CZ300896B6

CZ300896B6 - Zpusob chlorace vsázky rudonosných materiálu a reaktor k provádení tohoto zpusobu

Info

Publication number: CZ300896B6
Application number: CZ20060305A
Authority: CZ
Inventors: Lysytchuk@Oleg
Original assignee: Lysytchuk@Oleg
Priority date: 2006-05-12
Filing date: 2006-05-12
Publication date: 2009-09-02
Also published as: EP2021518A1; EP2021518B1; CZ2006305A3; DE602006009155D1; ATE442462T1; PL2021518T3; WO2007131459A1

Abstract

Pri zpusobu chlorace vsázky rudonosných materiálu v reaktoru za prítomnosti chlóru a koksu za úcelem výroby chloridu kovu, jako jsou Fe, Cu, Ti, Sn, Al, Zr, V, Mo, Nb a Ta je z bocních protilehlých vstupních komor (14) reaktoru, kam je prubežne dodávána prášková vsázka a pod tlakem vhánena smes chlóru a vzduchu, horní vrstva taveniny o teplote 850 až 1200 .degree.C, se suspendovanými cásticemi vsázky, vhánena rychlostí 50 až 500 m/sec protibežne pod úhlem 30 až 60.degree. šikmo smerem vzhuru vedenými podélnými reakcními kanály (16) do smešovací komory (15). Zde je tavenina dispergována na emulzi s vysoce rozvinutým aktivním mnohafázovým povrchem, a následne odvádena šikmo vzhuru pod úhlem 30 až 60.degree. vedeným prícným prodouvacím kontaktním kanálem (20) do výstupní komory (19), odkud jsou jednak odvádeny plynné produkty chlorace ke kondenzaci za úcelem vydelení prímesí a jednak je prubežne vypouštena solná tavenina.

Description

(57) Anotace:

Při způsobu chlorace vsázky rudonosných materiálů v reaktoru za přítomnosti chlóru a koksu za účelem výroby chloridů kovů, jako jsou Fe, Cu, Ti, Sn, Al, Zr, V, Mo, Nb a Taje z bočních protilehlých vstupních komor (14) reaktoru, kam je průběžné dodávána prášková vsázka a pod tlakem vháněna směs chlóru a vzduchu, horní vrstva taven my o teplotě 850 až 1200 °C, se suspendovanými částicemi vsázky, vháněna rychlostí 50 až 500 m/sec protiběžně pod úhlem 30 až 60° Šikmo směrem vzhůru vedenými podélnými reakčními kanály (16) do směšovací komory (15). Zde je tavenina dispergována na emulzi s vysoce rozvinutým aktivním mnohafózovým povrchem, a následně odváděna Šikmo vzhůru pod úhlem 30 až 60° vedeným příčným prodouvacím kontaktním kanálem (20) do výstupní komory (19), odkud jsou jednak odváděny plynné produkty chlorace ke kondenzaci za účelem vydělení příměsí ajednakje průběžně vypouštěna solná tavenina.

Způsob chlorace vsázky rudonosných materiálů a reaktor k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu chlorace vsázky rudonosných materiálů a rovněž řeší konstrukci reaktoru k provádění tohoto způsobu, využitelného při zpracování rudonosných materiálů za přítomnosti chlóru a koksu za účelem výroby chloridů kovů, jako jsou například Fe, Cu, Ti, Sn, Al, Zr, V, Mo, Nb a Ta.

io

Dosavadní stav techniky

V současné době je známo zařízení a způsob výroby tetrachloridů kovů, jako například titanu nebo zirkonia, popsané v patentu US 4 595 573, které obsahuje reakční komoru vyrobenou ze žáruvzdorného materiálu a umístěnou v hermeticky uzavřeném kovovém plášti. Ve spodní části této komory se nachází reakční zóna. Popisované zařízení je opatřeno systémem rozvodů technologických médií, který zprostředkovává zahřívání reakční komory, plnění pláště plynem, podávání pevné reakční směsi s obsahem zpracovávaného kovu a přívod plynné směsi s obsahem chlóru skrze trysku umístěnou ve spodní části reakční zóny. Tlak v komoře je udržován na hodnotě převyšující atmosférický tlak, přičemž hodnota tlaku v plášti je vyšší než tlak v komoře. Tak je zabezpečen nepřetržitý pohyb proudu plynu, vháněného pomocí systému technologických médií a odvádějícího páry chlóru a chloridů z vnitřního prostoru pláště. Nedostatkem tohoto chlorátoru je nízký specifický výkon, neboť v zařízení nedochází k intenzivnímu promíchávání kovů ve vsázce a směsi plynů, a proto všechny procesy probíhají v režimu laminámí nebo přirozené difúze.

Rovněž je znám proces výroby tetrachloridů titanu, popsaný v patentu GB 836079, při kterém jemně dispergovaná směs materiálu obsahujícího titan a uhlíkaté redukční činidlo prochází sou30 časně s proudem chlóru vertikální reakční komorou, přičemž reagenty se pohybují směrem dolů a pevné i plynné produkty reakcí se odvádějí skrze spodní část komory. Teplota reakcí přesahuje 700 ^ŮC a je žádoucí, aby se nacházela v rozměru 1000 až 1400 °C. Pevná vsázka se podává rozptýlená v nosném plynu zpravidla mimo proud chloračního plynu. Částice pevné vsázky rozptýlené v dusíku nebo oxidu uhelnatém či uhličitém s přídavkem kyslíku mohou být podávány do reakční komory ve směru osy reaktoru zatímco chlór může být vháněn do reaktoru ve směru tečny. Reaktor má tvar vertikálně uloženého válce. Do jeho vrchní části se skrze násypku podává směs titanové rudy a uhlíkatého redukčního činidla, která je předběžně drcena a připravena v drtiči s míchačkou. Chloraění plyn je vháněn otvory v horní části reaktoru a postupuje směrem dolů rychlostí 15 m/sec, Spodní část reaktoru je propojená s lapačem pevných částic, jehož tep40 lota je nižší než teplota v reakční komoře a z něhož směs plynů pokračuje dále do separátorů a kondensátoru. Chloridy s vysokou teplotou tavení vzniklé v důsledku probíhajících reakcí se usazují v podobě tenkého filmu na stěnách reaktoru, stékají po nich do lapače pevných částic, jehož teplota je nastavení tak, aby chloridy s vysokou teplotou tavení, jako např. zásady, prvky alkalických zemin či dichloridy železa, přešly do pevného skupenství a mohly být následně z reaktoru odvedeny. Plynné chloridy postupují do další komory, jejíž teplota podporuje usazování pevných sloučenin oxidů železa a chlóru, které jsou z reaktoru následně odváděny odpovídajícím ventilem. Vhodnými materiály obsahujícími titan jsou rutil, ilmenit, železné a titanové rudy a struska ěi syntetický oxid titaničitý. Jelikož zařízení nezajišťuje intenzivní promíchávání kovu, tedy vsázky, se směsí chloru a vzduchu, probíhají všechny procesy v režimu laminámí či přirozené difúze, což má za následek nízký specifický výkon reaktoru. K dalším slabým stránkám patří nízká celková výrobní kapacita jednotlivých zařízení, neboť není možné zajistit rovnoměrnou distribuci směsi chloru se vzduchem po celém průřezu reaktoru. Nedostatkem jsou také vysoké specifické kapitálové a výrobní náklady, způsobené nízkým měrným výkonem a potřebou vsázku speciálně upravovat.

-! fcWVV/V MU

V současné době je měrný výkon vztahovaný na lm² horizontálního průřezu chlorační komory reaktoru všech známých typů chloračních zařízení, tedy tavícího, šachtového či chlorátoru s fluidní vrstvou, prakticky stejný. Je proto obtížné upřednostnit určitý typ aparátu. Pri pokusu zvýšit výkon šachtového chlorátoru s fluidní vrstvou na více než 100 t TiCl₄ denně vznikají velké technické problémy. Rovnoměrně distribuovat chlór do celého objemu vrstvy vsázky v zařízeních s průměrem větším než 3 m je prakticky nemožné.

Dále je známo řešení dle spisu US 4 332 615 týkající se obohacování titanové rudy na TiO₂, přičemž je odstraňováno Fe a Fe₂C>3 bez ztráty titanu. Proces je realizován s použitím vzduchu, chloru a vodíku za vzniku TiCl_v Obohacování titanu v rudách obsahujících až 25 % železa s využitím vodíku při exotermické reakci je řešeno ve spise GB 992317. Obohacování titanové rudy bez použití chloru je pak řešeno ve spise US 4 442 075 pomocí technologie pracující v režimu taminámí difúze tekutých solí titanové rudy. Nevýhodou tohoto způsobuje použití další druhotné soli.

Zařízením, které se svou technickou podstatou a ekonomicko-technologickou efektivitou nejvíce blíží představovanému zařízení je reaktor pro chloraci materiálů obsahujících titan popsaný v patentu GB 8930676. Tento způsob zpracování materiálů obsahujících titan za přítomnosti chlóru a koksu za účelem výroby chloridu kovů spočívá v použití množství plynovodních hrdel sloužících ke vhánění chlóru do reakční zóny a ústících dovnitř směrem ke dnu reakční komoiy. Ústí jednotlivých přívodů se nachází v určité vzdálenosti od sebe, od stěn i ode dna komory.

V důsledku vhánění proudu plynu se v reakční komoře vytváří turbulentní zóny, jejichž pohyb je znázorněn šipkami a přerušovanými čarami. Činnost zařízení je popsána pro případ zpracování ilmenitu jako materiálu obsahujícího titan. V důsledku zavedení uhlíku, uhlí nebo koksu do reaktoru, zažehnutí a dmýchání proudu vzduchu se vnitřní prostor pece zahřívá na reakční teplotu ve výši 700 až 1200 °C. Přes nakloněný žlab se do pece podává jemně dispergovaná směs ilmenitu a koksu, která vytváří uvnitř pece vrstvu neustále promíchávanou proudem vháněného vzduchu. Když tato vrstva dosáhne pracovní teploty, přeruší se dodávka vzduchu a skrze hrdla se začíná podávat chlór. Pohyb vháněného chlóru vytvoří stoupaj ící sloupy ilmenitu a uhlíku. Části30 ce ilmenitu a uhlíku, které nestihnou zreagovat a dosáhnou nej vyššího bodu těchto sloupců začnou padat zpět do vrstvy materiálu, dokud neklesnou do blízkosti plynovodních hrdel a nejsou opětovně zachyceny proudem chlóru a vyneseny nahoru. Tímto způsobem je zajištěna nepřetržitá cirkulace ilmenitu a uhlíku nahoru a dolů napříč vrstvou materiálu. Plynné produkty reakcí, a to chlorid titaničitý, dichlorid železa a oxid uhelnatý, jsou odváděny z pece skrze její horní část.

V patentuje rovněž popsáno zpracování zirkonia, tantalitu nebo kolumbia.

Nedostatkem tohoto typu zařízení je malý měrný výkon, zpravidla 5 t/m³ denně, limitovaný nízkou lineární rychlostí pohybu plynové bubliny s obsahem chloru v tavenině solí, jejíž hodnota je udávána ve výši 0,3 m/$ec. Z tohoto důvodu by další intensifikace procesů probíhajících ve stá40 vajících chlorátorech byla spojena se zvětšením jejich objemu, a tím i potřebné pracovní plochy, což by vedlo k dalšímu zvyšování kapitálových i výrobních nákladů.

Úkolem představovaného vynálezu je představit takový způsob chlorace vsázky a související konstrukční řešení reaktoru, které by umožňovalo zvýšení jeho výrobní kapacity.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo vynálezem, kterým je způsob chlorace vsázky rudonosných mate50 riálů v reaktoru za přítomnosti chlóru a koksu za účelem výroby chloridů kovů, jako jsou Fe, Cu, Ti, Sn, Al, Zr, V, Mo, Nb a Ta, jehož podstatou je, že z bočních protilehlých vstupních komor reaktoru, kam je průběžně dodávána prášková vsázka a pod tlakem vháněna směs chlóru a vzduchuje horní vrstva taveniny o teplotě 850 až 1200 °C se suspendovanými částicemi vsázky vháněna rychlostí 50 až 500 m/sec protiběžně pod úhlem 30 až 60° šikmo směrem vzhůru vedenými podélnými reakčními kanály do směšovací komory, kde je tavenina dispergována na emulzi

-2s vysoce rozvinutým aktivním mnohofázovým povrchem, a následně odváděna šikmo vzhůru pod úhlem 30 až 60° vedeným příčným prodouvacím kontaktním kanálem do výstupní komory, odkud jsou jednak odváděny plynné produkty chlorace ke kondensaci za účelem vydělení příměsí a jednak je průběžně vypouštěna solná tavenina,

Vynálezem je rovněž konstrukce reaktoru pro chíoraci vsázky sestávajícího z tělesa vytvořeného ve formě uzavřené vany, která je částečně zaplněna taveninou, kde těleso je vybaveno konstrukčními prvky pro dávkování vsázky, pro přívod směsi vzduchu a chloru, pro odvádění plynných produktů tavby, ohřev taveníny, vypouštění taveniny a chlazení svého pláště a konstrukčních io prvků dělících jeho vnitřní prostor, jehož podstatou je, že ve vnitřním prostoru tělesa jsou vytvořeny podélné přepážky a příčné přepážky tak, že jej rozdělují na alespoň jednu vstupní komoru, směšovací komoru a výstupní komoru, které jsou vzájemně propojeny šikmo vzhůru vedenými reakčními kanály a kontaktními kanály, které jsou vytvořeny na různé horizontální úrovni pro zajištění vzestupného prodouvání vznikající disperzí taveniny.

Také je podstatou vynálezu, že reakční kanály a kontaktní kanál jsou pomocí podélných přepážek a příčným přepážek vytvořeny tak, že jejich zkosení nabývá vzhledem k horizontální rovině hodnot 30 až 60°.

Konečně je podstatou vynálezu, že ve vnitřním prostoru tělesa jsou v oblasti umístění zásobovacích násypek a přívodních hrdel vytvořené, symetricky vzhledem k podélné ose tělesa, dvojice horních podélných přepážek a spodních podélných přepážek se zkosením vzájemně přilehlých ploch, vytvářejí dvojice dostředně Šikmo směrem vzhůru vedených podélných reakčních kanálů, a že ve středové části vnitřního prostoru tělesa vytvořená homí příčná přepážka a spodní příčná přepážka se zkosením vzájemně přilehlých ploch vytvářejí kontaktní kanál, který je vytvořen nad horizontální úrovní reakčních kanálů.

Ve výhodném provedení jsou podélné přepážky vytvořeny kolmo k příčným přepážkám a výstupní průřezy podélných reakčních kanálů do směšovací komory vytvořených v podélných pře30 pážkách symetricky s osou reaktoru jsou ve stejné výši a jsou nasměrovány proti sobě.

Předkládané řešení způsobuje, že popisovaný reaktor je vysoce produktivní, technologicky a konstrukčně propracovaný a jeho provoz je nenáročný. Může najít široké uplatnění při výrobě titanu či jiných barevných a vzácných kovů a rovněž v jaderném průmyslu. Měrná výrobní kapa35 čita nového reaktoru je přibližně 30-krát vyšší než u stávajících zařízení. Chlorační reaktor s vnějšími rozměry 4x3x2 m a užitném objemu 24 m³ má při spotřebě plynu 20 až 40 tis. m³/h výrobní kapacitu 3800 tun za den. Měrná výrobní kapacita reaktoru je tedy 156 t/m³ za den, což je zhruba 30x více, než u známých technologií. Kromě toho je jednotkový výkon nového chlorátoru, a to v přepočtu na jedno zařízení, ve srovnání se stávajícími chlorátory rovněž několika40 násobně vyšší. Příčinou je snadno dosažitelná rovnoměrná distribuce chlóru v zónách chlorace a důležitá je rovněž přirozená vnitřní cirkulace taveniny solí kolem spodních příčných přepážek proti proudu vháněného plynu. Díky možnosti zpracovávat práškové materiály odpadá nutnost briketovat vsázku, čímž se snižují náklady na zpracování. Nový reaktor je navíc lehce automatizovatelný a výrobní náklady jsou velmi nízké. Smysluplnost a účelnost popsaného procesu chlo45 race spočívající ve vdouvání vsázky do intenzivně turbulentního proudu emulze taveniny a solí je jednoznačně potvrzena výsledky při praktické aplikaci autogenních procesů, kdy proces tavení v tavící lázni má měrný výkon 55 až 60 t/m³ denně, což je 10—krát více než u existujících procesů v suspendované fázi.

Přehled obrázků na výkresech

Konkrétní příklad konstrukce reaktoru podle vynálezu je schématicky znázorněn na připojených výkresech, kde

- obr. 1 představuje podélný vertikální řez reaktorem

-3- obr. 2 je horizontální řez reaktorem v rovině B_B

- obr. 3 je vertikální rez reaktorem v rovině C-C

- obr 4 je podélný řez vstupní komorou reaktoru k podávání práškové vsázky v rovině D-D

Příklady provedení vynálezu

Reaktor sestává z tělesa 1 vytvořeného ve formě uzavřené vany vyzdívané žáruvzdorným materiálem nebo chlazené kesonovou konstrukcí, která je částečně zaplněna taveninou 2 solí io s obsahem chloru. Těleso i je v horní části vybaveno běžnými konstrukčními prvky pro dávkování vsázky, pro přívod směsi vzduchu a chloru a pro odvádění plynných produktů tavby, když v popisovaném případě na straně jedné obsahuje dvojice symetricky podélně ustavených zásobovacích násypek 3 a přívodních hrdel 4 a na straně druhé centrální odtahové hrdlo 5, na jehož vstupu je umístěno záchytné zařízení 6 kapek taveniny, tvořené například sadou lamel, jak je patrné z obr. 1. Ve spodní části tělesa 1 je u jeho dna vytvořena sifonová výpusť 7 taveniny 2 zakončená vypouštčcím žlabem 8. Těleso I reaktoru je dále vybaveno chlazenými grafitovými elektrodami 9 opatřenými tepelnými výměníky 10, sloužícími k zahřátí taveniny 2 solí při spouštění reaktoru nebo k ohřívání taveniny 2 při činnosti reaktoru v režimu sníženého výkonu, tj. v havarijních případech. Konečně je pak těleso 1 opatřeno chladicími výměníkovými okruhy ίο 11, sloužícími k regulaci teploty jeho pláště i konstrukčních prvků dělících vnitřní prostor tělesa i popsaných níže.

Ve vnitřním prostoru tělesa i jsou v oblasti umístění zásobovacích násypek 3 a přívodních hrdel 4 vytvořeny symetricky vzhledem k podélné ose tělesa i dvojice horních podélných přepážek ]2 a spodních podélných přepážek 13, které oddělují boční vstupní komory 14 a středovou směšovací komoru J_5 reaktoru. Vstupní komory Í4 a směšovací komora j_5 jsou propojeny dvojicemi podélných reakčních kanálů Jó, které jsou vytvořeny ve stejné výši a jsou vedeny mezi zkoseními příslušných podélných přepážek 12 a 13 dostředně šikmo směrem vzhůru, přičemž optimální sklon zkosení se pohybuje v rozmezí hodnot 30 až 60°. Ve středové části vnitřního prostoru těle30 sa I jsou dále vytvořeny horní příčná přepážka Π a spodní příčná přepážka 18 oddělující směšovací komoru Γ5 od výstupní komory 19, které jsou propojeny prodouvacím kontaktním kanálem 20, vedeným ze směšovací komory 15 šikmo směrem vzhůru pod úhlem pohybujícím se v rozmezí hodnot 30 až 60°. Prodouvací kanál 20 je pak vytvořen nad horizontální úrovní reakčních kanálů 16.

Za běžného provozu reaktoru v rámci plánovaného výkonu vzniká při chloračních reakcích dostatečné množství tepla a elektrody 9 se vypínají. Přebytečná tepelná energie je z vany tělesa 1 odváděna pomocí výměníkových okruhů _H umístěných v přepážkách 12, 13, 17, J_8 a výměníků 10 v elektrodách 9. V důsledku chlazení se na povrchu přepážek 12, 13,17,18 vytváří z částic solné taveniny 2 a vsázky ochranná vrstva, tzv. gamisáž, která povrch přepážek 12, 13. 17, 18 spolehlivě chrání od erozního a chemického poškození a zajišťuje dlouhodobou nepřetržitou činnost reaktoru při vysokém měrném výkonu.

Představovaný reaktor pracuje následujícím způsobem:

Vana tělesa 1 se částečně zaplní taveninou 2 chloridů Na, K, Ca, Mg, Al a Fe, např. použitým elektrolytem hořčíkových elektrolyzérů. Zásobovací násypkou 3 se průběžně podává prášková vsázka, např. titanová struska a koksový prach. Přes přívodní hrdlo 4 se do reaktoru pod tlakem 1 až 2 Atm vhání směs chlóru a vzduchu, např. v poměru 70 % Cl a 30 % vzduchu. Elektrodami 9 se tavenina zahřeje na teplotu 850 až 1200 °C. Proud směsi chlóru a vzduchu vstupuje do kontaktních reakčních kanálů 16, jež jsou umístěny naproti sobě a zároveň symetricky s osou reaktoru a na výstupu vytváří směšovací komoru J_5. Směs plynu vstupuje do reakčních kanálů 16 rychlostí 50 až 500 tn/sec a unáší s sebou vrchní vrstvu solné taveniny, v níž jsou suspendovány pevné částice vsázky. Přitom dochází v reakčních kanálech 16 a směšovací komoře 15 k intenziv-4nímu drobení taveniny na emulzi tvořenou plynem, taveninou, solemi a pěnou. Vzniklá emulze se vyznačuje vysoce rozvinutým aktivním mnohofázovým povrchem. Ze směšovací komory j_5 postupuje směs plynu do příčného kontaktního kanálu 20, což umožňuje využít chlór z chlorační směsi prakticky na 100 %.

Plynné produkty chlorace vsázky jsou z reaktoru skrze odtahové hrdlo 5 odváděny ke kondenzaci za účelem vydělení příměsí, např. chloridu titanu. Chloridy hořčíku, vápníku, železa a manganu v podobě tekuté solné taveniny jsou v závislosti na míře naplnění vany z reaktoru nepřetržitě odváděny regulační sifonovou výpustí 7. Okraje příčných přepážek 17. J_8 tvořící prodouvané io kontaktní kanály 20 jsou skoseny pod úhlem 30 až 60° a usměrňují tak proud vháněného plynu.

Tím jsou zajištěny optimální podmínky pro dispergování taveniny. Pokud jsou úhly skosení menší než 30°, dochází k zahlcování kontaktních kanálů 20 a proces drobení je narušen v důsledku nadbytku taveniny v plynné fázi. Jsou-li úhly skosení větší než 60°, proud plynu se od povrchu taveniny odráží a snižuje se intenzita drobení taveniny na kapky, zmenšuje se celkový povrch emulze taveniny a solí se snižuje se výrobní kapacita reaktoru.

Aero-hydrodynamický a technologický režim činnosti reaktoru se snadno reguluje změnou dodávaného množství vsázky a směsi vzduchu s chlórem a také změnou výšky hladiny solné taveniny pomocí sifonové výpusti 7. Zvýší-li se hladina taveniny ve vaně, dochází ke zvýšení specifické spotřeby taveniny při prodouvání kanálů 16, 20. Zároveň se zvyšuje hydraulický odpor reaktoru, celková plocha reagujících částic, rychlost chlorace a specifická výrobní kapacita reaktoru.

Průmyslová využitelnost

Reaktor podle vynálezu je využitelný pro zpracování rudonosných materiálů za přítomnosti chlóru a koksu za účelem výroby chloridů kovů, jako jsou například Fe, Cu, Ti, Sn, Al, Zr, V, Mo, Nb a Ta.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob chlorace vsázky rudonosných materiálů v reaktoru za přítomnosti chlóru a koksu za účelem výroby chloridů kovů, jako jsou Fe, Cu, Ti, Sn, Al, Zr, V, Mo, Nb a Ta, vyznačující se tím, že z bočních protilehlých vstupních komor reaktoru, kam je průběžně dodávána prášková vsázka a pod tlakem vháněna směs chlóru a vzduchu, je horní vrstva taveniny o

40 teplotě 850 až 1200 °C se suspendovanými částicemi vsázky vháněna rychlostí 50 až 500 m/sec protiběžně pod úhlem 30 až 60° šikmo směrem vzhůru vedenými podélnými reakčními kanály do směšovací komory, kde je tavenina dispergována na emulzi s vysoce rozvinutým aktivním mnohofázovým povrchem, a následně odváděna šikmo vzhůru pod úhlem 30 až 60° vedeným příčným prodouvacím kontaktním kanálem do výstupní komory, odkud jsou jednak odváděny plynné

45 produkty chlorace ke kondenzaci za účelem vydělení příměsí a jednak je průběžně vypouštěna solná tavenina.
2. Reaktor pro chloraci vsázky, sestávající z tělesa (1) vytvořeného ve formě uzavřené vany, která je částečně zaplněna taveninou (2), kde těleso (1) je vybaveno konstrukčními prvky pro so dávkování vsázky, pro přívod směsi vzduchu a chloru, pro odvádění plynných produktů tavby, ohřev taveniny (2), vypouštění taveniny (2) a chlazení svého pláště a konstrukčních prvků dělících jeho vnitřní prostor, vyznačující se tím, že ve vnitřním prostoru tělesa (1) jsou vytvořeny podélné přepážky (12, 13) a příčné přepážky (17, 18) tak, že jej rozdělují na alespoň jednu vstupní komoru (14), směšovací komoru (15) a výstupní komoru (19), které jsou vzájemně

55 propojeny šikmo vzhůru vedenými reakčními kanály (16) a kontaktními kanály (20), které jsou

-5vytvořeny na různé horizontální úrovni pro zajištění vzestupného prodouvání vznikající disperzí taveniny.
3 Reaktor podle nároku 2, vyznačující se tím, že reakění kanály (16) a kontaktní

5 kanál (20) jsou pomocí podélných přepážek (12, 13) a příčných přepážek (17, 18) vytvořeny tak, že jejich zkosení nabývá vzhledem k horizontální rovině hodnot 30 až 60°.
4. Reaktor podle nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že ve vnitřním prostoru tělesa (1) v oblastí umístění zásobovacích násypek (3) a přívodních hrdel (4) vytvořené, symetricky io vzhledem k podélné ose tělesa (1), dvojice horních podélných přepážek (12) a spodních podélných přepážek (13) se zkosením vzájemně přilehlých ploch, vytvářejí dvojice dostředně šikmo směrem vzhůru vedených podélných reakčních kanálů (16), a že ve středové části vnitřního prostoru tělesa (1) vytvořená horní příčná přepážka (17) a spodní příčná přepážka (18) se zkosením vzájemně přilehlých ploch vytvářejí kontaktní kanál (20), který je vytvořen nad horizontální

15 úrovní reakčních kanálů (16).
5. Reaktor podle nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že podélné přepážky (12, 13) jsou vytvořeny kolmo k příčným přepážkám (17, 18).

20 6. Reaktor podle nároků 2až5, vyznačující se tím, že výstupní průřezy podélných reakčních kanálů (16) do směšovací komory (15) vytvořených v podélných přepážkách (12, 13) symetricky s osou reaktoru jsou ve stejné výši a jsou nasměrovány proti sobě.