CZ30117U1 - Deriváty kyseliny asparagové jako povrchově aktivní látky - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká derivátů kyseliny asparagové jako povrchově aktivních látek, surfaktantů, založených na acylované asparagové kyselině jako substruktury molekul těchto látek, které mají samosekvestrující vlastnosti a rovněž jsou biologicky odbouratelné.

Dosavadní stav techniky

Povrchově aktivní látky (také jinak řečeno surfaktanty, tenzidy, saponáty) snižují povrchovou či mezifázovou energii a proto se samovolně koncentrují ve fázovém rozhraní. Jelikož tenzidy snižují povrchové napětí rozpouštědel, usnadňují tak rozpouštění a odstraňování nečistot. Proto se používají v čisticích a pracích prostředcích. Nejznámějším příkladem tenzidu je mýdlo. Problematika povrchově aktivních látek je velmi dobře popsána v Holmberg, K., Shah. O. D., Schwuger, M. J.: Handbook of Applied Surface and Colloid Chemistry, Vol. 1 + 2. John Wiley 2002.

Při výrobě detergentů se k tenzidům přidávají tzv. aktivátory (sekvestranty), které podporují účinnost tenzidů v tvrdé vodě.

Speciálním případem povrchově aktivních látek jsou anionické tenzidy se samosekvestrujícími vlastnostmi, čili tenzidy, které vedle svých povrchových vlastností jsou schopné rovněž komplexovat kovy. Tyto tzv. samosekvestrující tenzidy se hlavně využívají k praní textilních výrobků tam, kde je „tvrdá“ voda, obsahující Ca²⁺, Mg²⁺ a podobně, a rovněž ionty železa (Lange R. K.: Detergents and Cleaners, Carl hanser Verlag 1994).

Povrchová aktivita tenzidů se hodnotí stalagmometrickou metodou. Metoda je popsána např.: Holmberg K.: Handbook of Applied Surface and Colloid Chemistry. Vol. 2, str. 230 - 232. Dále je popsána: Dócke W.: Prúfen von Textilie, VEB Fachbuchhandlung, Leipzig 1977, str. 127-129. Co se týče samosekvestrujícího tenzidu, ten byl již uveden na trh v 70. letech minulého století. Náročnost předpisů pro ochranu životního prostředí, které požadují, aby obdobné látky byly za definovaných podmínek alespoň z 60 % biologicky odbouratelné, však zamezil výrobu uváděného typu tenzidu, kterým byl C8 až Cl 8 alkylamid ethylendiamín tetraoctové kyseliny ve formě sodné soli.

Sekvestrační kapacita prostředků se testuje tzv. Hampshirským testem, tj. srážecí zákalovou titrací, kdy se k roztoku sekvestrující látky přidává roztok vápenaté soli. Po překročení sekvestrační kapacity hodnocené sloučeniny vznikne přetrvávající zákal, který indikuje konec titrace. Metoda je popsána např. v patentu DE 1904914.

V odborné literatuře jsou popsány samosekvestrující tenzidy a jejich příprava následujícího obecného vzorce A, které jsou po chemické stránce A-alkylderiváty kyseliny asparagové (Piispanen, Peter S. and Pihko, Petři M.: Direct synthesis of N-substituted, functionalized aspartic acids usingalkali maleates and amines, Tetrahedron Letters, 46(16), 275 l-2755;2005).

coox 1 ch2 ALKYL—NH—CH COOX	X = alkalický kov, nebo např. triethylamin
	A

Jsou rovněž popsány sekvestrující sloučeniny a jejich příprava následujícího obecného vzorce B, které se vyznačují vysokou sekvestrační schopností a dobrou biologickou degradovatelností (Suzuki, Ryo et al: PreparatÍon of biodegradable aminopolycarboxylic acids from amino acids and maleic acid, Jpn. Kokai Tokkyo Koho, 09157232, 17 Jun 1997).

- 1 CZ 30117 Ul

coox 1 ch2 XOOC-R-NH-CH COOX

X = alkalický kov, nebo např. triethylamin R = alifatický řetězec B

Jako sekvestrant, který je dostatečně biologicky odbouratelný, se v současnosti také používá N-(l ,2-dikarboxyethyl)-asparagová kyselina (jiný název 2,2’-iminodijantarová kyselina,

CA: 7408-20-0) vzorce:

Velmi podobné sekvestranty jsou založené na alifatických diaminech, například V,W-l,3-propandiyl-bisasparagová kyselina (CAS: 193207-34-0):

O O

OH OH

V mnoha zemích je v současné době z ekologických důvodů zakázán velmi účinný sekvestrační io prostředek trifosfát pentasodný, který byl nejlevnějším a zároveň nejúčinnějším sekvestrantem.

Ostatní sekvestrační prostředky jsou obvykle o mnoho dražší a mnohem hůře biologicky odbouratelné. Stálým problémem je tak biologická odbouratelnost detergentů a energetická náročnost jejich výroby. Z tohoto důvodu jsou neustále zkoumány další sloučeniny a syntetické postupy.

Povrchově aktivní látky se rovněž používají při formulacích aditiv do chladicích kapalin pro ob15 rábění kovů, či do chladících okruhů, a podobně. Nevýhoda všech tenzidů a sekvestrantů, které mají ve své molekule -NH- skupinu, spočívá ve faktu, že v chladících kapalinách pro obrábění kovů, a nebo v kapalinách v chladících okruzích (auta, solární panely, mrazící boxy, apod.) mohou jako antikorozní sloučeniny být přítomny dusitany (NaNO₂, KN0₂), kdy za vysokých teplot (obráběcí kapaliny), nebo dlouhodobým působením (chladící kapaliny) může dojít k „nitrosaci“ 20 aminové skupiny (-NH₂, -NH-) za vzniku velmi jedovatých a karcinogenních nitrosoaminů, kde hlavní roli hrají kyseliny, ať už se do kapaliny dostaly či vznikly jakýmkoliv způsobem.

NaNO2	+ H -w-	— Na+ + HNO2
hno2	+ H +
, -w-.....	- WU + H2U
—NH—	+ NO+ —	H+ + —N-

i

NO

-2 CZ 30117 Ul

Rovněž se nesmí zapomenout na fakt, že ve vzduchu může být přítomen oxid dusíku (NO), který má rovněž „nitrosační účinek“ (z výfukových plynů automobilů). Problém NO je obzvláště velký u chladicích kapalin pro obrábění kovů, kde vysoká teplota procesu (například vrtání, soustružení) může vést ke vzniku NO z dusíku přítomného ve vzduchu (samozřejmě extrémní podmínky).

V odborné literatuře (například C. K. Nmai, Cement & Concrete Composites 26 (2004) 199-207, nebo D. C. Zecher, Mater Perform 15 (4) (1976) 33-37) jsou popsány velmi účinné inhibitory koroze, které jsou chemisorpcí vázány na povrch železného výrobku, jedná se tzv. sarkosinový typ povrchového chelátu, kde například V-lauroylsarkosin byl velmi antikorozně účinný při koncentracích (ve vodě) 100 ppm:

c=o

I ,n-ch_2s

c=o

I o

+2 +3 železný výrobek

Sarkosinové typy inhibitorů koroze se vyrábí z mastných kyselin a sarkosinu, který se připravuje například reakcí monochloroctové kyseliny s methylaminem. Syntéza těchto inhibitorů koroze je tak mnohastupňová a velmi náročná.

Předkládané technické řešení řeší problém biologické odbouratelnosti, rovněž díky faktu, že nárokované molekuly neobsahují primární ani sekundární aminovou skupinu, nemohou se tedy tvořit při jejich použití nebezpečné nitrosoaminy. Nárokované povrchově aktivní látky jsou samosekvestrující, mají chelatační schopnost a díky levným výchozím surovinám jsou levné, rovněž způsob jejich výroby je relativně snadný (a tím levný).

Podstata technického řešení

Předmětem předkládaného technického řešení je derivát kyseliny asparagové obecného vzorce I,

N CH₃

1.0

(I), kde R¹ je vybrán ze skupiny zahrnující (Cl až C28) alkyl, (C3 až C28) cykloalkyl, (C2 až C28) alkenyl, (C3 až C28) cykloalkenyl, substituent vzorce II

kde R² a R³ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující (Cl až C28) alkyl, (C3 až C28) cykloalkyl, (C2 až C28) alkenyl, (C3 až C28) cykloalkenyl; a m = 1 až 28; a

Cat⁺ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující H⁺, Li⁺, Na⁺, K⁺, NH₄ ⁺, N⁺HR⁴R⁵R⁶, kde R⁴,

R⁵, R⁶ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující (Cl až C28) alkyl, (C3 až C28) cykloalkyl, (C2 až C28) alkenyl, (C3 až C28) cykloalkenyl, CH2CH2OH, nebo R⁵ a R⁶ dohromady tvoří řetězec -CH2CH₂OCH₂CH₂-.

-3CZ 30117 Ul

Ve výhodném provedení je Cat⁺ vybráno ze skupiny zahrnující H⁺, Li⁺, Na\ K⁺, NH₄ ⁺,

H	«4	H
1 +	PU + 2R	Δ I + A
hoch2ch2-n-ch2ch2oh	N	R—N-R
ch2ch2oh	Q	R6

Ve výhodném provedení je R¹ vybrán ze skupiny zahrnující (C8 až C20) alkyl, (C5 až C12) cykloalkyl, (C8 až C24) alkenyl, (C5 až Cl2) cykloalkenyl, substituent vzorce II, kde R² a R³ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující (Cl až C6) alkyl, (C5 až C8) cykloalkyl, (C2 až C6) alkenyl, (C5 až C8) cykloalkenyl; a m = 1 až 8.

Sloučeniny obecného vzorce I se připraví způsobem, kdy se známým postupem provede adice sloučeniny obsahující primární aminovou skupinu (RJ-N^) na aktivovanou dvojnou vazbu kyseliny maleinové nebo fumarové nebo jejich monosoli. Tento krok popisuje rovnice 1. Vzniklý intermediát pak reaguje s acetanhydridem za vzniku sloučeniny vzorce I, tento krok je popsán rovnicí 2.

Rovnice 1:

r-nh₂

HOOC

CH=CH

COO Cati rV hcAo ^{4 Cat}*

Rovnice 2:

o ^Rxn^ch₃

HO ^0

CH3COOH

O Cati

Vzniklá sloučenina, přesněji řečeno „volné karboxylové skupiny“ (-COOH) mohou být libovolně neutralizovány alkálií (LiOH, NaOH, KOH), a/nebo aminovou bází (NH₄OH, triethanolamin, V-methylmorfolin, trialkylamin, obecně terciárními aminy).

Vstupní surovinou syntézy sloučenin popsaných obecným vzorcem I může být s výhodou relativně levná velkotonážní sloučenina maleinanhydrid, který snadno reaguje s jedním ekvimolárním množstvím alkálie (LiOH, NaOH, KOH, NH₄OH) za vzniku monosoli kyseliny maleinové (rovnice 3).

Rovnice 3:

ofafao ⁺ CatiOH * CH=CH

HOOC^Z COO^-Cati⁺

Reakční prostředí může být vedle vody, mono- nebo bifunkční alkohol, který je mísitelný s vodou, takové jako methanol, ethanol, propanoly, etylenglykol, propylenglykol, rovněž tak aceton.

Produkt obecného vzorce I se z reakční směsi může, nebo nemusí izolovat, samozřejmě s velkou výhodou, pokud je reakčním prostředím voda.

Stran opticky aktivního centra sloučeniny vzorce I, vzhledem k faktu, že během adice dochází k izomerizaci dvojné vazby (rovnice 4), a vhledem k faktu, že tento systém je planární, vzniká během reakce směs 2 enantiomerů ras.

-4CZ 30117 Ul

Rovnice 4:

H

C=C

H 'c=c /

V jednom provedení je derivát kyseliny asparagové obecného vzorce la,

ve kterém má chirální uhlík asparagové kyseliny (s) konfiguraci. V tomto provedení technického řešení má tak asparagová kyselina přírodní charakter, je tedy (s) izomer (L-asparagová kyselina). V jiném provedení je derivát kyseliny asparagové obecného vzorce lb,

ve kterém chirální uhlík asparagové kyseliny má (r) konfiguraci. V tomto provedení technického řešení je tak asparagová kyselina (r) izomer (D-asparagová kyselina).

V jiném provedení je sloučenina obecného vzorce (I) ve formě směsi izomeru, kde chirální uhlík asparagové kyseliny má (s) konfiguraci, a izomeru, kde chirální uhlík asparagové kyseliny má (r) konfiguraci, s výhodou jsou deriváty kyseliny asparagové ve formě racemátu.

Sloučeniny vzorce I jsou biologicky odbouratelné a mají účinky jako povrchově aktivní látky (tenzidy, surfaktanty) se samosekvestrujícím účinkem. Jsou tudíž vhodné pro výrobu detergentů, které jsou vysoce biologicky odbouratelné. Dále jsou vhodné jako aditiva do kapalin na obrábění kovů. Pro toto použití je výhodou předkládaného technického řešení, že tyto kapaliny jsou založené na vodě, která má na rozdíl od minerálních olejů vysokou tepelnou kapacitu, a může tak účinně chladit proces obrábění. Dále jsou sloučeniny vzorce 1 vhodné jako aditiva do kapalin do chladicích systémů, například do chladičů aut, chlazení solárních panelů, barev, laků a podobně.

-5CZ 30117 Ul

Sloučeniny vzorce I jsou dále vhodné pro použití jako součást detergentů určených pro praní textilních materiálů, zejména v tvrdé vodě. Pri použití takového detergentů dojde ke snížení anorganických úsad, které se ukládají na praném materiálu. Tohoto jevu je možné využít i v dalších mokrých procesech v textilním zušlechťování.

Detergenty s obsahem sloučenin vzorce I mají proti dosud známým typům detergentů hlavní výhodu v tom, že disponují výbornou účinností i bez přítomnosti vysokých množství nákladných aktivačních přísad. Již z této skutečnosti vyplývá, že výrobou detergentů s obsahem tenzidů s aktivačními schopnostmi je možno produkci detergentů omezit pouze na chemickou výrobu tenzidů za současného přimíšení nepatrného množství speciálních přísad jako jsou optické zjasňovací prostředky (pokud jsou potřeba) a parfémy (pokud je potřeba). Pri výrobě práškových detergentů tedy odpadá řada investičně náročných zařízení, doprava a skladování dosud nutných aktivačních přísad. Využití technického řešení dále umožňuje výrobu vysoce účinných tekutých pracích prostředků. Jejich příprava spočívá pouze v rozpouštění tenzidů, parfémů, optických zjasňujících prostředků, barvy ve vodě nebo jiném rozpouštědle a případné úpravě pH roztoku.

Pro bližší objasnění technického řešení se uvádějí dále příklady, které však nijak neomezují rozsah technického řešení.

Příklady provedení technického řešení

Použité přístroje a techniky:

Sekvestrační kapacita látky vzorce 1 byla testována tzv. Hampshirským testem, tj. srážecí zákalovou titrací, kdy se k roztoku sekvestrující látky přidává roztok vápenaté soli. Po překročení sekvestrační kapacity hodnocené sloučeniny vznikne přetrvávající zákal, který indikuje konec titrace. Metoda je popsána např. v patentu DE 1904914.

Stanovení chemické spotřeby kyslíku (CHSK) bylo provedeno dle normy ČSN ISO 15705 (757521) - Stanovení chemické spotřeby kyslíku, metoda ve zkumavkách. Pro stanovení CHSK byly použity kyvety s označením LCK 014 od společnosti HACH LANGE.

Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po 5 dnech (BSK5) zřeďovací metodou bylo provedeno dle normy ČSN EN 1899-1 (757517) - Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po n dnech (BSKn) - Část 1 : Zřeďovací a očkovací metoda s přídavkem allylthiomočoviny.

Příklad 1: Disodná sůl 2-(acety-oleyl-amino)-jantarové kyseliny (CíjH^NOsNcc; M_w = 459,57; kódové označení MC-I-Ac)

2-(Acetyl-oleyl-amino)-j antarová kyselina

Ve 400 g vody se opatrně smíchá 98,06 g (1 mol) maleinanhydridu a 40 g (1 mol) hydroxidu sodného - pozor - silně exotermní reakce. Ke vzniklé suspenzi monosodné soli kyseliny maleinové se ještě za tepla (60 °C) přidá 267,5 g oleylaminu (1 mol) a směs se míchá po dobu 5 hodin pod zpětným chladičem při teplotě bodu varu vody. Po této době se reakční směs ochladí a zneutralizuje 1 molem hydroxidu sodného (40 g NaOH). Kódové označení aktivní sloučeniny MC-I.

Teplota systému se upraví na hodnotu 50 °C a za velmi intenzivního míchání se během 15 minut přidá 102,09 gramů acetanhydridu (1 mol), poté se při stejné teplotě míchá ještě 15 minut. Dojde

-6CZ 30117 Ul k acetylaci sekundárního aminu původní sloučeniny. Po ochlazení se přidá 40 g NaOH (1 mol) pro zneutralizování jednoho molu při reakci vzniklé kyseliny octové.

Připravený produkt je možné používat ve formě získaného vodného roztoku (987,65 g), který obsahuje 47,5 % hmotn. disodné soli 2-(acetyl-oleyl-amino)-jantarové kyseliny.

Nebo vodu lze odpařit například na rotační vakuové odparce (90 °C, 1,1 kPa) a získá se (po umletí odparku) lehce nažloutlý práškový produkt (kódové označení MC-I-Ac) - disodná sůl 2-(acetyl-oleyl-amino)-jantarové kyseliny (469 g) ve směsi s octanem sodným (82 g).

Označení	Struktura
	ch3
MC-I		n'h
	r-
	Nacr*	'00Na
	ch3
MC-I-Ac		0 H n ch3
	A NaO	. ON a 0

Sekvestrační kapacita ío Schopnost sekvestračních prostředků přirozeně vázat kationt kovu se hodnotí jako vazná schopnost (sekvestrační kapacita, S) a udává se v miligramech vápenatého iontu vázaného jedním gramem sekvestrantu za daných podmínek, tj. při dané teplotě a pH.

Sekvestrační kapacita látky MC-I v závislosti na teplotě a pH je ukázána v následující tabulce:

20 °C	90 °C
PH	S[mgCa2+/lgl	pH	S [mg Ca2+/lg]
9	7,7	9
10	20,6	10	16,9
11	22,2	11	20,8
12	23,1	12	22,5

-7CZ 30117 Ul

Sekvestrační kapacita látky MC-I-Ac v závislosti na teplotě a pH je ukázána v následující tabulce:

20 °C	90 °C
Ρ»	S [mg Ca2+/lg]	pH	S[mgCa27lg]
9		9
10		10	•
11	127,5	11	91,3
12	116,9	12	77,1

Z výsledku je velmi zřetelně vidět, že sekvestrační kapacita acylovaného derivátu MC-I-Ac pře5 kvapivě vzroste (v porovnání s MC-I), a to až šestinásobně, přestože by odborník v oboru čekal opak, tedy snížení sekvestrační kapacity tím, že došlo k acylaci aminové skupiny.

Vysoká sekvestrační kapacita látky MC-I-Ac při alkalickém pH a za nízkých i vysokých teplot z ní činí látku velmi vhodnou pro výrobu pracích prostředků (detergentů) pro celulózová vlákna, kde tento derivát funguje jako samosekvestrující surfaktant.

Rovněž speciálně látka MC-I-Ac jako samosekvestrující surfaktant je vhodná jako aditivum při výrobě buničiny zásaditým sulfátovým způsobem ze dřeva, kde varné pH se může blížit až hodnotě 13 a dosahuje se teplot až ke 170 °C.

Vzhledem k faktu, že se v podstatě jedná o obdobu sarkosinového typu antikorozní sloučeniny, ovšem s tím, že se jedná o tridentátní ligand, je velmi vhodná pro výrobu detergentů s antikoroz15 nimi vlastnostmi:

železný výrobek

Fe⁺²/Fe⁺³

CH₃

Λ

O=C o

c=o

I ch₂ ^C18^H35 \ C=O

I O

Fe⁺²/Fe ³ železný výrobek

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) a biochemická spotřeba kyslíku po deseti dnech (BSK) je ukázána v následující tabulce, kde pro porovnání byl jednak testován komerční surfaktant dodecylsulfát sodný a dále pak benzoát sodný, který je považován za látku snadno biochemicky odbouratelnou.

Vzorek	CHSK	BSK10	BSKio/CHSK
mg/1	-
Benzoát sodný	3 460	1 290	0.37
Dodecylsulfát sodný	4 990	2 570	0.51
MC-I	8 400	1 580	0.18
MC-I-Ac	11 400	2 530	0.22

CHSK - chemická spotřeba kyslíku, BSK - biochemická spotřeba kyslíku [vše mg/1]

-8CZ 30117 Ul

Z výsledků BSK je vidět, že acylací dojde ke zvýšení biochemické odbouratelnosti (patrně jako důsledek lepší rozpustnosti ve vodě). Sloučeninu MC-I-Ac lze tak považovat za středně dobře biochemicky odbouratelnou.

Příklad 2: Disodná sůl 2-(acetyy-dodecyl-amino)-jantarové kyseliny (C^HuNO^Nc^; 5 M_w = 387,42; kódové označení MC-II-Ac)

Cl2^H25x

NaO

2-(Acetyl-dodecyl-amino)-j antarová kyselina

Ve 300 g vody se opatrně smíchá 98,06 g (1 mol) maleinanhydridu a 40 g (1 mol) hydroxidu sodného - pozor - silně exotermní reakce. Ke vzniklé suspenzi monosodné soli kyseliny maleiío nové se ještě za tepla (cca 60 °C) přidá 185,35 g dodecylaminu (1 mol) a směs se míchá po dobu hodin pod zpětným chladičem při teplotě bodu varu vody. Po této době se reakční směs ochladí a zneutralizuje 1 molem hydroxidu sodného (40 g NaOH). Vznikne disodná sůl N- dodecylasparagové kyseliny (kódové označení MC-II).

Teplota systému se upraví na hodnotu 50 °C a za velmi intenzivního míchání se během 15 minut 15 přidá 102,09 gramů acetanhydridu (1 mol), poté se při stejné teplotě míchá ještě 15 minut. Dojde k acetylaci sekundárního aminu původní sloučeniny. Po ochlazení se přidá 40 g NaOH (1 mol).

Připravený produkt je možné používat ve formě získaného vodného roztoku (805,5 g), který obsahuje 48 % hmotn. disodné soli 2-(acetyl-dodecyl-amino)-jantarové kyseliny.

Nebo vodu lze odpařit například na rotační vakuové odparce (90 °C, 1,1 kPa) a získá se (po 20 umletí odparku) bílý práškový produkt (kódové označení MC-II-Ac) - disodná sůl 2-(acetyl-dodecyl-amino)-jantarové kyseliny (387 g) ve směsi s octanem sodným (82 g).

Označení	Struktura
MC-II	Ci2H25,N,H čf ,, λΑλ ONa NaO 0
MC-II-Ac	O Ci2h25.nXch NacAc ÓN*

Sekvestrační kapacita MC-II-Ac v závislosti na teplotě a pH je ukázána v následující tabulce:

20 °C	90 °C
pH	S [mg Ca2+/lg MC-II-Ac]	pH	S [mg Ca2+/lg]
9	28,6	9	4,2
10	49,5	10	7,9
11	28,5	11	8,0
12	24,4	12	15,9

-9CZ 30117 Ul

Sekvestrační kapacita MC-II v závislosti na teplotě a pH je pak ukázána v další tabulce:

20 °C	90 °C
pH	S [mg Ca2+/lg MC-II]	PH	S [mg Ca2+/lg]
9	9,3	9	0,3
10	18,7	10	5,8
11	32,7	11	3,5
12	35,0	12	6,9

Z výsledků je vidět, že acylovaná forma (sloučenina MC-II-Ac) je velmi vhodná jako samosekvestrující surfaktant pro praní bavlněných výrobků (obecně celulózových) za nízkých teplot a pH 9 až 10.

Opět vzhledem k faktu, že se v podstatě jedná o obdobu sarkosinového typu antikorozní sloučeniny, ovšem s tím, že se jedná o tridentátní ligand, je velmi vhodná pro výrobu detergentů s antikorozními vlastnostmi.

Z pohledu ekonomiky (ceny), je látka MC-II-Ac levnější než MC-I-Ac vzhledem ke stávajícím ío cenám vstupních aminů (oleyaminu x dodecylaminu).

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (6)

1. Derivát kyseliny asparagové obecného vzorce I:

(I), kde R¹ je vybrán ze skupiny zahrnující (Cl až C28) alkyl, (C3 až C28) cykloalkyl, (C2 až C28)

15 alkenyl, (C3 až C28) cykloalkenyl, substituent vzorce II R²

-<^cíwⁿ:_r3 (Π), kde R² a R³ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující (Cl až C28) alkyl, (C3 až C28) cykloalkyl, (C2 až C28) alkenyl, (C3 až C28) cykloalkenyl; a m je 1 až 28; a

20 Cať jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující H⁺, Li⁺, Na⁺, K⁺, NH/, N⁺HR⁴R⁵R⁶, kde R⁴, R⁵, R⁶ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující (Cl až C28) alkyl, (C3 až C28) cykloalkyl, (C2 až C28) alkenyl, (C3 až C28) cykloalkenyl, CH2CH2OH, nebo R⁵ a R⁶ dohromady tvoří řetězec -CH2CH2OCH2CH2-.

- 10CZ 30117 Ul

2. Derivát kyseliny asparagové podle nároku 1 obecného vzorce I, vyznačený tím, že Cat⁺ je vybráno ze skupiny zahrnující H⁺, Li⁺, Na⁺, K⁺, NH4\

H „ J H 1 + LL ⁺^R z I + R HOCH₂CH₂-N-CH2CH₂OH N R—N-R ch₂ch₂oh u R⁶

3. Derivát kyseliny asparagové podle nároku 1 nebo 2 obecného vzorce I, vyznačený 5 t í m , že R¹ je vybrán ze skupiny zahrnující (C8 až C20) alkyl, (C5 až Cl2) cykloalkyl, (C8 až

C24) alkenyl, (C5 až Cl2) cykloalkenyl, substituent vzorce II, kde R² a R³ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující (Cl až C6) alkyl, (C5 až C8) cykloalkyl, (C2 až C6) alkenyl, (C5 až C8) cykloalkenyl; a m je 1 až 8.

4. Derivát kyseliny asparagové podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačený ío t í m , že chirální uhlík asparagové kyseliny má (s) konfiguraci.

5. Derivát kyseliny asparagové podle kteréhokoliv z nároků laž3, vyznačený tím, že chirální uhlík asparagové kyseliny má (r) konfiguraci.

6. Derivát kyseliny asparagové podle kteréhokoliv z nároků laž3, vyznačený tím, že je ve formě směsi izomeru, kde chirální uhlík asparagové kyseliny má (s) konfiguraci,

15 a izomeru, kde chirální uhlík asparagové kyseliny má (r) konfiguraci, s výhodou jsou deriváty kyseliny asparagové ve formě racemátu.