CZ301810B6

CZ301810B6 - Systém zpevnení kolejnicového styku

Info

Publication number: CZ301810B6
Application number: CZ20060118A
Authority: CZ
Inventors: Kaluža@Miroslav
Original assignee: Kaluža@Miroslav
Priority date: 2006-02-23
Filing date: 2006-02-23
Publication date: 2010-06-30
Also published as: CZ2006118A3

Abstract

Systém upevnení kolejnicového styku (6) je založen na tom, že u koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic (5) jsou k pate (53) u každé podélné strany kolejnice (5) pritlacena alespon dve protilehle umístená upevnovadla (3), ukotvená ke spolecnému pražci (1).

Description

Systém zpevnění kolejnicového styku

Oblast techniky

Vynález se týká systému zpevnění kolejnicového styku, v němž na sebe navazující kolejnice jsou spojeny buď alespoň jednou přišroubovanou spojkou, nebo svarem.

ío Dosavadní stav techniky

Účelem systému zpevnění kolejnicového stykuje zajistit spolehlivé spojení na sebe navazujících kolejnic mezi sebou a současně s pražcem a přenášet do podloží tratě dynamické zatížení, včetně brzdných a zrychlujících sil od projíždějících kolejových vozidel. Dále pak v interakci s podlo15 žím tratě udržovat stabilní polohu tak, aby údržbářské zásahy po dobu životnosti tratě byly co nejmenší. Posledně uvedené požadavky se tykají kolejového svršku jako celku, přičemž z hlediska těchto požadavků je nejcitlivějším místem právě kolejnicový styk, jakožto místo, kde se stýkají sousední kolejnice.

Je známo několik systémů upevnění kolejnice k pražci v libovolné části kolejnice, tj. nejen na koncích, ale i kdekoliv po její délce. Společným znakem těchto systémů je, že obsahují dvě upevňovadla, která shora přitlačují z obou podélných stran patu kolejnice k pražci. Upevňovadla mohou mít podobu svěrkových šroubů dosedajících na patu kolejnice buď přímo, nebo přes destičkovíté svěrky, případně přes pružné drátěné upínky. Dalším společným znakem je, že síla od upevňovadel působí na kolejnici v podélné dělicí rovině pražce.

Kolejnicový styk bývá proveden jako sešroubovaný pomocí spojek nebo jako svařeny, přičemž je upraven na volných koncích kolejnic mezi dvěma pražci. Životnost obou typů kolejnicových styků závisí na stabilitě podloží pražců, protože spoj volných konců kolejnic není nikterak pod30 chycen, následkem Čehož pražce v okolí kolejnicového styku mají pod zatížením snahu se natáčet formou mikropohybů. Při oslabení podloží pod jedním nebo oběma pražci, nad nimiž je proveden kolejnicový styk, je potom kolejnicový styk mimořádně silně namáhán, a to až k případnému porušení. To je velká nevýhoda známých kolejnicových styků. Byly sice Činěny pokusy o zpevnění kolejnicového styku použitím tzv. dvojčitého pražce, což jsou dva pražce položené pod kolejnicovým stykem na doraz vedle sebe, ale očekávaný výsledek se nedostavil.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody spočívající zejména v přetěžování kolejnicových styků jsou podstatně zmenšeny systémem zpevnění kolejnicového styku podle vynálezu, přičemž v tomto kolejnicovém styku na sebe navazující kolejnice jsou navzájem spojeny jedním ztužujícím členem ze skupiny obsahující jednak alespoň jednu spojku, přišroubovanou k oběma koncovým úsekům na sebe navazujících kolejnic, a jednak svár konců na sebe navazujících kolejnic. Součástí systému jsou dále upevňovadla, která jsou shora přitlačena z obou podélných stran kolejnice na její patu. Pata je opřena o podkladní plochu, která je upravena na horní ploše pražce. Podstata vynálezu spočívá v tom, že u koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic jsou k patě u každé podélné strany kolejnice přitlačena alespoň dvě protilehle umístěná upevňovadla, ukotvená ke společnému pražci.

Při této úpravě se v podstatě zabrání mikropohybům pražce. Tím, že pražec osazený dvěma dvojicemi protilehle umístěných upevňovadel je širší, než pražce dosud používané, je tlak na podloží menší, což je další výhoda systému zpevnění kolejnicového styku podle vynálezu. Při menším tlaku se pražec lépe vyrovná s případným místním oslabením podloží.

-iCZ 301810 B6

Podkladní plocha může být vytvořena přímo na horní ploše pražce. Výhodnější však je, jestliže pod patou koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic je umístěna alespoň jedna podkladnice, opřená o podkladní plochu pražce.

Jedna z verzí spočívá v tom, že pod každou dvojicí protilehle umístěných upevňovadel, dosedajících z obou podélných stran na patu koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic, je na podkladní ploše pražce uložena samostatná podkladnice.

Jiná verze spočívá v tom, že pod oběma dvojicemi protilehle umístěných upevňovadel, dosedajících z obou podélných stran na patu koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic, je na podkladní ploše pražce uložena společná jednodílná podkladnice.

Za účelem zesílení je pod kolejnicovým stykem mezi oběma samostatnými podkladnicemi vsaze15 na vložka, opřená o podkladní plochu pražce.

Aby styk mezi kolejnicí a podkladnicí byl měkčí, aniž však mohou nastat nežádoucí mikropohyby mezi pražcem ajeho podložím, je mezi patou kolejnice a podkladnicí vložena první pružná podložka.

V podstatě za týmž účelem je mezi podkladnicí a podkladní plochou pražce vložena druhá pružná podložka.

U systému zpevnění kolejnicového styku podle vynálezu se kromě vlastního pražce může použít veškeré drobné kolejivo (podkladnice, svěrky apod.) téhož druhu jako u stávajících provedení, což je výhoda přispívající k ekonomičnosti zavedení tohoto systému.

Přehled obrázků na výkresech

Na připojeném výkrese jsou schematicky znázorněny příklady provedení systému zpevnění kolejnicového styku podle vynálezu, kde znázorňuje obr. 1 půdorysny pohled na pražec, obr. 2 řez A - A pražcem z obr. 1, obr. 3 řez B - B pražcem z obr. 2, obr. 4 bokorysný pohled na systém zpevnění s příčným kolejnicovým stykem, obr. 5 půdorysny pohled na systém zpevnění z obr. 4, obr. 6 totéž, jako na obr. 4, ale s vložkou uloženou pod kolejnicovým stykem, obr. 7 půdorysný pohled na systém zpevnění z obr. 6, obr. 8 bokorysný pohled na systém zpevnění se šikmým kolejnicovým stykem, obr. 9 půdorysny pohled na systém zpevnění z obr. 8, obr. 10 totéž jako na obr. 8, ale s vložkou uloženou pod kolejnicovým stykem, obr. 11 půdorysný pohled na systém zpevnění z obr. 10, obr. 12 bokorysný pohled na systém zpevnění se svařeným kolejnicovým sty40 kem, obr. 13 půdorysný pohled na systém zpevnění z obr. 12,

Příklady provedení vynálezu

Kolejnicový styk 6 je konstrukční uzel, v němž na sebe navazují koncové úseky dvou sériově položených kolejnic 5. Kolejnice 5 jsou položeny na pražci i, který obsahuje podkladní plochu 2, upravenou na horní ploše J_L pražce 1. Systém sloužící ke zpevnění kolejnicového styku 6 obsahuje upevňovadla 3 a ztužující člen.

Upevňovadla 3 jsou shora přitlačená z obou podélných stran na patu 53 kolejnice 5, opřenou o podkladní plochu 2. Upevňovadla 3 vyvozují na patu 53 kolejnice 5 upínací sílu P. U koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic 5 jsou k patě 3 u každé podélné strany kolejnice 5 přitlačena alespoň dvě protilehle umístěná upevňovadla 3, ukotvená ke společnému pražci 1. Upevňovadla 3 mají nej častěji podobu svěrek 3_L, přišroubovaných pomocí svěrkových

-2JV101U DU šroubů 32 s maticí k pražci i. Upevňovadly 3 však mohou být též neznázoměné pružné drátěné upínky, rovněž přišroubované k pražci 1. Upevňovadla 3 tak spojují kolejnici 5 s pražcem 1, přičemž pata 53 kolejnice 5 dosedá na podkladní plochu 2, která se nalézá na homí ploše JJ. pražce L Podkladní plocha 2 je buď přímo upravená na homí ploše JI pražce I, což je zejména techno5 logicky snadno proveditelné u pražce J železobetonového, nebo v jiné alternativě pod patou 53 koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic 5 je umístěna alespoň jedna podkladníce 2£ opřená o homí plochu JJ pražce L Podkladnice 2l_je k pražci 1 připevněna s výhodou podkladnicovými šrouby 24. Podkladnice 21 může být v jedné alternativě vyřešena tak, že pod každou dvojicí protilehle umístěných upevňovadel 3, na výkresech pod každou dvojicí svěio rek 31, dosedajících z obou podélných stran na patu 3 koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic 5, je na podkladní ploše 2 pražce i uložena samostatná podkladnice 2J. V jiné, na výkrese neznázoměné alternativě, je pod oběma dvojicemi protilehle umístěných upevňovadel 3, dosedajících z obou podélných stran na patu 3 koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic 5, na podkladní ploše 2 pražce 1 uložena společná jednodílná pod15 kladnice 2L U dosud popsaných kolejnicových styků 6 koncové úseky kolejnic 5 přesahují podkladnice 21 a ční volně do prostoru. Pro zvýšení tuhosti je účelné jak příčny, tak šikmý kolejnicový styk 6 upravit tak, že pod kolejnicový styk 6 se vsadí vložka 4, dosedající na podkladní plochu 2 pražce L Je výhodné, jestliže mezi patou 3 kolejnice 5 a podkladnicí 21 je vložena první pružná podložka 22. Analogicky mezi podkladnicí I a podkladní plochou 2 pražce 1 je vložena druhá pružná podložka 23.

Kolejnicový styk 6 může v jednom případě obsahovat natupo seříznuté konce přiléhajících kolejnic 5, zatímco v jiném případě je kolejnicový styk 6 tvořen šikmo seříznutými konci přiléhajících kolejnic 5. Ztužující člen kolejnicového styku 6 je v jednom případě tvořen alespoň jednou, lépe dvěma spojkami 61, přišroubovanými k oběma koncovým úsekům na sebe navazujících kolejnic

5. Je výhodné, je-li ke každé straně stojiny 52 kolejnice 5 přiložena jedna spojka J těsně pod hlavou 51, přičemž takto vzniklá dvojice spojek 1 je sešroubována spojkovými šrouby 62. Ztužující člen kolejnicového styku 6 může být též tvořen svárem 3 konců na sebe navazujících kolejnic 5.

Při zatížení kolejnicového styku 6, a tím i pražce J, se statická, ale i dynamická síla přenese do podloží 7, aniž by docházelo ke škodlivým houpavým mikropohybům pražce L čemuž zabrání uchycení koncových úseků kolejnic 5 v místě kolejnicového styku 6 ke společnému pražci 1.

Průmyslová využitelnost

Systém zpevnění kolejnicového styku podle vynálezu nalezne uplatnění zejména v aplikaci u železobetonových pražců.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. Systém zpevnění kolejnicového styku (6), v němž na sebe navazující kolejnice (5) jsou navzájem spojeny jedním ztužujícím členem ze skupiny obsahující jednak alespoň jednu spojku (61) přišroubovanou k oběma koncovým úsekům na sebe navazujících kolejnic (5), a jednak svar (63) konců na sebe navazujících kolejnic (5), přičemž systém dále obsahuje upevňovadla (3), která jsou shora přitlačena z obou podélných stran kolejnice (5) na její patu (53) opřenou o podio kladní plochu (
2), která je upravena na horní ploše (11) pražce (1), vyznačující se tím, že u koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic (5) jsou k patě (53) u každé podélné strany kolejnice (5) přitlačena alespoň dvě protilehle umístěná upevňovadla (3), ukotvená ke společnému pražci (1).

15 2. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že pod patou (53) koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic (5) je umístěna alespoň jedna podkladnice (21), opřená o podkladní plochu (2) pražce (1).
3. Systém podle nároku 2, vyznačující se tím, že pod každou dvojicí protilehle

20 umístěných upevňovadel (3), dosedajících z obou podélných stran na patu (53) koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic (5), je na podkladní ploše (2) pražce (1) uložena samostatná podkladnice (21).
4. Systém podle nároku 2, vyznačující se tím, že pod oběma dvojicemi protilehle

25 umístěných upevňovadel (3), dosedajících z obou podélných stran na patu (53) koncového úseku každé z obou na sebe navazujících kolejnic (5), je na podkladní ploše (2) pražce (1) uložena společná jednodílná podkladnice (21).
5. Systém podle nároku 3, vyznačující se tím, že pod kolejnicovým stykem(6)je

30 mezi oběma samostatnými podkladnicemi (21) vsazena vložka (4), opřená o podkladní plochu (2) pražce (1).
6. Systém podle kteréhokoliv z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že mezí patou (53) kolejnice (5) a podkladnicí (21) je vložena první pružná podložka (22).
7. Systém podle kteréhokoliv z nároků 2až4, vyznačující se tím, že mezi podkladnicí (21) a podkladní plochou (2) pražce (l) je vložena druhá pružná podložka (23).