CZ3000U1 - Farmaceutický prostředek pro imunomodulační a adjuvantní léčbu - Google Patents

Description

Řešení se týká farmaceutického imunomodulační a adjuvantní léčbu a pro imunitního systému.

prostředku pro prevenci oslabeni

Dosavadní stav techniky

Imunomodulační prostředky užívané v současné době při léčbě různých imunodef iciencí, autoimunních a nádorových onemocněni je možné podle jejich složení a původu rozdělit do několika skupin. Významnou skupinu tvoří např. hormony thymu získávané extrakcí živočišných tkání, které jsou distribuovány pod označením Thymová frakce V (výrobce fa Hoffmann LaRoche), Tymodulin a Leucotropina (výrobce Ellem), Tymunox (výrobce Cilag), TFX (výrobce Polfa). Další skupinou imunomodulačních látek, které je věnována značná pozornost, zejména na úrovni základního lékařského výzkumu, jsou cytokiny, které představují vlastní regulátory imunitní odpovědi na buněčné úrovni. Technologie genového inženýrství umožňují přípravu rekombinantních proteinů, které jsou účinnými složkami imunomodulačních prostředků jako je např.

alfa2) vyráběný firmou Hoffmann LaRoche, růstový faktor (G-CSF) téhož výrobce dodávaný pod označením Neupogen. Dnes již klasická terapie interleukinem-2 byla na kongresu IMUNOTHERAPY OF INFECTIONS (Berlin, 4.-7.5.1993) podrobné diskutována zejména z hlediska příčin jejího selhávání u části pacientů. Mezi populární imunomodulační látky lze také zařadit dialyzáty leukocytů v České republice známé jako Transfer faktor (výrobce SEVAC). K nejstaršim a dosud nejúživanějšim patři prostředky založené na adjuvantním účinku vybraných antigenů převážnou měrou odvozených ze složek membrán

Roferon (interferon nebo hematopoetický odvozených ze složek membrán bakterií, např. Stava (SEVAC), Olimostimulin (Lékařská fakulta Universty Palackého Olomouc). Imunostimulačnim látkám rostlinného původu věnuje značnou pozornost východní lékařství, především lékařství čínské, které vycházeje z tradice věnuje také velkou pozornost mechanismu jejich účinku na úrovni moderního evropského výzkumu (Immunotherapy of Infections, Berlin, May 4-7, 1993 ).

Přípravek známý z řeckého patentu č.72440 autora dr.T.H.Alivizatose, založený na směsi D-ribosy, DL-alaninu, kyseliny nikotinové a rovnováhu metabolismu, organismu, lze zařadit imunomodulačnim účinkem.

Moderní koncepce askorbové, podle autora obnovuje která vede k posílení imunity také mezi prostředky s výrazným imunomodulační imunity organismu, terapie tzn., že vychází definuje z cílených zásahů do oblast a charakter účinku farmakologického prostředku.

Vypracování takové definice je pro většinu dosud užívaných imunomodulačnich látek velmi komplikované a obtížné. Příčiny těchto obtíží spočívají jednak v tom, že některé imunomodulační látky jsou získávány z biologických zdrojů (je tedy obtížné definovat všechny jejich možné biologické aktivity), jednak proto, že všechny tyto látky vykazují řadu biologických účinků, které znemožní lokalizaci zásahu prostředku do regulačních okruhů imunitního systému. Terapie vycházející z aplikace jednotlivých cytokinů je podle soudobých zkušeností spojená s řadou risik vyplývajících ze zapojení autoregulačnich mechnismů příjemce cytokinů a tak k následnému narušení výkonnosti imunitního systému. Je také známo, že aktivace imunitního systému exogenním cytokinem není plnohodnotná, protože chybějí další přirozené s ložky. Bylo by tedy velmi žádoucí připravit imunomodulační prostředek aktivující systém na fysiologické úrovni, tj. při zapojení všech přirozených kontrolních a regulačních okruhů.

vwjw» ηλ *

Podstata technického řešení

Podstatu imunomodulační řešení tvoři farmaceutický prostředek pro a adjuvantni léčbu obsahující metabolický stresor. Vynález navazuje na uvedený řecký patent, který rozšiřuje ve smyslu současných poznatků o regulaci imunitní jejím ovlivněni metabolickými stresory. .stresor je přirozená netoxická sloučenina, v tomto případě deoxyderivát D-monosacharidů, který ovlivňuje tvorbu cytokinú, tj. vlastních regulátorů imunitní odpovědi na buněčné úrovni.

Přípravek je isotonický roztok následujícího složení:

odpovědi a Metabolický

D-ribosa	10-35	g
2-deoxy-D-ribosa	10-35	g
DL-alfa-alanin	2-12	g
kyselina nikotinová	2-10	g
kyselina L-askorbová.	7-20	g
thiamin	0.2-2	g
amid kyseliny glutamové	0.01-	15 g

rozpuštěných v 1000 g fysiologického roztoku.

Přítomnost deoxyderivátů D-monosacharidů vede k cílenému zásahu do imunitního systému a umožňuje použití farmaceutického prostředku pro léčbu širšího spektra poruch imunity a onemocněni, zejména pak onemocnění autoimunních a nádorových, než je uvedeno v citovaném řeckém patentu.

Příklady provedení

Příklad 1

Kvantitativní složeni farmaceutického prostředku,, provedení A:

g D-ribosy g 2-deoxy-D-ribosy g DL-alfa-alaninu 2 g kyseliny nikotinové 7 g kyseliny L-askorbové rozpuštěných v lOOOg fysiologického roztoku.

Přiklad 2

Vliv prostředku v provedeni A podle přikladu 1 na tvorbu specifických protilátek:

Specifické protilátky byly stanovovány v séru myši C3H metodou ELISA 7.den po imunisaci ovalbuminem. Prostředek, provedeni A byl podáván opakovaně v dávce 5x0,2 ml i.p..

	protilátky (pruměr-SD)	%kontroly
kontrola	672,8-55,62	100
test	1055,3-387,6	156,8

V tomto provedeni zvyšoval prostředek významně tvorbu specifických protilátek.

Přiklad 3

Vliv prostředku v provedeni A podle přikladu 1 na proliferaci splenocytů indukovanou mitogeny a na směsnou lymfocytárni reakci:

Test byl provedem metodou visici kapky, v provedni A byl podáván v dávce 3x0,2 ml i.p,

Prostředek myším C3H.

Následující den po posledním podáni prostředku byly odebrány sleziny a proveden test. Concanavalin A (CON A), lipopolysacharid (LPS). V

Jako mitogeny byl použit Phytohemagglutinin (PHA), testu dvousměrné smíšené lymfocytárni kultury (MLR) splenocyty z myši DBA/1.

byly použity jako aloantigen

	dpm - SE	%kontroly
CON A
kontrola	834,8-175,0	100
test	490,7- 70,9	58,8
PHA
kontrola	1065,4-306,0	100
test	593,7-125,9	55,7
LPS
kontrola	1068,9-274,4	100
test	521,8- 96,7	44,8
MLR
kontrola	494,2- 49,6	100
test	477,3- 97,2	96,6

Aplikace farmaceutického prostředku v tomto provedení nestimulovala proliferaci lymfocytú indukovanou CON A, PHA a LPS, naopak byla pozorována inhibice proliferace.

provedeni 3 5 g 35 g 12 g 10 g 20 g

Přiklad 4

Kvantitativní složení farmaceutického prostředku,

B:

D-ribosy

2-deoxy-D-ribosy DL-alfa-alaninu kyseliny nikotinové kyseliny L-askorbové rozpuštěno v 1000 g fysiologického roztoku.

Přiklad 5

Vliv farmaceutického prostředku v provedeni S na tvorbu specifických protilátek:

Specifické protilátky byly stanovovány v séru myši C3H metodou ELISA 7.den po imunisaci ovalbuminem. Prostředek v provedeni B byl podáván opakovaně v dávce 5x0,2 ml i.p..

	protilátky (prúměr-SD)	%kontroly
kontroly	672,3-55,62	100
test	592,4-95,4	88

Farmaceutický prostředek v provedeni B nestimuloval tvorbu specifických protilátek.

Přiklad 6

Vliv farmaceutického prostředku v provedeni B na proliferaci splenocytú indukovanou mitogeny a na směsnou lymfocytárni reakci:

Test byl proveden metodou visici kapky. Prostředek byl podáván v dávce 3x0,2 ml i.p. myším C3H. Následující den po posledním podání byly odebrány sleziny a proveden test. Jako mitogen byl použit Concanavalin A (CON A) , Phytohemagglutinin (PHA) a lipopolysacharid (LPS). V testu dvousměrné směsné lymfocytárni reakce (MLR) byly použity jako aloantigen splenocyty z myši DBA/1.

	dpm-SE	%kontroly
CON A
kontrola	834,8-175,0	100
test	1109,4-225,3	132,9
PHA
kontrola	1065,4-306,0	100
test	1475,6-213,4	13 8,5
LPS
kontrola	1068,9-274,4	100
test	1500,6-258,2	140,4
MLR
kontrola	494,2- 49,6	100
test	411,0- 47,7	33,2

Farmaceutický prostředek v provedení 3 statisticky nevýznamně stimuloval proliferaci lymfocytú indukovanou CON A, PHA a LPS.

Poznámka.

V testech nebyl použit tzv. standard, protože vhodný a obecně platný srovnávací imunomodulační prostředek nebyl dosud Světovou zdravotnickou organisaci ustaven (viz odst. Dosavadní stav techniky, problematika definice charakteru imunomodulačního prostředku).

Příklad 7

Vliv farmaceutického přípravku v provedeni B na růst myšího melanomu B16:

myším C57B16 byl subkutánně transplantován myší melanóm B16 na pravý bok. Po přihojení transplantátu byla provedena aplikace farmaceutického prostředku podle přepočtu na tělesný povrch člověk/myš podle publikace Grossmann V., Jarkovská I., Květina J.: Farmacie 9, 1983:400-404, což znamená·, že bylo každé myši vždy aplikováno 0,04 ml prostředku v provedení B do ocasní žíly. Farmaceutický prostředek byl podáván po dobu 23 dnů celkem 20x, vždy s dvoudenní přestávkou po každém pátém podání. Kontrolní skupině (10 myší s transplantovaným melanomen B16) byl namísto farmaceutického prostředku podáván fysiologický roztoku ve shodném objemu. Každé tři dny byly měřeny nádory posuvným měřítkem a sledována růstová křivka. Současně byla také sledována tělesná hmotnost myši. V průběhu terapie farmaceutickým prostředkem v provedeni B došlo k nálezu statisticky významného rozdílu ve velikostech nádorů mezi testovanou a kontrolní skupinou. Po ukončení terapie však rozdíl mezi skupinami statisticky významný nebyl. V následujícím období bude hledáno optimální schéma podávání prostředku a provedena korelace mezi účinností prostředku a množstvím nádorové hmoty před zahájením terapie.

Příklad 8

Vliv farmaceutického prostředku v provedeni B na průběh leukemie potkanů:

V orientačním pokuse bylo provedeno sledováni průběhu leukemie u potkanů SD/Ipcv sledováním tělesné hmotnosti, přežívání a krevního obrazu. Hematologický nález před zahájením aplikace farmaceutického prostředku v provedeni B:

erytrocyty 8 050 000 leukocyty 12 300 trombocyty 826 000diferenciál: blastické elementy 4 myelocyty 0 metamyelocyty 6 tyčky o segmenty 25 eosinofily o monocyty ’· 4 lymfocyty 56

X-buňky 9

Preparát byl aplikován do ocasní žíly v množství odpovídajícím přepočtu podle povrchu těla (viz přiklad 7).

Po 5.dávce došlo v hematologickém nálezu k následujícím změnám:

erytrocyty 7 350 leukocyty 10 trombocyty 982 diferenciál: blastické elementy myelocyty metamyelocyty tyčky segmenty eosinofily monocyty lymfocyty

X-buňky

000

900

000

5 9

Hematologický nález byl sledován každý týden, ukončení terapie byly nalezeny následující hodnoty:

po erytrocyty leukocyty trombocvtv

310 000 9 300

162 000 diferenciál: blastické elementy 0 myelocyty o meta myelocyty 0 tyčky 2 segmenty 39 eosinofily 0 monocyty 6 lymfocyty 51

Po ukončení terapie bylo ve sledováni pokračováno další

týdny s následujícím hematologickým nálezem v závěru sledovaného období:

erytrocyty 8 700 000 leukocyty 8 400 trombocyty 778 000 diferenciál:

400 blastické elementy 0 myelocyty metamyelocyty tyčky segmenty eosinofily monocyty lymfocyty X-buňky

Po celou dobu pokusu byla sledována tělesná hmotnost, která nedoznala v průběhu 8 týdnů podstatných změn, stejně tak klinický stav pokusného zvířete. Z předložených výsledků je patrné, že vlivem terapie farmaceutickým prostředkem v provedení B došlo k normalisaci hematologického nálezu sledovaného zvířete.

Předložený příklad v současné době slouží jako výchozí materiál pro cílenou studii účinnosti farmaceutického prostředku na hematologická nádorová onemocnění a také na osteoporosu za podmínek předepsaných pro farmaceutické prostředky určené k léčbě nádorových onemocnění.

Přiklad 9

Limitní testy akutní jedovatosti na myších a potkanech po jednorázovém i.v. a i.p. podáni prostředku v provedení B:

K pokusu byly použity myši kmene NMRI ve věku 6 týdnů z konvenčního chovu. Tělesná hmotnost samců se pohybovala v rozmezí 31 až 37 g , samic 27,5 až 32 g při i.v. aplikaci a 32 až 37 g u samců a 28 až 33,5 g u samic v případě i.p. aplikace.

Zvířatům byl aplikován prostředek v provedení B v dávce odpovídající 2 ml/. 10Ό g při obou způsobech aplikace. I.v. aplikace byla prováděna do ocasní žily, i.p. do levého dolního kvandrantu dutiny břišní. Zvířata byla ustájena

v klimatisované místnosti s řízeným světelným režimem (12 hodin světlo, 12 hodin tma, teplota v místnosti 23 až 25°c, relativní vlhkost vzduchu 50 až 70%), v polypropylenových chovných klecích (typ T3 Velaz) ve skupinách po 5 zvířatech u samic,, samci byli z důvodu vzájemné agresivity ustájeni individuálně v polypropylenových chovných klecích (typ T2 Velaz) na podestýlce ze sterilisovaných hoblin. Standardní peletová dieta ST 1 (Velaz) i pitná voda byly k disposici po celou dobu pokusu v množství ad libidum.

Denně byl sledován klinický zdravotní stav .a chování zvířat po dobu 21 dnů po aplikaci, Ix týdně byla sledována tělesná hmotnost zvířat. Na závěr sledovaného období byla všechna zvířata podrobena makroskopickému patologickému vyšetření.

Studie byla provedena podle mezinárodně platných předpisů OECD pro akutní toxikologické studie.

Klinická pozorování: při i.v. aplikaci bylo bezprostředně po aplikaci sledováno prohloubené pravidelné dýcháni, do 3 0 minut po aplikaci, stejně tak v průběhu celého sledovaného období byla zvířata bez zjevných známek příznaků. Rovněž růstové křivky nedoznaly změn svědčících o případném toxickém účinku farmaceutického prostředku. Při i.p. aplikaci bylo po aplikaci pozorováno prohloubené dýchání, spastická chůze s náznakem write křečí. Do 30 minut, stejně jako v celém sledovaném období byla zvířata bez zjevných klinických příznaků. V průběhu pokusu nedošlo k úhynu myší ani v jedné ze sledovaných skupin a to jak při aplikaci

i.v., tak aplikaci i.p.. Na konci 21-denního období byla zvířata podrobena makroskopickému patologickému vyšetření. Při i.v. aplikaci nebyly zjištěny jak u samců, tak samic, makroskopické odchylky proti normě na orgánech dutiny břišní a hrudní, taktéž místo aplikace bylo bez patologického nálezu. Nálezy u i.p. způsobu aplikace byly totožné u obou pohlaví, na povrchu sleziny bělavý povlak, tato zčásti nebo zcela přirostlá k žaludku, ledviny světlejší.

Podle shora uvedených výsledků limitní test akutní klinických podstatných sledovaného

jedovatosti provedený podle mezinárodně platných předpisů OECD pro akutní toxikologické studie farmaceutického prostředku v dávce 20 ml/kg při i.v. a i.p. podáni u myší obého pohlaví nejevil žádných toxických příznaků a rovněž byl prostý úhynů.

K dalšímu . pokusu byli použiti potkani kmene Wistar ve věku 6 týdnů z konvenčního chovu. Tělesná hmotnost potkanů - samců byla v rozmezí 194 až 209 g, samic v rozmezí 159 až 170 g při i.v. aplikaci a 190 až 215g u samců a 161 až 175 g u samic v případě aplikace i.p..

Zvířatům byl aplikován prostředek v provedeni B v dávce 2 ml/lOOg při obou způsobech aplikace. I.v. aplikace byla prováděna do ocasní žíly, i.p. aplikace do levého horního kvandrantu dutiny břišní. Zvířata byla ustájena v klimatisované místnosti s řízeným světelným režimem (12 hodin světlo, 12 hodin tma, teplota v místnosti 23 až 25°C, relativní vlhkost vzduchu 50 až 70%), v polypropylenových chovných klecích (typ T4 Velaz) ve skupinách po 5 zvířatech stejného pohlaví na podestýlce ze sterilisovaných hoblin. Standardní peletová dieta ST 1 (Velaz) i pitná voda byly k disposici po celou dobu v množství ad libidum.

Denně byl sledován klinický zdravotní stav a chování zvířat po dobu 21 dnů po aplikaci, lx týdně byla sledována tělesná hmotnost zvířat. Na závěr sledovaného období byla všechna zvířata podrobena makroskopickému patologickému vyšetření.

Studie byla provedena podle mezinárodně platných předpisů OECD pro akutní toxikologické studie.

Klinická pozorování: při i.v. i i.p. aplikaci bylo sledováno bezprostředně po aplikaci prohloubené pravidelné dýcháni a mírná ochablost, která přetrvávala do 5 hodin po aplikaci. Ve zbylém sledovaném období byla zvířata bez zjevných klinických příznaků. Rovněž růstové křivky nedoznaly podstatných změn svědčících o případném toxickém účinku sledovaného farmaceutického prostředku. V průběhu pokusu nedošlo k úhynu žádného zvířete při obou způsobech aplikace.

Na konci 21-denního sledovaného období byla zvířata podrobena makroskopickému patologickému vyšetřeni. Při i.v. aplikaci nebyly zjištěny u samců, stejně tak samic, makroskopické odchylky proti normě na orgánech dutiny hrudní, taktéž orgány ? dutiny břišní s výjimkou opakujících se nálezů světlejších ledvin a místo aplikace bylo bez patologického nálezu. Nálezy u i.p. způsobu aplikace byly jak u samců, tak samic totožné: na povrchu sleziny bělavý povlak, tato z část.i nebo zcela * přirostlá k žaludku, laloky jater zpravidla srostlé, rovněž s bělavými povlaky, ledviny světlejší.

Histologickým vyšetřením provedeným nad rámec stanovený OECD předpisy byly nálezy na játrech specifikovány jako ložisková chronická produktivní perihepatitida, jaterní parenchym byl bez patologického nálezu. Nálezy na játrech byly v mezích normy, v některých korových epitheliích byla nalezena hyalinní deposita.

Podle shora uvedených výsledků limitní test akutní jedovatosti prováděný podle předpisů OECD pro akutní toxikologické studie farmaceutického prostředku v provedení B v dávce 20 ml/kg při i.v. a i.p. podání u potkanů obojího pohlaví nevyvolal žádné významné toxické příznaky a byl rovněž prostý úhynů.

Claims (4)

1. Farmaceutický prostředek pro imunomodulační a adjuvantní léčbu vyznačující se tím, že obsahuje:

D-ribosu 10 - 35 g 2-deoxy-D-ribosu i 10 - 35 g DL-alfa-alanin 2-12 g kyselinu nikotinovou 2-10 g kyselinu L-askorbovou 7-20 g thiamin 0.2 - 2 g amid kyseliny glutamové 0.01- 15 g

rozpuštěných v 1 000 g fysiologického roztoku.

2. Farmaceutický prostředek podle nároku 1, v.t., že má formu vhodnou pro i.v. aplikaci.

3. Farmaceutický prostředek podle nároku 1, v.t., že má formu vhodnou pro perorální použiti. ·

4.Použití účinné látky, t.j. 2-deoxy-D-ribosy pro výrobu farmaceutického prostředku podle nároků 1-4.