CZ299802B6 - Príprava zálivky obsahující extrakt z náprstníku cerveného, extrakt z jinanu dvoulalocného a dusicnan draselný, a její vliv na rostliny - Google Patents

Abstract

Zálivka se pripraví smísením extraktu z náprstníku cerveného, extraktu z jinanu dvoulalocného a dusicnanu draselného ve vhodném pomeru a její úcinek se projevuje hlavne zvyšováním výnosu a urychlováním rustu rostlin.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká působení extraktu z náprstníku červeného, extraktu z jinanu dvoulaločného a dusičnanu draselného na organismus rostlin a jeho využití v zemědělství, io

Dosavadní stav těch n i ky

V roce 1974 byl v Zahradnických listech ě. 10 publikován článek dr. J. Špinky o působení některých dráždidel na rostliny. Na tento článek jsem reagoval následující rok v Zahradnických listech i? č. 7 pojednáním o využití působení alkaloidů a glykosidů na zahradní plodiny.V tomto článku jsem vycházel ze svých pokusů, s kterými jsem započal v roce 1953. Pokusy, dokládající urychlení růstu a zakořeňování rostliny vlivem zálivek obsahujících extrakty z náprstníku červeného, byly prováděny na trýzeli šedém, salátu, salátových okurkách a na dřevinách buxusu a jalovci.

Podstata vynálezu

Glykosidy rozumíme organické sloučeniny, zpravidla rostlinného původu, které se při hydrolýze štěpí na cukr a složku necukernou, zvanou aglykon. Rostlina náprstníku červeného (Digital is pur25 purea) obsahuje v celé rostlině, nejvíce však v listech kardioaklivní glykosidy z nichž hlavní jsou purpureaglykosid A a B, digitoxin, gitoxin a gitafotoxin. Odštěpením glukózy vznikají další produkty, které se mohou dále štěpit, takže v droze jsou obsaženy jak původní glykosidy, tak i jejich štěpné produkty, z čehož je zřejmé, že účinek náprstníku je vyvolán celou řadou jednotlivých složek. z nichž každá působí jinak (časově i silou). V rostlinách dochází účinkem glykosidů pravdč30 podobně k ovlivnění výměny látek (podobně jako hormony), mohou tvořit rezervy určitých cukrů, spolupůsobit na synthesu bílkovin, chránit rostlinu před chemickými a živočišnými činiteli atd. Dále náprstník obsahuje sapon iny jako digitonin. gitonin, tigonin a natigin, dále jsou v rostlí“ ně přítomny enzymy (digipurpidasa, oxydasa), barvivo a malé množství organických kyselin. Glykosidy se získávají z rostliny nejčastěji extrakcí ethanolem.

Druhou složku zálivky tvoří extrakt z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba). Listy jinanu dvoulaločného obsahují biologicky aktivní složky zvané ginkgoflavonoglykosidy a terpcnolaktony. které rozšiřují krevní cévy a tak umožňují průtok většího množství krve. Navíc tyto aktivní složky brání krevním destičkám v nadměrném shlukování, takže krev může proudit plynuleji. Dále tato droga obsahuje organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barviva. sacharidy a další látky. V semenech byly navíc zjištěny glyccridy, steroly a estery. V lidském organismu působí preventivně proti náhlým příhodám mozkovým a proti infarktu myokardu. Nečekaně příznivé účinky byly zjištěny pří náhlé hluchotě, při poruchách paměti, při závratích, otocích mozku, Alzheimerovč chorobě, při isehémii končetin i jako srdeční antiarytmikum. Má rovněž vynikající účinky protialergieké zejména při astmatu. Kromě toho mají výtažky ze semene i z listu poměrně široké antibiotieké spektrum. Ginkgoflavonoglykosidy se získávají / rostliny nejčastějí extrakcí ethanolem.

Oba extrakty (extrakt z náprstníku červeného a jinanu dvoulaločného) se stávají hlavními složka50 mi zálivky aplikované na rostliny. Extrakty jsou zahuštěny pomocí dusičnanu dra sel ucho.

Dusík je nejdůležitčjší ze všech minerálních živin. Jeho hmotnostní podíl v biomase je obvy kle 2 až 4 %. Přijatelných forem dusíku (hlavně nitrátových a amonných iontů) je v půdě jen omezené množství, které navíc velmi kolísá v závislosti na činnosti půdní mikroflory. Průvodním znakem většího nedostatku dusíku je pokles obsahu bílkovin. Velmi nápadný je také snížený obsah chlo- 1 CZ 299802 B6 rofylu. Listy, zvláště ty starší, jsou světleji zelené, později žloutnou a usychají. Úměrně s poklesem obsahu dusíku v listech se snižuje rychlost fotosyntézy listů a v důsledku toho i ry chlosti růstu.

s V případe nedostatku draslíku je silně omezen růst všech orgánů, vytváří se malé plody a hlízy, na listech vznikají nekrózy (od špičky a okrajů směrem kbázi). Stonky a kořeny jsou slabé a málo odolné vůči infekci i vůči jiným stresovým faktorům (sucho. mráz). Draslík není stavební součástí žádných trvalých struktur, ale přesto je nejhojnějším kationtem v rostlinných tekutinách. Jeho transport rostlinou je mimořádně rychlý, k čemuž přispívají i hojné draslíkové kanály ío v membránách. Draslík má v rostlině několik značně odlišných funkcí;

- aktivuje mnoho enzymů, které katalyzují syntézu škrobu a transportních forem sacharidů

- aktivuje proces syntézy proteinů a činnost ATP-ázy v plazmatieké membráně

- je nutný pro dálkový transport aniontů jako doprovodný kation

- je nutný pro všechny procesy závislé na osmotiekém tlaku.

Nightingalc (1930) považuje draslík za důležitého činitele při redukci nitrátu. Stoklasa (1920) připisuje draslíku význačnou roli při fotosyntéze, zejména při redukci oxidu uhličitého. Zajímavé rovněž je, že draslík je jediným radioaktivním biogenním prvkem, vyzařuje totiž [3 paprsky, které mají podle prof. Dr. Kavina redukční schopnosti.

Přehled připojených obrázků

Obr. 1 ukazuje první objevený druhý stvol na rostlině květáku; obr. 2 ukazuje plod květáku a druhý stvol; obr. 3 ukazuje druhý stvol na rostlině květáku; obr. 4 ukazuje dva stvoly s náznakem vzniku kvetu; obr, 5 ukazuje druhý stvol, který' později uschl;

obr. 6 ukazuje dva stvoly jeden s rostoucím květem;

obr, 7 ukazuje planý stvol bez růžice a několik dalších stvolů;

obr. 8 ukazuje jeclnu růžici uříznutou, vlevo růžici v kvčtu a vpravo růžici po odkvetu, další stvoly;

obr. 9 ukazuje levou růžici Ženoucí do kvčtu a pravou růžici odkvětající;

obr. 10 ukazuje jednu růžici uříznutou, druhou růžici odkvětající, další stvoly; obr. 11 ukazuje planou rostlinu bez růžice;

obr. 12 ukazuje, že rostlina nevyhnala do růžice, ale na výhonech jsou květy s lusky se semeny; obr. 13 ukazuje dvouletý řízek tisu; a obr. 14 ukazuje jednoletý řízek jalovce.

Příklady provedení vynálezu

Pokusy byly prováděny na sazenicíeh květáku, bříze, jalovci obecném, jalovci chvojce a tisu červeném. Přičemž květák a bříza se množí semenem a zbylé řízkováním.

Jeden litr zálivky byl připraven smísením 3 až 20 ml ethanolového extraktu z náprstníku červeného o hustotě 2 až 40 g/cm\ 3 až 30 ml ethanolového extraktu z jinanu dvoulaločného o hustotě 2 až 50 g/cnr a 0,25 až 5 g krystalického dusičnanu draselného.

26. března bylo do skleníku vysázeno 30 sazenic květáku, které byly každý sedmý den zalévány touto zálivkou.

19. května byly sklizeny ze dvou rostlin první dvě růžice květáku.

31. května začíná na dvanácti sazenicích vyrůstat již druhý květní stvol, zatímco první stvol začíná kvést.

10. června uschla jedna sazenicc. která již měla druhý stvol.

10. června byly vyfotografovány sazenice a jednotlivé fotografie popsány viz Příloha.

12. července začíná mít sazenice, která nevytvořila žádný kvčt. na jednotlivých výhoncích lusky se semeny. Tato rostlina má u kořene kmínek a délka výhonků je přes 3 metry.

i?

Při zakládáni řízků dřevin bylo použito Slimulátoru AS— I.

Jalovec obecný byl založen 17. června 2005, dnes dosahuje výšky 20 až 40 cm.

Jalovec chvojka byl založen 17. června 2005. dnes dosahuje výšky 13 až 33 em.

Tis byl založen 17. června 2004. dnes dosahuje výšky 10 až 50 cm.

Bříza pochází z náletu z roku 2004, dnes dosahuje výšky 150 em,

Průmyslová využité 1 nost

Tento druh zálivky se dá využít pro zvyšování výnosů, pro urychlování růstu a zakořeň o vání, na to zlepšování zdravotního stavu rostlin a na zvyšování vnitřních hodnot pěstovaných rostlin. To do jaké míry a kterým směrem bude zálivka působil je závislé na typu rostliny; množství účinných látek aplikovaných na rostlinu a na jejich vzájemných poměrech.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   40 1. Zálivka pro zvyšování výnosů a urychlování růstu, rostlin obsahující ethanolový extrakt náprstníku červeného v množství 3 až 20 ml. ethanolový extrakt z jinanu dvoulaločného v množství 3 až 30 ml a 0,25 až 5 g krystalického dusičnanu draselného.

   8 výkresů