CZ299816B6 - Isonitrilové slouceniny pro výrobu polymeru, které obsahují nukleové báze jako postranní skupiny - Google Patents

Abstract

Isonitrilová sloucenina vzorce V, kde X má strukturu vzorce VI a PG nezávisle na sobe predstavují poprípade orthogonální chránicí skupiny, jako jsou aminové chránicí skupiny ze skupiny N-acylderivátu, N-sulfonylderivátu, N-alkylderivátu, N-silylderivátu, karbamátu nebo solí; zbytky R.sub.5.n. predstavují nezávisle na sobe vodíkové atomy, nesubstituované nebo substituované alkyl-, cykloalkyl-, alkoxyalkyl- nebo aryl-skupiny nebo heterocykly; zbytky U, W, K a Y predstavují nezávisle na sobe nesubstituované nebo substituované alkyl-, alkenyl-, alkinyl-, alkanoyl-, alkoxyalkanoyl-, cykloalkyl- nebo aryl-skupiny, nesubstituované nebo substituované heterocykly nebo skupinu NR.sub.5.n., pricemž R.sub.5.n. má výše uvedený význam; a, b, c, n, o a pjsou nezávisle na sobe celé císlo od 0 až 10. Tyto slouceniny jsou vhodné pro výrobu polymeru, které obsahují nukleové báze jako postranní skupiny, pomocí multikomponentních reakcí, speciálne Ugiho reakce. Vlastnosti polymeru mohou být prizpusobovány požadavkum pro použití jako antimediátorová neboantigenní terapeutika nebo diagnostika.

Description

Isonitrilovč sloučeniny pro výrobu polymerů, které obsahují nukleové báze jako postranní skupiny

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby polymerů, které obsahují nukleové báze jako postranní skupiny, pomocí muktikomponentních reakcí, speciálně Ugiho reakce.

to Dále se předložený vynález týká multifunkčních isonitrilů, způsobu jejich výroby ajejich použití v multikomponentních reakcích. Isonitrily tohoto druhu mohou být aplikovány ve způsobu podle vynálezu k výrobě polymerů, které obsahují nukleové báze jako postranní skupiny.

Dosavadní stav techniky

Multikomponentní reakce (MCRs) představují v organické syntéze cenný způsob. Aplikují se např. k výstavbě antibiotik, peptidů atd., to jest komplexních molekul s vysokým stupněm diversity. Při obvyklých MCRs jako např. při čtyřkomponentní reakci (4-CC) reagují isonitril, aldehyd, karboxylová . kyselina a amin na definovaný produkt. Jako isonitrily jsou přitom až doposud používány monofunkění sloučeniny, takže mnohotvárnost produktů multikomponentních reakcí tohoto druhuje omezena (srovnej Isonitrile Chemistry; I. Ugi (editor), Academie Press, New York, London 1971) a .odpovídající reakce je zakončena jakmile jednotlivé komponenty zreagovaly.

Regulačně působit na expresi genu pomocí polymerních peptidických nukleových kyselin (PNA) bylo poprvé popsáno v 60tých letech Svachkinem a spol. (R. A. Paégle, M. G. Plata, M. Yu. Lidak, S. A. Giller, Yu. P. Shvachkín v: Present State of the Chemotherapy of Malignant Tumors [ruský], Riga (1968), 103 ff; Přehledný článek: Yu. P. Shavachkin, G. P. Mishin, G. A.

Korshunova, Russian Chemical Reviews, 51, 1982, 178-188), V roce 1978 zavedli Zámečník a Stephenson pojmy „anti sen se“ (= antimediátorový) a „antigen“. Tyto pojmy popisují mechanismy jak je možné zasahovat do translace a transkripce genů (Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 1978, 75, 280 a 285).

Při „antisense“ strategii se váže antimediátorová molekula na mRNA a zabraňuje tím její translaci k proteinu. Při antigen strategii se tvoří trojitý helix molekuly antigenu s dvoušroubovicovou DNA a tak se modifikuje transkripce do mRNA (E. Uhlmann, A. Peyman, Chem, Rev, 90, 1990, ' 544-584). V této souvislosti se různé látky v různých klinických fázích nalézají jako potencionální terapeutika pro virová onemocnění, rakovinu atd.

Dobrá antimediátorová molekula by mezi jiným měla vyhovovat následujícím požadavkům:

1. měla by bez přispění tzv. transfekčních činidel nebo liposomů vykazovat dobrou průchodnost buňkami a buněčnými jádry;

2. měla by k dosažení postačující Nevyužitelnosti vykazovat resistenci pro nukleasu a peptidasu a

3. měla by přesně rozeznat sekvenci přírodního antikodujícího řetězce.

Jako mnohoslibný antimediátorový a antigenový polymer se ukázala PNA popsaná Nielsenem a spol. (Science 1991, 254, 1497-1500; WO 92/20702), která nalezla různorodé použití jako mole50 ku lamě biologický nástroj. To se dá vyvozovat především z vysoké afinity PNA k anti kódujícímu řetězci (DNA, RNA) při velmi dobré sekvenční specificitě. PNA může v sekvencích podstatně lépe identifikovat nevhodná spojení než přírodní DNA nebo RNA. Na pyrímidin bohaté PNA řetězce jsou dáte sto navinout se na DNA-dvoušroubovici a vytvořit trojitý (PNA)₂DNA helix.

-1 CZ 299816 B6

Takové struktury jsou potencionálními komplexními replikačními mimetiky a tím by mohlo být možné cíleně vkládat nebo vypojovat geny. Pro použití in vivo musí být však ještě některé vlastnosti PNA zlepšeny a optimalisovány. PNA není např. průchodná buňkami. Zmíněné tvoření trojitého (PNA)₂DNA helixu nastává pouze u PNA-řetězců bohatých na pyrimidin a za nefysio5 logických solných koncentrací, PNA agregují a jsou ve vodě špatně rozpustné. PNA, sama jako polární polymer, se váže jak paralelně, tak také antiparalelně s podobnými vazebnými konstantami na cílovou strukturu DNA nebo RNA. Jsou publikovány také silné cytostatické účinky PNA (EP 0 672 677 A2).

io Jak se ukázalo, jsou nové zlepšené PNA nej efektivněji nalézány prozkoumáváním velkého množství variant (S. Jordán a spol., Bioorganic & Medicinal Chemistry Letters, 1997, 7, 681 a 687). Pro systematickou a rychlou přípravu mnoha analogů se jako optimální nejeví dosud popsané metody syntésy PNA, které spočívají na sekvenčních dvoukomponentních reakcích monomerů a monomery musí být v mnoha krocích syntetisovány z vhodných, komerčně Dostupných předstupňů (M. Egholm a spol. Journal of the American Chemical Society, (1992), 114, 1895).

Podstata vynálezu

Je proto úkolem předloženého vynálezu poskytnout komponentu, se kterou může být podstatně zvýšena diversita MCRs a zejména způsobu výroby polymerů, které vykazují nukleové báze jako postranní skupiny a mohou být vytvořeny komplexní molekuly, tj. komponentu, která může být zreagována při multikomponentní reakci. Takové komponenty musí splňovat následující předpoklady:

1. Musí být snadno a levně vyrobitelné.

2. V nich použité chránící skupiny musí být snadno tj. za mírných podmínek odštěpitelné.

3. V nich použité chránící skupiny musí být stabilní za reakčních podmínek obvyklých při přeměně jiných skupin.

4. Komponenty musí mít takovou strukturu, že se po odstranění chránící skupiny obnaží funkční skupiny, které jsou vhodné pro MCR, aniž jsou modifikovány jiné skupiny, např. také funkční skupiny komponent nebo reakčního partnera.

Předmětem vynálezu je isonitrílová sloučenina vzorce V

C^N-X-NPG (V),

Rs kde X má strukturu vzorce Vl • [U_p-NR₅PG]_a

K„—Q—Y_c~ (VI) |Wo- NR₅PG]_b a PG nezávisle na sobě představují popřípadě orthogonální chránící skupiny, jako jsou aminové chránící skupiny ze skupiny Λ-acylderivátů, V-sulfonylderivátů, A-alkylderivátů. TV—silyIderivátu, karbamátů nebo solí;

zbytky R₅ představují nezávisle na sobě vodíkové atomy, nesubstituované nebo substituované 45 alkyl-, cykloalky]- alkoxyalkyl- nebo aryl-skupiny nebo heterocykly;

-2CZ 299816 B6 zbytky U, W, KaY představují nezávisle na sobě nesubstituované nebo substituované alkyl—, alkenyl- alkinyl- alkanoyl- alkoxyalkanoyl- cykloalkyl- nebo aryl-skupiny, nesubstituované nebo substituované heterocykly nebo skupinu NR5, přičemž R5 má výše uvedený význam;

a, b, c, n, o a p jsou nezávisle na sobě celé číslo od 0 až 10, přednostně 0 až 5; a

Q představuje nesubstituovanou nebo substituovanou alkyl- aryl- alkenyl- alkinyl- jednonebo více-mocný alkanoyl- cykloalkyl- alkoxyalkanoyl- cykloalkanoyl- nebo aroyl-skupinu, nebo nesubstituovaný nebo substituovaný heterocyklus nebo jednu ze skupin NR₅, P, P(O), P(S), B, BR_S, nebo SO₂, přičemž R₅ má výše uvedený význam a indexy a, b, o a p vykazují příslušně odpovídající hodnoty.

Tylo sloučeniny jsou vhodné pro výrobu sloučenin vzorce I

a-nh₂ i

R,-G III

R₂-C(O)-R3 . IV, a

C=N-X-NPG ‘ ^Γ (V), r₅ .

spolu v prvním kroku popřípadě současně reagují, ... _r. .

popřípadě se odstraní jedna nebo více chránících skupin a reakce se opakuje m-krát, přičemž po prvním kroku se použije produkt předchozího kroku místo sloučeniny vzorce Π, přičemž m je 0 nebo celé číslo od 1 do 1000, výhodně 1 až 300, přednostně l až 100, zejména 1 až 50, l až 30, 1 až 10 nebo 1 -5,

A je při Ugiho reakci obvyklý zbytek aminové složky jako je vodíkový atom, substituent, (cyklo-)alkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus, fluorescenční značkovač, interkalátor, antibiotikum, spojovací článek vnitřního žlábku, spojovací článek vnějšího žlábku, biotinylový zbytek, interkalační zbytek, alky lační zbytek, steroid, lipid, polyamin, činidlo usnadňující příjem buněk, sacharid nebo oligosacharid, antimediátorový polymer, peptid, konjugát protilátky, syntetický polymer nebo odpovídajícím způsobem modifikovaný povrch,

-3CZ 299816 B6

Β je vodíkový atom, substituent, (cyklo_)alkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus, fluorescenční značkovač, interkalátor, antibiotikum, spojovací článek vnitřního žlábku, spojovací článek vnějšího žlábku, biotinylový zbytek, interkalační zbytek, alkylační zby5 tek, stero id, lipid, póly amin, činidlo usnadňující příjem buněk, sacharid nebo oligosacharid, antimediátorový polymer, pepttd, konjugát protilátky, syntetický polymer nebo odpovídajícím způsobem modifikovaný povrch anebo zbytek X-NPG sloučeniny V,

Rj-G je voleno ze struktur následujících vzorců:

r ίΘ

Θ iP

	4	©.	K	1
	L		1
I	--ZH		, Ri—:	3—z 1
R* ϊ	<		i	t L

Θ ri® přičemž skupina Ri-G může být spojena se sloučeninou vzorce IV molekulárním „spacerem“ přes Rj nebo R nebo R4;

Ri a R jsou nezávisle na sobě při Ugi-ho reakci obvyklý zbytek kyselinové složky jako je H, substituent, (cyklo-)alkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus, fluorescenční značkovač, interkalátor, antibiotikum, spojovací článek vnitřního žlábku, spojovací článek vnějšího žlábku, biotinylový zbytek, interkalační zbytek, alkylační zbytek, steroid, lipid, polyamin, sacharid nebo oligosacharid, antimediátorový polymer, peptid, konjugát protilátky, syntetický polymer nebo odpovídajícím způsobem modifikovaný povrch anebo zbytky odvozené od přírodních nebo syntetických nukleových bází;

L, Μ, T a Z nezávisle na sobě představují O, S nebo NR4, přičemž R₄ znamená H, fluor, (cyklo-)alkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus nebo

-Ó(cyklo-)alkyl, -O-aroyl, -S(cyklo-)a1kyl, -S-aroyl;

R₂ a R.₃ jsou nezávisle na sobě při Ugi-ho reakci obvyklý zbytek oxokomponenty jako je H, substituent, (cyklo-)alkyl, (cyk1o-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus, fluorescenční značkovač, interkalátor, antibiotikum, spojovací článek vnitřního žlábku, spojovací článek vnějšího žlábku, biotinylový zbytek, interkalační zbytek, alkylační zbytek, steroid, lipid, polyamin, sacharid nebo oligosacharid spojený aminovým „spacerem“, antimediátorová molekula, peptid, konjugát protilátky, syntetický polymer, modifikovaný povrch anebo rozvětvovací bod P, který je opět znova výchozím bodem pro další DNA- RNA-, PNA- nebo peptidový řetězec nebo další oligomer nebo polymer,

X vykazuje následující strukturu:

-4CZ 299816 B6 [U_p-NR₅PG]_a

K_n-~Q—Y (Ví) [W₀-NR₅PG]_b

PG nezávisle na sobě představují po případě ortogonální chránící skupiny, jako jsou aminové chránící skupiny ze skupiny TV-acylderivátů, 7V-sulfonylderivátů, W-alkylderivátů, A-silyl5 derivátů, karbamátů nebo solí;

zbytky R₅ představují nezávisle na sobě vodíkové atomy, nesubstituované nebo substituované alkyl-, cykloalkyl-, alkoxyalkyl- nebo aryl-skupiny nebo heterocykly;

zbytky U, W, K a Y představují nezávisle na sobě vodíkové atomy, nesubstituované nebo substituované alkyl-, alkenyl-, alkinyl-, alkanoyl- alkoxyalkanoyl- cykloalkyl- nebo aryl-skupiny, nesubstituované nebo substituované heterocykly nebo skupinu NR₅, přičemž R₅ je jak je definováno v předchozím;

a, b, c, n, o a pjsou nezávisle na sobě celé číslo od 0 - 10, zvláště 0-5;

Q představuje nesubstituovanou nebo substituovanou alkyl-, aryl-, alkenyl-, alkinyl-, jednomocný nebo vícemocný alkanoyl-, cykloalkyl-, alkoxyalkanoyl- cykloalkanoyl- nebo aroyl-skupinu, nebo nesubstituovaný nebo substituovaný heterocyklus nebo jednu ze skupin NR₅, P, P(O), P(S), Β, BR₅, nebo SO₂, přičemž Rj je jak je definováno v předchozím a indexy a, b, o a p nyní vykazuj í odpovídaj ící hodnoty;

F představuje oxo, thio, seleno nebo iminoskupiny a

J je voleno z následujících struktur, přičemž horní vertikální čárka představuje vazbu na R_t a spodní vertikální čárka vazbu k dusíkovému atomu hlavního řetězce polymeru v obecném vzorci I:

C===E E = M nebo L

Y

3===E E = L nebó M

E===P-_R E.= MneboZ

R = OR₆, SRe, R6

E= ==F

E - M, L nebo Z E = M, L nebo Z přičemž R^ představuje H, substituent, (cyklo—)a1kyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-jalkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus, s tou podmínkou, že nejméně jeden ze zbytků R nebo Ri ve sloučenině vzorce I, je zbytkem odvozeným od přírodní nebo syntetické nukleové báze (patentový nárok 1).

-5CZ 299816 B6

V preferovaném provedení se způsob výroby vyznačuje tím, že fluorescenčními značkovači jsou fluorescein, Texaská červeň, Lissaminový rhodamin, cyanin nebo rhodamín, interkalátory jsou psoralen, akridin, fenanthrolin, kovový komplex fenanthrolinu nebo Ellipticin, antibiotiky jsou endiiny, β-laktamy, tetracykliny, anthracykliny, polyethery, mitomycinové typy, fosfomycinové typy, makrolidy, bleomycinové typy nebo aminoglykosid, spojnicí vnitřního žlábkuje Netropsin nebo Distamycin, polyaminem je polyamin spermíd lnového typu, anti med iátoro vým polymerem je DNA-řetězec (spojený 5' nebo 3') nebo RNA-řetězec (spojený 5' nebo 3') nebo fosfothioát, peptid má N- nebo C-terminální spojení, konjugát protilátky je vybrán z konjugátu protilátek, io které poskytují buněčně specifický příjem, vyžadují specifické systémy nosičů nebo ovlivňují endocytosu, syntetickým polymerem je CPG, Wang nebo Tentagel, přírodními nukleovými bázemi jsou adenin, thymin, guanin, cytosin nebo uráčil a syntetickými nukleobázemi jsou pseudouracil, 5-propinyluracil, 5-hexenyluracil, 5-fluorcytidin, 5-hydroxymethyluracil, 5-methylcytidin, 5-bromcytidin a sloučeniny následujících vzorců

přičemž R₈ a R$ jsou nezávisle na sobě H, (cyklo-)alkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus, chlor nebo fluor, R_]0 je fluor, brom jod, cblor, alkinyl, (cyklo-)alkyl, aroyl, heteroaroyl nebo H a η = 1 - 20, vhodněji 1 - 10 a zvlášť zejména 1 - 5, přičemž postranní skupiny mohou být chráněny odborníkovi známými chránícími skupinami jako jsou např. tercbutylbenzoyl, p-methoxybenzy 1, isobutanoyl.

Všechny dosud a v dalším jmenované funkční jednotky jako antibiotika, spojovací článek žlábků, antimediátorové molekuly, steroidy, konjugáty protilátek, interkalátory a oligosacharidy mohou být na hlavní polymer vázány pomocí vhodně konstruovaného spojovacího článku (=spaceru).

Termínem vhodně se při Ugi-ho reakci míní alespoň jedna funkční skupina obsahující funkci ΟΧΟ-, kyselinovou, aminovou nebo isokyanovou. „Vhodně“ může ale znamenat i jiné funkční skupiny, pomocí kterých dokáže odborník spolu spojit dvě molekulární jednotky.

Chránící skupiny PG o sobě jsou obvyklé, snadno odštěpitelné (dočasné) chránící skupiny pro aminoskupiny. V jiném případě by k jejich odštěpení musely být použity drastické podmínky, které by mohly vést k nežádoucím vedlejším reakcím nebo dokonce k rozkladu reakčních produktů. Chránící skupiny PG představují zejména A-acylderiváty, Λ'-alkylderiváty nebo azidové skupiny a zvlášť jsou preferovány A-acyl- Λ-sul fonyl-, Λ'-alkyl-, N- silyl- chránící skupiny jako např. terč Boc- Alloc- Fmoc- Μοζ-, Z-, Tr- MMTr-. DMTr- Pixyl- TBDMS-chránicí skupiny, soli aminu.

Zbytky Rj představují nezávisle na sobě zejména vodíkové atomy, nebo nesubstituované či substituované alkyl- aryl- cykloalkyl- alkoxyalkyl- skupiny nebo heterocykly, zvláště stericky málo náročné skupiny jako alkyl, aryl, cykloalkyl, heterocykly a zejména vodíkové atomy a primární aminy jsou většinou reaktivnější než sekundární aminy [I. Ugi, Angew. Chem., 74, 9 (1962)].

Zbytky U, W, KaY představují nezávisle na sobě zejména nesubstituované či substituované alkyl- cykloalkyl- nebo aryl-skupiny, přednost mají zvláště skupiny jako je methylen-, ethylen-, propylen-, heptylen- oktylen-, nonylen-, oxymethylen-, oxyethylen-, cyklohexylfenylskupiny a heterocykly.

-6CZ 299816 B6

Indexy a, b, m, n, o a p jsou nezávisle na sobě především celá čísla od 0 do 50, silněji jsou preferována celá čísla od 0 do 20, respektive od 0 do 10 a ještě silněji celá čísla od 0 do 5 a zvláště pak od 0 do 3 a nejvíce se dává přednost, když a, b, p a o jsou Oaman 0, 1 nebo 2.

Zbytek Q představuje nejlépe nejméně jednu nesubstituovanou alkyl-, aroyl- nebo aryl-skupinu nebo nesubstituovaný či substituovaný heterocyklus a přednost mají zvláště skupiny jako je methylen- ethylen-, propylen-, oxymethylen-, oxyethylen-, dioxymethylen-, 1,2-dioxyethylen-, cyklohexyl- fenylskupiny, N a heterocykly.

Preferované sloučeniny vzorce V vykazují následující strukturu:

-7CZ 299816 B6

Sloučeniny vzorce V mohou být podle vynálezu připraveny tak, že sloučenina vzorce VII

HNR₅-Kn-Q-Y_c-NH₂ [W₀-NR₅H]b (vii) se skupinami PG jak definováno v předchozím, které mohou být na sobě nezávislé, se ochrání obvyklým postupem, čímž se připraví sloučenina vzorce VIII

PGNRs-Kn-Q-Yc-NÉa

I [W₀-NR₅PG]_b (vní) přičemž zbytky a indexy mají výše uvedený význam, a potom se sloučenina vzorce Vlil převede obvyklými postupy na isonitril vzorce V. Postupy tohoto druhu běžné pro přeměnu sloučenin vzorce VIII na isonitrily vzorce V popsal např. W. P. Weber, G. W. Gokel, Tetrahedron

Lett., 1972 1637; W. P. Weber, G. W. Gokel, I. K. Ugi, Angew. Chem., 84, 587 (1972); Angew. Chem. Int. Ed. Engl., 11, 530 (1972). Sloučeniny vzorce VII jsou obchodně dostupné.

V dalším způsobu provedení se sloučenina vzorce VIII převede obvyklými formylačními činidly na sloučeninu vzorce IX:

-8CZ 299816 B6 (U_p-NR_sPG]a

PGNRs-Kn-Q-Yc-NHCHO [W_o-NR₅PGJb (ix), která se pak za obvyklých podmínek převede na sloučeninu vzorce V, přičemž zbytky a indexy jsou definovány jako v předchozím. Formy láci obvyklými formylačními činidly tohoto druhu popsal např. U. Schóltkopf a spol., Liebigs Ann., 89, 351-360 (1977). Běžný způsob přeměny sloučeniny vzorce IX na sloučeninu vzorce V je odštěpení vody, jak popsali např. I. Hagendom, H. Tónjes, Pharmazie, 11, 409 (1956); I. Ugi, R. Meyer, Angew, Chem., 70, 702 (1958); Η. M. Walborsky, G. E. Niznik, J. Org. Chem., 37, 187 (1972); I. Ugi, W. Betz, U. Fetzer, K. Offermann, Chem. Ber. 94, 2814 (1961), I. Ugi, R. Obrecht, R. Herrmann, Synthesis 1985, 400to 402; G. Gokel, D. Marquarding, P. Hoffmann, I. Ugi v Isonitríle Chemistry, (vydavatel I. Ugi), Academie Press, New York, London 1971, 9. Přednostně se přitom aplikuje fosforoxychlorid a vhodná báze jako triethylamin nebo diisopropylamin.

V dalším způsobu provedení vycházeje ze sloučeniny vzorce X

Up-Ta

M-K„-Q‘Y_m-NH_{2 15} Wo-Sb ^ΙΛ'· přičemž zbytky a indexy mají výše uvedený význam, se nejdříve formyluje aminová funkce např. některou svrchu jmenovanou metodou, následně pak se jedna nebo více funkcí Μ, T a S, které nezávisle na sobě znamenaj í halogeny nebo hydroxyfunkce, především chlor, brom a hydroxyl, pomocí obvyklých postupů přemění na jednu nebo více azidových funkcí, tyto azidy se běžnými postupy konvertují na odpovídající aminy a tyto se potom obvyklými způsoby opatří shora jmenovanými chránícími skupinami, aby se dospělo ke sloučeninám vzorce IX. Právě tak mohou být sloučeniny vzorce X po formylaci a konversi skupin Μ, T a S.na odpovídající azidy, např. podle nahoře jmenovaných metod, nejprve přeměněny na odpovídající isonitrily, azidové funkce jsou obvyklým způsobem konvertovány na aminy a potom opatřeny shora jmenovanými chránícími skupinami, aby se dospělo ke sloučeninám vzorce V.

Při jejich použití mohou být sloučeniny podle vynálezu nejdříve, např. v rámci obvyklé MCR, např. Ugiho nebo Passeriniho typu, podrobeny reakci se 2, 3 nebo více sloučeninami jako aldehy30 dy, aminy a karboxylovými kyselinami. Potom může být odštěpením nejméně jedné chránící skupiny uvolněna alespoň jedna funkční skupina, jako je aminová nebo hydrazinová skupina, která potom může být, např. v rámci další, v předchozím popsané MCR nebo klasické reakce dvou komponent, podrobena další reakci. Opakovaným nasazováním sloučenin podle vynálezu lze takto připravit velký počet vysoce komplexních molekul. Selektivním odštěpováním chráni35 cích skupin a přesně definovanými reakčními partnery je dále možné syntetizovat veliký počet jinak nedostupných nebo jen těžko dostupných molekul. Sloučeniny podle vynálezu mohou být dále použity pro přípravu peptidických polymerů nukleových kyselin (PNA).

V popise a v patentových nárocích jsou vzaty za základ následující definice:

-9CZ 299816 B6

Alkyl nebo „alk“ nebo „alkan“ také jako součásti slov: délka řetězce C] až C_]Oo, preferuje se Ci až C₂o, silněji se preferuje Ci až Cio, ještě silněji Cj až Cé a nejvíce pak Ci až C₄, řetězec lineární nebo rozvětvený, substituovaný“(jak definováno níže) nebo nesubstituovaný; cykloalkyl nebo cykloalkan: velikost kruhu C₃ až C₂o, preferuje se C₃ až C₉, silněji se preferuje C₃ až C₇, nejvíce je preferován C₅, C₆ nebo C₇, substituovaný (jak definováno níže) nebo nesubstituovaný.

Alkenyl: alkyl (nejméně se dvěma C) nebo cykloalkyl obsahující 1 až 5, nejlépe 1 nebo 2 konjugované nebo nekonjugované dvojné vazby. j io Alkinyl: alkyl (nejméně se dvěma C) nebo cykloalkyl obsahující 1 až 5, nejlépe 1 nebo 2 konjugované nebo nekonjugované trojné vazby.

Heterocyklus: tří- až sedmičlenné, nejlépe pěti- nebo šestičlenné heterocykly s 1, 2, 3 nebo případně 4 heteroatomy jako N, O nebo Sjako např. substituovaný (jak definováno níže) nebo nesubstituovaný oxiran, thiiran, aziridin, oxaziridin, oxetan, thietan, azetidin, tetrahydrofuran, dihydrofuran, tetrahydrothiofen, dihydrothiofen, pyrrolidin, dihydropyrrol, 1,3-dioxolan, 1,3dithiolan, imidazolidin, oxazolidin, thiazolidin, 2H-pyran, 4H-pyran, tetrahydropyran, 2H-thiopyran, 4//-thiopyran, tetrahydrothiopyran, piperidin, morfolin, 1,4-dioxin, 1,4—dioxan, 1,4dithiin, 1,4-dithian, piperazin, oxepan, thiepan, thiepin, ΙΗ-azepin, 2H-azepin, azepan.

Aroyl: zbytek substituovaného (jak definováno níže) nebo nesubstituovaného benzenu, naftalenu, anthracenu, bifenylu, trifenylu, azulenu, ferrocenu, cyklopropenylia.

Heteroaroyl: zbytek pěti- a šestičlenných aromatických heterocyklů s 1, 2 nebo 3 heteroatomy, jako je např. substituovaný (jak definovaný níže) pyrrol, furan, thiofen, pyrazol, isoxazol, isothiazol, imidazol, oxoazol, thiazol, 1,2,4-triazol, 1,2,4-oxadiazol, 1,2,4—thiadiazol, 1,2,5-oxadiazol, 1,2,5-thiadiazol, tetrazol, pyridin, pyrylium, thiapyrylium, pyridazin, pyrimidin, pyrazin, 1,2,3triazin, 1,2,4-triazin, 1,3,5-triazin, 1,2,3,4-tetrazin, 1,2,3,5-tetrazin, 1,2,4,5-tetrazin, indol, kumaron, thionaften, karbazol, dibenzofuran, dibenzothiofen, lH-indazol, indoxazol, benzo[d]30 isothiazol, anthranil, benzimidazol, benzoxazol, benzothiazol, benzotriazol, chinolin, isochinolin, benzopyrylium, thiabenzopyrylium, akridin, benzo[g]chinolin, benzo[g]isochinolin, benzo[c]chinolin, cinnolin, ftalazin, chinazolin, chinoxalin, fenazin, benzo[g]cinnolin, benzo[g]chinazolin, benzo[gjchinoxalin, 1,5-naftyridin, 1,6-naftyridin, 1,7—naftyridin, 1,8-naftyridin, 2,6-naftyridín, 2,7—naftyridin, 1,7-fenanthrolin, 1,8-fenanthrolin, 1,9-fenanthrolin, 1,10-fenanthrolin, indolizin, 4H-chinolizin, karbolin, ergolin, purin, pteridin, alloxazin, flavin.

Substituent nebo „substituovaný čím“: -H, -OH, R_a, -O- alkyl, -O-cykloalkyl, -O-aryl, -O-heteroaryl, -O-heterocyklus, -NH₂, -NO₂, -N₃, -CNR_aR_bRc, -NR_aR_b, -[NR_aR_bRc]⁺, fluor, chlor, brom, ester α-, β- až ω-aminokyseliny, -NR_aCOR_b, -NR_aOXR_b (X = -O. -NR, -POq^R, — SOo^R, — [NR_aR_bR_c] ), —COR_a, —COOR_a, —OCOOR_a, —CONR_aR_b, —OCÓNR_aR_b, —NRCCONR_aR_b, —R_a—O—Rt, — R<—NR_aR_b, —R_a—S—R_b, —R_a—SO—R_b, —R_a—S(O)₂—R_b, —OR_a—O—R_b, —NR_aR_b—O—R_c, —SO₂—R_a, —SOi_i2)34—R_a—O—R_b, —COR_a—O—R_b, —COOR_a—O—Rb, —OCOR_a—O—R_b, -OCOOR_a-O-R_b, -NR_bCOR_a-Ó-R_b, -CONR_aR_b-O-R_c, -OCONR_aR_b-O-R_ť, -NR_cCONR_aR_bO—Rd, —NR_aCOR_b—O—Rc, —OR_a—S—Rb, —NR_aRb—S—Rc, —SO]_>2>34—R_a—S—R_b) —COR_a—S—R_b, —OCOR_a—S—R_b, —NR_aCOR_b—S—Rc, —CONR_aR_b—S—Rc, ^—NRaCONRbRc—S^—R^, —ORa—NR_bRc,

-NR_aR_b- NRcRd, -SOi^^Rb-NRbRc, -COR_a-NR_bRc, -COOR_;-NR_bRc, -OCOR_a-NR_bRc, -OCOOR_a-NR_bRc, -NR.CONRbRc-NRj, -NR_aCOOR_b-N RcRd, -OCONR_aR_b-NRcR<b -NR_aCONR_bR_c-NHR_d, -NR_aCOOR_b-NRcRd, -POOR_aOR_b, -NRcPOOR_aOR_b, přičemž R_a, R_b; Rc a R₄ nezávisle na sobě mohou být, jak je shora definováno, alkyl, cykloalkyl, alkenyl, alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus, aralkyl, aralkenyt, nebo perhalogenalkyl a přitom Ra, R_b, Rc a R<i mohou být substituovány.

Způsob podle vynálezu se týká rovněž přípravy monomerů, oligomerů a polymerů, které jako postranní skupiny obsahují nukleové báze, zejména od peptidických nukleových kyselin (PNA) a

-10CZ 299816 B6 jejich variant, pomocí mu 1tikomponentních reakcí (MCR's), speciálně MCR's na bázi isokyanidů jako je Ugiho reakce. Přitom se nevychází z monomerů, jako při obvyklých postupech, nýbrž pracuje se s menšími stavebními kameny s tzv. submonomery. Zde představovaný způsob dovoluje zlepšenou synthesu dosud popsaných variant PNA a především rychlou syntézu nových dosud nepopsaných variant PNA s potenciálně zlepšenými a/nebo novými vlastnostmi. Na základě mu It i komponentní povahy tohoto způsobu je možná současná vestavba mnoha rozdílně utvářených zbytků kvaši kombinatomím způsobem, např. do polyamidové páteře PNA, stejně jako s vhodnými, dále níže popsanými stavebními kameny syntézy výstavba (PNA)?-, (PNA)(DNA)-, (PNA)(RNA)~, (PNA)(peptid)-, (PNA)₂(DNA}~, (PNA)([oligo]sacharid), io (PNA)₂(DNA)(peptid)-chiméry atd., jakož i výstavba změněných polymernich páteří PNA, jako např. thioamidů. Kratší oligomery nebo dokonce monomery připravené podle popsaného způsobu jsou potenciálně farmako logicky nebo agrochemicky relevantní úěinné látky,

Zde popsaný způsob spočívá na isokyanidem podporovaných mu 1tikomponentních reakcích (MCR's) typu kondensace čtyř komponent nebo Ugiho reakce [Isocyanide Chemistry, (vydavatel I, Ugi), Wiley, New York, 1971; I. Ugi, R. Karl v Comprehensive Organic Synthesís, (vydavatelé Β. M. Trošt, C. H. Heathcock), Vol. II, 1083 - 1109, Pergamon Press, New York 1991]. Při této reakci reagují jako edukty čtyři složky isokyanid, oxosloučenina (aldehydy nebo ketony), sloučeniny aminového typu (např. amoniak, primární aminy, sekundární aminy, hydrazin a deriváty, hydroxylamin a deriváty) a vhodná kyselinová složka (např. karboxylové kyseliny, monoesteiy kyseliny uhličité, voda, thiosulfát, selenovodík, azoimid, kyselina kyanatá, kyselina thiokyanatá) na jednotné produkty, jejichž centrální základní kostra podstatně závisí na kyselinové složce. Je pozoruhodné, že zbytky jednotlivých složek mohou být variovány v širokých mezích. Tak při Ugiho reakci stejně reagují stericky náročné nebo malé, aromatické, heteroaromatické, jak alifa25 tické nebo heterocyklické, elektronegativní nebo elektropositivní edukty. Příbuzné, na isokyanidech založených MCR's jsou Passeríní-ho reakce [I. Ugi v Isocyanide Chemistry (vydavatel I. Ugi), Wiley, New York, 1971], jakož i řada syntéz heterocyklů (S. Marcaccini, T. Torroba, OPPI, 143).

Sloučeniny, které lze podle vynálezu nasazovat vykazují např. následující struktury:

Iminy:

-11CZ 299816 B6

Karboxylové kyseliny:

/ X/COOH

COOH

Tyto sloučeniny mohou být uplatněny např. v následující reakci:

NH₂

Pomocí způsobu podle vynálezu mohou být připraveny také homopolymery a heteropolymery obecného vzorce I jak je to uvedeno ve Schématu I.

Schéma I

Krok I:

A—ŇH₂ + R,-G-H ,,/X + C^N-X-ŇPG r₂ r₃

xX

- 12 CZ 299816 Bó

Krok lil: opakuj krok í a II m krát, při tom

>

— —:—>

= A-NH2 z kroku I znamená

Způsob výroby homopolymerů a heteropolymerů obecného vzorce í se vyznačuje tím, že jsou navzájem synchronně, případně vícekrát, reakci podrobeny čtyři rozdílné sloučeniny s vhodnými funkčními skupinami. Po prvním kroku, tj. případně synchronně probíhající přeměně sloučenin

II, III, IV a V, je potom namísto sloučeniny vzorce II nasazován produkt právě předchozího kroku. Aby se dospělo k heteropolymerům, nemají sloučeniny ve všech syntetických krocích stejné zbytky nebo funkční skupiny.

Syntézy tříd sloučenin uvedených pod vzorcem I mohou být provedeny na plochách, v kapalné fázi nebo na polymemích nosičích.

Syntéza sloučenin vzorce I může dále probíhat na tak zvaných čipech:

přitom se připraví substrát, na který se nanese do první oblasti sloučenina vybraná ze sloučenin 15 vzorce Π, III, IV a V, které vykazují chránící skupiny, které mohou být odstraněny aktivátory;

tento krok je nyní opakován případně na jiných oblastech plochy s jinou / jinými ze sloučenin II,

III, IV a V, které mají odpovídající chránící skupinu / skupiny, oblast povrchu, která vykazuje jednu nebo více ze sloučenin II, III, IV a V, je vystavena působení aktivátoru, aby se odstranila nejméně jedna chránící skupina, tato oblast je vystavena jedné ze sloučenin II, III, IV nebo V, která opět vykazuje světlocitlivou chránící skupinu, a tento krok je opakován případně v jiných oblastech libovolnou kombinací sloučenin vzorců II, III, IV a V, substrát může přitom být polymerizovaným Langmuirovým Blodgettovým filmem, funkcionali25 zovaným sklem, germaniem, křemíkem, polymery, polytetrafluorethylenem, polystyrenem, galliumarsenitem nebo jejich kombinacemi;

jako aktivátory přicházejí v úvahu iontové paprsky, elektronové paprsky, γ-záření, rontgenové paprsky, ultrafialové záření, světlo, infračervené záření, mikrovlny, elektrické proudy, radiovlny ajejich kombinace.

Jako světlocitlivé chránící skupiny přicházejí v úvahu např. o-nitrobenzylderiváty, 6-nitroveratryloxykarbononyl, 2-nitrobenzyloxykarbonyl, cinnamoylderiváty ajejich směsi.

-13 CZ 299816 B6

Dále je s hlediska aplikovaných aktivátorů používaných substrátů, světlocitlivých chránících skupin a podmínek, za kterých jsou jednotlivé kroky prováděny, co do celkového obsahu brán zřetel na následující spisy: WO 90/15070, WO 91/07087, WO 92/10092, EP 0 728 520.

Výhody PNA-čipů proti DNA-čipům jsou mezi jinými podstatně lepší rozeznání mutací ve zkoumaných DNA, jakož i větší stabilita PNA-čipů ve srovnání s DNA-čipy.

Výstavba řetězce DNA nebo RNA v A probíhá podle odborníkům známých postupů, jako je metoda triesterová, metoda H-fosfonátová nebo metoda fosfoamiditová, zejména podle standardio ní fosfoamiditové metody podle Carutherse [Μ. H. Caruthers a spol., J. Am. Chem. Soc._t 103,

3185 (1981)]. Jako spojovací stavební kámen ke spojení s obvyklou PNA syntetisovanou ve

Schématu I, může sloužit následující sloučenina:

HC) NPG přičemž X značí eventuálně substituovaný alkyl, cykloalkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl nebo heterocyklus,

PG je chránící skupina, která musí být kompatibilní se syntétisovaným DNA- nebo RNA- anebo jiným antimediátorovým polymemím řetězcem a představuje např. dimethoxytrityl, Fmoc, Moc,

5-dímethoxybenzyl karbamát, o- nebo m-nitrofenylkarbamát jako Nvoc nebo 3,4-dimethoxy-6nitrobenžylkarbamát nebo fenyl (o-nitrofenyl)methylkarbamát.

Výstavba peptidového řetězce v A probíhá podle odborníkům známých postupů, jako je

Merrifeld-ova metoda (E. Atherton, R. C. Sheppard, Solid Phase Peptide Synthesis - A Practical 25 Approach, IRL Press, New York, 1989). Jako spojovací stavební kámen ke spojení s obvyklou

PNA syntetiso vanou ve Schématu I, může sloužit každá přírodní nebo syntetická /V-chráněná aminokyselina. Po odštěpení chrámci skupiny je připojením se na peptidový řetězec připraven podle metodiky naznačené ve Schématu I řetězec PNA.

Výstavba řetězce oligosacharidu v A probíhá podle odborníkům známých postupů, jako např.

Schmidt-ovy trichloracetimidátové metody nebo štěpení epoxidového kruhu (P. Collins, R. Ferrier, Monosaccharides, Wiley, New York 1996,415-430). Jako spojovací stavební kámen ke spojení s obvyklou PNA syntetisovanou ve Schématu 1, může sloužit například sloučenina:

přičemž X značí eventuálně substituovaný alkyl, cykloalkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl nebo heterocyklus,

Y znamená nukleofil jako S, O, NR $ R = případně substituovaný alkyl, cykloalkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus nebo -CHPL, přičemž P a L nezávisle na sobě znamená -CN, -NC, -COOR, -PO(OR)₂ nebo -SO₂R,

PG je chránicí skupina, která musí být kompatibilní s řetězcem syntetisovaného oligosacharidu a 45 představuje např. dimethoxytrityl, Fmoc nebo Pmoc anebo Nvoc.

Skupina X ve vzorci V může být výchozím bodem pro další syntézu DNA, RNA, PNA nebo peptidu anebo jiného oligomeru či polymeru.

Výstavba řetězce DNA nebo RNA v X probíhá podle odborníkům známých postupů, jako je metoda triesterová, metoda H-fosfonátová nebo metoda fosfoamiditová, zejména podle

-14CZ 299816 B6 standardní fosfoamiditové metody podle Carutherse [Μ. H. Caruthers a spol., J. Am. Chem. Soc., 103, 3185 (1981)]. Jako spojovací stavební kámen ke spojení s obvyklou PNA syntetizovanou ve Schématu I, může sloužit následující sloučenina obecného vzorce CN-X-NPG:

OH c ξξξ= n přičemž hydroxyskupina slouží jako zakotvení pro následující anti med iátoro vou syntézu RNA / DNA nebo fosfothioátu.

ť

Výstavba peptidového řetězce nebo PNA řetězce v X probíhá podle odborníkům známých poštuio pů, jako je Merrifieldova metoda (E. Atherton, R. C. Sheppard, Solid Phase Peptide Synthesis A Practical Approach, IRL Press, New York, 1989) respektive metoda (PNA) popsaná ve Schématu I. Jako spojovací stavební kámen může sloužit každý isokyanid s chráněnou aminovou funkcí jako např. následující trifunkční isokyanid obecného vzorce CN-X-NPG:

BocHN

NHFmoc

Po dokončení Ugiho reakce s isokyanidem se např. odštěpí chránící skupina Fmoc a vystaví se peptidová nebo PNA řetězec. Po dokončení syntézy postranního řetězce se po odštěpení Boc chránící skupiny dále syntetizuje hlavní PNA řetězec.

Výstavba řetězce oligosacharidu v X probíhá podle odborníkům známých postupů, jako např. Schmidt-ovy trichloracetimidátové metody nebo štěpení epoxidového kruhu (P. Collins, R, Ferrier, Monosaccharides, Wiley, New York 1996, 415- 430). Jako spojovací stavební kámen může např. sloužit následující trifunkční isokyanid obecného vzorce CN-X-NPG:

přičemž glykosylace se uskuteční na volné hydroxyfunkci nebo může sloužit následující isokyanid obecného vzorce CN-X-NPG:

přičemž se glykosylace děje přes nukleofilní Y-skupinu,

X je substituovaný alkyl, cykloalkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus,

Y je nukleofíl jako S, O, NR s R = substituovaný alkyl, cykloalkyl, (cyklo-)alkenyl, (cyklo-)alkinyl, aroyl, heteroaroyl, heterocyklus nebo -CHPL, přičemž P a L nezávisle na sobě znamenají -CN, -NC, -COOR, -PO(OR)₂ nebo -SO₂R.

Výstavba řetězce DNA nebo RNA vX probíhá podle odborníkům známých postupů, jako je metoda triesterová, metoda H-fosfonátová nebo metoda fosfoamiditová, zejména podle standardní fosfoamiditové metody podle Carutherse [Μ, H. Caruthers a spol., J Am. Chem. Soc., 103,

3185 (1981)]. Jako spojovací stavební kámen ke spojení s obvyklou PNA syntetisovanou ve

Schématu I, může sloužit následující sloučenina obecného vzorce CN-X-NPG:

- 15 CZ 299816 B6

HC> NPG přičemž X značí substituovaný alkyl, cykloalkyl, (cyklo-)alkenyl, (cykl o-)alki nyl, aroyl, hetero- ;

aroyl nebo heterocyklus, :

PG je chránící skupina, která musí být kompatibilní se syntetisovaným DNA- nebo RNA- anebo jiným antimediátorovým polymemím řetězcem a představuje např. dimethoxytrityl, Fmoc, Moc,,

5-dimethoxybenzylkarbamát, o- nebo m-nitrofenylkarbamát jako Nvoc nebo 3,4-dimethoxy-6nitrobenzylkarbamát nebo fenyl(o-nitrofenyl)methylkarbamát, přičemž hydroxyskupina slouží jako zakotvení pro následující RNA / DNA nebo fosfothioátovou antimediátorovou syntézu.

Metody v kapalné fázi jsou používány zejména pro výstavbu kratších oligomerů, avšak ve větších množstvích, zatímco metody v tuhé fázi jsou vhodné pro výstavbu delších oligomerů v menších až větších množství a metody na plošných površích se hodí pro výstavbu delších oligomerů v malých množstvích.

Příklady provedení vynálezu

Experimentální podmínky syntézy v kapalné fázi

V kapalné fázi se podle Schématu í nechá reagovat aminová složka s oxokomponentou, kyselinovou složkou a vhodně substituovanou, na aminové skupině chráněnou isokyanaminovou komponentou. Přitom je výhodné spolu smísit po jednom ekvivalentu čtyř různých složek a tím je přivést k reakci. Výhodné je také předem zkondensovat amin a oxokomponentu na Schiffovu bázi. Jako rozpouštědla se hodí jak aproticky polární i nepolární, tak i proticky. polární rozpouštědla. Na základě rozpouštěcích schopností kyselinových komponent nukleových bází se především hodí protické, jakož i proticky polární rozpouštědla jako např. alkoholy jako voda, methanol, ethanol, propanol, ethylenglykol, glycerol, trifluorethanol a aproticky polární rozpouštědla jako např. pyridin, V-methylmorfolin, methy lenchlorid, chloroform, dirnethylformamidu dimethylsulfoxid, acetonitril, ethylenglykoldimethylether nebo také jejich směsi jako např. ethylenglykoldimethylether / glycerol nebo rozpouštědla podporující tvoření Schiffových bází jako trimethyl-orthoformiát. Acylační katalyzátory jako např. pyridin nebo 4-dimethylaminopyridin se ukázaly jako reakci podporující při Ugiho reakci. Také Lewisovy kyseliny jako ZnCl₂, TiCl₄,

ZrCp2Cl₂ atd. se prokázaly jako látky podporující Ugiho reakci. Reakční teplota může obnášet

-20 °C a +100 °C, přednost.má však 10 až 40 °C. Reakční doba představuje podle reaktivity .

komponent sekundy až více dní. Výhodně se Ugiho reakce provádí koncentrovaně, to jest koncentrace jednotlivých komponent jsou 0,lM až 4M.

Experimentální podmínky syntézy v tuhé fázi

Polymery pro syntézu polymerů nukleových bází v tuhé fází mohou být např. polystyren, polyethylenglykol, kopolymery polyethylenglykol-polystyren, polyakrylamid, kontrolované poresní sklo (CPG), polyethylen, polypropylen, nylon, celulosa. Vhodné spojovací články jsou např. aminomethyl, 4-methylbenzhydrylamin (MBHA), 4-(2',4'-dimethyloxyfenyl-Fmoc-aminomethylj-fenoxyacetamido-norleucylaminomethyl (Rink Amide AM), 4-{2',4'-dimethyloxy- fenyl-Fmoc-aminomethyl)-fenoxyacetamidonorleucyl-MBHA (Rink Amide MBAH), 4-(2',4dimethyloxyfenyl-Fmoc-aminomethyl)fenoxy (Rink Amid), 9-Fmoc-amino-xanthen-3-yloxy (Sieber Amid), hydrazin-2-chlortrityl, 4-sulfamylbenzoyl AM, 4-sulfamylbutyryl AM, bis—(2— aminoethyl)-ethertrityl, l,3-bis-(aminomethyl)-fenyltrityl nebo pryskyřice osazené chráněnými V-koncovými aminokyselinami.

Edukty syntézy mohou být· k dispozici v nejrůznějších, v předešlém odstavci jmenovaných, rozpouštědlech kompatibilních s vlastnostmi bobtnání polymerů. Edukty se nasazují v 2 - 20

-16CZ 299816 B6 ¹ násobném přebytku vztaženo na násadu polymeru. Také Lewisovy kyseliny jako ZnCl₂, TiCLj, ZrCp₂Cl₂ atd. se prokázaly jako látky podporující Ugiho reakci. Reakční teplota může obnášet -20 °C a + 100 °C, přednost má však 10 až 40 °C. Reakční doba představuje podle reaktivity komponent sekundy až více dní. Výhodně se Ugiho reakce provádí koncentrovaně, to jest koncentrace jednotlivých komponent jsou 0,lM až 4M.

Experimentální podmínky syntézy na plošném povrchu

Plošné povrchy musí být pro syntézu polymerů modifikovány spojovacími články. Možnými plošnými povrchyjsou např, skelné povrchy, povrchy polymerů jako je teflon, polyethylen, polyio propylen, nylon, celulosa. Výhodně jsou přes spojovací článek na povrch navázány fotocitlivé chránící skupiny. Po odstranění chránících skupin v selektivní oblasti povrchu, může být započato s výstavbou PNAs způsobem popsaným ve Schématu I. Je výhodné, když všechny chránící skupiny jednotlivých komponent jsou fotocitlivé, jak to ukazuje následující zobrazení.

Výhody a možná použití popisovaného vynálezu

Zde představovaný způsob výroby polymerů s nukleovými bázemi jako postranními skupinami za použití multikomponentních reakcí překonává všechny dosud popsané způsoby co do efektivity syntézy a přístupnosti nových PNAs. Dosud popsané varianty PNA mají mnoho nevýhod pro použití jako antimediátorové a antigenní účinné látky. Pomocí zde představovaného způsobu lze co nej efektivněji vyhledávat nové vylepšené varianty; Protože pří dosavadních způsobech byty na PNAs polymerisovány monomery připravované ve více stupních, je efektivita variací ve srovnání se zde představovaným způsobem podstatně menší. Při zde představovaném způsobu se připraví jedna monomemí jednotka ze čtyř různých složek v jednom kroku. Protože edukty Ugiho reakce jsou ve velké rozmanitosti obchodně dostupné nebo snadno získatelné jednoduše v jednom nebo dvou stupních z komerčně dostupných sloučenin, může být ve stejném čase při srovnatelném nákladu připraveno podstatně více variant.

Z monomeru nebo dimerů a trimerů připravených podle zde předloženého kombinatomího způsobu, mohou být připravována potentní virostatika nebo kancerostatika.

Příklady

V následujícím je uveden seznam použitých zkratek.

Alloc allyloxykarbonyl

Boc terc-butyloxykarbonyl

Boc₂0 di-Zcrc-bu tyl ester kyseliny pyrouhličité

DCM dichlormethan

DMF dimethylfonnamid

Dmt 4,4'-dimethoxytri fenyl methyl

Fmoc 9-fluorenylmethoxy karbonyl

FmocONSu 7V-(9-f1uorenylmethoxykarbonyloxy)-sukcinimid

Mmt 4-methoxytrifenylmethyl

Moz p-methoxybenzyloxykarbonyl

Pixyl 9-(9-fenyl)xanthenyl

TBDMS terč- butyldimethylsilyl

TFA trifluoroctová kyselina

Trt trifenylmethyl

Z benzyloxykarbonyl

- 17CZ 299816 B6

Obecný předpis pro syntézu 2-tritylamino-ethyIisokyanidových zbytků (X)

Příprava 2-tritylethylendiaminů

K 12,20 g (200 mmol) ethylendiaminu v 500 ml THF bylo při teplotě místnosti (dále RT) pomalu přikapáno 40 mmol příslušného tritylchloridu (trifenylmethylchlorid, 4-methoxytr i feny Imethy 1chlorid, 4,4'-dimcthoxytrifenylmethyl-chlorid), který byl rozpuštěn v 500 ml THF. Potom bylo 12 h mícháno při RT, rozpouštědlo bylo odpařeno na rotační odparce, olejovitý lehce žlutý až oranžový zbytek byl rozpuštěn v 500 ml esteru kyseliny octové a třikrát extrahován 250 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organická fáze byla vysušena síranem sodným. Po io odstranění rozpouštědla se získá příslušný amin jako olej resp. pěna ve výtěžcích 50 až 95 %.

V-Trityl ethylendiamin C₂₁H₂₂N₂ (288,42)

R_f = 0,21 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI)

V-(4-Monomethoxytrityl)ethylendiamin C₂₂H₂₄N₂O (332,45)

R_F = 0,21 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp, parami HCI)

V-(4,4'-DimethoxytrÍtyl)ethylendiamin C₂₃H₂₆N₂O₂ (362,48)

Ri = 0,22 (DCM/MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI)

Pří prava 2-tr ity lam inoethy I formám i d ů

190 mmol příslušného aminu bylo 12 h zahříváno k varu ve 300 ml ethylesteru kyseliny mravenčí (teplota olejové lázně 75 °C). Po odstranění přebytečného esteru na rotační odparce byl příslušný formamid získán jako stabilní resp. mazlavá, žlutá až oranžová pěna. Výtěžky leží mezi 80 a 90%.

2-Tritylaminoethylformamid C₂₂H₂₂N₂O (330,42)

R_f = 0,87 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI)

2-(4-M onomethoxytr ity 1 )am in oethy Iformamid

C₂₃H₃₄N₂O₂ (360,46)

R_F = 0,86 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví.ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI) 'H-NMR (CDC1₃, 250, 133 MHz):

= 1,70 (br s, IH); 2,32 (tr, 2H, J= 6,0 Hz); 3,37 (m, 2H); 3,76 (s, 3H); 5,99 (br s, IH); 6,767,49 (m, 14 H); 8,17 (s, IH).

^l3C-NMR (CDCI₃, 62,896 MHz):

= 38,7 (CH₂); 43,1 (CH₂); 55,2 (CH₃); 70,2 (C); 113,2 (CH); 126,4 (CH); 127,9 (CH); 128,3 (CH); 129,7 (CH); 137,8 (C); 145,9 (C); 158,0 (C); 164,7 (CHO).

2-(4,4'-Dimethoxytrityl)aminoethylformamid

C₂₄H₂₆N₂O₃ (390,49)

R_f = 0,92 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI)

Příprava 2-tritylaminoethylisonitrilů

180 mmol příslušného formamidu se rozpustí ve 250 ml methylenchloridu. Po přidání 400 ml

TEA se ochladí na 0 °C, pomalu se přikapé 180 mmol fosforoxychloridu a nechá se dále při této teplotě dvě hodiny míchat. Potom se pomalu za silného míchání při 20 °C přičiní 340 mmol uhličitanu sodného ve 150 ml vody a domíchává se ještě 30 min při RT. Vodná fáze se zředí na

-18CZ 299810 B0

400 ml a extrahuje se 150 ml DCM. Po promytí organické fáze nasyceným NaCI roztokem, vysušením nad uhličitanem draselným a odtažením rozpouštědla, resuttují příslušné isonitrily jako pěna ve výtěžku 85 až 95 %.

2-TrityIaminoethylisokyanid C₂₂H₂₀N₂ (312,42)

R_f = 0,90 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI)

2-(4-Monomethoxytrityl)aminoethylisokyanid 10 C₂₃H₂₂N₂O (342,44)

R_F = 0,89 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI)

2-(4,4 -Dimethoxytrityl)amÍnoethylisokyanid C₂₄H₂₄N₂O₂ (342,47)

R_f = 0,95 (DCM / MeOH 5:1, v, v); skvrna se barví ninhydrinovým sprejem resp. parami HCI)

Obecný předpis pro syntézu N-acylethylisokyanidů 20 V-(Zerc-Butoxykarbonyl)ethylendiamin

K roztoku 2,0 mol ethylendiaminu v 700 ml THF bylo při RT během 12 až 48 h přikapáno 0,25 mol Boc₂O v 500 ml THF. Roztok byl dekantován od vyloučené tuhé látky a rozpouštědlo bylo odtaženo. Zbytek a vyloučená tuhá látka byly rozpuštěny v 500 ml vody a vzniklá suspenze byla sfiltrována. Vodná fáze byla třikrát extrahována se 150 ml DCM, extrakt byl promyt kon25 centrovaným roztokem NaCI, vysušen a odpařen na rotační odparce. Vzniklo 36 g oleje (90 % vztaženo na Boc₂O).

V-fterc-Butyloxykarbonyljaminoethylformamid

21,8 mol AM/m'-butyloxykarbonyl)ethylendiammu bylo rozpuštěno v 50 ml ethyl- nebo 30 methylesteru kyseliny mravenčí a jako katalyzátor byla přidána kyselina p-toluensulfonová. Tato směs byla po 12 h zahřívána k varu. Po odpaření roztoku na rotační odparce byl zbytek vzat do

100 ml DCM nebo esteru kyseliny octové, dvakrát promyt vodou, vysušen a rozpouštědlo bylo odtaženo. Bylo získáno 3,86 g oleje, který pozvolně vykrystalizoval (výtěžek 94 %).

T.t. 84 až 86 ^ŮC i

2- (A-/m-Butyloxykarbonyl)amÍnoethylisonitril

Příprava isonitrilu probíhá podle svrchu uvedeného předpisu. Téměř kvantitativně vzniká olej, který pozvolně vykrystalizuje.

'H-NMR (250 MHz, CDCb): 1,42 (s, 9H, CH₃), 2,92 (m, 2H, CH₂), 3,40 (m, 2H, CH₂), 5,00 (s, 40 ΙΗ,ΝΗ).

^I3C-NMR (62 MHz, CDCb: 28,1 (CH₃); 38,1 (t, ‘J = 7,5 Hz, CHr-NC), 39,0 (CH₂-NH), 80,0 (C), 155,8 (CO), 156,2 (t,¹J = 5,5 Hz, NC).

Podle shora uvedených předpisů byly analogickým způsobem připraveny následující sloučeniny: 45

3- (;Y-/m’-Butyloxykarbonyl)aminopropylisonitril 'H-NMR (250 MHz, CDCb): 1,44 (s, 9H, CH₃), 1,89 (m, 2H, CH₂), 3,26 (q, 2H, ³J = 6,2 Hz,

CHJ, 3,46 (m, 2H, CHJ, 4,92 (s, 1H, NH).

^I3C-NMR (62 MHz, CDCb): 28,2 (CH₃); 29,4 (CH₂); 38,1 (t, ^]J = 7,6 Hz, CHr-NC), 39,0 (CH50 NH), 79,4 (C), 155,9 (CO), 156,4 (t,¹J = 5,3 Hz, NC).

-19CZ 299816 B6

6-(7V-íerc-Butyloxykarbonyl)aminohexylisonitril ‘H-NMR (250 MHz, CDCh): 1,36 (m, 6H, CH₂); 1,44 (s, 9H, CH₃), 1,89 (m, 2H, CH₂), 3,27 (q,

2H, CH₂), 3,47 (m, 2H, CH₂), 5,02,4,92 (2s, 1H, NH-CO-rotameiy).

ⁿC-NMR (62 MHz, CDCIj): 28,2 (CH₃), 28,3 (CH₂), 29,5 (CH₂), 30,5 (CH₂), 38,2 (ζ ²J = 6,7

Hz, CH₂-NC), 39,0 (CHr-NH), 77,4 (C), 156,2 (CO), 156,4 (t, ²J = 5,3 Hz, NC).

8_(X-terc-Butyloxykarbonyl)aminooktylisonitri] ^]H_NMR (250 MHz, CDCh): 1,31 (m, 10H, CH₃), 1,44 (s, 9H, CH₃), 1,69 (m, 2H, CH₂), 3,11 (m, 2H, CH₂-NC), 3,37 (m, 2H, CH₂-NHCO), 4,57 (s, IH, NH).

¹³ONMR (62 MHz, CDCh): 26,5 (CH₃), 26,6 (CH₂), 28,5 (CH₃), 28,9 (CH₂), 29,0 (CH₂), 29,1 (CH₂), 29,9 (CH₂), 40,5 (CH^NC), 41,5 (CHr-NH), 77,4 (C), 156,6 (CO), 155,9 (NC).

/V-l-(4-Methoxybenzyloxykarbonyl)-N -2-formylethylendiamin:

Syntéza /V-(4-methoxybenzyloxykarbonyl)-ethylendiaminu podle předpisu [L. S. Richter, R. N,

Zuckermann, Bioorg. Med. Chem. Lett.,5, 1159-1162 (1995)], přičemž organická methylenchloridová fáze byla promyta 2 x 100 ml nasyceného roztoku kuchyňské soli. Výtěžek 7,1 g 64 % (literatura udává 6,0 g, 54 %),

7,1 g N-(4—Methoxybenzyloxykarbony))-ethyiendiaminu a na špičku špachtle 4-4 imethy lamin 020 pyridinu bylo 3 hodiny vařeno ve 100 ml ethylesteru kyseliny mravenčí. Přebytečný ethylester kyseliny mravenčí byl ve vakuu odtažen na rotační odparce. Zbylý tuhá látka byla vzata do 100 ml CH₂C1₂ a vytřepána s 30 ml vody. Organická fáze byla vysušena Na₂SO₄ a ve vakuu odpařena na rotační odparce. Zbylý olej (6,53 g, výtěžek 81 %) po nějakém čase krystalisuje a je dostatečně čistý pro další reakci, 'H-NMR (250 MHz, CDCh): 3,37 (m, 4H), 3,80 (s, 3H), 5,02 (s, 2H), 5,28 (s, br, 1H), 6,32 (s, br, IH), 6,87 (m, 2H), 7,27 (m, 2H), 8,14 (s, br, IH).

ⁿC-NMR (62 MHz, CDCh): 39,0,40,6, 55,3, 66,8,113,9, 128,4, 129,9, 159,7,161,8, 163,4. R_f(CH₂CI₂/MeOH 9/1): 0,6.

Λ-1 -(4-M ethoxy ben zy 1 oxy karbony 1)—2—isokyano- 1-am i noethan:

K 6,53 g A-l-(4-methoxybenzyloxykarbonyl)-/V-2-formylethylendiaminu (25,9 mmol a 10,85 ml triethylamínu (78 mmol) ve 100 ml CH₂C1₂, temperovaným ledovou lázní, bylo pomalu během Ví h přikapáno 3,97 g POC1₃ (25,91 mmol) a směs byla po další 4 h při 0 °C míchána. Pomalu byl při 0 °C přikapán vodný roztok 5,51 g Na₂CÓ₃ ve 40 ml H₂O, Nakonec bylo.po dobu

1 h mícháno při teplotě místnosti. Bylo zředěno dalšími 100 ml vody, organická fáze byla oddělena a vodná fáze byla extrahována 2x 50 ml CH₂C1₂. Spojené organické fáze byly vysušeny MgSO₄ a ve vakuu odpařeny na rotační odparce. Zbylo 6 g (99 %) červené tuhé látky, jejíž čistota je dostačující pro následující reakce. Analytický vzorek po překrystalisování z ethylacetátu poskytl bezbarvou tuhou látku.

’H-NMR (250 MHz, CDCh): 3,43 (m, 2H), 3,53 (m, 2H), 3,80 (s, 3H), 5,04 (s, 2H), 5,50 (s, br, IH), 6,88 (m, 2H), 7,28 (m, 2H).

^l3C-NMR(62 MHz, CDCh): 40,2,41,8, 55,3, 66,9, 114,0, 128,1, 130,0, 156,4, 159,7. R_f(CH₂Cl₂/MeOH 9/1): 0,8.

Příklad 1 mmol. Thimínoctové kyseliny, 1 mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a 1 mmol isokyanidové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a vyloučený produkt byl odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

-20CZ 299816 B6

C23H31N5O6 M_w: 473,53342

Ή-NMR (360 MHz / d₆-DMSO): 1,35 (9H, s), 1,76 (3H, s), 2,95 - 3,1 (4H, m), 3,77 a 3,93 (2H, 5 2 x s {rotamery}), 4,46, 4,58, 4,62, 4,67, 4,80 (4H, 6 x s {rotamery}), 6,78 (IH, m), 7,21 - 7,39 (6H, m), 7,87 a 8,13 (IH, 2 x tr {rotamery}), 11,29 (IH, s, thimin-NH).

¹³C-NMR (62,9 MHz): 11,7, 28,1, 47,9, 48,8, 49,5, 77,5/107,9, 127,1, 127,4, 127,6, 128,2, 128,5, 136,1, 136,8, 142,2, 150,9, 155,5, 158,0, 164,3, 167,2.

ES-MS: 474,0 (m + H)⁺

Příklad 2 mmol Thiminoctové kyseliny, 1 mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a 15 l mmol isokyanidové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a výsledný produkt byl odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

Příklad 3 mmol Thiminoctové kyseliny, 1 mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a 1 mmol isokyanidové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a vyloučený produkt byl

-21 CZ 299816 B6 odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

Příklad 4 mmol Thiminoctové kyseliny, 1 mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a 1 mmol isokyanídové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a vyloučený produkt byl odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

Příklad 5

Polypropylenová multititrační deska s hlubokými jamkami (MTP = Multi Titer Plate) s objemem 1 ml na jamku, byla do každé jamky osazena thymin-l-octovou kyselinou v methanolu a l-isokyano-2-N-Zerc-butoxykarbonylethanem. Řádky A-H byly osazeny níže zobrazenými aminy a sloupce 1 - 12 níže zobrazenými oxokomponentami. Uzavřené MTP byly třepány při teplotě místnosti a vysrážené produkty byly odfiltrovány. Pro zvýšení výtěžků může být filtrát

-22CZ 299816 B6 zahuštěn na polovinu a znova vysrážené produkty odfiltrovány. Produkty byly charakterisovány HPLC-ES, DC a ^lH- / ⁿC-NMR.

Osazení 96-ft/lTP:

Sloupce s oxokomponentou

Řádky s aminovými komponentami

-NH2

Na příklad v jamce H 10 se nalézá následující sloučenina:

-23CZ 299816 B6

Příklad 6

Příprava thiminpentameru:

C65H«N₂|O20 M_w= 1488, 56 HPLC-EST-MS: odpovídá

Pro přípravu této sloučeniny na Fmoc-rinkamidové pryskyřici se postupuje podle následujícího schématu synthesy: i

1. Odstranění Fmoc-skupiny Rink-pryskyřice pomocí morfolinu.

2. Třepání takto upravené pryskyřice s acetonem, kyselinou thiminoctovou a A-l-(4-methoxýbenzyloxykarbonyl)-2-isokyano-l-aminoethan v DMSO / DMF.

3. Zakončovací krok s acetanhydridem v DMF.

4. Odstranění chránící skupiny Moz 5 % trifluoroctové kyseliny, 2,5 % thioanisolu, 2,5 % dimerkaptoethanu v CH₂C1₂.

5. Neutralizace morfolinem.

6. Krok 2-5 opakovat 4 krát.

7. Odštěpení od pryskyřice 95% TFA.

Příklad 7

1 mmol Thiminoctové kyseliny, 1 mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a mmol isokyanidové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a vyloučený produkt byl odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

-24CZ 299816 B6

'H-NMR (250 MHz / d₆-DMSO): 1,23 (6H, s), 1,37 (9H, s), 1,75 (3H, s), 2,95 - 3,17 (4H, m), 4,58 (2H, s), 4,73 (2H, s), 6,70 (IH, tr), 7,29-7,50 (6H, m), 11,25 (IH, d, thimin-NH). ^I3C-NMR (62,9 MHz): 12,2, 24,4, 28,5, 43,0, 47,4, 49,7, 62,9, 78,0, 108,0, 126,9, 127,5, 128,9, 128,2,138,8, 142,6, 151,4,156,1, 164,8, 169,9, 174,1.

ES-MS: 502,0 (m + H)⁺

Příklad 8 mmol Thiminoctové kyseliny, l mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a 1 mmol isokyanidové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a vyloučený produkt byl odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

'H-NMR (360 MHz / d₆-DMSO): 0,83 - 1,54 (8H, m), 1,37 (9H, s), 1,75 (3H, s), 2,24 (2H, m), 2,95 -3,17 (4H, m), 4,56 (2H, s), 4,73 (2H, s), 6,67 (IH, tr), 7,27-7,48 (6H, m), 11,28 (IH, s, thimin-NH).

^I3C-NMR (62,9 MHz): 11,6, 22,0, 24,7, 28,0, 32,2, 46,6, 49,7, 65,2, 77,4, 107,8, 126,5, 126,9, 128,4,138,1,136,1,142,1,142,4, 151,0,155,5,157,1, 164,3,167,7, 172,7.

ES-MS: 542,0 (m + Hf

Příklad 9 mmol Thiminoctové kyseliny, 1 mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a mmol isokyanidové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a vyloučený produkt byl odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

-25CZ 299816 B6

C23H48N6O7

M_w = 520,67501.

^lH-NMR (250 MHz / d₆-DMSO):

^l3C-NMR (62,9 MHz): 11,8, 23,7, 24,0, 28,1, 44,9, 45,6, 47,9, 49,8, 53,0, 54,4, 55,3, 66,1, 77,6, 107,8,142,3,150,9, 155,5, 164,3, 166,9,167,3, 167,9, 168,0.

ES-MS: 522 (m + H)⁺

Příklad 10

Provedení je analogické předchozím příkladům,

Isokyanidová složka: l-isokyano-3-;V-(/crc-butoxykarbonyl)propan. Oxokomponenta: paraformaldehyd.

Aminová složka: benzylamin.

Kyselinová složka: Y-(p“methoxybenzoyl)-Ag-adeninoctová kyselina.

C-^HagNsOg M_w = 630,71 ES-MS: 632 (m + H)⁺

Příklad 11 mmol Thiminoctové kyseliny, 1 mmol oxokomponenty, 1 mmol aminové komponenty a mmol isokyanidové komponenty bylo 24 h mícháno v 1 ml methanolu a vyloučený produkt byl odfiltrován. Výtěžky mohly být zvýšeny, když se filtrát zahustil na polovinu a podrobil ještě jedné filtraci.

-26CZ 299816 B6

C₂₇H₂₈N₆O_i0 M_w = 596,56

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   10 1. Isonitrilová sloučenina vzorce V

   C^N-X-NPG (V),

   R₅ kde X má strukturu vzorce VI [U_p--NR₅PG]_a

   -Kn-G-Yc- (VI) _|S [W₀~NR₅PG]_b a PG nezávisle na sobě představují popřípadě orthogonální chránící skupiny, jako jsou aminové chránící skupiny ze skupiny V-acylderivátů, V-sulfonylderivátů, V-alkylderivátů, TV—sí lylderi vátu, karbamátů nebo solí;

   20 zbytky R_s představují nezávisle na sobě vodíkové atomy, nesubstituované nebo substituované alkyl-, cykloalkyl-, alkoxyalkyl- nebo aryl-skupiny nebo heterocykly;

   zbytky U, W, Ka Y představují nezávisle na sobě nesubstituované nebo substituované alkyl-, alkenyl-, alkinyl- alkanoyl-, alkoxyalkanoyl- cykloalkyl- nebo aryl-skupiny, nesubstituované nebo substituované heterocykly nebo skupinu NR₅, přičemž R₅ má výše uvedený význam;

   25 a, b, c, n, o a p jsou nezávisle na sobě celé číslo od 0 až 10, přednostně 0 až 5; a

   Q představuje nesubstituovanou nebo substituovanou alkyl- aryl- alkenyl- alkinyl- jednonebo více-mocný alkanoyl-, cykloalkyl- alkoxyalkanoyl-, cykloalkanoyl- nebo aroyl-skupinu, nebo nesubstituovaný nebo substituovaný heterocyklus nebo jednu ze skupin NR₅, P, P(O), P(S), B, BR₅, nebo SO₂, přičemž R₅ má výše uvedený význam a indexy a, b, o a p vykazují příslušně

   30 odpovídající hodnoty.
2. 2. Sloučenina vzorce V podle nároku 1, kde zbytky PG představují TV-acylderiváty nebo /V-alkylderiváty;

   -27CZ 299816 B6 zbytky R₅ představují nezávisle na sobě vodíkové atomy, nesubstituované nebo substituované alkyl- nebo aryl-skupiny;

   zbytky U, W, Ka Y představují nezávisle na sobě nesubstituované nebo substituované alkyl-, cykloalkyl- nebo aryl-skupiny;

   5 a, b, c, n, o a p jsou nezávisle na sobě celé číslo od 0 až 5; a

   Q představuje nejméně jednu nesubstituovanou alkyl-, aroyl-, nebo aryl-skupinu, nebo nesubstituovaný nebo substituovaný heterocyklus.
3. 3. Způsob výroby sloučeniny vzorce V podle nároku l, vyznačující se tím, že io sloučenina vzorce Vil (U_p-ŇR₅Hl_a

   HNRs-K^-Q-Yc-NHa [W₀-NR_sH]_b (vn) se skupinami PG jak definováno v předchozím, které mohou být na sobě nezávislé, se ochrání obvyklým postupem, čímž se připraví sloučenina vzorce Vlil [Up-NR_sPG]a

   PGNRs-Kn-Q-Ye-NHa _1S [W_o-NR₅PG]b (VIII) a potom se sloučenina vzorce Vlil převede obvyklými postupy na ison itri 1 vzorce V. '
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se sloučenina vzorce VIII 20 převede obvyklými formylačními činidly na sloučeninu vzorce IX:

   [Up-NRsPGla

   PGNR₅-K_n-Q-Y_o-NHCHO [Wo-NRsPGjb nx).

   která se pak za obvyklých podmínek převede na sloučeninu vzorce V, přičemž zbytky a indexy mají výše uvedený význam.