazu. Přitom není nutné, aby byl kanálek 30 vyroben s velkou přesností, neboť jádro 26 penetrátoru Γ4 není třeba opracovávat, protože je plněno v tekutém stavu.

Průřezy kanálku 30 jsou u daného příkladu provedení kruhové, může však mít i jiné tvary, například mnohoúhelníkový, hvězdicový, případně by mohl být kanálek opatřen drážkou, která by zamezila relativnímu pootočení jádra 26 penetrátoru 14 vůči jeho plášti 20. Díly 22, 24 pláště 20 penetrátoru 14 mohou být vyrobeny ze stejného nebo rozdílného materiálu, a to zejména z kovů a jejich slitin, z oceli, mosazi, bronzu nebo hliníku a z praktické úvahy není vyloučena ani vhodná umělá hmota.

Jádro 26 penetrátoru Γ4 vybíhá do špičky 26,4, která zároveň vytváří špičku tříštivého penetrátoru 14. Od špičky 26.4 jádra 26 prochází kanálkem 30 předního dílu 22 penetrátoru 14 směrem dozadu již zmíněná střední část jádra 26.1, která má výstupky, zapadající do vybrání předního 22 dílu penetrátoru J4. Na střední část jádra 26.1 navazuje zadní část jádra 26.2 se svým osazením 26.3 a kruhovými výstupky, které zapadají do drážek zadního dílu 24 penetrátoru 14. Výstupky jádra penetrátoru 26 a vybrání, resp. drážky pláště 20 penetrátoru J_4, slouží jak bezprostřednímu spojení dílů 22, 24 s jádrem 26 penetrátoru 14, tak ke vzájemnému spojení obou dílů 22, 24.

Jádro 26 penetrátoru Γ4 je vytvořeno tak, aby vyhovovalo několika, dílem protichůdným, požadavkům: za prvé musí být jádro 26 penetrátoru 14 vytvořeno tak, aby spojovalo díly 22, 24, resp. lomové části 22*, 24* pláště 20 tak, aby tříštivý penetrátor 14 vyhověl namáhání během přísunu k hlavni i do hlavně, při výstřelu a během letu, aniž by se plášť 20 penetrátoru 14 rozlomil před nárazem v místě 23* žádaného lomu, zejména ani tehdy ne, pokud dráha letu penetrátoru 14 vykazuje počáteční poruchy. Díly 22, 24 jsou spolu sice spojeny šroubovým spojem 23, avšak bez jádra 26 penetrátoru 14 by se plášť 20 penetrátoru 14 rozlomil na lomové části 22*, 24*, zejména v případech namáhání působících napříč podélné osy A rozhonové střely 10, to znamená zejména při poměrně dlouhých drahách letu. Za druhé musí být jádro 26 penetrátoru L4 zhotoveno tak, aby pri nárazu penetrátoru M nebránilo roztříštění, resp. rozlomení jeho pláště 20 na lomové části 22*, 24*. Roztříštění, resp. rozlomení pláště 20 penetrátoru ]4_ musí být zejména

-4CZ 302979 B6 zaručeno i tehdy, jestliže dojde k plochému nárazu tříštivého penetrátoru 14, neboť rozdělením penetrátoru na několik částí se minimalizuje „ricochetový efekt“. Aby se tato podmínka podpořila, je poblíž žádaného místa 23* lomu pláště 20 vytvořena na jádru 26 oblast s předpokládaným vznikem lomu jádra 26, například náhlou změnou průměru jádra 26 penetrátoru Í4 bez obvyklého protiv rubového zaoblení. Dále je pak přední díl 22 pláště 20 vytvarován tak, aby mezi středním dílem 26.1 jádra 26 a špičkou 26.4 jádra 26 penetrátoru M vzniklo předpokládané místo lomu této špičky. Plášť 20 penetrátoru 14 z uváděných příkladů provedení může být vyroben například z oceli, bronzu, mosazi nebo jiného vhodného materiálu, jak již bylo zmíněno. Jádro 26 penetrátoru 14 se vyrobí z vhodné umělé hmoty, která nemusí být technickou umělou hmotou jako je nylon. U popsaných příkladů provedení byla zvolena k výrobě jádra penetrátoru 14 umělá hmota s vysokou pevností za tepla, jako je například PEI, PPS nebo PEEK. Tato hmota může obsahovat s výhodou vhodná plniva. Jako plniv lze použít vláken, například uhlíkových a/nebo skleněných, skleněných kuliček, minerálních mouček nebo jiných vhodných částic jako jsou prášek nebo třísky, např. z wolframu nebo bronzu. Volbou plniv a případně jejich lokalizací do jednotlivých částí jádra 26 penetrátoru 14 lze omezenou měrou ovlivnit jeho hmotnost, rozvržení hmotnosti uvnitř penetrátoru 14 a dílčí hmotnosti částí, na něž se penetrátor 14 po nárazu rozlomí.

Střela 10 je s výhodou konfigurována tak, aby bylo možno umělou hmotu jádra 26 penetrátoru J_4 umístit do pláště 20 penetrátoru 14, aniž by byl v zadní části pláště 20 potřebný plnicí nebo odvzdušň ovací otvor. Plášť 20 penetrátoru 14 je tudíž ve své zadní části uzavřen a zcela obklopuje jádro 26 penetrátoru 14, a proto není nutný žádný další konstrukční díl k tomu, aby bylo jádro 26 penetrátoru 14 odstíněno vůči horkým hnacím plynům při výstřelu.

Na obr. 5 je znázorněn plášť 20 penetrátoru Γ4 v jednodílném provedení, jenž je ale jinak shodně uspořádán a je očíslován stejnými vztahovými značkami jako tomu bylo u pláště 20 penetrátoru 14 z obr. 3. Plášť 20 penetrátoru 14 je vytvořen jako náběhový kužel 22.1, na který navazuje válcová oblast 20.2, na níž je situováno žádané místo 23* lomu. Vnější povrch pláště 20 je opatřen po obvodu taktéž vnějšími žlábky 14.1, odstupňovaným kanálkem 30 jako součástí pláště 20 penetrátoru 14, jakož i slepým otvorem 32 majícím stejný tvar, jako tomu bylo u provedení podle obr. 3.

Obr. 6a znázorňuje tříštivý penetrátor 14 během letu, po oddělení zde nezobrazeného rozhonu 12 (viz obr. 1), avšak před jeho nárazem na cíl. Zřetelně lze zde rozeznat jádro 26 penetrátoru 14 se špičkou 26.4 jádra 26. která tvoří zároveň špičku tříštivého penetrátoru 14. Přední lomová část 22* a zadní lomová část 24* pláště 20 penetrátoru J4 jsou spolu spojeny v místě 23* žádaného lomu. Části 22*, 24* pláště 20 jakož i jádro 26 penetrátoru 14 tvoří integrální celek.

Na obr. 6b je znázorněn týž tříštivý penetrátor 14 po nárazu, kdy se tříštivý penetrátor 1_4 tvořící původně jednolitý předmět rozlomí na tři dílčí zlomky: na Špičku 26.4 jádra 26, na přední lomovou část 22* pláště 20 s uvízlou střední částí 26.1 jádra 26 penetrátoru 14 a na zadní lomovou část 24* pláště 20 s uvízlou zadní částí 26.2 jádra 26 penetrátoru 14. Malá část jádra 26 penetrátoru 14 vyčnívá ze zadní lomové části 24* pláště 20, což dokazuje - jak se dalo čekat - že v daném případě se přesně neshoduje lomová plocha jádra 26 penetrátoru 14 s lomovou plochou jeho pláště 20.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   5 1. Rozhonová střela (10), s rozhonem (12) a s tříštivým penetrátorem (14) umístěným v rozhonu (12), který má plášť (20) penetrátoru, io - který se při nárazu tříštivého penetrátoru (14) rozlomí na alespoň dvě lomové části (22*, 24*) pláště, čemuž slouží vždy jedno žádané místo lomu, které je umístěno mezi sousedícími lomovými částmi (22*, 24*) pláště, a

   - kteiý má centrální kanálek (30), a dále jádro (26) penetrátoru z plastu, uložené v kanálku (30), přičemž špička (26.4) jádra (26) vyčnívající z pláště (20) penetrátoru tvoří současně špičku penetrátoru, přičemž plastem, který tvoří jádro (26) penetrátoru, je plast vpravený do kanálku (30) v tekutém stavu, vyznačující se tím, že každé žádané místo lomu je vytvořeno na souvislé oblasti pláště (20) penetrátoru a tvoří tak žádané místo (23*) lomu pláště, a že na jádru (26) penetrátoru jsou vytvořena místa žádaného lomu jádra, která navazují na žádaná místa (23*) lomu pláště.
2. 2. Rozhonová střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že lomové části (22*, 24*) 30 pláště včetně v nich umístěných částí (26.1, 26.2) jádra (26) penetrátoru mají alespoň přibližně stejnou hmotnost.
3. 3. Rozhonová střela podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že žádaná místa (23*) lomu pláště jsou tvořena oblastmi pláště (20) penetrátoru se sníženou tloušťkou.
4. 4. Rozhonová střela podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že průměr kanálku (30) se po své délce mění.
5. 5. Rozhonová střela podle některého z nároků laž 4, vyznačující se tím, že tříštivý 40 penetrátor (14) je vytvořen tak, že na zadním konci špičky (26.4) je vytvořeno místo žádaného lomu špičky.
6. 6. Rozhonová střela podle některého z nároků laž5, vyznačující se tím, že plášť (20) penetrátoru sestává z několika dílů (22, 24) pláště.
7. 7. Rozhonová střela podle nároku 6, vyznačující se tím, že díly (22, 24) pláště jsou připojeny bezprostředně k sobě například šroubovým spojem (23), spájením, slepením, slisováním nebo lemováním.

   -6CZ 302979 B6
8. 8. Rozhonová střela podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že díly (22, 24) pláště jsou zhotoveny ze stejného nebo z rozdílných materiálů, zejména z kovů, jako je například ocel, mosaz nebo bronz.
9. 9. Rozhonová střela podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že plastem, z nějž je vyrobeno jádro (26) penetrátoru, je plast s vysokou tepelnou odolností, který s výhodou obsahuje plnivo, např. jedno nebo několik plniv, jimiž mohou být například skelná vlákna, skleněné kuličky, uhlíková vlákna, minerální moučka, třísky, prášek.