CZ301760B6 - Zpusob detekce polohy ocelového kordu v pohybujícím se pryžovém pásu, zejména pri výrobe pneumatik a zarízení k jeho provádení - Google Patents

Abstract

Pri zpusobu detekce polohy ocelového kordu (6) v pohybujícím se pryžovém pásu (5), zejména pri výrobe pneumatik, se detekuje poloha krajního kordu (6), na jejímž základe se nastavuje poloha odrezávacího zarízení (9) okraju pásu (5) bez kordu (6). Do oblasti detekovaného krajního kordu (6) v pásu (5) se prestavitelne umístí permanentní magnet (1), který se pri zmene polohy detekovaného krajního kordu (6) pri pohybu pásu (5) vychyluje magnetickou silou a merí se zmena polohy permanentního magnetu (1) ve smeru prícném na smer pohybu pásu (5), címž se dosáhne precizní a automatické detekce zmeny polohy detekovaného krajního kordu (6) pro nastavení polohy odrezávacího zarízení (9). Zarízení k detekci polohy ocelového kordu (6) v pohybujícím se pryžovém pásu (5), zejména pri výrobe pneumatik, obsahuje snímac polohy ocelového kordu (6) v pryžovém pásu (5) opatrený prostredky pro spražení s prostredky pro nastavení polohy odrezávacího zarízení (9) okraju pásu (5) bez kordu (6). Snímac polohy ocelového kordu (6) v pásu (5) obsahuje permanentní magnet (1), který je uložen na závesu, který je dále uložen na rámu (3) zarízení, pricemž permanentnímu magnetu (1) a/nebo závesu je prirazen snímac (4) polohy permanentního magnetu (1) nebo závesu ve smeru prícném ke smeru pohybu pryžového pásu (5), pricemž snímac (4) polohy permanentního magnetu (1) nebo závesu je napojen na vyhodnocovací zarízení, které je opatreno prostredky pro napojení na prostredky pro nastavení polohy odrezávacího zarízení (9) okraju pásu (5) bez kordu (6).

Description

Způsob detekce polohy ocelového kordu v pohybujícím se pryžovém pásu, zejména při výrobě pneumatik a zařízení k jeho provádění

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu detekce polohy ocelového kordu v pohybujícím se pryžovém pásu, zejména při výrobě pneumatik, při kterém se detekuje poloha krajního kordu, na jejímž základě se nastavuje poloha odřezávacího zařízení okrajů pásu bez kordů.

Vynález se také týká zařízení k detekci polohy ocelového kordu v pohybujícím se pryžovém pásu, zejména pří výrobě pneumatik, které obsahuje snímač polohy ocelového kordu v pryžovém pásu opatřený prostředky pro spřažení s prostředky pro nastavení polohy odřezávacího zařízení okrajů pásu bez kordů.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě pneumatik osobních i nákladních vozidel je jedním z výchozích polotovarů pás pryže s ocelovými kordy. Pás vzniká například na čtyřválcovém kalandru, kde se mezi dvě fólie pryže zalisují četná ocelová lanka (kordy) stočená z několika tenkých drátů. Okraje takto vytvořeného pásu jsou bez kordů a jsou přebytečné (považují se za technologický odpad) a je nutno je před dalším zpracováním odřezat, jak je znázorněno na obr. 1. Tyto tzv. bezkordové okraje lze však z hlediska jejich šířky a polohy na stroji obtížně identifikovat pro přesné odřezání, protože vyrá25 běný pás se pohybuje nejen dopředu, ale navíc se pohybuje nežádoucím způsobem ve směru podélné osy válců, a to buď jako celek vlevo či vpravo (pás na válcích plave), nebo pás jako celek mění svoji šířku. V praxi tak dochází k tomu, že nelze přesně určit místo řezu, tj. místo v definované vzdálenosti za posledním zalisovaným ocelovým kordem, k odřezávání přebytečného okraje. Nepřesnost „oddělení“ nežádoucího okraje pásu je následně příčinou vícepráce, časo30 vých ztrát v následných kontrolních operacích a hlavně příčinou nevratných ztrát použité pryže a ocelového kordu v opravných operacích. Následkem toho je snižována produktivita výroby pneumatik.

Je známo, že se odřezávání přebytečného okraje pásu provádí na základě ručního pohmatu pásu obsluhou, která následně dle svých zkušeností mechanicky nastaví a zafixuje polohu dělicího nože, který pak odděluje přebytečný bezkordový pryžový okraj pásu. Tento způsob je však zatížen řadou chyb a vede Často k nepřesnému oddělení bezkordového okraje pryže, což má negativní vliv na kvalitu a efektivnost výroby. Další nevýhodou tohoto způsobu je, že je dělicí nůž umístěn na místě pro obsluhu hůře dostupném a také nebezpečném pro ruční ohmatání okraje pásu i pro nastavování nože.

Je také známý způsob detekce kordu mechanickou indikací polohy krajního kordu pomocí ozubeného přítlačného válečku, ale tento způsob není spolehlivý a proto i oddělování nepotřebného okraje pásuje značně nepřesné.

Jsou také známé způsoby detekce krajního kordu s využitím optických principů, které umožňují detekovat i nekovový kord. Základní podmínkou a současně i omezením je ovšem požadavek na prokreslení detekovaného kordu na povrchu pásu, takže musí dojít k dostatečné deformaci povrchu pásu, resp. zvlnění struktury povrchu pásu, jinak není jejich použití možné.

Dále jsou známé magnetické principy detekce krajního kordu, které pro detekci využívají magneticky vodivého předmětu, tj. ocelového kordu, který se stává součástí magnetického obvodu. Snímače změny magnetického pole (magnetického toku) pracují na několika principech, nejběžnější je využití Hallova jevu, příp. magnetorezistivního jevu (AMR, GMR), změny indukčností vzdu55 chové cívky, případné změny vzájemné indukčností dvou a více vhodně uspořádaných cívek.

-1CZ 301760 B6

V US 4 549 453 je popsáno využití magnetického snímače s odkazem na užitný vzor JP 26234/81, u kterého měřený pás ovlivňuje celkovou indukčnost cívek uspořádaných v můstku. Další variantou využití magnetického principu je diferenční indukčnostní systém publikovaný

L. Roemerem v roce 1990. Princip spočívá vtom, že cívky zapojené do můstku mění svoji indukčnost v závislosti na aktuální poloze vůči ocelovému kordu. V EP 428 903 je řešen problém určení polohy ocelového kordu v pryži z důvodu sledování rovnoměrnosti tloušťky piyže nad a pod kordem. Optickým laserovým snímačem je z obou stran měřena tloušťka pásu, magnetickým snímačem umístěným rovněž na obou stranách pásu je měřena poloha drátu. Pomocný io referenční magnetický snímač měří polohu drátu ještě před nanesením pryže. Stejný problém je podobným způsobem řešen i ve francouzském patentu FR 2 797 322. Magnetické snímače jsou rovněž zmíněny v JP 3251440, který se týká problematiky dělení pryžového pásu na menší polotovary, kdy je řez veden uprostřed mezi kordy. Poloha drátů je snímána magnetickými snímači, konkrétní princip však v anglickém abstraktu není uveden a v originální verzi není snímač roz15 kreslen. Měření rovnoměrnosti polohy drátů v pryži je popsáno v US 5 739 442, kde je řešeno snímačem, který má tvar vozíčku. Jedno kolečko je duté a je v něm umístěn permanentní magnet a Hallova sonda Allegro UGN3503. Vozíček přejíždí po měřeném ocelokordu a výstupní signál sondy je snímán a dále zpracován. Výsledkem je časový průběh, z něhož je možné odečíst rozestup jednotlivých drátů. V JP 1154735 je ocelový kord v pryži lokalizován pomocí Hallovy sondy, která detekuje změny magnetického toku budící vzduchové cívky pracující na kmitočtu stovky Hz. V JP 133207 je popsán princip detekce hrany vodivé desky založený na změně vzájemné indukčnosti systému více cívek. Prostřední primární cívka P je napájena střídavým napětím, napětí El a E2 indukované do krajních cívek S1 a S2 je úměrné magnetické vazbě Ml a M2, ovlivňované polohou měření části. Funkční komerčně využívané je řešení podle JP 2005114625.

Homí cívky jsou napájeny z oscilátoru a tvoří primární budicí vinutí. Do měřicích cívek se indukuje napětí úměrné vzájemné magnetické vazbě. Pokud do prostoru mezi cívkami vložíme elektricky (magneticky) vodivý předmět, představuje tento předmět stínění, které sníží indukované napětí v měřicích cívkách. Výstupy měřicích cívek můžeme s výhodou zapojit proti sobě a výsledné výstupní napětí je pak úměrné rozvážení, tzn. zasunutí vodivé poloroviny mezi cívky.

Jsou také známé indukčnostní způsoby detekce krajního kordu, které se využívají pro detekci elektricky vodivého předmětu, ve kterém dojde ke vzniku vířivých proudů a tím i k zatížení budicí cívky. Snímače jsou označovány jako indukčnosti oscilátorové snímače s vnesenou impedancí, snímače s vířivými proudy (Eddy current), příp. nesprávně jako indukční snímače. Využití indukčnostního oscilátorového snímače pro měření polohy ocelového kordu je předmětem US 3 719 114. Základem snímače je cívka, která přiblížením elektricky vodivého ocelového kordu mění svoji impedanci. Cívka je připojena k oscilátoru se základním kmitočtem cca 2 MHz. Při změně vzdálenosti kordu od cívky dojde vlivem změny impedance cívky ke změně kmitočtu a amplitudy oscilací. Osa cívky je umístěna v rovině osy pásu. Topné vinutí slouží ke stabilizaci teploty snímačem, aktuální teplota je měřena termistorem.

Jsou také známé mechanické způsoby detekce krajního kordu, které patří mezi nej starší užívané způsoby detekce krajního kordu.

Jsou také známé způsoby detekce krajního kordu využívající mikrovlnné záření, ultrazvukové vlnění nebo ionizující záření. Nevýhodou řešení s ionizujícím zářením je vysoká cena a negativní dopady na životní prostředí, výhodou je naopak možnost monitorovat i textilní výztuž vyráběného polotovaru.

Jsou také známé způsoby detekce krajního kordu využívající kapacitní princip měření polohy okraje vodivé poloroviny, jak je popsáno např. v US 6 448 792, ve kterém je kapacitní snímač tvořen tříelektrodovým systémem a vložený pás pak představuje elektrostatické stínění. Kondenzátor je složen z měřicí desky a střídavě napájených elektrod, které mají trojúhelníkový tvar. Vzájemná kapacita, resp. poměr protékajících kapacitních proudů je pak určen plochou elektrod nezakrytých měřenou vodivou deskou. Pro správnou funkci je nutné, aby měřená deska byla

-2CZ 301760 BÓ uzemněna, v opačném případě by působila jako vložené dielektrikum a vzájemnou kapacitu by naopak zvyšovala.

Jsou také známá řešení sloužící k detekci přerušení/poškození ocelového kordu v pryžovém pásu pásového dopravníku. Nejčastějším užívaným způsobem je vytvoření homogenního magnetického pole v těsné blízkosti pohybujícího se pásu pomocí cívky (US 4 439 731) nebo permanentního magnetu (AU 2007200637), přičemž přerušený kord vyvolá lokální změnu magnetického toku díky změně magnetické vodivosti a toto nestacionární pole pak indukuje napětí do měřicí cívky.

io Nevýhodou komerčně dodávaných systémů je kromě vysoké ceny i skutečnost, že použité snímače mají z principu integrální funkci, tj. vždy jsou ovlivněny více ocelovými kordy a nikoli pouze krajním sledovaným ocelovým kordem, takže nezbytným požadavkem správného měření polohy krajního kordu je konstantní plošné rozdělení ocelových kordů v objemu pásu. Pokud se totiž např. druhý kord od kraje přiblíží nebo vzdálí od zcela krajního kordu, jehož vzdálenost od sní15 mače se však nezmění, bude snímač i takovou situaci detekovat jako změnu vzdálenosti krajního kordu a chybně nastaví polohu odřezávacího zařízení.

Cílem vynálezu je rozšířit možnosti detekce kovového krajního kordu použitím pokud možno co nejjednodušších prostředků.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu je dosaženo způsobem detekce polohy ocelového kordu v pryžovém pásu, zejména při výrobě pneumatik, jehož podstata spočívá v tom, že do oblasti detekovaného krajního kordu v pásu se přestavitelně umístí permanentní magnet, který se při změně polohy detekovaného krajního kordu při pohybu pásu samovolně vychyluje magnetickou silou a měří se změna polohy permanentního magnetu ve směru příčném na směr pohybu pásu, čímž se dosáhne precizní a automatické detekce změny polohy detekovaného krajního kordu pro nastavení polohy odrezá30 vacího zařízení.

Podstata zařízení k detekci polohy ocelového kordu v pryžovém pásu, zejména při výrobě pneumatik spočívá v tom, že snímač polohy ocelového kordu v pásu obsahuje permanentní magnet, který je uložen na závěsu, který je dále uložen na rámu zařízení, přičemž permanentnímu magne35 tu a/nebo závěsu je přiřazen snímač polohy permanentního magnetu nebo závěsu ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu, přičemž snímač polohy permanentního magnetu nebo zavěšuje napojen na vyhodnocovací zařízení, které je opatřeno prostředky pro napojení na prostředky pro nastavení polohy odřezávacího zařízení okrajů pásu bez kordů.

Výhodou tohoto způsobu a zařízení je, že jsou jednoduché a spolehlivé, vyžadují užití snadno dostupné techniky a jsou dodatečně aplikovatelné i na stávající výrobní zařízení.

Výhodná provedení způsobu a zařízení jsou předmětem závislých patentových nároků a jsou blíže popsána včetně svých výhod a nevýhod v popisu příkladných provedení vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je schematicky znázorněn na výkrese, kde ukazuje obr. 1 průřez uspořádáním pásu pryže se zalísovanými ocelovými kordy, obr. 2 první příklad konstrukčního provedení zařízení k detekci ocelového kordu při výrobě pneumatik zejména pro osobní a nákladní vozidla, obr. 3 druhý příklad konstrukčního provedení zařízení k detekci ocelového kordu při výrobě pneumatik zejména pro osobní a nákladní vozidla, obr. 4 první konstrukční řešení zařízení s pólovým nástavcem a obr. 5 druhé konstrukční řešení zařízení s pólovým nástavcem.

-3CZ 301760 B6

Příklady provedení vynálezu

Způsob detekce ocelového kordu 6 v pohybujícím se pryžovém pásu 5 při výrobě pneumatik zejména pro osobní a nákladní vozidla spočívá v tom, že do oblasti krajního kordu 6, jehož poloha nebo změna polohy má být detekována, se svým prvním pólem j0 umístí permanentní magnet

1, který je uložen na závěsu a v příčném směru k pohybu pryžového pásu 5 se měří změna polohy permanentního magnetu 1 nebo prvku s ním pevně sprazeného, např. závěsu nebo jeho části. Základní myšlenkou tak je, že první pól 10 permanentního magnetu I je magnetickou silou vždy io přitahován přímo k ocelovému kordu 6, aniž by bylo potřeba vyvíjet jakoukoli další sílu nebo pohon, přičemž při změně polohy sledovaného kordu 6 ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu 5 dojde automaticky i ke změně polohy permanentního magnetu 1 vůči stanovenému bodu soustavy, kde se tato změna měří. Naměřená změna polohy permanentního magnetu 1 ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu 5 přímo odpovídá změně polohy sledované15 ho ocelového kordu 6 a je tak možno ji použít k nastavení či ke korekci nastavení polohy odřezávacího zařízení 9 okrajů pásu 5 bez kordů 6, jakje znázorněno na obr. 1.

Příklady konstrukčního řešení zařízení k detekci ocelového kordu 6 v pohybujícím se pryžovém pásu 6 při výrobě pneumatik zejména pro osobní a nákladní vozidla jsou znázorněny na obr. 2 až

5.

V příkladu provedení znázorněném na obr. 2 je permanentní magnet I uložen na pružném členu

2, který je dále uložen na rámu 3 zařízení. Permanentní magnet i má horizontální osu magnetizace a jeho první pól K) je tak uspořádán vlevo a druhý pól J_]_ permanentního magnetu 1_ je uspořá25 dán vpravo. Síla permanentního magnetu i a tím i schopnost permanentního magnetu I přitahovat kovové předměty je největší v místě největší koncentrace magnetických siločar, tzn. v rozích permanentního magnetu i ve znázorněném příkladu provedení. Permanentímu magnetu 1 je z boku přirazen snímač 4 polohy, kterým se detekuje změna polohy permanentního magnetu | ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu 5. Snímač 4 polohy je napojen na neznázoměné vyhodnocovací zařízení, které je napojeno na neznázoměné prostředky pro nastavení polohy odřezávacího zařízení. Toto řešení však má jistou konstrukční složitost zejména s ohledem na potřebu uložení permanentního magnetu 1 na prostředku, který je dostatečně pružný, aby byl schopný detekovat i malé změny polohy detekovaného krajního kordu 6 ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu 5, ale současně musí tento prostředek pro uložení permanentního magnetu 1 vykazovat dostatečné tlumení chvění pocházejícího od stroje.

V příkladu provedení na obr. 3 je permanentní magnet 1 uložen na výkyvném rameně 7, které je výkyvné uloženo na rámu 3 zařízení. Permanentní magnet 1 má horizontální osu magnetizace a jeho první pól W je tak uspořádán vlevo a druhý pól J_1 permanentního magnetu 1 je uspořádán vpravo. Síla permanentního magnetu 1 a tím i schopnost permanentního magnetu 1 přitahovat kovové předměty je největší v místě největší koncentrace magnetických siločar, tzn. v rozích permanentního magnetu I ve znázorněném příkladu provedení. Výkyvnému ramenu 7 je z boku přiřazen snímač 4 polohy ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu 5, kterým se zprostředkovaně detekuje změna polohy permanentního magnetu 1 ve směru příčném ke směru pohy45 bu pryžového pásu 5 při pohybu pásu 5 s ocelovými kordy 6. Snímač 4 polohy je stejně jako v příkladu dle obr. 2 napojen na neznázoměné vyhodnocovací zařízení, které je napojeno na neznázoměné prostředky pro nastavení polohy odřezávacího zařízení 9.

Vynález využívá toho, že permanentní magnet 1 působí na ocelový kord 6 silou, která má směr největšího nárůstu hustoty indukčních čar, tj. podle nejvyššího gradientu hustoty magnetického pole. U permanentního magnetu i dle znázorněných příkladů provedení to tedy není tam, kde je pól permanentního magnetu 1 nejblíže ke krajnímu detekovanému ocelovému kordu 6, nebo tam kde je největší hustota magnetického pole, aleje to tam, kde nejvíce přibývá indukčních čar, tzn. ve znázorněných příkladech provedení na hranách permanentního magnetu 1. V homogenním magnetickém poli, kde jsou indukční čáry všude stejně hustě rozloženy, by na ocelový kord 6

-4CZ 301760 B6 žádná síla nepůsobila. Z tohoto důvodu je ve znázorněných příkladech provedení ocelový kord 6 vždy přitahován ke „hraně“ permanentního magnetu i, které jsou ve znázorněných příkladech provedení dvě. Z tohoto důvodu tudíž není bezpečně zajištěno, že permanentní magnet i bude vůči detekovanému krajnímu ocelovému kordu 6 vždy nastaven jednou a tou stejnou hranou, neboť permanentní magnet I má tendenci samovolně se vychylovat z požadované jedné pracovní polohy a samovolně tak přiřazovat detekovanému kordu 6 druhou hranu, což znamená samovolnou změnu polohy permanentního magnetu 1 ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu 5, což vede k nejistotě měření, neboť není jednoznačně dána základní pracovní poloha permanentního magnetu 1. Musí se tedy potlačit působení silového pole jedné hrany permanentio ního magnetu L což se výhodně provede použitím pomocného magnetického obvodu, jak je znázorněno na obr. 4 a 5. Potlačení silového účinku jedné hrany permanentního magnetu i je zde dosaženo snížením gradientu magnetického pole na jedné hraně permanentního magnetu I rozložením do většího objemu či plochy.

Pro potlačení nebo eliminaci tohoto negativního vlivu druhé hrany permanentního magnetu X je permanentní magnet 1 v příkladu provedení znázorněném na obr. 4 a 5 uložen na různých koncích pólového nástavce 8, jehož pomocí se vhodně upraví rozložení hustoty magnetické energie, což ve svém důsledku vede k tomu, že se permanentní magnet X vůči sledovanému krajnímu kordu 6 vždy nastaví jednou jedinou požadovanou hranou. Pólový nástavec 8 může být tvořen např. permaloyovým plechem nebo jiným vhodným prostředkem. V obou příkladech provedení může být pólový nástavec 8 použit buď samostatně pro uložení permanentního magnetu X na rámu 3 zařízení, nebo může být použit jako součást tohoto uložení permanentního magnetu X na rámu 3 zařízení.

V příkladu provedení na obr. 4 se na hraně 80 pólového nástavce 8 projevují silové účinky jedné hrany permanentního magnetu X přitahovaného relativně malou magnetickou silou k detekovanému ocelovému kordu 6, takže je nutná relativně malá vzdálenost hrany 80 pólového nástavce 8 od sledovaného kordu 6.

V příkladu provedení na obr. 5 je k detekovanému ocelovému kordu 6 přitahována přímo jedna hrana permanentního magnetu X, přičemž pólový nástavec 8 slouží pouze k zeslabení vlivu druhé hrany permanentního magnetu X. Výhodou tohoto konstrukčního řešení oproti provedení na obr. 4 je významně zvýšená magnetická síla mezi permanentním magnetem X a detekovaným kordem 6 a tomu odpovídající možná větší vzdálenost první hrany permanentního magnetu X od plochy pásu 5.

Jak vyplývá z možností konstrukce magnetických obvodů a zařízení, je v dalším neznázoměném příkladu provedení pólový nástavec 8 použit ve zcela opačném smyslu, než je použit v provedení podle obr. 5, a to tak, že pólový nástavec 8 slouží podobně jako na obr, 4 k přenosu magnetické síly permanentního magnetu X do jiného místa než jsou hrany permanentního magnetu X, např. do místa, které je lépe využitelné pro detekci kordu 6 v pásu 5. V dalším neznázoměném příkladu provedení je pólový nástavec 8 konstrukčně uspořádán ke koncentraci magnetické síly permanentního magnetu X v požadovaném místě, ať už je tímto místem hrana či jiná část permanentního magnetu X nebo místo ležící mimo permanentní magnet X. V těchto neznázoměných příkla45 dech provedení se tedy jedná o jakési prodloužení a/nebo zesílení silových účinků magnetického pólu permanentního magnetu X v pozitivním slova smyslu.

Vynález není omezen pouze na zde výslovně uvedená či zobrazená uspořádání, ale jeho základní princip spočívající ve využití permanentního magnetu a jeho samovolného přitahování k ocelové50 mu kordu je v rámci schopností běžného odborníka aplikovatelný i v jiných konstrukčních provedeních, která zde nejsou výslovně popsána či zobrazena.

-5CZ 301760 B6

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný v gumárenském průmyslu při výrobě pásů pryže se zalisovanými ocelový5 mi kordy, napr. jako polotovarů pro výrobu pneumatik.

Claims (13)

1. io PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob detekce polohy ocelového kordu (6) v pohybujícím se pryžovém pásu (5), zejména při výrobě pneumatik, při kterém se detekuje poloha krajního kordu (6), na jejímž základě se

   15 nastavuje poloha odřezávacího zařízení (9) okrajů pásu (5) bez kordů (6), vyznačující se tím, že do oblasti detekovaného krajního kordu (6) v pásu (5) se přestavitelně umístí permanentní magnet (1), který se při změně polohy detekovaného krajního kordu (6) při pohybu pásu (5) samovolně vychyluje magnetickou silou a měří se změna polohy permanentního magnetu (1) ve směru příčném na směr pohybu pásu (5), čímž se dosáhne precizní a automatické detekce

   20 změny polohy detekovaného krajního kordu (6) pro nastavení polohy odřezávacího zařízení (9).
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m, že permanentní magnet (1) je umístěn nad pohybujícím se pásem (5).

   25
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že změna polohy permanentního magnetu (1) se měří jako vychýlení závěsu, na kterém je permanentní magnet (1) uložen.
4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že změna polohy krajního kordu (6) se detekuje jednou hranou permanentního magnetu (1) a současně se potlačuje magnetický

   30 účinek druhé hrany permanentního magnetu (1).
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že magnetický účinek druhé hrany permanentního magnetu (1) se potlačuje přiložením pólového nástavce (8) k permanentnímu magnetu (1).
6. 6. Zařízení k detekci polohy ocelového kordu (6) v pohybujícím se pryžovém pásu (5), zejména při výrobě pneumatik, které obsahuje snímač polohy ocelového kordu (6) v pryžovém pásu (5) opatřený prostředky pro spřažení s prostředky pro nastavení polohy odřezávacího zařízení (9) okrajů pásu (5) bez kordů (6), vyznačující se tím, že snímač polohy ocelového kor40 du (6) v pásu (5) obsahuje permanentní magnet (1), který je uložen na závěsu, který je dále uložen na rámu (3) zařízení, přičemž permanentnímu magnetu (1) a/nebo zavěšuje přiřazen snímač (4) polohy permanentního magnetu (1) nebo závěsu ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu (5), přičemž snímač (4) polohy permanentního magnetu (1) nebo zavěšuje napojen na vyhodnocovací zařízení, které je opatřeno prostředky pro napojení na prostředky pro nasta45 vení polohy odřezávacího zařízení (9) okrajů pásu (5) bez kordů (6).
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že závěs, na kterém je uložen permanentní magnet (1) je tvořen pružným členem (2).

   50
8. 8. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že závěs, na kterém je uložen permanentní magnet (1) je tvořen výkyvným ramenem (7), které je výkyvné ve směru příčném ke směru pohybu pryžového pásu (5).
9. 9. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 7 nebo 8, vyznačující se tím, že snímač (4)

   55 polohy permanentního magnetu (1) nebo závěsu je přiřazen permanentnímu magnetu (1).

   -6CZ 301760 B6
10. 10. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že snímač (4) polohy permanentního magnetu (1) nebo zavěšuje přiřazen výkyvnému ramenu (7).

    5
11. 11. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 6 až 10, vyznačující se tím, že permanentnímu magnetu (1) jsou přirazeny prostředky pro potlačení nebo eliminaci magnetického účinku druhé hrany permanentního magnetu (1).
12. 12. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že prostředky pro potlačení nebo io eliminaci magnetického účinku druhé hrany permanentního magnetu (1) jsou tvořeny pólovým nástavcem (8) přiloženým k permanentnímu magnetu (1).
13. 13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že pólový nástavec (8) je tvořen permaloyovým plechem.