CZ302048B6

CZ302048B6 - Zpusob výroby vrstvené kompozitní struktury hebké na dotyk sestávající nejméne ze dvou vrstev a vrstvená kompozitní struktura

Info

Publication number: CZ302048B6
Application number: CZ20031993A
Authority: CZ
Inventors: Gustafson@Bo
Original assignee: Trioplanex France S. A.
Priority date: 2001-01-22
Filing date: 2002-01-22
Publication date: 2010-09-15
Also published as: FR2819747B1; EP1368196B1; EP1368196A1; CZ20031993A3; ATE397528T1; DE60226955D1; ES2307719T3; FR2819747A1; WO2002057078A1

Abstract

Rešení se týká zpusobu výroby kompozitní vrstvené laminované struktury, skládající se nejméne ze dvou vrstev, z nichž jednu tvorí termoplastický film nepropustný vuci kapalinám a druhou vláknitý substrát typu netkaného textilu, pricemž vrstvy k sobe navzájem prilnou laminací za prítomnosti pojiva. Pojivem jsou prilnavá vlákna tvarovaná in situ a nanášená na jednu z vrstev bezprostredne pred laminací. Kompozitní vrstvená struktura je urcena pro výrobu ruzných hygienických výrobku na jedno použití.

Description

Způsob výroby vrstvené kompozitní struktury hebké na dotyk sestávající nejméně ze dvou vrstev a vrstvená kompozitní struktura

Oblast vynálezu

Vynález se týká způsobu výroby laminované vrstvené kompozitní struktury sestávající nejméně ze dvou vrstev, z nichž jednou je termoplastický film nepropustný vůči kapalinám a druhou tvoří vláknitý substrát z netkaného textilu.

Vynález se týká zejména způsobu výroby vrstvené kompozitní struktury nepropustné vůči kapalinám a hebké na dotyk, která se skládá nejméně ze dvou vrstev, z nichž jednou je mikroporézní termoplastický film nepropustný vůči kapalinám a druhou je netkaný textil; tato vrstvená kompozitní struktura je určena pro výrobu hygienických výrobků najedno použití jako jsou plenky pro děti, plenky pro dospělé trpící inkotinencí nebo pro výrobky ženské hygieny a rovněž různé další výrobky používané v lékařství.

Vynález se dále týká způsobu výroby vrstvené kompozitní struktury, která je flexibilní a hebká na dotyk, nepropustná vůči kapalinám a propustná vůči vodním parám a plynům a skládá se nejméně ze dvou vrstev, z nichž jednou je termoplastický film nepropustný vůči kapalinám a propustný vůěi vodním parám a plynům a druhou je vláknitá struktura z netkaného textilu, při čemž jsou tyto vrstvy spojeny jedna s druhou laminací pomocí vláknitého pojivá.

Dále se vynález týká způsobu výroby flexibilní vrstvené kompozitní struktury hebké na dotyk, nepropustné vůči kapalinám, naopak propustné vůči vodním parám a plynům, která se skládá nejméně ze dvou vrstev, z nichž jednou je vždy termoplastický film nepropustný vůči kapalinám a druhou netkaný textil, při Čemž jsou uvedené vrstvy spojeny pomocí přilnavých vláken tvarovaných a nanášených in šitu přímo při výrobě kompozitní struktury předtím, než k vlastní laminací obou vrstev vůbec dochází.

Stav techniky

Termoplastické filmy používané jako vnější vrstva při výrobě hygienických výrobků na jedno použití, jako jsou absorbující plenky pro děti, pleny pro dospělé trpící inkotinencí a další výrobky ženské hygieny, musí být vyrobeny tak, aby zajišťovaly maximální komfort při užívání a aby jejich kontakt s kůží nebyl žádným zdrojem podráždění nebo dokonce i poranění.

Termoplastické filmy, které jsou svojí povahou nepropustné pro kapaliny, jsou s výhodou propustné pro plyny a zejména pro vodní páry a na dotyk zrovna tak hebké a při používání příjemné, jako je textil určený k přímému kontaktu s kůží a přitom vykazují požadovaný odpor i trvanlivost.

Vnější vrstvy hygienických výrobků najedno použití pro děti, dospělé trpící inkotinencí a další výrobky ženské hygieny jsou vyrobeny převážně z polyolefinových filmů jako je např. polyethylen, které jsou nepropustné pro kapaliny, ale propustné pro plyny a vodní páry právě díky své mikroporézní struktuře, která může napomoci ke snížení současně nahromaděného tepla a vlhkosti v oblastech, kde dochází ke kontaktu s lidskou kůží.

V zájmu zlepšení povrchu těchto kompozitních vrstev, který není jemný a neumožňuje dostatečně příjemný kontakt s kůží, jaký lze očekávat u kontaktu se zvláště hebkým textilem, jsou vnější vrstvy uvedených hygienických výrobků tvořeny vrstvenou kompozitní strukturou, přičemž spojují co nejtenčí termoplastický film, prodyšný nebo neprodyšný, ale nepropustný vůči kapalinám, s vláknitým substrátem, který je znám pod označením netkaný textil a může uživateli poskytnout zvláště hebký a příjemný kontakt s kůží.

- 1 CZ 302048 B6

Lze uvést různé dosavadní způsoby spojení několika vrstev, které vytvářejí kompozitní vrstvenou strukturu a obsahují termoplastický film a vláknitou strukturu typu netkaného textilu:

- vytlačování-nanášení

- lam i nace se specielním pojivém

- lam i nace za studená.

V případě vytlačování se roztavený film, který slouží jako pojivo, vytlačuje přímo na jednu io z vrstev, případně na netkaný textil. Další vrstvu tvoří film určený ke spojení s první vrstvou, který se uvede v kontakt s vytlačovaným, ještě teplým roztaveným filmem v místě styku dvou leštících válců a přilne tak laminaci k oběma vrstvám i spojovacímu roztavenému filmu.

V případě laminace se specielním pojivém, která je spíše známa pod anglickým názvem hot15 melt, se jedna z vrstev, která se má spojit, pokryje zcela nebo z části podle potřeby lepidlem rozdělovaným za tepla vhodným technickým prostředkem. Další vrstva se uvede v kontakt s oblastmi první vrstvy, na niž bylo naneseno lepidlo a poté se obě vrstvy laminují, aby tak došlo k jejich vzájemnému přilnutí.

V případě laminace za tepla, kdy se má vrstva termoplastického filmu tímto způsobem spojit s vrstvou z netkaného textilu, se jedna nebo druhá z vrstev skládá jako celek nebo zčásti z takové látky, která se po zahřátí stane „lepivou“ a v důsledku toho snadno přilne k povrchu druhé vrstvy.

Všechny výše uvedené způsoby spojování známé z dosavadního stavu techniky vykazují značné nevýhody, které by bylo třeba pri výrobě kompozitních vrstvených struktur zhotovovaných spojováním termoplastických filmů s vláknitými strukturami jako je netkaný textil napravit nebo úplně vyloučit.

První nevýhoda výše uváděných způsobů spojování spočívá ve vytvoření kompozitní vrstvené struktury složené z termoplastického filmu a netkaného textilu, která je nepropustná pro kapaliny a má vykazovat určitou tloušťku, a to nejméně 20 pm. Bylo zjištěno, že tloušťka menší než 20 pm má za následek poréznost materiálu, který přestává být nepropustný pro kapaliny.

Další nevýhoda spočívá v tom, že při těchto způsobech spojování, kdy je zapotřebí, aby film měl tloušťku nejméně 20 pm, lze velice obtížně dosáhnout dvou charakteristik zcela rozhodných pro zmíněné kompozitní vrstvené struktury, to propustnosti plynů a vodních par na straně jedné a jemnosti pro dotyk s kůží podobnému dotyku hebké textilní látky na straně druhé, jelikož tyto charakteristiky vyžadují, aby filmy byly velice tenké, a to s výhodou tenčí než 20 pm.

Způsob spojování vytlačováním - nanášením a laminaci nemůže vést k přípravě kompozitních vrstvených struktur, které jsou současně nepropustné pro kapaliny a propustné pro vodní páry a plyny a přitom jsou na dotyk zvláště hebké, jelikož - ať je tloušťka termoplastického filmu jakákoli - vytlačovaný polymer, který představuje pojivo mezi netkaným textilem a filmem, které se mají spojit, se roztavuje při zvýšené teplotě, umožňuje snížení viskozity, takže dochází snad45 něj i k vrstvené úpravě substrátu pohlcujícího roztavený film. Jinak řečeno:

- v případě, že je film, který se má spojit s netkaným textilem, silnější než 20 pm, vede způsob vytlačování - nanášení k vytvoření vrstvené struktury na dotyk hrubé, textilu nepodobné a vykazující velmi závažnou ztrátu propustnosti plynů a vodních par,

- v případě, že je film, který se má spojit s netkaným textilem, tenčí než 20 pm, pak tento film obtížně snáší zvýšenou teplotu spojujícího polymeru, jakož i vysoké tlaky potřebné pro provedení laminace, aby došlo k přilnutí mezi vrstvami při spojování; závažným negativním důsledkem této operace je výskyt malých děr nebo trhlin, které velice ovlivňují nepropust55 nost vůči kapalinám.

-2CZ 302048 B6

Jestliže se provádí způsob spojování laminaci vrstvy filmu o tloušťce menší než 20 pm a vrstvy netkaného textilu za tepla, je tento film vystaven vysokým teplotám a tlakům, takže proniká do vláknitého substrátu. Ať už je termoplastický film prodyšný nebo neprodyšný, tento způsob spo5 jování vede ke ztrátě hebkosti, jelikož dochází k vytvoření povrchu podobného povrchu lepenky u výsledné vrstvené struktury. Jestliže je navíc termoplastický film, který se má spojovat, prodyšný, pak vede tento způsob současně k částečné nebo i celkové ztrátě propustnosti pro plyny a vodní páry. Dále je dle tohoto způsobu spojování mezi termoplastickým filmem a vláknitým substrátem zapotřebí, aby byly materiály, z nichž se obě vrstvy skládají, kompatibilní tj. schopné io smísení nebo aby pri postupu došlo k jejich vzájemné kompatibilitě.

Pokud jde o způsob spojování laminaci termoplastického filmu a vláknitého substrátu jako je netkaný textil za přítomnosti specielního pojivá (hot melt), tento způsob spočívá v nanášení specielního pojivá ( hot melt) před laminaci buď na celkovou plochu jedné z vrstev, které se mají spojit; toto nanášení lze realizovat prostřednictvím průtlačnice s drážkami bez kontaktu s jednou z vrstev, které se mají spojit, nebo pomocí pracovního válce s vhodným povrchem;

- nebo pouze na část celkové plochy vytvořením zón nebo spojovacích bodů uspořádaných pomocí válečku, takže dojde k vytvoření struktury podobné rytině nebo diskontinuálním rozprašováním speciálního pojivá pomocí trysek;

- nebo náhodným rozprašováním uvedeného specielního pojivá na substrát nebo vytlačováním termoplastických vláken na substrát a ukládáním těchto vláken na substrát ve formě spirál.

Jestliže se specielní pojivo ( hot melt) nanáší na celkovou plochu jedné z vrstev, které se mají spojovat a termoplastický film je přitom tenčí než 20 pm, vrstvená kompozitní struktura vzniklá spojením vrstev laminaci za přítomnosti specielního pojivá vykazuje ztrátu nepropustnosti vůči kapalinám, zrovna tak jako hrubý povrch, který je nepříjemný a dráždivý při aplikacích v kontaktu s lidským tělem a v případě, kdy je termoplastický film, který se má spojovat, mikroporézní, vykazuje ztrátu propustnosti vůči plynům a vodním parám.

Jestliže se specielní pojivo ( hot melt) ukládá na předem určené zóny nebo na spojovací body s předem stanovenou geometrií, vyžaduje tento způsob nanášení specielního pojivá na příslušnou plochu válečkem nebo rozprašovacími tryskami, při čemž podle prostředku nanášení je třeba volit v každém případě jiné pojivo.

Jestliže se specielní pojivo ( hot melt) nanáší náhodným rozprašováním na substrát prostřednic40 tvím trysek nebo vytlačováním vláken pomocí průtlačnice umístěné nad substrátem, pak se tato vlákna nanášejí ve formě spirál na substrát. Tyto dva způsoby vyžadují složitá technická zařízení, zejména zvláštní průtlačnice, jejichž funkce je velice specielní a komplikovaná.

V publikacích, které se níže uvádějí, jsou uvedeny některé způsoby spojování termoplastického filmu a netkaného textilu laminaci za pomocí specielního pojivá (hot melt). Např.:

patent US 5 000 112 popisuje způsob nanášení specielního pojivá ( hot melt ) na celkový povrch substrátu pomocí průtlačnice se štěrbinami o velikosti cca 80 cm, která je napájena několika tryskami. Při aplikaci takového zařízení je velice obtížné měnit Šířku substrátu, na který má být pojivo naneseno. Navíc toto zařízení pri dané šířce vyrábí laminovanou strukturu, která je na dotyk relativně hrubá;

- evropský patent EPO 568 312 popisuje způsob nanášení specielního pojivá (hot melt) na povrch substrátu pomocí několika individuelně napájených trysek. Je zcela zřejmé, že je ten-3 CZ 302048 B6 to způsob komplikovaný ajeho funkce zvláště obtížná v případě průmyslové výroby, která vyžaduje zařízení co nejjednodušší, robustní a produktivní;

- evropský patent EP 0 774 909 popisuje metodu nanášení specielního pojivá ( hot melt) vytvářením vymezených přilnavých zón, při čemž jejich geometrické uspořádání je předem stanoveno. Pro průmysl je využití tohoto zařízení příliš složité a nemůže dobře fungovat při vysokých rychlostech ukládání a spojování;

- německý patent DE 19 944 225 popisuje způsob nanášení pojivá hot melt typu amorfního io polyalfaolefinu (APAO), z nichž jedna spočívá v atomizaci „hot melt“, tedy v rozprašování roztaveného hot melt na substrát pomocí trysek a druhá ve vytváření vláken vhodnými technickými prostředky umístěnými nad substrátem, při čemž vlákna se ukládají na substrát ve formě spirály. V praxi tento postup přípravy povrchu substrátu nanášením hot melt formou rozprašování nebo ukládání ve formě spirál za účelem spojení laminací s jiným substrá15 tem vede k laminovanému výrobku, jehož vrstvy mají málo pojivá, což je nedostačující zejména v případě, kdyžje laminovaná struktura použita pro výrobky mechanicky namáhané jako je tomu např. u hygienických potřeb;

- patent US 5 421 921 popisuje zařízení a postup určené pro zhotovení přilnavé vláknité tkaniny na substrátu za účelem spojení s jiným substrátem např. laminaci;

- jde o průtlačnici se štěrbinami opatřenou vstřikovací tryskou umístěnou kolmo k povrchu substrátu ve směru jeho průběhu a dále opatřenou dvěma šikmými tryskami na stlačený horký vzduch, které ústí u konce trysky hot melt a jsou umístěny z jedné a druhé strany této trysky.

Pokud jde o způsob výroby vláknité látky nanášením přilnavých vláken na substrát, tento způsob zahrnuje etapy napájení pojivém hot melt ze štěrbiny umístěné nad substrátem, ze separace hot melt ve štěrbině průtlačnice do řady proudů tohoto pojivá a ze spojení těchto proudů po výstupu ze štěrbiny tak, aby se vytvořila „clona“ roztaveného pojivá hot melt a poté z aplikace horkého stlačeného vzduchu ze vzduchových trysek umístěných z každé strany této clony hot melt tak, aby se vytvořila přilnavá vlákna, aniž dojde ke kontaktu průtlačnice se substrátem, na který se vlákna ukládají. Za tímto účelem je třeba využít zcela zvláštní průtlačnici, zajistit přívod stlačeného horkého vzduchu pro vytváření přilnavých vláken - bez kterého by nanášení přilnavých vláken nebylo možné aniž clona z roztaveného pojivá hot melt plně pokryje zpracovávaný substrát filmem. Složitost průtlačnice a potřeba uvést v chod přívod stlačeného vzduchu neodpovídají, pokud jde o zařízení a způsob výroby, současné průmyslové potřebě, která dává spíše přednost jednoduchým prostředkům, které pracují novým a také jednoduchým způsobem.

Podstata vynálezu

Vynález má za cíl vytvořit kompozitní vrstvenou strukturu, která by nevykazovala výše uváděné nedostatky a jejíž charakteristické význaky by byly zdokonaleny ve srovnání s dosavadním sta45 vem techniky. Dalším cílem vynálezu je vypracovat odpovídající způsob výroby této kompozitní vrstvené struktury.

Hlavním cílem vynálezu je vytvořit kompozitní vrstvenou strukturu spojující nejméně jeden termoplastický film nepropustný vůči kapalinám a propustný nebo nepropustný vůči plynům a vodním parám a vláknitý substrát typu netkaného textilu.

Dalším cílem vynálezu je vytvoření kompozitní vrstvené struktury hebké na dotyk a podobné v tomto ohledu jemnému textilu, který by zároveň vykazoval mechanický odpor a velkou pružnost.

-4CZ 302048 B6

Dále je cílem vynálezu vytvořit kompozitní vrstvenou strukturu nejméně ze dvou vrstev, z nichž jednu tvoří termoplastický film, prodyšný nebo neprodyšný a druhou vláknitý netkaný substrát, který lze zejména použít pro hygienické výrobky najedno použití; tyto výrobky je třeba průmyslově zhotovovat kontinuálním způsobem za velkých výrobních rychlostí.

Dalším cílem vynálezu je vytvořit kompozitní vrstvenou strukturu, která se vyrábí laminací různých vrstev pomocí specielního pojivá typu hot melt, při čemž toto pojivo pokrývá pouze matou část celkového povrchu vrstvy, na kterou se pojivo nanáší.

Dalším cílem vynálezu je vytvoření kompozitní vrstvené struktury z nejméně dvou vrstev, z nichž na jednu se nanášejí přímo během výroby přilnavá termoplastická vlákna typu hot melt, a to bezprostředně před laminací s druhou vrstvou.

Dalším cílem vynálezu je vytvoření kontinuálního výrobního způsobu, pri kterém se nanášejí přilnavá termoplastická vlákna typu hot melt na jednu z vrstev, které se mají laminovat a to bezprostředně před jejich spojením laminací.

Dalším cílem vynálezu je kontinuální způsob tvarování přilnavých termoplastických vláken typu hot melt ajejich kontrolované nanášení vytlačováním na průběžně se pohybující vrstvu v přímém kontaktu, a to bezprostředně před spojením s druhou vrstvou laminací.

Vzhledem k výše uvedenému umožňuje způsob podle vynálezu vyloučit nevýhody zjištěného stavu techniky a rovněž přinést řadu dalších výhod, které nejsou zahrnuty v technických řešeních podle dosavadního stavu techniky.

Vynález se týká způsobu výroby kompozitní vrstvené laminované struktury skládající se z nejméně dvou vrstev, z nichž jednu tvoří termoplastický film nepropustný vůči kapalinám a druhou vláknitý substrát typu netkaného textilu, přičemž vrstvy k sobě navzájem přilnou laminací za přítomnosti pojivá, vyznačený tím, že se pojivo vytváří z přilnavých vláken tvarovaných in sítu z nejméně jednoho termoplastického polymeru nanášeného tvarovacím prostředkem na jednu z vrstev bezprostředně před laminací nejméně dvou vrstev v přímém fyzickém a kontrolovaném kontaktu vytlačováním z tvarovacího prostředku na vrstvu, která vlákna přijímá.

Vynález se dále týká kompozitní vrstvené struktury skládající se nejméně ze dvou vrstev, z nichž jednu tvoří termoplastický film nepropustný vůči kapalinám a druhou vláknitý substrát typu netkaného textilu, přičemž k přilnutí vrstev mezi sebou dochází laminací za přítomnosti pojivá, vyznačeného tím, že sestává z přilnavých vláken tvarovaných in šitu vytlačovaných v přímém fyzickém a kontrolovaném kontaktu tvarovacím prostředkem bezprostředně před laminací na vrstvu, která vlákna přijímá.

Podrobný popis vynálezu

Podle vynálezu se přilnutí nejméně dvou vrstev kompozitní vrstvené struktury dosáhne laminací alespoň jednoho termoplastického filmu nepropustného vůči kapalinám s nejméně jedním vláknitým substrátem z netkaného textilu za přítomnosti pojivá tvořeného přilnavými termoplastickými vlákny tvarovanými in sítu a nanášenými na jednu z vrstev vytlačováním v přímém fyzickém a kontrolovaném kontaktu tvarovacím prostředkem s vrstvou, která je místem pro uložení přilnavých vláken in šitu bezprostředně před laminací.

Nejméně dvě vrstvy kompozitní vrstvené struktury podle vynálezu dosáhnou vzájemného přilnutí nanesením přilnavých termoplastických vláken na jednu z vrstev, kterou je s výhodou vrstva vláknitá; poté následuje tlaková laminace uvedených vrstev, mezi nimiž jsou uložena přilnavá vlákna.

-5CZ 302048 B6

Charakteristiky přilnavých vláken

Přilnavá vlákna podle vynálezu tvarovaná in šitu jsou s výhodou zhotovována z termoplastických polymerů a/nebo kopolymeru spadajících do skupiny amorfních polymerů nebo neamorfních polymerů a/nebo kopolymeru styren-isopren-styrenů, styren-butadien-styrenů, ethylenů a propylenů, ethylenů a/nebo propylenů s nejméně jedním alfaolefinem C₄ažC₎₀ jako je ethylen buten, propylen—hexen, užitých jako takových nebo ve směsi.

Přilnavá vlákna tvarovaná in šitu podle vynálezu jsou s výhodou tvořena nejméně z 20 % hmotn. nebo z 30 až 100 % hmotn. z amorfních polyolefínů spadajících do skupiny amorfních kopolymerů ethylenů et propylenů, amorfních kopolymerů ethylenů a α-olefinů C₄ až Ci₀ a kopolymeru propylenů a α-olefinů C₄ až Cio užitými jako samotné látky nebo ve směsi.

Přilnavá vlákna tvarovaná in šitu mohou v kompozici obsahovat různé přísady (tackifiéry - látky způsobující lepivost), antioxidanty, plastifikátory apod.

Kompozice určená k výrobě přilnavých vláken tvarovaných in šitu má v roztaveném stavu s výhodou viskozitu mezi 2500 až 3000 mPa.s, s výhodou mezi 2700 až 2900 mPa.s při teplotě 175 °C (měřeno viskozimetrem Brookfield RVT).

Pod viskozitou 2500 mPa.s a nad viskozitou 3000 mPa.s při teplotě 175 °C pro kompozici určenou k tvarování přilnavých vláken in šitu je obtížné vytvářet přilnavá vlákna, jelikož je roztavená kompozice příliš kapalná v prvním případě a příliš těstovitá v druhém případě k tomu, aby umožnila tvarování odpovídajících přilnavých vláken, kapek a/nebo proužků, což vede následně k tomu, že kompozitní vrstvená struktura má v určitých místech vzhled lepenky a riskuje se tak porušení lamí nace vzhledem k nedostatku pravidelnosti provedeného přilnutí.

Přilnavá vlákna vyráběná in šitu podle vynálezu jsou s výhodou delší než 20 mm a převážně se jejich rozměr pohybuje od 0,1 až 10 mm a vztah mezi jejich délkou a šířkou po laminaci je 1 až 100.

Způsob tvarování přilnavých vláken

Podle vynálezu se přilnavá vlákna jako pojivo nejméně dvou vrstev spojených laminaci v kompozitní vrstvenou strukturu sestávající

- nejméně z jedné vrstvy termoplastického filmu nepropustného vůči kapalinám, propustného nebo nepropustného vůči plynům a vodním parám a

- nejméně z druhé vrstvy vláknitého substrátu jako je netkaný textil tvarují in šitu, s výhodou se nanášejí na vláknitý substrát ve smyslu jeho posunu bezprostředně před laminaci vrstev.

Tvarování těchto přilnavých vláken spočívá vtom, že se vlákna v roztaveném stavu nanášejí na jednu z vrstev, zejména na vláknitý substrát

- v nahodilé délce v rozmezí výše zmíněném, tedy v délce s výhodou nad 20 mm;

- nahodile na celou plochu vrstvy, která je přijímá, aniž však tuto celou plochu pokrývají.

Tvarovacím prostředkem užívaným pro výrobu přilnavých vláken in šitu bezprostředně před laminaci různých vrstev je s výhodou průtlačnice se štěrbinami napájená kompozicí s výše uváděnými charakteristikami a určená k tvarování přilnavých vláken.

Tvarování přilnavých vláken in sítu najedno z vrstev, a to s výhodou na vláknité vrstvě probíhá v kombinaci

-6CZ 302048 B6

- zásobování tvarovacího prostředku přilnavých vláken, což je např. průtlačnice se štěrbinou látkou určenou k vytváření přilnavých vláken, přičemž tvarovací prostředek je nedostatečně zásobován látkou určenou pro vytváření těchto přilnavých vláken in šitu;

- lineární rychlosti posuvu vrstvy, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna, což může být s výhodou vláknitý substrát typu netkané látky;

- kontrolovaného fyzického kontaktu tvarovacího prostředku přilnavých vláken, tedy např.

průtlačnice se štěrbinou s vláknitým substrátem jako místem uložení uvedených přilnavých vláken, tak, že se velmi přísně kontroluje hmotnostní množství přilnavých vláken tvarovaných in šitu na jednotku plochy.

Nedostatečné zásobování tvarovacího prostředku přilnavých vláken definuje průtok látky určené 15 k vytváření přilnavých vláken in šitu v závislosti na rychlosti posuvu vrstvy, která přijímá přilnavá vlákna tak, že hmotnostní množství přilnavých vláken tvarovaných in šitu a nanášených na uvedenou posouvanou vrstvu, vyjádřené v g/m², pokrývá nejvíce 20 %, s výhodou 5 až 10 % celkové plochy této posouvané vrstvy, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna.

Hmotnostní množství in šitu tvarovaných vláken činí nejvíce 6 g/m² a s výhodou mezi 1,5 a 2,5 g/m².

V případě, že množství přilnavých vláken tvarovaných in šitu je nižší než 1,5 g/m², přilnavost vrstev tvořících kompozitní vrstevnou strukturu může být nedostatečná a vyvolávat některé poru25 chy laminace, a to v případě, že množství přilnavých vláken tvarovaných in šitu je vyšší než g/m, povrch vyrobené kompozitní vrstvené struktury je na dotyk méně hebký, nesrovnatelný s textilem a dále může dojít i ke ztrátě propustnosti pro plyny a vodní páry v případě, že termoplastický film je mikroporézní; rovněž může dojít k zacpání průtlačnice se štěrbinou.

Pokud jde o lineární rychlost posuvu vrstvy, která přijímá přilnavá vlákna, což je s výhodou vláknitá vrstva tvořená netkaným textilem, tato rychlost se pohybuje od 50 m/min, s výhodou mezi 150 a 300 m/min. V případě, kdy je lineární rychlost posuvu malá, např. nižší než 50 m/min, tvarování přilnavých vláken in šitu ajejich náhodná distribuce na plochu vrstvy, na kterou se nanášejí, jsou možné; tato příliš pomalá rychlost však není ekonomicky pro průmyslový způsob výro35 by výhodná, jelikož laminace vrstev vytvářející kompozitní vrstvenou strukturu není dostatečně produktivní.

V opačném případě, tedy je-li rychlost posuvu vyšší než 500 m/min, tvarování přilnavých vláken in sítu, i když je možné, nelze přesto doporučit, jelikož se vyskytují potíže při tvarování těchto přilnavých vláken; jde potíže projevuj ící se v jej ich délce a při jej ich distribuci na plochu vláknité struktury, která není řízená a dále potíže spojené schováním vrstvy, zejména vláknitého substrátu, na který se přilnavá vlákna nanášejí a která podléhá velkým tlakům.

Kromě dvou prvních charakteristik, které spočívají v nedostatečném napájení průtlačnice se štěr45 binární látkou pro tvarování přilnavých vláken in šitu a lineární rychlosti posuvu vrstvy, která má přijmout přilnavá vlákna, je tvarování těchto vláken in šitu také z části závislé na kontrolovaném fyzickém kontaktu mezi tvarovacím prostředkem přilnavých vláken in šitu jako je průtlačnice se štěrbinami a vrstvou, na kterou se tvarovaná přilnavá vlákna nanášejí.

Kontrolovaný kontakt mezi tvarovacím prostředkem přilnavých vláken in sítu a lineárně posunovanou vrstvou, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna, může být docílen specielní pozicí tvarovacího prostředku přilnavých vláken v prostoru. Tato specielní prostorová pozice může být definována pomocí dvou různoběžných rovin, které se protínají na vrstvu, která přijímá přilnavá vlákna, kolmo na směs posuvu této vrstvy. Tyto dvě roviny vytvářejí klín o úhlu a, jehož první rovina, která prochází tvarovacím prostředkem, je kolmá na osu souměrnosti vrstvy, na kterou se nanáše-7CZ 302048 B6 jí přilnavá vlákna a druhá rovina je současně kolmá na osu souměrnosti vrstvy, na kterou se přilnavá vlákna nanášejí, jakož i na plochu této vrstvy.

Pozitivní úhel a takto definovaný dvěma rovinami vytvářejícími klín může mít hodnotu intervalu od 10 do 0°, s výhodou od 2 do 0° v protisměru k druhé rovině.

Negativní úhel a vytvářený ve směru druhé roviny výše definované by již nevedl k tvarování přilnavých vláken in šitu, ale k tvoření kapek, pásků, což by bylo nežádoucí pro požadovanou konečnou kvalitu kompozitní vrstvené struktuiy vzniklé laminaci.

Právě pozice tvarovacího prostředku může v této vrstvě vyvolat protisky v důsledku kontrolovaného kontaktu mezi tvarovacím prostředkem přilnavých vláken in šitu a vrstvou lineárně posouvanou, na kterou se tato přilnavá vlákna nanášejí.Tyto protisky mohou být důsledkem transformace tangenciálního kontaktu tvarovacího prostředku s vrstvou, na kterou se přilnavá vlákna nanášejí, v kontakt, kteiým se deformuje rovina plochy této pohybující se vrstvy; tedy plocha povrchu, která je z počátku rovinná a na kterou se mají nanášet přilnavá vlákna, se mění v plochu klesající v protisměru k posuvu vrstvy před stykem s tvarovacím prostředkem na tuto plochu a v plochu stoupající ve směru posuvu vrstvy před stykem s tvarovacím prostředkem, jelikož ke změně naklonění dochází v úrovni kontaktu mezi tvarovacím prostředkem přilnavých vláken in šitu a vrstvou, na kterou se vlákna nanášejí.

Hloubka protisků vrstvy, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna vnořením tvarovacího prostředku do této vrstvy se může pohybovat mezi 0 až 5 mm, s výhodou mezi 2 až 3 mm.

Současně je vrstva, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna a která je v kontaktu s tvarovacím prostředkem, podrobena kontrolovanému tlaku mezi dvěma skupinami hnacích válců přičemž první skupina válců je umístěna proti směru tvarování přilnavých vláken in sítu a druhá po směru. Kontrolovaný tlak vyvíjený na tuto vrstvu se pohybuje mezi 500 až 2000 g, s výhodou mezi 800 a 1500 g.

Teplota kompozice polymeru, ze kterého se vyrábějí přilnavá vlákna se pohybuje od 120 až do 185 °C, s výhodou však od 140 do 165 °C.

Jak bylo výše uvedeno, je podle vynálezu celková plocha posouvající se vrstvy pokryta přilnavými vlákny tvarovanými in sítu podle způsobu spadajícího do rozsahu vynálezu z 20 %. Plocha uvedené vrstvy pokrytá přilnavými vlákny tvarovanými in šitu představuje cca 5 až 10 % celkové plochy posouvající se vrstvy.

Jestliže je plocha vrstvy pokryté přilnavými vlákny in šitu podle vynálezu větší než 20 % celkové plochy, kompozitní vrstvená struktura po laminaci se podobá lepence, je méně pružná a v případě mikroporézní ho filmu dochází ke ztrátě propustnosti pro plyny a vodní páry.

V opačném případě, když je plocha vrstvy pokryta přilnavými vlákny tvarovanými in šitu menší než 20 %, přilnavost mezi různými vrstvami, z nichž se kompozitní vrstvená struktura skládá, je nižší a laminace vrstev může být porušena.

Podle vynálezu jsou přilnavá vlákna tvarovaná in šitu ihned před laminaci příslušných vrstev orientována v podélném směru vláknité struktury, tedy ve smyslu posuvu této vrstvy.

Termoplastický film nepropustný pro kapaliny

Termoplastický film, který je součástí kompozitní vrstvené struktury podle vynálezu, je film nepropustný pro kapaliny, jak si vyžaduje užití konečného výrobku, a může být nebo nebýt mikroporézní, tedy propustný nebo nepropustný pro plyny a vodní páry.

-8CZ 302048 Bó

Termoplastický film podle vynálezu může sestávat z jedné vrstvy nebo několika vrstev, při čemž různé vrstvy mohou mít stejné složení nebo rozdílné složení odpovídající připravované struktuře, např. A-A, A-B, B-C, A-B-C, A-B-A, C-B-C a další.

Termoplastický film podle vynálezu vykazuje tloušťku mezi 10 a 30 pm, s výhodou mezi 13 až 20 pm.

Tento termoplastický film může být zhotoven z polymerů a/nebo kopolymerů různého složení, jako jsou např. známé polyolefiny, polyestery, polyuretany, polyvinylové alkoholy apod. Přesto se však pro výrobu těchto termoplastických filmů nejčastěji užívají kompozice na bázi polyolefinických pryskyřic, které např. mohou sestávat ze skupiny polyethylenů o vysoké hustotě, polyethylenů o nízké hustotě, kopolymerů ethylenů a α-olefínů C₄ až C|₀, polypropylenů, kopolymerů propylenů a α-olefmu C₄ až Cio, kopolymerů ethylenu-propylenu.

Jestliže je termoplastický film zhotovený podle vynálezu propustný pro plyny a vodní páry, mikroporéznosti filmu lze dosáhnout pomocí prostředků známých ze stavu techniky, což např. může být příprava filmu z roztavené směsi alespoň jednoho polymeru a/nebo jednoho termoplastického polymeru a minerální náplně s následným protažením ve směru jedné nebo obou os.

Propustnost termoplastického filmu zhotoveného podle vynálezu se s výhodou pohybuje mezi 500 a 5000 g/m²/24 h, s výhodou od 2000 a 5000 g/m²/24 h, přičemž propustnost byla měřena za podmínek teplot od 38 °C a relativní vlhkostí 90 % ( podle metody „Lyssy apparatus model 5000“).

Vláknitý substrát z netkaného textilu

Vláknitý substrát z netkaného textilu, který spadá do rozsahu vynálezu, se obvykle vybírá z výrobků zhotovovaných známou textilní nebo papírenskou technikou z materiálů jako jsou např. vlákna nebo příze přírodního, umělého nebo syntetického původu; tato vlákna nebo nitě mohou být spojovány obvyklými prostředky jako jsou např. tavitelná vlákna, která mohou spojovat po ohřátí, dále přilnavá lepidla, jehlování a další techniky.

Vláknitý substrát typu netkaného textilu spadající do rozsahu vynálezu může být vytvořen z vláken nebo příze o litru od 0,7 do 3,5 denier, spíše od 0,7 do 3 denier a s výhodou od 0,7 do 2 denier.

Použití vláken s titrem nižším než 0,7 denier pro vytvoření netkaného textilu by mohlo vést k výskytu velkých technických potíží, které by výrobu tohoto substrátu znesnadnily a také zdražily, zatímco užití vláken nebo příze s vyšším titrem než 3,5 denier pro vytvoření netkaného textilu by vedlo k tomu, že tento substrát by na dotyk neměl vlastnosti textilu.

Vláknitý substrát typu netkaného textilu podle vynálezu je možno vyrobit ze stejnosměrných vláken nebo textilní příze, zejména ze syntetických materiálů jako jsou vlákna nebo příze z polyolefinů, zejména vlákna z polyethylenu, polypropylenu, vlákna nebo příze z polyesterů, polyamidů nebo polyv i ny lových alkoholů.

Vláknitý substrát typu netkaného textilu dle vynálezu vykazuje hmotnost na jednotku plochy mezi 10 a 35 g/m², s výhodou však mezi 13 a 18 g/m².

-9CZ 302048 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude lépe pochopen v souvislosti s obrázky, jak se níže uvádí.

Obr. 1 je schematicky znázorněná vrstva v řezu kompozitní vrstvenou strukturou laminovanou z příslušných vrstev za použití přilnavých vláken tvarovaných in sítu.

Obr. 2 je schematický řez kontrolovaného kontaktu mezi tvarovacím prostředkem přilnavých vláken in sítu a lineárně posunovanou vrstvou, kterou je v tomto případě, vláknitý substrát.

Obr. 3 je schematický rez pozice kontrolovaného kontaktu tvarovacího prostředku přilnavých vláken in šitu a posunované vrstvy, což je vláknitý substrát s vytvořením protisků.

Obrázek 4 je reprezentativní schematický pohled po laminací přilnavých vláken tvarovaných 15 in sítu na posouvanou vrstvu.

Obrázek 5 je fotografie přilnavých vláken tvarovaných in šitu nanášených na posouvanou vrstvu po laminací, což je vláknitý substrát o hmotnosti 2,5 g/m².

Obrázek 6 je fotografie přilnavých vláken tvarovaných in šitu nanášených na posouvanou vrstvu po laminací, což je vláknitý substrát o hmotnosti 11,5 g/m².

Obrázek 7 je fotografie přilnavých vláken tvarovaných in šitu nanášených na posouvanou vrstvu po taminaci, což je vláknitý substrát o hmotnosti 0,5 g/m².

Obrázek 8 je fotografie přilnavých vlakem tvarovaných in sítu nanášených na posouvanou vrstvu po laminací, což je vláknitý substrát o hmotnosti 2 g/m².

Příklady provedení vynálezu

Podle obrázku 1 zahrnuje kompozitní vrstvená struktura zhotovená podle vynálezu laminací vrstev termoplastický vícevrstevný film I, který je mikroporézní a nepropustný pro kapaliny, a však propustný pro plyny a vodní páry, vláknitý substrát 2 typu netkaného textilu, který tvoří vrstvu, na niž se nanášejí přilnavá vlákna 3 tvarovaná in šitu.

Podle obrázku 2, což je schematický pohled v řezu na kontrolovaný fyzický kontakt mezi tvarovacím prostředkem přilnavých vláken in sítu 7 a vláknitým substrátem 2, přičemž substrát 2 se posouvá ve směru šipky 4 mezi podpůrnými válci 5 a 6. Průtlačnice se štěrbinou 2» která dodává kompozici polymeru umožňující tvarování přilnavých vláken in šitu je ve fyzickým kontrolovaném kontaktu s vláknitým substrátem 2. Prostorová pozice této průtlačnice je definována pomocí dvou rovin 8 a 9, z nichž rovina 8, která prochází štěrbinou průtlačnice 7, je kolmá na osu souměrnosti posouvaného vláknitého substrátu 2 a rovina 9 je současně kolmá na osu souměrnosti vláknitého substrátu 2, jakož i na plochu posuvu této vrstvy. Obě roviny 8 a 9 se sbíhají v průse45 číku 10 vláknitého substrátu a mezi sebou vytvářejí klín o úhlu od 0 do 10°.

Podle obrázku 3, což je schematický pohled v řezu na kontrolovaný fyzický kontakt mezi průtlačnicí se štěrbinou 7 a vláknitým substrátem 2 s vytvořením protisků v průsečíku IO dvou uváděných rovin 8 a 9, přičemž průtlačnice se štěrbinou 7 je v kontrolovaném kontaktu v místě průsečíku 10 v důsledku svého snížení a opěry o vláknitý substrát 2 posunovaný mezi válci 5 a 6. Hodnota protisků je měřena vzdáleností mezi šipkami £1 a 12. Ihned po nanesení přilnavých vláken tvarovaných in šitu na vláknitý substrát 2 se vyrobí žádaná kompozitní vrstvená struktura laminací vláknitého substrátu 2 s přilnavými vlákny a termoplastického filmu mezi válci 6 a 14.

- 10CZ 302048 B6

Podle obrázku 4, což je schematický pohled na přilnavá vlákna tvarovaná in šitu a nanášená na vláknitý substrát 2, jsou přilnavá vlákna 13 roztroušena náhodným způsobem na vláknitém substrátu a mají náhodně vytvořenou délku.

Podle obrázku 5, což je zvětšená fotografie přilnavých vláken tvarovaných in šitu a nanášených na vláknitý substrát 2 podle vynálezu, je rozložení přilnavých vláken ajejich velikost naprosto náhodné, hmotnost přilnavých vláken nanesených na vláknitý substrát je 2,5 g/m², což odpovídá nanesení těchto vláken ani na 10 % celkové plochy. Odpovídající kompozitní vrstvená struktura vykazuje výbornou přilnavost všech vrstev, je pružná a na dotyk velmi jemná.

Podle obrázku 6, což je zvětšená fotografie přilnavých vláken tvarovaných in šitu nanášených na vláknitý substrát 2, mají tato vlákna tvar plochy, jejichž rozměry (délka a šířka) jsou daleko významnější než rozměry na obrázku 5; hmotnost přilnavého pojivá naneseného na vláknitý substrát je 11,5 g/m² a představuje tak asi 30 % plochy z plochy celkové. Odpovídající kompozitní vrstvená struktura vykazuje výbornou přilnavost mezi vrstvami, aleje méně pružná a nikoli tak jemná na dotyk jako v případě příkladu zobrazeného na obrázku 5.

Podle obrázku 7, což je zvětšená fotografie přilnavých vláken tvarovaných in šitu a nanášených na vláknitý substrát 2, jsou tato přilnavá vlákna tečkami nebo malými segmenty náhodné délky rozrušenými libovolným způsobem na plochu vláknitého substrátu. Hmotnost přilnavého pojivá naneseného na vláknitý substrát je 0,5 g/m² a představuje pokrytí plochy z cca 1,9 % celkové plochy. Odpovídající kompozitní vrstvená struktura vykazuje dobrou přilnavost, je velice pružná a na dotyk velice hebká.

Podle vynálezu byla vyrobena kompozitní vrstvená struktura sestávající z termoplastického mikroporézního polyolefinického filmu z více vrstev, z vláknitého substrátu typu netkaného textilu a z přilnavých vláken tvarovaných in sítu, která slouží jako pojivo mezi vrstvami.

Tento termoplastický film podle vynálezu se skládá z více vrstev o struktuře „B-B-B-B-B“, přičemž každá „B“ vrstva je stejně silná a je vyrobena ze stejného polyolefinu. Vícevrstevný film se vyrábí současným vytlačováním směsi roztavených polymerů a minerálního plnidla, při čemž se směs skládá z těchto složek % Dosled 2035

8 % kopolymerů Adflex X102S % minerálního plnidla: Filmlink 520 Výše uváděné materiály lze takto popsat.

Dowlex 2035 společnosti DOW je polyethylen o nízké hustotě na bázi oktenu s fluiditou od 0,6 g/10 min (MF) dle normy ASTM D 1238-2,16 kg - 190 °C) a hustotou 0,919 (kg/m³);

Adlex X10 společnosti MONTELL je termoplastický polyolefinický polymer s fluiditou od 8,0 g/10 min (MF) dle normy ASTM D 1238-2,16 kg-230 °C) a hustotou 0,890 (kg/m³) a teplo45 tou měknutí Vicat 55 °C;

Filmlink 520 společnosti ENGLISH CHINA CLAY (ECC)je plnidlo z rozemletého vlhkého uhličitanu vápenatého (CaCO₃) o průměru částic 2,0 mikrony. Plnidlo obsahuje 1 % hydrofobního povlaku a Elrepho 90 (lesk ISO).

Vícevrstvý film současně vytlačovaný byl koaxiálně vytažen podle poměru dloužení 2,5/1. Tloušťka vytaženého vícevrstvého filmu byla 15 pm. Jeho nepropustnost vůči kapalinám byla kontrolována podle normy EN20811.1992 a činila 1000 mm vody, jeho mikroporéznost byla měřena průchodem páry o teplotě 38 °C a byla za 90 % relativní vlhkosti 2800 g/m²/24 h (podle

- 11 CZ 302048 B6 metody Lyssy Apparatus Mocel 5000). Zhotovený vláknitý substrát byl netkaný textil na bázi polypropylenu uváděného na trh společností Fibertex o hmotnosti 15 g/m².

Přilnavé pojivo podle vynálezu bylo pojivo hot melt uváděné na trh společností National Starch and Chemical pod názvem DISPOMELT 250 vyznačující se viskositou Brookfield RVT (Modul 27, rychlost 20 podle metody LC011) o 2800 mPa.s při 175 °C. Podle vynálezu bylo toto pojivo převedeno v roztaveném stavu na přilnavá vlákna o nahodilé délce, která se libovolně nanášejí na plochu netkaného textilu při posuvu této vrstvy, a to v množství 2,0 g/m².

to Přilnavá vlákna tvarovaná in šitu byla nanášena aplikátorem typu Nordson, který byl umístěn před laminovací jednotkou v protisměru. Štěrbina průtlačnice má otvor 0,3 mm a délku 700 mm. Rychlost posuvu vláknité struktury z netkaného textilu je 317 m/min.

Průtlačnice se štěrbinou je v kontrolovaném kontaktu s netkaným textilem

- úhlem a klínu o velikosti 2°,

- vytvořením protisků o hloubce 3 mm.

Teplota průtlačnice se štěrbinou udržovaná na 142 °C byla napájena kompozicí pro tvarování přilnavých vláken pomocí čerpadla, jehož výkon byl sladěn s rychlostí posuvu netkaného textilu. Netkaný textil byl při posuvu kontrolovaným kontaktem průtlačnice podroben tlaku 1000 g.

Nahodilý charakter rozdělování přilnavých vláken tvarovaných in šitu na plochu netkaného texti25 lu byl potvrzen po prohlédnutí této vrstvy po laminaci kompozitní vrstvené struktury podle vynálezu a uvolnění této vrstvy delaminací.

Vrstvené kompozitní struktury podle vynálezu zahrnují současně všechny význaky uvedené v rámci vynálezu, zejména příjemnou hebkost na dotyk, velkou pružnost a dostatečnou kapacitu odporu proti delaminací.

Hmotnost přilnavých vláken v g na jednotku plochy

Film	1,0 g/m²	1,5 g/m²	2,0 g/m² 1
Přenos vodní páry v g/m²	4500	4200	4200	4100
při 38 °C
síla delaminace nutné pro sepa-
raci kompozitní struktury		0,55	0,9	1,45
% plochy vrstvy vláknité struktury
pokryté přilnavými vlákny		4,1	6,8	9,2
nepropustnost vůči kapalinám	dobrá
měřená mm hydrostatického sloupce		dobrá	dobrá	dobrá
hebkost na dotyk	bez ztrát	bez ztrát	bez ztrát

- 12 CZ 302048 B6

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. Kontinuální způsob výroby kompozitní vrstvené laminované struktury sestávající nejméně ze dvou vrstev, z nichž jednu tvoří termoplastický film nepropustný pro kapaliny a druhou vláknitý substrát typu netkaného textilu, při čemž vrstvy k sobě navzájem přilnou laminaci za přítomnosti pojivá, vyznačený tím, že se pojivo vytváří z přilnavých vláken tvarovaných in šitu nejméně z jednoho termoplastického polymeru nanášeno tvarovacím prostředkem na jednu io z vrstev bezprostředně před laminaci nejméně dvou vrstev v přímém fyzickém a kontrolovaném kontaktu vytlačováním z tvarovacího prostředku na vrstvu, která vlákna přijímá.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že přilnavá vlákna tvarovaná in šitu se nanášejí s výhodou na vláknitý substrát.
3. Způsob podle nároků la2, vyznačený tím, že přilnavá vlákna vyráběná přímo na místě jsou z termoplastických polymerů a/nebo kopolymeru zvolených ze skupiny amorfních nebo neamorfních polymerů a/nebo kopolymerů styren-isopren-styrenů, styren-butadien-styrenů, ethylenů a propylenů, ethylenů a/nebo propylenů s nejméně jedním alfa olefinem s C₄ až C]₀

20 užitých samostatně nebo ve směsi.
4. Způsob podle jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačený tím, že přilnavá vlákna tvarovaná in šitu jsou nejméně z 20 % hmotn., s výhodou z 30 až 100 % hmotn., z amorfních poly-aolefinů ze skupiny tvořené amorfními kopolymery ethylenů a propylenů, amorfními kopolymery

25 ethylenu a a—olefinů C₄ až Ci₀ a amorfními kopolymery propylenů a α-olefinů C₄ aCio užitých samostatně nebo ve směsi.
5. Způsob podle jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačený tím, že přilnavá vlákna tvarovaná in šitu jsou s výhodou tvarována z 30 až 100 % hmotn. z amorfních poly-a-olefinů ze sku30 piny amorfních kopolymerů ethylenů a propylenů, amorfních kopolymerů ethylenů a a-olefinů C₄ažCio a amorfních kopolymerů propylenů a α-olefínů C₄aCi₀ užitých samostatně nebo ve směsi.
6. Způsob podle jednoho z nároků 3až5, vyznačený tím, že přilnavá vlákna tvarova35 ná in sítu z polymerů nebo kopolymerů vykazují v roztaveném stavu s výhodou viskozitu mezi

2500 až 3000 mPa.s, při teplotě 175 °C, měřeno viskozimetrem Brookfield RVT.
7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že přilnavá vlákna tvarovaná in sítu mají nahodilou délku větší než 20 mm a poměr mezi jejich délkou a šířkou po laminaci

40 se pohybuje mezi 1 až 100.
8. Způsob podle jednoho z nároků lažó, vyznačený tím, že přilnavá vlákna tvarovaná in šitu vykazují s výhodou nahodilou délku mezi 0,1 až 10 mm a poměr mezi jejich délkou a šířkou po laminaci se pohybuje mezi 1 až 100.
9. Způsob podle jednoho z nároků laž8, vyznačený tím, že tvarovací prostředek užívaný pro tvarování přilnavých vláken in šitu bezprostředně před laminaci různých vrstev je s výhodou průtlačnice se štěrbinou.

50
10. Způsob podle nároku9, vyznačený tím, že tvarování přilnavých vláken in šitu se dociluje nedostatečným zásobováním průtlačnice se štěrbinou kompozicí polymerů a nastavením lineární rychlostí posuvu vrstvy, na kterou se přilnavá vlákna nanášejí.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačený tím, že lineární rychlost posuvu vrstvy, na

55 kterou se přilnavá vlákna in šitu nanášejí, se pohybuje mezi 50 až 500 m/min.

- 13 CZ 302048 B6
12. Způsob podle nároku 10, vyznačený tfm, že lineární rychlost posuvu vrstvy, na kterou se přilnavá vlákna in šitu nanášejí, se pohybuje s výhodou mezi 150 a 300 m/min.
13. Způsob podle jednoho z nároků lažl2, vyznačený tím, že množství in šitu tvarovaných přilnavých vláken nanášených na posunovanou vrstvuje nejvíce 6 g/m².
14. Způsob podle jednoho z nároků lažl2, vyznačený tím, že množství in šitu tvarovaných přilnavých vláken nanášených na posunovanou vrstvu se pohybuje s výhodou od 1,5 až 2,5 g/m².
15. Způsob podle jednoho z nároků laž!4, vyznačený tím, že přilnavá vlákna tvarovaná in šitu jsou nanášena nahodile na posouvanou vrstvu.
16. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 15, vyznačený tím, že tvarovacím prostředkem přilnavých vláken, který je v kontrolovaném kontaktu s vrstvou, na kterou se přilnavá vlákna nanášejí, zaujímá specielní prostorovou pozici definovanou dvěma různoběžnými rovinami, jejichž průsečík se nalézá na vrstvě, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna, přičemž tyto roviny vytvářejí klín o úhlu a, jehož první rovina, která prochází tvarovacím prostředkem, je kolmá na osu souměrnosti vrstvy, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna a druhá rovina je současně kolmá na osu souměrnosti této vrstvy, jakož i na její plochu.
17. Způsob podle nároku 16, vyznačený tím, že úhel a, definovaný dvěma různoběžnými rovinami vytvářejícími klín, má hodnotu intervalu od 10 do 0° v protisměru k druhé rovině.
18. Způsob podle nároku 16, vyznačený tím, že úhel a, definovaný dvěma různoběžnými rovinami vytvářejícími klín, má hodnotu intervalu s výhodou mezi 2 až 0° v protisměru k druhé rovině.
19. Způsob podle jednoho z nároků 16ažl8, vyznačený tím, že kontrolovaný kontakt mezi tvarovacím prostředkem přilnavých vláken in šitu a posunovanou vrstvou, na kterou se přilnavá vlákna nanášejí, vytváří protisky snížením a dotykem tvarovacího prostředku přilnavých vláken in šitu na posunovanou vrstvu.
20. Způsob podle nároku 19, vyznačený tím, že hloubka protisků vrstvy, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna, snížením a dotykem tvarovacího prostředku se pohybuje mezi 0 až 5 mm.
21. Způsob podle nároku 19, vyznačený tím, že hloubka protisků vrstvy, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna, snížením a dotykem tvarovacího prostředku se pohybuje mezi 2 až 3 mm.
22. Způsob podle jednoho z nároků 16až2l, vyznačený tím, že na posunovanou vrstvu, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna tvarovaná in šitu, se vytváří tlak mezi 500 až 2000 g.
23. Způsob podle jednoho z nároků 16až21, vyznačený tím, že na posunovanou vrstvu, na kterou se nanášejí přilnavá vlákna tvarovaná in šitu, se vytváří tlak mezi 800 až 1500 g.
24. Způsob podle jednoho z nároků laž23, vyznačený tím, že přilnavá vlákna jsou tvarována in sítu za teploty mezi 120 až 185 °C,
25. Způsob podle jednoho z nároků laž23, vyznačený tím, že přilnavá vlákna jsou tvarována in šitu za teploty s výhodou mezi 140 až 165 °C.

- 14CZ 302048 B6
26. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 25, vyznačený tím, že plocha vrstvy pokryté přilnavými vlákny tvarovanými in šitu činí nejvíce 20 % celkové plochy této vrstvy.
27. Způsob podle jednoho z nároků laž25, vyznačený tím, že plocha vrstvy pokryté přilnavými vlákny tvarovanými in šitu činí s výhodou 5 až 10 % celkové plochy této vrstvy.
28. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 27, vyznačený tím, že termoplastický film je zhotoven z polymerů a/nebo kopolymerů zvolených ze skupiny polyolefinů, polyesterů, polyuretanů, polyvinylických alkoholů.
29. Způsob podle nároku 28, vyznačený tím, že je-li termoplastický film z polyolefinů, je zhotoven z polymerů a/nebo kopolymerů ze skupiny polyethylenů o vysoké hustotě, polyethylenů o nízké hustotě, kopolymerů ethylenů a α-olefinů C₄ až C_to, polypropylenů, kopolymerů propylenů a α-olefinů C₄ až Cio, kopolymerů ethylen-propylen samostatně nebo ve směsi.
30. Způsob podle jednoho z nároků laž29, vyznačený tím, že termoplastický film má tloušťku mezi 10 a 30 pm.
31. Způsob podle jednoho z nároků laž29, vyznačený tím, že termoplastický film má s výhodou tloušťku mezi 13 a 20 pm.
32. Způsob podle jednoho z nároků laž31, vyznačený tím, že termoplastický film nepropustný pro kapaliny je propustný pro plyny a vodní páry.
33. Způsob podle nároku32, vyznačený tím, že, je-li termoplastický film propustný pro plyny a vodní páry, dosahuje se jeho propustnosti aplikací minerální náplně do kompozice filmu a protažením tohoto filmu.
34. Způsob podle nároku 33, vyznačený tím, že propustnost termoplastického filmu se pohybuje zejména od 500 do 5000 g/m²/24 h, přičemž propustnost se měří za teploty 38 °C a relativní vlhkosti 90 %, podle metody „Lyssy apparatus model 5000“.
35. Způsob podle nároku 33, vyznačený tím, že propustnost termoplastického filmu se pohybuje s výhodou od 2000 do 5000 g/m²/24 h, přičemž propustnost se měří za teploty 38 °C a relativní vlhkosti 90 % , podle metody „Lyssy apparatus model 5000“.
36. Způsob podle jednoho z nároků laž35, vyznačený tím, že termoplastický film je jednovrstvý nebo vícevrstvý.
37. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 36, vyznačený tím, že vláknitý substrát typu netkaného textilu se zvolí mezi výrobky zhotovenými z vláken nebo příze přirozeného, umělého nebo syntetického původu textilními nebo papírenskými technikami.
38. Způsob podle jednoho z nároků laž37, vyznačený tím, že vláknitý substrát typu netkaného textilu se zhotovuje z vláken nebo příze o titru od 0,7 do 3,5 denier.
39. Způsob podle jednoho z nároků laž38, vyznačený tím, že vláknitý substrát typu netkaného textilu se s výhodou zhotovuje z vláken nebo příze z polyethylenu, polypropylenu, polyesteru, polyamidů, polyvinylických alkoholů.
40. Způsob podle jednoho z nároků laž39, vyznačený tím, že vláknitý substrát typu netkaného textilu vykazuje hmotnost na jednotku plochy od 10 až 35 g/m².
41. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 39, vyznačený tím, že vláknitý substrát typu netkaného textilu vykazuje hmotnost na jednotku plochy s výhodou od 13 až 18 g/m².

- 15CZ 302048 B6
42. Vrstvená kompozitní struktura z nejméně dvou vrstev, z nichž jednu tvoří termoplastický film nepropustný pro kapaliny a druhou vláknitý substrát typu netkaného textilu, přičemž vrstvy spojené mezi sebou pojivém přilnou laminací, vyznačená tím, že pojivo tvoří přilnavá

5 vlákna tvarovaná in šitu a nanášená na jednu z vrstev způsobem podle jednoho z nároků 1 až 27 bezprostředně před laminací.
43. Kompozitní struktura podle nároku 42, vyznačená tím, že termoplastický film je vyroben podle nároku 28 až 36.

io
44. Kompozitní struktura podle nároku 42, vyznaíená t í m, že vláknitý substrát odpovídá jednomu z nároků 37 až 41.
45. Použití vrstvené kompozitní struktury podle nároku 42, zejména v oblasti hygienických 15 potřeb najedno použití jako jsou pleny, výrobky ženské hygieny a výrobky pro zdravotnictví.